Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Plzeňský Prazdroj bude mít asi nového majitele. AB InBev chce koupit SABMiller

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPrazdroj

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev hodlá nabídnout za převzetí svého největšího nadnárodního konkurenta SABMiller 70 miliard liber (2,6 bilionu Kč). Informoval o tom v neděli list The Sunday Times s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním mezi podniky.

List dodal, že AB InBev by mohl nabídku předložit v příštích dnech.

SABMiller, jehož součástí je rovněž Plzeňský Prazdroj, již v polovině září oznámil, že AB InBev má o jeho převzetí zájem. Spojení těchto dvou kolosů, které pokrývají zhruba třetinu světové spotřeby piva, by bylo dosud největší transakcí v pivovarnickém odvětví.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa. Od Anheuseru zdědil AB InBev řadu dlouhodobých právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značku Budweiser a její různé obměny. Loni skupina koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě, pokračoval koupí nizozemského Grolsche a americké Miller Brewing a v roce 2011 převzal velký australský pivovar Foster’s. Nyní má asi 70 tisíc zaměstnanců ve více než 80 zemích světa.

Pivo Zubr Premium bodovalo jako nejlepší český ležák

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Iva NajďonovováZubr

Ocenění nejlepší ležák si ze soutěže České pivo odvezl zlatavý mok Zubr Premium.

O vítězství rozhodla za dohledu notáře odborná komise, která posuzuje senzorické vlastnosti piva.

Přerovský pivovar uspěl v letošním ročníku hned několikrát.

Zubr Grand se umístil na druhém místě v kategorii jedenáctistupňových piv, Zubr Classic dosáhl na stejnou příčku v kategorii výčepních piv a do třetice získal druhé místo také Zubr Classic tmavý mezi pivy tmavými.

Soutěž České pivo se letos konala již po patnácté, každoročně ji vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven, odborným garantem soutěže je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.-lezak-20150925-vn65.html

Při Selských slavnostech na farmě Novákových mělo premiéru nové pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Táborský deníkAutor:Alena ŠatrováObora

Letošní rok vyhlásila OSN Mezinárodním rokem půdy. Péče o půdu tak byla hlavní myšlenkou Selských slavností. Její páté, a tedy předposlední zastavení, se v sobotu konalo v Oboře.

Zastavení na Táborsku přivedlo na farmu manželů Novákových stovky lidí s malými dětmi. Zábavu tu měli připravenou na celý den. Manželé jsou jedním z příkladů, jak člověk dokáže splynout s přírodou a půdou a využít všechny její možnosti. Například i zužitkování veškerého odpadu v bioplynové stanici. Z původně 20 hektarů se jejich farma rozrostla na rozlohu kolem pěti stovek hektarů. Věnují se chovu holštýnského skotu i rostlinné výrobě a nově také pěstování chmele pro svůj nový rodinný pivovar. Návštěvníci sobotních slavností byli jeho prvními degustátory.

Ochutnal i zemědělec Pavel David z Popovic u Dolního Bukovska. „Je výborné, jedenáctka jako u každého jiného piva je lepší než desítka," hodnotil oborské pivo s grepovým tónem a při té příležitosti se prošel i chmelnicí. Na své půdě pěstuje hlavně obilí a řepku a také chová býky.

Své hodnocení piva přidal i Zdeněk Poustka z Tábora. „Můj švagr o něm říkal, že je jako plzeň a tu hořkou chuť opravdu cítím, takže je fakt dobré a tu plzeň mi trošku připomíná. Hlavně mě tady ale zajímají potraviny, protože se snažím jíst zdravě."

Martin Novák, majitel rodinné farmy, která je členem asociace pořádající Selské slavnosti, rád zvládá další technologie. Když už ovládl zemědělskou výrobu včetně dojení krav, padlo rozhodnutí založit chmelnici a vybudovat malý pivovar. „Chmelu se u nás kupodivu dařilo dobře. Samozřejmě, že si velké chmelařské oblasti zakládají na tom, že u nich je chmel nejlepší, ale já si na jeho sklizeň, vůni ani chuť nemůžu stěžovat. Je vynikající. Rozhodující je, že my ho sklízíme ručně a také ho sušíme pozvolna, takže mu zůstává vůně. Slad si ale zatím kupujeme," říká farmář, jenž má u celníků povolen objem 500 hektolitrů ročně. „Zatím jsme ale na začátku, dnes naše pivo prodáváme poprvé a navařili jsme asi kolem tří tisíc piv.

Pivovar ale není jedinou novinkou Novákových, kterou návštěvníkům představili. Loni například zrekonstruovali teletník a místo dobytka v něm prezentují umění. „To je takový bonbónek na farmě, ve staré maštali otevřeli galerii Kravín, v níž je vystavena kolekce obrázků – krajinomalby a k tomu ještě exponáty historické zemědělské techniky," doplnil Pavel Šmidrkal, který u Nováků zastává pozici kurátora výstav, jež Novákovi pořádají ve svém muzeu a obrazárně Špejchar v Želči.

Selské slavnosti v republice pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR. Letos už posedmé se šesti zastaveními po republice. Součástí každého je i odborný seminář pro zemědělce, který byl u Novákových na téma Půda jako dědictví dalším generacím, dále prohlídka farmy, ukázky techniky a starých řemesel, muzika a interaktivní program pro děti.

Na moderní rodinnou farmu zavítal v sobotu i Václav Dušek z Maršova, jenž v zemědělství pracoval celý život. Stará technika mu proto nebyla cizí. „Tuhle starou mlátičku měl můj otec, soukromě hospodařil do 50. roku minulého století, pak začala fungovat strojní družstva a nakonec zemědělská. Tuhle novou mašinu jsem ještě ani nikdy neviděl," ukázal na obrovský kombajn a představil nám i malý historický traktor, s nímž dvacet let jezdil. „Když se stavěly kravíny, jezdil jsem s ním až do Vožice pro cihly. Víte, co to s ním bylo za námahu? Taky jsem jel třikrát za den, a to ještě tenhle Zetor neměl ani brzdy, na vozech byla jen taková páka. Dnešní zemědělství udělalo ohromný pokrok, vždyť já ještě jezdil s koňmi a kravami. Ale já bych to neměnil, protože strojový park znamenal úsporu lidí," zavzpomínal Václav Dušek na minulost.

Poslední letošní slavnosti můžete navštívit 17. října na statku v Čelině, v příbramském okrese.

Hity pivní pouti? Zlatavý mok a známé kapely

Publikováno:před rokemZdroj:Blatenský deníkAutor:Jan Charvát

Pole a uličky zastavěné auty. Nekonečné davy, dlouhé fronty stánků, kolotoče. Z píp tečou hektolitry piva. Balónky, langoše, klobásky. Pravý burčák z jižní Moravy. Hotový Babylon. Pivní pouť v Černé Hoře je v sobotu odpoledne v plném proudu. Kdo našel místo k parkování, toho během chvíle vcucne živá řeka před černohorským pivovarem. Na tradiční akci dorazily tisíce lidí nejen z Blanenska. Konala se už po devatenácté.

Někdo přijel na koncerty známých kapel nebo za nákupy. Další pak vyloženě kvůli pivu a setkání s přáteli. „Je to docela šichta. Pivo teče proudem, lidi mají žízeň. Kolik jsem toho vytočil? Moc, nepočítám to," směje se muž, který čepuje pivo z pípy umístěné v kufru legendárního Volkswagenu Brouk.

Usmívá se i opodál stojící pivař, který se tak tak drží na nohách. Slinu chytil zřejmě už před několika hodinami. Ale jde opět odvážně na zteč pro další kelímek zlatavého moku. „Ještě jeden kósek lópnu. Jedém Čeháčko," zadrmolí a mizí v davu.

Některé příchozí pivní turistika neláká a pouť projdou jen zběžně. Jako třeba Renata Stejskalová z Bořitova. „Jsem tady s malou. Rychle jsme prolétly stánky. Koupily jsme si trdelník a plyšovou hračku a spěcháme domů," říká žena.

To manželé Chrobočkovi se na pivní pouti zdrželi až do tmy na závěrečný ohňostroj. Do Černé Hory se totiž letos přistěhovali z Brna a na akci v pivovaru byli poprvé. „Byli jsme očíhnout terén. Máme za sebou koncert kapely Jelen a Banjo Bandu Ivana Mládka. Oboje bylo super. Ještě počkáme na vystoupení Wohnoutů, Chinaski a moc se těšíme na večerní ohňostroj," hlásí paní Chrobočková.

Návštěva muzea
S manželem si dali na pouti několik piv. „I když jsme spíš vinaři, tak pivo nám chutná také. Nějaké to pivínko jsme si dali a bylo výborné. Pili jsme Velena, Matouše a tuším že i Kvasara," dodává žena.

Řada návštěvníků pouti navštívila v černohorském pivovaru také muzeum pivovarnictví. Tam se ve stylovém sklepení dozvěděli při komentované ochutnávce piv spoustu zajímavostí od sládka Vlastimila Zedka. „Pšeničné pivo musí působit osvěžujícím dojmem. Je nejméně hořké. Pšeničná piva jsou ta, která mají více než třicet procent pšeničného sladu," vysvětluje skupině turistů Zedek.

Návštěvu muzea pivovarnictví nevynechal také Zdeněk Kubový z Pravlova. „Na pivní pouť jezdím pravidelně. Už devět let. Za pivem i za zábavou. Dneska jsem si zašel i do muzea. A kolik jsem toho vypil. Zatím jen dvě dvanáctky. Manželka mě krotí, abych vydržel na večerní koncert revivalu Kabátů," zubí se po cestě z muzea Kubový. Závěr sobotní pouti patřil skupině Chinaski s frontmanem Michalem Malátným. Po koncertu večerní oblohu nad pivovarem rozzářil ohňostroj a po deváté večer rozduněly nádvoří pivovaru písničky revivalové kapely Kabát.

Začínají Dny českého piva. Zapojí se 6 tisíc hospod

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

V neděli začíná třetí ročník Dnů českého piva, do oslav se zapojí 6 tisíc restaurací a hospod. Budou například nabízet speciální pivní menu a neobvyklá piva. Akce, která se v minulých ročnících konala jediný den, se letos rozšíří na celý týden. Začátek je symbolicky v předvečer svátku svatého Václava.

Spolu restauracemi se do oslav zapojí až stovka pivovarů a minipivovarů, které prezentují 90 procent tuzemského pivovarského trhu, řekl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Oslavy završí v sobotu 3. října Den otevřených pivovarů, kdy zapojené podniky otevřou pro návštěvníky své brány až do pozdních večerních hodin.

Například Gambrinus bude v neděli ve 3 000 hospodách nabízet ležák První chmel, který je připravený již z letošní chmelové úrody. Staropramen uvařil pětinásobně chmelenou nepasterizovanou dvanáctku. Velkobřezenští sládci zase připravili polotmavý speciál Märzen.

Hostinští: Pokladny zdraží pivo o 15 korun

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkAutor:David Šibor

Plánované zavedení elektronické evidence tržeb rozděluje provozovatele hospod a restaurací na Třebíčsku. Plán vlády je jasný. Přijetím zákona by ráda získala do rozpočtu peníze, které se podle ní ztrácí v šedé ekonomice.

S tímto názorem ne všichni hospodští souhlasí. Jak odpůrci, tak zastánci registračních pokladen se ale shodnou na jednom. Po přijetí zákona už si lidé v hospodě pivo za 20 korun nekoupí.

Podle jedné strany nutnost, která zabrání daňovým únikům, podle druhé zbytečnost, která v tom lepším případě zdraží pivo v hospodách. V tom horším případě donutí podnikatele zavřít jejich podniky.

„Elektronická evidence tržeb je naprostá nutnost. Pro fungování tržního prostředí je jejich zavedení nezbytné. V pohostinství to bude mít neskutečný dopad na všechny," uvedl provozovatel zábavního centra DON v Třebíči Luděk Ondračka a dodal, že se můžeme bavit o tom, jestli elektronickou evidenci chceme, nebo ne, ale bohužel ji potřebujeme.

S jeho názorem nesouhlasí provozovatel Restaurace Bílý Dům v Moravských Budějovicích Josef Čermák, který si fungování elektronické evidence tržeb nedokáže představit.

„Se zavedením elektronické evidence tržeb nesouhlasím. Nedovedu si něco takového představit, když bude plná hospoda a například spadne systém. Nevím, jak to bude fungovat," řekl Josef Čermák.

Navíc vyjádřil obavy, že by se zavedením evidence tržeb souvisely i další problémy. „Pořízení všech náležitostí k evidenci by stálo minimálně padesát tisíc. Myslím, že polovina restaurací v Moravských Budějovicích by zavřela," je přesvědčený provozovatel moravskobudějovické restaurace.

Bude se zdražovat a propouštět
Na čem se majitelé svých hospod a restaurací shodnou, je to, že se zavedením registračních pokladen bude muset většina z nich výrazně zdražit. „Pro ty kteří žijí jen z obratu piva to bude znamenat nutnost obrovských změn. Třeba zdražení o deset až patnáct korun na půllitru," je si jistý Ondračka a dodává, že stejná situace bude u denních menu, které se v současnosti prodávají za 70 korun. Tady Ondračka očekává zvýšení cen přibližně o 30 korun.

S tím, že s sebou evidence tržeb přinese zdražení, souhlasí i Čermák. „Samozřejmě, že bude jídlo i pití dražší. Navíc vyšší ceny v hospodách odradí zákazníky, a bude se muset také propouštět," dodal. S přijetím zákona by musel ve své restauraci zdražit také majitel restaurace Maják v Budkově František Bláha. „Určitě bych musel zdražovat. Zatím nemám propočítané, co a o kolik, ale každopádně by šly ceny nahoru," přidal svůj názor František Bláha.

Vyšší výběr daní a férová soutěž
Pokud dojde ke schválení zákona, spuštění elektronické evidence tržeb proběhne v polovině příštího roku. Hlavním cílem elektronické evidence tržeb by podle ministra financí Andreje Babiše měl být nejen lepší výběr daní, ale také férová soutěž a narovnání podmínek mezi podnikateli. S tím souhlasí i Ondračka, který dodává, že pokud chceme mít fungující pohostinství, musíme nasadit léčbu.

Vláda si od přijetí zákona slibuje omezení šedé ekonomiky a zamezení daňových úniků. Podle ministra financí stát selhal v oblasti vybírání daní a od nepoctivců už léta není schopen vybrat vůbec žádnou daň. Poctiví podnikatelé jim pak nemohou konkurovat.

Povinnost elektronicky evidovat tržby jsou zatím navrženy pro restaurace a maloobchod. Státu by měla elektronická evidence tržeb podle vládních odhadů zajistit ročně až dvanáct miliard korun navíc.

Začínají Dny českého piva, zaměří se na tradiční tuzemskou produkci i speciály

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Jitka Hanžlová

Trh s pivem v Česku překvapivě stagnuje, změnit to chtějí Dny českého piva, které letos vstupují už do svého třetího ročníku. Akce bude probíhat celý týden v celkem 6 tisících hospodách po celém Česku. Nejen v Bavorsku se tak podzim stává svátkem piva.

Hlavním cílem slavností je připomenout tradici českého piva a zaměřit pozornost zákazníků na kvalitu. Zdůrazňuje například prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

„Ukázat lidem, že české pivo je opravdu fenomén, že je to nejkvalitnější pivo na světě, a že máme být na co hrdí, a že bychom si ho měli umět vychutnat.“

Pivovarníci nenabádají k velké konzumaci. Spíše zdůrazňují kulturní tradice a vliv zlatavého moku na zdraví. Do osvěty mezi zákazníky se pustil i Milan Schramm z Heinekenu.

„Není to jen o tom, že dělá hezká těla, ale že působí pozitivně na organismus. Samozřejmě jen, když se pije s respektem a určitou mírou,“ vysvětluje.

Na Dny českého piva proto sládci připravili řadu speciálů. Pozadu nezůstaly ani malé pivovary, těch se do akce zapojí přes devadesát.

„Třeba tady v Praze připravují pivo z ječmene, té úplně první odrůdy, ze které se dále vyšlechtily všechny další české odrůdy sladařského ječmene,“ popisuje Šuráň.

Nutnost přicházet s novými nápady si uvědomuje i sládek pivovaru Litovel Petr Kostelecký.

„Sládek v pivovaru musí mít pořád spoustu nápadů. Doba se hodně změnila, trh nás nutí přemýšlet o novinkách, specialitách. Ale domnívám se, že stále 90 procent vypitého piva v Česku bude pivo typu světlý ležák, či světlé výčepní pivo,“ uvádí.

Pivovary v České republice ročně uvaří přes 19 milionů hektolitrů piva. Nejvíc jich pochází od značek Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budějovický Budvar. Podle velikosti následují Pivovary Lobkowicz nebo Rodinný pivovar Bernard. Minipivovary se na celkové produkci podílí jedním procentem.

Odstartují Dny českého piva. Hostinští kvůli rekordu vyzvou hosty k přípitku

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Radek Pecák

Akce, která má podpořit klesající prodej sudového piva, se letos z jediného dne rozšíří na celý týden. Zapojí se na šest tisíc restaurací a program vyvrcholí příští sobotu, kdy se v mnoha pivovarech uskuteční den otevřených dveří.

Celý týden letos budou trvat Dny českého piva. Loňský a předloňský ročník obdobné akce byl pokaždé jen jednodenní.

"V neděli, v předvečer svátku svatého Václava, přesně v 19.30 vyzvou hospodští své hosty ke společnému přípitku. Jedná se o pokus o největší pivní přípitek v Česku, a proto mají za úkol na web zaznamenat, kolik lidí se u nich akce zúčastnilo," informoval předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Letos se má podle organizátorů do akce zapojit šest tisíc restauračních podniků, což je o polovinu více než v loňském roce. Řada z nich bude mít mimořádné jídelníčky, většina nabídne speciální typy piva uvařené právě pro tuto příležitost.

Hlavním cílem je podpořit prodej sudového piva v Česku, který má stále sestupnou tendenci. Zatímco dříve se většina v tuzemsku uvařeného piva vypila v restauracích a hospodách, dnes lidé většinou tento mok pijí z plechovek a skleněných či plastových lahví.

Dny českého piva proto podporuje řada velkých i malých pivovarů, které dohromady obhospodařují devadesát procent trhu s českým pivem.

Akci zakončí příští sobotu Den otevřených pivovarů. Například v největším tuzemském pivovaru Gambrinus v Plzni budou moci zájemci absolvovat školu čepování pod vedením zkušeného sládka. Konat se bude rovněž ochutnávka limitované várky piva Gambrinus První chmel uvařené na oslavu tuzemského pivního svátku.

"Věřím, že během pár let se z této události může stát skutečný celonárodní svátek pro všechny, kteří mají rádi české pivo a chtějí ho s námi oslavit,“ říká František Šámal.

Český pivař chce hořké pivo a nenechá se opít slogany o jemné chuti

Publikováno:před rokemZdroj:HlídacíPes.orgAutor:Robert Malecký

Český zákazník sice rád ochutnává piva, která potkal v zahraničí, základem ale dál zůstane ležák – ať už slabší, tedy to, co známe jako desítku, nebo silnější. Ty by se nově měly označovat premium. Nová kategorizace by zároveň měla umožnit správné označování piv, které se do současných škatulek prostě nevejdou, třeba piva pšeničná nebo stouty, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Jak se mění chutě českého pivaře?
Pomalu – a to je dobře. Pije především český ležák. Začíná vyžadovat opravdu hořká piva a nenechává se opít slogany o vyvážené jemné chuti.

Jak dlouhá a nákladná je cesta nového druhu na trh?
U velkého pivovaru je to minimálně půl roku a investice jsou jednotky až desítky milionů korun, především do obalů a marketingu. Samotná výroba piva až tak drahá není. U minipivovarů je to podstatně levnější a rychlejší.

Jaké novinky se osvědčily, a co naopak český pivař odmítl?
Osvědčila se pšenice, i když až napodruhé. Svým způsobem se osvědčily i radlery, které vyletěly nahoru a zase spadly, ale své místo na trhu si drží. Naopak se neprosadily dovozy světových značek.

Váš soukromý tip – co by měl český pivař ochutnat, co zde ještě není?
Český pivař by se především neměl bát ochutnávat jiné druhy piva a neměl by trpět předsudky ani u ležáku.

Jak a proč by se měla měnit kategorizace piva, o které se nyní jedná na ministerstvu zemědělství ve spolupráci s oborovými svazy?
Je zastaralá, ovlivněná tehdejším pivním trhem a nepostihuje nové trendy a piva, která k nám přicházejí ze zahraničí. Kategorizace by měla zohledňovat tři základní principy – sílu piva, třeba v procentech EPM (hmotnostní procento extraktu původní mladiny – pozn. red.) nebo slovním popisem, jako je tomu teď, způsob výroby – spodní, svrchní, spontánní kvašení, nealkoholické pivo atd. – a použité suroviny, pivo pšeničné, žitné a podobně.

Jak je vůbec platná kategorizace stará?
Poslední novelizace pochází z roku 1997 a nevyhovuje v popisu stupňovitosti a charakterizace piv.

Ono to přináší často neřešitelné situace, kdy se některá moderní piva prostě do kategorií nevejdou…
Pšeničné pivo o EPM 12 % se muselo jmenovat svrchně kvašený pšeničný ležák, i když ležák je označení pro spodně kvašená piva. stejně je tomu u ALE (svrchně kvašená piva, původně vyráběná bez použití chmele – pozn. red.). U nás ležák znamená jakékoliv pivo EPM 11 – 13 %. V Polsku lager znamená způsob výroby, což je správnější, takže se k nám vozily levné 8 % lagery z Polska, což mátlo spotřebitele. Nebo jiný příklad: každé tmavé pivo silnější než 18 % EPM se muselo označit jako porter, i když to byl stout.

Jak to bude se značením stupňovitosti, které už nyní není povinné? Očekáváte, že se zachová, třeba z tradičních důvodů?
Zachová se z tradičních důvodů a i pro lepší orientaci spotřebitele. Pouze se vymění název kategorie 11 – 13 % EPM za například premium. Nebo se vymyslí jiná kategorizace, ale to je nepravděpodobné.

Lze očekávat, že “základním” pivem zůstane slabší lager – tedy pověstná desítka?
Lze očekávat, že zakladem zůstane výčepní pivo 7 – 10 % EPM a premium – tedy kategorie 11 – 13 % EPM.

Jak to bude dál s označením České pivo?
Značka České pivo bude využívána stále více, především s ohledem na zahraničí. Zde mám na mysli jak export, tak turismus. Bude to stále silnější argument pro nákup piva. A především velcí výrobci ji budou používat častěji, aby zdůraznili kvalitu svého piva, použité domácí suroviny a postupy.

Víte, co pijete? Naučte se nové pojmy, chystá se revoluce ve značení piva

Publikováno:před rokemZdroj:HlídacíPes.orgAutor:Robert Malecký

Český pivař objevuje svět. Nebo lépe řečeno druhy piva, které nejsou součástí zdejšího hlavního proudu. A pivovary, hlavně ty malé, se mu snaží vyjít vstříc. Nese to s sebou i problémy. Platná vyhláška rozděluje pivo na tři základní kategorie – piva stolní, výčepní, ležáky, speciály a portery. To už nestačí – a připravuje se proto její novelizace.

Nedostatečnost současné zákonné úpravy je vidět na příkladu porterů, tedy tmavých piv se stupňovitostí vyšší než 18 procent. Automaticky do této kategorie “spadne” jakékoli takto silné tmavé pivo, i když ve skutečnosti o porter vůbec nejde.

“Uvaříte devatenáctku, dvacítku stout a chtě nechtě ho musíte nazvat porter, protože legislativa nic jiného nezná,” říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Ležák? Ano, ale osmička z Polska
Před časem se v českých supermarketech prodával ležák, které překvapoval poměrem cena/slibovaný výkon. Lager za cenu kolem osmi korun, no nekupte to. Šlo o matení spotřebitele, využívající skulinu mezi platnou legislativou a českými zvyklostmi. Dovážel se z Polska a podle zákona skutečně šlo o ležák, i když měřeno procentem extraktu původní mladiny šlo o osmičku. Tedy pivo čepované dřív třeba v hutích.

Český spotřebitel by pod pojmem lager intuitivně hledal pivo někde kolem dvanáctky. I to by měla nová kategorizace odstranit. Pro silnější ležáky by měla být zavedena mezinárodně srozumitelná kategorie premium lager.
Pšeničák přísně vzato není pivo

Návrh má podporu svazu minipivovarů. Právě ty se s nejasnostmi potýkají nejvíc. Na českých trh přinášejí kromě chuťově výraznějších ležáků často i piva speciální, která není podle platné úpravy jak označovat.

Změny by se měly dotknout především označování způsobu výroby. Český pivař by se tak měl učit pojmy jako spodní a svrchní kvašení, nebo dokonce kvašení spontánní, což je i ve světových podmínkách pivo ne zcela obvyklé.

V nové kategorizaci by mělo být místo i pro označení surovin, z nichž se pivo vaří. Vynutila si to třeba obliba pšeničných piv, ale ochutnat se už dají i piva žitná nebo rýžová. “Současná legislativa také vůbec nepostihuje oblast pšeničných piv, která by se vlastně oficiálně ani neměla pivy nazývat, a kromě toho neupravuje množství použitého sladu, takže pšeničné pivo může být vyrobeno doslova z několika zrn pšenice,” píše na serveru Vitalia.cz agrární analytik Petr Havel.

Čeká se ostré vyjednávání
Zatím spíš zdrženlivě se k novele, který by měla platit od roku 2017, staví velké pivovary. “Skupině Heineken nepřísluší komentovat legislativní záměry ve stádiu přípravy. Jako výrobce piva tyto aktivity řešíme ve spolupráci s Českým svazem pivovarů a sladoven,” říká mluvčí Heinekenu Jiří Hauptmann.

Analytik Havel k tomu dodává, že předmětem kritiky může být přílišná liberalizace podmínek pro výrobu piva. “Podle dosavadních úvah by se totiž pivo mohlo vyrábět ze sladovaných i nesladovaných obilovin, v budoucích kategoriích piv se kromě míchaných nápojů a nealkoholických piv počítá s kategoriemi spodně kvašená piva, svrchně kvašená piva a spontánně kvašená piva, a je tak otázkou, zdali si pod uvedenými pojmy spotřebitel vždy představí to, co si představit má,” varuje Petr Havel.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978