Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Vloni se vypilo více než 50 milionů půllitrů přerovského pivního moku

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyZubr

Překročení magické hranice čtvrt milionu hektolitrů uvařeného piva, o osm procent vyšší výstav sudového piva na tuzemském trhu, dva nové pivní speciály, rekordní návštěvnost letního Zubrfestu. To jsou největší úspěchy pivovaru Zubr za loňský rok.

Podle ředitele pivovaru Zubr Tomáše Pluháčka je loňský výstav pivovaru, který se vyšplhal na 255.000 hektolitrů, vzhledem k trvající klesající spotřebě čepovaného piva na provozovnách, skvělým výsledkem:

„Daří se nám nejen v rozšiřování exportu, ale nárůst zaznamenáváme i na tuzemském trhu, takže jsme s loňským rokem velmi spokojeni.“ Mezi nové exportní destinace se zařadil například Izrael, Dominikánská republika či Kapverdské ostrovy.

Jednoznačnou jedničkou se stal Zubr Grand, který se na produkci pivovaru podílí z 50 procent a je nejúspěšnějším pivem přerovského pivovaru. Kromě stálého portfolia piv zařadil Zubr během loňského roku do nabídky celkem šest pivních speciálů, tj. o dva více než v roce předcházejícím.

„Představili jsme dvě novinky - Zubr Grand z prvního chmele a Svatomartinský speciál. Jsme velmi rádi, že obě zaznamenaly mezi zákazníky velmi kladné ohlasy. Prodeje speciálů potvrdily, že konzumenti stále častěji zkouší silnější a speciální piva, proto i v roce letošním chystáme v tomto segmentu novinky,“ komentuje Tomáš Pluháček.

První novinka, dle originální receptury sládkové pivovaru Nataši Rouskové, bude k dostání již na velikonoční svátky. „O jaké pivo se bude jednat, si zatím nechám jako překvapení. Mohu ale prozradit, že s jeho výrobou začínáme již nyní, jelikož v ležáckých tancích bude zrát 60 dní. Tradičně klademe důraz na klasické postupy i kvalitní regionální suroviny,“ prozrazuje Nataša Rousková. Celkem se příznivci piva Zubr mohou opět těšit na šest pivních speciálů, které se v průběhu roku objeví v nabídce.

Novinky přerovský pivovar chystá i v dalších oblastech. V létě budou představeny nové pivní lahve a redesignované přepravky a pivovar také připravuje spuštění fanklubu, jehož členové budou moci celoročně čerpat zajímavé slevy a výhody. Chybět nebudou ani spotřebitelské soutěže a oblíbené akce přímo v pivovaru jako oslava narozenin a Zubrfest.

I v letošním roce bude pokračovat udílení Pečeti kvality pivovaru Zubr, kterou jsou oceňovány provozovny, v nichž je zajištěna vysoká kvalita čepovaného piva. Ke konci loňského roku se certifikátem mohlo pyšnit již 58 provozoven z Olomouckého a Zlínského kraje.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". V loňském roce rozšířil svůj sortiment o 11° ležák Zubr Grand. Pivovar získal prestižní ocenění v degustační soutěži České pivo 2015 a to v kategorii světlé ležáky (1. místo Zubr Premium), kategorii 11% světlé ležáky (2. místo Zubr Grand), kategorii výčepních piv (2. místo Zubr Classic) a kategorii tmavé pivo (2. místo Zubr Classic tmavý).

Nové značení piv v Česku? Pivovary se neshodnou, debata bude bouřlivá

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Už od července by mohlo platit nové označení pro pivo. Pivovary čekají na finální znění ministerské vyhlášky, která by mohla pro 11stupňová a 12stupňová piva zavést označení "plné pivo". Nyní jsou tato piva označovaná jako "ležáky", což je podle pivovarníků špatně.

Ministerstvo zemědělství ve vyhlášce navrhlo, aby se objem alkoholu psal povinně pouze u nízkoalkoholivckých piv. "Dohoda vypadá tak, že to nebude dobrovolné, ale povinné. Dobrovolnost se bude týkat stupňovitosti, nikoliv procent alkoholu," vysvětlil šéf Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Podle něj zájem o pivo mezi českou společností roste, lidé nové značení časem přijmou. Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Judity Urbánkové naopak vyvolá nové značení ve společnosti otazníky. "Aktuálně platná vyhláška plně nereflektuje vývoj v oblasti pivovarnictví v ČR. Návrh změn, tak jak ho chápeme my, má aspiraci především upřesnit terminologii pivních kategorií," řekla Urbánková.

Podle Petra Košiny z Budějovického Budvaru pivovar prosazoval, aby se ministerstvo naopak vrátilo ke značení 10stupňových a 12stupňových piv. "Ani po dvaceti letech si totiž spotřebitelé na jiné označení nezvykli, systém by navíc byl přehledný a všem srozumitelný," poznamenal Košina, který ale návrh ministerstva označil za smysluplnější než současný stav.

Podle ministerstva by se nově piva nad 13 stupňů neoznačovala jako speciální, ale jako silná piva. "V našem případě by typ piva byl ležák (lager), 'desítku' bychom značili jako výčepní ležák, 'dvanáctku' jako plný ležák, 'šestnáctku' jako silný ležák," uzavřel Košina.

Mluvčí Staropramenu Pavel Barvík zdůraznil, že jde pouze o změnu názvosloví. "Na samotnou výrobu piva nebudou mít změny vyhlášky vliv," uvedl mluvčí.

"V dosavadním návrhu označení ležáků zůstává, na ministerstvu se nyní bude o přejmenování ležáků diskutovat," řekl dříve mluvčí resortu Hynek Jordán.

Věnuje se historii pivovarů, prošel jich stovky. Vydává knihu o ledování v Brně

Publikováno:před rokemZdroj:Brněnský deníkAutor:Eliška Gáfriková

Stovky pivovarů po celé České republice prošel a prozkoumal nadšenec Filip Vrána z Brna. „Nejvíce jich mám zmapovaných na Jižní Moravě a na Vysočině," říká Vrána. Chodí se dívat na staré budovy, které kdysi byly pivovary, všechno pečlivě fotí, a píše o nich, jejich vlastnících a výrobě piva odborné články i knihy. Křest další, o ledování v Brně, které s pivovarnictvím úzce souvisí, ho čeká prvního února.

Filip Vrána vystudoval na Masarykově univerzitě historii, a i když se jako historik neživí, výzkum v tomto oboru ho neustále přitahuje. „Původně jsem se začal zabývat genealogií své rodiny. Zkoumal jsem, jak je rozvětvená a moje zaznamenané informace se rozrostly do neúměrného množství," vzpomíná Vrána, který také pracoval jako redaktor Brněnského deníku Rovnost. Mezi jiným například zjistil, že je vzdáleným příbuzným herečky Gabriely Vránové.

Pak se ale začal zajímat o historii pivovarů. „Nebavilo mě pivo jen pít, ale dozvědět se také informace o jeho výrobě. Nyní procházím nejen současně existující pivovary, ale zejména shromažďuji údaje o těch dnes již zaniklých. Této zálibě se věnuji už asi deset let," přibližuje svoji vášeň Vrána.

Rodina ho v jeho koníčku podporuje. „Někdy je to ale těžké. Například kvůli křtu nové knihy jsem sháněl speciální nádobu, do které se vkládal led, sloužící na ochlazování kádě s pivem. Je to velká plechová a rezavá nádoba. Když jsem se ji pokoušel narvat do kufru auta, manželka nebyla právě nadšená," usmívá se Vrána.

Příprava knihy Ledování v Brně mu zabrala téměř pět let. „Zaměřuji se na ledárny v Jundrově. Ty totiž stály asi jen padesát metrů od domu, kde bydlím, takže jsem měl zajímavý výzkum související s pivovarnictvím přímo pod nosem," směje se Vrána.

Ledování v Brně je kniha o zaniklém oboru. „Ledovalo se proto, že kdysi neexistovaly chladící přístroje, nutné k výrobě i skladování piva," uvádí Vrána.

Princip ledování spočíval ve vysekávání ledu ze zamrzlé řeky. „Pak ledaři získaný led rozsekali na menší kusy a speciálním výtahem jej dopravili do ledárny. V budově se speciálními dvojitými stěnami se skladoval celoročně a podle potřeby se dopravoval do pivovarů a pohostinství," říká Vrána.

PIVO: Proč měnit značení?

Publikováno:před rokemZdroj:Neviditelný pesAutor:Ladislav Jakl

Při nadávání na nové pitomosti bruselských či našich úředníků obvykle stojím v první řadě. U iniciativy ministerstva zemědělství - kterou si po letech úpěnlivých proseb vymodlili sami (hlavně ti menší) pivovarníci - zavést místo dosavadního označení „ležák“ pro 11 a 12stupňová piva termín „plné pivo“ naopak zcela výjimečně chválím.

A proč? Protože dosavadní úprava je nesmyslná a neodpovídá současné realitě na českém pivním trhu. Po léta stačilo označovat piva stupňovitostí a u jiných pivních stylů, než je českých ležák, se prostě dodala charakteristika onoho pivního stylu. Bylo to sice věcně správné, ale nepraktické. Kontroloři potřebovali řadu kolonek a vyžadovali je i po pivovarnících. Co stupeň, to kategorie.

Kontrolorům stačily kolonky tři. Termín výčepní pivo zná každý, tak se jím označila piva pod 11 stupňů EPM. Pod výrazem „speciální pivo“ si sice může představit každý něco jiného, ale budiž, bereme na vědomí, že se tak budou označovat piva nad 12 stupňů.

U jedenáctek a dvanáctek ale úředníci – kteří v životě žádné jiné pivní styly evidentně nepoznali – udělali kardinální chybu. Přidělily jim označení „ležák“. Tak se sice dvanáctkám a jedenáctkám kdysi říkalo, ale to tu žádné jiné pivní styly neexistovaly a tak nikou nevadilo, že termín „ležák“ je označení jednoho konkrétního pivního stylu a ne určité síly jakéhokoli piva. Tak se stalo, že se ležákem povinně musely začít označovat i piva, která ležákem nejsou.

Zkusím si pomoci jedním příkladem. Představte si, že se po celé generace bude u nás prodávat jen jedna značka auta: škoda. Aby se lidé vyznali v různých modelech, zavede se označení Škoda 1 pro auta s objemem válců do jednoho litru, Škoda 2 od jednoho do dvou litrů a Škoda 3 pro auta s motorem nad 2 litry. Všichni si na to zvyknou a bude jim vše naprosto jasné.

Jenže pak se na trhu objeví pár fiátků, saabů a mercedesů. A tak se fiátky zařadí do kategorie Škoda 1, saaby budou Škoda 2 a mercedesy Škoda 3. Kupující řekne: já bych si dal Škodu 2, konkrétně prosím typ saab. Že to je pitomost? Ano. A přesně to se u nás při současné úpravě děje s pivem.

Proč povinně označovat jako ležák pivo, které ležákem není?
Po mnoho generací u nás neexistoval jiný pivní styl, než lager nebo také pils, prostě průmyslový ležák. Tento poměrně mladý pivní styl (existuje teprve 174 let) díky své ceně, vzhledu, stabilitě kvality a trvanlivosti (a také technologické vhodnosti pro industriální velkovýrobu) zválcoval během pár desítek let celý světový pivní trh.

Dosavadní tradiční piva byla zatlačena na okraj a nové pivní styly téměř nevznikaly. A v jedné zemi, a to té naší (jestli jí tak ještě smíme říkat) toto válcování bylo dokonce úplné a stoprocentní. Původní piva u nás zmizela naprosto beze zbytku.

Proto celé generace český spotřebitel nic jiného neznal a často jiné pivní styly skoro ani za opravdová piva nebyl ochoten považovat. Jako kdyby všichni jedli jen moderní hamburgery a staré dobré svíčkové a knedlazelavepřa vymizely z paměti.

Proto bývalo zbytečné při kupování piva rozlišovat pivní styly, když byl k dispozici jen jeden. Některé spotřebitele zajímal konkrétní pivovar, většinu ale jen síla: tedy jde-li o výčepní (10 stupňů a méně) ležáky (11 a 12) nebo speciály (nad 12). Zajímalo to ale nikoli jen spotřebitele, nýbrž hlavně kontrolory, berní úřady a tvůrce závazných norem.

Jenže v posledních 20 letech se na náš strh stále častěji a ve větším množství dostávají jednak ony staré, kdysi původní pivní styly, jednak styly úplně nové, které ve světě začaly opět vznikat. U nás dosud téměř neznámé pivní styly začaly produkovat i naše pivovary. Nejdřív mikropivovary a v posledních letech pod jejich tlakem i ty velké průmyslové.

A vznikl stejný problém, jako při onom popisovaném příkladu s povinným označením fiatů jako škodovky. Slovo „ležák“ v platné úřední terminologii totiž neznamená pivní styl, jak platí v terminologii pivovarnické, ale označuje určitou „sílu“, nebo také plnost piva. Tedy vlastně jeho hustotu, množství použitého sladu na určitý objem piva (neplést s alkoholem, stejně silná piva mohou být více prokvašená a mít více alkoholu, jiná tolik prokvašená nejsou a mají naopak více zbytkového cukru a dalších látek – to je stejné, jako u sladkých a suchých vín).

Dosavadní byrokratický terminologie tak nutí prodejce a producenty označovat jako ležáky i ta piva, která s ležáky nemají nic společného. Jestliže má pivovar Herold kvůli této povinnosti na nálepce jednoho svého piva nápis „světlý pšeničný ležák“ je to totéž, jako auto označené Škoda 2 – saab.

Tento nelogický anachronismus nám byl vnucen a přes odpor pivovarníků tu straší už léta jen proto, že se vždy zvednou hlasy ve stylu: na co měnit to, na co jsme zvyklí, co tak pěkně funguje. Mění se, a naprosto zbytečně, nesmyslně a škodlivě tisíce věcí každou chvíli. Ale označovat jako ležáky piva pšeničná, či typu stout, ale, vit, season, kriek, či IPA jen proto, že jsme „tak zvyklí“, vůbec nedává smysl a je zcela matoucí.

Možná ten chaos někomu vyhovuje, hlavně těm velkým, kteří se nových stylů bojí a často dělají, že o nich ani nevědí. A nová terminologie, která by byrokracii dala do souladu s technologickou terminologií, by konečně ukázala, že ležák není jediné pivo na světě, ale že strom jménem pivo má tisíce větví a větviček a ležák je jen jednou z nich. Na největším festivalu amerických mikropivovarů GABF v Denveru je ležák českého typu jen jednou z 92 hodnocených kategorií a nikoho by nenapadlo označovat jako ležáky i ty ostatní kategorie jen proto, že mají zrovna náhodou také dvanáct stupňů.

Nebojuji konkrétně za označení „plné pivo“, i když se mi celkem líbí. V každém případě je „plné pivo“ obecnější vymezení a vejdou se pod něj stejně silná piva naprosto různých stylů. Ale pokud někdo vymyslí hezčí označení, proč ne, stejně jde jen o mechanický překlad z němčiny. Hlavně už pryč se současným neudržitelným stavem.

Možná mnozí z vás pivo nepijete a máte raději víno. Co vás při koupi vína zajímá hlavně? Jestli je bílé, červené či růžové, tiché či šumící, suché či sladké, odkud je. Až v poslední řadě, jakou má hustotu nebo podíl alkoholu. A teď si představte, že někdo, kdo celý život pil jen bílé sladké, bude za jediné rozlišení vína protlačovat pouze procento alkoholu a ledové víno přikáže značit bílé sladké 18procentní. A to je to s pivem ještě horší, tam je prodejce dokonce nucen zařazovat svůj produkt do nesprávné, již k jinému účelu existují škatulky. A rozdíly mezi pivními styly jsou ohromné, především podle typu kvašení, volby surovin i technologického postupu. Jistě nejsou menší než mezi stolním a dezertním vínem či třeba portským.

Kdyby bylo po mém, povinné značení piv a jejich zařazování do kategorií bych zrušil úplně a nechal bych na spotřebiteli, ať si sám řekne, jaký údaj je pro něj důležitý. Ale dokud je kvůli daním a normám takové označení povinné, ať není aspoň úplně špatně.

A na závěr: jaké pivo je nejlepší na světě? Plné. A nejhorší? Žádné.

Jak je to s tím značením piva?

Publikováno:před rokemZdroj:Jakl,blog.iDNESAutor:Ladislav Jakl

Co nám to ti úředníci zas vymýšlejí za pitomosti, to asi nemají co dělat, ať to nechají, jak jsme zvyklí.

Takový je ohlas na iniciativu ministerstva zemědělství zavést místo dosavadního označení „ležák“ pro 11 a 12stupňová piva termín „plné pivo“.

Při nadávání na nové pitomosti bruselských či našich úředníků obvykle stojím v první řadě. Tentokrát ale – navzdory vlně odporu v diskusích – naopak zcela výjimečně chválím. A proč? Zkusím si pomoci jedním příkladem.

Představte si, že se po celé generace bude u nás prodávat jen jedna značka auta: škoda. Aby se lidé vyznali v různých modelech, zavede se označení Škoda 1 pro auta s objemem válců do jednoho litru, Škoda 2 od jednoho do dvou litrů a Škoda 3 pro auta s motorem nad 2 litry. Všichni si na to zvyknou a bude jim vše naprosto jasné.

Jenže pak se na trhu objeví pár fiátků, saabů a mercedesů. A tak se fiátky zařadí do kategorie Škoda 1, saaby budou Škoda 2 a mercedesy Škoda 3. Kupující řekne: já bych si dal Škodu 2, konkrétně prosím typ saab. Že to je pitomost? Ano. A přesně to se u nás při současné úpravě děje s pivem.

Proč povinně označovat jako ležák pivo, které ležákem není?
Po mnoho generací u nás neexistoval jiný pivní styl, než lager nebo také pils, prostě průmyslový ležák. Tento poměrně mladý pivní styl (existuje teprve 174 let) díky své ceně, vzhledu, stabilitě kvality a trvanlivosti (a také technologické vhodnosti pro industriální velkovýrobu) zválcoval během pár desítek let celý světový pivní trh.

Dosavadní tradiční piva byla zatlačena na okraj a nové pivní styly téměř nevznikaly. A v jedné zemi, a to té naší (jestli jí tak ještě smíme říkat) toto válcování bylo dokonce úplné a stoprocentní. Původní piva u nás zmizela naprosto beze zbytku.

Proto celé generace český spotřebitel nic jiného neznal a často jiné pivní styly skoro ani za opravdová piva nebyl ochoten považovat. Jako kdyby všichni jedli jen moderní hamburgery a staré dobré svíčkové a knedlazelavepřa vymizely z paměti.

Proto bývalo zbytečné při kupování piva rozlišovat pivní styly, když byl k dispozici jen jeden. Některé spotřebitele zajímal konkrétní pivovar, většinu ale jen síla: tedy jde-li o výčepní (10 stupňů a méně) ležáky (11 a 12) nebo speciály (nad 12). Zajímalo to ale nikoli jen spotřebitele, nýbrž hlavně kontrolory, berní úřady a tvůrce závazných norem.

Jenže v posledních 20 letech se na náš strh stále častěji a ve větším množství dostávají jednak ony staré, kdysi původní pivní styly, jednak styly úplně nové, které ve světě začaly opět vznikat. U nás dosud téměř neznámé pivní styly začaly produkovat i naše pivovary. Nejdřív mikropivovary a v posledních letech pod jejich tlakem i ty velké průmyslové.

A vznikl stejný problém, jako při onom popisovaném příkladu s povinným označením fiatů jako škodovky. Slovo „ležák“ v naší terminologii totiž neznamená pivní styl (protože jiné styly jsme neznali a nejsou naší terminologií podchyceny), ale označuje určitou „sílu“, nebo také plnost piva. Tedy vlastně jeho hustotu, množství použitého sladu na určitý objem piva (neplést s alkoholem, stejně silná piva mohou být více prokvašená a mít více alkoholu, jiná tolik prokvašená nejsou a mají naopak více zbytkového cukru a dalších látek – to je stejné, jako u sladkých a suchých vín).

Dosavadní terminologie tak nutí prodejce a producenty označovat jako ležáky i ta piva, která s ležáky nemají nic společného. Jestliže má pivovar Herold kvůli této povinnosti na nálepce jednoho svého piva nápis „světlý pšeničný ležák“ je to totéž, jako auto označené Škoda 2 – saab.

Tento nelogický anachronismus tu straší už léta právě proto, že se vždy zvednou hlasy ve stylu: na co měnit to, na co jsme zvyklí, co tak pěkně funguje. Mění se, a naprosto zbytečně, nesmyslně a škodlivě tisíce věcí každou chvíli. Ale označovat jako ležáky piva pšeničná, či typu stout, ale, vit, season, kriek, či IPA jen proto, že jsme „tak zvyklí“, vůbec nedává smysl a je zcela matoucí.

Možná ten chaos někomu vyhovuje, hlavně těm velkým, kteří se nových stylů bojí a často dělají, že o nich ani nevědí. A nová terminologie by konečně ukázala, že ležák není jediné pivo na světě, ale že strom jménem pivo má tisíce větví a větviček a ležák je jen jednou z nich. Na největším festivalu amerických mikropivovarů GABF v Denveru je ležák českého typu jen jednou z 92 hodnocených kategorií a nikoho by nenapadlo označovat jako ležáky i ty ostatní kategorie jen proto, že mají zrovna náhodou také dvanáct stupňů.

Nebojuji konkrétně za označení „plné pivo“, i když se mi celkem líbí. V každém případě je „plné pivo“ obecnější vymezení a vejdou se pod něj stejně silná piva naprosto různých stylů. Ale pokud někdo vymyslí hezčí označení, proč ne. Hlavně už pryč se současným neudržitelným stavem.

Možná mnozí z vás pivo nepijete a máte raději víno. Co vás při koupi vína zajímá hlavně? Jestli je bílé, červené či růžové, tiché či šumící, suché či sladké, odkud je. Až v poslední řadě, jakou má hustotu nebo podíl alkoholu. A teď si představte, že někdo, kdo celý život pil jen bílé sladké, bude za jediné rozlišení vína protlačovat pouze procento alkoholu a všechny zásadnější charakteristiky uvedeny nebudou vůbec nebo jen dodatkově. A to je to s pivem ještě horší, tam je prodejce dokonce nucen zařazovat svůj produkt do nesprávné škatulky. A rozdíly mezi pivními styly jsou ohromné, především podle typu kvašení, volby surovin i technologického postupu. Jistě nejsou menší než mezi stolním a dezertním vínem či třeba portským.

No, kdyby bylo po mém, povinné značení piv a jejich zařazování do kategorií bych zrušil úplně a nechal bych na spotřebiteli, ať si sám řekne, jaký údaj je pro něj důležitý. Ale dokud je kvůli daním a normám takové označení povinné, ať není aspoň úplně špatně.

A na závěr: jaké pivo je nejlepší na světě? Vypité v milé společnosti. A nejhorší? Žádné.

Přeštice chtějí ještě letos minipivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Martin Švec

Radnice v Přešticích rozběhla jednání s vážným zájemcem o pronájem prostor, kde byla restaurace a hudební klub.

Na posledním zastupitelstvu město odsouhlasilo, že si tam přeje minipivovar s restaurací, jako je Modrá hvězda v Dobřanech.

Rekonstrukce bývalé restaurace by mohla začít letos, přestože k ní mělo dojít už vloni. Plán ale zhatila změna konceptu, do něhož přibyl právě minipivovar. „Hledání vhodného nájemce tak bylo o něco náročnější," vysvětlil starosta Karel Naxera na konci listopadu loňského roku.

Místostarosta Marek Krivda v pátek dodal, že zamýšlená rekonstrukce se táhne kvůli hledání specifického nájemce, který bude ochotný investovat do objektu, ale také rozumět technologickým postupům výroby piva.

Záměrem vedení radnice je, aby se město stalo vlastníkem pivovaru a aby se vařilo pivo, jehož receptura bude ve vlastnictví města. „Budeme chtít mít nad restaurací s pivovarem kontrolu, aby si v případě ukončení pronájmu ze strany nájemce nevzal s sebou veškerou používanou technologii," uvedl Krivda.

Opoziční zastupitel Petr Walta se k myšlence minipivovaru staví zdrženlivě. „Není podstatné, jestli bude nebo nebude minipivovar. Podstatné je, aby zařízení vedl nájemce, který povede restauraci k všeobecnému věhlasu a spokojenosti," napsal Walta na městský web.

Sváteční narozeninový speciál z Minipivovaru Labuť

Publikováno:před rokemZdroj:Minipivovar LabuťLabuť

Silnější svrchně kvašený pivní speciál ve stylu Porter s přídavkem velmi kvalitní indické kávy, která pivu dodává velmi výrazné kávové aroma. V chuti se káva projevuje jemnou kyselinkou a typickou chutí kávy, ze které vystupují jahody a černý rybíz.

Pivo z Vratislavic míří i do Číny, USA, ale také do Izraele

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecký deníkAutor:Jana ŠvecováKonrad

éměř polovina, přesně 40 procent produkce vratislavického pivovaru míří do zahraničí. Kromě zemí EU také do Ruska, Norska, Izraele, USA a Číny. V posledních měsících se výrazně zlepšil vývoz na Slovensko a do Polska. Podle ředitele pivovaru Petra Hostaše loni pivovar prodal 90 tisíc hektolitrů piva. Stejný objem plánují prodat i letos.

Nejprodávanějším pivem je světlý 11% Vratislavický ležák. Hned za ním v pořadí oblíbenosti je Konrad 12%, který byl vyhlášen nejlepším ležákem světa na degustační soutěži World Beer Awards 2013 v Londýně. V letošním roce připravuje pivovar Konrad přechod na pravidelné stáčení nepasterizovaného piva pro tuzemský trh. „Začne se Konrad 11% a podle zájmu budou přibývat další druhy," prozradil Hostaš.

I v letošním roce plánuje pivovar tradiční Slavnosti Vratislavického piva. Loni je navštívily téměř čtyři tisíce lidí. Letos se uskuteční 25. června a vystoupí na nich Arakain.

Piva budou jinak označena: 11° a 12° nenajdete

Publikováno:před rokemZdroj:bydlet.cz

Pokud změna v označování piv projde, z pultů "zmizí" například piva označená 11° a 12°. Ta by se dále označovala jen jako "plná piva" a ležák pouze jako pivní styl! Zvažuje to ministerstvo zemědělství. Piva nad 13° by se označila za "silná", ne speciální. Informuje o tom dnešní vydání Blesku.

Po změně volají hlavně minipivovary. Podle jejich svazu je totiž dosavadní značení svazovalo. „Nyní se za ležák značí i svrchně kvašená piva či piva pšeničná,“ uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně.

Dalším takovým příkladem bylo označení piva porter. Podle současné legislativy by se tak mělo označit jakékoliv tmavé pivo z převážně ječných sladů od 18 procent extraktu původní mladiny (18°) výše. Světově je však toto značení spíše používané pro jeden pivní styl.

Nově by se na lahvích musel objevit obsah alkoholu jen u nízkoalkoholických piv. Jinak bude toto označování stupňovitosti pouze dobrovolné. Pokud se změnu podaří prosadit, mohla by začít platit už letos v létě.

Petr Voldán: Asi moc plného piva

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Petr Voldán

Asi vypili moc plného piva, komentuje mimo jiné nejnovější návrh z dílny Ministerstva zemědělství, týkající se nového značení piva, autor pravidelných pondělních glos Petr Voldán:

Pozoruhodnou lavinu kritiky vyvolal nápad, podle kterého by například piva, známá jako jedenáctka nebo dvanáctka byla nově piva plná. A ležák by nebyl ležák nýbrž jen styl piva. No nevím, podle všeho to pan ministr zemědělství Jurečka tentokrát s tou inovativností poněkud přepískl. Byť se zaštiťuje zájmem pivovarů o takovou pivní reformu. A už si může číst spoustu reakcí, mnohé hodně nelichotivé, ale řadu z nich docela racionálních.
Tak třeba ono označování stupňovitosti piv. Když si dám desítku a nebo dvanáctku – neřkuli speciál jako kupříkladu čtrnáctku, konzumuji jisté množství alkoholu. A podle toho se pak cítím a také musím přizpůsobit aktivity – jako je řízení auta a podobně. Ale když podle přání ministerských úředníků zašveholím v hospodě „jedno plné“ – nebudu vědět zhola nic, stejně jako paní, která si občas dává k obědu desítku.
Jenomže to není od týmu pana ministra – či snad od něho samotného zdaleka všechno. Na pivních lahvích se nemá uvádět obsah alkoholu – jen u nízkoalkoholických piv. Což mi neleze do hlavy, na rozdíl od té dvanáctky. Je přitom evidentní, že v konzumaci alkoholu jsme evropskými přeborníky, mládež pije alkohol také o sto šest a ministerstvo zemědělství chce udělat z informace o množství alkoholu v lahvi piva tajemství?
Kdo by se divil, že to pan Jurečka a spol. schytávají ze všech stran – od těch co pivo nepijí, pijí, čepují a hlavně – od všech kteří přemýšlejí. O dobrých sedlácích vždycky platívalo, že se řídili úspěšně selským rozumem. A co fungovalo, do toho moc nešťourali. Ministerstvo z oboru asi netuší, co to je. V pražských kancelářích řeší plné pivo, kdežto faktem, že mezi lidmi není zájem o zemědělství, se zabývají sami farmáři a podnikatelé v této branži. Jo a už jen doušku – místo doušku - když bude to plné pivo, jaké bude to prázdné – nebo takové nám ministerstvo zemědělství teprve chystá? A tak raději už úspěšné pondělí i celý týden.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2017 19:465.337/5.337