Novinky a zajímavosti ze světa piva

Víte, proč se nejlepší chmel sklízí na Žatecku a proč se musel už od středověku chránit před napodobeninami? Dozvíte se to v Chmelařském muzeu v Žatci, které je největší expozicí svého druhu na světě.

Možná se vám bude zdát, že tu skutečně cítíte chmel. Máte pravdu, občas ho v muzeu vysypou, aby byl dojem dokonalý. Na 4000 metrech čtverečních se dozvíte vše o pivu a chmelu od středověku po současnost.

Chmel se pěstoval na kůlech
Památkou je i samotná budova muzea, která dřív sloužila jako sklady a balírna chmele. O tom, že se na Žatecku pěstoval chmel už v 11. století, vypovídají zápisy hanzovních měst, kam se český chmel vozil po Labi.

"To byla doba, kdy se chmel sbíral z planě rostoucích rostlin. Nedá se mluvit o pěstování chmele, spíš o sbírání planého chmele," připomíná ředitel Chmelařského muzea v Žatci Vladimír Valeš.

"My tvrdíme, že se ten chmel začal kulturně pěstovat zhruba od 13. či 14. století, ale nemáme to ničím doloženo. V minulosti totiž vůbec neoddělovali sbíraný chmel od pěstovaného. Lidé sbírali všechen chmel. Zajímavostí je, že od středověku se chmel pěstoval na tyčích, které tu máme znázorněné na vedutě z roku 1611. Je to pro nás doklad, že se chmel pěstoval v oplocených zahradách, kterým se říkalo lupuleta a musel být oplocen, protože ho ožírala domácí i divoká zvířata. Chmelnicová konstrukce, začalo se jí říkat žatecká drátěnka, se objevila v roce 1890. Neměřila ještě šest metrů, ale pouze tři. Konstrukce tak, jak ji známe, byla kolem roku 1905. Výhoda drátěné konstrukce byla v tom, že byla stavěná na celou délku životnosti té rostliny. Chmel je rostlina víceletá a vydrží na jednom místě klidně i 40 let."

Chmel znamenal pro město obrovské příjmy. Plavil se po řece Ohři do Labe a potom dál do Německa. Vybíralo se z něho clo a město začalo z obchodu bohatnout. Ze Žatce se postupně stala chmelová metropole a většina firem, které tu sídlily, měly pobočky v New Yorku nebo v Norimberku. V Žatci se určovaly i ceny chmele. K úpadku došlo po první světové válce.

Žatecký chmel dodá pivu aroma
Žatec je však stále městem chmelu a piva. Za kvalitu českého chmele vděčíme řadě vynikajících odborníků a šlechtitelů, mimo jiné Karlu Osvaldovi (1899 - 1948). Vyšlechtil několik odrůd a tři z nich dodnes zaujímají převážnou část chmelnic v Česku.

"Žatecký poloraný červeňák, to je chmel, který má výjimečné vlastnosti. Má vyvážené jak hořké látky, tak i látky aromatické. Na rozdíl od chmelů hořkých, které se pěstují na západ od nás. Mají významnou část hořčin, alfa pryskyřic, ale nemají to aroma. Žatecký chmel od nepaměti byl vnímán jako jeden z mála chmelů, které dokáží tomu pivu dát chuť."

Chmel se zpočátku šlapal, protože neměli lisy. Lisoval se až od roku 1900 a některé žoky vážily až 200 kilogramů. Už od středověku dávali purkmistři královských měst obchodníkům ověření, že chmel skutečně koupili v této oblasti.

"Postupně, hlavně za Marie Terezie začala vznikat Známkovna chmele, úřad, který chránil chmel před falšováním. A chránil ho i před nepoctivými obchodníky, kteří byli schopni, aby docílili zisku, nasypat do kvalitního chmele cokoliv. Máme v muzeu fotografii pána v placaté čepici, to byl inspektor Známkovny a ten kontroloval, aby se tu pracovalo jenom s tím chmelem, který pochází z těchto vesnic. Na konci celého procesu se každému chmelu vydávala ověřovací listina. Dřív se ještě dávaly na žoky krásné pečetě, ale to už se dneska nedělá."

Síření chmele připomínají po celém Žatci komíny
V muzeu se dochovalo i zajímavé zařízení, kterému se říkalo sirná komora. Chmel se totiž sirným kouřem konzervoval. Zabíjely se tak choroboplodné zárodky a zárodky plísní. Začalo se s tím zhruba v roce 1850. Komíny, které sloužily k odvedení sirných zplodin, uvidíte nad celým Žatcem. Na střechu jsme vystoupali i s ředitelem Chmelařského muzea Vladimírem Valešem.

"Tady je vidět, čím je Žatec jedinečný, a to je množství komínů. Sloužily k odtahu sirných zplodin z těch komor. Protože okolo žili lidé, tak nutili obchodníky, aby komíny na ten odtah byly vysoké, aby síra šla jinam, než na jejich domy. Takže šla na vedlejší vesnice. Dneska těch komínů máme 40, určitě jich tady bylo dřív ještě o dvacet víc a když se sířilo, tak nesměly sířit dvě sířírny vedle sebe. Na to byl městem vydaný speciální sirný řád a ten museli obchodníci dodržet."

A co by to bylo za Chmelařské muzeum bez minipivovaru. Ten je tu už od 50. let 20. století.

"Máme tady krásný minipivovárek padesátilitrový. To byl tak zvaný ověřovací zkušební pivovar, kdy si mohly pivovary objednat zkušební várky s různým typem chmelení, s různými typy odrůd chmele, proto má jen kapacitu 50 litrů."

Chmelařské muzeum má i svého maskota. V roce 2009 se jím stal chmelový skřítek Hop. Do muzea zavítají návštěvníci z celého světa a také chmelaři ze zahraničních pěstitelských oblastí. Kousek od Chmelařského muzea najdete i Chrám chmele a piva. Na vyhlídkovou věž můžete vyjet výtahem s 3D projekcí.

Češi jsou přeborníky v konzumaci piva. Nebojí se experimentovat, takže od klasických ležáků pomalu přecházejí k neobvyklejším typům převážně vyráběným v malých pivovarech. Jaké lahůdky byste měli zkusit, pokud velkovýrobě mnoho nedáte?

Spotřeba piva
Ke zmínce v úvodu tohoto článku je třeba dodat, že odborníci se shodují na tom, že spotřeba piva v Česku dále neporoste. Dosáhla svého vrcholu a prostor pro další prodeje je právě v oblasti experimentálních piv. Také došlo ke změně poměru prodávaného a konzumovaného piva sudového a lahvového, kdy lahve již vedou nad pivem stáčeným. Lidé si rádi hledají cestu k pivním speciálům, objevují se módní vlny pití piva, ale vyšší spotřeba nás už zkrátka asi nečeká.

Doby, kdy bylo možno popíjet světlé, černé nebo řezané pivo jsou nenávratně pryč. Dnes už je variant opravdu nespočet, tak se v nich pojďme trochu zorientovat. Něco teorie na začátek – vševědoucí wikipedie má pro pivo jasnou definici. Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a (nikoli nezbytně, ale většinou) chmele pomocí pivovarských kvasinek (eventuálně divokých kvasinek), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí.

Malé pivovary, velké chutě
Ovšem není pivo jako pivo a liší se jak produkce velkých, tak malých pivovarů. Především chuťově. V současnosti najdete na trhu nejen klasické značky, ale také produkty řemeslných pivovarů, neboli craft beer. Ty většinou ve stylu IPA, Pale Ale, ležák, stout, porter, belgickém stylu… Dále se rozlišuje chuťově mezi klasickými nachmelenými pivy a pšeničnými. Oblíbená jsou nealkoholická piva, radlery, ale také nealko pivní limonády. Jen v Česku můžete nakoupit a ochutnat více než sto produktů, které se označují samolepkou pivo, ale chuťově jsou velmi rozdílné.

V malých pivovarech můžete ochutnat piva ovocná, tedy například třešňová, jahodová či meruňková, ale také s příměsí bylin. Případně puškvorcové, mechové, kokosové a další. Vždy záleží na invenci sládka a provozovatele minipivovaru. Některé typy piv zákazníci již vyžadují a stávají se z nich tradice. To znamená, že jsou vyráběny například pro vánoční trh (tedy se skořicí, badyánem, hřebíčkem) i pro další příležitosti (zde se chutě a ingredience zase mění tak, aby chuť tematicky oslovila).

Počet pivovarů
V Česku k dnešnímu dni najdete 511 minipivovarů. Některé jsou součástí restaurace, jiné stojí a fungují samostatně. Všechny ale mají jedno společné. Lásku k pivu a snahu vytvořit tu nejneočkávanější a přitom nejlahodnější kombinaci chutí, za kterou se budou zákazníci rádi vracet.

Dvě piva do skla
Zajímavostí také je, že se při výrobě a stáčení piv upouští od půllitrových lahví a na oblibě získávají tzv. sedmičky. Ty vypadají stejně jako lahve vína a pivní gurmáni dokonce potvrzují, že mají ochutnávku lokálních produktů spojenou s jakousi noblesou, ke které se právě objem této lahve velmi hodí. S tím souvisí také čepování piva v malých pivovarech, kde půllitry pomalu střídají pivní poháry nebo vyšších úzké sklenice, ve kterých je krásně vidět perlivost nápoje.

Pivní zajímavosti a lákadla
●Nejvýše položený pivovar najdete na Luční boudě v Krkonoších. Tam si vaří vlastní pivo Paroháč.
●Nejsilnější české pivo se jmenuje X Beer. Obsahuje 11,8 % alkoholu.
●Mezi labužníky je oblíbený Zichovecký pivovar a jeho Neipa Sabro.
●Na Horské Kvildě si můžete dát turisty oblíbený ležák s názvem Desaterák.
●Pivovar Vítek z Prčice nabízí specialitu: Vídeňské červené pivo.
●V Detěnicích si můžete pochutnat na Pivu lásky.
●V Krásné Lípě pak na Falknštejnovi, tmavé 14.
●Do Chříče se vám vyplatí zajet za pCh!

Hořké, sladké, ovocné – na výsledné chuti piva se podílí mnoho proměnných. Hlavní slovo má následující čtveřice surovin, které samy o sobě nechutnají nic moc, ale pod dohledem šikovného sládka se změní v tekutou slast.

Slad
Slad jsou naklíčená a usušená obilná zrna. Obiloviny obsahují škrob a tím i cukry, které se působením kvasinek přeměňují na alkohol a oxid uhličitý. Pro výrobu piva se nejčastěji používá ječmen, v menší míře také pšenice, výjimečně oves, proso či žito. A jsou zde i exotické výjimky. Například v asijských zemích se můžete setkat s pivem rýžovým.

Ječmen dodává pivu jemnou, nasládlou chuť. Sládci mají na výběr z různých druhů této obiloviny. Každé odrůda má svou specifickou chuť, jež ovlivňuje výsledek. Zrno se nejprve nechá naklíčit, poté se usuší. A právě při sušení vznikají další chuťové rozdíly.

●Slad sušený při nízkých teplotách je vhodný pro klasické ležáky.
●Sušením při vyšších teplotách se získává slad s tóny do karamelova. Při nejvyšších teplotách, které lze přirovnat k pražení, vzniká slad, který pivu dodává silnou, hutnou chuť s kávovými tóny a sytou barvu.
●U pivních speciálů se také můžeme setkat s použitím sladu nakuřovaného bukovým dřevem.

Voda
Bez vody není pivo, každá láhev ho obsahuje víc jak 90 %. Složení vody ovlivňuje proces vaření piva a má na svědomí, zda je pivo jemnější, tvrdší, nebo sladší. Pivovary mají různé zdroje vody. Někde vaří pivo s vodou z vlastní studny, jinde používají vodu z řeky, samozřejmě řádně upravenou, v dalších pivovarech se spoléhají na vodu z běžného městského vodovodu. A která je nejlepší? Údajně ta z hlubinných vrtů, která nepotřebuje nijak upravovat. Zkrátka voda ve své čisté a přirozené podobě.

Kvasinky
Pro výrobu piva se používají kvasinky pivovarské, kterých existuje mnoho různých druhů. Jejich výběr se řídí typem kvašení piva – jiné kvasinky pomáhají spodnímu kvašení (takto se vaří např. tradiční český ležák), jiné pak dají vzniknou pivu svrchně kvašenému (piva typu IPA, pšeničná piva či stout). Více se dozvíte v článku níže.

Chmel
Chmel můžeme bez nadsázky nazvat pivním kořením. Poprvé se začal používat zhruba kolem 10. století našeho letopočtu a údajně za jeho objev vděčíme mnichům cisterciáckých klášterů, kteří svou neúnavnou pílí a pečlivým přístupem výrazně přispěli k vylepšení technologie vaření piva (kam na pivo z kláštera si přečtěte tady). Než pivovarníci chmel objevili, ochucovali pivo různými bylinami.

Chmel zmírňuje sladkost piva, dodává mu onu charakteristickou hořkost a navíc působí jako účinný konzervant.

Chmelu dnes existuje bezpočet šlechtěných odrůd. Některé se vyznačují opravdu výraznou hořkostí, jiné silně ovocnou vůní. Proto si sládci vybírají odrůdu chmele podle toho, čeho u výsledného nápoje chtějí dosáhnout. U nás je velmi oblíbený Žatecký poloraný červeňák, který dodává tu správnou hořkost českým ležákům.

Nachmelená opice. Kdo už někdy slyšel název tohoto pivovaru, nejspíš si ho dobře zapamatoval. Přečtěte si příběh pivovaru, který vznikl v areálu bývalé textilky v malém městě, které leží téměř na hranicích s Polskem. Kdo vymyslel název Nachmelená opice a jaké pivo se bude pít v budoucnosti? I o tom byla řeč se spolumajitelem a vrchním sládkem Michalem Kuřecem.

Pivovar z bývalé textilky
Nachmelená opice je nezávislý řemeslný pivovar, který v roce 2015 založila rodina Valentů z Krnova spolu s rodinou Kuřeců zastoupenou sládkem Michalem Kuřecem z nedalekého Města Albrechtic. Rodina Valentů vlastnila objekt haly v bývalé textilce Karnola v Krnově a Michal Kuřec přispěl tím, že pivovarství studoval a měl zkušenosti z Pivovarů Lobkowicz, kde pracoval jako technolog.

„Pracoval jsem ve velkém pivovaru, ale měl jsem sen dělat pivo ve vlastním pivovaru. Nakonec mě a kolegy společníky seznámil jeden společný kamarád, přesvědčil jsem je, že jsem ten správný člověk, se kterým do toho půjdou a koncem roku 2014 jsme si plácli,“ popisuje začátky spolumajitel a vrchní sládek pivovaru Nachmelená opice Michal Kuřec.

Michal Kuřec už od malička tíhl k matematice a chemii, v pubertě tyto záliby spojil s láskou k pivu a později začal studovat pivovarnictví v Praze. Jaké to je být spolumajitelem malého pivovaru? „Jednoznačně mi vyhovuje být tady v menším pivovaru. Jsem spíš pragmatický člověk, nemám rád politikaření a přetvářky, což práce ve velkých firmách často vyžaduje,“ odpovídá.

Výborně zvládnutý marketing
Velkou výhodou Nachmelené opice je výborně zvládnutý marketing, což je věc, kterou se minipivovary často chlubit rozhodně nemůžou. „Aby nápady fungovaly, musejí jít ze srdce. Název i logo pivovaru jsem vymyslel s manželkou. Celý příběh stylizuju já a kolegové do toho přidávají nápady. Se svou invencí se přidávají taky přímo kamarádi, kteří se nám starají o grafiku,“ říká Michal Kuřec a dodává, že cílem bylo vyrábět pivo z minipivovaru ve velkém, nikoliv, jak sám říká, jen kolem komína.

V dnešní době jsou v podstatě tři cesty, jak pojmenovat pivovar. První způsob je podle toho, kde se nachází, druhý způsob je často spojený s tradicí, ale krnovský pivovar šel třetí cestou. „Ta třetí cesta je něco trochu ustřeleného nebo bláznivého. V zahraničí, například v USA, je scéna řemeslných pivovarů o desítky let před námi, takže jsem se tam inspiroval,“ prozrazuje Michal svou inspiraci a dodává, že mu přece jen chvíli trvalo, než přesvědčil kolegy o tom, že pojmenovat pivovar Nachmelená opice, je dobrý nápad.

„S opicí se dá krásně hrát, můžeme jí dát emoce. Tím, že je opice hodně blízká člověku, tak se nám s ní krásně marketingově hraje,“ popisuje. Název Nachmelená opice tedy rozhodně není nic vystřeleného od pasu. „Dneska je z toho velká přednost, když někam jdu nebo někam volám a představím se jako Nachmelená opice. Hledali jsme zkrátka název, který si každý bude hned pamatovat, což se určitě povedlo.“

Nejoblíbenějším "obalem" zůstane orosený půllitr v hospodě
Vládní opatření vydaná v souvislosti s pandemií koronaviru pivovar zasáhla relativně citelně. „Pokles tržeb byl velký, veškerou výrobu jsme přemístili do lahví. Skoro měsíc jsme nevařili pivo,“ říká sládek. Žádné pivo v krnovském pivovaru však vylít nemuseli. „Všechno jsme stočili do lahví a do sudů. Mezi zákazníky máme dost velkoobchodů. Kdybychom měli vlastní hospodu a měli se spoléhat jen na příjem z hospody, byl by to určitě větší zásah,“ dodává s tím, že nakonec se prodeje zase rozjely.

Nachmelená opice navenek působí jako pivovar pro mladé. Takové pivovary se často věnují vaření svrchně kvašených piv. „V rámci svojí předešlé praxe ve velkém pivovaru jsem měl téměř stoprocentní zkušenost pouze se spodně kvašenými pivy, ale tady jsme se vrhli do svrchňáků a po pěti letech si troufnu říct, že s těmito recepturami máme bohatou zkušenost. Přesto nás pivo stále překvapuje.“ Dnes Nachmelená opice prodává třicet procent ležáků a zbytek výroby tvoří svrchně kvašená piva.

85 procent celé výroby jde do sudů, zbytek tvoří lahve. „Před pěti lety bylo běžné, že pivo z minipivovaru bylo v PET lahvi, od toho jsme upustili loni a nahradili jsme plast sklem. Každý pivovar však nejraději prodává pivo v sudech, takže nejoblíbenějším obalem zůstane orosený půllitr v hospodě. Pokud bych měl říct, který z obalů na pivo domů bude nejvíc in za pět let, bude to asi plechovka. Stále však chceme, aby nás živily hospody a chceme se udržet na objemu 80 procent piva v sudech,“ říká Michal Kuřec. „Tím, že jsem technolog, tak přenáším praxe z velkého pivovaru do malého a myslím si, že na kvalitě našeho piva se to projevuje velmi pozitivně.“

Lidi chtějí poznávat nové styly, ale ležák tady bude vždycky
Jaké pivo se bude pít v budoucnosti? „Lidi chtějí poznávat nové styly, naši zákazníci jsou mladá a střední generace, která se zaobírá spíš kvalitou než kvantitou, radši ochutnají pět druhů piv, než aby vypili deset stejných desítek. Na druhou stranu ležák tady bude vždycky, nemyslím si, že by u nás ejly někdy převálcovaly ležák.“

V krnovském pivovaru přesto rádi experimentují. „Byla tu éra ejlů, pak frčela New England IPA, což jsou zakalené ejly, teď se dělají kyseláče. My rádi zkoušíme nové věci a osobně rád inovuji, protože člověk by neměl zůstat na stejném místě,“ vysvětluje Michal.

A proč vlastně Nachmelená opice? Odpověď je jednoduchá. Člověk pochází z opice a po pivu je nachmelený, proto Nachmelená opice.

Hudební rádio Evropa 2 slaví 30 let a Plzeňský Prazdroj uvařil na oslavu speciální várku piva. Nápad uvařit narozeninové pivo jako dárek pro posluchače vznikl v Ranní show. Název a typ piva vybrali sami posluchači Evropy 2. Všichni milovníci piva mohou E-dvojku ochutnat v rámci zářijové Volby sládků ve více než 1 300 hospodách po celé ČR. Základ tohoto „hudebního“ piva tvoří slady s názvy Jazz a Harmonie.

„Nápad uvařit narozeninové pivo Evropy 2 vznikl naprosto spontánně. Naši moderátoři Ranní show Leoš Mareš a Patrik Hezucký přemýšleli nad dárkem pro naše posluchače k 30. narozeninám Evropy 2. Z čeho by tak mohli mít největší radost. A napadlo je, že posluchače nejvíce potěšíme právě pivem. Jsme rádi, že se náš nápad Plzeňskému Prazdroji líbil a se speciální várkou piva nám vyšel vstříc,“ prozradila Martina Říhová, výkonná ředitelka společnosti Active Radio. Přímo z vysílání zavolali emeritnímu sládkovi Plzeňského Prazdroje Václavu Berkovi s dotazem, zda by bylo možné jejich plán realizovat. Ten na nápad kývl a zorganizoval speciální vaření piva v rámci Volby sládků.

Pro chuť i název piva hlasovali posluchači Evropy 2 v průběhu léta. Zvítězil světlý nefiltrovaný ležák 12°, který vyniká svou intenzivní vůní s výraznými chmelovými tóny a je chmelený za studena. Ze zaslaných návrhů pak porota Evropy 2 vybrala název piva „E-dvojka“.

Na vaření E-dvojky se jela podívat i moderátorská dvojice Ondra Urban a Petr Říbal. A co je nejvíce zaujalo? Na to nám odpověděl Ondra Urban: „S Petrem jsme byli v pivovaru při vaření našeho piva a pan sládek nám prozradil, že základ tvoří slady s hudebními názvy Jazz a Harmonie. Je tedy jasný, že po naší E-dvojce budou lidi zpívat".

Slavnostní naražení sudu proběhlo 1. září v hospodě Pilsnerka Národní za přítomnosti moderátorů Evropy 2 Ondry Urbana a Petra Říbala a Daniela Urbana, sládka Prazdroje. „Byla to pro nás čest zúčastnit se celé cesty narozeninového piva Evropy 2. Začali jsme v podstatě u česání chmele, přes kvašení, vaření, kdy jsme byli prodlouženou rukou našich posluchačů a přidávali do varny chmel. Hlavně doufám, že ze stáčení budeme mít požitek všichni a že všem bude "naše vaše" pivo chutnat. Je to výjimečné pivo - hudební, první svého druhu,“ doplňuje Petr Říbal.

Tak na zdraví a vše nejlepší k narozeninám, Evropo 2!

Největší svátek všech pivařů je po roce opět tady. Tradiční Dny českého piva letos začnou ve středu 23. září a potrvají do konce měsíce. K oslavám se připojí i Pivovar Litovel, který k této příležitosti připravil speciální várku nefiltrovaného ležáku Václav 12% a nově ho stočil i do pětilitrových soudků.

Dny českého piva jsou každoročně organizovány Českým svazem pivovarů a sladoven a záměrně připadají na dny kolem 28. září. Právě toto datum se pojí se svatým Václavem, kterého jako patrona českých pivovarníků určil roku 1357 král Karel IV. Pro všechny příznivce zlatavého moku proto tuzemské pivovary připravily nejrůznější akce. Lidé budou moci například ochutnat svatováclavské pivní speciály a gastronomická zařízení napříč republikou zařadí na své jídelníčky speciální pokrmy, kterými vzdají hold českému pivu a místní pivní kultuře.

K oslavám se připojí i Pivovar Litovel. „Během Dnů českého piva rozhodně nesmí chybět náš třikrát chmelený nefiltrovaný ležák Litovel Václav, který pivní nadšenci tentokrát nenajdou jen v lahvích a ve vybraných restauracích či pivnicích jako čepované, ale nově jsme ho také ručně stočili i do pětilitrových soudků. Snažíme se svou nabídku neustále vylepšovat a vycházet svým štamgastům vstříc. Ti si tak budou moci nyní vychutnat naše poctivé pivo, vařené tradičním řemeslným postupem, jako točené i doma,“ říká Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel, a doplňuje, že tento speciál bude čepován i ve vybraných restauracích.

Tip litovelského sládka: Litovel Václav 12°

Třikrát chmelený nefiltrovaný svatováclavský speciál uvařil Pivovar Litovel na počest svatého Václava, patrona českého piva a pivovarníků už od dob krále Karla IV. Vaří se na předem danou stupňovitost jen jednou do roka a poté dlouho zraje v ležáckých sklepích. Mistrně se v něm spojuje jedinečná chuť, harmonická hořkost a správný říz. Má zlatou barvu a čepovat ho budou ve vybraných restauracích, k dispozici bude také v maloobchodních sítích ve formě dárkového multipacku s osmi lahvemi a nově také v ručně stáčeném pětilitrovém soudku.

V pražské Holešovické tržnici dnes začne dvoudenní festival minipivovarů, na kterém se představí 38 producentů piva, sdělil ČTK za organizátory Jiří Sedláček. Jde o první ročník tohoto festivalu v tržnici, ale už o devátý ročník festivalu v Praze. Dřív se konal v červnu na Rašínově nábřeží - tzv. Náplavce, letos ale jeho konání znemožnila koronavirová krize. Nekonal se ani festival minipivovarů na Pražském hradě, kde většinou bývalo na 70 pivovarů. Ten se letos v režii Českomoravského svazu minipivovarů také poprvé po letech nekonal.

"Změna lokality po tolika letech bude pro všechny znamenat jakýsi nový začátek, začátek nové tradice. Výběr lokality jsme volili hned z několika důvodů - holešovická tržnice nabízí oproti náplavce lepší hygienické zázemí, možnost se schovat do stínu pod stromy, parkování pro pivovary i návštěvníky přímo v místě konání. Výhodou je i genius loci, který historický areál bývalých jatek nabízí," uvedl Sedláček. Festival začne dnes ve 14 hodin, v sobotu můžou návštěvníci dorazit na desátou hodinu dopoledne. Končit bude oba dny v deset hodin večer.

Vstupné je sice zdarma, pivo se ale musí pít ze zakoupených degustačních setů, které stojí sto korun, pro seniory se slevou 70 Kč. Chybět nebude pivo, uvařené speciálně pro tuto akci. "Dosavadní festivalová piva vždy nesla názvy spojené s plaveckými styly. Od letoška začínáme s názvy, které budou vztaženy k jatkám či trhům. Letos bude na čepu Holešovický beyk - nefiltrovaná a nepasterovaná spodně kvašená světlá třináctka. Tu k příležitosti konání festivalu v objemu 500 litrů uvařil Pivovar Starokladno, nejoblíbenější pivovar loňského ročníku festivalu," dodal Sedláček. Na akci by měly hrát například kapely Doggybag nebo Vasilův Rubáš.

Podle Sedláčka letos byl mezi pivovary o festival menší zájem, hlásilo se jich zhruba o pětinu méně. Podle něj nechtěli jezdit do Prahy kvůli koronaviru.

Letošní letní prázdniny patřily v Plzeňském Prazdroji návštěvníkům z Česka. Jejich počet oproti loňskému červenci a srpnu vzrostl o 3,6 %. Největší zájem měli Češi o prohlídkové trasy Pilsner Urquell, Plzeňské historické podzemí a Pivovarské muzeum. Celkově ale Prazdroj hlásí kvůli koronavirové pandemii a výraznému utlumení cest cizinců do Česka zásadní pokles počtu návštěvníků.

„Zvýšený zájem tuzemských návštěvníků je dalším důkazem, že Češi letos ve velkém trávili prázdniny doma. Jednalo se především o individuální turisty, organizovaný turismus je v útlumu. Letos k nám tak víc než dřív přijíždějí jednotlivci, rodiny či skupinky přátel, kteří jedou do Plzně či do Plzeňského kraje a nevynechají náš pivovar. Individuálních, tedy neorganizovaných návštěvníků k nám letos v létě přijelo o 20 procent víc než loni,“ uvádí Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje.

Druhou nejpočetnější skupinou návštěvníků po Češích byli letos v létě v plzeňském pivovaru Němci, následovaní Nizozemci, Poláky a Francouzi. Tedy převážně návštěvníci z okolních či blízkých zemí, ve kterých je navíc koronavirová situace relativně klidná.

Přesto Prazdroj v celkových číslech zaznamenal výrazný propad oproti loňskému roku. „Na všech našich turistických trasách za prvních osm měsíců letošního roku došlo ke snížení návštěvnosti o 62 % oproti stejnému období vloni. Je to dáno především tím, že naše pivovary byly téměř tři měsíce pro veřejnost úplně zavřené. A po postupném otevření v květnu prakticky ustala organizovaná turistika, přestaly přijíždět velké skupiny zejména zahraničních turistů z Asie nebo severní Ameriky, kteří do Prazdroje zavítali naposledy v březnu,“ dodává Pavla Mášková.

K celkovému poklesu návštěvníků v pivovarech Prazdroje přispěl i fakt, že kvůli koronavirovým opatřením byly po většinu léta uzavřené dvě prohlídkové trasy, které vedou výrobními závody, tedy trasa Gambrinus v Plzni a také prohlídková trasa Radegast v Nošovicích. „Ve všech našich pivovarech reagujeme na aktuální situaci s jasným cílem, chránit zdraví našich zaměstnanců i návštěvníků. Proto jsme některé trasy letos v létě ani neotevřeli, někde jsme museli upravit trasy v souladu s bezpečnostní situací a všude jsme zavedli zvýšená hygienická opatření,“ říká Pavla Mášková.

Na všech prohlídkových trasách platí ode dneška v souvislosti s rozhodnutím vlády zpřísněné podmínky a je povinnost na nich nosit roušky. Ty si mohou lidé zakoupit přímo v návštěvnickém centru pivovaru. Aby byly prohlídky co nebezpečnější, učinil Prazdroj další opatření – od května snížil počet lidí ve skupinách na prohlídkových trasách, trasy se několikrát denně desinfikují a desinfekce je pak k dispozici v dostatečném množství v návštěvnickém centru i v dalších vnitřních prostorách pivovaru.

Kde je pravda o pivu? Na dně půllitru ji většinou člověk nenajde, i když hledá a zkoumá jedno dno sklenice za druhým. Jak je to tedy s tloustnutím po pivu, co se myslí desítkou a dvanáctkou a co je pravdy na výmluvách pivovarů, že pivo sice dobře uvaří, ale může ho zkazit hospodský?

Nejčastější mýty a pravdy okomentovali odborníci od fochu. Protože kdo jiný může věci uvést na pravou míru než ti, kteří jsou přímo u zdroje. Nechceme vám ale kazit iluze. Takže pokud chcete zůstat ve sladké (vlastně hořké) nevědomosti, dál už raději nečtěte.

Desítka má deset procent alkoholu a dvanáctka dvanáct
Ne! Tak tohle je poměrně rozšířený omyl. Pokud by ve "dvanáctce" bylo 12 % alkoholu, tak bychom už po jednom kousku vypadali pěkně pod obraz. Čísla 10, 11, 12 a podobně označují stupňovitost piva, která je, velmi jednoduše řečeno, dána množstvím sladu použitého k jeho výrobě. Pokud je pivo označeno jako 12, obsahuje mladina 12 procent sladových látek, především cukrů.

„Mladina je meziprodukt při výrobě piva, který opouští varnu. Neobsahuje žádný alkohol, ten vzniká až během hlavního kvašení činností pivovarských kvasnic. A čím je tato stupňovitost vyšší, tím je pivo i chuťově plnější, což poslední dobou vyhledává čím dál více lidí,“ vysvětluje sládek Pavel Zítek a dodává: „Obsah alkoholu pak závisí na koncentraci cukru v mladině (dříve původní stupňovitosti) a mírou jeho prokvašení. Například naše desítka má 4,3 procent a dvanáctka 5,2 procent alkoholu.“

V zakaleném (nefiltrovaném) pivu je víc minerálů
Pravda! To, že je pivo zakalené, ještě neznamená, že je zkažené (tedy pokud na něj nekoukáte skrz špinavé sklo půllitru). Zakalené je například pivo, které na konci výroby neprošlo filtrací. „Z nefiltrovaného piva totiž nebyly odděleny pivovarské kvasinky, proto je chuťově bohatší a obsahuje i více vitamínů skupiny B i minerálů. Vyšší obsah minerálních látek závisí na množství přítomných kvasinek,“ potvrzuje Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Sládek pivo vaří, výčepní ho dělá
Pravda! Zní to jako pradávná výmluva pivovarů, vážně to tak je. Když ochutnáte pivo přímo v pivovaru a to samé v hospodě, kde ho řádně neskladují nebo nečistí trubky, je to sakra rozdíl. V mnohých hospodách je pivo skvělé, jako byste ho pili u nás v pivovaru. Některé hospody však potřebují péči o pivo a dovednost čepování zlepšit.

„Tam, kde je zájem, se snažíme pomoci. Učíme výčepní pivo čepovat a starat se o něj. Vždyť je to hrozná škoda, když si lidi na pivu nepochutnají,“ říká Pavel Zítek, který pracoval dlouhá léta jako sládek a nyní jako zkušený pivovarský jezdí po českých a moravských hospodách a školí výčepní, jak se o pivo starat a jak ho správně čepovat.

Po pivu se tloustne
Ne! Tedy to jsou řeči. Například nejnovější studie University College London vztah mezi nárůstem tělesné hmotnosti a pitím piva nepotvrdila. Podle zkoumání této univerzity má neblahý vliv na zvyšování váhy nárazové pití většího množství alkoholu a samozřejmě nedostatek pohybu. Pivo je spíše koktejl nutričně významných látek.

„Je pravda, že hořké chmelové látky obsažené v pivu podporují trávení a zvyšují apetit. Takže se spíše tloustne po jídle, které člověk povzbuzen pitím piva sní. Pro zajímavost: energetická hodnota výčepního piva je pouze asi 130 kJ/100 ml, zatímco červené víno má dokonce 300 kJ/100 ml,“ dodala Hönigová.

Česká republika patří k zemím s nejvyšší konzumací alkoholu. Podle Českého statistického úřadu dosahuje necelých deset litrů čistého lihu na osobu a rok, údaje OECD pak Česku přisuzují spotřebu ještě asi o dva litry vyšší. Podle odborníků se na tom do značné míry podílí jeho (nejen) cenová dostupnost. A alkohol je v tuzemsku skutečně mimořádně laciný.

V celé Evropě najdete jen jednu zemi, kde se pije více než v České republice. Pokud bychom vzali v potaz pouze populaci starší patnácti let, pak v přepočtu na osobu je Česko smutným premiantem dokonce v celosvětovém měřítku. Jednou z příčin je cenová dostupnost alkoholu. Podle aktuálních dat Eurostatu jsou alkoholické nápoje na českém trhu vůbec čtvrté nejlacinější v rámci zemí Evropské unie. Levnější „pití“ lze pořídit už jen v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku.

Češi v loňském roce za alkohol zaplatili jen 87,2 procenta toho, co se za něj průměrně platilo v Evropské unii. Tento údaj je navíc mezinárodně plně srovnatelný, neboť už zahrnuje přepočet podle parity kupní síly. Jsou v něm tedy zohledněny rozdíly v cenových hladinách, respektive kupních silách výdělků v jednotlivých členských státech evropské sedmadvacítky. Pozice Česka se v posledních letech fakticky nezměnila, došlo pouze ke střídání zemí, které se seřadily za námi. V roce 2016 byl alkohol v rámci EU lacinější než v Česku jen ve Španělsku, Polsku a u našich východních sousedů, tedy na Slovensku.

Česko levné zůstane
Slováci se ale během tří let dostali s 95,1 procenta průměru EU na místo osmé, z hlediska alkoholu nejlacinější, země. Pivo, víno nebo lihoviny jsou zde dokonce v průměru dražší než v Německu. „Od letošního roku ale už Česko takovým rájem milovníků alkoholu není. Alespoň, pokud jde o lihoviny. Alkohol totiž letos patří k nejmarkantněji zdražujícím položkám spotřebního koše, a to kvůli poměrně citelnému navýšení spotřební daně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Přesto ale Česko bude patřit z hlediska ceny alkoholu mezi lacinější státy v EU. Vděčit za to budeme především pivu, u kterého k zásadnímu zdražování prakticky nedochází.

Naopak nejvíce do peněz požívání alkoholických nápojů leze ve Finsku. Tamní cenová hladina měřena náklady na pořízení alkoholu dosahuje bezmála 191 procent průměru Evropské unie. Ve Finsku vás tedy „pití“ vyjde skoro dvakrát dráže, než činí průměr EU a 2,2krát dráže než v České republice. Eurostat se ale podíval i za hranice evropské sedmadvacítky a zjistil, že Finsko zdaleka není co do alkoholu tou nejdražší evropskou zemí. V Norsku nebo na Islandu totiž za tento druh tekutin zaplatíte až 265 procent průměru EU.

Ceny dělají daně
Výsledná maloobchodní cena do značné míry souvisí s tím, jak je alkohol v dané zemi zatížen spotřebními a dalšími daněmi. Zatímco v případě lihovin a piva všechny členské země Evropské unie nějakou sazbu spotřební daně uvalují, víno je spotřební dani podrobeno jen asi v polovině unijních států. Nejvyšší spotřební daně mají tradičně v severských zemích, ale také ve Velké Británii, Irsku a poměrně vysoké je zdanění lihovin rovněž v pobaltských státech.

Jen pro srovnání, zatímco v České republice dosahovala ještě loni spotřební daň z půllitru čtyřicetiprocentní lihoviny 57 korun, ve Švédsku (nejvyšší spotřební daň z lihoviny v EU) to bylo přes 270 korun. Naproti tomu pivo a víno je ve Švédsku daněno ani ne poloviční sazbou než lihoviny. V Česku je spotřební daň u piva v porovnání s lihovinami asi na třicetiprocentní úrovni.

Ještě větší cenový rozptyl v rámci Evropské unie panuje u dalšího druhu neřesti, kterou je tabák. Nejlacinější „kuřivo“ bylo loni možné sehnat v Bulharsku, Polsku a Chorvatsku. Bulhaři mohou kupovat tabák prakticky za polovinu průměru evropské sedmadvacítky. Nejdražší tabák nabízejí obchody ve Velké Británii a Irsku, a to bezmála za 2,3násobek unijního průměru. Britové za něho vydají více než čtyřnásobek toho co Rumuni. Česko je z hlediska tabáku osmou nejlacinější zemí v Evropské unii (72,9 procenta průměru EU), Slovensko dokonce čtvrtou nejlacinější (69,2 procenta průměru EU).