Novinky a zajímavosti ze světa piva

Krkonošská pivní stezka
Na té se za zlatavým mokem projdete horskou krajinou zhruba 30 kilometrů. Vede z pivovaru Trautenberk přes Portášky a Růžohorky do Peckého pivovaru, pak přes Richtrovy boudy, Výrovku a Chalupu na rozcestí do pivovaru Fries. Odtud pak přes Strážné do pivovaru Medvěd. Když se vám podaří pivo všude vypít, dostanete razítko a za všech pět razítek pak v cílovém pivovaru dostanete otvírák jako malý dárek.

Podorlická pivní cyklostezka
Nabízí cyklistům 3 trasy různé délky a náročnosti. Ta nejdelší má 49 km a je zároveň nejdelší pivní cyklostezkou v celých čechách. Cestou poznáte pivovary v Rychnově nad Kněžnou, Dobrušce, a Potštejnu. Pro pěší, klidně i s kočárky, je pak ideální stezka o délce 3,5 kilometru. Ta vede převážně po asfaltových a štěrkových cestách od Městského Podorlického pivovaru v Rychnově nad Kněžnou do letoviska Studánka. Procházku po stezce můžete spojit s exkurzí pivovaru, zahrát si cestou minigolf, nebo se stavit v lanovém parku.

Samson obhájil další vítězství na prestižní světové degustační soutěži World Beer Awards v Londýně. Speciál SAMSON BOCK si odnesl stříbrnou medaili v kategorii ležák typu „Bock“. Navázal tak na loňská vítězství, kdy si z Anglie odvezl medaile hned čtyři – zlatou opět v kategorii ležák typu „Bock“ se speciálem BOCK, zlatou za nejlepší tmavý ležák i za nejlepší nealkoholické pivo České republiky a bronz v kategorii světlý ležák českého typu. Rok předtím to byly medaile dvě – zlatá a stříbrná. Opakovaný úspěch je zejména v nynější komplikované době pro pivovar radostnou událostí.

World Beer Awards (WBA) je celosvětově uznávaná mezinárodní degustační soutěž, ve které se potkávají piva z celého světa. Do poroty usedají pouze největší kapacity oboru, a proto patří ke špičce světových pivních klání.

Pivní speciály se nyní těší velké oblibě. Proto sládci oprášili recepturu speciálu BOCK ze staré historické knížky, která byla kdysi vydána ke stému výročí Pivovaru Samson. Ukázalo se, že navázat na tradici se vyplatí.

„Dbáme na vysokou kvalitu a těší nás, že si toho opakovaně všímají i pivní znalci za hranicemi České republiky. Jsme hrdí, že jsme uspěli i na mezinárodním poli. Samson sází na kvalitu a také na tradiční receptury. Modernizace pivovaru a um našich lidí jsou klíčové ingredience pro to, abychom se dlouhodobě drželi na špici českého pivovarnictví,“ dodává generální ředitel Pivovar Samson Daniel Dřevikovský.

V Londýně už piva z Pivovaru Samson dobře znají. V roce 2018 zde pivovar získal ocenění za nejlepší ležák českého typu vzniklý v České republice. Úspěšné bylo i nealkoholické Pito, které získalo stříbrnou medaili. Loni byl Samson ještě úspěšnější, kdy zazářil opět se svým speciálem SAMSON BOCK v kategorii ležák typu „Bock“ a odnesl si celosvětový titul World’s Best Lager Bock. Zlaté medaile obdržel také v kategoriích nejlepší tmavý ležák a nejlepší nealkoholické pivo České republiky. Bronzová medaile padla v kategorii světlý ležák českého typu.

„BOCK má svůj říz. Vsadili jsme na tradici a na prvotřídní suroviny. Už druhé vítězství tohoto piva jen dokazuje, že naši lidé odvádějí kontinuálně skvělou práci,“ říká sládek Pivovaru Samson, Radim Lavička.

Letos se v soutěži Pivovar Samson předvedl v novém kabátě. Koncem minulého roku totiž českobudějovické pivní portfolio prošlo obměnou a piva získala nové etikety. Vedení vsadilo na jednoduchost a styl doplněný bílým pozadím, hrdla oceněných piv hrdě ukazují své londýnské medaile.
„Stejně jako všechny pivovary, i Samson prožívá krušný rok kvůli pandemii COVID-19. Zareagovali jsme rychle a efektivně, omezili jsme výrobu sudového piva a posílili výrobu piva lahvového, což se ukázalo jako dobrý krok. Díky tomu jsme nemuseli vylévat pivo takzvaně na kanál,“ říká generální ředitel Daniel Dřevikovský.

Pivovar Samson, a.s. patří do portfolia Belgicko-brazilské společnosti AB InBev, která je největším světovým výrobcem piva. Mezi další značky tohoto koncernu patří například Stella Artois, Corona, Leffe či Beck´s. Samson je nejstarším českobudějovickým pivovarem a své místo původu hrdě prezentuje i na svých nových etiketách. Díky investicím AB InBev patří Samson do první ligy světových piv. Stabilně vysokou kvalitu produkce Pivovaru Samson dokazují mnohá ocenění i z dalších prestižních degustačních soutěží. Čelní příčky ve svých kategoriích získal Samson nejen opakovaně v Londýně na World Beer Awards, ale ceny si dále přivezl z Austrálie (Australian International Beer Awards), Belgie (Brussels Beer Challenge) a soutěží Pivo České republiky či z degustací českých pivních znalců v rámci První pivní extraligy.

Plány na využití areálu vyškovského pivovaru představili autoři generalu vyškovského zámku. V jeho nejstarší části doporučili zachování původní funkce v podobě menšího pivovaru s doplněním v podobě kulturně-gastronomického zařízení.

Architekti zohlednili dřívější spojení pivovarnických prostor se zámkem. Zástupci města v současnosti usilují o převedení uzavřeného pivovaru do vlastnictví města, mají za sebou už první jednání na ministerstvu zemědělství. „Město s areálem jako takovým nemělo nikdy nic společného. Rozkládá se nicméně na strategickém místě a k městu jednoznačně patří. Pochopitelně nám jeho další osud není lhostejný,“ vysvětlil vyškovský starosta Karel Jurka.

Pivovar je ve městě uzavřený už dva roky kvůli soudnímu sporu, který se podle posledních informací chýlí ke konci. Po obnově vaření piva je mezi místními poptávka. „Mám sice jinou oblíbenou pivní značku, vyškovské pivo však k Vyškovu prostě patří. Je velká škoda, že v době, kdy je po produkci malých pivovarů a lokálních potravin rostoucí poptávka, je ten náš nevyužitý,“ sdělila před časem Rovnosti Eva Kalivodová z Vyškova.

Pivovar Radegast pomáhá i v roce 2020 tam, kde je doma. V 19. ročníku programu Radegast lidem rozdělil mezi osm projektů v regionu částku téměř 2 miliony korun. Do konce září 2020 ještě probíhá veřejné hlasování o bonusovou částku 100 000 korun, která navíc pomůže vybraným místním projektům.

Všech osm projektů, které letos grantový program Radegast lidem podpořil, usiluje také o mimořádné prémie ve výši 50 tisíc, 30 tisíc a 20 tisíc korun. „Peníze navíc obdrží projekty, které získají na www.radegastlidem.cz nejvíce hlasů od veřejnosti. Lidé tak mohou sami vyjádřit podporu projektům, které je zajímají. Hlasování o bonusových prémiích probíhá až do 30. září 2020,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Grantovou podporu obdržel Sbor dobrovolných hasičů ze Starého Zubří, který bude zvelebovat další část Stezky na Pivčánky, včetně vysazování stromů nebo vybudování vodní nádrže. ČSOP Salamandr se zaměří na péči o cenné horské louky v Beskydech, zejména na radhošťském hřebeni. Pravidelnou péčí chtějí zlepšit stav luk a vrátit na ně kdysi běžné druhy bylin a hmyzu.

Projekt Dešťovka pro Skalku má za cíl vybudovat technické zařízení na akumulaci a využívání dešťové vody na turistické chatě Skalka v Mostech u Jablunkova. Využívat dešťovou vodu pro nové sociální zařízení chce také turistická chata na beskydském vrcholu Ostrý. Dojde tím tak ke značné úspoře pitné vody.

Vytvořit zázemí pro komunitu lidí, které spojí vzdělávací, hravý a funkční naučný prostor o chovu včel, je cílem projektu Včelí kopeček. Spolek Faunapark chce zase společně s dobrovolníky zachránit stodolu Faunaparku, do které zatéká a hrozí její zničení. Díky tomu by se zde opět mohly konat lokální setkání a přednášky.

Spolek W-Klubík chce podpořit komunitní život a spolupráci mezi generacemi. Vybudování atraktivního zázemí z maringotky umožní pořádat akce pro veřejnost se zvláštním zaměřením na rodiny a seniory. Spolek Tichánek chce pozvednout veřejný prostor v obci Tichá. Díky penězům z grantového programu zde vybudují odpočinkové a relaxační místo nejen pro obyvatele, ale i turisty či cyklisty.

Grantový program Radegast lidem dlouhodobě podporuje péči o přírodní bohatství a ochranu životního prostředí v Beskydech a okolí. „Pivovar Radegast nepolevuje v podpoře ani v těchto složitých dobách. Za dobu trvání grantového programu jsme již rozdělili skoro 40 milionů korun. Letos jsme se více zaměřili na komunitní život a jeho podporu, abychom pomohli oživit veřejný prostor a zapojit lidi do sousedských aktivit,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.
Projekty, které postoupily do veřejného hlasování:
● Dešťovka pro Skalku (Spolek Skalka Mosty u Jablunkova, z. s.)
● Kvetoucí horské louky (ČSOP Salamandr)
● Odpočinkové a relaxační místo pro občany a turisty v obci Tichá (Tichánek, z. s.)
● Stezka na Pivčánky (SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů Staré Zubří)
● Trocha romantiky oživí místní zvyky (W–Klubík, z. s.)
● Včelí kopeček – vytvoření komunitního vzdělávacího místa chovu včel (Přátelé Beskyd)
● Využití dešťové vody pro nové sociální zařízení turistické chaty Ostrý (Klub českých turistů)
● Zachraňme stodolu Faunaparku (Spolek pro Faunapark)

Tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář je médiím k dispozici
na těchto kontaktech: mobil: +420 735 189 368, email: zdenek.kovar@asahibeer.cz.

České pivovarníky další tři roky povede František Šámal (68), který počtvrté obhájil post předsedy svazu, zvolen tak byl popáté. ČTK to dnes oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Obměnilo se předsednictvo, kde zasedl například šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák. Místopředsednický post obhájil Roman Havlík z Pivovaru Svijany. Šámal dříve působil v Pivovarech Staropramen. Do svazu budou moci vstoupit i menší výrobci piva.

Kromě Dvořáka bude v nově předsednictvu ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský, výrobní ředitel Pivovarů Lobkowicz Group Jiří Faměra, ředitel logistiky a konstroly MPS Přerov Antonín Chytil a předseda představenstva Bohemia Hop Zdeněk Rosa. Zůstala v něm také Pavlína Kalousová z Plzeňského Prazdroje, Milan Schramm z Heinekenu ČR, Josef Vávra z Rodinného pivovaru Bernard, Richard Paulů ze Sladoven Soufflet ČR a Václav Dušánek z Českomoravských sladoven.

“Nové předsednictvo má před sebou složitý úkol zajistit pivovarství a sladařství příznivé podmínky pro podnikání, zabránit přílišné regulaci a udržet sektor mezi klenoty české ekonomiky. Věřím, že se nám to společně podaří, ale bude hodně záležet na tom, jakým způsobem bude vláda reagovat na současný vývoj pandemie. Jakékoliv další zavírání ekonomiky a omezování (nejen) gastronomie má na náš sektor velmi negativní dopady,” uvedl Šámal.

Svazová valná hromada také schválila úpravu stanov, která umožní členství menším pivovarům a sladovnám, které se doposud nemohly stát členy z důvodů minimálních limitů produkce. Nově mohou vstoupit do svazu prostřednictvím institutu kolektivního členství. Neformálním sdružením výrobců, kteří u piva dosáhnou výroby alespoň 20.000 hl ročně a u sladu alespoň 500 tun, se umožní, aby se rozhodování o svazu účastnili jako jeden člen s odpovídajícími například hlasovacími právy. Valná hromada také schválila nového člena svazu, Pivovar Libertas ze středočeských Úval.

“Když opomeneme posledních šest měsíců, má za sebou pivovarský sektor několik úspěšných let, kdy se nám dařilo jak v domácí produkci, tak v exportu. První pololetí letošního roku bylo naopak obdobím nejtěžším, kdy jsme společně zachraňovali, co šlo,” dodal Šámal.

Kompletní složení nového předsednictva (na období 2020-2023):

Zástupci velkých pivovarů:
Ing. Petr Dvořák, Budějovický Budvar, n.p.
Mgr. Pavlína Kalousová, Plzeňský Prazdroj, a.s.
Ing. Milan Schramm, Heineken Česká republika, a.s.
Ing. František Šámal, Pivovary Staropramen, s.r.o.

Zástupci středních pivovarů:
Ing. Jiří Faměra, Pivovary Lobkowicz Group, a. s.
Ing. Roman Havlík, Pivovar Svijany, a.s.
Ing. Antonín Chytil, PMS Přerov, a.s.

Zástupci malých pivovarů:
Ing. Daniel Dřevikovský, Pivovar Samson, a.s.
Ing. Josef Vávra, Rodinný pivovar Bernard, a.s.

Zástupce velkých sladoven:
Ing. Richard Paulů, Sladovny Soufflet ČR, a.s.

Zástupce malých sladoven:
Ing. Václav Dušánek, Českomoravské sladovny, a.s.

Zástupce přispívajících členů:
Mgr. Zdeněk Rosa BA, Bohemia Hop a.s.

Hanušovický Pivovar Holba se s babím létem rozloučí, jak se sluší a patří – pěší túrou do panenské přírody Rychlebských hor. Již tuto sobotu 26. září se uskuteční pochod s názvem Za barvami našich hor, který kromě pohybu na čerstvém vzduchu a pastvy pro oči přinese i zajímavý program se správným řízem.

Nedaleko města Javorník na Jesenicku se rozkládá přírodní rezervace Račí údolí, která představuje nezapomenutelnou podívanou, a právě zde se pochod Za barvami našich hor uskuteční. Začátek je naplánován mezi sobotní 8. a 10. hodinou od Restaurace ISOLDE v Račím údolí, kde zároveň i končí. Účastníky čeká 5,8 kilometru dlouhá nenáročná procházka přírodou s převýšením přívětivých 209 metrů. Pochod, který zabere přibližně 2,5 hodiny, je tak vhodný pro všechny zájemce bez ohledu na věk či fyzickou zdatnost.

„Vyznavači lehčí i náročnější turistiky mohou být překvapeni, co všechno lze v našich horách nalézt a zažít. Pivovar Holba chce podporou pochodů Za barvami našich hor přispět k tomu, aby se na zdejší přírodu upínalo více pozornosti, kterou si rozhodně zaslouží. Všichni, kteří s námi chtějí objevovat barvy zdejších hor, jsou srdečně zváni,“ říká Ing. Ondřej Hnila z Pivovaru Holba.

Romantická túra Račím údolím
Pochod má celkem čtyři zastávky. První z nich je u kaple sv. Antonína, která se nachází nedaleko pramene s pitnou vodou. Druhou štací v pořadí je vyhlídka Čertova kazatelna, kde bude k dispozici razítko, které si účastníci mohou dát do svého turistického pasu vydaného na startu. Z vyhlídky cesta pokračuje na zříceninu hradu Rychleby a posledním stanovištěm před cílem je Tančírna v Račím údolí, která se nedávno dočkala kompletní rekonstrukce a nyní hostí nejrůznější výstavy a akce. V cíli bude na účastníky čekat občerstvení včetně ryzího piva z hor Pivovaru Holba a těšit se mohou i na odpolední program se skupinou Kareta, soutěžemi a fotokoutkem.

Horalé horám
Pivovar Holba, který nedá dopustit na suroviny z domovské oblasti Jeseníků, se zároveň dlouhá léta věnuje projektům na jejich obnovu a propagaci. Pro ty, pro které je zdejší malebná příroda zatím stále ještě neprobádaným krajem, je tak pochod Za barvami našich hor ideální příležitostí. Pochod navazuje na předchozí populární výšlapy Z pramenů Jeseníků.
Poděkování Pivovaru Holba patří partnerům pochodu – Lesům ČR, Klubu českých turistů, Arcibiskupským lesům a statkům Olomouc s.r.o.

Uzavření podniků ve 22:00 bude znamenat ztrátu až 30 procent denních tržeb. ČTK to dnes sdělila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Svaz chce kompromis, ve 22:00 by se přijímaly poslední objednávky a restaurace by musely být zavřené do 23:00. Obdobně se vyjádřila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). O návrhu na zkrácení otevírací doby restaurací dnes mluvil novopečený ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Svaz také žádá ministerstvo, aby zveřejnilo data, že konkrétně hospody a restaurace, nikoliv kluby a noční bary, představují epidemiologické riziko.

Za první polovinu roku evidují podle Ferencové restaurace a hospody akumulovanou ztrátu tržeb za 30 miliard korun. "I bez tohoto nového opatření zakončí většina provozovatelů letošní rok ztrátou v řádu stovek tisíc až jednotek milionů korun. Proto apelujeme na ministerstvo zdravotnictví, aby diskutovalo o připravovaných opatřeních se zástupci sektoru a pokusilo se najít kompromisní řešení, které zajistí ochranu obyvatel před dalším šířením nemoci covid-19 a současně umožní přežít podnikatelům v pohostinství letošní rok," dodala ředitelka. Uzavření restaurací až ve 23:00 by podle ní bylo tímto kompromisem.

Situace v gastronomii je po první vlně koronaviru podle AMSP kritická. "Pokud dojde k dalším výrazným omezením, reálně hrozí ukončení provozu až čtvrtiny gastronomických provozů a okamžité ohrožení desítek tisíc pracovních míst. Pokud by došlo k uzavření čtvrtiny podniků, přijde o práci až 40.000 zaměstnanců v gastronomii," uvedla asociace.

Záměr Prymuly nezavádět opatření handicapující českou ekonomiku vítá Asociace hotelů a restaurací ČR. Podle jejího prezidenta Václava Stárka jsou v restauracích dodržována pravidla bezpečnosti, a tedy minimalizována rizika už nyní. S omezením otevírací doby proto nesouhlasí. Naopak skupina Ambiente se zkrácením otevírací doby souhlasí, hodiny do půlnoci jsou podle zakladatele sítě Tomáše Karpíška rizikové. Oba se shodují na tom, že je to lepší než zavřít přístup hostů do restaurací úplně, jako tomu bylo na jaře.

V hlavním městě platí omezení otevírací doby restaurací od 9. září. Restaurace, bary a kluby musejí být od půlnoci do 06:00 zavřené. O pět dní později byla omezena otevírací doba restaurací ve Středočeském kraji a na Uherskohradišťsku. Povinnost se pak rozšířila na celé území státu z pátku na sobotu 19. září. Prymula plánuje omezení na 22. hodinu, lidé podle něj ztratili ostražitost.

Olomoucký hypermarket Globus slaví 20 let od svého otevření. Tři regionální pivovary z Olomouce a okolí proto uvařily speciální várky piv pouze pro tuto příležitost. Výroční piva z Náměšťského pivovaru, Hanáckého pivovaru a pivovaru Chomout naleznete v lednicích v oddělení nápojů.

Pivovar Chomout
Oblíbený olomoucký pivovar Chomout z nedalekého Chomoutova připravil pro Globus speciální edici jednoho ze svých nejoblíbenějších piv. Výroční Ale je světlé svrchně kvašené pivo, které vychází ze svěží UP Ale Blondýny, která je známá svou vyvážeností hořkého chmelu a sladu. Oblíbená je pro svou pitelnost, která nenechá jen u jednoho půllitru.

Hanácký pivovar
Dalším z řady pivních gratulantů je také Hanácký pivovar sídlící v olomoucké části Holice. Jedná se o dvanáctistupňový ležák vídeňského typu. Ušlechtilé pivo s názvem Císař patří mezi sladší a více než chmelovými vyniká svými sladovými tóny.

Náměšťský pivovar
Pivovar Jadrníček z Náměště na Hané si pro zákazníky Globusu uvařil speciální polotmavý ležák. Jedná se o čtrnáctistupňové pivo s přídavkem nejkvalitnějšího medu z Hané. Spodně kvašená čtráctka se vyznačuje jemně sametovou příchutí karamelu s nádechem hořkosti.

V Chrudimi na samém sklonku prázdnin otevřel nový pivovar Loutkář. Nachází se stejně jako jeho restaurace v ulici Československé armády. Ta vede od kruhového objezdu u hotelu Bohemia směrem k autobusovému nádraží. Za jeho vznikem stojí skupina přátel zapálených pro pivo.

„Jsme různorodá skupina lidí, kterou spojuje víc věcí, ale jednou z nich je pivo. Známe se od mládí a každý z nás má k oboru pivovarnictví nějak blízko. Nápad na výstavbu vlastního pivovaru vznikl zhruba před rokem. Já jsem povoláním stavař, a tak jsem se toho chopil a začali jsme ho připravovat. Výhodou bylo, že jsme měli k dispozici objekt, ale původně jsme nevěděli, co s ním budeme dělat. Tak jsme si řekli, proč z něj nemít pivovar,“ říká jednatel pivovaru Tomáš Soukenka.

Rekordních 2,8 miliardy korun tržeb a 1,7 milionu uvařených hektolitrů piva. Státem vlastněný Budějovický Budvar neměl loni špatný rok. Letos ale přišel koronavirus. Podle generálního ředitele Petra Dvořáka pivovar situaci poměrně dobře zvládl. „Objemově jsme na konci srpna byli nad produkcí loňského roku,“ říká v rozhovoru.

Lidovky.cz: Myslíte celkovou výrobu, tedy pro hospody i obchody?
Tak. A plus export.

Lidovky.cz: O kolik jste si polepšili konkrétně?
Jedná se i přes všechny potíže kolem opatření proti pandemii o mírný meziroční nárůst o jednotky procent. Za prvních osm měsíců letoška jsme objemově vyrobili a prodali víc piva než za stejné období loňska. Z tohoto celkového hlediska tedy neměl covid na nás zásadní dopad. Ten negativní vliv však vidíme ve struktuře prodejů.

Lidovky.cz: Předpokládám, že růst táhly obchody, takzvaný off trade.
Přesně tak. Dařilo se nám na domácím trhu, protože obecně prodeje v domácích obchodech byly vyšší než loni, zejména nám pomohlo uvedení nového piva Budvar 33. V exportu se nám dařilo zejména tam, kde máme větší podíl dodávek do obchodů, jako třeba v Německu. To je výrazně nad loňskem. Na druhé straně domácí i exportní restaurace a hospody jsou výrazně pod loňskem. Zhruba kolem 70 procent loňské situace.

Lidovky.cz: Dá se říci, že vám k překonání koronakrize pomohl fakt, že Budvar obecně prodává víc piva v obchodech než točeného do hospod?
Je to tak. Budvar má tradičně menší poměr prodejů sudového oproti balenému pivu, takže se nám podařilo poklesy v sudech nahradit baleným pivem do obchodů, tedy v lahvích a plechovkách.

Lidovky.cz: Bude mít Budvar celý letošek lepší než loňský rok?
Pokud by dnes covid skončil, tak bychom loňský rok předběhli, ale teď už jsem si méně a méně jistý, že to nastane.

Lidovky.cz: Jak se dosavadní pandemická situace podepsala na hospodách, kterým pivo dodáváte? Zkrachovaly některé?
Vidíme u nich v současné době takové vyčkávání. Na jaře byla hrozba jejich kolapsu velká. Některé hospody demontovaly své výčepní technologie trvale, skončily s byznysem, ale jejich počet nebyl nakonec tak vysoký, jak se očekávalo. Nicméně nevíme, co s pohostinským oborem udělá nynější vlna koronakrize. Logicky platí, že čím déle budeme v téhle tíživé situaci, tím víc našich odběratelů z řad hospod a restaurací začne házet ručník do ringu. Ale nechci strašit, zatím situace tak vážná není.

Lidovky.cz: Máme tu ale druhou vlnu, takže může být hůř.
To ano, ale záleží nyní na tom, jak se budeme v nynější situaci chovat. Myslím z ekonomického hlediska. Obecně bylo výborné léto. Kromě Prahy. Prakticky všechny regiony s výjimkou Prahy dokázaly propad z doby nouzového stavu více či méně nahradit. My jsme v červenci měli za celý pivovar nejlepší prodej v historii a v srpnu jsme byli jen o malý kousek horší. Bylo vidět, že zejména turistické regiony se nadechovaly dobře. Tam, kam se jezdí na dovolenou, bylo často plno. A tihle naši odběratelé dostali takto určitou vzpruhu, jakousi šanci k nadechnutí před případnou podzimní krizí.

Lidovky.cz: A jak z tohoto vašeho pohledu vypadá Praha?
Prodeje v Praze bývají tradičně přes léto slabší. A pokud čeká na lepší podzim, tak se ho zřejmě nedočká. O hospody a restaurace v Praze mám skutečně obavy.

Lidovky.cz: Přitom zákazníci v Praze jsou pro vás hodně důležití. Klasický Budvar, tedy přesněji Budweiser Budvar Original, místní vyznavače hořkých piv neláká. Praha nepije „sladké“ pivo. Na rozdíl třeba od vašich domovských jižních Čech.
Praha je pro nás určitě důležitá. Pravdou je, že Budvar 33 je zaměřený na to, abychom přilákali zákazníky, kteří se dosud Budvaru vyhýbali, protože jim z nějakého důvodu nevyhovoval jeho chuťový profil. Je pravda, že v Praze nejsme zas tak silní, takže rosteme z malé báze. Jinými slovy, máme tam méně co ztratit. Ale je také pravda, že nynější koronavirová krize tam zpomaluje naši expanzi.

Lidovky.cz: Takže zabere na Pražany hořký Budvar 33, až začnou víc chodit do hospod?
Zdá se, že ano. Budvar 33 měl už loni, když byla k mání jen jeho sudová verze, zajímavě rostoucí čísla. Řekněme, že výrazně nadpoloviční většinu nových zákazníků v Praze a obecně mimo náš domovský jihočeský region se daří získávat právě na Budvar 33. A kromě toho nás těší i nyní rostoucí objemy prodeje tohoto piva v lahvích a plechovkách.

Lidovky.cz: Není to dáno i tím, že vaše hořké pivo v lahvové verzi nabízí většina řetězců v rámci akcí s výraznou slevou?
To ale platí i pro jiná piva. Víc než dvě třetiny balených piv se prodávají za různé akční ceny. My v tomhle oproti zbytku našeho portfolia příliš nevybočujeme.

Lidovky.cz: Budete zdražovat?
Budeme. Ale nedokážu v tuto chvíli říci, od kterého měsíce a o kolik. To vše nyní teprve počítáme. I s ohledem na ceny vstupů, mzdové náklady a naši cenovou pozici na trhu.

Lidovky.cz: Zdražíte obě kategorie? Tedy lahvové do obchodů i sudové do hospod?
Zřejmě půjdeme selektivní metodou. Ale asi i některé položky sudového piva budeme muset zdražit.

Lidovky.cz: Ještě letos?
To vše teprve zvažujeme. Rozhodně to ale nebude příští měsíc.

Lidovky.cz: Stát nyní štědře rozdává spoustu peněz z rozpočtu a na druhé straně hledá příjmy, kde může. Diskutuje se tak třeba o zvýšení spotřební daně z vína či piva. Bylo by to podle vás šťastné řešení? A vedlo by to ke zdražení piva?
Záleží na tom, o kolik by se spotřební daň zvýšila. Pamatuji se, že naposledy stát zvyšoval spotřební daň z piva v roce 2010.

Lidovky.cz: Tehdy to ministerstvo financí vydávalo za dočasné opatření.
Přesně tak, a ta dočasnost už trvá deset let. Ale třeba proti Německu máme tedy nyní daň poměrně vysokou.

Lidovky.cz: Na druhé straně se pořád jedná o zhruba dvě koruny z půllitru dvanáctky. U desítky o něco méně. Což není závratná částka.
Je a není. Záleží, o jaké pivo se jedná, a k tomu počítejme i DPH. Pokud vezmeme standardní pivo v obchodě třeba za deset korun, tak dnes už jde státu zhruba třetina z toho. To mi nepřijde málo.

Lidovky.cz: S tím souvisí i další věc. Proč máme u nás tak velký rozdíl v ceně stejného piva v hospodě a v regálu obchodu? Znáte situaci ze Spojeného království. Tam je to podobné?
Tam je to velmi podobné. Minimálně trojnásobně. A má na to vliv víc věcí. Pivo do restaurace potřebuje veškerý servis. Staráte se o výčepní zařízení, o chladicí zařízení, musíte to vše pravidelně sanitovat, potřebujete sklo a další podpůrný materiál, platíte mzdy číšníků a dalších zaměstnanců. Když to vše sečtete, vyjde vám, že pivo je v restauraci stále nejméně profitabilní položkou.

Lidovky.cz: Řada velkých pivovarů oživuje pod tlakem pestré nabídky minipivovarů vlastní výrobu různými speciálními pivy.
V Budvaru jste se pustili do spolupráce, pivo jste například uvařili společně se šesti vybranými minipivovary. Uvaříte sami nějaké vlastní speciální pivo?
Naše filozofie je, že jsme odborníci na ležáky, které v naší produkci tvoří přes 70 procent, a chceme rozvíjet spíš tohle naše vlastní portfolio. V případě jiných kategorií jsme si řekli, že půjdeme jen tou cestou spolupráce. Uvařili jsme společně se šesticí minipivovarů limitovanou edici Sedm spolčených, s pražským Cobolisem Společné z Budvaru, které máme už standardně v portfoliu jako hořkou desítku RED X. Chceme tímto způsobem nabízet piva z jednotlivých kategorií, jako je třeba pšeničné a podobně. Postupně probíhají diskuse i s dalšími minipivovary.

Lidovky.cz: A výhledově nic dalšího?
Máme další úvahy ohledně spolupráce. Například bychom mohli minipivovarům pomoci s know-how, s kvalitou, třeba při využití naší velmi slušně vybavené mikrobiologické laboratoře. Což má význam například v plánech na možný export piv v rámci spolupráce s minipivovary.

Lidovky.cz: Když jste nastupoval před třemi lety do čela Budvaru, říkal jste, že pivovar potřebuje vylepšit marketing. Daří se to?
To musí posoudit jiní. Ale podle zpětné vazby z trhu i rostoucího tržního podílu mám pocit, že ano. Dostáváme Budvar víc do povědomí, daří se nám ho prezentovat jako pivo, které zná svět, ale patří i do české pivní kultury. Daří se Budweiseru Original, desítce i novinkám, a to i při růstu cen. Máme ještě určitě větší kus cesty před sebou, ale myslím, že se nám už teď daří. Rosteme v objemu i tržbách.

Lidovky.cz: Loni jste měli historicky nejvyšší tržby 2,8 miliardy korun, vydělali jste přes 360 milionů hrubého. Odvádíte státu do fondu zakladatele, tedy ministerstvu zemědělství, stamilionové sumy. Kolik jste z kumulovaného zisku poslali státu naposled?
Loni se jednalo o částku 500 milionů korun. Přispíváme dál, i když nepravidelně, ale konkrétní částky záleží na dohodě se zakladateli. V tuto chvíli je ale pořád priorita dokončení našeho velkého investičního záměru na rozšíření kapacity celého pivovaru. A to se jedná o celkovou investici dvou miliard korun. První fáze začaly už před časem výstavbou nových skladovacích prostor a logistického centra, následovala nová lahvová linka, rozšíření ležáckých sklepů, kapacity hlavního kvašení a skončíme v roce 2023 dokončením nové varny.