Novinky a zajímavosti ze světa piva

Krajský soud v Hradci Králové zastavil soudní řízení ve sporu o platnost prodeje městského pivovaru v Náchodě z roku 2009. Společnost Pivovar Holba, která se domáhala zrušení prodeje, stáhla žalobu. Žalobce, Pivovar Holba, byl neúspěšným uchazečem v tendru a domáhal se neplatnosti původní smlouvy. Pivovar v Náchodě koupila od města liberecká společnost LIF.

"Soudu bylo v této věci doručeno zpětvzetí žaloby, usnesením vydaným 14. září tak bylo řízení zastaveno. Účastníci řízení uvedli, že mezi nimi došlo k mimosoudní dohodě, a navrhli proto zastavení soudního řízení. Obsah dohody neznáme, ke schválení smíru soudem nedošlo, dohodli se sami," řekl mluvčí krajského soudu Jan Kulhánek.

Proti Pivovaru Holba v pozici žalovaných u krajského soudu stály Město Náchod, společnost LIF a během řízení k nim přistoupila společnost Primátor. Další líčení se u hradeckého krajského soudu mělo konat dnes.

Dohodu, která umožnila ukončení dlouholetého sporu, uzavřely Město Náchod, společnost LIF a Pivovar Holba, v červenci trojstrannou smlouvu podpořili náchodští zastupitelé. Součástí dohody bylo také to, že Náchod od společnosti LIF získá dar ve výši jednoho milionu korun jako kompenzaci soudních výloh. Na ukončení sporu se již dříve obě firmy dohodly.

"Soudní výlohy, které se týkaly celé kauzy, nás vyšly na téměř dva miliony korun, proto alespoň dohoda o částečné kompenzaci soudních výloh. Dohodu všechny tři strany přivítaly," řekla mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.

Krajský soud v kauze vynesl v letech 2011, 2012 a 2017 tři rozsudky a ve všech žalobu Pivovaru Holba zamítl. Pivovar Holba následně vždy uspěl s odvoláními u vyšších soudů.

Město pivovar, který nyní nese název Primátor, prodalo za 150 milionů korun liberecké firmě LIF. Smlouva byla podepsána v únoru 2009. Od té doby se o pivovar vedl soudní spor. Pokud by soudy smlouvu označily za neplatnou, hrozilo, že by si LIF a město musely vrátit peníze a pivovar.

Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!

Už staří Peršané milovali pivo tak, že v jejich zákonech existoval trest utopením pro sládka, který uvařil špatné pivo. A Vikingové pro změnu věřili, že v jejich posmrtném království, Valhalle, žije obrovská koza, z jejíhož vemene prýští nekonečné proudy piva pro chrabré válečníky. Na počátku pivo vyráběly výhradně ženy. Teprve až s výstavbou velkých pivovarů převzali jeho výrobu muži.

Egyptští dělníci, kteří stavěli velké pyramidy v Gíze, dostávali jako odměnu až 4 litry piva denně. A v Egyptě byla také zaznamenána první dopravní nehoda po konzumaci piva – už 2 tisíce let před naším letopočtem. Pivem posilněný vozataj tehdy přejel kněžku z chrámu bohyně Hathor.

Trest byl opravdu krutý, vozku ukřižovali na dveřích hospůdky, kde mu pivo prodali. Staří Egypťané také byli první, kdo začal plnit pivo do lahví. První lahvové pivo v Čechách se objevilo až v roce 1841 ve staroměstském pivovaru U Křížovníků.

Počátky piva v Evropě
Nejstarší pivovar v Evropě, Weihenstephan, který se nachází nedaleko Mnichova, vyrábí pivo již od roku 1040.

Slovo „pivo“ pochází ze staroslověnštiny a znamená v překladu „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. První pivo na našem území se začalo vyrábět v Břevnovském klášteře v Praze kolem roku 993, kdy byl vysvěcen druhým českým biskupem Vojtěch. Právě on pak ale výrobu piva zakázal.

Tradice výroby se následně obnovila až rozhodnutí papeže Inocence IV., pro kterého zrušení zákazu pro „bohabojné a pivo milující Čechy“ vyprosil král Václav I. (1230–1253). Ve Zlaté bule císaře Karla IV. se pak právo vařit pivo přiznává všem občanům měst bez omezení.

Pivo v českých zemích
Dříve se i u nás vařilo pivo velmi husté, připomínající spíše polévku, a ve velkém se používalo na vaření. Připravovaly se z něj různé kaše nebo se v něm dusilo maso a zvěřina.

O nadměrném pití piva v Čechách a problémech spojených s opilostí svědčí i to, že již v jedenáctém století byly stanoveny přísné tresty pro krčmáře, kteří přechovávali opilce. Hrozilo jim rozbití veškerého hospodského nádobí, oholení hlavy nebo pranýřování na veřejném místě.

Pivo ve světě
Nejvíce piva na světě se vyrábí v Číně, na druhém místě je USA a třetí místo pak patří Rusku. Tam až do roku 2011 pivo dokonce nebylo vůbec považováno za alkoholický nápoj.

I když Čechům zatím stále patří prvenství v pití piva, nejvíce druhů a pivních značek se vyrábí v Belgii. Zde také vzniká nejdražší vyráběné pivo na světě – La Vielle Bon Secours. Jedna lahev stojí asi 25 tisíc korun. Až do roku 1970 bylo točené pivo běžně podáváno i v belgických školách. Nejsilnější uvařené pivo pak má přes 67,5 % alkoholu.

Zvířata se mohou chmelem otrávit
Obecně platí, že čím tmavší pivo, tím větší je obsah alkoholu. Základem dobrého piva je vedle kvalitního obilného sladu i chmel, ten nejlepší na světě pak samozřejmě pochází z Čech.

Pivo se dá ale vařit i bez chmele. Překvapivé možná je, že pro téměř všechny domácí mazlíčky je chmel jedovatý. Chmel zároveň patří do stejné kategorie rostlin jako marihuana.

Pokud si dopřejete více piv, než je zdrávo a ráno se probudíte s kocovinou, určitě v tom nebudete sami. V každý okamžik je na světě 0,7% lidí opilých. Ta nejdelší zaznamenaná kocovina po pivu trvala 14 dnů a podařilo se ji získat jistému Skotovi, který vypil 120 litrů piva.

Najpredávanejšia slovenská značka Zlatý Bažant rozširuje svoje portfólio 0,0% pív a uvádza nový Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké. Novinka je úplne bez alkoholu, charakteristická výraznejšou sladovou vôňou a vyššou horkosťou, vďaka čomu ponúka plnú pivnú chuť. Obľúbená značka tak odpovedá na dopyt zákazníkov. Prostredníctvom novinky prináša pôžitok preferovanej horkejšej chute, a to zároveň aj tým zákazníkom, ktorí sa chcú úplne vyhnúť konzumácii alkoholu.

Novinka Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké je vyrobená metódou tzv. studenej, alebo inak povedané riadenej, fermentácie. Kvasenie pri tejto metóde prebieha pri veľmi nízkej teplote, vďaka ktorej kvasinky neprodukujú žiadny alkohol, no napriek tomu sa uchová typická plná pivná chuť. Výsledkom je tak pivo úplne bez alkoholu, výnimočnej chuti, ktoré je zároveň charakteristické výraznejšou sladovou vôňou a vyššou horkosťou (28 EBU).

„Novinka Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké je reakciou hurbanovského pivovaru na aktuálne preferencie našich spotrebiteľov, ktorí stále častejšie vyhľadávajú pivo horkejšej chuti. Zároveň pokračujeme v nasledovaní aktuálnych, moderných trendov v životnom štýle, s čím súvisí rastúci dopyt po variantoch bez alkoholu. Pivá v ponuke Zlatý Bažant 0,0% sú určené všetkým, ktorí nechcú robiť kompromisy medzi plnou pivnou chuťou a obsahom alkoholu,“ informuje Peter Tureček, Brand manažér značky Zlatý Bažant.

Novinka tak úspešne dopĺňa portfólio 0,0% pív obľúbenej značky, ktoré dnes zároveň ponúka: Zlatý Bažant 0,0% Svetlé a Zlatý Bažant 0,0% Tmavé. Vďaka nulovému obsahu alkoholu si možno pivá Zlatý Bažant 0,0% vychutnať vo všetkých situáciách, v ktorých je tolerancia alkoholu nulová – či už za volantom, pri pracovnom obede i v práci alebo pri aktívnom športe. Jednoducho kedykoľvek a kdekoľvek.

Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké je dostupný v 500 ml plechovke za odporúčanú cenu 0,96 €.

Belgie je po celém světě proslavená svojí čokoládou. Neméně známá je také svým pivem. Dali byste si ale tyto dvě pochoutky dohromady? Belgičané ano. A jsou tam tací, kteří se na párování piva s čokoládou a snoubení jejich chutí dokonce specializují.

V Belgii patří mezi uznávané pivní someliéry. A když říká pro nás, myslí sebe a svého kamaráda čokolatiéra Jeana, se kterým vytváří originální pivo-čokoládové kombinace.

Na pořadí záleží
„Tohle pivo jsme spárovali se dvěma druhy čokolády. Jedna je se slanými mandlemi a ta druhá s chilli papričkami Espelette. Pikantní čokoláda se dobře snoubí s chmelovou chutí piva, slaná zase se sladovou. Jedna je vhodnější před večeří a ta druhá jako dezert,“ vysvětluje Jean.

Ještě než se dáme do ochutnávání, přibližuje mi Chris, jak si sám říká, vznik samotného nápadu na spojení piva a čokolády.

Přivedla ho na něj účastnice degustační soutěže, která kombinovala s čokoládou víno. Druhý den proto oslovil francouzského čokolatiéra, jestli by něco podobného nezkusili s pivem.

Výsledkem je už 18letá spolupráce, ze které se zrodilo několik piv uvařených speciálně tak, aby chutnaly s Jeanovou ručně vyráběnou čokoládou. Jako pivo JeanChris číslo jedna, které pro mě jeho autor otevírá.

Není čokoláda jako čokoláda
„První je 75procentní tmavá čokoláda z ostrova Svatý Tomáš se slanými mandlemi. Nejdřív ochutnáme pivo, pak čokoládu a pak zase pivo. Dělá se to tak proto, že čokoláda je mnohem tučnější, a pokud byste ji ochutnali jako první, zůstal by vám v ústech cukr a nevynikla by chuť piva,“ zdůrazňuje Chris.

„Čokoláda v tomto případě mírně potlačí chmelovou hořkost piva, aniž by ji ale úplně překryla. Ta druhá čokoláda udělá přesný opak a chuť piva ještě podtrhne,“ dodává.

Chris a Jean se scházejí jednou za měsíc, aby vyzkoušeli nová piva a nové čokolády, zda by šly k sobě. Pro toto netradiční spojení se podle Chrise hodí skoro všechny pivní styly, ale jen některé čokolády. S bílou nebo mléčnou čokoládou to prý nefunguje. A ideální podle něj nejsou ani ty prodávané v běžných obchodech.

Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) přesahují ekonomické ztráty v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu v období letošního března až května částku 4,7 miliardy korun. Prodej piva v segmentu podniků poklesl v uvedených měsících o 55 %, což činilo přes 700 tisíc hektolitrů piva. Na celkových ztrátách se podílel jak pokles tržeb pivovarů, tak snížený odběr zboží a služeb od dodavatelů nebo pokles prodeje piva v pohostinství.

Pomohlo hezké počasí
Všem pivovarům, které server Podnikatel.cz oslovil, se už nyní daří. "Do normálu se nám podařilo jakžtakž vrátit až v srpnu, kdy bylo i hezké počasí a prodeje odpovídaly loňskému roku," upřesňuje Vlastislav Kopecký, majitel Pivovaru Krušnohor. V Měšťanském pivovaru Polička se po vynucené pauze v sudovém pivu na dva a půl měsíce opět dostali do původních kolejí roku 2019. "V červenci jsme vystavili 11 339 hl proti roku 2019, kdy jsme vystavili 11 197 hl piva. V srpnu jsme vystavili 10 256 hl piva proti roku 2019, kdy jsme vystavili 10 619 hl piva," uvádí konkrétní čísla Karel Witz, obchodní ředitel a prokurista pivovaru.

Jednatel Pivovaru Stern Kamil Gric popisuje, že v průběhu léta se dostali do situace, kdy jim pivo spíše chybělo, než že by měli na skladech přebytky. "Průběžně proto navyšujeme kapacitu pivovaru a rozšiřujeme naše portfolio jak standardních piv (ležáky), tak speciálů," doplňuje. Podobně se Pivovar Chroust dlouhodobě potýká hlavně s nedostatkem adekvátních výrobních kapacit. V prodeji jsou tedy omezeni spíše z nabídkové než poptávkové strany. "Na straně trhu řemeslného piva ovšem v průběhu září začínáme vidět jisté ochlazení. Lidé se s přibývajícím množstvím nakažených začínají více bát chodit do hospod a barů. Musíme podotknout, že většinu naší produkce prodáváme do Prahy. Mluvíme teď tedy zejména o situaci v Praze," dodává spolumajitel pivovaru Jiří Chroustovský.

Pivo nevylévaly, jen omezily výrobu
V Pivovaru Krušnohor nemuseli vylévat pivo, protože spustili e-shop, přes který se jim povedlo prodat vše, co bylo navařené. Významnou roli u nich sehrála i iniciativa Zachraň pivo. Tu využili také ve Sternu, kde v době prvních opatření asi na 3 týdny omezili vaření nového piva a zastavili veškeré investice. "Naštěstí se poměrně rychle ukázalo, že si k nám naši fanoušci i tak najdou cestu. Proto zhruba od půlky dubna jedeme na plnou kapacitu," dodává Kamil Gric. Na nějaký čas omezili vaření dalších várek také v pivovaru Clock, kde také žádné pivo vylévat nemuseli.

Pivovaru Chroust jedna várka lahvového piva, kterou zakázkově dělají pro konkrétního zákazníka, překročila svou dobu minimální trvanlivosti a už ji nemohou prodávat. "Tento zákazník musel v průběhu koronaviru zavřít své provozovny a po otevření se pivo už nestihlo spotřebovat. Je třeba podotknout, že díky velkému nasazení tohoto zákazníka se nám podařilo většinu várky i ve značně zkráceném čase prodat. Ztráta je tedy poměrně nízká," popisuje Jiří Chroustovský. V Poličce v pozici producenta nepasterovaného piva obdivovali hostinské, že je napadlo vyhlásit prodej sudového piva za hotové štamgastům, na kterém ještě něco málo vydělali. I oni tak jejich rozvozová auta zaměstnali rozvozem pro individuální objednávky, které běžně nerozváží. "Na sudové pivo, které jsme nastáčeli těsně před krizí, jsme vyhlásili časově omezenou slevu 30 % pro individuální odběratele. Toto pivo jsme v dubnu úspěšně vyprodali," prozrazuje Karel Witz.

Pomohlo lahvování
Pivovary byly nuceny hledat nové cesty, jak dostat pivo k zákazníkům. "Většinu produkce piva jsme lahvovali a lahve poté prodávali přes okénko v pivovaru. Také jsme rozjeli vlastní rozvoz piva po Brně," konkretizuje Kamil Gric. "Nejvíc nám pomohla schopnost nalahvovat velký objem piva. Prodeje v lahvích šly v té době nahoru," podotýká Jiří Andrš, jednatel z pivovaru Clock. Zavážet zákazníkům pivo přímo začali také v Pivovaru Chroust, kde si k tomu udělali vlastní internetový obchod. "Byli jsme nesmírně mile překvapeni mírou zájmu lidí koupit si naše pivo domů. Z hlediska tržeb se tento způsob prodeje v podstatě vyrovnal tomu, co máme za normálních okolností z velkoobchodu. Všem zachráncům piva patří velký dík," zdůrazňuje Jiří Chroustovský.

Podle Karla Witze si lidé v nabídce lahvových piv začali vybírat piva pro jejich chuť i cenu. V tomto ohledu se jejich nepasterované pivo uplatnilo snadněji než EURO piva ostatních pivovarů v regálech prodejen. Tato pozice se odrazila i po krizi, kdy jim vzrostla poptávka po lahvovém pivu. Lidé zjistili, že chuť poličského nepasterovaného piva v lahvích je stejná jako chuť tohoto nepasterovaného piva v sudech. "Tedy nám v krizi i po krizi pomohla vedle nízké ceny chuť našeho piva ve srovnání s ostatními pasterovanými pivy na trhu," doplňuje.

Další uzavření by bylo složité
Vlastislav Kopecký si nedovede představit, že by došlo opět k uzavření restaurací a barů. Situace by pak podle něj byla velmi složitá, protože tyto prodejní kanály těžko něco nahradí. "Kdyby naši odběratelé znovu museli zavřít, tak máme pořád v provozu náš e-shop a jsme připraveni znovu zavážet naše pivo lidem. Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu případů lidí nakažených koronavirem se připravujeme obecně na snížení tržeb z velkoobchodu i v případě, že by provozovny zavřít nemusely," říká Jiří Chroustovský. Ten dále dodává, že naštěstí mají připravenou určitou finanční rezervu, která jim pomůže takové období bez problému překlenout. Zároveň se však začínají bát o část jejich odběratelů, protože jarní koronavirová opatření mnohé z nich hodně finančně vyčerpala a několik z nich úplně skončilo.

Obezřetní zůstávají také v brněnském Sternu. Není pro ně ideální zpráva, že zavedení roušek určitě poškodí návštěvnost restaurací. Věří však, že nedojde k uzavření restauraci, které by bylo pro hospodské likvidační. Řada z nich totiž jaro ustála ze svých rezerv s vidinou silného podzimu, kdy ztráty doženou. "Sami se jinak snažíme najít nové možnosti prodeje. Jde například o online prodejce potravin nebo supermarkety. Chystáme vánoční pivní kazety jako dárky pro firmy jejich zákazníkům. A jsme připraveni opět spustit vlastní rozvoz piva," vyjmenovává Kamil Gric. V pivovaru Clock během září a října dokončí investice do nových plniček na lahve a plechovky a budou tak schopni pivo nabídnout ve velkém i v těchto obalech. "Pít se nepřestane, maximálně se spotřeba opět přenese z hospod do soukromí," uzavírá Jiří Andrš.

Horský chmel dozrává v Jeseníkách každoročně na přelomu srpna a září a jeho první sklizeň je vždy malou oslavou. Pivovar Holba letos zahájil sklizeň začátkem září a první várka jedinečného ležáku Holba Keprník už zraje, aby všechny příznivce výjimečných piv potěšila v druhé polovině října.

Pivovar Holba vyrobí ležák z výjimečných surovin – Holba Keprník – letos už potřetí. Není to ale jen divoký horský chmel, co dodává Keprníku divokou duši přírody. Je to i slad z podhorských ječmenů a voda z vlastního vrtu v Hanušovicích, podhůří Jeseníků. Keprníku dodává určitou exkluzivitu i jeho omezená produkce. Jelikož je jeho výroba závislá na úrodě horského chmele, který je poměrně vzácnou surovinou, nikdy nepůjde o masovou záležitost. Roční produkce se pohybuje jen v několika tisících hektolitrech a k dostání je pouze jako pivo sudové ve vybraných hospodách a restauracích. Pivní nadšenci mohli zaznamenat i limitovanou edici pětilitrových ručně stáčených soudků, která se čas od času objeví při mimořádné příležitosti.

Poctivá chuť i práce se odráží v každém loku
Na sklizni horského chmele se podílel i ředitel Pivovaru Holba, Ing. Vladimír Zíka. „Divoký horský chmel je tak unikátní surovina, že u jeho sklizně zkrátka chci být. Ne snad proto, že bych nevěřil našim lidem, ale je to tradice a zároveň radost vidět celou cestu horského chmele ze svahů Jeseníků až do jiskrného čerstvě načepovaného piva. Jsem pyšný na to, že se nám tím daří Holbě Keprník vtisknout duši zdejších hor. Až v druhé polovině října narazíme první letošní sud, budu mít radost ještě větší,“ popisuje své dojmy ředitel Pivovaru Holba.

Podpis ryzí přírody je čitelný v bohaté hořkosti i osobité vůni, díky čemuž se tento chlebnatý ležák těší pozornosti nejen milovníků piva, ale i odborných porot pivních soutěží. Základy tohoto jedinečného piva s 5,3 % alkoholu položili v roce 2018 sládek Luděk Reichl spolu hercem a režisérem Miroslavem Krobotem, který se stal zároveň jeho patronem. Pomyslné žezlo následně převzala současná patronka Holby Keprník, herečka Lucie Polišenská, kterou jakožto šumperskou rodačku pojí s hanušovickým pivovarem láska k Jeseníkům.

Polotmavým pivem Klostermann byla pokřtěna lavička Karla Klostermanna, která nově stojí na Klostermannově vyhlídce nedaleko obce Srní uprostřed Národního parku Šumava. Je vyrobena z kmene dubu a její vznik inicioval česko-bavorský spolek Karel Klostermann - spisovatel Šumavy, který se již 25 let stará o odkaz stejnojmenného spisovatele. Z lavičky je krásně vidět Povydří i Pootaví a také hrad Kašperk.

Generálním sponzorem je Měšťanský pivovar Dudák Strakonice. „S klostermannovským spolkem spolupracujeme již dlouho. Rádi podpoříme každou dobrou věc, která může návštěvníkům Šumavy zpříjemnit jejich pobyt. Území Šumavy je naše priorita a jsem rád, že se naše značky Dudák, Klostermann, nebo Král Šumavy objevují na stále více místech,“ uvedl ředitel pivovaru Dušan Krankus.

Autorem lavičky je mladý řezbář Jiří Lausecker z Hojsovy Stráže. Jedná se již o druhou lavičku, kterou šumavské sdružení ve spojení se strakonickým pivovarem na Šumavě umístilo. Ta první stojí více než rok, nedaleko Zhůří u Rejštejna. Obě lavičky pochází ze stejného masivního kmene dubu.

„Oblast okolo Srní je Klostermannovo rodné hnízdo. Měl tu mnoho příbuzných, známých. Jeho rodina byla velice plodná a do dnes v okolí žije několik Klostermannů. Sám jsem jich několik učil,“ uvádí člen sdružení, bývalý učitel a znalec Šumavy Emil Kintzl. „Klostermannova doba byla pro zdejší velice těžká, ale žili tu velice spokojeně a bez omezení. Bez jakýchkoliv nařízení věděli co dělat, protože jim okolní příroda dávala život,“ doplnil Kintzl.

Klostermann je znám jako Spisovatel Šumavy, popisuje toto místo například ve svých dílech Kam spějí děti, V ráji šumavském nebo také v povídce Červené srdce, ale i dalších.

„Určitě plánujeme další lavičku i pro další rok. Kritériem pro lokaci je spojitost s dílem a také jedinečný výhled. Marně zatím sháníme vhodný materiál na novou lavičku a důležité jsou také finance," uvedl Petr Kuncl ze Spolku Karel Klostermann spisovatel Šumavy.

Spoluautorem projektu j také Národní turistická centrála Šumava, projekt Fotíme Šumavu, návrh vytvořil designer Lukáš Procházka. Na vznik vedle pivovaru přispěli i další milovníci Šumavy.

Dny českého piva se navzdory koronavirové krizi uskuteční i letos od 23. do 30. září. „Každoroční svátek všech milovníků zlatavého moku a oslava tradice českých hospod má letos ještě další rozměr: některým podnikům už totiž nepůjde o oslavu, ale spíše o záchranu. Proto zveme všechny, ať si alespoň během letošních osmých Dnů českého piva skutečně najdou cestu do nejbližší restaurace či hospody, a nejlépe hned několikrát,“ vyzývá ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Cílem pravidelné akce Českého svazu pivovarů a sladoven s mottem POVSTAŇTE! JDEME NA PIVO je oslava čepovaného piva a podpora hospod a restaurací. Pivovar Svijany, stejně jako řada dalších českých pivovarů, se do ní každoročně zapojuje a vaří jen pro tuto příležitost silné světlé pivo DUX. Letos bude oblíbený jantarový ležák opět na čepu vybraných více než dvou set svijanských restaurací a 28. září jej pak budou moci ochutnat i návštěvníci Svatováclavských slavností přímo na Zámku Svijany.

„České hospody čelí obtížné situaci několik posledních let, ale letos již doslova bojují o přežití. Během nouzového stavu byla většina z nich zavřena a hosté si k nim stále ještě nenašli úplně cestu. Moc bychom si přáli, kdyby Dny českého piva představovaly bod zvratu a podařilo se jim hosty přivést zpět do výčepů,“ dodává Roman Havlík. „Bohatá nabídka různých speciálů zúčastněných pivovarů včetně našeho DUXE by jim snad mohla cestu usnadnit.“

Fanoušci čekají na DUX
Skuteční fanoušci svijanského piva si už začátek podzimu bez výjimečného piva DUX snad ani neumějí představit. Patronu českého piva vzdává toto silné pivo, které se točí jen jednou do roka kolem svátku sv. Václava, poctu již svým plným názvem DUX Wenceslaus Bohemicus. Poprvé pivovar DUX uvařil před třemi lety a díky úspěchu, který nová jantarová třináctka sklidila, už ji každoročně vaří tak, aby byla koncem září v nejlepší formě.
„DUX je plný a hutný, ale současně také hladký a jemný. Patří mezi silnější piva – obsahuje 5,5 procenta alkoholu. Jantarovou barvu a vyváženou hladkou chuť mu dává kombinace vybraných humnových sladů, jemnou chmelovou hořkost zase žatecký chmel odrůdy Sládek doplněný tradičně pěstovaným Osvaldovým klonem Žateckého poloraného červeňáku z našich vlastních chmelnic. A to, že je nepasterovaný, nemusím ani dodávat, to jsou všechna svijanská piva,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.

Svatováclavské slavnosti ve Svijanech
Vrcholem Dnů českého piva přímo ve Svijanech budou 28. září Svatováclavské slavnosti a svatý Václav je opět navštíví osobně, na zámecké nádvoří přijede krátce po poledni. Již od 10.00 si však budou moci děti užít dobový kolotoč, střelnici, jízdu na ponících či SEVA koutek, maminky tradiční jarmark či módní přehlídku dobových šatů a tatínkové slavnostní naražení sudu s limitovanou várkou piva DUX, školu čepování a pivní soutěže. Všechny pak na zámeckém nádvoří čekají některá z dobových vystoupení na pódiu, jako například šermířů a kejklířů, dobová hudba či večerní koncert liberecké kapely Přehmat. Celá rodina se při této příležitosti může vydat i na prohlídku Pivovaru Svijany. „Pro fanoušky jsme během slavností letos opět připravili prohlídky pivovaru za zvýhodněnou cenu,“ připomíná Roman Havlík. „Ve 14.30 je navíc na programu i speciální prohlídka se sládkem Petrem Menšíkem, s nímž účastníci budou moci navštívit i místa, která nejsou při běžných exkurzích pivovaru přístupná.“

Dny českého piva letos poosmé
Patronem českého piva sv. Václava v roce 1357 jmenoval Karel IV., který se v českých zemích vedle pěstování vinné révy zasloužil i o rozvoj pivovarnictví. Již v té době byl kníže považován také za patrona sladovníků. V roce 2013 jej v této roli opět připomněl Český svaz pivovarů a sladoven a založil tradici Dnů českého piva, které se konají vždy na konci září kolem jeho svátku.
Od té doby na tento nový každoroční svátek napjatě čekají všichni milovníci českého piva, starých dobrých českých hospod a české gastronomie. Pivovary si od něj slibují, že přivede více lidí zpět k čepovanému pivu v zájmu zachování tak unikátního jevu, jakým je tradiční česká hospoda. Pivaři zase během pivních slavností dostávají možnost ochutnat mnoho zajímavých speciálních piv, často i v kombinaci s novými kulinářskými požitky v jednotlivých restauracích nebo při dnech otevřených dveří v zúčastněných pivovarech. Letos se Dny českého piva konají již poosmé.

Nejbližší hospodu nebo restauraci, v níž se DUX točí, najdete na mapě na webových stránkách Pivovaru Svijany po zaškrtnutí políčka Dny českého piva www.pivovarsvijany.cz
Více informací o Svatováclavských slavnostech na www.zameksvijany.cz

Pivovar Samson z Českých Budějovic, který patří do americko-belgické nadnárodní společnosti Anheuser-Busch InBev (AB InBev), loni prodělal 70,6 milionu korun. Oproti předloňskému roku byla ztráta nižší o 8,4 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin.

Ke konci roku 2019 dosáhla celková ztráta za všechna minulá období 357,4 milionu korun.
Pivovar utržil 98,7 milionu korun. Meziročně tak tržby zůstaly na zhruba stejné úrovni.

Samson měl loni výstav 88 tisíc hektolitrů, podobně jako v roce 2018. Při jarní koronavirové krizi dočasně zastavil linku na stáčení piva do sudů. Pivo ale likvidovat nemusel. Zhruba 1500 sudů, které měl na skladě, prodal díky slevám.

„Žádné pivo jsme nevylili, protože jsme byli schopni pružně reagovat, a hodně produkce jsme přesunuli do lahví,” uvedl ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský.

Loni pivovar investoval 13 milionů korun, letos plánoval investovat 20 milionů. Investice ale na jaře zastavil kvůli koronaviru.

AB InBev koupila pivovar v roce 2014 od společnosti Taurus One Limited se sídlem na Kypru. Skupina dosud do Samsonu investovala téměř půl miliardy korun. InBev dále vyrábí piva Budweiser, Stella Artois, Leffe či Löwenbräu. Jako světová pivovarnická jednička se na globální produkci podílí téměř z jedné čtvrtiny.

AB InBev se v poslední době potýká s vysokou mírou zadlužení, která pramení z akvizice pivovarnické skupiny SABMiller, která byla do té doby světovou dvojkou.

Aby fúzi posvětily evropské antimonopolní orgány, musela se část evropských pivovarů ze skupiny SAB Miller prodat japonské společnosti Asahi. Týkalo se to například i Plzeňského Prazdroje nebo polské značky Tyskie.

Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický, požehnal na varně pivovaru Budějovický Budvar zvláštní várku světlého ležáku. Obřad žehnání se konal již čtvrtým rokem. „Požehnaný ležák“ se bude prodávat v průběhu českobudějovických adventních trhů a celý výtěžek z prodeje pak pivovar věnuje Diecézní charitě České Budějovice. 125 ručně balených lahví „Požehnaného ležáku“ i letos obdrží jako dar Svatý Otec papež František. Společný projekt Budějovického Budvaru, Biskupství českobudějovického a Statutárního města České Budějovice podporuje sociální projekty a účinnější pomoc klientům Diecézní charity České Budějovice.

„Požehnaný ležák už je pro nás milou tradicí. Jsem rád, že můžeme i letos v předvánočním čase přispět na dobrou věc, podpořit charitativní projekty v našem jihočeském regionu. Především díky dobrovolníkům z řad zaměstnanců pivovaru, biskupství a Charity, kteří lahve požehnaného piva ručně balí, jsme loni na dobročinné účely mohli věnovat 240 tisíc korun. Částka je rok od roku vyšší. Doufám, že bude i letos,“ řekl po přivítání hostů Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický, dodal: „Jsem rád, že se charitativní projekt „Požehnaný ležák“ stává životaschopným a plní svou úlohu. Do projektu je zapojen společně s českobudějovickým biskupstvím Budějovický Budvar a magistrát města České Budějovice, kteří v něm mají svoji nezastupitelnou úlohu. Bez této spolupráce by nebylo možné v takové míře pomáhat lidem, kteří jsou na pomoc druhých odkázáni. Věřím, že se projekt bude rozvíjet i do budoucna.“

Loňský ročník projektu pak zhodnotil Jiří Kohout, ředitel Diecézní charity České Budějovice: „Díky výtěžku z „Požehnaného ležáku“ můžeme podporovat významnou činnost dobrovolníků, kteří se věnují dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, seniorům v domácnostech i domovech pro seniory, zdravotně postižením, nemocným nebo lidem bez domova. Skrze tento bohulibý projekt také dáváme vědět o své činnosti a dobrovolnictví v Českých Budějovicích. Potřeba dotace dobrovolnictví a nezastupitelná role dobrovolníků se ukázala začátkem letošního jara s příchodem pandemie covid-19. Každý pomáhal, jak uměl. Dobrovolníci šili roušky, rozdávali je potřebným a rozváželi do sociálních služeb, pomáhali s rozvozem nákupů a obědů seniorům, byli k dispozici jako dobrovolníci na telefonu pro osamělé lidi. To, že se na dobrovolníky můžeme spolehnout, nám, nejen v Charitě, významně ulehčuje práci.“