Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V českých hospodách hosté narazí na velikonoční pivní speciály

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Barbora Pěničková

● Zelený čtvrtek přináší do vybraných českých restaurací a hospod barevné sváteční speciály.
● Starobrněnský pivovar uvařil své Zelené pivo již pojedenácté, receptura však zůstává tajná.
● Pivo zelené barvy se podává také k příležitosti oslav Dne svatého Patrika.

Ačkoli by se mohlo zdát, že zelená barva symbolizuje především irský Den svatého Patrika (Saint Patrick´s Day), jenž se slaví 17. března, v Česku se vztahuje zejména k Velikonocům – nejvýznamnějším křesťanským svátkům.

Spolu s ostatními tradicemi, jako je pečení beránka a mazance, barvení vajíček, pletení pomlázek a koledování, si Češi, národ hrdých milovníků piva, osvojili také zeleně zbarvené výčepní speciály. Na Zelený čtvrtek tak již tradičně velké i malé pivovary vaří velikonoční pivo, které rozvážejí po celé republice.

Pro rok 2016 připadá Zelený čtvrtek na 24. března a pivovar Starobrno připravuje k této příležitosti třináctistupňové Zelené pivo s obsahem alkoholu 5,6 procenta již jedenáctým rokem. To v kádích spodně kvasilo celých osm dní. Spojením žateckého chmele, sladu z moravského ječmene a pramenité vody vznikl výčepní speciál, který navíc obsahuje také bylinný výluh a likér. Receptura se po celou dobu existence piva nezměnila, přesné ingredience zná však pouze hrstka vyvolených.

Historie starobrněnského Zeleného piva sahá do roku 2006. Letos místní sládci uvařili neuvěřitelných 4 600 hektolitrů. "To, že se zelený pivní speciál stal součástí tradic velikonočních svátků, je prostě něco unikátního," uvedl sládek pivovaru Starobrno Libor Doseděl.

"Lidé skutečně často původ zelených speciálů přisuzují svatému Patrikovi, náš pivovar je však vždy připravoval k příležitosti oslav tradičních křesťanských svátků," upřesnila Zdeňka Mindlová, manažerka značky Starobrno. Zelené pivo k oslavám irského svátku připravuje například plzeňský pivovar Purkmistr.

Velikonoční speciál chystá i pivovar Rohozec nebo náchodský pivovar Primátor. Jeho Jarní pivo neochutnají pouze obyvatelé Karlovarského kraje. Pivovar Jihlava nabídne čtrnáctistupňový sváteční Krasličák ve více než tisícovce českých restauračních zařízení.

Pilsner Urquell poslal papeži požehnané pivo. Dorazí i k českým štamgastům

Publikováno:před rokemZdroj:Vlasta.czPrazdroj

Letos poprvé starší obchodní sládek Václav Berka narazí sud požehnaného piva i v Českém poutním domě Velehrad v Římě, za přítomnosti zástupců české ambasády, Svatého stolce a členů diplomatického sboru. Na plzeňské pivo z požehnané várky se mohou v období Velikonoc těšit i návštěvníci českých hospod, a to v jeho nefiltrované podobě.

Do Vatikánu bylo slavnostně vypraveno 2016 lahví požehnané várky piva Pilsner Urquell. Plzeňský pivovar tak již pošesté obohatí a podpoří atmosféru oficiálních velikonočních oslav v srdci Říma. Společně s pivní várkou putují do Vatikánu i pivní soudek ručně vyrobený plzeňskými bednáři a list milosrdenství, kterým Plzeňský Prazdroj vyjadřuje podporu papežem vyhlášenému Roku milosrdenství.

K příležitosti velikonočních svátků připravili plzeňští sládci požehnanou várku piva Pilsner Urquell, která dnes opustila Plzeň a vydala se na svou cestu do srdce Říma, Vatikánu. Velikonoční várka byla uvařena již v únoru, kdy její suroviny tradičně požehnal plzeňský biskup František Radkovský a následně po dobu 5 týdnů zrála, aby dosáhla té nejlepší chuti. Plzeňští sládci pak hotové pivo stočili symbolicky do 2016 třetinkových lahví 
a společně s varním listem, speciálním dárkem pro papeže a listem milosrdenství se pivo slavnostně vydalo na svou 1300 kilometrů dlouhou cestu.

I letos je „vatikánský“ dárek originálem. „Rozhodli jsme se ukázat skvělou práci a tradiční řemeslo našich šikovných bednářů, a proto posíláme kromě tradiční láhve i dubový soudek naplněný nefiltrovaným pivem Pilsner Urquell,“ říká Lukáš Novotný, manažer značky.

Pilsner Urquell z požehnané várky předá 30. března při generální audienci papeži Františkovi sládek Václav Berka. „Pro Pilsner Urquell jsou tradice důležitou podstatou, a proto jsem rád, že můžeme být součástí oficiálních velikonočních oslav ve Vatikánu již šestým rokem. Podařilo se nám oživit zapomenutou tradici, která vznikla před více než 100 lety, když si tehdejší papež Lev XIII. nechal na doporučení svých lékařů dovézt plzeňské pivo, které si oblíbil natolik, že jej začal konzumovat pravidelně,“ říká Berka. Papež František vyhlásil rok 2016 rokem milosrdenství, proto Václav Berka předá i List milosrdenství, kterým Plzeňský Prazdroj vyjádřil podporu papeži ve snaze rozšířit dobré a milosrdné skutky.

Audiencí u papeže však program českého piva v Itálii nekončí. V podvečer téhož dne narazí Václav Berka sud piva Pilsner Urquell za přítomnosti zástupců diplomatického sboru sídlících v Římě, symbolicky v nově zrekonstruovaném Českém poutním domě Velehrad, který zakoupil v roce 1960 pro české poutníky plzeňský rodák kardinál Josef Beran za pomoci papeže Pavla VI.

Během velikonočních svátků nepřijdou zkrátka ani štamgasti v českých hospodách. Část velikonoční požehnané várky v nefiltrované podobě podpoří sváteční atmosféru i v našich hospodách. Sváteční pivo se začne podávat ve vybraných hospodách od 14. března. Více informací zájemci naleznou na stránkách www.pilsner-urquell.cz

Čína přichází na chuť plzeňskému pivu. I přesto, že tam plechovka stojí 95 korun

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Oblíbenou destinací čínských turistů je nyní i plzeňský pivovar, místo, kde se vaří originální Pilsner Urquell. V uplynulém roce Plzeňský Prazdroj navštívilo téměř 15 000 Číňanů. Pchej-sen-na neboli klenot mezi českými pivy Pilsner Urquell mohou ochutnat hned po příletu do České republiky přímo na letišti Václava Havla v Praze. Možná i to je inspiruje k návštěvě místa, kde se před 174 lety uvařila první várka legendárního ležáku.

Turistické trasy Plzeňského Prazdroje letos potřetí obhájily prestižní čínskou certifikaci, kterou uděluje čínská organizace na podporu zahraničního cestovního ruchu China Outbound Tourism Quality Service Program (QSC Program). Plzeňský pivovar ji získal poprvé v roce 2012 a letos se mu podařilo obhájit všechna náročná kritéria. Organizace udělující certifikát se zaměřuje na subjekty, které poskytují služby v cestovním ruchu, prověřuje jejich unikátnost, atraktivitu, kvalitu, vybavenost a také dobré podmínky pro příjezd čínských turistů. Certifikát, udělovaný na rok, je tak garantem zajímavosti místa a vysoce kvalitních služeb. Prohlídkové trasy Plzeňského Prazdroje byly certifikovány jako jediné v Česku v kategorii turistické atraktivity. Jeho udělení trvá několik měsíců a součástí podmínek je doporučení od uznávané instituce v cestovním ruchu v dané lokalitě, kterou Plzeňský Prazdroj získal od agentury CzechTourism, s níž dlouhodobě spolupracuje.

„Letos se prestižní čínský certifikát kvality služeb podařilo získat i pivovaru ve Velkých Popovicích, připravujeme se na zvýšený počet čínských turistů a chystáme informační materiály v čínštině,“ říká Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace v Plzeňském Prazdroji.

V únoru se Plzeňský Prazdroj podílel na speciálním programu pro účastníky inauguračního letu z čínské metropole Chengdu. Skoro 30 členů delegace významných čínských touroperátorů a novinářů si v plzeňském pivovaru zažilo školu čepování pod vedením sládka. Pro Číňany je zajímavá i česká pivní tradice a historie plzeňského piva. Plzeňský pivovar jim proto nabídl krátký film o historii i současnosti pivovaru v čínštině.

S českou pivní kulturou a plzeňským pivem se budou moci čínští fanoušci seznámit na květnovém Czech Beer and Love Festival, který proběhne v srdci Šanghaje. Akce naváže na potravinářský veletrh SIAL, jehož se účastní také ministr zemědělství ČR Marian Jurečka. Akce si klade za cíl představit české produkty, českou kulturu a Česko jako romantickou destinaci.

Generální ředitel Staropramenu Zbyněk Kovář končí. Jméno svého nástupce tají

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKStaropramen

Generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář odchází po téměř osmi letech z funkce. Místo v čele druhého největšího pivovaru v Česku opustí na konci března. V současnosti jedná o svém dalším působení v rámci pivovarnické skupiny Molson Coors, která Staropramen vlastní. Napsal to ve čtvrtek deník E15.

„Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou,“ řekl Kovář. Jméno svého nástupce zná, nechce ho ale prozradit. Deníku E15 pouze řekl, že jde o Čecha, který už pivovary vedl, a zároveň má zkušenost jako ředitel zahraniční firmy.

V čele Staropramenu stojí Kovář od srpna 2008. Smíchovský pivovar od té doby změnil třikrát majitele. Severoamerická pivovarská skupina Molson Coors jej vlastní od roku 2012.

Staropramenu, jehož součástí je rovněž pivovar Ostravar, patří na českém trhu dlouhodobě druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Předloni prodělala firma Pivovary Staropramen 2,32 miliardy korun. Podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin byly důvodem ztráty účetní odpisy. V roce 2014 Staropramen utržil za pivo v Česku skoro 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby dosáhly 7,94 miliardy korun.

Velikonoce oslavíme pivem, nakoupí ho zhruba třetina Čechů

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucké novinkyAutor:Mgr. Jitka Cilečková

Velikonoce jsou vedle Vánoc největším tuzemským svátkem. Ať už jsou symbolem příchodu jara, nebo křesťanských tradic, Češi si nenechají ujít možnost je pořádně oslavit. Nejčastěji pro tuto příležitost volí pivo.

Čtvrtina preferuje víno a každý pátý sáhne po tvrdém alkoholu, vyplynulo to z průzkumu Pivovaru Litovel realizovaného pomocí Instant Research společnosti Ipsos.

Největší pivaři žijí v jižních a středních Čechách a v Ústeckém kraji. Vinaři se koncentrují v Praze a samozřejmě na jižní Moravě. „Trendem posledních let, a to nejen v tuzemsku, jsou spíše silnější vícestupňová piva a různé pivní speciály. To ostatně potvrdil i průzkum – ležák nebo speciál v období Velikonoc ochutná každý druhý Čech,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Klasické světlé výčepní pivo si dá více než třetina respondentů, kteří pijí alkohol (36 %).

Zelený čtvrtek? Jedno zelené pivo, prosím!
Mezi oblíbené velikonoční speciály patří zelená piva. Ta mají v Česku už více než desetiletou tradici a nabízí je mnoho pivovarů. Zájem o konzumaci pivní speciálů spojených s určitou událostí v posledních letech roste, neodolá jim téměř třetina lidí (32 %). Konkrétně na Velikonoce si zelené pivo koupí každý devátý. Tento trend potvrzují i samotné pivovary. „Kvůli stoupající poptávce jsme letos prodloužili dobu, kdy je náš zelený speciál Litovel Patrik na čepu, a to na sedmnáct dnů. Lidé si jej budou moci vychutnat až do konce března,“ říká sládek Petr Kostelecký z Pivovaru Litovel.

Na Hané převládají pivaři a fanoušci lihovin
Na Olomoucku se lidé dělí hlavně mezi příznivce piva a lihovin, obě kategorie totiž v průzkumu skončily shodně s téměř 29 %. Haná se nijak nevymyká současnému trendu: i zde jsou nejčastějším pivem, které si pivaři dají na Velikonoce, vícestupňové ležáky (44 %). Každý dvanáctý konzument pěnivého moku ale počítá s tím, že o svátcích ochutná zelené pivo.

Velikonoce v Plzeňském kraji voní po pivu. Třeba kopřivovém

Publikováno:před rokemZdroj:Region Plzeň

V Dobřanech lákají na kopřivovou dvanáctku, zelený světlý ležák. Na kopřivy a také vanilku, vsadili v Plzni U Pašáka, kde už je k ochutnání kopřivo-vanilkový speciál. Už tradičně zve na velikonoční pivo až do pondělka také Purkmistr v Černicích. Je zelené a obsahuje meduňku, canabis a mařinku. Půllitry naplní i Pod lípou v Kyšicích, konkrétně velikonoční patnáctkou.

Na plzeňském pivu si o Velikonocích pochutnají dokonce ve Vatikánu. Papež už tradičně dostal požehnanou dvanáctku od Prazdroje jako dar.

Odstupující ředitel Staropramenu: Řada hospod kvůli EET radši skončila hned

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerStaropramen

Každý rok v Česku zmizí z mapy restaurací a hospod stovky podniků. Zčásti proto, že lidé upřednostňují levnější piva v lahvi či plastu, zčásti proto, že přece jen volí zdravější životní styl. A do toho přichází elektronická evidence tržeb, která může ukončit život dalším stovkám podniků, říká šéf pivovarské dvojky Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář, který ve funkci končí na konci března.

Ministr financí navrhuje snížit DPH na pivo. Pomůže to oboru?
Jako pivovarníci jsme to po diskuzích o zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vnímali jako vstřícný krok k části odvětví, které by to zasáhlo nejvíce a ve kterém se také očekává nejvyšší zvýšení nákladů. Pro majitele hospod a restaurací je EET – alespoň jak se s nimi bavíme – administrativně i nákladově náročná záležitost.

Znamená to vyšší investici do jejich byznysu. A pokud EET přinese vyšší náklady našim zákazníkům, tedy hospodám a restauracím, tak v konečném důsledku to bude mít dopad i na celkovou spotřebu piva.

Jak se mohou se zavedením EET restaurace a hospody vyrovnat?
Většinou to pro provozovatele znamená tři možné scénáře. Zaprvé přenést náklady na finálního spotřebitele, tedy zvýšení konečných cen. Zadruhé může začít šetřit někde jinde, aby vyrovnal náklady, což může ale znamenat horší servis. A zatřetí se může rozhodnout, že v celkovém součtu už podnikání nedává smysl a odejde z něj.

Máte informace o tom, že by uvažovali o třetí variantě?
Od některých odběratelů slyšíme, že opravdu přemýšlejí, jestli chtějí podnik provozovat, protože pohostinství je pod tlakem. Samozřejmě víme, že když se jedna hospoda zavře, tak nějaká sousední některé z hostů přitáhne. Ale nikdy to není v plné výši. Z toho radost nemáme. Vidíme to jako ohrožení pro celkovou spotřebu piva, což je něco, čím se živíme.

Ministr financí navrhuje snížit DPH na pivo. Pomůže to oboru?
Jako pivovarníci jsme to po diskuzích o zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vnímali jako vstřícný krok k části odvětví, které by to zasáhlo nejvíce a ve kterém se také očekává nejvyšší zvýšení nákladů. Pro majitele hospod a restaurací je EET – alespoň jak se s nimi bavíme – administrativně i nákladově náročná záležitost.

Znamená to vyšší investici do jejich byznysu. A pokud EET přinese vyšší náklady našim zákazníkům, tedy hospodám a restauracím, tak v konečném důsledku to bude mít dopad i na celkovou spotřebu piva.

Jak se mohou se zavedením EET restaurace a hospody vyrovnat?
Většinou to pro provozovatele znamená tři možné scénáře. Zaprvé přenést náklady na finálního spotřebitele, tedy zvýšení konečných cen. Zadruhé může začít šetřit někde jinde, aby vyrovnal náklady, což může ale znamenat horší servis. A zatřetí se může rozhodnout, že v celkovém součtu už podnikání nedává smysl a odejde z něj.

Máte informace o tom, že by uvažovali o třetí variantě?
Od některých odběratelů slyšíme, že opravdu přemýšlejí, jestli chtějí podnik provozovat, protože pohostinství je pod tlakem. Samozřejmě víme, že když se jedna hospoda zavře, tak nějaká sousední některé z hostů přitáhne. Ale nikdy to není v plné výši. Z toho radost nemáme. Vidíme to jako ohrožení pro celkovou spotřebu piva, což je něco, čím se živíme.

Předloni jste mírně zvýšili výstav o 15 tisíc hektolitrů na 3,14 milionu. Jak se vedlo loni?
Velmi dobře se nám daří v exportu i díky tomu, že se Staropramen stal pro našeho majitele Molson Coors globální značkou. Nesnažíme se tak otevírat nové trhy, ale naopak se začínáme zaměřovat na dosavadní klíčové trhy. V nich vidíme velkou příležitost pro růst a začínáme do nich zase více investovat.

Na některých trzích jsme dokonce změnili i importéra za jiného, protože věříme, že s ním porosteme více. Na domácím trhu jsme nerostli podle očekávání. Dohromady ale z hlediska objemu očekáváme relativně stabilní výsledky.

Co Pivovarům Staropramen nový majitel od roku 2012 přinesl?
Být součástí Molson Coors, to je opravdu radost. Skupina má respekt k českému pivu, jeho historii, tradici i chuťovému profilu. Investuje proto velkou energii do celé značky. V únoru jsem se například zúčastnil v naší centrále v Denveru setkání všech generálních ředitelů skupiny Molson Coors. Bylo skvělé, když jsem vyjel do kanceláří centrály, že první, co jsem uviděl, byla loga Staropramenu. Svědčí to o tom, jaký respekt má skupina k naší značce a že s ní má plány.
Podle vašich předloňských výsledků vám stouply výrazně o 26 procent prodeje plechovkového piva, na které si přitom lidé v Česku dlouho nechtěli zvyknout. Pokračoval trend i loni?

V absolutním vyjádření i podíl na prodejích opět stoupl stejně jako pivo v plastových lahvích. Nárůsty ale nejsou tak velké jako v minulosi ti. Plechovky loni tvořily v maloobchodu podle našich odhadů už skoro deset procent prodejů, plastové měly zhruba 22 procent.

Co za nárůstem je?
Lidé mají nyní daleko více aktivních příležitostí, kam ve volném čase vyrazit. Daleko více jezdí na dovolené a už s sebou nevozí skleněné lahve, ale plechovky, protože vézt si s sebou přepravku s lahvemi je obrovská váha a zabere to množství prostoru.

Jak i česká společnost bohatne a může si dovolit více, tak je i za pivo v plechovce ochotna si připlatit. Plechovkový, ale i plastový obal skýtá jisté pohodlí a dovolí si dát pivo i v situaci, ve které by si člověk pivo ve skle nebo točené nebyl schopen dát.

Má perspektivu klasické lahvové pivo?
Rozdíl je v tom, že plechovkový segment neroste na úkor něčeho jiného, jsou to prodeje navíc. U plastových obalů je to ale čistá kanibalizace na úkor lahvového piva. V minulých letech tady panovaly obavy, že se z českého maloobchodního trhu stane trh jen s plastovými lahvemi. To se nestalo. Klasické skleněné lahve stále tvoří více než dvě třetiny prodejů baleného piva. A je vidět, že pokles se zastavuje.

Podle odhadů výrobců a prodejců cideru loni stouply prodeje třikrát a zažívají boom. Pocítili jste to i vy, kteří dovážíte cider ze zahraničí?
Ano, také jsme zaznamenali velký růst prodejů. To je nyní velmi dynamická kategorie a zvyšuje se jak počet importérů, tak výrobců. Také se u této kategorie hodně investovalo do reklamy, takže povědomí o tom, že něco takového existuje, se podařilo vybudovat. Bude zajímavé sledovat, kam až dosáhne její potenciál, jestli to bude módní záležitost, která začne klesat, stejně jako byly svého času beermixy.

Prodeje pivních mixů po velkém boomu klesly předloni o čtyřicet procent. Pokračovalo to i loni?
Loni se to již stabilizovalo, pokles byl jen velmi drobný. Pivní mixy si už našly svou adekvátní velikost. Ale obecně prodeje výrobků, které jsou hodně blízké pivu, celkově pořád rostou. Příležitost pro různé inovace na českém trhu stále je.

Česko prochází boomem minipivovarů, stejně jako před lety Spojené státy. Kam se posouvá trend v USA?
V Americe je mnohem častěji vidět, že si velká firma pořídí do portfolia minipivovar. V pojetí USA je ale minipivovar podnik, který vyrábí sto či dvě stě tisíc hektolitrů, což je v Česku středně velký pivovar (například Bernard v Humpolci – pozn. aut.). Nejsou to ale malé „garážové“ pivovary, kterých se týká boom v Česku a které v USA označují jako nano či mikropivovary.

Velké pivovary v Česku pořídit si minipivovar neláká?
Ekonomicky to zajímavé není. Je to moc malé. Kdybych přikoupil minipivovar, tak to na naší výsledovce nepoznám. Ale spojit se s někým takovým a rozšířit nabídku pro mé odběratele, abychom jejich hospody udělali zajímavější, to může být trend, na který by stálo za to možná se do budoucna dívat.

Staropramen je jediný z velkých pivovarů, který nepoužívá chráněné zeměpisné označení EU České pivo. Bude tomu i nadále?
Zatím jsme nenašli důvod, proč bychom ho měli používat. Z našeho pohledu by to nepřidalo nic našim spotřebitelům. Zvažovali jsme to v zahraničí, kde by to byl nějaký marketingový nástroj. Ale když jsme se na to dívali, tak značka Staropramen a spojení s Prahou funguje mnohem lépe. Nemusíme tolik vysvětlovat a nestojí nás to tolik marketingového úsilí o našem pivu něco říct.

Co je pro vás výhodnější?
Udělali jsme si analýzu a zjistili, že pro nás se vyplatí investovat do značky Staropramen a říkat: To je pivo z Prahy, z Česka, z pivovaru, který tady stojí 147 let. Většinou nám stačí říct příběh o třech slovech: Staropramen–Praha–Česko a stačí to. Ale kdybych neměl takovou značku jako Staropramen a byl menším výrobcem, tak bych o tom a spojení se s někým, kdo České pivo s velkým „č“ pomáhá rozvíjet, uvažoval.

Tradice je tradice, v Kroměříži vaří zelenou várku piva

Publikováno:před rokemZdroj:Kroměřížský deník

Zelený čtvrtek jako předzvěst Velikonočních svátků slaví věřící křesťané: nepřipomínají si ho ale zdaleka jen oni. Také na Kroměřížsku totiž k tomuto dni podle tradice neodmyslitelně patří třeba zelené jídlo, zejména pak zdravá zelenina. Přímo v Kroměříži pak nebude chybět ani zelené pivo.

„Dřív u nás bylo tradicí na Zelený čtvrtek vařit kapustu, špenát, zelí a jiné zdravé věci, prostě to, co mají lidé jíst celý rok. My tradice dodržujeme, takže i letos budu podávat rodinou odmítanou kapustu," usmála se například pětatřicetiletá Ivana Ulrichová z Kroměříže. Na tradicích si prý zakládá, ale přiznává, že její manžel si spíš než kapustu dá nejspíš právě ono zelené pivo.

Zelený čtvrtek totiž pojala za svůj i mnohá restaurační zařízení. Třeba v Kroměříži tak bude k dostání dokonce čerstvé zelené pivo přímo z pivního tanku: tradičně jej vaří v tamním minipivovaru Černý orel. „Připravujeme ho každý rok a můžu říct, že je o něj opravdu velký zájem. Je to prostě tak trochu rarita," směje se manažer pivovaru Michal Farkaš.

Pivo tam připravují přímo den před Zeleným čtvrtkem a zásoby mají většinou až do Velikonočního pondělí. „Jde o klasickou světlou jedenáctku, která získá svou chuť i barvu macerátem z bylin, jako je zelený čaj, kopřiva či máta v určitém poměru," naznačuje manažer.

Mezi lidmi se ovšem občas spekuluje o tom, jestli si výrobci zelených velikonočních piv nepomáhají nějakými těmi přidanými „éčky". „Musíme si uvědomit, že pokud použijeme opravdu velké množství bylin, stal by se z piva silný bylinný speciál s velmi hořkou chutí, srovnatelný například s některými příchutěmi tvrdého alkoholu," upozornil Michal Farkaš. Proto i v kroměřížském minipivovaru využívají neškodného cukrářského barviva, které je ale v pivu obsaženo zanedbatelným množstvím: neovlivní ale jeho chuťové vlastnosti a tradici zelených potravin tak lze dodržet.

Ani čtvrteční „zelená" tradice ovšem samozřejmě není pro každého. „Abych pravdu řekla, tradiční zelené jídlo už moc nedodržuji a o zeleném pivu jsem ani neslyšela, jelikož ho sama nepiju., Je mi ale jasné, že než aby moji synové snědli trochu hrášku, tak si na něj určitě do města zajdou a pojmenují to jako dodržování tradice," uzavřela se smíchem za všechny šestapadesátiletá Lenka Oplucká z Kroměříže.

Generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTKStaropramen

Generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář (42) odchází po téměř osmi letech z funkce. Místo v čele druhého největšího pivovaru v Česku opustí na konci března. V současnosti jedná o svém dalším působení v rámci pivovarnické skupiny Molson Coors, která Staropramen vlastní. Napsal to deník E15.

"Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou," řekl Kovář. Jméno svého nástupce zná, nechce ho ale prozradit. Deníku E15 pouze řekl, že jde o Čecha, který už pivovary vedl, a zároveň má zkušenost jako ředitel zahraniční firmy.

V čele Staropramenu stojí Kovář od srpna 2008. Smíchovský pivovar od té doby změnil třikrát majitele. Severoamerická pivovarská skupina Molson Coors jej vlastní od roku 2012.

Staropramenu, jehož součástí je rovněž pivovar Ostravar, patří na českém trhu dlouhodobě druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Předloni prodělala firma Pivovary Staropramen 2,32 miliardy korun. Podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin byly důvodem ztráty účetní odpisy. V roce 2014 Staropramen utržil za pivo v Česku skoro 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby dosáhly 7,94 miliardy korun.

Zbyněk Kovář končí jako šéf Staropramenu, nástupcem by měl být zkušený Čech

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerStaropramen

Po osmi letech opouští na konci března Zbyněk Kovář funkci generálního ředitele Staropramenu, dvojky českého pivovarnického trhu. Jedná o svém dalším působení v rámci kanadsko-americké skupiny Molson Coors, jež od roku 2012 vlastní smíchovský i ostravský pivovar.

„Změna vlastníka se pro mne stala příležitostí uplatnit zkušenosti, které jsem nabyl,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Zbyněk Kovář. „Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou. Kde budu působit v rámci skupiny Molson Coors, je v jednání, existuje několik scénářů,“ dodal.

„Změna vlastníka se pro mne stala příležitostí uplatnit zkušenosti, které jsem nabyl,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Zbyněk Kovář. „Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou. Kde budu působit v rámci skupiny Molson Coors, je v jednání, existuje několik scénářů,“ dodal.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615