Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Představí pivo i z Malé Skály

Publikováno:před rokemZdroj:Krkonošský deníkMaloskalský

O prodlouženém víkendu 25. - 28. září v pivovaru pod Pantheonem poprvé ochutnají dvanáctistupňový Maloskalský ležák.

„Na začátku nabídneme našim hostům dvanáctistupňový Maloskalský ležák. V říjnu pak přibude i jedenáctistupňové pivo a o něco později pivní speciály, tmavá piva, piva typu ALE a další. Do Vánoc chceme návštěvníkům restaurace dát ochutnat jeden či dva pivní speciály," vypočítal jednatel pivovaru Václav Řičář.

Prapůvodní recepturu Maloskalského ležáku museli pro potřeby dneška upravit. „Pamětníci nám říkali, že se vlastně původní ležák nedal moc pít. A když jsme to původní pivo v malém zkusili uvařit, dali jsme jim za pravdu. Není se co divit, protože pivní chutě roku 2015 se nedají srovnat s tím, co lidem chutnalo před 60 lety," vypráví Řičář. Pivo pro pivovar podle originálního receptu a s maloskalským sládkem zatím vaří dodavatel pivovarské technologie, firma Czech Brewmaster, v pivovaru ve Svitavách. Pivovar je v současné době v procesu výstavby, dokončuje se stavební část, technologie by měla být dodána zkraje roku 2016. Vlastní piva uvařená na Malé Skále tak budou k ochutnání v březnu příštího roku.

Oktoberfest má hodnotu přes miliardu eur. Nasytí pivovary i výrobce krojů

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan Brož

Mnichovský Oktoberfest je nejen svátkem všech pivařů, ale především dobře fungujícím strojem na peníze. Zatímco návštěvník odchází chudší v průměru o 60 euro, bohatnou restauratéři, obsluha i výrobci krojů.

Indický pár s dětmi, skupinka japonských turistů, dvě slečny s brazilskou vlajkou - všichni v tradičních bavorských krojích tvoří společně se stovkami Němců masu lidí, valící se ulicemi Mnichova za jediným cílem. Tím je Terezina louka, místo konání největšího pivního festivalu světa Oktoberfest, který odstartoval uplynulou sobotu.

Během šestnácti dní dorazí na Wiesn, jak se louce a tedy i celému festivalu v bavorském nářečí běžně říká, kolem 6,5 milionů lidí. Ty je potřeba nejen zásobovat pivem, ale i nasytit, ubytovat či přepravit. To je obrovský ekonomický potenciál, který si město Mnichov si nechalo vyčíslit. Hodnota Oktoberfestu je jedna miliarda eur, tedy přes 27 miliard korun. Kdo se o tyto peníze dělí?

1.Pivovary
Loni se na Oktoberfestu vypilo 7,4 milionů litrů piva. V celém Německu a za celý rok to bylo 86,5 milionů. V Mnichově se tedy v během pouhých šestnácti dní vypije zhruba 8,5 procent celoroční spotřeby. Rok 2014 byl také prvním, kdy restauratéři prolomili psychologickou hranici a za tuplák si začali účtovat více než deset euro. Letos stál litr v průměru 10,40 euro, pokud se tedy vypije zhruba stejné množství jako loni, vyšplhají se tržby jenom za pivo na 77 milionů euro, tedy přes dvě miliardy korun.

2.Restauratéři, zemědělci, potravináři
Návštěvníci Oktoberfestu však nepijí jen pivo. Podle serveru Wiesenpotral.de se na Oktoberfestu sní 116 celých volů, 85 telat, 120 tisíc párů vepřových párků, 510 tisíc kuřat a 59 tisíc pečených kolen. V průměru utratí každý návštěvník za jídlo, pití nebo atrakce přímo na Oktoberfestu 59,25 euro. Dohromady vydají pouze v lokalitě festivalu 373,3 milionů euro, tedy přes deset miliard korun.

3.Hoteliéři
Návštěvníci však neutrácejí jen v areálu festivalu, ale i mimo něj. Žně mají především hoteliéři. Rezervovat pokoj dopředu je nutností, host si navíc oproti zbytku roku značně připlatí. Například za nejlevnější ubytování v hromadném pokoji v hostelu se běžně lze vejít do 700 korun za noc. Nyní však ceny vyskočily nad dva tisíce korun. Podle propočtů města zaplatí návštěvníci Oktoberfestu za ubytování dohromady 400 milionů euro, asi 11 miliard korun.

4.Dopravci
Šest milionů návštěvníků se musí na Oktoberfest nějak dostat a jelikož abstinovat jede na pivní festival málokdo, většina lidí nechává auto doma. Osmapadesát procent hostů jsou sice Mnichované nebo obyvatelé blízkého okolí a nemusí se tedy dostávat nijak daleko, městská hromadná doprava nebo taxikáři jsou však vytíženi na sto procent. Mnichovský dopravní podnik MVV přepraví během festivalu o čtyři miliony lidí víc než obvykle. Celkem pak pivaři ve městě, tedy mimo areál Oktoberfestu, utratí 295 milionů euro. To je téměř osm miliard korun, z nichž nemalou část tvoří náklady na dopravu.

5.Výrobci krojů
Zatímco jinde by člověk v tradičním bavorském kroji budil pozornost, na Oktoberfestu naopak nezapadá ten, kdo nechal „Dirndl“ nebo „Lederhose“ doma. Téměř dvě třetiny hostů jsou sice Bavoři, kteří s největší pravděpodobností už kroj vlastní, stále však zbývá početná skupina cizinců. A nemálo z nich si kroj extra kvůli festivalu kupuje. Prodejny módy v bavorské metropoli jim vycházejí vstříc a konvenční sortiment vymění během festivalu za kroje. Nejlevnější komplety lze sehnat od 65 euro. Kdyby si je pořídila zhruba polovina z nebavorských návštěvníků festivalu, tržby za prodej krojů se vyšplhají na 61 milionů euro. To je 1,6 miliardy korun. (Více o bavorských krojích si můžete přečíst zde)

6.Obsluha
Oktoberfest zaměstnává přes 13 tisíc lidí. Servírky a číšníci nemají lehkou práci. Musí pracovat 16 dní vkuse a roznášet i deset litrových piv najednou. Na druhou stranu výdělky jsou nadstandardní. Podle deníku Münchner Abendzeitung si lze během festivalu vydělat až 15 tisíc euro, tedy 405 tisíc korun. To je více než berou topmanažeři největších státních podniků. Číšník Walter Straubinger však upozorňuje, že na takové sumy si přijde jen malé procento z obsluhujících, kteří se starají o VIP stoly prominentů. „Týká se to asi jen pěti procent lidí. Většina z nás si vydělá v průměru 5200 euro,“ říká Straubinger. I to je však i na německé poměry slušný „vedlejšák“. Většina obsluhujících má totiž jiná zaměstnání, kde si kvůli Oktoberfestu bere dovolenou.

7.Mnichov
Překvapivě město Mnichov, jakožto organizátor Oktoberfestu, na akci přímo příliš nevydělává. „Náklady města na organizaci a přípravu lokality činí pět milionů euro, které se vrátí na prodeji licencí a nájemném,“ říká Wolfgang Nickl z hospodářského odboru města Mnichova. Radnice tedy zůstává zhruba na nule, nebylo tomu tak však vždy. Jak třeba upozornil rakouský deník Der Standard, před pěti lety skončilo město v mínusu 350 tisíc.

Na druhou stranu Mnichov značně profituje z vybraných daní ze zboží a služeb, kterého se díky Oktoberfestu prodá mnohem větší množství. I proto si Oktoberfest cenní na zmíněnou miliardu euro. Těžko vyčíslitelná, avšak možná důležitější než příjmy města, je pak prestiž, jakou organizace největšího pivního festivalu Mnichovu dává.

„Reklamní hodnota Wiesn sice není měřitelná, ale pověst, kterou Mnichov díky Oktoberfestu na národní i mezinárodní úrovni má, se projevuje v počtu turistů,“ říká mluvčí festivalu Gabriele Papke.

Proč sportovci preferují pivo? „Má ozdravné účiny, ale pouze při střídmém pití!“ podotýká odborník

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Prokop Havel

Vaření piva je především řemeslo – pokud se výrobní proces dodržuje správě, tak výsledek bývá obvykle dobrý. A stejně tak pivovary dnes přicházejí s novinkami, vaří například z čerstvého chmele ze sklizně, aby bylo pivo více aromatické. A věděli jste, že tento rok byl co do exportu českého piva rekordní?

Zítra začíná třetí ročník Dnů českého piva, který pořádá Česká svaz pivovarů a sladoven. Je stále co oslavovat? „České pivo slaví největší úspěchy ve vývozu do zahraničí,“ upozorňuje Pavel Dostálek, světově uznávaný vědec, který se zaměřuje na chemické procesy doprovázející výrobu piva.

A jak se české pivo vyrábí? Základní je výběr technologií – české pivo je vždy kvašeno spodními pivovarskými kvasinkami, výsledkem je to, čemu se v zahraničí říká ležák. U ostatních druhů, jako jsou pšeničná piva nebo stouty, se používají svrchní kvasinky.

40 gramů pro muže, 20 gramů pro ženy

Pivo působí na lidský organizmus kladně, maratonci například říkají, že jde o nejlepší iontový nápoj. To potvrzuje také Pavel Dostálek, podle kterého má ječmen vysoký obsah draslíku a nižší obsah sodíku. „Je to prospěšné i na krevní oběh,“ vyzdvihuje.

Sportovci také preferují pivo než vodu pro jeho vyšší osmotický tlak, má lepší vliv na fyziologii těla, obsahuje hořké látky, které potlačují žízeň.

Nápoj také údajně pomáhá při boji s Alzheimerovou chorobou, a to díky křemíku, který také pochází z pluch ječmene. U starších lidí je ale vhodnější konzumovat nealkoholické pivo, které také obsahuje křemík. „Ale platí, že čím je pivo silnější, tím většinou bývá obsah křemíku vyšší,“ říká.

V té souvislosti ale připomíná, že co se týče piva, tak stále jde o alkoholický nápoj a musí se s ním zacházet opatrně, čili pít ho střídmě. Takový způsob konzumace může pomáhat kardiovaskulárnímu systému. „Podle některých odhadů jde o 20 gramů čistého alkoholu na den pro ženy a 40 gramů pro může,“ vysvětluje.

Každý týden v Česku otevře nový minipivovar. Boom nepoleví

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.cz

Příznivci pivní turistiky a milovníci sladového nápoje mají co dělat. Na pivní mapě jim každý týden přibude další zastávka a tempo zřejmě nepoleví ještě několik roků. V Česku jen za pár let vzniklo přes 300 minipivovarů. Jsou mezi nimi garážové varny i restaurační a hotelové projekty za desítky milionů.

„Každý týden se otevře jeden nový minipivovar nebo restaurační pivovar. V Česku už jich je přes tři sta. Rozvoj byl v posledních dvou letech bouřlivý a čekáme, že další dva roky to bude stejné,“ je přesvědčen viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka. Potom by mohl přijít útlum nebo konsolidace trhu. Minipivovary budou pravděpodobně vznikat dál, ale ne v takovém počtu.

Do byznysu se dnes vrhají nadšenci i investoři. Najdou se tak minipivovary různých velikostí, s výrobou od stovek po tisíce hektolitrů piva ročně. Trh stále není nasycený, hodně projektů vyrostlo na severu Čech, větší pivovary nebo rovnou areály v posledních letech vznikly také v Praze.

Pražané mají o speciály zájem
Úspěšnou roční dráhu má za sebou například Vinohradský pivovar. „Kvůli konkurenci jsme se trochu báli, ale zájem je. Za rok provozu jsme získali řadu štamgastů. Hospoda se rozjela hned. Od začátku jsme se nechtěli orientovat na turisty,“ popsal Jan Korselt. Do podniku, který láká na klasický ležák vložila skupina nadšenců i podnikatelů podle jeho odhadu do 20 milionů korun. Velkou část spolkla obnova pivovarské restaurace.

Po roce své existence Vinohradský pivovar drží pomyslný titul největšího minipivovaru v Praze s výstavem 3,5 až 4,5 tisíc hektolitrů ročně. Produkce pořád roste. V současnosti pivovar stabilně zásobuje deset hospod v Praze a zhruba dalších deset nárazově. „Nemáme ambice zaplavit Prahu naším pivem. Hospodským nenabízíme slunečníky nebo peníze a oni to vědí. Nejsou pro ně tyto věci prioritou,“ říká.

Malým pivovarům doslova propadl také pražský developer Martin Kulík. Ten už dva roky vlastní a provozuje minipivovar Hostivar s velkou restaurací a zahrádkou v pražské Hostivaři. Zde uvaří dva tisíce hektolitrů piva ročně. „Všechno, co uvaříme zde v Hostivaru, se zde také vypije. Nejsme schopni vyrábět na další prodej,“ říká Kulík s tím, že i proto plánuje výrobu piva výrazně rozšířit. Další Hostivar chce postavit jen několik kilometrů od toho prvního, v těsné blízkosti golfového areálu Hostivař, který Kulíkovi patří.

„Ten by měl být z hlediska výroby asi třikrát větší než původní Hostivar,“ naznačuje.

Investice do obou pivovarů se prý pohybovaly v řádech desítek milionů korun. Kulík navíc vymyslel velmi širokou akcionářskou strukturu, do které pozval desítky svých kamarádů a zákazníků, které od něj mají třeba postavený dům.

S obdobným projektem pivovaru chce jít také do Kunratic, kde jeho developerská firma Rodop dostavěla obří projekt rodinných domků. I tam by měl být pivovar společným „dítětem“ tamních obyvatel.

V neposlední řadě chystá otevřít horský minipivovar Trautenberk v Malé Úpě, kde je zastupitelem a také zde podniká. „Boom malých pivovarů je velký, objíždí je spousta lidí, mají to rádi. Lidé do Malé Úpy tak mohou přijet, aniž by museli jen lyžovat, či chodit po horách,“ říká nenápadný developer, někdejší společník šéfa olympijského výboru Jiřího Kejvala v nábytkářské společnosti Techo.

Regionální pivo vstává z popela
Vaření piva se vrací do míst, kde se pivo přestalo před desítkami let vyrábět. Například do Cvikova, České Kamenice, Oseku (Klášterní pivovar Osek), Frýdlant, nebo do Děčína. Některé pivovary, například ten ve Cvikově, mají ambice stát se většími průmyslovými pivovary a vystoupit tak z kategorie minipivovarů s roční produkcí do 10 tisíc hektolitrů.

Na druhou stranu například pivovar Herold, který byl dříve větším průmyslovým pivovarem kvůli útlumu výroby zažil dvě reinkarnace a spadl do kategorie minipivovarů. Nyní je členem Českomoravského svazu minipivovarů.

Velké pivovary musely nějak na boom minipivovarů reagovat. Zdůrazňují třeba svou tradici, spouštějí kampaně s omezenou nabídkou speciálních piv, kterými se odlišují od unifikované každodenní produkce.

„Mám dojem, že i vlna nefiltrovaných a nepasterovaných piv je do jisté míry reakcí na vzestup minipivovarů,“ říká Jan Kočka z Českomoravského svazu minipivovarů. Na druhou stranu minipivovary ukusují z celkového trhu jen malý zlomek a to se ještě dlouho nezmění.

Zatím se také nedá čekat ani konsolidace, za kterou by stál nějaký větší investor, skupující velké a ambiciózní minipivovary. „Minipivovarů, které by měly nějaký tržní a marketingový význam, je málo, ale věřím, že to někdy přijde,“ dodává Kočka.

Bernard, Litovel a Gambrinus dosáhli v soutěži World Beer Awards na světová prvenství

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Letošní (čtvrteční) vyhlašování cen druhé největší světové přehlídky World Beer Awards přineslo v Londýně úspěch i několika českým pivovarům. Tři z nich se umístily ve svých kategoriích na prvních místech ve světě. Češi paradoxně ale neuspěli v kategorii našeho tradičního ležáku českého stylu. Tu vyhrál brazilský pivovar Wäls.

Nejlepší svrchně kvašené pivo (takzvaný Ale) belgického typu na světě vaří humpolecký Bernard. Jeho šestnáctistupňový Bernard Bohemian Ale zvítězil v hodnocení desítek komisařů degustační přehlídky World Beer Awards.

Podobně se může chlubit i pivovar Litovel, jehož značka Schwarzbier Premium Dark získala světové prvenství v kategorii tmavých ležáků. Mezi pivy s nižším obsahem alkoholu (do dvou procent) získal světové prvenství nealkoholický Gambrinus Birell Pomelo and Grep.

Přehlídky World Beer Awards, kterou velikostí zřejmě předčí jen v Americe pořádaný World Beer Cup, se účastní přes tisícovku značek z celého světa. Soutěží se v desítkách kategorií. Listina všech medailistů čítá na 650 položek.

Vyhodnocují se kategorie nejen podle spousty pivních stylů a druhů, ale i podle světadílů a jednotlivých zemí.

Světové prvenství Bernarda mezi svrchně kvašenými pivy belgického typu je ojedinělé v tom, že humpolecký pivovar uspěl s pivem, jehož vaření u nás nemá tradici.

„V průběhu roku jsme uspěli na několika tuzemských degustačních soutěžích, ale toto vítězství je mimořádné. Vždyť jsme vlastně porazili všechny piva světa stylu „belgického ale“, které nám byly při vzniku naší nové receptury původně vzorem. Je to něco jako, kdyby mistrovství světa v pečení pizzy nevyhrál Ital, ale třeba Čech,“ řekl marketingový ředitel pivovaru Tomáš Lipták.

Nejlepší světlý ležák? Ten vaří brazilský pivovar
Pikantní na výsledcích přehlídky je, že Češi neuspěli v kategorii, která je nám vlastní a která založila slavnou tradici českých piv, rozšířených posléze do celého světa. Kategorii piv světlých ležáků českého (plzeňského) typu totiž jako nejlepší na celém světě vyhrál brazilský pivovar Wäls se značkou Wäls Bohemian Pilsen.

„World Beer Awards je hodně populární soutěž, pivovarům přináší světovou prezentaci. Ale přihláška není zrovna levnou záležitostí,“ komentuje přehlídku jediný český zástupce v degustačních komisích této soutěže Pavel Borowiec, vydavatel magazínu Pivo, Bier & Ale.

Další české pivovary pak bodovaly i nižších kategoriích. Dvě medaile z World Beer Awards si tak odnáší náchodský Primátor, čtyři ocenění posbíral pivovar Svijany, Plzeňský Prazdroj má společně s nealkoholickým Gambrinusem celkem čtyři medaile, humpolecký Bernard celkem tři a skupina PMS uspěla kromě světového prvenství její Litovle také s medailí v regionální kategorii pro ležák z pivovaru Holba.

Pivovar v Chříči se dočká renovace, pomohou dobrovolníci z Francie

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Monika UrbáškováChříč

Západočeská vesnice Chříč ve dnech 20. 9. až 5. 10. 2015 hostí skupinu dobrovolníků, kteří svou prací přijeli podpořit renovaci tamního pivovaru. Deset mladých lidí se sociálním znevýhodněním ze severní Francie pomáhá v Chříči v rámci společného projektu INEX-Sdružení dobrovolných aktivit (INEX-SDA), francouzské neziskové organizace Solidarités Jeunesses a místního občanského sdružení Propolis.

Pro Chříč nebude návštěva zahraničních dobrovolníků ničím neobvyklým. INEX-SDA zde organizuje mezinárodní workcampy každé léto již od roku 2010. "Zatímco v srpnu letošního roku na Chříči pracovala skupinka dobrovolníků z nejrůznějších zemí světa, zářijový workcamp je pojatý jako skupinový projekt pouze pro francouzské dobrovolníky. Jedná se o mládež s omezenými příležitostmi, mimo jiné ze sociálně slabých rodin, kteří na projekt doprovodí sociální pracovníci z Francie," uvedla Martina Renková z organizace INEX-SDA.

Dobrovolníky na Chříči čeká především fyzická práce na zahradě pivovaru, ale také při obnově zdi, která se bude renovovat speciální technikou suchého zdění. Jak ale potvrzuje česká vedoucí workcampu Alžběta Stodolová, dobrovolníci se můžou těšit také na volnočasové aktivity: "Na workcampu je určitě vyhrazený i čas pro odpočinek. Pro dobrovolníky proto máme naplánovaný výlet do Prahy."

Budova chříčského pivovaru sloužila svému původnímu účelu až do počátku druhé světové války, na konci 20. století však objekt začal postupně chátrat. Místní občanské sdružení Propolis se v roce 2009 pivovaru přišlo s myšlenkou nejen rekonstrukce samotného objektu, ale i jeho využití jako sociálního podniku. S pomocí desítek dobrovolníků a dárců se tak nastartovala záchrana celého komplexu. Dnes se už v Chříči vaří pivo a místo funguje jako centrum pro setkávání a organizaci kulturních akcí.

Nezisková organizace INEX-SDA, pod jejíž záštitou je workcamp organizován, se mezinárodním dobrovolnictvím zabývá již od roku 1991. INEX-SDA přijímá zahraniční dobrovolníky na workcampy, které organizuje ve spolupráci s místními partnery v České republice, a zároveň ročně vysílá české dobrovolníky na obdobné projekty v zahraničí. Do České republiky každoročně přijíždí přibližně tři sta mezinárodních dobrovolníků, kteří se věnují ekologickým projektům, pomoci místním komunitám, nebo právě obnově kulturně-historických památek.

Dny českého piva potrvají týden

Publikováno:před rokemZdroj:Ústecký deníkAutor:Karel Rouč

Dny českého piva budou ve velkobřezenském pivovaru letos probíhat zase trochu jinak.

Oslava dne našeho národního moku Den českého piva, připadá na 27. září, den před svátkem svatého Václava. Letos si poprvé mohou příznivci piva tyto kratochvíle užívat celý týden a vychutnávat místní pivo o to déle. Na své si přijdou všichni milovníci nejoblíbenějšího českého nápoje.

Velkobřezenští sládci připravili jedinečný polotmavý Märzen, který byl uvařen k této příležitosti už letos v březnu. Pivo kvasilo v otevřených kádích na spilkách a skutečně dlouhých 150 dní leželo v ležáckých sklepech.

Märzen v restauraci
Chuť tohoto speciálu příjemně překvapí. Pivo je dobře nachmelené, což se projevuje v jeho chuti a vůni a má výrazný říz. Jak chutná Märzen, mohou pivaři zjistit především v restauracích.

Kam si mohou na novinku zajít, se dozvědí ze seznamu všech restaurací, kde všude bude velkobřezenské sváteční speciální polotmavé pivo Březňák originální Märzen na čepu. Zájemci ho najdou na webových stránkách pivovaru www.breznak.cz .

Návštěva pivovaru
V sobotu 3. října se mohou návštěvníci těšit na speciální prohlídky pivovaru ve Velkém Březně, v nichž je nyní nově zahrnuta i degustace piva. Vše za výhodnější vstupné. Zájemci se seznámí s tradiční výrobou piva staré školy. Sami se přesvědčí, že doba se mění, ale Březňák zůstává.

Dnům Českého piva jsou otevřeny i brány obou sesterských pivovarů, jak v jihomoravském Starobrně, tak ve středočeském Královském pivovaru Krušovice, kde program doplní i hudba a vepřové speciality.

Holba získala tři medaile v degustační soutěži České pivo 2015

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucké novinkyHolba

Stříbro pro Holbu Šerák a dvě bronzové medaile pro Holbu Classic a Holbu Free putují z prestižní degustační soutěže České pivo 2015 do hanušovického pivovaru. Holba tímto rozšiřuje řadu dosavadních 16 medailí, které letos získala v národních i mezinárodních soutěžích.

Ze soutěže České pivo 2015 si medaile odváží nejen Holba, ale také pivovary Zubr a Litovel. Celkem jim patří 12 medailí. Degustační výsledky a rekordní počet v soutěži získaných medailí potvrzují, že pivovarnická skupina PMS nemá co do kvality piv v České republice konkurenci.

Svoji jedinečnost u degustátorů letos obhájil nejen Šerák, ale také Holba Premium. Ležák nedávno bodoval v mezinárodním měřítku a získal titul Best European Lager. Prvotřídní hodnocení pivovarských expertů si zasloužilo také ochucené pivo Holba horské byliny a nealkoholická Holba Free. To jsou favorité značky, proslulé pivem prvotřídní kvality a jedinečné chuti. Za to jim patří nejen ocenění odborníků, ale především přízeň konzumentů.

Jedni i druzí oceňují osobitou charakteristiku Holby a stabilní kvalitu, kterou ryzí pivo nekompromisně drží. Důležitá je také vysoká pitelnost, jedna ze zásadních vlastností pro piva vyráběná tradičním způsobem typická.

Holba Šerák je pivem České republiky 2015

„Letošní rok přinesl celou řadu úspěchů, které potvrzují, že naše rozhodnutí tvrdošíjně držet tradiční výrobu piva bylo správné. Letos získala Holba nejvyšší počet ocenění v posledních 5 letech a pozitivní bilanci potvrzuje i rostoucí obliba značky a nárůst prodejů,“ komentuje úspěch ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Dříve regionální značka si stále získává nové příznivce, pro které je důležitý nejen původ piva, ale stejně tak i způsob výroby. V případě Holby mohou konzumenti spolehlivě tvrdit, že vědí co pijí a sami se o tom přesvědčit. Tak tomu bylo i letos v létě, kdy měli možnost sami „kontrolovat“, jak jejich pivo vzniká. Olomouckénovinky.cz informovala Mgr. Hana Matulová, mediální zástupce pivovaru Holba.

V Nošovicích je k vidění <výstava o pivovarnictví, pohostinství a obyčejném životě před 45 lety

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Kateřina HavlováRadegast

Ve spolupráci s Muzeem Beskyd ve Frýdku-Místku ji připravil pivovar Radegast, který v prosinci letošního roku oslaví 45 let od uvaření první várky.

K vidění je unikátní deník mapující výstavbu nošovického pivovaru, tehdejší pivní lahev a sud s narážecím zařízením, etikety z roku 1970, které nikdy nebyly použity, pivní tácky, dobové fotografie a řada dalších předmětů a dokumentů. Výstavu je možné navštívit až do Vánoc v Návštěvnickém centru pivovaru Radegast. Vstup je zdarma.

„Hořké pivo bylo a je součástí každodenního života lidí na severní Moravě. U piva se řeší radosti, ale i hořké chvíle, které život přináší. Výstavou chceme připomenout atmosféru doby, ve které se stavěl nošovický pivovar a ukázat dokumenty a předměty, které nejsou běžně k vidění,“ přiblížila cíl výstavy vedoucí Návštěvnického centra Radegast Martina Sikorová.

Součástí expozice je například tehdejší pivní lahev, etikety a hliníkový sud s dobovým výčepním zařízením. Lidé si také mohou prohlédnout desku ze základního kamene, která byla ukryta v pivovarských sklepech. Pro pivovarníky je asi nejcennější sada tří deníků, které mapují výstavbu pivovaru. Vystaveny jsou úplně poprvé. Způsob života před 45 lety přibližují předměty z té doby. Například stan „áčko“, obaly od potravin nebo magnetofon.

Na informačních panelech se návštěvníci dozvědí informace o prvních letech pivovaru, prvním sládkovi Jaromíru Franzlovi i celkové situaci v regionu. Texty jsou doplněny původními fotografiemi z archivu pivovaru a Pivovarského muzea v Plzni.

Výstava bude v Návštěvnickém centru pivovaru k vidění do Vánoc od úterý do soboty od 10:00 do 17:00 hodin, v září i v neděli od 10:00 do 16:00 hodin Přístupná je zdarma. Návštěvu výstavy je ideální spojit s exkurzí pivovarem. Více informací najdete na www.pivovar.radegast.cz.

Pivovar v Lobči získal prestižní cenu Patrimonium pro futuro

Publikováno:před rokemZdroj:Mělnický deníkAutor:Jiří ŘíhaLobeč

Patrimonium pro futuro 
v překladu znamená dědictví pro budoucnost. A tím lobečský pivovar skutečně je.

Nejdříve se zdálo, že po vyhlášení Cen Národního památkového ústavu (NPÚ) Patrimonium pro futuro 
v pražském kostele svatého Floriána odjedou zástupci Parostrojního pivovaru v Lobči 
s prázdnou. Nakonec ale manželé Jana a Pavel Prouzovi, architekti, kteří památný pivovar zachránili, z rukou generální ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové 15. září převzali mimořádnou cenu.

Takový úspěch prý nečekali. „Když jsem se díval na konkurenty v kategorii záchrana, říkal jsem si, že bychom v ní uspět mohli. To se však nestalo. Vyhlášení mimořádné ceny bylo až na konci, takže se zdálo, že se vrátíme domů 
s prázdnou," poznamenal Pavel Prouza.
O vítězích jednotlivých kategorií prestižní památkářské ankety rozhodovala komise sestavená jak z vědecké rady členů NPÚ, ICOMOS a dalších institucí. Manželský pár pražských architektů, kteří chátrající pivovarský areál koupili před osmi lety, získal mimořádné ocenění za jeho 
záchranu, obnovu a zprovoznění.

Letos na jaře se totiž v památném pivovaru po více než sedmdesáti letech začalo opět vařit pivo. Nejdříve ale bylo nutné původně renesanční pivovar zrekonstruovat, náročné opravy přitom ještě úplně neskončily.

A protože si Prouzovi dali 
na opravách opravdu záležet, upoutali pozornost památkářů, kteří je na jaře letošního roku do ankety nominovali. „Mimořádně provedená akce by si zasloužila ocenění hned ve třech kategoriích, a to záchrana památky, obnova a restaurování i prezentace hodnot," zhodnotili památkáři nesnadné oživení lobečského pivovaru.

Osvícený přístup investora, mimořádné osobní nasazení, výjimečně dobrá spolupráce s památkáři, schopnost zajistit vhodné zdroje financování, odvaha navrátit památce původní využití i nalezení odpovídající formy společenského využití. To všechno jsou důvody, díky nímž je rekonstrukce pivovaru v Lobči podle odborníků vzorovým příkladem nakládání s kulturním dědictvím. Zařadit ji pouze do jedné kategorie by prý znamenalo omezit její význam.

A těchto vět si Prouzovi opravdu cení. „Pro nás je toto ocenění důležité zejména proto, že jde o odbornou cenu. Že to není jen o tom, že k nám lidé rádi chodí na pivo," připomněl Pavel Prouza, podle něhož je obrovským úspěchem, že tak prestižní ocenění získá projekt, který dosud vyšel na zhruba šestnáct milionů korun. „Nedávno se dokončily obrovské projekty za stovky milionů korun, třeba Kuks nebo klášter v Broumově. O to milejší je, když tu cenu dostane náš pivovar," poznamenal 
s pokorou architekt.

Prouzovi si opravou pivovaru splnili svůj sen. Ještě však mají před sebou pořádný kus cesty. Musejí například dokončit rekonstrukci sládkova domu, do něhož se poté se svými dvěma dětmi přestěhují. Zatím mají provizorní bydlení v podkroví nad bývalou pivovarskou varnou.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978