Novinky a zajímavosti ze světa piva

Řemeslný pivovar Moravia, který stojí za značkami piv Lucky Bastard a Moravia, slaví 500. uvařenou várku piva. Celkem ho tak medlánecký pivovar od roku 2017 uvařil přes tři a půl milionu litrů a zvýšil svoji produkci o více než sto procent. Koncept pivovaru stojí na výrobě kvalitního zážitkového piva. Od roku 2020 si odnáší řadu ocenění z prestižních soutěží v České republice i zahraničí, jako jsou první místa na degustační soutěži PIVEX nebo London Beer Competition 2023. Lucky Bastard na trh také nově uvádí letní malinový speciál Raspberry pussy a připravuje projekt prvního řemeslného piva z tanku v Česku.

Od roku 2018 prošel pivovar i výrobní procesy řadou inovací, které pomohly jak stabilizovat kvalitu vyrobeného piva, tak dopomohli k jeho růstu. „Máme za sebou úspěšné roky, kdy se nám podařilo výrazně navýšit obrat i množství produkovaného piva. V posledních dvou letech jsme se ale především zaměřili na zefektivnění a zkvalitnění výrobního procesu tak, abychom zachovali vysokou kvalitu našich piv i při větším množství uvařeného piva. Našim zákazníkům chceme přinášet živé pivo, které nebudou pít na objem, ale pro zážitek,” říká Martin Šibal, předseda představenstva pivovaru Moravia.

Úspěšný růst i přes nepříznivé podmínky
Krize způsobená pandemií Covid-19 zasáhla i medlánecký pivovar. Jeho majitelům se díky změně ve strategii podařilo problémový rok překonat a v roce 2021 pivovar dosáhl rekordního růstu. „V covidové době jsme museli vsadit na novou obchodní strategii a přizpůsobit produkci situaci. Začali jsme proto dodávat naše stálá piva i speciály v lahvích do obchodních řetězců a na trh uvedli netradiční produkt – parfém Lucky Bastard. I díky této strategii jsme dosáhli v roce 2021 nemalý 43% nárůst tržeb v porovnání s rokem předchozím,” vysvětluje úspěchy pivovaru Martin Šibal a upozorňuje na marketingové heslo „Odliš se nebo zemři“, které si při rozvoji pivovaru osvojili.

Úspěšný byl z pohledu produkce piva i loňský rok, kdy bylo vyprodukováno 9,1 tisíc hektolitrů piva oproti 6,8 tisícům hektolitrů v roce 2021. Za posledních pět let se tak pivovaru Moravia podařilo zvýšit výrobu piva o více než 100 %. Růst produkce, práce na zlepšení kvality piv a propracovaná obchodní strategie se projevila také na tržbách pivovaru, které za posledních pět let vzrostly z 15 milionů (2018) na 37 milionů korun (2022). Oproti roku 2021 zaznamenal pivovar Moravia v loňském roce 34% nárůst tržeb z 27 na 37 milionů korun.

Ocenění za poctivou technologii výroby
Pivovar Moravia navazuje na tradici původního pivovaru, který zde fungoval v letech 1898-1943, a specializuje se především na spodně kvašená piva – tzv. ležáky. Pod značkou Lucky Bastard naopak vznikají moderní, neotřelá svrchně kvašená piva, která v Česku nemají dlouhou tradici. Přestože se značky Moravia a Lucky Bastard odlišují především v přístupu k tradicím, spojuje je řemeslná výroba piva a důraz na kvalitní suroviny.

„Jako jeden z mála českých pivovarů používáme pro suché chmelení spolu s chmelem ve formě pelet, také čisté chmelové silice. Tato technologie zaručuje kvalitu a jedinečnou chuť našich piv. Důkazem toho, že využití těchto surovin byla správně zvolená cesta a naše pivo je opravdu kvalitní, je řada ocenění, která si naše piva odnáší z českých i mezinárodních soutěží,” říká vrchní sládek pivovaru Moravia a Lucky Bastard, Martin Hrubeš.

Mezi oceněnými pivy je například Medlánecký Kluzák, který v roce 2023 obhájil první místo na degustační soutěži PIVEX, nebo Lucky Bastard Siciliano, které si letos odneslo zlato z Londýnské soutěže LONDON BEER COMPETITION 2023. Začátkem června uvedl Lucky Bastard na trh Raspberry pussy – Fruit Pale Ale 11°, osvěžující letní malinový speciál.

Řemeslné pivo z tanku
V roce 2023 se majitelé pivovaru Moravia chtějí zaměřit především na zefektivnění výrobního a distribučního procesu. „Cílem je stabilizovat produktová a zákaznická portfolia, a věnovat se netradičním projektům. Chceme se stát prvním řemeslným pivovarem, který vybuduje síť ‘tankových hospod’ s naším pivem. To nám pomůže ještě více přiblížit řemeslnou kvalitu a chuť našich piv přímo k zákazníkům. Tankové pivo si díky tomu zachová stejnou kvalitu, s jakou bylo uvařeno v pivovaru,” popisuje plány do budoucna předseda představenstva pivovaru Moravia, Martin Šibal.

Dalším z plánovaných projektů je rozšíření spolupráce se zážitkovým restauračním řetězcem Pivní burza. „Pivní burza kombinuje společenské setkání a pití piva s trochou adrenalinu. Takový koncept má své místo zejména v době, kdy z restaurací a hospod postupně mizí pivaři, kteří pijí pivo na objem, a naopak čím dál častěji přicházejí do hospod lidé, kteří si chtějí vychutnat dobré pivo a celkový zážitek jako takový,” dodává Martin Šibal. Už nyní fungují v Brně hospody s tímto konceptem. Majitelé pivovaru ho chtějí rozšiřovat nadále, například i do Prahy.

Karamelová třináctka nebo mnichovský jedenáctistupňový ležák vzniká v pivovaru Johann na půdě brněnské Mendelovy univerzity. „Děláme tady úplně všechno. Hlavně kvůli výzkumu. Studenti musí být při diplomové práci inovativní. Piva dělají z různých typů sladů, z kukuřice, z rýže, z prosa. Jde o nápoje, které si lidé normálně nekoupí, protože se do sítě nedostanou," říká Tomáš Gregor z Ústavu technologie potravin.

Ideální zázemí tady získají od září i studenti nového bakalářského programu Pivovarství a sladařství. V České republice je unikátní. Do výuky v novém školním roce nastoupí dvacet studentů. Zájem byl velký, hlásilo se dvaaosmdesát zájemců.

„Bojím se, že příští rok už neotevřu. Žijeme takřka výhradně ze štamgastů z okolí a čepované pivo dělá asi devadesát procent naší tržby. Už takhle je přitom pivo v hospodě pro naše zákazníky drahé. Pokud ještě zdražíme, zůstanou doma u lahváčů,“ krčí rameny paní Jitka, která provozuje ikonickou restauraci Jedličkovy lázně na břehu Berounky. Tak jako řada dalších provozovatelů vesnických restaurací se paní Jitka obává, že plánovaný vládní balíček a vyšší DPH na čepované pivo dále urychlí zánik klasických hospod, včetně té její.

Dřevěný komplex Jedličkových lázní v Mokropsích, asi dvacet kilometrů od Prahy, byl zbudován v první polovině třicátých let minulého století a původně sloužil především výletníkům a movitějším zákazníkům, kteří si od konce 19. století stavěli v malebném prostředí u řeky vily a letní byty. Dnes je budova hospody utopená ve změti chatek a rodinných domků, mezi nimiž se vinou málo udržované štěrkové cesty. Charakter interiéru je už spíše chatařský a trampský než prvorepublikově měšťanský. Tiché místo, kam z davů výletníků mířících z metro­pole údolím Berounky směrem na Karlštejn a za lákadly CHKO Český kras zavítá jen občas pár cyklistů. A to pouze v letní sezóně. Přes půl roku žijí Jedličkovy lázně a další okolní putyky, jako staletá Křižárna či legendární trampská nálevna Tornádo na druhé straně řeky, především z místních.

Chcete vědět jak má vypadat a chutnat správně načepované pivo? Tipy zde>>>
„Covid jsme vcelku zvládli, měli jsme otevřené výčepní okénko, dali jsme ven infrazářič kvůli teplu a sousedé nás podrželi. Ale teď nevím. Když se zvýší DPH za čepované na jedenadvacet procent ze současných deseti, obchodní řetězce budou pořád v akcích nabízet půllitr piva v plechu či plastu třeba za patnáct korun. A my za čtyřicet. Tomu už nepůjde konkurovat. Lidi si prostě radši než u nás dají pivo doma na zahradě,“ vysvětluje paní Jitka před vchodem do Jedličkových lázní.

INTERNÍ INFORMACE
Její slova potvrzuje i Luboš Kastner, zakládající člen Českého gastronomického institutu a člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Svůj pohled na dopady plánovaného vládního balíčku na oblast gastra vysvětluje v prostředí, které se od nostalgicky ospalé dřevěné knajpy v Mokropsích snad nemůže lišit víc: sedíme spolu v trendy kavárně v srdci pražského Starého Města, pár kroků od vyhlášené party Dlouhé třídy. Za přežití lidových vesnických občerstvoven se však Luboš Kastner pere tak vehementně, jako by sám nějakou provozoval. Ve skutečnosti je přitom spolumajitelem luxusní restaurace Červený Jelen nedaleko pražského náměstí Republiky. Díky datům ze společnosti Dotykačka, provozovatele nejrozšířenějšího pokladního systému v zemi, má Kastner bezprostřední vhled do stavu české gastronomie v roce 2023.

PROPAD TRŽEB
„Roční obrat celého segmentu českého gastra je asi dvě stě miliard korun, jde přibližně o třicet tisíc provozoven, které zaměstnávají kolem sto padesáti tisíc lidí. Podíl tržeb z čepovaného piva je přitom v Praze deset procent, na venkově naopak čtyřicet procent a víc. Vytvořil jsem si srovnávací balíček několika desítek nejběžnějších druhů zboží a komodit, jež nakupují podnikatelé v pohostinství. Od piva či surovin až po čisticí prostředky. Celková průměrná úroveň zdražení od posledního ,normálního‘ měsíce před covidem, inflací a válkou, tedy od února 2019 do dneška, je 34 procent. Pak jsem to porovnal s růstem tržeb. Opticky vzrostl objem tržeb v segmentu českého gastra mezi lety 2019 a 2023 o jedenáct procent, při započtení třicetičtyřprocentního zdražení nejběžnějšího zboží to však znamená reálný pokles tržeb o dvacet tři procenta. Tržby v české gastronomii za sledované období ve skutečnosti vzrostly pouze v jediné lokalitě – v Praze. Ale jen o jedno procento. Například ve městech do dvaceti tisíc obyvatel už v pohostinství vidíme pokles reálných tržeb o dvacet čtyři procenta,“ líčí Kastner.

PIVO V GARÁŽI
Vůbec nejhorší dopady za poslední čtyři roky jsou vidět ve vesnických hospodách, kde právě čepované pivo tvoří naprosto klíčovou část sortimentu. Data, která uvádí Luboš Kastner, jsou alarmující: „V obcích do pěti tisíc obyvatel je situace katastrofální. Tam se tržby propadly o dvaačtyřicet procent ve srovnání s rokem 2019. Už před covidem a inflací bylo mimořádně obtížné udržet nad vodou malou vesnickou hospodu, pokud nešlo o turisticky vyhledávanou lokalitu nebo pokud provozovatel například neměl slevu na nájmu od obce. Ale teď už to nedává ekonomicky smysl vůbec.

Hospodští na vesnicích se snaží bojovat například přechodem na cash only, což jim umožňuje lepší manévrování v černé ekonomice, ale v dlouhodobém horizontu nemají šanci přežít. Už delší dobu hlásí firmy jako Pivní maják (obchod se sudovým pivem, výčepní technikou a doplňkovým sortimentem; poznámka autora) obrovský nárůst zájmu o prodej a půjčování píp a dalšího příslušenství. Chlapi se prostě složí na sud, pípu, něco k tomu a udělají si hospodu u souseda v garáži nebo v obecní hasičárně. A v téhle situaci chce vláda zdražit pivo, které pro vesnické hostinské představuje klidně osmdesát procent tržby. Reálně na daních nevyberou ani o korunu víc, ale zbytky hospod na vesnicích tím zlikvidují,“ zlobí se Luboš ­Kastner.

PRAHA SE NEBOJÍ
Zatímco vesnické hospody, už nyní v mnoha regionech ohrožený druh, čeká patrně další kolo vymírání, pražští hospodští nevidí situaci zdaleka tak černě. I zde se potvrzuje, že obyvatelé metropole vnímají ekonomické a společenské problémy republiky zcela jinou optikou než devět miliónů jejich spoluobčanů.

„Báli jsme se, když zakázali kouření. A nic se nestalo. Lidi prostě chodí víc ven. Pak nám tedy pan Babiš zavedl desetiprocentní daň na čepované, což asi příští rok skončí. Podle mě je to návrat do normálních kolejí. Nedává smysl, aby hospodský, který má marži, kupoval zboží s jedenadvacetiprocentní DPH a prodával ho s desetiprocentní. Nárůst DPH budu určitě muset promítnout do ceny piva, byť to asi nebude jedna ku jedné, ale odlivu zákazníků se už nebojím. Nepřestali chodit po zákazu kouření, nepřestanou chodit ani teď,“ říká Jakub Hála, provozovatel pivnice U divadla na pražské Letné.

Na nádvoří pardubického zámku lidé holdovali pivu. Proběhl tam festival. Pivovarníci nabídli i mimořádné pivo, které se pilo před třemi tisíci let.

Pivovarníci z Bohdanče přivezli na Pardubický festival piva první várku piva Sluneční bárka. Receptura je stará 3000 let a byla rozluštěna díky archeologickému nálezu bronzové nádoby v Kladině na Pardubicku. Nápoj měl sbližovat jeho uživatele s bohy.

Návštěvníci si užili regionálních pivovarů i letního počasí. Zámecký areál s valy nabídl kromě piva a pivních specialit ideální odpočinkové prostředí pro pikniky, posezení na nádvoří a v parkánu. Nechybělo ani občerstvení a živá hudba.

Hned dvě ocenění získalo Návštěvnické centrum Rodinného pivovaru Bernard v soutěži Stavba Vysočiny. Porotci komplex dekorovali titulem Stavba roku Kraje Vysočina 2022 za přenesení původní atmosféry pivovaru do moderní podoby vycizelovaných interiérů. Centrum zároveň vyhrálo u České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (Cena ČKAIT).

„Tituly jsou oceněním a poděkováním pro celou řadu lidí, kteří se na vzniku centra podíleli, samozřejmě zejména pro architekty a dodavatele. Vybudovat centrum na omezeném prostoru a za plného provozu pivovaru nebylo vůbec jednoduché. Náročná byla i příprava, než jsme došli ke konečné podobě návštěvnického centra, během několika let vzniklo 15 studií,“ rekapituluje přípravy i výstavbu spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard a autor myšlenky centra Stanislav Bernard. Architektem budovy je Petr Bernard, interiéry jsou dílem architektky Barbary Bencové.

Generálním dodavatelem stavby byla firma Podzimek a synové s.r.o. „Návštěvnické centrum pivovaru Bernard považuji za vyvrcholení naší dosavadní spolupráce, která je dlouhodobá a již dříve jsme společně úspěšně dokončili několik stavebních projektů. Realizace stavby nebyla jednoduchá, pracovali jsme s požadavkem minimálního omezení výroby a distribuce piva. Architekti, projektanti i zástupci investora průběh stavby bedlivě sledovali, aby vše dopadlo, jak bylo zamýšleno. Výsledek spolupráce celého týmu může posoudit každý návštěvník sám a podpořit nás v hlasování veřejnosti v celostátní soutěži Stavba roku, avšak za mne jde o stavbu s pozitivní energií,“ ohlíží se za jednou z nejvýznamnějších realizací loňského roku ředitel firmy Martin Podzimek.

Víc než prezentace pivovaru
„Dávno před tím, než jsme začali centrum plánovat, jsem snil o tom, že nebude sloužit jen samotnému pivovaru, ale že bude také místem pro setkávání, zábavu nebo slavnostní příležitosti. Tento sen se splnil,“ hodnotí provoz centra, které bylo otevřeno u příležitosti 30. výročí založení pivovaru, Stanislav Bernard. Od otevření v červnu 2022 zde proběhla řada kulturních a společenských akcí, firemní i soukromá setkání, promítání, besedy atp.

Bernard udělal z prohlídky zážitek
Návštěvnické centrum je s pivovarem bezprostředně spojené. Prohlídkové trasy vedou přímo do srdce pivovaru, návštěvníci se seznámí s výrobními postupy a ingrediencemi, nechybí degustace čerstvých piv. Součástí centra je špičkově vybavený kinosál, který je jediným místem, kde je možné vidět působivý film s příběhem pivovaru. Zážitek umocňuje do detailu propracovaný 3D model v atraktivní expozici. V nejvyšším podlaží centra, s krásnou vyhlídkou na město, je designová Pivnice Na Štokách, o patro níže je společenský a degustační Sládkův sál pro organizované skupiny, školení, společenské akce apod.

Výhled z pivovarského komína
Spolu s centrem vznikla rozhledna postavená kolem funkčního pivovarského komína. Z ochozu ve výšce 33 metrů je výhled na pivovar, město a jeho okolí, vidět je např. nedaleká zřícenina hradu Orlík či hrad Lipnice.

Další informace, kontakty a rezervace prohlídek na www.navstivtebernard.cz.
Více k soutěži Stavba Vysočiny: www.stavbavysociny.cz.

Nejstarší pivo v Evropě nazvané Sluneční bárka, které podle 3000 let staré receptury uvařil Pivovar Bohdaneč na Kutnohorsku ve spolupráci s Experimentálním pivovarem Univerzity Palackého, bude mít tento víkend premiéru na Pardubickém festivalu piva. V pivu vařeném z prosa se snoubí chuť světlíku, mochny, tužebníku, jitrocele, pelyňku a připomíná dnešní pivo typu Gruit.

„Když v roce 2017 došlo k nálezu velkého bronzového vědra, ve kterém se následně prokázala přítomnost organických reziduí odkazující na nejstarší pivo ve střední Evropě, byla to úžasná zpráva. Jsem proto velice rád, že jsem se za Experimentální pivovar UP mohl podílet na tvorbě receptu i na samotném vaření. Celkem se nám podařilo ‚na první dobrou‘ uvařit 700 litrů tohoto piva,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě ukrývalo bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem. Nádobu vykopali v roce 2017 u Kladiny na Pardubicku archeologové poté, co ji objevil náhodný nálezce. Vědro převezli do Východočeského muzea v Pardubicích a požádali vědce, aby jim pomohli určit jeho obsah. Zbytky po pradávném nápoji zkoumali odborníci z Univerzity Palackého, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po důkladné analýze odebraných vzorků dospěli k závěru, že vědro před třemi tisíci lety sloužilo k vaření prosného piva s příměsí hořkých bylin.

Název uvařeného piva Sluneční bárka vychází z výzdoby bronzové nádoby. „Precizně propracované tepání bylo spojené s kultem Slunce. Tažní ptáci táhnou bárku se slunečním kruhem. Motiv odkazuje na náboženské zvyklosti lidí doby bronzové a jejich představy o fungování světa a vesmíru. Nápoj měl sbližovat jeho uživatele s Bohy,“ vysvětlil ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Várku Sluneční bárky ochutná prvních 700 návštěvníků Pardubického festivalu piva, ochutnávka je v ceně vstupenky. Festival se uskuteční v sobotu 17. června od 12:00 do 20:00 v zámeckém areálu. Hosté mohou kromě Sluneční bárky ochutnat piva regionálních pivovarů z východních Čech.

Pivní speciál, jako součást propagace regionu. Zástupci turistické oblasti Budějovicko ve spolupráci s Fakultou zemědělskou a technologickou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uvařili letní pivní speciál. Pivo vzniklo v univerzitním minipivovaru a bude součástí kampaně na podporu cestovního ruchu.

Várku piva v limitované letní edici tento týden uvařili manažeři destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko spolu se sládkem Výzkumného a výukového minipivovaru. "Jedná se o součást kampaně, která slouží k propagaci cestovního ruchu na Budějovicku. Komunikujeme v ní nejen bohatou pivovarskou tradici našeho regionu, ale také řadu malých i velkých pivovarů v této oblasti. Pivo je atraktivní téma, které nám pomáhá přilákat návštěvníky," uvádí marketingový manažer turistické oblasti Budějovicko Vojen Smíšek a dodává, že právě uvařením letního speciálu chce destinační společnost přiblížit zajímavá rukodělná piva z budějovických pivovarů veřejnosti.

Na území turistické oblasti Budějovicko se nachází celkem jedenáct pivovarů, které spadají do takzvané Pivní stezky Budějovicko. Kromě dvou velkých budějovických podniků se jedná o malé pivovary, mezi které patří také Výzkumný a výukový minipivovar. Destinační speciál, který v něm tento týden vznikl, je typu IPL neboli India Pale Lager.
"Sladovým složením a rmutovacím postupem je toto pivo totožné s tradičním ležákem, který je pro Budějovicko a Čechy typický. Odlišuje se však použitím amerických a novozélandských chmelů, které pivu dodají ovocné a citrusové tóny a svěží letní charakter," popisuje Ing. Vlastimil Nohejl, sládek Výzkumného a výukového minipivovaru.

Pivo bude nyní kvasit a potom několik týdnů zrát v tanku. Veřejnost ho ochutná na začátku července. K dostání bude v PET lahvích na informačních centrech v Českých Budějovicích a v Hluboké nad Vltavou, čepované pak ve Studentském klubu Kampa v kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. "Kdo limitovanou edici piva nestihne, může ochutnat řadu zajímavých piv z jedenácti budějovických pivovarů. Ta jsou dostupná po celý rok a jsou výtečná," říká Vojen Smíšek.

Univerzitní minipivovar předává tradici
Výzkumný a výukový minipivovar Fakulty zemědělské a technologické byl založen v roce 2016. Jeho cílem není pouze zásobovat okolí akademickým pivem Čtyrák, ale zejména pracovat na poli výzkumu a výuky v oblasti pivovarnictví v rámci předmětů Katedry potravinářských biotechnologií a kvality zemědělských produktů na Fakultě zemědělské a technologické. Hraje také důležitou roli v předávání staleté pivovarnické tradice na Budějovicku. Know-how však nepředává pouze studentům univerzity, ale také sládkům z rodinných minipivovarů i nadšeným domovárečníkům. "V rámci minipivovaru nabízíme také individuální i skupinové kurzy výroby piva pro veřejnost. Od využití základních domovárečných technologií, přes profesionální varnu, až po kurz Pivovarník sladovník. Po složení zkoušek v tomto kurzu získá zájemce osvědčení o úplné profesní kvalifikaci a možnost žádat o živnostenský list v tomto oboru," uvádí doc. Ing. Pavel Smetana, Ph.D., vedoucí Katedry potravinářských biotechnologií a kvality zemědělských produktů FZT JU.

Evropská komise a Europa Nostra v úterý oznámily vítěze cen European Heritage Awards / Europa Nostra Awards 2023. V letošním roce bylo oceněno 30 mimořádných počinů v oblasti kulturního dědictví a tradic.

Mezi letošními vítězi je také pozoruhodná sanace parostrojního pivovaru v Lobči. Více než 15 let pracovali architekti Jana a Pavel Prouzovi na oživení tohoto pivovaru s bohatou historií sahající až do roku 1586.

Tři desítky vítězů vybrala porota složená z odborníků na dědictví z celé Evropy na základě hodnocení výběrových komisí, které jsou odpovědné za posouzení žádostí o ocenění, které letos předložily organizace a jednotlivci z 35 evropských zemí.

Cecilia Bartoli, světově uznávaná mezzosopranistka a prezidentka Europa Nostra, uvedla: "Srdečně blahopřeji letošním vítězům cen za evropské dědictví / Europa Nostra Awards k jejich zaslouženému oecnění. Jsou to inspirativní příklady, které skutečně přispívají k budování krásnější, udržitelnější a inkluzivnější Evropy. Jejich příběhy o úspěchu ukazují, jak lze překonat nepřízeň osudu spojením odborných znalostí, odhodlání, kreativity a inovací. Těším se na osobní setkání a oslavu všech vítězů na slavnostním předávání cen evropského dědictví v našem milovaném městě světového dědictví Benátkách."

Slavnostní předání Cen Evropského dědictví proběhne 28. září v Palazzo del Cinema v Benátkách. Této akce se osobně zúčastní prezidentka Europa Nostra Cecilia Bartoli, prezidentka Europa Nostra, očekává se také účast místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase. Během ceremoniálu budou vyhlášeni laureáti Grand Prix a vítěz ceny Public Choice. Ceremoniálem vyvrcholí summit o evropském kulturním dědictví 2023, který pořádá Europa Nostra s podporou Evropské komise ve dnech 27. až 30. září v Benátkách; městě světového dědictví.

"Každý oceněný úspěch letošních Cen Evropského dědictví je výsledkem mimořádných dovedností a odhodlání, kolektivních i individuálních, zahrnujících místa dědictví a tradice z celé Evropy. Tím, že oceňujeme tyto úspěchy, také stvrzujeme pevný závazek chránit naše společné kulturní dědictví, protože je životně důležité pro naši sounáležitost jako občanů i komunit v Evropě," řekl místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.

Online lze nyní hlasovat o vítězi ceny Public Choice Award 2023, která má nárok na finanční odměnu ve výši 10 000 EUR.

Parostrojní pivovar v Lobči, Česká republika
Pivovar v české Lobči je cennou památkou s bohatou historií sahající až do roku 1586. Pivovar se nachází v malebné obci se 140 obyvateli v CHKO Kokořínsko. Dlouhodobý projekt obnovy pivovaru opět oživil malou vesnici a zachoval ho pro další generace.

Projekt byl z velké části financován z vlastních finančních zdrojů vlastníků s podporou i ze strany vlády ČR prostřednictvím Programu péče o vesnické památkové rezervace Ministerstva kultury, dále z Programu kultury Středočeského kraje a programu "Zelená úsporám" Ministerstva životního prostředí. Obnovu pomohl financovat také Program rozvoje venkova Evropské unie.

Pivovar a sladovna byly v nepřetržitém provozu od 16. století, současná stavba má svůj původ v první polovině 17. století. V 90. letech 19. století byl pivovar modernizován na průmyslový pivovar s parním strojem. Výroba se zastavila v roce 1943; areál byl opuštěný od 80. let a chátral.

Zapomenutý pivovar objevili architekti Jana a Pavel Prouzovi, když jim bylo 30 let. Během 15 let pracovali na oživení památky a zároveň si splnili sen o bydlení v památce a rozvíjeli kulturní aktivity na venkově.

"Parostrojní pivovar v Lobči je dokonalou ukázkou propojení historického a nového, pokračování života historického budovy v moderních časech. A také toho, jaký vliv může mít pečlivá obnova památky s plánem jejího dalšího využití na život celé komunity či obce. Mám radost z takovýchto projektů a vážím si majitelů, kteří k historii přistupují moderně, ale s respektem a citlivostí," uvedl ministr kultury Martin Baxa.

Počáteční fáze obnovy byla zaměřena na fyzickou ochranu lokality, po níž následovala pečlivá strukturální obnova. Od roku 2014 byl areál otevřen veřejnosti s vyváženým mixem kulturních a obchodních aktivit, aby byla zajištěna jeho budoucí udržitelnost. Po obnově byla obnovena původní funkce výroby piva v podobě malého řemeslného pivovaru.

V celém projektu byla zdůrazněna odpovědnost k životnímu prostředí, areál například využívá k vytápění systém částečně tepelných čerpadel a částečně geotermální energii.

Projekt měl také širší dopad na praxi památkové péče jako příklad úspěšného projektového řízení s omezenými finančními zdroji.

Obnova pivovaru vrátila do vesnice život. Obec společensky vzkvétá; pivovar, místní zámek a komunitní aktivity dělají z malé obce jedinečné místo k návštěvě. Místní komunita je na svůj pivovar opět hrdá. Pivovar se také připojil k ERIH - Evropské stezce průmyslového dědictví a pomohl tak jejímu zviditelnění na evropské úrovni.

"Tato obnova je dobrým příkladem citlivé rehabilitace industriálního dědictví, které velmi dobře zachovalo původní ráz a původní využití pivovaru v Lobči," uvedla porota Ceny.

"Je to velký úspěch pro jednotlivce, kteří investovali spoustu času a osobních zdrojů, aby dosáhli svých ambicí. Je to odvážný projekt, který vysílá silnou zprávu o důležitosti silného zapojení komunity a spolupráce mezi mnoha různými zainteresovanými stranami," dodala porota.

Spolu s přicházejícími letními dny určitě přijde vhod osvěžení v podobě správně vychlazeného netradičního piva. Ideální volbou je Višňový ležák, který vás osvěží svou plnou chutí a příjemnou hořkostí s příchutí višní. V tomto karmínově červeném, nefiltrovaném, spodně kvašeném ležáku se snoubí višňové tóny s typickou pivní chutí. Díky této vyváženosti mu přijdou na chuť nejen příznivci netradičních piv, ale i milovníci klasických piv

Višňový ležák 12 je součástí nového projektu Sládkův Tip společnosti Pivovary CZ Group, ve kterém jsou zákazníkům v průběhu celého roku představována výjimečná a netradiční piva. „Cílem je zákazníkům a štamgastům zpestřit běžnou nabídku našimi pivními specialitami pod značkou Sládkův Tip. Višňový ležák u nás ale není žádnou neznámou. Slavili jsme s ním úspěchy již v minulých letech, a i proto jsme se ho do projektu Sládkův Tip rozhodli zařadit,“ říká Tomáš Pluháček, výrobně technický ředitel společnosti Pivovary CZ Group

K dostání je od začátku června na čepu ve vybraných pivnicích a restauracích především na střední Moravě. Ručně stáčené pětilitrové soudky budou v prodeji regionálně v maloobchodních a velkoobchodních sítích či v některých hospodách.

Staropramen uvádí na trh pivo s názvem Staropramen 10, které vychází z originální receptury z roku 1877. Staropramen 10 byla pokřtěna ve čtvrtek 8. června na Výčepu pod komínem na dvoře pivovaru Staropramen. Během léta se objeví na festivalech i v restauracích a obchodech.

V zemích Koruny České bylo v 19. století zvykem vařit zejména těžké nefiltrované ležáky a piva s vyšší stupňovitostí. Ta však nebyla dostupná široké veřejnosti. Předchůdce dnešního pivovaru Staropramen, Akcionářský pivovar na Smíchově, na tuto situaci zareagoval uvařením nového typu piva. V roce 1877 tak na Smíchově vznikla první desítka, která byla ryze česká, široce dostupná, chutná a lehká.

Vyvážená Staropramen 10 s plnější chutí
Vylepšená Staropramen 10 vychází z původní receptury „Desítka, kterou v roce 1877 uvařil sládek Michael Trnka, byla velmi ceněná nejen kvůli dostupnosti, ale i pitelnosti a vyváženosti chuti. Tyto parametry splňuje i nová Staropramen 10, u které její lehkou sladovou chuť doprovází jemná hořkost, která je v souladu s příjemným chmelovým aroma,“ vysvětluje Jan Špaček, vrchní sládek pivovaru Staropramen, a dodává, že i přes stále trvající oblibu ležáků mají desítky na pivním trhu své nezaměnitelné místo.

Originální Desítka si získala své místo u hostinských, pivovarských odborníků,
a především široké veřejnosti. „Podíváme-li se do historie, i přes pokračující hospodářskou krizi obliba původní Desítky rostla. Výstav piva se během dvou dekád zdvojnásobil, což bylo tehdy nevídané. Na dostupnou kvalitu slyšeli lidé i před 150 lety a platí to i dnes. Proto neustále inovujeme a vylepšujeme technologie i receptury, poctivý základ ale zůstává,“ okomentoval David Zappe, marketingový ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

To pravé letní osvěžení
Staropramen 10 byla ve čtvrtek 8. června pokřtěna na tradiční akci Výčep pod komínem na dvoře pivovaru Staropramen. Kombinaci lehkosti a plnější chuti určitě ocení
i návštěvníci letních festivalů a dalších akcí. Jako první ji mohli ochutnat ti na Rock For People. Postupně se také začne objevovat v hospodách, restauracích a obchodech, kde nahradí světlé výčepní pivo Staropramen Smíchov. Ochutnat ji budou moci i návštěvníci O2 areny.