Novinky a zajímavosti ze světa piva

Národní pivovar Budějovický Budvar i v loňském roce překonal v tržbách hranici tři miliardy korun. Podnik se musel vyrovnávat se zastavením dodávek do Ruska i dopady mimořádné inflace. Zisk před zdaněním v roce 2022 činil 255 831 000 korun.

Budějovickému Budvaru se podařilo překonat rok plný mimořádných extrémních vlivů vyvolaných ruskou válkou na Ukrajině. Celkový výstav piva se meziročně snížil o 1,2 % na 1 788 milionů hektolitrů, meziroční propad tržeb se Budějovickému Budvaru povedlo udržet pod hladinou 2,7 %. Tržby z prodeje výrobků a služeb i tak opět přesáhly hodnotu 3 miliardy Kč (3 031 135 000 Kč). Pokles objemů i tržeb přímo souvisí především se zastavením dodávek na ruský trh.

Válečný konflikt ovlivnil i ceny paliv a energií, které následně způsobily růst inflace. Ta se negativně promítla do cen nakupovaných surovin a produktů, které jsou nezbytné pro výrobu. Největší dopad na výsledky hospodaření pivovaru mělo konkrétně zvýšení cen obalového materiálu a elektrické energie. Turbulentní vývoj v roce 2022 vedl k meziročnímu poklesu hospodářského výsledku před zdaněním o 39,45 % na necelých 256 milionů Kč.

„Jsem velmi rád, že se nám v loňském mimořádném roce, kdy jsme prakticky přes noc zastavili prodeje na ruský trh, podařilo tuto ztrátu v objemu a tržbách do značné míry kompenzovat. V oblasti zisku jsme se pak navíc museli vypořádávat s následky prudkého a náhlého zdražení cen energií, paliv a obalového materiálu v celkovém negativním dopadu přes 250 miliónů Kč,“ uvedl k výsledkům Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Tuzemský trh v oblasti HORECA se během roku 2022 začal postupně vracet k předcovidovým objemům spotřeby. To vedlo k dlouho očekávanému meziročnímu nárůstu tržeb v tomto segmentu. Ruku v ruce s nárůstem prodeje v oblasti HORECA, souvisejícím s ukončením opatření proti šíření nemoci COVID-19, došlo k poklesu prodejů v segmentu retail. Naopak pozitivně se v prodejích podniku projevilo nastartování spolupráce s Mattoni 1873, a.s. a uvedení na trh nového produktu – ochuceného nealkoholického piva pod značkou Birgo.

Především kvůli nepredikovatelné situaci na východ od České republiky se národnímu pivovaru nepovedlo zopakovat loňský rekordní rok na exportních trzích. Celkově Budějovický Budvar vyvezl o necelá 4 % méně než v roce 2021. I přes turbulentní vývoj na východě se ale pivovaru na dalších trzích Evropy mimořádně dařilo. Zaznamenán byl historicky nejlepší výsledek na Slovensku, kde má národní pivovar jednu z dceřiných společností. Podařilo se rovněž navýšit vývoz do UK, a to téměř o 20 %. Meziročně výrazně rostly i objemy piva vyvezeného do dalších evropských zemích jako například Rakouska, Španělska, Itálie ale i Maďarska či Chorvatska. Popularitu Budvaru loni úspěšně rostla i ve vzdálenějších zemích. Například ve Spojených Arabských Emirátech bylo prodáno o téměř 50 % více piva z národního pivovaru než v minulém roce. A i loni vzrostl objem exportu do Kanady, kde Budějovický Budvar prodává své pivo pod značkou Czechvar.

V oblasti investic pokračoval národní pivovar i v roce 2022 v rozsáhlém investičním rozvoji v souladu se strategií rozvoje podniku, a to v celkovém objemu 313 milionů Kč. Hlavní investicí loňského roku pak bylo spuštění nové moderní plnící linky na plechovky s kapacitou až 45 tisíc plechovek za hodinu.

Dobré obchodní výsledky Budějovickému Budvaru rovněž poskytly prostor naplňovat misi, kterou si pivovar v minulosti stanovil, a tedy pomáhat poctivému českému pivovarnictví a podporoval ty, které baví pivo stejně jako národní pivovar. Ve spolupráci s minipivovary Thrills, Permon, Volt a Sibeeria uvařil Budvar v roce 2022 čtyři limitované edice. Doposud národní pivovar navázal spolupráci téměř se 30 minipivovary.

Národní pivovar Budějovický Budvar loni v tržbách opět překonal hranici tří miliard korun. Zisk před zdaněním mu nicméně klesl o 39,5 procenta na necelých 256 milionů Kč. Vyplývá to z výroční zprávy národního podniku, zveřejněné na jeho webových stránkách. Důvodem propadu zisku byly především vynucené zastavení dodávek do Ruska a dopady bezprecedentní inflace.

Celkový výstav piva se loni snížil meziročně o 1,2 % na zhruba 1,8 mil. hektolitrů. Tržby klesly o 2,7 % na 3,031 mld. Kč. Pokles objemů i tržeb podle zprávy přímo souvisí především se zastavením dodávek na ruský trh. Inflace se pak negativně promítla do cen nakupovaných surovin a produktů, které jsou nezbytné pro výrobu. Největší dopad na výsledky hospodaření pivovaru mělo zvýšení cen obalového materiálu a elektrické energie.

»Jsem velmi rád, že se nám v loňském mimořádném roce, kdy jsme prakticky přes noc zastavili prodeje na ruský trh, podařilo tuto ztrátu v objemu a tržbách do značné míry kompenzovat. V oblasti zisku jsme se pak navíc museli vypořádávat s následky prudkého a náhlého zdražení cen energií, paliv a obalového materiálu v celkovém negativním dopadu přes 250 miliónů korun,« uvedl k výsledkům Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Národnímu pivovaru se kvůli odchodu z ruského trhu nepodařilo zopakovat loňský rekordní rok na exportních trzích. Celkově Budějovický Budvar vyvezl o necelá čtyři procenta méně než v roce 2021. Přesto byl například zaznamenán historicky nejlepší výsledek na Slovensku, kde má národní pivovar jednu z dceřiných společností. Meziročně výrazně rostly i objemy piva vyvezeného na Ukrajinu, do Rakouska, Španělska, Itálie ale i Maďarska či Chorvatska. Ve Spojených Arabských Emirátech se pak prodalo o téměř 50 % více než rok před tím. Vzrostl i objem exportu do Kanady, kde Budějovický Budvar prodává své pivo pod značkou Czechvar.

Národní podnik loni pokračoval v rozsáhlém investičním rozvoji v souladu se strategií svého rozvoje, a to v celkovém objemu 313 mil. Kč. Hlavní investicí loňského roku bylo spuštění nové moderní plnící linky na plechovky s kapacitou až 45 tisíc plechovek za hodinu.

Plzeňský experimentální pivovar Proud nově nabízí své portfolio v plechovkách namísto nevratných lahví o objemu 750 ml. Pivovar tak reaguje na trend mezi spotřebiteli, kteří dlouhodobě plechovky preferují díky nízké váze i rychlému vychlazení. Zároveň mají plechovky oproti jednorázovým lahvím menší dopad na životní prostředí.

„Plechovky jsou lehčí, tedy pohodlnější pro transport, jsou skladnější, odolnější proti rozbití a rychleji se vychladí. To jsou důvody, které v posledních letech přispěly k rostoucímu zájmu spotřebitelů o tento typ obalu,“ říká ředitel pivovaru Proud Michal Škoda. Obliba plechovek stoupá na celém trhu, jen mezi roky 2018–2020 vzrostly v tuzemsku prodeje piva v plechovkách o 30 %.

Další klíčovou předností hliníku jako materiálu je, že ho lze recyklovat opakovaně prakticky donekonečna a jeho kvalita je přitom vždycky stejná. Plechovka vyrobená z recyklátu tak pro pivo představuje stejnou ochranu jako ta z nového hliníku, jen má až o 80 % nižší uhlíkovou stopu.

Podle podílu recyklátu v obalu se na výrobu plechovky spotřebuje až o 95 % méně energie než u plechovky vytvořené z primárního materiálu. „Nyní jsou plechovky Proudu tvořeny zhruba z 60 % recyklátem a cílem je tento podíl do budoucna navyšovat,“ dodává Michal Škoda.

V roce 2022 pivovar Proud uvedl do provozu novou poloautomatickou stáčecí linku na plechovky s kapacitou až 450 litrů piva za hodinu. V současné době jsou v půllitrových plechovkách dostupná veškerá alkoholická piva ze stálé nabídky Proudu a také sezónní speciály. Kromě plechovek si Proud ponechává v nabídce i skleněné lahve o objemu 0,3 l, u kterých chce do budoucna řešit možnost přechodu na vratné lahve.

Proud sídlí v Plzni, v bývalé elektrárně na soutoku řek Mže a Radbuzy. Pivovar je součástí Plzeňského Prazdroje, ovšem v nejvyšší možné míře působí samostatně a nezávisle. Návštěvníkům je přístupný v rámci komentovaných prohlídek spojených s ochutnávkou.

Novým výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven bude od září Tomáš Slunečko, který ve funkci vystřídá Martinu Ferencovou. Doposud působil jako diplomat na Stálém zastoupení ČR v EU. Věnoval se problematice alkoholických a tabákových výrobků nebo také zemědělským inovacím a výzkumu. Svaz to uvedl v tiskové zprávě.

Slunečko v minulosti pracoval také na úřadu vlády, kde se věnoval hodnocení dopadů legislativy. Pracoval i na ministerstvu zemědělství a ve Státní zemědělském intervenčním fondu (SZIF).

Ve svazu se chce soustředit na pomoc členům, protože současná doba pro pivovary není jednoduchá. Podle průzkumu svazu se více než čtyři pětiny pivovarů obávají, že kvůli zvyšování DPH na pivo nastane odliv hostů z restaurací a hospod. Obavy mají ze zavírání zejména vesnických hospod. Zároveň 73 procent pivovarů očekává negativní dopad na zaměstnanost v pivovarnictví.

"Hodlám maximálně využít svých zkušeností k budování pozitivního obrazu pivovarského oboru, který má skvělou tradici u nás a věhlas v zahraničí. Potřebujeme zajistit také větší součinnost se zainteresovanými subjekty v Česku, ale i v zahraničí, především v evropských institucích," uvedl Slunečko.

Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se podílejí na výrobě piva. Mezi členy je 26 pivovarských společností, pět sladoven a 18 přispívajících společností.

Pivovary se obávají zásadních dopadů konsolidačního balíčku na hospody, restaurace, ale i samotné pivovary, kterých je v Česku včetně minipivovarů více než 500. Vyplývá to z bleskového průzkumu mezi členy Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

Většina (82 %) pivovarů se obává zrychlení odlivu hostů z hospod a restaurací, a zavírání zejména vesnických hospod, 73 % také očekává negativní dopady na zaměstnanost v sektoru. Stejné obavy mají i hospodští, z nichž dle průzkumu Plzeňského Prazdroje desetina zvažuje ukončení provozu a dalších 5 % je už rozhodnuto, že po zvýšení DPH skončí.

„Dva covidové roky, na to volně navazující energetická krize, vysoká inflace a s tím související ekonomická nejistota si už vybrali svou daň v podobě pokračujícího odlivu hostů z hospod a restaurací. Vláda se bohužel rozhodla, že uštědří gastronomickému sektoru další ránu v podobě zvýšené sazby DPH na čepované pivo a nealkoholické nápoje. Což jsou produkty, na jejichž prodeji je závislých 50 % hospod, které neprodávají teplé jídlo,“ říká Roman Havlík, předseda ČSPS a dodává: „Navíc cílem těchto kroků není snížení deficitu veřejných financí, ale pouze snaha udělat pořádek v daňových sazbách. Tento „daňový úklid“ nicméně přichází v naprosto nevhodnou dobu, po třech těžkých letech pro českou gastronomii.“

Zatímco ještě v roce 2009 se téměř polovina piva zkonzumovala v hospodách a restauracích, v loňském roce to bylo jen 31 %, což je společně s covidovými roky nejnižší úroveň za poslední desítky let. Pokračuje tak dlouhodobý trend odlivu hostů z gastronomie a přesunu konzumace piva do bytů, garáží a na zahrádky.

Plánované zvýšení DPH bude mít největší dopad na venkovské hospody nebo podniky na malých městech, kde jsou hosté citliví na jakékoliv zvyšování cen. Pokud hospoda na vesnici skončí, většinou se už nenajde nový provozovatel, a obce tak často přicházejí o jediné místo, kde se lidé mohli scházet.

„Vláda před třemi lety snížila sazbu DPH na čepované pivo s cílem podpořit covidem zasaženou gastronomii. Situace hospod a restaurací na menších městech a vesnicích se od té doby nijak výrazně nezlepšila. Sice už nejsou zavřené, ale zvyšování nákladů a odliv hostů na ně má podobný efekt. Proto je potřeba tuto podporu gastronomie i nadále udržet, stejně jako to dělá řada dalších zemí, včetně Slovenska nebo Rakouska,“ dodává Roman Havlík.

Sníženou sazbu na čepované pivo uplatňuje řada evropských zemí, včetně Bulharska, Itálie, Rakouska, Rumunska, Slovenska nebo Španělska. Přesun do nižší sazby s cílem podpořit gastronomii plánuje Velká Británie. Téměř polovina členských zemí EU uplatňuje sníženou sazbu na nealkoholické nápoje, a ještě více zemí (celkem 15) uplatňuje sníženou sazbu na nealkoholické pivo ve stravovacích službách.

Pivovary se obávají zásadních dopadů konsolidačního balíčku na hospody, restaurace, ale i samotné pivovary, kterých je v Česku včetně minipivovarů více než 500. Vyplývá to z bleskového průzkumu mezi členy Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

Většina (82 %) pivovarů se obává zrychlení odlivu hostů z hospod a restaurací, a zavírání zejména vesnických hospod, 73 % také očekává negativní dopady na zaměstnanost v sektoru. Stejné obavy mají i hospodští, z nichž dle průzkumu Plzeňského Prazdroje desetina zvažuje ukončení provozu a dalších 5 % je už rozhodnuto, že po zvýšení DPH skončí. „Dva covidové roky, na to volně navazující energetická krize, vysoká inflace a s tím související ekonomická nejistota si už vybrali svou daň v podobě pokračujícího odlivu hostů z hospod a restaurací. Vláda se bohužel rozhodla, že uštědří gastronomickému sektoru další ránu v podobě zvýšené sazby DPH na čepované pivo a nealkoholické nápoje. Což jsou produkty, na jejichž prodeji je závislých 50 % hospod, které neprodávají teplé jídlo,“ říká Roman Havlík, předseda ČSPS a dodává: „Navíc cílem těchto kroků není snížení deficitu veřejných financí, ale pouze snaha udělat pořádek v daňových sazbách. Tento „daňový úklid“ nicméně přichází v naprosto nevhodnou dobu, po třech těžkých letech pro českou gastronomii.“

Zatímco ještě v roce 2009 se téměř polovina piva zkonzumovala v hospodách a restauracích, v loňském roce to bylo jen 31 %, což je společně s covidovými roky nejnižší úroveň za poslední desítky let. Pokračuje tak dlouhodobý trend odlivu hostů z gastronomie a přesunu konzumace piva do bytů, garáží a na zahrádky. Plánované zvýšení DPH bude mít největší dopad na venkovské hospody nebo podniky na malých městech, kde jsou hosté citliví na jakékoliv zvyšování cen. Pokud hospoda na vesnici skončí, většinou se už nenajde nový provozovatel, a obce tak často přicházejí o jediné místo, kde se lidé mohli scházet.

„Vláda před třemi lety snížila sazbu DPH na čepované pivo s cílem podpořit covidem zasaženou gastronomii. Situace hospod a restaurací na menších městech a vesnicích se od té doby nijak výrazně nezlepšila. Sice už nejsou zavřené, ale zvyšování nákladů a odliv hostů na ně má podobný efekt. Proto je potřeba tuto podporu gastronomie i nadále udržet, stejně jako to dělá řada dalších zemí, včetně Slovenska nebo Rakouska,“ dodává Roman Havlík.

Sníženou sazbu na čepované pivo uplatňuje řada evropských zemí, včetně Bulharska, Itálie, Rakouska, Rumunska, Slovenska nebo Španělska. Přesun do nižší sazby s cílem podpořit gastronomii plánuje Velká Británie. Téměř polovina členských zemí EU uplatňuje sníženou sazbu na nealkoholické nápoje, a ještě více zemí (celkem 15) uplatňuje sníženou sazbu na nealkoholické pivo ve stravovacích službách.

Do našeho rozvoje investujeme po všech stránkách, říká Michal Kuřec, sládek a spolumajitel minipivovaru Nachmelená Opice, pro který je letošní rok v mnohém výjimečný. Po realizaci technologických investic se tentokrát v Krnově více zaměřili na skladování a logistiku. Na trhu slaví úspěchy s nealkoholickým pivem a poprvé se s výčepem objevili na velkém hudebním festivalu.

Za takřka osm let existence se minipivovar Nachmelená Opice postupně rozvíjel a rostl stejně jako celé odvětví řemeslných pivovarů, kterých je v Česku zhruba pět set. „V roce 2015 nikdo z nás netušil, že pivní revoluce bude tak velká, intenzivní a krásná. Asi jsme byli ve správný čas na správném místě, protože začínat dnes je určitě o něco těžší. Trh se nasytil a úroveň minipivovarů šla obrovsky nahoru. Jsme rádi, že i my jsme toho součástí a že patříme do rodiny řemeslných pivovarů, které slaví boom a úspěch,“ začíná naše povídání Michal Kuřec.

Osvědčený koncept funguje
V Krnově letos podle jeho slov zažívají první rok, kdy nechali stranou investice do ryze výrobních technologií. „Doba se rychle mění, a i když jsme pořád minipivovar, musíme na to reagovat a v mnoha ohledech se chovat jako každá jiná profesionální firma, která chce mít zázemí na úrovni po všech stránkách. Pivo sice umíme vyrobit ve třech až čtyřech lidech, ale navazuje na to stále přibývající práce ostatních, kteří se věnují celkovému servisu a službám kolem,“ pokračuje sládek a spolumajitel minipivovaru, který protentokrát investoval hlavně do logistiky a skladování piva.

„Opravili jsme část skladu, a nakonec jsme se v našem areálu rozšířili i do patra, kde máme nákladní výtah a prostory pro skladování různých obalových materiálů. Pro kvalitu piva však byla zásadní investice do velkého chladicího boxu s kapacitou pro skladování veškerého hotového piva při optimální teplotě 6 stupňů Celsia. Právě to je u našeho nefiltrovaného a nepasterizovaného piva zapotřebí,“ vysvětluje Michal Kuřec s tím, že další očekávanou novinkou je chladicí nákladní auto, které budou využívat pro rozvoz piva do velkoobchodní sítě v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

Do výrobních technologií by opět chtěli investovat v příštím roce, ale jen za předpokladu, že to bude odpovídat jejich filozofii zdravého financování. Zdravě nastaveno zůstává také produktové portfolio. Až 90 % prodeje připadá na trojici stálic, kterými jsou jedenáctka světlý ležák, čtrnáctka IPA a dvanáctka Sun APA. „Zákazníci si oblíbili naši značku celkově, takže rádi ochutnají i speciály, ale pak se většinou vracejí k jednomu ze stálých piv. Je to koncept, který vyhovuje nám i našim zákazníkům, kteří dobře vědí, co od nás mohou čekat. Se speciály si samozřejmě pořád rádi hrajeme a učíme se nové receptury,“ doplňuje sládek a spolumajitel v jedné osobě.

Stejně jako v předchozích letech je poptávka po pivech od Nachmelené Opice silná především v celém ostravském regionu a roste i na Slovensku. Více prosadit se chtějí také v Praze a Brně a poohlížejí se rovněž po možnostech expanze v zahraničí. „Zajímavé pro nás časem může být Rakousko, i když jde o docela konzervativní trh. Zatím tam máme díky jednomu člověku, který pochází z Opavy, první hospůdku, kde se naše pivo prodává a místním velmi chutná. Snažíme se být vidět i tam,“ sděluje Michal Kuřec, kterému dělá radost třeba i rostoucí zájem o nealkoholické pivo.

Úspěch nealka a premiéra na Rock for People
To se objevilo v sortimentu oblíbeného minipivovaru poprvé v loňském roce. Teď se ukazuje, že rozhodně naplňuje potenciál, který vyplývá z obecné poptávky zákazníků po zdravějším životním stylu včetně odlehčených nápojů na bázi piva. „Naše nealko je IPA, pro kterou používáme stejné chmely jako u alkoholické varianty. Je to příjemné citrusové pivo, které nabízíme buď pasterizované v třetinkových plechovkách nebo čepované bez pasterizace. Vaříme ho zhruba jednou za měsíc a jsme moc rádi, že si k němu našli cestu jak hospodští, tak i náročnější pivaři,“ říká náš průvodce krnovským minipivovarem.

Nové nealko pivo udělalo Nachmelené Opici skvělé jméno také v prestižní degustační soutěži Zlatá pivní pečeť, kde ve své kategorii navzdory konkurenci velkých pivovarů získalo třetí místo. Ve stejné soutěži pak ovládla kategorii IPA jejich West Coast Ipa. Další piva jako například Sun APA se letos prosadila pro změnu na mezinárodních soutěžích v Lyonu a ve Frankfurtu. „To vše jsou krásné úspěchy, které nás motivují do další práce,“ podotýká Michal Kuřec, který si společně s druhým majitelem, Jiřím Valentou starším, nechává rozumný prostor pro další směřování pivovaru.

Z kategorie „mini“ se zřejmě již brzy posunou o třídu výše, na řemeslném konceptu se však nic nezmění. „Důležité pro nás je, že se rozvíjíme i vevnitř. Máme štěstí na stabilní tým lidí, kteří, jak věřím, jsou u nás spokojení. Uvědomujeme si, že jako malá firma musíme být připravení rychle reagovat na vývoj trhu, který byl v posledních letech nepředvídatelný. Jinak budeme rádi, když nás lidé budou brát pořád tak jako doteď. To znamená, že jim bude naše pivo chutnat a že budou žít naší značkou, se kterou je zábava,“ přeje si sládek a spolumajitel Nachmelené Opice.

Bavit se s ní lidé mohli premiérově také na letošním ročníku festivalu Rock for People u Hradce Králové, kde pivovar žíznivým návštěvníkům čepoval čtyři druhy piv na celkem dvanácti kohoutech. „Byla to pro nás velká výzva stejně jako pro jiné minipivovary, které se na tuto akci dostaly už v minulých letech. Vnímáme, že organizátoři festivalů chtějí mít v nabídce piv větší pestrost, takže je to zajímavé pro všechny. Snad časem bude šance se dostat i na velké festivaly na Ostravsku,“ dodává Michal Kuřec, jehož tým se ročně objeví až na padesáti různých akcích.

Jedním z vrcholů letošní sezóny je už tradiční gastro-pivní festival Konec léta s Opicí, který se bude konat na Zámeckém náměstí v Krnově poslední srpnovou sobotu. Návštěvníci se opět mohou těšit na pohodovou atmosféru, soutěže, atrakce pro děti a samozřejmě na až dvacet druhů piv z nabídky Nachmelené Opice i dalších malých pivovarů.

Národní podnik Budějovický Budvar chystá nový design pro plechovky piva Budvar 33. Na starost ho dostal TMBK (Tomáš Břínek), známý autor koláží. A o pomoc se rozhodl požádat každého - plechovku tak může ozdobit i váš osobitý vzkaz.

TMBK uvedl: „Dostal jsem od svého milovaného Budějovického Budvaru nabídku navrhnout svůj vlastní design na plechovky Budvaru 33. Dlouho jsem přemýšlel, co bych tam mohl dát, a pak jsem dostal tenhle nápad: jelikož je to národní pivovar, tak bych do toho chtěl zapojit vás - lidi, a dát tak prostor na plechovce přímo vám. Jinými slovy, udělám z toho veřejnou plochu.“

A jak na to?
„Stačí, když na papír napíšete vzkaz (hodně krátký a nápaditý) nebo nebo nakreslíte nějaký malý obrázek, vyfotíte (nejlépe ostře) a pošlete mi to do zpáv. Fantazii se meze nekladou. Těch X desítek nejlepších, které se tam vejdou, pak najdete v září v obchodech na plechovce,“ popisuje TMBK.

Návrhy můžete zasílat do zpráv na jeho facebooku, instagramu nebo twitteru.

Na začátku své pivní cesty chtěl mít Tomáš Karpíšek zlatý mok stejně studený jako v hospodě U Tygra. Nyní chce jeho skupina vychovat nové pivní experty.

Deset měsíců, pouze deset účastníků, více než dvacítka pivních expertů a vše o historii, výrobě, uskladnění, sanitaci, čepování i chuti zlatého moku. To je nový kurz, který představila gastronomická skupina Ambiente. Pod jednu střechu sezvala ty nejdůležitější hráče na české pivní scéně, aby společně předali své znalosti majitelům restaurací a pivovarů, sládkům, výčepním a všem, kdo to s pivem myslí vážně. Vážnosti odpovídá i cena, která činí 150 tisíc korun. „Chceme tak posunout celé odvětví, ve kterém pracujeme, tedy vše, co se týká piva,“ říká k projektu Tomáš Karpíšek.

Na kurzu Maximum o pivu se podle lidí, kteří za ním stojí, člověk dozví skutečně vše, co se o oblíbeném nápoji dozvědět dá. Začne celodenní exkurzí do Černokosteleckého pivovaru za historií piva s jeho majiteli Milanem Starcem a Tomášem Vodochodským, pokračovat bude cestou na chmelnici přes základy vaření ve Dvou kohoutech se zdejším vrchním sládkem Lukášem Tomsou až po praktickou vařící část, exkurzi do pivovarů, návštěvu pivního veletrhu BrauBeviale v Norimberku a školu čepování.

„Pivu se věnujeme patnáct let, což je oproti jiným na české pivní scéně zlomek času, ale za tu dobu jsme ušli kus cesty. Ta začala prvním Lokálem, kde bylo naším cílem mít pivo stejně studené jako U Tygra a prodat ho co nejvíc. Pak jsme si do toho sáhli čím dál víc, začali jsme řešit celé výčepní řemeslo, zabředli jsme do technologií, díky čemuž dnes s Prazdrojem máme společný patent na výčep,“ vypráví Tomáš Karpíšek.

Ovocný nealko radler Birell Višeň & Ostružina, oblíbená příchuť loňského léta, je na přání spotřebitelů kromě plechovek nově k dostání
i v sudech. Lidé si ho tak mohou během léta vychutnat i čepovaný v hospodách, restauracích a na stáncích po celé republice.

Nealko radlery Birell k létu prostě patří, a ve skle chutnají dvojnásob. Z loňské limitované edice Birell spotřebitelům nejvíce zachutnala svěží Višeň & Ostružina, a proto je kromě půllitrových plechovek nově také na čepu. Lidé si ji tak mohou vychutnat v orosené sklenici při posezení v restauraci a užít si její vyváženou ovocnou chuť.

„Čeští spotřebitelé se nebojí experimentovat, naše čtyři loňské novinky byly u veřejnosti velice oblíbené. Lidé mají ochucené Birelly čím dál raději a v létě pro ně bývají první volbou nejen při sportu, ale i na grilovačkách a posezení s přáteli. Současně raketově roste i zájem o čepovaný Birell, loni jsme zaznamenali 40% meziroční nárůst. A proto jsme se rozhodli vyslyšet přání spotřebitelů a rozšířit nabídku o další čepovaný radler, s oblíbenou příchutí Višeň & Ostružina,“ říká Oliver Jáchymovský, senior manažer značky Birell CZ & SK.

Birell Višeň & Ostružina představuje osvěžující a zároveň plnou chuť. Dokonalá kombinace ostružinové svěžesti, sladkokyselé chuti višní a jemného chmelového aroma perfektně zažene žízeň a současně uspokojí chuťové buňky. Novinka má nižší obsah cukru než většina slazených limonád a pouze 0,3 % objemu alkoholu. Stejně jako ostatní Birell nápoje ani tato varianta neobsahuje konzervanty, umělá sladidla
nebo potravinářská barviva.