Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovary Staropramen, dvojka na českém trhu, plánují v zimě testovat prodej teplého speciálu. Mohl by se uchytit místo svařeného vína, řekl ČTK ředitel pivovaru Zdenek Havlena. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila. V hospodách se podle něj bude snižoval sortiment piv kvůli koronaviru.

"Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích," řekl ČTK Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. "Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče," dodal.

Obecně se speciály a silnější piva - Pardubický Porter, který chce takto společnost prodávat, je 19stupňové pivo - pijí více v zimě a v okolí vánočních svátků. Skupina plánuje i do budoucna vařit limitované edice v regionálních pivovarech.

Restaurace na jaře kvůli pandemii ve svých provozech omezovaly sortiment piv, například i o polovinu. Speciály tak byly podle Havleny mírně upozaděny, do nabídky se začnou vracet ve chvíli, kdy spotřeba piva vzroste na předpandemické hodnoty. Do budoucna ale firma podle něj zatím neplánuje zužování svého portfolia, ve kterém jsou mimo jiné dovozové speciály Hoegaarden nebo Leffe.

Do budoucna ale společnost očekává nárůst hlavně nealkoholických piv a tzv. beer mixů - tedy nápojů na bázi radlerů s limonádovými příchutěmi. Trend nárůstu byl i přes koronavirou pandemii meziročně kolem pětiny, podobně jako poslední tři až čtyři roky.

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl ČTK v rozhovoru generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

"K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery," řekl ČTK Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Ode dneška zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.

Tento příběh je hlavně o tom, že pokud budete dělat věci poctivě, navedou vás správným směrem a kýžený úspěch se nakonec sám dostaví. A to třeba i v případě, že o daném oboru nic nevíte.

Tahle mělnická partička, která před osmi lety pozvedla zdejší gastronomii vlastním pivem a pak i burgery, prochází i dnešní složitou pandemickou dobou zatím bez ztráty kytičky, a to i přes to, že se do oboru vrhla po hlavě a bez zkušeností.

„Prostě jsme chtěli mít hospodu s minipivovarem,“ vrací se do doby před devíti lety Petr Němec, jeden ze dvou spoluzakladatelů beerbaru a minipivovaru Němý Medvěd v Mělníku, který se ve Středočeském kraji stal vyhlášenou burgerárnou, v okolí Prahy konkurující například berounskému Black Dogu. Znamená to jediné – tady si večer bez předchozí několikadenní rezervačky a bez notné dávky štěstí nesednete.

Navíc díky této dvojici mělnický kopec neoplývá už jen vínem, ale po 50 letech znovu i pivem. A za tím vším stála vlastní nespokojenost s úrovní poskytovaných služeb.

„Vytáčelo nás, že všude v hospodách byly stejné druhy piva, zakouřené prostory a uzavřené kuchyně, ve kterých se navíc brzy večer přestávalo vařit. Proto jsme chtěli udělat vlastní hospodu, která bude odrážet naše skutečné představy, a věřili jsme, že i představy dalších lidí,“ popisuje zdánlivě jednoduchý recept na úspěch druhý ze zakladatelů Martin Medek.

Po osmi letech provozu dvojice se zhruba třicetičlenným týmem v Němém Medvědovi přímo na mělnickém náměstí Míru ročně protočí nižší desítky milionů korun, nově se v historickém centru města rozrostli o hostinec s ubytováním s názvem Dobrý Kanec. Do toho „pod kopcem“ přestavují starý čtyřpatrový objekt na pivnici, minipivovar, konferenční prostor, a hlavně samoobslužný tácový prodej masa přímo z udírny v americkém stylu, který v Česku až na výjimky nemá obdoby.

„Česká kuchyně je super, ale skoro nikdo tu nezkoušel dělat pořádně tradiční americké barbecue s přesahem do lokálních gastronomických tradic. Třeba taková kachna z udírny musí být luxusní,“ předesílá čtyřiatřicetiletý Martin Medek s tím, že se se svým tak trochu fastfood konceptem nechali inspirovat přímo ve Spojených státech, kam dvojice loni cíleně zamířila.

Petr Němec a Martin Medek o sobě jakožto obyvatelé stejného maloměsta věděli odmalička. Kamarádské pouto si vytvořili už na základní škole, zejména v turistickém oddílu Hadi. Dlouhá léta ale nic nenasvědčovalo tomu, že by jednou měli společně rozjet úspěšný minipivovar a pivnici.

Po střední se oba rozprchli na vysoké školy, Petr do Plzně na fakultu elektrotechniky a Martin skončil v nejdříve v Praze a poté v Ústí nad Labem, kde studoval historii. To až Petrova návštěva jeho sestry v Anglii v něm probudila podnikatelského ducha.

„Všiml jsem si tam fenoménu milkshake barů, ty vlastně v Česku nefrčí dodnes.“ Po návratu se rozhodl, že jeden takový milkshake bar zkusí postavit a provozovat, už po propršené sezoně s tím ale přestal. „Byl jsem rád, že jsem skončil na nule,“ říká k tomu s tím, že poté odjel na tři čtvrtě roku na zkušenou do Kanady, kde se živil mytím nádobí v restauraci, která denně obsloužila až 9 tisíc hostů. Tam více pronikl do gastrobyznysu.

„Bral jsem to jako hospodské řeči, ale Petr to myslel vážně. A tak se roztočila kola,“ popisuje Martin setkání s Petrem už po jeho návratu z Kanady v jedné z mělnických osvěžoven, kde otázka rozjezdu minipivovaru s pivnicí byla poprvé vhozena vplac. Kluci si začali vytipovávat prostor a nakonec po menších strastech zakotvili ve v té době uzavřené pivnici přímo na mělnickém náměstí, která ale zrovna neměla tu nejlepší pověst.

„Zřejmě z poslední party tam třeba zůstaly pytle s odpadem, ve dřezu bylo ještě nazvraceno. Ale ty prostory se nám hrozně líbily, tak jsme do toho šli.“

To byl moment, kdy s odkazem na příjmení Petra Němce a Martina Medka v názvu vznikl už tehdy nekuřácký beerbar a dnes i burgrárna Němý Medvěd. Snadné a rychlé to ale nebylo. Hlavně zručnějšího Petra čekal rok náročného obouchávání zdí a přestavování interiéru, Martin do toho pendloval za studii mezi Mělníkem a Ústím. Oba ale sháněli peníze, kde se dalo, jelikož 600 tisíc, které oba do rozjezdu dali ze svých kapes, rychle ubývalo.

„V Alze jsem k nákupu dostal úvěrovou kreditku od Cetelemu, na které jsem mohl jít 30 tisíc do minusu. Samozřejmě s úroky jako blázen,“ načíná Martin jednu úsměvnou historku. „Když už jsme chtěli otevřít hospodu, přijel závozník s pivem, vyložil sudy a chtěl 30 tisíc na ruku. Nějak nám nedošlo, že to bude chtít předem, a my měli v peněžence dohromady dvě stovky. Takže se ta karta rychle hodila,“ dokončuje Petr.

Od té doby ale Němý Medvěd v podstatě jen roste. Dvojice od začátku vsadila na koncept výběru dobrých lokálních pivních značek, které kombinují s pivy Vopičák, Vídeň, Kňour a Brtník ze svého minipivovaru, se kterým původně podomácku začal experimentovat Petr. Ten ale v útrobách Němého Medvěda nenajdete, své místo má v garáži domu Petrovy rodiny. Do beerbaru by se nevešel, problém byl už jenom s kuchyní.

„Kuchyni jsme přestavovali čtyřikrát,“ naráží Martin na nedostatek místa v provozovně, který v podstatě definoval počáteční sortiment Medvěda – pivní pochutiny, jako je utopenec, hermelín, tlačenka. „V té době se trh s burgery začal teprve zvedat. A protože nejsme z oboru a máme burgery rádi, zkusili jsme přidat do našeho menu naše první burgery, Jacka Danielse a Hot Machete, které jsou po mnoha úpravách dodnes stálicí,“ říká Martin s tím, že dnes mají stabilně v nabídce osm originálních burgerů, vše ostatní postupně dle priorit zákazníků zmizelo.

A i když s burgrárnou ve svých plánech původně nepočítali, Martin s Petrem i tak chtěli zajistit, že se na stoly zákazníků dostane ten nejlepší produkt. U českých dodavatelů ale ne vždy našli to, co hledali, a tak slaninu nebo čedar dovážejí z britských ostrovů. Od českého chovatele odebírají stařené maso a housky jim zase dodává lokální pekař Václav Novák, který byl v počátcích jako jediný ochotný péct pro Němého Medvěda týdně pouze 60 housek, jejichž finální podoba se s panem Novákem ladila více než rok. Navíc s bonusem absence jakýchkoli umělých přísad vylepšujících vzhled nebo chuť housky.

Burgery od Němého Medvěda ale pořádně prorazily až díky druhému ročníku Burgerfestu, kam se Němý Medvěd vydal se svou polní kuchyní. V soutěži burgerů sice nevyhráli a ani jiné ocenění od poroty nezískali, stalo se ale něco, s čím nemohli počítat.

„Na akci tehdy byl redaktor jednoho celostátního média, který napsal recenzi. A náš burger mu chutnal nejvíce a doporučil jej. To spolu s rozšířením naší burgerové nabídky a důrazem na stále se zvyšující kvalitu pro nás znamenalo, že jsme se v očích veřejnosti stali opravdovou burgrárnou,“ odpoví Martin a upije pivo ze svého půllitru na zahrádce další provozovny, kterou dvojice nově vlastní. Místní si ji vybaví spíš ještě pod letitým názvem U Beníšků, pro nově příchozí to už bude jen „Dobrý Kanec – hostinec“.

V názvu hledejme zase slovní hříčku. Restauraci s penzionem totiž původní majitelé skoro dva roky nemohli prodat a nakonec se ji rozhodli uzavřít s koncem loňského roku. Jenže jednoho listopadového večera dostali Petr s Martinem chuť na plzeň, kterou u Medvěda netočí, ale u Beníšků byla tanková.

Když tam došli a zjistili, jak se věci doopravdy mají, začali nad koupí seriózně přemýšlet a nakonec i jednat. Oběhli banky, a když jim díky bezproblémové minulosti dvojice přislíbily financování na více než dvacetimilionové investice, bylo rozhodnuto.

Nucenou pauzu v podobě jarní karantény využili k úpravě interiéru a všech procesů a v červnu otevřeli, takže vše mělo dobrý konec, tedy vlastně kanec. Burgery tam ale nehledejte, koncept je postavený na tankové plzni a české kuchyni.

Kanec ale přece jen neznamená konec. Dvojice mladých dobře naladěných podnikatelů totiž ještě píše třetí dějství svého příběhu. Svůj rukopis v něm zanechá i zmíněný pekař Václav Novák, kterému patří nevyužívaná čtyřpatrová budova přibližně v místech bývalého mělnického pivovaru.

Desítky let už tam stojí jen nové sídliště, ale teď se sem zřejmě tradice vaření piva znovu vrátí. Václav Novák si totiž během několika let pečení housek pro burgery Němého Medvěda mladou dvojici oblíbil a získal k ní důvěru. A tak jí nevyužitou budovu nabídl k realizaci jejího dalšího počinu.

Petr s Martinem dnes už mají i díky své cestě do „gastropupku“ světa New Yorku i architektovi Miloši Machačovi a jeho týmu ze Studia A.D.I. určitou představu o tom, jak to uvnitř bude vypadat.

V prostoru s půdorysem o rozloze 600 metrů čtverečních vznikne v prvním patře dlouhý výčep a zázemí s pultem pro samoobslužný výdej masa, salátů a dalších dobrot, druhé patro bude sloužit pro posezení u pivovarských tanků, do třetího se z garáže přestěhují spilky a trubky minipivovaru, kde se jeho výstav může zečtyřnásobit na 2 tisíce hektolitrů ročně. Horní patro bude patřit menšímu konferenčnímu salonku, což je zrovna v Mělníku poměrně nedostatkové zboží.

„Budova bude mít starý industriální look. Jsme milovníci dobrého masa a baví nás jeho netradiční přípravy a náhodou jsme narazili na koncept pravého originálního amerického barbecue. Masa se připravují v originální americké udírně, kde se udí na opravdovém dřevě při specifické teplotě, díky čemuž maso zůstane šťavnaté. Žádné pelety, žádné náhražky, žádné šizení. Je to něco mezi pečením a uzením a v Americe se vše servíruje na tácu, kam si každý nechá naložit, co chce,“ popisuje Martin.

V prodejnách řetězce Lidl v jednotlivých regionech naleznou zákazníci nově stálý sortiment piv od svých regionálních výrobců. Cílem Lidlu je vyjít vstříc poptávce po lokálních potravinách i podpořit lokální pivovary. Trvale tak zákazníci například v okolí Jihlavy naleznou v sortimentu jihlavského Ježka či návštěvníci prodejen v okolí Šumperka hanušovickou Holbu Šerák.

„Zpětná vazba od zákazníků nám potvrzuje, že je o regionální výrobky velký zájem,“ říká mluvčí Lidlu Iveta Barabášová. Velký zájem podle ní projevili zákazníci už v rámci speciální akce s podtitulem Ochutnejte to nejlepší z regionů, která se pro velký úspěch v budoucnu zopakuje.

Vyhlášení nouzového stavu z důvodu epidemie koronaviru zmrazilo ekonomickou činnost celé řady klíčových oblastí českého hospodářství. Jedním z nejvíce zasažených segmentů se stalo pohostinství a s ním silně spjatá odvětví, kam patří také české pivovarnictví. Ekonomické ztráty v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu přesahují dle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) v období březen-květen letošního roku částku 4,7 mld. Kč. Nejvíce zasaženy byly gastronomické provozy, které byly nuceny uzavřít ze dne na den. Prodej piva v tomto segmentu poklesl v měsících březen až květen o 55 %, resp. o 728 tisíc hl.

Na celkových ztrátách v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu se podílel pokles tržeb pivovarů, snížený odběr zboží a služeb od dodavatelů a pokles prodeje piva v pohostinství. Ten pak byl částečně kompenzován nárůstem prodeje baleného piva v maloobchodu. Ztráty samotných pivovarů z hlediska tržeb přesáhly částku 1 104 mil. Kč.

Dodavatelé přišli v důsledku poklesu výdajů na své dodávky v průběhu března až května o 165 mil. Kč. Roční distribuční náklady v pivovarnictví oscilují kolem hranice 3,5 mld. Kč, v důsledku pozastavení dodávek do restaurací lze proto předpokládat významný pokles také v distribučním řetězci. Pokles tržeb za pivo v pohostinství dosáhnul 4 238 mil. Kč, v důsledku meziročního poklese prodejů čepovaného piva o 728 tis. hl. Oproti tomu rostly prodeje v maloobchodu, kde se tržby za balené pivo v době nouzového stavu zvýšily přibližně o 794 mil. Kč.

„Pohostinství a s ním provázané pivovarnictví utrpělo v době koronavirové krize výrazné ztráty. Většina hospodských sice v červnu znovu otevřela, ale o tom, jestli přežijí budou rozhodovat následující týdny. Nejkritičtější situace je přitom v Praze, Karlových Varech a dalších lokalitách závislých na cestovním ruchu. Pro další období bude klíčové, aby vláda pokračovala v podpoře nejvíce zasažených sektorů, včetně pohostinství, a současně je nezatěžovala novými administrativními a regulačními opatřeními,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Omezení produkce a činnosti v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu se odrazí také ve výpadku příjmů státního rozpočtu, jehož ztráty už nyní přesahují částku 1,3 mld. Kč. Kvůli nižšímu celkovému výstavu piva a změně poměru prodeje on-trade/off-trade lze očekávat za měsíce březen až květen pokles inkasa DPH z piva ve výši 951 mil. Kč. Snížení inkasa spotřební daně za stejné období činí oproti minulého roku 262 mil. Kč (-20 %). Celkový výpadek inkasa daně z příjmu právnických osob lez odhadovat ve výši přesahující 39 mil. Kč. Celkový odhad poklesu inkasa daně z příjmu fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění přesahuje částku 34 mil. Kč.

„Vzhledem k současné situaci je žádoucí sestavit post-krizový plán a vhodně dopracovat vládní opatření, která jednak minimalizují již vzniklé škody a současně předejdou případným dalším externím zásahům,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.

V souvislosti s možnými obavami z druhé vlny koronavirové pandemie se provozovatelé gastronomických zařízení obávají dalšího možného uzavření provozů a s tím spojeného prohloubení ztrát.

„Přestože jsou hospody a restaurace otevřené, rozhodně nemáme vyhráno. Poptávka je stále v řadě míst utlumena, zatímco náklady se vrací do původní výše. Zejména v turistických lokalitách potřebují restaurace pomoc stejně, jako hotely a lázně. Měl by vzniknout – po vzoru agendy pro cestovní ruch – Národní program podpory gastronomie. S jasnou agendou a akčním plánem,“ říká Luboš Kastner, spoluzakladatel restaurační skupiny Hospodska.

První místo v hlavní kategorii 20. ročníku degustační soutěže České pivo získala Holba Premium. Na dalších pozicích se v kategorii ležáků umístil Staropramen ležák a Zubr Gradus z přerovského Pivovaru Zubr, který loni obsadil zlatou příčku.

Pivovarnická skupina PMS Přerov (Zubr, Litovel, Holba) zvítězila letos ve všech kategoriích kromě nealkoholických piv. ČTK to dnes sdělili organizátoři soutěže z Českého svazu pivovarů a sladoven. Odborná porota letos porovnávala 73 vzorků, o dva méně než loni.

Mezi jedenáctkami zvítězil Zubr Grand, který si proti loňsku polepšil o dvě příčky. "Druhou příčku obhájil Primátor 11° ležák z náchodského pivovaru Primátor. O třetí místo se dělí dvě piva - Bernard světlý ležák 11 z Rodinného pivovaru Bernard a Holba Šerák z Pivovaru Holba," uvedl svaz.

V kategorii výčepních piv vyhrál Zubr Gold, nejlepším tmavým pivem je letos Litovel Premium Dark, v kategorii nealkoholických piv zvítězil Budweiser Free z národního podniku Budějovický Budvar. V nové kategorii nealkoholických ochucených piv zvítězil Cool Lemon z Pivovaru Staropramen.

Obvykle je soutěž dvoukolová, letos byla kvůli koronaviru jednokolová. "Piva, která obstojí v této prestižní degustační soutěži, jsou pro konzumenty zárukou nejvyšší kvality a vytříbeným chuťovým zážitkem," uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Degustační soutěž každoročně vyhlašuje svaz, odborným garantem je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Zatímco v minulosti mohly do soutěže přihlašovat své produkty tuzemské pivovary, které měly roční výstav nad 10 000 hektolitrů, v roce 2015 povinná výroba pro přihlašovatele klesla na polovinu.

Ceny obvykle vyhlašuje svaz na Svatováclavské slavnosti českého piva. Letos se výsledky vyhlásily i kvůli koronavirové situaci v zahradách Senátu. Letos svaz zatím nezveřejnil jména osobností, které vstoupily do Síně slávy českého pivovarství a sladařství, učiní tak v následujících dnech.

V ČR je mnoho pivních klání. Například v soutěži speciálních piv Cerevisia specialis - Pivní speciál roku získala loni cenu předsedy poroty za nejvíce nominací Svijanská kněžna. Mezi speciálními světlými pivy zvítězil Dux rovněž ze svijanského pivovaru. Nejvíce ocenění si odnesl v soutěži náchodský pivovar Primátor.

Konec září tradičně patří vyhlašování šampionů nejvýznamnější degustační soutěže roku – České pivo. Do výsledků výrazně promluvily pivovary ze skupiny PMS Přerov, a. s. – Holba, Zubr a Litovel, které v degustační soutěži získaly 11 z 18 udělovaných medailí napříč všemi kategoriemi. Hanušovický pivovar Holba stanul na stupních vítězů hned ve třech kategoriích a tu nejprestižnější, světlý ležák, vyhrál s pivem Holba Premium. Cenu za nejlepší jedenáctku si odnesl ZUBR Grand, nejlepším tmavým ležákem bylo vyhlášeno pivo Litovel Premium Dark.

Nejsledovanější kategorií soutěže České pivo je každoročně – Světlý ležák. Už v loňském roce Pivovar Holba obsadil se svým ležákem Holba Premium druhou příčku. Letos byl při slavnostním vyhlášení 20. ročníku soutěže výsledek ještě o stupeň lepší, čímž degustátoři potvrdili stabilní mimořádně vysokou kvalitu tohoto piva.

„Holba Premium je vynikající pivo a mám obrovskou radost, že si to nemyslíme jen my v Holbě. Toto pivo patří mezi naše nejoceňovanější a jeho vítězství v této prestižní degustační soutěži je dalším důkazem toho, že v Jeseníkách dlouhodobě vaříme jedinečné pivo z těch nejlepších regionálních surovin,“ komentoval úspěchy v soutěži Ing. Luděk Reichl, sládek Pivovaru Holba.

Nejlepší světlou jedenáctkou u nás zvolila degustační komise čtyřikrát chmelený světlý ležák Zubr Grand 11% – v kategorii světlých výčepních piv pak zvítězil Zubr Gold. Další zlatou medaili do rodiny PMS si mezi porotci vysloužilo tmavé pivo Litovel Premium Dark.

Pro Pivovar Litovel získala medaili hned čtyři piva. Po zlatém pivu Litovel Premium Dark obsadilo stříbrnou příčku ve svých kategoriích mezi štamgasty oblíbené světlé pivo Litovel Moravan společně s nealkoholickým pivem Litovel Pomelo a s bronzem zazářilo i nealko Litovel Free. Pivovar Zubr si připsal třetí místo v kategorii světlých výčepních piv s pivem Zubr Classic. V konkurenci světlých ležáků uspěl také Zubr Gradus 12%, který svým třetím místem potvrdil dlouhodobou a stálou kvalitu piv přerovského pivovaru. Dalším úspěšným reprezentantem Pivovaru Holba se stalo pivo Holba Šerák 11%. Světlý ležák s nahořklou jemně chmelovou chutí a vydatným řízem potvrdil své výsadní postavení v rámci značky Holba a v kategorii 11% světlých ležáků skončil na třetím místě. Vlajková loď Pivovaru Holba si tak letošním bronzem připsala již své 10. ocenění z největších tuzemských a zahraničních soutěží. V kategorii Nealkoholická piva ochucená uspělo pivo Holba Horské byliny nealko, které se svým třetím místem podtrhlo úspěch pivovaru.

Letošní jubilejní, už 20. ročník degustační soutěže České pivo byl pro trojici pivovarů – Holba, Zubr a Litovel – mimořádně úspěšný. Ziskem 11 medailí z 18 udělovaných tak letošní vyhlášení v konkurenci 73 přihlášených piv doslova ovládly a znovu tak potvrdily, že v historii soutěže patří mezi ty vůbec nejúspěšnější.

Získaná ocenění PMS Přerov v soutěži České pivo 2020
Kategorie 1. místo 2. místo 3. místo
Světlé ležáky Holba Premium x Zubr Gradus
11% světlé ležáky Zubr Grand x Holba Šerák
Světlá výčepní piva Zubr Gold Litovel Moravan Zubr Classic
Tmavá piva Litovel Premium Dark x x
Nealkoholická piva neochucená x x Litovel Free
Nealkoholická piva ochucená x Litovel Pomelo Holba Horské byliny nealko

Soutěž České pivo
Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. V letošním 20. ročníku se soutěžilo celkem v 6 kategoriích: světlé ležáky, 11% světlé ležáky, světlá výčepní piva, tmavá piva, nealkoholická piva neochucená a nealkoholická piva ochucená. Vedle vyhlášení výsledků soutěže České pivo jsou během Svatováclavské slavnosti také uváděny významné osobnosti do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství za celoživotní přínos oboru a je udělována Cena českého sládka F. O. Poupěte za přínos pivovarství, sladařství a návazným odvětvím v ČR.

Vyhlášený pražský pivovar po 177 letech už nevaří jen tmavou třináctku. Světlý ležák je senzoricky čisté pivo, má naději se stát legendou jako stávající tmavé, píše Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Pivovar U Fleků bezesporu patří mezi ozdobu českého (mini)pivovarského průmyslu a za léta své více než pětisetleté historie se stal skutečnou legendou.

Lze poněkud zjednodušeně uvést, že ve středověku a raném novověku právo vařit a zejména prodávat pivo bylo vázáno ke konkrétnímu měšťanskému právovárečnému domu, jednalo se o takzvané propinační právo. Šlo o jakýsi typ monopolu a jeho definitivním zrušením v roce 1869 došlo ke vzniku nových kapitálově silných pivovarů.

Z desítek zbyl jediný
Ty pak začaly původní právovárečné doby neskutečným způsobem konkurenčně válcovat a původní staré pivovárky začaly padat jeden po druhém. Zatímco v uvedeném roce na území tehdejší Prahy bylo několik desítek takovýchto malých pivovárků, na začátku padesátých let to už byl jediný – pivovar U Fleků.

Ten už tehdy byl velice proslavený svým tmavým ležákem vařeným na bavorský způsob, s jehož vařením započal v roce 1843 legendární sládek Friedrich Pštross a pouze toto jedno pivo se zde vařilo předlouhých 177 let až do dnešního roku. Do té doby se zde vařily různé typy svrchně kvašeného piva, pravděpodobně se jednalo i o pšeničná piva.

Již několik posledních let majitelé a současný sládek Michael Adamík přemýšleli o inovaci, zvažovala se různá pro a proti. V dnešní době každý (mini)pivovar inovuje, nicméně proti tomuto velice stojí lpění na tradicích, které U Fleků vždy byly ctěny.

Koronavirové vidle
Nicméně do těchto možná až trochu sentimentálních debat hodil definitivně vidle korona virus. Zahraniční turisté, na kterých pivovar U Fleků vždy ekonomicky stavěl, prakticky vymizeli a česká klientela přece jen preferuje svůj český ležák.

Tak světlo světa spatřila nová flekovská světlá třináctka, chmelená pouze žateckým chmelem. Slavnostní narážení proběhlo v pátek 25. září pod dikcí Dalibora Gondíka, přítomen byl i milovník zdejšího piva Antonín Panenka.

Pivo bylo rovněž uvařeno na počest stoletého výročí konsolidace zdejšího pivovaru, kdy Václav Brtník odkoupil zbývající majetkové podíly v celém objektu. Ostatně v držení rodiny Brtníků vyjma komunistické éry je pivovar dodnes, samotný současný sládek je potomkem Václava Brtníka.

Senzoricky naprosto čisté...
Nové pivo mělo obrovský úspěch, senzoricky naprosto čisté, což zcela kontrastuje s tím, že mladina na jeho výrobu byla chlazena na takzvaných štokách, které jako jediné u nás používá právě flekovský pivovar, kdy je nebezpečí kontaminace hodně vysoké. Snad jen pivo by si ve sklepě mohlo ještě o týden déle poležet, aby se chuť ještě více zakulatila.

Nezbývá tak než zdejšímu novému pivu popřát, aby se jednou stalo stejnou legendou jako stávající tmavé flekovské.

Nová kampaň Pilsner Urquell přichází s příběhem výčepní Martiny Navrátilové. Cílem je ukázat lidi, kteří pečují o kvalitu piva.
Pilsner Urquell startuje novou kampaň. Jejím cílem je přiblížit pivní značku dnešnímu spotřebiteli a ukázat mu na reálných příbězích péči, kterou plzeňští pivu věnují. Jako první se v reklamě představí výčepní Martina Navrátilová, finalistka soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, která již téměř pět let cestuje po celé Evropě a učí v zahraničních hospodách, jak se o pivo Pilsner Urquell starat a správně ho čepovat.

„Historii Pilsner Urquell už čeští příznivci piva dobře znají. Novou kampaní chceme ukázat jeho současnou podobu. Na reálných příbězích lidí, kteří pečují o naše pivo a šíří slávu plzeňského ležáku a české pivní kultury ve světě, chceme ukázat úsilí, které mu věnujeme,“ říká marketingová manažerka značky Pilsner Urquell Eva Andrejčáková.

Kampaň je rozdělena do několika fází. Počátkem září začala televizním spotem, který poběží do konce října. Kromě televize se objeví i na sociálních sítích (Facebook, Instagram a Youtube). Reklamu doplní i PR a digitální kampaň, která ukáže příběhy dalších mistrů výčepních, jako je Richard Máša, Igor Kolivoško, Monika Nápravníková nebo Ota Haurythun.

Autorem konceptu a kreativní myšlenky kampaně je agentura VLMY&R, produkci zajistila společnost Bistro Films. Spot se natáčel v průběhu dvou dní. Režie se ujal Marek Partyš, za kamerou stál Štěpán Kučera. Autorem hudby je Viliam Béreš. O digitální část se stará Triad Advertising, PR má na starosti Bison & Rose.

Natočit pivo umí kdekdo, ale udělat z návštěvy hospody a čepovaného piva výjimečný zážitek zvládnou jen opravdoví výčepní mistři. Není to jen o přípravě výčepu, mytí skla, technice čepování a servírování, ale také o komunikaci a přístupu k hostům nebo pivních znalostech. Mistrem výčepního řemesla v soutěži Radegast Mistr Výčepní 2020 se stal Robert Kramoliš z Pivnice Harcovna v Rožnově pod Radhoštěm. Šestý ročník soutěže uspořádal pivovar Radegast v novém Radegastově Šenku v Nošovicích.

Pivovar Radegast se věnuje zlepšování péče o pivo a kvality čepování v hospodách dlouhodobě. „Bez dobrého výčepního nebude pivo v hospodách takové, jaké má být. Proto správnému čepování piva věnujeme takovou pozornost a chceme prestiž výčepního řemesla posunout tam, kam patří. Čepování piva není jen o „puštění“ výčepního kohoutu, ale i dalších znalostech a dovednostech. Jen tak bude pivo v hospodách kvalitní, správně ošetřené a načepované,“ vysvětluje Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast, proč se nošovický pivovar soutěži Radegast Mistr Výčepní věnuje.

V šestém ročníku soutěž Radegast Mistr Výčepní 2020 zvítězil Robert Kramoliš (Pivnice Harcovna, Rožnov pod Radhoštěm) a mohl tak převzít z rukou manažera pivovaru putovní dřevěnou sochu boha Radegasta, který nad kvalitou načepovaného pivo po celou dobu dohlížel. Na druhém místě skončil Miloslav Macek z Brna (Radegast Sportpub) a třetí místo si do Olomouce odvezla Veronika Menšíková (Morgan´s Restaurant).

Radegast Mistr Výčepní 2020 Robert Kramoliš se z úspěchu raduje: „Je to úžasný pocit vystoupit na vrchol v takto prestižní a kvalitními výčepními nabité soutěži. Moc si tohoto ocenění vážím. Vždycky se snažím pivařům načepovat to nejlepší pivo, které si v naší hospodě vychutnají a byl to pro ně příjemný zážitek, díky kterému se k nám zase vrátí.“

Finálového kola soutěže Radegast Mistr Výčepní 2020 se zúčastnilo celkem 18 soutěžících, kteří vyhráli v regionálních kolech. Finalisté byli hodnoceni na základě písemného testu z teoretických znalostí historie pivovaru, výroby piva a péče o pivo a nechyběla praktická zkouška – čepování pákovým a otočným kohoutem. Osm nejlepších výčepních poté odborná porota vybrala do Super finále, kde museli soutěžící čepovat všemi styly a oběma kohouty nebo předvést základní dovednosti výčepního, které zahrnují přípravu výčepu, čištění
a čepování na rychlost.

„Pro poslední čtyři byla připravena disciplína nazvaná Hořká cesta. Soutěžící museli překonat připravené překážky v sále a při tom sklízet u porotců použité sklo, přijmout objednávky, načepovat a následně pivo naservírovat. Přesně tak, jak to běžně chodí v každé hospodě,“ říká Roman Šolc, obchodní sládek pivovaru Radegast a zároveň také předseda poroty letošního ročníku. „Zásadní význam pro výslednou kvalitu čepovaného piva má správná technika mytí skla. Tu jsme pečlivě hodnotili během celé soutěže,“ dodává Roman Šolc.

V roce 2020 proběhlo celkem 15 regionálních kol po celém Česku a zúčastnilo se jich 160 výčepních z celkem 112 hospod. Do finále se nakonec probojovalo 12 mužů a 6 žen, kteří přijeli do Nošovic z Prahy, Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého, Pardubického
a Moravskoslezského kraje.

V odborné porotě zasedl také regionální šéf technického servisu Petr Horák a regionální manažer prodeje Ivan Fulier. V Super finále je pak doplnili manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.