Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Ostravar uvařil u příležitosti Dne českého piva pivo, které vařil ve svých počátcích.
To znamená na přelomu 19. a 20. století. Sváteční pivo jménem Halla patří do kategorie piv typu Märzen, které je silnější, leží v ležáckých sklepích mnohem déle než tradiční ležáky a má jemnější a hladší chuť.

Slavnostní narážení nového piva připravil Ostravar hned ve čtyřech městech na severní Moravě. Na speciální program se mohou těšit především fanoušci dnes v Tankovně U koně v Ostravě.

Na konci září pořádá Český svaz pivovarů a sladoven tradičně Dny českého piva. Akci, jejímž cílem je připomenout nejlepší tradice českého pivovarnictví a podpořit konzumaci čepovaného piva v hospodách a restauracích.

Doba je zlá, hospodští potřebují pomoc
"Koronavirová krize letos tvrdě dopadla na české hospody a restaurace. Hospodští to mají v dnešní době hodně těžké. Kvůli koronaviru přišli na jaře o podstatnou část tržeb a je naší povinností je v zájmu zachování české pivní kultury hospody maximálně podpořit,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Ostravar se snažil od počátku vypuknutí pandemie hospodám pomáhat a ve svém úsilí pokračuje i na podzim.

"Na Dny českého piva jsme pro naše hospody exkluzivně uvařili speciální pivo, které bude jen a jen pro ně. Jedná se o pivo, které jsme měli ve svém sortimentu před 120 lety. Nové pivo jsme pojmenovali Halla a patří do kategorie typu Märzen,” prozrazuje Jan Řehůřek.

V Ostravě zavedl pivo typu Märzen do sortimentu ostravského pivovaru nejdéle sloužící sládek Emanuel Kavalla.

"Na začátku 20. století patřilo toto pivo k nejoblíbenějším a dodnes je tato kategorie jednou z nejslavnějších piv na světě vůbec,” vysvětluje Vojta Slivoň, obchodní sládek pivovaru Ostravar.

Status posledního piva
Historie piv Märzen je stará téměř 500 let. V roce 1553 bylo v Německu vydáno nařízení, které mělo podstatně zvýšit kvalitu vařeného piva. Podle tohoto nařízení směly pivovary vařit pivo pouze v chladnějších měsících roku.

Konkrétně mezi svátkem svatého Michala (29. září) a Dnem svatého Jiří (23. duben). V reakci na toto nařízení začaly bavorské pivovary své poslední březnové várky piva vařit mnohem plnější, silnější a hořčejší, aby pivo vydrželo chutné a čerstvé ve sklepích i během teplého léta.

"Těmto pivům se začalo říkat Märzen. V Čechách a na Moravě pak březnové pivo nebo zkráceně březňák,” upřesňuje Vojta Slivoň.

Pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos. Oznámil to ředitel Budvaru Petr Dvořák. Lahvové a plechovkové pivo tvoří kolem 80 procent produkce pivovaru.

"Hlavním důvodem zdražení jako každý rok je revize cen vstupů zejména v osobních nákladech, cenách energií, případně dalších surovin. Díváme se na ceny vstupů, na naše portfolio a na cenovou pozici vůči celému trhu. Nemyslím si, že je to nějaké zásadní, dramatické zdražení. Pivo se historicky pohybovalo za celkovou inflací a my se jen snažíme postupně část toho tempa dohnat. Jdeme zhruba necelé procento nad celkovou inflací, jenom neznatelně rychleji, než je celková inflace," řekl ředitel.

Ležáky byly tahounem rostoucího výstavu, jenž loni meziročně stoupl o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za 124 let existence pivovaru. Loni Budvar uvařil dosud nejvíc ležáku, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 procent. "My se primárně chceme zaměřovat na ležákovou kategorii. A i naše cenová pozice na trhu musí odpovídat, kde chceme, aby Budvar cenově stál," řekl ředitel.

Ceny sudového piva nechá pivovar stejné. Podle Dvořáka není letošek vhodný na to, aby zdražilo, kvůli dopadům koronaviru na provoz restaurací. Ceny zvedne podnik pro export, různě podle jednotlivých zemí. Loni Budvar vyvezl nejvíc piva v historii, 1,15 milionu hektolitrů.

Kvůli koronaviru přišel letos na jaře Budvar v restauracích asi o 30 milionů Kč: prodej sudového piva byl omezený, zaměstnance z vlastních provozoven držel Budvar na kurzarbeitu. V objemu prodaných hektolitrů se ale dostal pivovar o dvě procenta výš a tržby měl jako loni.

"Mnohem víc se prodávalo v lahvích a plechovkách a bylo velmi dobré léto. Měli jsme trhy, které prodávaly o desítky procent víc než loni. Hodně rostlo Německo i Velká Británie. Pak jsou vzdálenější trhy, které se téměř zastavily, třeba Vietnam odebírá o desítky procent méně, než odebíral," řekl ředitel. Teď opět zpomaluje prodej sudů a zrychluje prodej baleného piva. Dvořák odhaduje, že podobně jako na jaře klesnou v posledním čtvrtletí meziročně prodeje o dvě až 15 procent.

Budvar měl loni rekordní čistý obrat tři miliardy Kč, meziročně vyšší o 192,7 milionu, poprvé přesáhl tři miliardy. Zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů. Vyplývá to z výroční zprávy.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Od 1. října zdraží některá piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Nejstarší minipivovar v Česku řeší krizi s propadem tržeb snahou přilákat domácí klientelu. Končí historie jediného a unikátního tmavého ležáku. Ode dneška nabízí i světlou třináctku.

Před 177 lety se začal psát v pražském pivovaru U Fleků jeden z milníků české pivní historie. Pivovar začal vařit tmavé pivo, které jako jediné pivo v nabídce přetrvalo až dodnes. Právě dneškem tato tradice končí.

Tmavá třináctka od Fleků je pojem, který fungoval v posledních desetiletích doma i v cizině jako nejlepší reklama. I díky tomu, že pro pivovar to byla výlučná značka. Dnes poprvé tmavý 13stupňový ležák, na nějž se sjížděli turisté z celého světa, doplní Čechy žádaná světlá, také 13stupňová verze. Takzvaný Svatováclavský ležák.

„Míříme tím na českou klientelu. Pivovary u nás se stále víc a víc prezentují pestrou a rozmanitou nabídkou a já měl v hlavě nápad na rozšíření nabídky už nějaký čas. Pokusíme se tím oživit i nabídku v čase, kdy celá Praha trpí propadem turistů, hlavně těch zahraničních,“ vysvětluje důvody „pivní revoluce“ sládek u Fleků Michael Adamík. Je prapravnukem sládka Václava Brtníka, který pivovar před sto lety koupil a jehož rodina jej vlastní dodnes.

Nejsou hosté, nejsou tržby
Pražské hotely a restaurace postihl dramatický pokles návštěvníků z ciziny nejvíc ze všech českých destinací. Covid tímto způsobem likviduje desítky pražských podniků. Vlivem zaměření na zahraniční hosty strádají i u Fleků. Pivovar je oproti loňsku na 15 procentech produkce. A úměrně tomu spadly i tržby.

„Nabídka světlého ležáku, který na rozdíl od tmavého pije většina Čechů, může pomoci. Ale asi jen částečně,“ soudí Tomáš Maier, který na Zemědělské univerzitě v Praze přednáší obor ekonomiky pivovarnictví.

Na jedné straně tím podle něj padá jedno velké tabu, které platilo 177 let, ale na druhé straně vzniká něco extra. Světlé pivo od Fleků bude prostě unikát.

Maier však věří, že nezůstane v nabídce natrvalo a pivovar se bude moci vrátit ke své jedinečnosti v podobě tmavé třináctky. Byť tmavé nebo černé pivo tvoří v české spotřebě řádově jen jednotky procent.

„To nechci ani komentovat“
Někteří pivovarníci však změnu označují spíš jako zoufalý důsledek koronakrize. „Některé tradice holt padají, Ale je to škoda. A tuhle tradici zbořil covid. Kdyby lidé do hospod chodili, nemuseli na jedinečnosti tmavé třináctky nic měnit,“ soudí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podniky v Praze jsou dnes podle něj jedno velké zoufalství, tržby hospod padají na zlomky loňských čísel,

A nejenom v Praze. Druhá vlna covidu, respektive obavy lidí z nákazy vyhánějí z restaurací mnoho lidí z těch, již si v létě hospůdek v hojné míře užívali. Většina hospodských přežila první vlnu covidu, ale vzniklé ztráty nikdo nestihl dohnat – a druhá vlna teď poráží další podniky.

Nově například druhou největší restauraci v Plzni a minipivovar Beer Factory. Tento týden ji majitel Josef Krýsl zavře a propustí personál. „Je to smutné, ale tržby nás neuživí, spadly na zlomek toho, kolik k přežití potřebujeme. Restaurace skončí, pivo budeme vařit dál,“ vyjádřil se Krýsl.

Od středy se konají po celém Česku tradiční Dny českého piva. Řada pivovarů navařila speciální várky, ale prodává je v menším množství než jindy. Hromadné akce a oslavy byly většinou zrušeny. „Není to tentokrát jen o pivovarech. Přijďte pomoci své hospodě. Buďte opatrní, ale nebojte se přijít do hospod,“ vyzývá šéfka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Výzva samozřejmě platí i pro pivovar a restauraci U Fleků. Historie podniku sahá do roku 1499. Na novodobé slávě tmavého ležáku tam má zásadní podíl doma i ve světě uznávaný sládek Ivan Chramosil. Flekovskou tmavou třináctku vařil 44 let až do roku 2015, kdy předal žezlo mladému Adamíkovi.

A co Chramosil říká na konec exkluzivity tmavého piva u Fleků? „Raději nic. To nechci vůbec komentovat.“

Pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v Česku lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos. Lahvové a plechovkové pivo tvoří kolem 80 procent produkce pivovaru.

"Hlavním důvodem zdražení jako každý rok je revize cen vstupů zejména v osobních nákladech, cenách energií, případně dalších surovin. Díváme se na ceny vstupů, na naše portfolio a na cenovou pozici vůči celému trhu. Nemyslím si, že je to nějaké zásadní, dramatické zdražení. Pivo se historicky pohybovalo za celkovou inflací a my se jen snažíme postupně část toho tempa dohnat. Jdeme zhruba necelé procento nad celkovou inflací, jenom neznatelně rychleji, než je celková inflace," řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Ležáky byly tahounem rostoucího výstavu, jenž loni meziročně stoupl o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za 124 let existence pivovaru. Loni Budvar uvařil dosud nejvíc ležáku, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 procent. "My se primárně chceme zaměřovat na ležákovou kategorii. A i naše cenová pozice na trhu musí odpovídat, kde chceme, aby Budvar cenově stál," řekl ředitel.

Ceny sudového piva nechá pivovar stejné. Podle Dvořáka není letošek vhodný na to, aby zdražilo, kvůli dopadům koronaviru na provoz restaurací. Ceny zvedne podnik pro export, různě podle jednotlivých zemí. Loni Budvar vyvezl nejvíc piva v historii, 1,15 milionu hektolitrů.

Kvůli koronaviru přišel letos na jaře Budvar v restauracích asi o 30 milionů korun: prodej sudového piva byl omezený, zaměstnance z vlastních provozoven držel Budvar na kurzarbeitu. V objemu prodaných hektolitrů se ale dostal pivovar o dvě procenta výš a tržby měl jako loni.

"Mnohem víc se prodávalo v lahvích a plechovkách a bylo velmi dobré léto. Měli jsme trhy, které prodávaly o desítky procent víc než loni. Hodně rostlo Německo i Velká Británie. Pak jsou vzdálenější trhy, které se téměř zastavily, třeba Vietnam odebírá o desítky procent méně, než odebíral," řekl ředitel. Teď opět zpomaluje prodej sudů a zrychluje prodej baleného piva. Dvořák odhaduje, že podobně jako na jaře klesnou v posledním čtvrtletí meziročně prodeje o dvě až 15 procent.

Budvar měl loni rekordní čistý obrat tři miliardy korun, meziročně vyšší o 192,7 milionu, poprvé přesáhl tři miliardy. Zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Od 1. října zdraží některá piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Rodinný pivovar Švihov z Němčic na Benešovsku je sice novinkou v našem pivovarnictví, za své pivo ale už obdržel značku Kraj blanických rytířů regionální produkt a v roce 2019 i 2. místo v regionální podnikatelské soutěži T- Mobile Rozjezdy. Ocenění získal pro svá piva, která vaří podle staré holandské a belgické receptury, ovšem z ryze lokálních surovin. Jedinečnost pivovaru je ale nejen ve skvělém pivu.
Za vším je totiž velmi silný lidský příběh.

Česko – holandský manželský pár Anna a Martijn van der Weerdenovi v roce 2018 koupili statek v Němčicích a pustili se do jeho zvelebování. Anna je advokátka specializovaná na rodinné právo a Martijn je softwarový inženýr. Přesto si udělal v češtině diplom na sládka, aby se mohl věnovat svému koníčku – vaření piva. Anna se naopak vedle své profese advokátky jako druhé povolání vyučila také v oblasti gastronomie. Plány pro využití pivovaru jsou totiž mnohem nosnější než pouhé vaření piva.

Originální pivo, poctivá kuchyně i domácí pohoda
Chtěli společně vytvořit místo, kam se budou lidé vracet za dobrým pivem, domácí pohodou a poctivou domácí kuchyní vedenou samotnou Annou. Právě Anna totiž vaření piva vdechla i celý koncept. Velmi dobře totiž ví, že pivo spojuje a v její vizi bude pivovar místem, kam budou moci přijet celé rodiny a prožijí tu společně příjemný čas. Z advokátní praxe totiž ví, že vztahy rodin se často dostávají do problémů kvůli tomu, že na sebe nemají čas a neprožijí spolu plnohodnotné zážitky. V Němčicích proto ve svém pivovaru chce vybudovat místo, kam lidé budou jezdit rádi, budou na sebe mít čas i pohodu.

Pivo se tu vaří pro radost
Všechna piva Rodinného pivovaru Švihov jsou tradičně svrchně kvašená, od jemných ovocných po těžkotonážní Belgii. Nikde jinde navíc neochutnáte „Nieuw Licht“, oblíbené kořeněné holandské pivo z 19. století, které se tu čepuje pod názvem Švihadlo. Vedle stálé nabídky belgických a holandských piv typu Ale a speciálů je právě Švihadlo vlajkovým pivem celého pivovaru. Jeho chuť má totiž „švih“. Holandské receptury ale tvoří pouze jednu část kvality piva. Rodinný pivovar Švihov se nachází na dohled od nádrže Želivka a kvalitní místní voda tvoří pro každou z originálních receptur zcela základní složku.

Ukázkový rodinný podnik
Na budování pivovaru spolupracuje celá rodina a pomáhají i blízcí přátelé. Dědeček Tomáš (Annin tatínek) se svojí stavební firmou pomáhá pivovar vybudovat a se stavbou vypomáhal i Annin mladší bratr. Holandský dědeček Gerard se naopak vrhl na pěstování bylin a superovoce, které bude potřeba do originálních receptur, a plánuje vybudovat i chmelnici. Pomáhají i přátelé. Především s budováním farmářské prodejny, kde se můžete těšit na nejlepší regionální produkty. Už nyní je vedle pivovaru otevřené příjemné venkovní posezení, přibližně za měsíc se zprovozní i pivní klub a farmářská prodejna. A díky neutuchající energii celé rodiny se už letos budete moci v pivovaru i ubytovat. V příštím roce se plánuje dokončení stodoly, kde kromě prostorných apartmánů k ubytování vznikne i multifunkční prostor pro pořádání různých společenských i firemních akcí.

Na počátku „znovuzrození“ prvorepublikového půllitru byl dárek od kamaráda.
„Byl to člověk ze staré školy, pracovitý, pečlivý. A byl to rovný, poctivý chlap,“ vzpomíná slovenský horolezec Zoltán Demján na svého dědu Karola Maiera. Zoltán, pokořitel několika himálajských osmitisícovek, po svém dědovi, prvorepublikovém bankovním úředníkovi, zdědil krásný ručně dělaný skleněný půllitr. „Když mi Standa Bernard přivezl ochutnat pivo, oplatil jsem radost a džbánek po dědovi jsem mu daroval.“

Tak začala cesta k nové sklenici na pivo Bernard. „Nápad, že bychom podle toho pěkného džbánku mohli udělat novou sklenici na naše pivo, přišel ihned,“ vzpomněl na okamžik inspirace spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

„Vznikl zcela originální a na trhu unikátní džbánek na pivo blížící se uměleckému artefaktu. Osobně mám nejlepší pocit nejen z dokonalé optiky, ale především z decentního embosovaného loga, které na rozdíl od mnohdy složitých reklamních potisků působí elegantně, až aristokraticky,“ řekl přední český designér Rony Plesl, kterého Rodinný pivovar Bernard oslovil ke spolupráci.

Jméno podle původního majitele
Nový džbánek pivovaru Bernard dostal jméno po původním majiteli předlohy – Karol Maier. „Džbánek má krásný, čistý, soudkovitý tvar. Je to bytelný ale elegantní půllitr, pořádný kus kvalitně zpracovaného skla, skvěle pasuje k vyvážené chuti a plnosti našich piv,“ hodnotí novinku Stanislav Bernard.

Zadavatel, designér a výrobce se společně museli vypořádat s mnoha technickými problémy. Bylo nutné kompletně přetvořit konstrukci původního vzoru, který byl vyroben ručně a foukáním, dnes se sklo v sériích lisuje. „Přestože se jedná o redesign sto let starého vzoru, zrodil se prakticky zcela nový džbánek,“ dodal Rony Plesl. Výrobu zajištuje firma Sahm.

Z nových sklenic Karol Maier bude možné se napít v hospodách a restauracích s pivem Bernard. Ke koupi jsou v e-shopu a značkových prodejnách, k dostání jsou sklenice o objemu 0,5 litru a 0,3 litru.

Firmy v Jihočeském kraji doufají, že se před 1. lednem podaří vyjednat podmínky brexitu. V opačném případě by se jim vývoz zboží prodražil.

Pivo z Budějovického Budvaru pijí Britové v Leedsu, Bristolu, Glasgow, Londýně a dalších městech. Vedení národního pivovaru z jihu Čech teď ale řeší, jak svůj ležák na ostrovy posílat po 1. lednu 2021, kdy nastane brexit. Dohoda s Evropskou unií se totiž zatím nerýsuje a pokud se nezdaří, některým firmám to zkomplikuje vývoz zboží.

Pro pivovar je to podstatné. Velká Británie je pro Budějovický Budvar jednou z pěti nejdůležitějších exportních zemí. Reakcí na nejistotu situaci by mělo být posilování skladů.

„Počítáme s tím, že po dohodě s naší dceřinou společností v Británii budeme tvořit určitou pojistnou zásobu,“ uvedla Renata Pánková, obchodní ředitelka Budvaru pro mezinárodní trhy.

Podle ní teď Budvar do Británie neposílá tankové pivo. Nemůže za to brexit, ale koronavirus.

„Nevyvážíme z důvodů souvisejících s covidem-19. Omezení provozu restaurací způsobilo pokles prodeje piva v hospodách obecně. Nevíme v tuto chvíli s jistotou, zda hrozí, že se pivo zkazí. Nejprve si interně zanalyzujeme rizika, možnosti řešení a podle toho se rozhodneme,“ sdělila Pánková.

I přestože zatím není jasné, co bude brexit pro pivovary znamenat, ten českobudějovický výrazné obavy nemá. „Celou situaci monitorujeme, a zatím máme předběžné informace z celní správy, že by Velká Británie po odchodu z Evropské unie neměla uplatňovat clo na pivo,“ upřesnila Pánková.

Brexitu se věnuje i výroční zpráva pivovaru z roku 2019. „Problematika volného obchodu s Velkou Británií v kontextu cel a daní se významně dotýká i našeho podniku, proto pečlivě sledujeme dění kolem brexitu. Ve Velké Británii máme dceřinou společnost, prostřednictvím které realizujeme prodej zhruba 60 tisíc hektolitrů našeho piva,“ stojí v dokumentu.

Kromě Budvaru sleduje vývoj situace i holding Koh-i-noor. Zboží tam posílá tužkárna i firma Gama působící ve farmaceutickém průmyslu. Kromě jiného na ostrovy vyváží přes 40 milionů jednorázových pipet.

„V případě brexitu bez dohody hrozí cla ve výši 6,5 procenta a s tím spojené vícenáklady na dopravu a pochopitelně i spousta papírování. Na začátku se pak dá očekávat velké zpoždění dodávek a je otázka, jak dlouho by tento stav trval. S tím souvisí i riziko preference zboží z Asie z důvodu příznivějších cen,“ zhodnotil majitel Vlastislav Bříza.

„Jsme vděční, že jsme v EU“
Podle něj by pro Gamu takový stav představoval riziko zdražení a zpoždění importu klíčových materiálů vyráběných ve Velké Británii, které jsou nezbytné pro finální výrobu v České republice.

„Dočasným řešením by bylo robustní předzásobení a pomoc zákazníkovi formou slevy. Velikost předzásobení je ale zároveň limitovaná velikostí skladových prostor, finančními možnosti a pochopitelně i expirací výrobku,“ dodal Bříza.

Na ostrovy vyváží v menším množství i českobudějovická firma Tomket, která v Číně vyrábí pneumatiky. Pro ni ale tento trh tvoří jen několik procent z celkového obratu.

„Snad bude brexit s dohodou. Tak přemýšlí i většina lidí ve Velké Británii. Doufají, že nakonec dohoda bude, protože následky bez ní by byly ohromné. Významným způsobem by to ovlivnilo zejména denní dodávky,“ okomentoval zakladatel firmy Radek Grill.

„Řešením je zasílání přímo z výrobních závodů, které máme mimo Evropskou unii, ale je to pro nás změna distribučního modelu, na kterou nejsme připraveni. Jsme vděční, že jsme v EU, a zejména dnes si uvědomujeme, jaká je to výhoda. Nečeká se na hranicích v kolonách, zboží proudí rychleji a zákazník má díky velké konkurenci nižší ceny,“ dodal.

V jednotkách procent má zakázky ve Velké Británii i strojírenská firma Motor Jikov z Českých Budějovic. „V poslední době se navíc objem obchodů spíše snižuje. Nicméně při započtení podílu našich odběratelů, kteří následně své výrobky dodávají do Velké Británie, může jít již o významnou část naší produkce, a to 10 až 15 procent. V těchto případech ale nejsme přímým dodavatelem do Británie, nemusíme tedy řešit problémy s dovozem či clem,“ reagoval generální ředitel Miroslav Dvořák.

Zákazníci, kterým Motor Jikov dodává zboží, již před několika měsíci přesunuli své sklady a adresy do jiných zemí právě kvůli obavám z brexitu.

„Takže místo do Británie teď třeba dodáváme do Nizozemí. Jedná se o globální společnosti, které bez ohledu na nejistý politický vývoj již přijaly opatření. Z pohledu dovozu se snažíme nákupy řešit jinde, je to průběžně dlouhodobá činnost a brexit ji pouze podporuje,“ přidal Dvořák, podle kterého je nyní větším problémem covid-19.

Dočasně zavřelo nebo výrazně omezilo výrobu zhruba 20 minipivovarů, majitelskou strukturu pak změnilo od nástupu pandemie koronaviru zhruba 30 těchto podniků. ČTK to sdělil prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Zatím se tak nepotvrdil jeho jarní odhad, podle kterého mělo změnit majitele nebo zavřít 40 procent z českých malých pivních producentů. V ČR bylo před příchodem pandemie kolem 500 minipivovarů. Krize ale podle něj teprve přichází.

"Krize v centrech turistických měst teprve nastává. Rezervy se vyčerpaly, státní pomoc nefunguje a propad tržeb stále trvá. Například centrum Prahy je na 15 až 20 procentech obvyklých příjmů v tomto období. Omezování otvírací doby tuto situaci jenom prohloubí, ale i bez něj by to nebylo o moc lepší. Dokud tady nebudou turisté a dokud budou vystrašení Češi sedět doma, tak se nic nezmění," uvedl prezident svazu. Omezení oslav nebo zrušení firemních večírků je pak podle něj už jenom hřebíkem do rakve české hospody.

Jména pivovarů, které musely kvůli vládním opatřením v souvislosti s koronavirem zavřít, ale odmítl ČTK sdělit.

Restaurace a bary budou muset od čtvrtka své prostory zavírat ve 22:00, v platnosti má být opatření dva týdny. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) dnes potvrdil již v úterý avizované omezení, podrobnosti zveřejní na webu ministerstva. Pod vlivem alkoholu v restauracích a barech jsou lidé více v kontaktu a nedodržují rozestupy, řekl. Další mimořádná opatření se budou týkat kadeřnictví a holičství. Nebudou zavřená, ale dostanou další pokyny pro provoz.

Na začátku semestru a nového akademického roku přivítali na Mendelově univerzitě studenty speciálním pivem. Uvařili ho v pivovaru Moravia, který s univerzitou spolupracuje. Na jeho přípravě se podílel i bývalý student univerzity Jan Grmela, který je vrchním sládkem skupiny Czech Craft Beers.

Recepturu nového piva dozoroval vedoucí Ústavu technologie potravin na Agronomické fakultě MENDELU Tomáš Gregor. Pivo je podle něj zajímavé přidáním žitného sladu. „Ten dodává pivu chlebnatou chuť, která podporuje výbornou pitelnost. Mendel se proslavil křížením hrachů, my jeho vědeckou činnost svým způsobem napodobujeme kombinováním různých druhů sladů," vysvětlil Gregor.

Nejen studenti budou moci pivo ochutnat v několika brněnských restauracích. Další várka speciálního zlatého moku se bude vařit podle zájmu.

Na univerzitě se dá umění přípravy piva také studovat. Už několik let tam vychovávají budoucí sládky, kteří mají k dispozici i zkušební pivovar.

Pivovary Lobkowicz Group (PLG) žaluje o téměř 21 milionů eur (přibližně 566 milionů Kč) britská investiční skupina Chayton Capital. Podle serveru E15.cz, který ve středu o případu informoval, pivovary ručily za firmu Renergy, která skupině Chayton nesplatila dluh. Českou pivovarnickou skupinu ovládá čínská společnost CITIC Europe Holdings. Ta tvrdí, že záruky vystavil v roce 2012 tehdejší ředitel PLG Zdeněk Radil v rozporu se zákonem.

Žalobu na Pivovary Lobkowicz Group a její dceřiné společnosti podala ke krajskému soudu v Praze britská Chayton Capital prostřednictvím společnosti Chayton Sava. „Jedná se o plnění v souvislosti s investicí PLG v Polsku,“ řekl webu E15.cz ředitel Chayton Capital Jaromír Peklo.

Podle serveru šlo o investici do polského pivovaru Fuhrmann, kterou řídil bývalý šéf PLG Radil. Realizovat ji měl přes firmu Renergy, za niž se zaručila PLG a její pivovary. Renergy však peníze skupině Chayton Capital nevrátila, ačkoliv jí to před rokem nařídil soud. Britští investoři se proto obrátili na PLG coby na ručitele.

Podle současného majitele pivovarnické skupiny, čínské společnosti CITIC, nejde o klasický obchodní spor. „Podle našeho přesvědčení se jedná o trestný čin podvodu a porušování povinností při správě cizího majetku,“ řekla E15 ředitelka public relations CITIC Europe Holding Silvie Špryňarová.

„Údajné záruky vystavené za PLG panem Zdeňkem Radilem, který se dnes skrývá před spravedlností, byly v roce 2012 vystaveny v rozporu se zákonem,“ dodala mluvčí. CITIC zároveň upozorňuje, že záruky nebyly zachyceny v účetnictví PLG, a to ani v době, kdy se s akciemi obchodovalo na pražské burze.

Spor mezi společnostmi Chayton Capital a PLG řeší kromě české justice i soudy v Polsku a na Kypru. Podle Špryňarové skupina Chayton podala deset podnětů k polským soudům. „K dnešnímu dni jich bylo polskými soudy osm rozhodnuto ve prospěch společnosti PLG a zamítnuto,“ řekla Špryňarová serveru E15.cz. Podle Pekla však šlo pouze o formální rozhodnutí, která se netýkala postaty sporu.

Skupinu PLG tvoří pivovary v Protivíně, Uherském Brodě, Jihlavě, Hlinsku, Klášteře nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Černé Hoře. Mezi hlavní značky patří Lobkowicz, Rychtář, Klášter, Platan, Ježek, Černá Hora a Uherský Brod. V roce 2018 se PLG propadly do ztráty 455,1 milionu korun po předchozím zisku 81,3 milionu korun z roku 2017. Roční výstav PLG je kolem 1,3 milionu hektolitrů, uvádí skupina na svém webu.