Novinky a zajímavosti ze světa piva

Ozývá se cinkot sklenic a z tácků voní klobásky, strop zdobí vlaječky a zelené věnce. Vysoký mladík v černé bundě váhavě postává uprostřed místnosti, rozhoduje se, jaké pivo vybere.

"Nakonec jsem šel do Helgy od Pivovaru Clock, měl jsem ji i loni. Pak vyzkouším i něco dalšího," usmívá se Marek Koutný, když s plným tuplákem míří ke stolu za přáteli. Je sobotní odpoledne a poslední patro tržnice na Zelném trhu se postupně plní. Lidé za německým pivem přichází na letošní Oktoberfest.

U pípy se do rytmu německé dechovky pohupuje Ľubomír Ontkoc. V bavorském kroji láká na zlatavý mok přicházející návštěvníky. "Dneska je tam Hacken-Pschorr, Spaten, Paulaner, Löwenbräu," vypočítává a bere si sklenici od staršího muže s šedivými vlasy. Celkem si návštěvníci festivalu vyberou ze sedmi druhů piva. "Nejvíc se točí asi třináctka Weihenstephaner Festbier," dodává Ontkoc.

Dvou a půlměsíční štěně Jim ochutnává ze sklenice Terezy Pivcové. "Jeho táta Jack taky pije pivo, Jim to potatil. Zjistili jsme, že mu chutná před třemi dny. Jaký pán, takový pes a jaký táta, takový syn," směje se žena s barevnými vlasy.

Opodál si ke stolu u oken sedá nakrátko ostříhaný muž s brýlemi. Pozoruje hemžení na náměstí pod ním a upíjí ze své sklenice, která osaměle čeká mezi prázdnými podtácky. Za několik minut už se pivní tácky zaplní sklenicemi, ozve se cinkot a brýlatý muž se usmívá a připíjí si partou, která si k němu přisedla.

Skupina v krojích sedí u stolu nejblíž výčepu. Na německé pivo si přinesli speciální korbele s víčky. "Jsou to ručně malované originály z Mnichova," ukazuje německý překladatel Peter Kolla. Na Oktoberfest na Zelňáku se vypravil už po několikáté. Kvůli špatnému počasí letos pořadatelé festival přesunuli z náměstí do prostor tržnice. "Venku je to lepší, protože je tam víc lidí. Dnes je ale zima a je dobře, že jsme uvnitř," míní Kolla.

Zato Radek Skalka z Brna by byl raději celý den venku. "Trocha deště ještě nikoho nezabila a určitě by to bylo lepší, než si muset chodit pro pivo v roušce. Alespoň že u stolu si ji můžu sundat," věnuje ironický úšklebek černé látce, kterou si odložil na stůl. "Nesmíš přestat pít," komentuje stížnosti jeden z jeho přátel, když mu výčepní příborovým nožem zarovná pěnu na čerstvě načepovaném pivě. "Já jsem tu každý den už od čtvrtka," chlubí se.

Nové univerzitní pivo pojmenované po slavném přírodovědci, jehož jméno nosí, představila brněnská Mendelova univerzita. Dvanáctku MendelBier uvařil pivovar Moravia ve spolupráci s univerzitou, jejíž Ústav technologie potravin vychovává sládky pro české a moravské pivovary. Dvanáctistupňový speciál, který svou chutí uspokojí i nejnáročnější štamgasty, bude k dostání hned v několika brněnských restauracích.

I když začátek nového akademického roku studentům znepříjemnily nová vlna covid-19 a přerušení prezenční výuky, těm z Mendelovy univerzity i tak zůstal alespoň jeden příjemný zážitek. U kampusu se totiž ve středu křtilo „jejich" nové univerzitní pivo.

Experiment jako od Mendela
Zajímavostí nového speciálu je přidání netypického žitného sladu. „Ten dodává pivu chlebnatou chuť, která podporuje výbornou pitelnost. Mendel se proslavil křížením hrachů, my jeho vědeckou činnost svým způsobem napodobujeme kombinováním různých druhů sladů," upozornil vedoucí Ústavu technologie potravin na Agronomické fakultě Mendelu Tomáš Gregor, který recepturu dozoroval.

Pivo v Moravii uvařil jeho žák Jan Grmela. „Chuťový profil nového piva zformovaly kromě atypického sladu osvědčené české chmely Premiant a Žatecký červeňák," prozradil Grmela.

Vychovávají sládky
Mendelova univerzita v Brně vychovává sládky už několik let. Má také svůj zkušební pivovar, který ale svou kapacitou neumožňuje dodávky do brněnských restaurací. V loňském roce škola uspěla s výročním Ležákem 1919 na soutěži Pivex, kde získala 3. místo v kategorii minipivovarů.

Nejnovější počin, MendelBier, už se čepuje v univerzitním Klubu Green, od pátku pak i v Yacht clubu na kolejích Vysokého učení technického. Lahvové pivo se prodává v Moravii a bude k mání i ve vybraných pivotékách.

V pražském pivovaru U Fleků se dnes odpoledne po 177 letech roztočí světlé pivo. Od roku 1843 se v něm čepovala pouze "klasická" tmavá třináctka. Nyní půjde zatím o limitovanou várku 6000 litrů, tedy 12.000 piv, pokud se ale osvědčí, mohl by zůstat světlý ležák na čepu stále, řekl ČTK v rozhovoru sládek pivovaru Michael Adamík. Na čepu ale stále zůstane i klasické tmavé.

Novinkou chce pivovar nyní u příležitosti Dnů českého piva nalákat více hostů. Restaurace a pivovar jsou v centru Prahy, které nyní kvůli chybějícím cizincům zeje prázdnotou. Právě zahraniční cestovatelé byli v uplynulých letech nejčastější klientelou pivovaru. Ten nyní vyrábí 15 procent obvyklého objemu piva, v důsledku čehož propustí 50 procent personálu. Cenu za jedno pivo snížil z 69 na 59 korun.

Koronavirová pandemie je podle Adamíka pro restauraci obrovský problém. Sládek, který v pivovaru pracuje pět let, se snaží novinkou dostat do Křemencové ulice více českých zákazníků. Ti podle něj v minulosti právě kvůli přetlaku turistů nechtěli do restaurace chodit. "Češi sem nechtěli chodit, protože se tady necítili dobře, protože se tady nemluvilo česky," dodal.

Dnes v 17:00 narážený světlý ležák je oproti klasickému "flekovskému" chudší o dva ze čtyř sladů. Kromě karamelového a tmavého praženého sladu v něm zbyl plzeňský a mnichovský. Použitý chmel je poloraný žatecký červeňák, kterého je více než v tmavém pivu. "Díky tomu je větší hořkost v těle piva, do várky je také dávaný jiným způsobem," dodal Adamík. Pivo má zhruba 38 jednotek hořkosti, což se podle něj blíží Plzeňskému Prazdroji. "Má příjemný říz. Já to mám zatím tak, že na něj chodím každý den, vypiju si pivo a musím si dát další," popisuje Sládek.

Do budoucna kvůli úbytku hostů bude pivovar distribuovat své výrobky i mimo pražské centrum. Po začátku pandemie začal díky spolupráci s pivovarem Matuška rozvážet své lahvované pivo. To má dvouměsíční trvanlivost díky stáčečce, kterou si podnik pořídil již loni, když se ještě o koronaviru ve světě prakticky nevědělo. Nyní jedná o distribuci také sudového piva.

V ČR se vyrobí zhruba dvě až 2,5 procenta piva v minipivovarech. Dočasně zavřelo nebo výrazně omezilo výrobu zhruba 20 minipivovarů, majitelskou strukturu pak změnilo od nástupu pandemie koronaviru zhruba 30 těchto podniků, sdělil ČTK v tomto týdnu prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Zatím se tak nepotvrdil jeho jarní odhad, podle kterého mělo změnit majitele nebo zavřít 40 procent z českých malých pivních producentů. V ČR bylo před příchodem pandemie kolem 500 minipivovarů. Krize ale podle něj teprve přichází.

České pivovary si i letos podobně jako v minulých letech připravily na Dny českého piva speciály, které nabídnou tisícovky restaurací. Kvůli koronaviru se ale omezily prohlídky pivovarů a debaty se sládky, sdělila nedávno ČTK výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Speciálů se také nevyrobí tolik jako v minulosti, protože pivovary se obávaly navaření většího množství zvláštních piv, protože bylo možné, že je stát zavře. Zapojených pivovarů je také méně. Slavnosti piva budou trvají od středy 23. září do konce měsíce.

„Natočit“ pivo umí kdekdo, ale udělat z návštěvy hospody
a čepovaného piva výjimečný zážitek zvládnou jen opravdoví výčepní mistři. Není to jen o přípravě výčepu, mytí skla, technice čepování a servírování, ale také o komunikaci a přístupu k hostům nebo pivních znalostech. Mistrem výčepního řemesla v soutěži Radegast Mistr Výčepní 2020 se stal Robert Kramoliš z Pivnice Harcovna v Rožnově pod Radhoštěm. Šestý ročník soutěže uspořádal pivovar Radegast v novém Radegastově Šenku v Nošovicích.

Pivovar Radegast se věnuje zlepšování péče o pivo a kvality čepování v hospodách dlouhodobě. „Bez dobrého výčepního nebude pivo v hospodách takové, jaké má být. Proto správnému čepování piva věnujeme takovou pozornost a chceme prestiž výčepního řemesla posunout tam, kam patří. Čepování piva není jen o „puštění“ výčepního kohoutu, ale i dalších znalostech a dovednostech. Jen tak bude pivo v hospodách kvalitní, správně ošetřené a načepované,“ vysvětluje Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast, proč se nošovický pivovar soutěži Radegast Mistr Výčepní věnuje.

V šestém ročníku soutěž Radegast Mistr Výčepní 2020 zvítězil Robert Kramoliš (Pivnice Harcovna, Rožnov pod Radhoštěm) a mohl tak převzít z rukou manažera pivovaru putovní dřevěnou sochu boha Radegasta, který nad kvalitou načepovaného pivo po celou dobu dohlížel. Na druhém místě skončil Miloslav Macek z Brna (Radegast Sportpub) a třetí místo si do Olomouce odvezla Veronika Menšíková (Morgan´s Restaurant).

Radegast Mistr Výčepní 2020 Robert Kramoliš se z úspěchu raduje: „Je to úžasný pocit vystoupit na vrchol v takto prestižní a kvalitními výčepními nabité soutěži. Moc si tohoto ocenění vážím. Vždycky se snažím pivařům načepovat to nejlepší pivo, které si v naší hospodě vychutnají a byl to pro ně příjemný zážitek, díky kterému se k nám zase vrátí.“

Finálového kola soutěže Radegast Mistr Výčepní 2020 se zúčastnilo celkem 18 soutěžících, kteří vyhráli v regionálních kolech. Finalisté byli hodnoceni na základě písemného testu z teoretických znalostí historie pivovaru, výroby piva a péče o pivo a nechyběla praktická zkouška – čepování pákovým a otočným kohoutem. Osm nejlepších výčepních poté odborná porota vybrala do Super finále, kde museli soutěžící čepovat všemi styly a oběma kohouty nebo předvést základní dovednosti výčepního, které zahrnují přípravu výčepu, čištění
a čepování na rychlost.

„Pro poslední čtyři byla připravena disciplína nazvaná Hořká cesta. Soutěžící museli překonat připravené překážky v sále a při tom sklízet u porotců použité sklo, přijmout objednávky, načepovat a následně pivo naservírovat. Přesně tak, jak to běžně chodí v každé hospodě,“ říká Roman Šolc, obchodní sládek pivovaru Radegast a zároveň také předseda poroty letošního ročníku. „Zásadní význam pro výslednou kvalitu čepovaného piva má správná technika mytí skla. Tu jsme pečlivě hodnotili během celé soutěže,“ dodává Roman Šolc.

V roce 2020 proběhlo celkem 15 regionálních kol po celém Česku a zúčastnilo se jich 160 výčepních z celkem 112 hospod. Do finále se nakonec probojovalo 12 mužů a 6 žen, kteří přijeli do Nošovic z Prahy, Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého, Pardubického
a Moravskoslezského kraje.

V odborné porotě zasedl také regionální šéf technického servisu Petr Horák a regionální manažer prodeje Ivan Fulier. V Super finále je pak doplnili manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Lahvové a plechovkové pivo tvoří kolem 80 procent produkce pivovaru.

„Hlavním důvodem zdražení jako každý rok je revize cen vstupů zejména v osobních nákladech, cenách energií, případně dalších surovin. Díváme se na ceny vstupů, na naše portfolio a na cenovou pozici vůči celému trhu. Nemyslím si, že je to nějaké zásadní, dramatické zdražení. Pivo se historicky pohybovalo za celkovou inflací a my se jen snažíme postupně část toho tempa dohnat. Jdeme zhruba necelé procento nad celkovou inflací, jenom neznatelně rychleji, než je celková inflace,“ řekl ředitel.

Ležáky byly tahounem rostoucího výstavu, jenž loni meziročně stoupl o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za 124 let existence pivovaru. Loni Budvar uvařil dosud nejvíc ležáku, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 procent. „My se primárně chceme zaměřovat na ležákovou kategorii. A i naše cenová pozice na trhu musí odpovídat, kde chceme, aby Budvar cenově stál,“ řekl ředitel.

Ceny sudového piva nechá pivovar stejné. Podle Dvořáka není letošek vhodný na to, aby zdražilo, kvůli dopadům koronaviru na provoz restaurací. Ceny zvedne podnik pro export, různě podle jednotlivých zemí. Loni Budvar vyvezl nejvíc piva v historii, 1,15 milionu hektolitrů.

Budvar přišel o 30 milionu, lahváče ale uspěly
Kvůli koronaviru přišel letos na jaře Budvar v restauracích asi o 30 milionů Kč: prodej sudového piva byl omezený, zaměstnance z vlastních provozoven držel Budvar na kurzarbeitu. V objemu prodaných hektolitrů se ale dostal pivovar o dvě procenta výš a tržby měl jako loni.

„Mnohem víc se prodávalo v lahvích a plechovkách a bylo velmi dobré léto. Měli jsme trhy, které prodávaly o desítky procent víc než loni. Hodně rostlo Německo i Velká Británie. Pak jsou vzdálenější trhy, které se téměř zastavily, třeba Vietnam odebírá o desítky procent méně, než odebíral,“ řekl ředitel.

Teď opět zpomaluje prodej sudů a zrychluje prodej baleného piva. Dvořák odhaduje, že podobně jako na jaře klesnou v posledním čtvrtletí meziročně prodeje o dvě až 15 procent.

Budvar měl loni rekordní čistý obrat tři miliardy Kč, meziročně vyšší o 192,7 milionu, poprvé přesáhl tři miliardy. Zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů. Vyplývá to z výroční zprávy.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Od 1. října zdraží některá piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Pivovar Ostravar uvařil u příležitosti Dne českého piva pivo, které vařil ve svých počátcích.
To znamená na přelomu 19. a 20. století. Sváteční pivo jménem Halla patří do kategorie piv typu Märzen, které je silnější, leží v ležáckých sklepích mnohem déle než tradiční ležáky a má jemnější a hladší chuť.

Slavnostní narážení nového piva připravil Ostravar hned ve čtyřech městech na severní Moravě. Na speciální program se mohou těšit především fanoušci dnes v Tankovně U koně v Ostravě.

Na konci září pořádá Český svaz pivovarů a sladoven tradičně Dny českého piva. Akci, jejímž cílem je připomenout nejlepší tradice českého pivovarnictví a podpořit konzumaci čepovaného piva v hospodách a restauracích.

Doba je zlá, hospodští potřebují pomoc
"Koronavirová krize letos tvrdě dopadla na české hospody a restaurace. Hospodští to mají v dnešní době hodně těžké. Kvůli koronaviru přišli na jaře o podstatnou část tržeb a je naší povinností je v zájmu zachování české pivní kultury hospody maximálně podpořit,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Ostravar se snažil od počátku vypuknutí pandemie hospodám pomáhat a ve svém úsilí pokračuje i na podzim.

"Na Dny českého piva jsme pro naše hospody exkluzivně uvařili speciální pivo, které bude jen a jen pro ně. Jedná se o pivo, které jsme měli ve svém sortimentu před 120 lety. Nové pivo jsme pojmenovali Halla a patří do kategorie typu Märzen,” prozrazuje Jan Řehůřek.

V Ostravě zavedl pivo typu Märzen do sortimentu ostravského pivovaru nejdéle sloužící sládek Emanuel Kavalla.

"Na začátku 20. století patřilo toto pivo k nejoblíbenějším a dodnes je tato kategorie jednou z nejslavnějších piv na světě vůbec,” vysvětluje Vojta Slivoň, obchodní sládek pivovaru Ostravar.

Status posledního piva
Historie piv Märzen je stará téměř 500 let. V roce 1553 bylo v Německu vydáno nařízení, které mělo podstatně zvýšit kvalitu vařeného piva. Podle tohoto nařízení směly pivovary vařit pivo pouze v chladnějších měsících roku.

Konkrétně mezi svátkem svatého Michala (29. září) a Dnem svatého Jiří (23. duben). V reakci na toto nařízení začaly bavorské pivovary své poslední březnové várky piva vařit mnohem plnější, silnější a hořčejší, aby pivo vydrželo chutné a čerstvé ve sklepích i během teplého léta.

"Těmto pivům se začalo říkat Märzen. V Čechách a na Moravě pak březnové pivo nebo zkráceně březňák,” upřesňuje Vojta Slivoň.

Pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos. Oznámil to ředitel Budvaru Petr Dvořák. Lahvové a plechovkové pivo tvoří kolem 80 procent produkce pivovaru.

"Hlavním důvodem zdražení jako každý rok je revize cen vstupů zejména v osobních nákladech, cenách energií, případně dalších surovin. Díváme se na ceny vstupů, na naše portfolio a na cenovou pozici vůči celému trhu. Nemyslím si, že je to nějaké zásadní, dramatické zdražení. Pivo se historicky pohybovalo za celkovou inflací a my se jen snažíme postupně část toho tempa dohnat. Jdeme zhruba necelé procento nad celkovou inflací, jenom neznatelně rychleji, než je celková inflace," řekl ředitel.

Ležáky byly tahounem rostoucího výstavu, jenž loni meziročně stoupl o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za 124 let existence pivovaru. Loni Budvar uvařil dosud nejvíc ležáku, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 procent. "My se primárně chceme zaměřovat na ležákovou kategorii. A i naše cenová pozice na trhu musí odpovídat, kde chceme, aby Budvar cenově stál," řekl ředitel.

Ceny sudového piva nechá pivovar stejné. Podle Dvořáka není letošek vhodný na to, aby zdražilo, kvůli dopadům koronaviru na provoz restaurací. Ceny zvedne podnik pro export, různě podle jednotlivých zemí. Loni Budvar vyvezl nejvíc piva v historii, 1,15 milionu hektolitrů.

Kvůli koronaviru přišel letos na jaře Budvar v restauracích asi o 30 milionů Kč: prodej sudového piva byl omezený, zaměstnance z vlastních provozoven držel Budvar na kurzarbeitu. V objemu prodaných hektolitrů se ale dostal pivovar o dvě procenta výš a tržby měl jako loni.

"Mnohem víc se prodávalo v lahvích a plechovkách a bylo velmi dobré léto. Měli jsme trhy, které prodávaly o desítky procent víc než loni. Hodně rostlo Německo i Velká Británie. Pak jsou vzdálenější trhy, které se téměř zastavily, třeba Vietnam odebírá o desítky procent méně, než odebíral," řekl ředitel. Teď opět zpomaluje prodej sudů a zrychluje prodej baleného piva. Dvořák odhaduje, že podobně jako na jaře klesnou v posledním čtvrtletí meziročně prodeje o dvě až 15 procent.

Budvar měl loni rekordní čistý obrat tři miliardy Kč, meziročně vyšší o 192,7 milionu, poprvé přesáhl tři miliardy. Zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů. Vyplývá to z výroční zprávy.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Od 1. října zdraží některá piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Nejstarší minipivovar v Česku řeší krizi s propadem tržeb snahou přilákat domácí klientelu. Končí historie jediného a unikátního tmavého ležáku. Ode dneška nabízí i světlou třináctku.

Před 177 lety se začal psát v pražském pivovaru U Fleků jeden z milníků české pivní historie. Pivovar začal vařit tmavé pivo, které jako jediné pivo v nabídce přetrvalo až dodnes. Právě dneškem tato tradice končí.

Tmavá třináctka od Fleků je pojem, který fungoval v posledních desetiletích doma i v cizině jako nejlepší reklama. I díky tomu, že pro pivovar to byla výlučná značka. Dnes poprvé tmavý 13stupňový ležák, na nějž se sjížděli turisté z celého světa, doplní Čechy žádaná světlá, také 13stupňová verze. Takzvaný Svatováclavský ležák.

„Míříme tím na českou klientelu. Pivovary u nás se stále víc a víc prezentují pestrou a rozmanitou nabídkou a já měl v hlavě nápad na rozšíření nabídky už nějaký čas. Pokusíme se tím oživit i nabídku v čase, kdy celá Praha trpí propadem turistů, hlavně těch zahraničních,“ vysvětluje důvody „pivní revoluce“ sládek u Fleků Michael Adamík. Je prapravnukem sládka Václava Brtníka, který pivovar před sto lety koupil a jehož rodina jej vlastní dodnes.

Nejsou hosté, nejsou tržby
Pražské hotely a restaurace postihl dramatický pokles návštěvníků z ciziny nejvíc ze všech českých destinací. Covid tímto způsobem likviduje desítky pražských podniků. Vlivem zaměření na zahraniční hosty strádají i u Fleků. Pivovar je oproti loňsku na 15 procentech produkce. A úměrně tomu spadly i tržby.

„Nabídka světlého ležáku, který na rozdíl od tmavého pije většina Čechů, může pomoci. Ale asi jen částečně,“ soudí Tomáš Maier, který na Zemědělské univerzitě v Praze přednáší obor ekonomiky pivovarnictví.

Na jedné straně tím podle něj padá jedno velké tabu, které platilo 177 let, ale na druhé straně vzniká něco extra. Světlé pivo od Fleků bude prostě unikát.

Maier však věří, že nezůstane v nabídce natrvalo a pivovar se bude moci vrátit ke své jedinečnosti v podobě tmavé třináctky. Byť tmavé nebo černé pivo tvoří v české spotřebě řádově jen jednotky procent.

„To nechci ani komentovat“
Někteří pivovarníci však změnu označují spíš jako zoufalý důsledek koronakrize. „Některé tradice holt padají, Ale je to škoda. A tuhle tradici zbořil covid. Kdyby lidé do hospod chodili, nemuseli na jedinečnosti tmavé třináctky nic měnit,“ soudí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podniky v Praze jsou dnes podle něj jedno velké zoufalství, tržby hospod padají na zlomky loňských čísel,

A nejenom v Praze. Druhá vlna covidu, respektive obavy lidí z nákazy vyhánějí z restaurací mnoho lidí z těch, již si v létě hospůdek v hojné míře užívali. Většina hospodských přežila první vlnu covidu, ale vzniklé ztráty nikdo nestihl dohnat – a druhá vlna teď poráží další podniky.

Nově například druhou největší restauraci v Plzni a minipivovar Beer Factory. Tento týden ji majitel Josef Krýsl zavře a propustí personál. „Je to smutné, ale tržby nás neuživí, spadly na zlomek toho, kolik k přežití potřebujeme. Restaurace skončí, pivo budeme vařit dál,“ vyjádřil se Krýsl.

Od středy se konají po celém Česku tradiční Dny českého piva. Řada pivovarů navařila speciální várky, ale prodává je v menším množství než jindy. Hromadné akce a oslavy byly většinou zrušeny. „Není to tentokrát jen o pivovarech. Přijďte pomoci své hospodě. Buďte opatrní, ale nebojte se přijít do hospod,“ vyzývá šéfka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Výzva samozřejmě platí i pro pivovar a restauraci U Fleků. Historie podniku sahá do roku 1499. Na novodobé slávě tmavého ležáku tam má zásadní podíl doma i ve světě uznávaný sládek Ivan Chramosil. Flekovskou tmavou třináctku vařil 44 let až do roku 2015, kdy předal žezlo mladému Adamíkovi.

A co Chramosil říká na konec exkluzivity tmavého piva u Fleků? „Raději nic. To nechci vůbec komentovat.“

Pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v Česku lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos. Lahvové a plechovkové pivo tvoří kolem 80 procent produkce pivovaru.

"Hlavním důvodem zdražení jako každý rok je revize cen vstupů zejména v osobních nákladech, cenách energií, případně dalších surovin. Díváme se na ceny vstupů, na naše portfolio a na cenovou pozici vůči celému trhu. Nemyslím si, že je to nějaké zásadní, dramatické zdražení. Pivo se historicky pohybovalo za celkovou inflací a my se jen snažíme postupně část toho tempa dohnat. Jdeme zhruba necelé procento nad celkovou inflací, jenom neznatelně rychleji, než je celková inflace," řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Ležáky byly tahounem rostoucího výstavu, jenž loni meziročně stoupl o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za 124 let existence pivovaru. Loni Budvar uvařil dosud nejvíc ležáku, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 procent. "My se primárně chceme zaměřovat na ležákovou kategorii. A i naše cenová pozice na trhu musí odpovídat, kde chceme, aby Budvar cenově stál," řekl ředitel.

Ceny sudového piva nechá pivovar stejné. Podle Dvořáka není letošek vhodný na to, aby zdražilo, kvůli dopadům koronaviru na provoz restaurací. Ceny zvedne podnik pro export, různě podle jednotlivých zemí. Loni Budvar vyvezl nejvíc piva v historii, 1,15 milionu hektolitrů.

Kvůli koronaviru přišel letos na jaře Budvar v restauracích asi o 30 milionů korun: prodej sudového piva byl omezený, zaměstnance z vlastních provozoven držel Budvar na kurzarbeitu. V objemu prodaných hektolitrů se ale dostal pivovar o dvě procenta výš a tržby měl jako loni.

"Mnohem víc se prodávalo v lahvích a plechovkách a bylo velmi dobré léto. Měli jsme trhy, které prodávaly o desítky procent víc než loni. Hodně rostlo Německo i Velká Británie. Pak jsou vzdálenější trhy, které se téměř zastavily, třeba Vietnam odebírá o desítky procent méně, než odebíral," řekl ředitel. Teď opět zpomaluje prodej sudů a zrychluje prodej baleného piva. Dvořák odhaduje, že podobně jako na jaře klesnou v posledním čtvrtletí meziročně prodeje o dvě až 15 procent.

Budvar měl loni rekordní čistý obrat tři miliardy korun, meziročně vyšší o 192,7 milionu, poprvé přesáhl tři miliardy. Zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Od 1. října zdraží některá piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Rodinný pivovar Švihov z Němčic na Benešovsku je sice novinkou v našem pivovarnictví, za své pivo ale už obdržel značku Kraj blanických rytířů regionální produkt a v roce 2019 i 2. místo v regionální podnikatelské soutěži T- Mobile Rozjezdy. Ocenění získal pro svá piva, která vaří podle staré holandské a belgické receptury, ovšem z ryze lokálních surovin. Jedinečnost pivovaru je ale nejen ve skvělém pivu.
Za vším je totiž velmi silný lidský příběh.

Česko – holandský manželský pár Anna a Martijn van der Weerdenovi v roce 2018 koupili statek v Němčicích a pustili se do jeho zvelebování. Anna je advokátka specializovaná na rodinné právo a Martijn je softwarový inženýr. Přesto si udělal v češtině diplom na sládka, aby se mohl věnovat svému koníčku – vaření piva. Anna se naopak vedle své profese advokátky jako druhé povolání vyučila také v oblasti gastronomie. Plány pro využití pivovaru jsou totiž mnohem nosnější než pouhé vaření piva.

Originální pivo, poctivá kuchyně i domácí pohoda
Chtěli společně vytvořit místo, kam se budou lidé vracet za dobrým pivem, domácí pohodou a poctivou domácí kuchyní vedenou samotnou Annou. Právě Anna totiž vaření piva vdechla i celý koncept. Velmi dobře totiž ví, že pivo spojuje a v její vizi bude pivovar místem, kam budou moci přijet celé rodiny a prožijí tu společně příjemný čas. Z advokátní praxe totiž ví, že vztahy rodin se často dostávají do problémů kvůli tomu, že na sebe nemají čas a neprožijí spolu plnohodnotné zážitky. V Němčicích proto ve svém pivovaru chce vybudovat místo, kam lidé budou jezdit rádi, budou na sebe mít čas i pohodu.

Pivo se tu vaří pro radost
Všechna piva Rodinného pivovaru Švihov jsou tradičně svrchně kvašená, od jemných ovocných po těžkotonážní Belgii. Nikde jinde navíc neochutnáte „Nieuw Licht“, oblíbené kořeněné holandské pivo z 19. století, které se tu čepuje pod názvem Švihadlo. Vedle stálé nabídky belgických a holandských piv typu Ale a speciálů je právě Švihadlo vlajkovým pivem celého pivovaru. Jeho chuť má totiž „švih“. Holandské receptury ale tvoří pouze jednu část kvality piva. Rodinný pivovar Švihov se nachází na dohled od nádrže Želivka a kvalitní místní voda tvoří pro každou z originálních receptur zcela základní složku.

Ukázkový rodinný podnik
Na budování pivovaru spolupracuje celá rodina a pomáhají i blízcí přátelé. Dědeček Tomáš (Annin tatínek) se svojí stavební firmou pomáhá pivovar vybudovat a se stavbou vypomáhal i Annin mladší bratr. Holandský dědeček Gerard se naopak vrhl na pěstování bylin a superovoce, které bude potřeba do originálních receptur, a plánuje vybudovat i chmelnici. Pomáhají i přátelé. Především s budováním farmářské prodejny, kde se můžete těšit na nejlepší regionální produkty. Už nyní je vedle pivovaru otevřené příjemné venkovní posezení, přibližně za měsíc se zprovozní i pivní klub a farmářská prodejna. A díky neutuchající energii celé rodiny se už letos budete moci v pivovaru i ubytovat. V příštím roce se plánuje dokončení stodoly, kde kromě prostorných apartmánů k ubytování vznikne i multifunkční prostor pro pořádání různých společenských i firemních akcí.