Novinky a zajímavosti ze světa piva

Hanušovický Pivovar Holba se s babím létem rozloučí, jak se sluší a patří – pěší túrou do panenské přírody Rychlebských hor. Již tuto sobotu 26. září se uskuteční pochod s názvem Za barvami našich hor, který kromě pohybu na čerstvém vzduchu a pastvy pro oči přinese i zajímavý program se správným řízem.

Nedaleko města Javorník na Jesenicku se rozkládá přírodní rezervace Račí údolí, která představuje nezapomenutelnou podívanou, a právě zde se pochod Za barvami našich hor uskuteční. Začátek je naplánován mezi sobotní 8. a 10. hodinou od Restaurace ISOLDE v Račím údolí, kde zároveň i končí. Účastníky čeká 5,8 kilometru dlouhá nenáročná procházka přírodou s převýšením přívětivých 209 metrů. Pochod, který zabere přibližně 2,5 hodiny, je tak vhodný pro všechny zájemce bez ohledu na věk či fyzickou zdatnost.

„Vyznavači lehčí i náročnější turistiky mohou být překvapeni, co všechno lze v našich horách nalézt a zažít. Pivovar Holba chce podporou pochodů Za barvami našich hor přispět k tomu, aby se na zdejší přírodu upínalo více pozornosti, kterou si rozhodně zaslouží. Všichni, kteří s námi chtějí objevovat barvy zdejších hor, jsou srdečně zváni,“ říká Ing. Ondřej Hnila z Pivovaru Holba.

Romantická túra Račím údolím
Pochod má celkem čtyři zastávky. První z nich je u kaple sv. Antonína, která se nachází nedaleko pramene s pitnou vodou. Druhou štací v pořadí je vyhlídka Čertova kazatelna, kde bude k dispozici razítko, které si účastníci mohou dát do svého turistického pasu vydaného na startu. Z vyhlídky cesta pokračuje na zříceninu hradu Rychleby a posledním stanovištěm před cílem je Tančírna v Račím údolí, která se nedávno dočkala kompletní rekonstrukce a nyní hostí nejrůznější výstavy a akce. V cíli bude na účastníky čekat občerstvení včetně ryzího piva z hor Pivovaru Holba a těšit se mohou i na odpolední program se skupinou Kareta, soutěžemi a fotokoutkem.

Horalé horám
Pivovar Holba, který nedá dopustit na suroviny z domovské oblasti Jeseníků, se zároveň dlouhá léta věnuje projektům na jejich obnovu a propagaci. Pro ty, pro které je zdejší malebná příroda zatím stále ještě neprobádaným krajem, je tak pochod Za barvami našich hor ideální příležitostí. Pochod navazuje na předchozí populární výšlapy Z pramenů Jeseníků.
Poděkování Pivovaru Holba patří partnerům pochodu – Lesům ČR, Klubu českých turistů, Arcibiskupským lesům a statkům Olomouc s.r.o.

Uzavření podniků ve 22:00 bude znamenat ztrátu až 30 procent denních tržeb. ČTK to dnes sdělila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Svaz chce kompromis, ve 22:00 by se přijímaly poslední objednávky a restaurace by musely být zavřené do 23:00. Obdobně se vyjádřila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). O návrhu na zkrácení otevírací doby restaurací dnes mluvil novopečený ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Svaz také žádá ministerstvo, aby zveřejnilo data, že konkrétně hospody a restaurace, nikoliv kluby a noční bary, představují epidemiologické riziko.

Za první polovinu roku evidují podle Ferencové restaurace a hospody akumulovanou ztrátu tržeb za 30 miliard korun. "I bez tohoto nového opatření zakončí většina provozovatelů letošní rok ztrátou v řádu stovek tisíc až jednotek milionů korun. Proto apelujeme na ministerstvo zdravotnictví, aby diskutovalo o připravovaných opatřeních se zástupci sektoru a pokusilo se najít kompromisní řešení, které zajistí ochranu obyvatel před dalším šířením nemoci covid-19 a současně umožní přežít podnikatelům v pohostinství letošní rok," dodala ředitelka. Uzavření restaurací až ve 23:00 by podle ní bylo tímto kompromisem.

Situace v gastronomii je po první vlně koronaviru podle AMSP kritická. "Pokud dojde k dalším výrazným omezením, reálně hrozí ukončení provozu až čtvrtiny gastronomických provozů a okamžité ohrožení desítek tisíc pracovních míst. Pokud by došlo k uzavření čtvrtiny podniků, přijde o práci až 40.000 zaměstnanců v gastronomii," uvedla asociace.

Záměr Prymuly nezavádět opatření handicapující českou ekonomiku vítá Asociace hotelů a restaurací ČR. Podle jejího prezidenta Václava Stárka jsou v restauracích dodržována pravidla bezpečnosti, a tedy minimalizována rizika už nyní. S omezením otevírací doby proto nesouhlasí. Naopak skupina Ambiente se zkrácením otevírací doby souhlasí, hodiny do půlnoci jsou podle zakladatele sítě Tomáše Karpíška rizikové. Oba se shodují na tom, že je to lepší než zavřít přístup hostů do restaurací úplně, jako tomu bylo na jaře.

V hlavním městě platí omezení otevírací doby restaurací od 9. září. Restaurace, bary a kluby musejí být od půlnoci do 06:00 zavřené. O pět dní později byla omezena otevírací doba restaurací ve Středočeském kraji a na Uherskohradišťsku. Povinnost se pak rozšířila na celé území státu z pátku na sobotu 19. září. Prymula plánuje omezení na 22. hodinu, lidé podle něj ztratili ostražitost.

Olomoucký hypermarket Globus slaví 20 let od svého otevření. Tři regionální pivovary z Olomouce a okolí proto uvařily speciální várky piv pouze pro tuto příležitost. Výroční piva z Náměšťského pivovaru, Hanáckého pivovaru a pivovaru Chomout naleznete v lednicích v oddělení nápojů.

Pivovar Chomout
Oblíbený olomoucký pivovar Chomout z nedalekého Chomoutova připravil pro Globus speciální edici jednoho ze svých nejoblíbenějších piv. Výroční Ale je světlé svrchně kvašené pivo, které vychází ze svěží UP Ale Blondýny, která je známá svou vyvážeností hořkého chmelu a sladu. Oblíbená je pro svou pitelnost, která nenechá jen u jednoho půllitru.

Hanácký pivovar
Dalším z řady pivních gratulantů je také Hanácký pivovar sídlící v olomoucké části Holice. Jedná se o dvanáctistupňový ležák vídeňského typu. Ušlechtilé pivo s názvem Císař patří mezi sladší a více než chmelovými vyniká svými sladovými tóny.

Náměšťský pivovar
Pivovar Jadrníček z Náměště na Hané si pro zákazníky Globusu uvařil speciální polotmavý ležák. Jedná se o čtrnáctistupňové pivo s přídavkem nejkvalitnějšího medu z Hané. Spodně kvašená čtráctka se vyznačuje jemně sametovou příchutí karamelu s nádechem hořkosti.

V Chrudimi na samém sklonku prázdnin otevřel nový pivovar Loutkář. Nachází se stejně jako jeho restaurace v ulici Československé armády. Ta vede od kruhového objezdu u hotelu Bohemia směrem k autobusovému nádraží. Za jeho vznikem stojí skupina přátel zapálených pro pivo.

„Jsme různorodá skupina lidí, kterou spojuje víc věcí, ale jednou z nich je pivo. Známe se od mládí a každý z nás má k oboru pivovarnictví nějak blízko. Nápad na výstavbu vlastního pivovaru vznikl zhruba před rokem. Já jsem povoláním stavař, a tak jsem se toho chopil a začali jsme ho připravovat. Výhodou bylo, že jsme měli k dispozici objekt, ale původně jsme nevěděli, co s ním budeme dělat. Tak jsme si řekli, proč z něj nemít pivovar,“ říká jednatel pivovaru Tomáš Soukenka.

Rekordních 2,8 miliardy korun tržeb a 1,7 milionu uvařených hektolitrů piva. Státem vlastněný Budějovický Budvar neměl loni špatný rok. Letos ale přišel koronavirus. Podle generálního ředitele Petra Dvořáka pivovar situaci poměrně dobře zvládl. „Objemově jsme na konci srpna byli nad produkcí loňského roku,“ říká v rozhovoru.

Lidovky.cz: Myslíte celkovou výrobu, tedy pro hospody i obchody?
Tak. A plus export.

Lidovky.cz: O kolik jste si polepšili konkrétně?
Jedná se i přes všechny potíže kolem opatření proti pandemii o mírný meziroční nárůst o jednotky procent. Za prvních osm měsíců letoška jsme objemově vyrobili a prodali víc piva než za stejné období loňska. Z tohoto celkového hlediska tedy neměl covid na nás zásadní dopad. Ten negativní vliv však vidíme ve struktuře prodejů.

Lidovky.cz: Předpokládám, že růst táhly obchody, takzvaný off trade.
Přesně tak. Dařilo se nám na domácím trhu, protože obecně prodeje v domácích obchodech byly vyšší než loni, zejména nám pomohlo uvedení nového piva Budvar 33. V exportu se nám dařilo zejména tam, kde máme větší podíl dodávek do obchodů, jako třeba v Německu. To je výrazně nad loňskem. Na druhé straně domácí i exportní restaurace a hospody jsou výrazně pod loňskem. Zhruba kolem 70 procent loňské situace.

Lidovky.cz: Dá se říci, že vám k překonání koronakrize pomohl fakt, že Budvar obecně prodává víc piva v obchodech než točeného do hospod?
Je to tak. Budvar má tradičně menší poměr prodejů sudového oproti balenému pivu, takže se nám podařilo poklesy v sudech nahradit baleným pivem do obchodů, tedy v lahvích a plechovkách.

Lidovky.cz: Bude mít Budvar celý letošek lepší než loňský rok?
Pokud by dnes covid skončil, tak bychom loňský rok předběhli, ale teď už jsem si méně a méně jistý, že to nastane.

Lidovky.cz: Jak se dosavadní pandemická situace podepsala na hospodách, kterým pivo dodáváte? Zkrachovaly některé?
Vidíme u nich v současné době takové vyčkávání. Na jaře byla hrozba jejich kolapsu velká. Některé hospody demontovaly své výčepní technologie trvale, skončily s byznysem, ale jejich počet nebyl nakonec tak vysoký, jak se očekávalo. Nicméně nevíme, co s pohostinským oborem udělá nynější vlna koronakrize. Logicky platí, že čím déle budeme v téhle tíživé situaci, tím víc našich odběratelů z řad hospod a restaurací začne házet ručník do ringu. Ale nechci strašit, zatím situace tak vážná není.

Lidovky.cz: Máme tu ale druhou vlnu, takže může být hůř.
To ano, ale záleží nyní na tom, jak se budeme v nynější situaci chovat. Myslím z ekonomického hlediska. Obecně bylo výborné léto. Kromě Prahy. Prakticky všechny regiony s výjimkou Prahy dokázaly propad z doby nouzového stavu více či méně nahradit. My jsme v červenci měli za celý pivovar nejlepší prodej v historii a v srpnu jsme byli jen o malý kousek horší. Bylo vidět, že zejména turistické regiony se nadechovaly dobře. Tam, kam se jezdí na dovolenou, bylo často plno. A tihle naši odběratelé dostali takto určitou vzpruhu, jakousi šanci k nadechnutí před případnou podzimní krizí.

Lidovky.cz: A jak z tohoto vašeho pohledu vypadá Praha?
Prodeje v Praze bývají tradičně přes léto slabší. A pokud čeká na lepší podzim, tak se ho zřejmě nedočká. O hospody a restaurace v Praze mám skutečně obavy.

Lidovky.cz: Přitom zákazníci v Praze jsou pro vás hodně důležití. Klasický Budvar, tedy přesněji Budweiser Budvar Original, místní vyznavače hořkých piv neláká. Praha nepije „sladké“ pivo. Na rozdíl třeba od vašich domovských jižních Čech.
Praha je pro nás určitě důležitá. Pravdou je, že Budvar 33 je zaměřený na to, abychom přilákali zákazníky, kteří se dosud Budvaru vyhýbali, protože jim z nějakého důvodu nevyhovoval jeho chuťový profil. Je pravda, že v Praze nejsme zas tak silní, takže rosteme z malé báze. Jinými slovy, máme tam méně co ztratit. Ale je také pravda, že nynější koronavirová krize tam zpomaluje naši expanzi.

Lidovky.cz: Takže zabere na Pražany hořký Budvar 33, až začnou víc chodit do hospod?
Zdá se, že ano. Budvar 33 měl už loni, když byla k mání jen jeho sudová verze, zajímavě rostoucí čísla. Řekněme, že výrazně nadpoloviční většinu nových zákazníků v Praze a obecně mimo náš domovský jihočeský region se daří získávat právě na Budvar 33. A kromě toho nás těší i nyní rostoucí objemy prodeje tohoto piva v lahvích a plechovkách.

Lidovky.cz: Není to dáno i tím, že vaše hořké pivo v lahvové verzi nabízí většina řetězců v rámci akcí s výraznou slevou?
To ale platí i pro jiná piva. Víc než dvě třetiny balených piv se prodávají za různé akční ceny. My v tomhle oproti zbytku našeho portfolia příliš nevybočujeme.

Lidovky.cz: Budete zdražovat?
Budeme. Ale nedokážu v tuto chvíli říci, od kterého měsíce a o kolik. To vše nyní teprve počítáme. I s ohledem na ceny vstupů, mzdové náklady a naši cenovou pozici na trhu.

Lidovky.cz: Zdražíte obě kategorie? Tedy lahvové do obchodů i sudové do hospod?
Zřejmě půjdeme selektivní metodou. Ale asi i některé položky sudového piva budeme muset zdražit.

Lidovky.cz: Ještě letos?
To vše teprve zvažujeme. Rozhodně to ale nebude příští měsíc.

Lidovky.cz: Stát nyní štědře rozdává spoustu peněz z rozpočtu a na druhé straně hledá příjmy, kde může. Diskutuje se tak třeba o zvýšení spotřební daně z vína či piva. Bylo by to podle vás šťastné řešení? A vedlo by to ke zdražení piva?
Záleží na tom, o kolik by se spotřební daň zvýšila. Pamatuji se, že naposledy stát zvyšoval spotřební daň z piva v roce 2010.

Lidovky.cz: Tehdy to ministerstvo financí vydávalo za dočasné opatření.
Přesně tak, a ta dočasnost už trvá deset let. Ale třeba proti Německu máme tedy nyní daň poměrně vysokou.

Lidovky.cz: Na druhé straně se pořád jedná o zhruba dvě koruny z půllitru dvanáctky. U desítky o něco méně. Což není závratná částka.
Je a není. Záleží, o jaké pivo se jedná, a k tomu počítejme i DPH. Pokud vezmeme standardní pivo v obchodě třeba za deset korun, tak dnes už jde státu zhruba třetina z toho. To mi nepřijde málo.

Lidovky.cz: S tím souvisí i další věc. Proč máme u nás tak velký rozdíl v ceně stejného piva v hospodě a v regálu obchodu? Znáte situaci ze Spojeného království. Tam je to podobné?
Tam je to velmi podobné. Minimálně trojnásobně. A má na to vliv víc věcí. Pivo do restaurace potřebuje veškerý servis. Staráte se o výčepní zařízení, o chladicí zařízení, musíte to vše pravidelně sanitovat, potřebujete sklo a další podpůrný materiál, platíte mzdy číšníků a dalších zaměstnanců. Když to vše sečtete, vyjde vám, že pivo je v restauraci stále nejméně profitabilní položkou.

Lidovky.cz: Řada velkých pivovarů oživuje pod tlakem pestré nabídky minipivovarů vlastní výrobu různými speciálními pivy.
V Budvaru jste se pustili do spolupráce, pivo jste například uvařili společně se šesti vybranými minipivovary. Uvaříte sami nějaké vlastní speciální pivo?
Naše filozofie je, že jsme odborníci na ležáky, které v naší produkci tvoří přes 70 procent, a chceme rozvíjet spíš tohle naše vlastní portfolio. V případě jiných kategorií jsme si řekli, že půjdeme jen tou cestou spolupráce. Uvařili jsme společně se šesticí minipivovarů limitovanou edici Sedm spolčených, s pražským Cobolisem Společné z Budvaru, které máme už standardně v portfoliu jako hořkou desítku RED X. Chceme tímto způsobem nabízet piva z jednotlivých kategorií, jako je třeba pšeničné a podobně. Postupně probíhají diskuse i s dalšími minipivovary.

Lidovky.cz: A výhledově nic dalšího?
Máme další úvahy ohledně spolupráce. Například bychom mohli minipivovarům pomoci s know-how, s kvalitou, třeba při využití naší velmi slušně vybavené mikrobiologické laboratoře. Což má význam například v plánech na možný export piv v rámci spolupráce s minipivovary.

Lidovky.cz: Když jste nastupoval před třemi lety do čela Budvaru, říkal jste, že pivovar potřebuje vylepšit marketing. Daří se to?
To musí posoudit jiní. Ale podle zpětné vazby z trhu i rostoucího tržního podílu mám pocit, že ano. Dostáváme Budvar víc do povědomí, daří se nám ho prezentovat jako pivo, které zná svět, ale patří i do české pivní kultury. Daří se Budweiseru Original, desítce i novinkám, a to i při růstu cen. Máme ještě určitě větší kus cesty před sebou, ale myslím, že se nám už teď daří. Rosteme v objemu i tržbách.

Lidovky.cz: Loni jste měli historicky nejvyšší tržby 2,8 miliardy korun, vydělali jste přes 360 milionů hrubého. Odvádíte státu do fondu zakladatele, tedy ministerstvu zemědělství, stamilionové sumy. Kolik jste z kumulovaného zisku poslali státu naposled?
Loni se jednalo o částku 500 milionů korun. Přispíváme dál, i když nepravidelně, ale konkrétní částky záleží na dohodě se zakladateli. V tuto chvíli je ale pořád priorita dokončení našeho velkého investičního záměru na rozšíření kapacity celého pivovaru. A to se jedná o celkovou investici dvou miliard korun. První fáze začaly už před časem výstavbou nových skladovacích prostor a logistického centra, následovala nová lahvová linka, rozšíření ležáckých sklepů, kapacity hlavního kvašení a skončíme v roce 2023 dokončením nové varny.

Na české pivovary dopadla koronavirová krize. Za jarního nouzového stavu tratily podle vlastních odhadů přibližně pět miliard korun. Restaurace byly zavřené, sudové pivo téměř nešlo na odbyt. Naopak se zvýšil prodej piva v plechovkách nebo lahvích. Tento trend trvá dál. Některé podniky oznámily, že pivo zdraží. Další o tom uvažují.

V loňském roce prodal Plzeňský Prazdroj podle svého sládka Václava Berky jenom v Čechách 7,4 milionu hektolitrů piva. Letos to ale tak vysoké číslo nebude. Čepované pivo kvůli koronaviru často nebylo kde ani komu prodávat.

„Propad byl až 40 procentní, něco jsme dohnali v létě, ale takové manko už se nedá dohnat, takže stoprocentně bude spotřeba letos nižší,“ říká manažer Plzeňského Prazdroje Petr Kofroň. Zdražovat sudové pivo i proto nebudou. V restauracích by tak ceny měly zůstat stejné jako loni.

Naopak v obchodech některé jejich ležáky a prémiová piva od října podraží. V průměru se ceny zvýší o 3,6 procenta, tedy o 50 haléřů na půllitr. „Budeme zdražovat pouze balená piva, to znamená piva ve skle a v plechovkách a asi i v pet láhvích,“ uvedl Kofroň.

Zdraží i národní podnik Budvar nebo Břevnov
Podobnou situaci prožívá i českobudějovický pivovar. Dramatický úbytek zájmu o sudové pivo a o to větší prodej baleného na konzumaci doma. I na jihu Čech tedy budou zvedat ceny. „Zdražují se neustále osobní náklady a i v uplynulých letech nám zásadním způsobem poskočily ceny energií,“ vysvětluje ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Od kdy a o kolik národní podnik zdraží, zatím neví. Jasno bude mít během několika příštích týdnů. To v Břevnovském pivovaru už vědí. Zákazníci za pivo v lahvi zaplatí zhruba o 10 procent víc. „Stála pětasedmdesát, teď stojí 85 korun,“ vysvětluje nárůst ceny za pivo v lahvi spolumajitel Břevnovského klášterního pivovaru Jan Šuráň.

Zákazníci na nárůst cen podle něj zatím reagují dobře. „Chápou, že náklady se podstatně zvýšily, je v tom spousta ruční práce, takže to tolerují,“ komentuje Šuráň.

Sudové pivo do restaurací, podobně jako velké pivovary, zhruba čtvrt roku téměř neprodávali.

Zatímco ještě loni uvařili bezmála 3,5 tisíce hektolitrů piva, letos odhadují, že to bude o deset procent míň. „Na pivo v sudech do restaurací si teď nikdo nedovolí sáhnout. Propad je velký, velká je i konkurence,“ vysvětluje Šuráň svoje rozhodnutí nezdražovat čepované pivo.

Zvyšování cen u dalších výrobců
Česká televize oslovila 41 pivovarů. Na otázku, jestli a případně kdy budou zdražovat, odpovědělo 35 z nich. Zvyšovat cenu chce Samson. Pivovar Bernard od 19. října zdraží lahvové pivo o korunu. Od začátku příštího roku hodlá zvednout ceny i jihomoravský Slavkovský pivovar.

O zdražování uvažují další dva pivovary. V Kácově možný krok odůvodňují dražšími surovinami a nižší poptávkou po sudovém pivu. Rozhodnutí ještě nejsou v rakovnickém Bakaláři. Pokud zdraží, tak od prosince. I tam je důvodem oslabení výroby a prodeje trvající od jara. Jiné pivovary už letos ceny zvyšovaly. Zatím o podobném kroku buď neuvažují, nebo čekají, co bude dál.

Poprvé od konce druhé světové války se nebude konat známý pivní německý festival Oktoberfest. Ba co víc, úřady navíc zákazali popíjení alkoholu na Tereziánské louce, tedy v místě konání festivalu, píše německý deník Die Welt. Důvodem je snaha zabránit spontánnímu shlukování lidí, které by mohlo vést k neřízenému šíření koronaviru. Oktoberfest, který měl začít v Mnichově tuto sobotu, si totiž řada nespokojenců chtěla nahradit soukromými večírky.

Mnichovský primátor Dieter Reiter se obával, že prázdná Tereziánská louka přiláká zejména mladé lidí toužící po alkoholovém povyražení. "Mnozí se již takto domlouvají v nejrůznějších skupinách na sociálních sítích," říká Reiter. "A já chci zabránit tomu, aby se pitky na louce staly novým ohniskem koronaviru," dodává s tím, že lidé při popíjení ztrácí zábrany a přestávají dodržovat potřebný sociální odstup. Ve hře byl nejen noční zákaz konzumace alkoholu na Tereziánské louce, ale také celkový zákaz vstupu na toto tradiční dějiště Oktoberfestu.

"Jsou jistě lepší věci, než se postavit na opuštěnou a prázdnou plochu a popíjet tam přinesené pivo," uvádí úřady, které se snaží německé pivaře odradit od uspořádání náhradního a neoficiálního Okterberfestu.

Zákaz konzumace platí také na dalších pěti místech bavorské metropole, kde se lidé večer často schází. V širším okolí je pak zakázán i prodej s výjimkou gastronomických provozoven. Omezení bude platit nejméně tento víkend od pátku do neděle. Kdo se i přes zákaz na zapovězených místech napije alkoholu, dostane pokutu nejméně 150 eur (4000 korun). Za porušení zákazu prodeje pak hrozí postih přinejmenším 500 eur (13 400 korun).

Letošek není prvním ročníkem, kdy byl Oktoberfest zrušen kvůli epidemii. Naposledy to ale bylo v roce 1873, kdy se tak stalo kvůli choleře. Na louce se nepopíjelo ani za obou světových válek. V letech 1946 až 1948 se festival konal v malém jako "podzimní slavnost", od roku 1949 pak nepřetržitě jako Oktoberfest.

Počátek pivních slavností, které se postupně proměnily v obří komerční podnik se zhruba dvěma miliony zahraničních hostů, spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Byť má Německo osmkrát vyšší počet obyvatel, počet denních přírůstků nově nakažených je oproti Česku nižší. Německou strategií ke zpomalení šíření koronaviru jsou přitom přísná pravidla a důslednost v jejich dodržování, napsal deník Mf Dnes.

Oproti těm českým se tamní opatření liší zejména v přístupu k žákům, kteří musejí nosit roušku po celou dobu výuky. Výjimku mají pouze děti prvních čtyř ročníků. Opatření ve školách je víc. Školní zahrada, na níž se o přestávkách děti střídají, je například přesně rozdělena pro každou třídu. Za stejným účelem jsou zrušeny i předměty, v nichž se potkávají žáci napříč třídami.

Různá opatření se ale netýkají jen samotných škol. Přesahují i do dalších aktivit, jako jsou zájmové činnosti, kroužky, sportovní kluby a tréninky.

Již 13. ročník festivalu minipivovarů Slunce ve skle se konal o víkendu v plzeňských Černicích. Třináctka ale štěstí nepřinesla, na festivalu se letos výrazně podepsala koronavirová omezení.

„Vzhledem k aktuálním nařízením jsme festival zredukovali na polovinu. Uskutečnil se pouze v Pivovarské zahradě. Na náves a do Pivovarského dvora jsme letos pivovary neumístili. Tím se jejich počet snížil zhruba na polovinu, navíc se některé odhlásily na poslední chvíli,“ uvedl PR manažer pivovaru Purkmistr Petr Míč. Pivovarů tak přijely zhruba tři desítky. Omezen byl i počet návštěvníků, a to na tisícovku denně. I když se poprvé v historii platilo vstupné, bylo vyprodáno.

Příchozí si akci, kde nechyběla hudební produkce, užili. Na rozdíl od Klatov, Přeštic či jiných měst, kde byly letos pivní slavnosti zrušeny. Lidé na festivalu tak neskrývali spokojenost. „Je to tady naprosto úžasné, děsně si to užívám, i počasí vyšlo,“ pochvaloval si Tomáš z Vochova, který se zúčastnil soutěže v pití piva na EX. „Je to paráda, chodím pravidelně, jsem tady snad po šesté, po sedmé. Nabídka malých pivovarů je hodně pestrá a člověk si vždycky najde něco nového k ochutnání,“ doplnil Marek z Plzně.

Půllitry a tupláky mělo tento víkend v německém Mnichově protéct sedm milionů litrů piva. Jenže neproteče. Kombinace koronaviru, nadměrného pití alkoholu a stovek tisíc lidí z celého světa mohla vytvořit výbušnou směs. Letošní ročník svátku piva Oktoberfestu je proto bez náhrady zrušený. A mnichovské pivovary se s tím vyrovnávají jen těžko.

„Mrzí nás to, je to strašná škoda, ale letos je všechno jinak. Ono obecně, tenhle rok prostě není normální - a bohužel to bude rok, kdy se musíme obejít i bez naší slavnosti,“ těmito slovy se osud letošního Oktoberfestu zpečetil už v dubnu. Jeho zrušení osobně oznámil bavorský premiér Markus Söder.

Mnichov se tak mohl předem připravit na mnohamiliardové ztráty. To platilo i pro šest pivovarů, které na slavnost zaváží své speciály. Mezi nimi i pro Paulaner.

„Když se o tom rozhodlo, tak nás to pochopitelně zasáhlo, ale pak jsme se s tím pokusili smířit. Projednou to zkrátka oželíme,“ říká ve vysílání Radiožurnálu Andreas Steinfatt, který v Paulaneru řídí provoz restaurací.

„Ale teď v posledních dnech se ten smutek vrátil naplno. I pro náš pivovar je Oktoberfest úžasná věc. Mnichov ožije, všichni slavíme ve stanech a pijeme naše speciály. Teď je ale Tereziina louka prázdná, a samozřejmě - my ty důvody chápeme a je to správně - ale uvnitř to člověka přeci jen zabolí,“ dodává.

Za normálních okolností by teď Steinfatt dohlížel na chod jednoho z největších stanů na Oktoberfestu.

Zrušení letošní slavnosti je ale pro celou branži jen špička ledovce, potvrzuje prezident svazu německých pivovarníků Jörg Lehmann.

„Všechny pivovary celá krize pochopitelně zasáhla. Spotřeba oproti loňsku celkově oslabila asi o šest procent, ale každý dodavatel i jeho odběratelé to mají trochu jinak. Nejhorší je to v gastronomii. Čepované pivo bylo ještě donedávna stálicí, ale za letošek se jeho prodej výrazně propadl, ještě teď zaostává asi tak o třicet procent.“

Narážení pomyslného prvního sudu s pivem, kterým se tradičně Oktoberfest zahajuje, letos napodobuje snad každý bavorský hostinec. I kvůli nošení roušek a omezenému počtu hostů se to ale originální atmosféře blíží jen vzdáleně.

V posledním zářijovém týdnu proběhne už osmý ročník Dnů českého piva, které mají za cíl podpořit českou hospodu a čepované pivo. Od 23. do 30. září mohou zákazníci ochutnat v několika tisících hospodách limitované várky pivních speciálů, které pro ně uvařily pivovary a minipivovary při příležitosti oslav svátku sv. Václava, patrona českého piva. Dny českého piva jsou také další příležitostí pro konzumenty, aby přišli a podpořili svou oblíbenou hospodu a restauraci v období, kdy se kvůli koronavirové krizi potýkají s největším propadem příjmů za několik dekád.

„Česká hospoda byla, je, a věříme že i v budoucnu zůstane centrem společenského života ve městech i na vesnicích. Když se lidé koncem května vraceli po třech měsících do hospod, uváděli jako hlavní důvod své první návštěvy touhu potkat se s kamarády, posedět s rodinou a přáteli,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. „V hospodě se po stovky let slaví svatby, narození, je to místo, kde vznikají přátelství a kde se možná trochu nadneseně tvořily dějiny. Proto chceme i letos, v období, které setkávání lidí příliš nepřeje, pozvat milovníky českého piva, aby přišli a oslavili Dny českého piva půllitrem oblíbeného ležáku nebo pivního speciálu.“

Pivovary a minipivovary i pro letošní Dny českého piva a oslavu svátku svatého Václava navaří limitované várky pivních speciálů, které budou v příštích dnech připravené na čepech jejich hospod a restaurací.

Co letos například pivovary připravily?
●Pivovary Lobkowicz připravily Sváteční ležák sv. Václava, nefiltrovaný ležák z pivovaru Rychtář, chmelený hlávkovým žateckým chmelem. Sváteční ležák sv. Václava se vyznačuje lehkým zákalem způsobeným kulturními kvasinkami, s příjemnou hořkostí, vysokým řízem a výbornou pěnivostí.
●Svijany uvaří oblíbený jantarový ležák DUX, který bude na čepu vybraných více než dvou set svijanských restaurací a 28. září jej pak budou moci ochutnat i návštěvníci Svatováclavských slavností přímo na Zámku Svijany. DUX patří mezi silnější piva – obsahuje 5,5 procenta alkoholu. Jantarovou barvu a vyváženou hladkou chuť mu dává kombinace vybraných humnových sladů, jemnou chmelovou hořkost zase žatecký chmel odrůdy Sládek doplněný tradičně pěstovaným Osvaldovým klonem Žateckého poloraného červeňáku z vlastních chmelnic.
●Pivovar Ostravar připravil speciál ze spilky, který vařil už ve svých počátcích, na přelomu 19. a 20. století. Sváteční pivo jménem Halla patří do kategorie piv typu Märzen, které je silnější, leží v ležáckých sklepích mnohem déle než tradiční ležáky a má jemnější a hladší chuť. Slavnostní stáčka proběhne 24. září v Tankovně U koně v Ostravě. Slavnostní narážení pak i na několika dalších místech.
●Národní pivovar Budějovický Budvar nabídne ve svých hospodách nefiltrovaný ležák Budvar 33. Zároveň spolu s minipivovarem Cobolis Ládví zve na soutěž kapel z Prahy 8, které se konají v pátek 25. září 2020 v pivovaru Cobolis Ládví.
●Pivovary Holba, Litovel a Zubr letos nabídnou pivní speciály a v téměř 250 zejména moravských podnicích bude pro hosty připraveno Svatováclavské menu vyladěné k pivu, případně malé pivo ke každému hlavnímu jídlu či 2 piva za cenu jednoho.
●Pivovar Holba uvařil výrazně hořký Svatováclavský nepasterovaný ležák. Jde o filtrované světlé pivo, které má díky nové odrůdě chmele nečekanou hořkost. Litovelský sládek zase připravil nefiltrovaný, třikrát chmelený ležák Litovel Václav. Spojuje se v něm jedinečná chuť, harmonická hořkost a správný říz.
●V Zubru na počest svatého Václava uvařili ležák Zubr Extra hořký 12,5 %. Je to pivo s výraznou intenzívní hořkostí, výrazným chmelovým aroma a lahodnou chutí, uvařený podle tradiční receptury z několika vybraných odrůd českého chmele.

Tradice Dnů českého piva byla založena v roce 2013 na počest svatého Václava, který je coby český kníže a světec považován za hlavního patrona české země. A protože je zároveň patronem pivovarníků, tak i oslava českého piva každoročně připadá na konec měsíce září, kdy svůj svátek slaví právě Václavové. Knížete Václava uctíval i císař Karel IV., který ho v roce 1375 jmenoval patronem sládků a pivovarníků.