Novinky a zajímavosti ze světa piva

Právě před 178 lety, v roce 1842, spatřila světlo světa první várka piva Pilsner Urquell, jak jej známe dnes – řízný, lahodný, spodně kvašený ležák zlatavé barvy se sněhobílou pěnou. A to je třeba řádně oslavit! Vydejte se ve dnech 3. až 5. října na zpestřenou prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj nazvanou Život v pivovarských sklepích. Prohlídky začínají o víkendu v 10.00, 11.00, 12.00, 13.00, 14.00, 15.00, 16.00 a v pondělí v 11.00, 13.00, 15.00, 16.45.

Poznejte příběh jedinečného piva, které inspirovalo celý svět, projděte se autentickými místy pivovaru a zjistěte, z jakých surovin se slavný ležák vyrábí. Nahlédněte do samotného srdce pivovaru, do historické i současné varny. Novinkou na trase je zrekonstruované kino, v němž uvidíte, jak se zrodil ve své době naprosto revoluční druh piva – do té doby neznámý, který založil novou pivní kategorii. „V historických sklepích se můžete těšit na pivovarské bednáře s ukázkou jejich tradičního řemesla. Pak vás pozveme na šalandu, kde vám přiblížíme za pomoci historických fotografií, jak vypadal dřívější život ve sklepích,“ zve Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje.

Dozvíte se řadu zajímavostí, například, že dříve šalanda sloužila pivovarské chase na stravování, odpočinek, ale i zábavu. Závěrem si vychutnáte degustaci nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Vstupenky na zpestřené prohlídky doporučujeme zakoupit online na webu http://prazdroj.colosseum.eu/prazdroj/list

Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství byl uveden Vratislav Psota, vedoucí Analytické zkušební laboratoře Brno Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a jeden z největších odborníků na pěstování sladovnického ječmene pro výrobu českého piva. Cenu F.O. Poupěte získali Milan Starec a Tomáš Vodochodský, kteří posledních 20 let zasvětili obnově Černokosteleckého pivovaru, vybudování pivovarského muzea a záchraně původních pivovarských technologií a vybavení.

„Každý rok na konci září uvádíme do Síně slávy osobnosti, které zasvětili svůj život rozvoji pivovarsko-sladařského odvětví,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Letos jsme se rozhodli ocenit Vratislava Psotu za jeho celoživotní obětavou práci v oboru, za vědeckou vizi a usilovnou osvětu správných technologických postupů při pěstování sladovnického ječmene, důležitosti správného výběru odrůd a jejich důležitost na chuť, pitelnost a charakter českého piva.“

Čestnou plaketu českého sládka Františka Ondřeje Poupěte v letošním roce získali Milan Starec a Tomáš Vodochodský, spolumajitelé Černokosteleckého pivovaru, a to za svoji dlouholetou snahu o zachování historického dědictví pivovarsko-sladařského oboru. „Milan Starec a Tomáš Vochodochodský jsou krásným příkladem toho, když se spojí láska k řemeslu a oboru s podnikatelským duchem,“ říká František Šámal. „Díky nim dnes máme kousek za Prahou unikátní pivovarské muzeum, kde se uchovávají naše pivovarské tradice pro příští generace.“

Síň slávy českého pivovarství a sladařství
Ing. Vratislav Psota, CSc. vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, obor fytotechnika. Od roku 1983 pracoval v Ústavu experimentální fytotechniky (později Ústav systematické a ekologické biologie) ČSAV v Brně. V roce 1993 nastoupil do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, Sladařského ústavu Brno, kde se zabýval kvalitou odrůd ječmene. Od roku 2010 vykonával funkci vedoucího Analytické zkušební laboratoře – Sladařský ústav Brno.

Vratislav Psota působil v mnoha odborných a vědeckých komisích spojených s pivovarskými surovinami, především sladovnickým ječmenem a sladem, je členem Odrůdové komise Ministerstva zemědělství, aktivně publikoval v odborném tisku, je spoluautorem publikace Sladařství (2015), Technologie výroby sladu a piva (2000) a dalších několika monografií z oblasti obilovin, členem redakční rady časopisu Kvasný průmysl a externě přednáší na Mendelově univerzitě v Brně.

Cena českého sládka F. O. Poupěte
Milan Starec vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor Výživa a stravování. Už v době studia napsal několik monografií o nutričních vlastnostech piva a pěnivosti. Po ukončení studia začal působit v hostinské a gastronomické činnosti, provozoval několik restaurací a pořádal gastronomické akce. Aktivně studuje historii a lokace pivovarů a sladoven na území Čech, Moravy a Slezska, shromažďuje pivovarské artefakty a fotodokumentaci (v současné době asi 50 000 fotografií v digitální podobě). Spolupracuje s výzkumným centrem průmyslového dědictví při ČVUT. V roce 2001 založil spolu s Tomášem Vodochodským společnost Dej Bůh štěstí, s.r.o. a společně zakoupili uzavřený pivovar v Kostelci nad Černými lesy, kde realizují své pivovarské plány.

Tomáš Vodochodský vystudoval SPŠPT v Praze, obor kvasná technologie. Svou kariéru započal v pivovaru Vysoký Chlumec (1980-1986), v současnosti provozuje společně s Milanem Starcem společnost Dej Bůh štěstí, spol. s.r.o., která provozuje znovuobnovený pivovar Kostelec nad Černými lesy, kde realizují své pivovarské plány.

Černokostelecký pivovar a muzeum
První zmínka o vaření piva v Kostelci nad Černými lesy byla spojena s povýšením vsi na město roku 1489. Vrchnostenský pivovar při zámku byl prvně zmíněn roku 1544. V polovině 18.století činila roční produkce vrchnostenského pivovaru více než 8000 hektolitrů piva! Roku 1836 pivovar naproti zámku lehl popelem a v letech 1837-1841 došlo k výstavbě zcela nového pivovaru se sladovnou na „zelené louce“ v místech, kde stojí dodnes. Roku 1924 odkoupili pivovar od knížete Jana II. z Liechtensteinu hostinští z Černokostelecka a zřídili akciovou společnost. Po roce 1948 se již do pivovarského průmyslu neinvestovalo a technologie z 30.let 20.století sloužila až do ukončení provozu. Roku 1987 došlo k uvaření poslední várky a roku 1994 byl provoz ukončen definitivně.

Roku 2001 zchátralý a zpustlý areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy zakoupila společnost Dej Bůh štěstí spol. s r.o., se společníky Milanem Starcem a Tomášem Vodochodským. Noví majitelé pivovaru jsou pivovarští odborníci specializující se na historické pivovarské technologie a architektonické uspořádání pivovarů a sladoven. Dlouhodobě se věnují odbornému výzkumu daného tématu, publikují a přednášejí v oboru, a především zachraňují historické technologie z bouraných a nevyužívaných pivovarů a sladoven. Všechny výsledky své práce pak postupně představují široké veřejnosti v rámci prohlídkové trasy pivovarem. V prostorách pivováru v Kostelci nad Černými lesy se nachází i rozsáhlé muzeum historie pivovarství a sladovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Program Volba sládků nabídne pouze v říjnu ve více než 1800 hospodách a restauracích nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell stočený přímo z ležáckých tanků. Oslavuje tak 178 let od doby, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku piva Pilsner Urquell ze specifických českých surovin podle vlastní receptury.

Nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell je nejoblíbenějším pivem programu Volba sládků, každoročně si ho mohou milovníci piva vychutnávat právě v říjnu, kdy si pivovar připomíná výročí uvaření první várky. „Nefiltrované pivo se vaří stejně jako běžně prodávané pivo, jen neprojde v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstane v něm malé množství pivovarských kvasnic a pivo má plnější chuť, proto jeho obliba v posledních letech roste,“ vysvětluje Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Nefiltrované pivo Pilsner Urquell není běžně v hospodách k dostání. Pivaři ho mohou ochutnat pouze při prohlídce plzeňského pivovaru nebo při návštěvě pivnice Na Parkánu, která je součástí pivovarského muzea. V říjnu ale bude exkluzivně tento ležák k dostání nejen na čepech hospod a restaurací zapojených do programu Volba sládků, ale i v dalších 500 vybraných podnicích, které nejlépe pečují o pivo. Říjnovou Volbu sládků si tak milovníci piva budou moci vychutnat na 1800 místech po celé České republice.

Volba sládků tak oslavuje 178. výročí od chvíle, kdy byla uvařená první várka ikonického piva Pilsner Urquell. Ráno 5. října 1842 začal sládek Josef Groll vařit v novém Měšťanském pivovaru v Plzni první várku spodně kvašeného zlatého ležáku s nádhernou bílou pěnou, který si následně oblíbili pivaři na celém světě. Zrodilo se zcela nové pivo, které dalo vzniknout nejrozšířenější kategorii piv označovaných jako Pils, Pilsner nebo Pilsener.

Hospody a restaurace, kde si pivní nadšenci mohou vychutnat piva z programu Volba sládků, jsou k dispozici na stránkách volbasladku.cz v sekci „Najdi svůj čep“ nebo v aplikaci jdesnapivo.cz.

Ve slavném pivovaru U Fleků vařil pivo neuvěřitelných 44 let. Ale ani když předal práci svému nástupci, nepověsil řemeslo na hřebík. Jako emeritní sládek Ivan Chramosil i ve svých čtyřiasedmdesáti dohlíží na výrobu v Únětickém pivovaru nebo v bratislavském Kláštorném pivovaru. Pravidelně také vaří v novém pivovaru Beránek kousek od Hradce Králové.

Když v roce 2016 odcházel od Fleků, držel titul nejdéle sloužícího sládka v Česku. Od té doby nabral další roky a ten, kdo ho bude chtít překonat, to nebude mít vůbec jednoduché. Přitom původně k pivovarnictví vůbec nemířil. "Já měl rád přírodu, zvířata, tak jsem chtěl jít na lesnickou školu," vzpomíná Ivan Chramosil.

Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar a Plzeňský Prazdroj ohlásily zdražení baleného piva. V průměru by se měly ceny zvýšit o 3,5 až 4 procenta, což znamená desítky haléřů. Podle pivovarů rostou osobní náklady, ceny energie, obalů i surovin, proto je zdražení nevyhnutelné.

Staropramen
Jako poslední zatím zdražení oznámil Staropramen. Od prosince vzrostou ceny baleného piva o tři až čtyři procenta. „K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ vysvětlil generální ředitel Zdenek Havlena. Důvodem je nárůst cen obalů a obalových materiálů, personálních i logistických nákladů.

Staropramen chce ale v zimě nabídnout novinku na českém trhu – teplý speciál, který by se mohl podle Havleny uchytit místo svařeného vína. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila. V hospodách se podle něj bude snižovat sortiment piv kvůli koronaviru.

„Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích. Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče,“ dodal Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu.

Budějovický Budvar
Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až 4 procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, u nějž po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

„Hlavním důvodem zdražení je jako každý rok revize cen vstupů zejména v osobních nákladech, cenách energií, případně dalších surovin. Díváme se na ceny vstupů, na naše portfolio a na cenovou pozici vůči celému trhu. Nemyslím si, že je to nějaké zásadní, dramatické zdražení. Pivo se historicky pohybovalo za celkovou inflací a my se jen snažíme postupně část toho tempa dohnat,“ uvedl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Plzeňský Prazdroj
Už v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj zdražení, k němuž došlo od 1. října. Zvýšila se cena některých piv v lahvích a plechovkách – v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů. Dotklo se tak zejména ležáků a prémiových piv, jako jsou Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12.

Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdražila. Beze změny zůstaly i všechny varianty nealkoholického piva Birell.

Prazdroj naposledy zdražoval loni v říjnu, rovněž piva v lahvích a plechovkách, a to o 3,6 procenta. Ceny čepovaných piv v sudech a tancích tak zůstávají na stejné úrovni od roku 2018.

„Prazdroj tak pokračuje v podpoře pohostinství, které je jedním z nejhůře zasažených segmentů koronavirovou pandemií. Pivovar už během nuceného zavření restaurací bezplatně vyměňoval prošlé pivo, aktivně podporoval iniciativu Českého svazu pivovarů a sladoven Zachraň hospodu a při znovuotevření hospod podpořil jejich provozovatele zhruba milionem piv pro jejich hosty zdarma,“ informoval mluvčí největšího českého pivovaru Zdeněk Kovář.

Dva největší pivovary v ČR zdražují pivo v lahvích a plechovkách. Cenu točeného piva, tankového či sudového, však pivovary nemění. Obecná inflace tedy není jediným vysvětlením jejich zdražování. Důvody je nutné hledat jinde.

Dva největší pivovary v ČR zdražují. Od dneška zvyšuje cenu svých některých piv, lahvových a plechovkových, Plzeňský prazdroj, a to v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů za kus. Od dneška za dva měsíce se přidá dvojka na trhu, Pivovary Staropramen, které svá balená piva zdraží o 3 až 4 procenta, v zásadě tedy ve stejném rozsahu jako lídr trhu Prazdroj. Budějovický Budvar se zdražením počká až na Nový rok, kdy zdraží rovněž lahvové a plechovkové pivo, a to průměrně o 3,7 procenta. Na zdražování největších pivovarů v zemi zareagují nakonec i menší pivovary.

V září spotřebitelská inflace v ČR činila v meziročním vyjádření podle našeho odhadu 3,5 procenta, a i když v příštích měsících zmírní, udrží se až do konce roku nad úrovní tří procent.

Cenu točeného piva, tankového či sudového, však pivovary nemění. Obecná inflace tedy není jediným vysvětlením jejich zdražování, neboť například personální náklady jsou nutně zahrnuty v produkci jak baleného, tak točeného piva. A právě růst personálních nákladů, v čele s těmi mzdovými, je klíčovým hybatelem současného citelného tempa spotřebitelské inflace.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy pivovary svojí nynější cenovou politikou reagují na ekonomické dopady koronaviru, které způsobují, že řada hospod a restaurací finančně krvácí. Pivovary se obávají jejich plošnějšího krachování, pročež jim pivo nezdražují, aby v čase pandemie udržely co největší možnou část poptávky skrze tento svůj nenahraditelný prodejní kanál. Tím pádem se hojí právě zdražováním v jiném kanálu, a sice právě zdražováním balených piv. Poptávka po nich není pandemií koronaviru zdaleka tak neblaze dotčena jako poptávka po pivech točených. Konzumaci v zavřených hospodách, nebo v hospodách s omezenou provozní dobou, totiž Češi nahrazují konzumací domácí, tedy právě plechovkového nebo lahvového piva.

Pivovary navíc tuší, že v příštím roce bude ochota Čechů kupovat pivo, jak balené, tak točené, o něco nižší než letos, a to kvůli zhoršení obecné ekonomické situace a kvůli růstu míry nezaměstnanosti. Snaží se tedy zahojit, dokud je to ještě vůbec možné. Zdůvodnění, že zdražují kvůli růstu cen obalů, je tedy do značné míry zástupné, míní Kovanda.

Navzdory rostoucím cenám však Češi pivo stále milují. Především právě díky jejich neutuchající přízni vyrobili loni tuzemské pivovary pivo v historicky rekordní celkové hodnotě zhruba 29,2 miliardy korun, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Pro srovnání, o deset let dříve, v roce 2009 činila celková hodnota piva vyprodukovaného v ČR 26,6 miliardy korun.

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl v rozhovoru generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

"K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery," řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Od tohoto čtvrtka zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.

Pivovary Staropramen plánují v zimě také testovat prodej teplého speciálu, uvedl Havlena. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila. V hospodách se podle něj bude snižovat sortiment piv kvůli koronaviru.

"Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích," řekl Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. "Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče," dodal.

Snažíte se zhubnout, ale drinku s kamarády se vzdávat nechcete? Téměř při každé dietě se doporučuje s pitím alkoholu úplně přestat, nebo ho alespoň značně omezit. Ne všechny alkoholické nápoje jsou ovšem kalorické bomby. Některé si můžete vychutnat i během diety.

Alkoholické nápoje sice neobsahují žádné tuky, kaloricky jsou nicméně velmi vydatné. Na rozdíl od potravin navíc obsahují tzv. „prázdné kalorie“, takže vám nedodají žádnou energii. I přesto ale existuje řada nápojů, které si během hubnutí můžete v klidu dopřát.

Jaký drink si namíchat a kterému se raději vyhnout?
Většina tvrdého alkoholu má přibližně stejný počet kalorií, samozřejmě ale záleží, s čím si ho namícháte.

Vodka
Jeden panák 40% vodky obsahuje cca 95 kcal.
Nejlepší nápoj, jaký můžete zvolit je čistá vodka se sodou, tzv. Skinny Bitch – soda nepřidá vůbec žádné kalorie. Naopak takovému Sex on the Beach se zdaleka vyhýbejte. Broskvový likér, brusinkový a pomerančový džus, které se na přípravu tohoto koktejlu používají, zvýší kalorie až na 400 kcal.

Rum
40% rum je na tom po kalorické stránce stejně jako vodka, tedy cca 95 kcal.
Namíchejte si rum s dietní colou a nemusíte se bát přibírání. Anebo vyzkoušejte rum a neslazený černý čaj – ve výsledku bude mít nápoj cca 100 kcal. Piña coladu ale raději vynechte. Průměrně tento koktejl obsahuje i 250 kcal.

Gin
Gin obsahuje kalorií trochu více, a to cca 110 kcal v jednom panáku.
Ideálním drinkem je Martini. Sklenka Martini se dvěma olivami má méně než 200 kcal. A hodně populární je i drink Gin Tonic, který ale obsahuje kalorií podstatně více.

Tequila
Tequila obsahuje v průměru 48 kcal.
Dobrou volbou při hubnutí je tequila s limetkou. Naopak nejhorší nápoj po kalorické stránce, který si můžete dát, je Margarita.

A jak je to s pivem či vínem?
Pivo je dietnější jen tehdy, je-li ho vypito ve stejném objemu jako vína. Jinak řečeno, tři deci bílého vína jsou mnohem kaloričtější než třetinka piva. Ale když někdo tři deci vína nahradí třemi půllitry piva, kalorický obsah se vyrovná zvýšením objemu. Jisté však je, že 3 dcl sklenice suchého bílého vína obsahují v průměru 225 kalorií, což je více než stejný objem světlého piva – to obsahuje v průměru 111 kalorií.

Víno
Za dietnější je považováno bílé, nikoli červené víno. Nejde ovšem o příliš závratný rozdíl.
Důležité je, zda zvolíte suché či sladké. 2 dcl suchého bílého vína obsahují přibližně 150 kcal, oproti tomu 2 dcl sladkého vína mohou mít okolo 160 kcal.
Bílé, suché víno – 100 ml 75 kcal
Červené víno – 100 ml 80 kcal
Sladké víno – 100 ml 105 kcal
Portské – 60 ml 90 kcal

Pivo
Obsah kalorií se u různých druhů piv hodně liší. Průměrné světlé desítky mají zhruba 185 kcal na 0,5 l, jedenáctky pak okolo 200 kcal a dvanáctky zhruba 220 kcal. Tmavá piva mají v průměru o 10 kcal více.

Pokud pití piva nebudete nijak přehánět, pivního pupku se bát nemusíte. Potíž s tímto nápojem je ovšem v tom, že podporuje chuť k jídlu, a tak často neodoláme nedopřát si i všelijaké chuťovky.
Pivo světlé 10°– 37 kcal na 100 ml / 185 kcal na 0,5 l
Pivo světlé 11°– 41 kcal na 100 ml / 203 kcal na 0,5 l
Pivo světlé 12°– 44 kcal na 100 ml / 221 kcal na 0,5 l

Ať už jsou to narozeninové oslavy, posezení s přáteli, svatba nebo večírek, alkohol se pije všude – a pokud ho pijete rádi, tak se mu jen těžko vyhýbá. Pokud se tedy snažíte zhubnout, zvažujte, jaký alkoholický nápoj si objednáte a do svého jídelníčku ho zařazujte jen výjimečně.

Pivovar Samson zažívá úspěšný měsíc. Bodoval na mezinárodní degustační soutěži World Beer Awards v Londýně a nyní slaví úspěch i na domácí půdě. Zvítězil v soutěži Golden Bohemia, kde zahraniční porota udělila Pivovaru Samson ocenění nejlepšího pivovaru v České republice. Vítězem se stal i jeho SAMSON BOCK v kategorii nejlepší světlý speciál v národní degustační soutěži České a moravské pivní koruny. Samson obhájil i loňské ocenění o nejlepší pivovar České a moravské pivní koruny 2020.

Degustace proběhla již v lednu na začátku roku. Ochutnáno bylo celkem 413 vzorků z celkem 132 pivovarů. Samson byl jedním z 27 pivovarů, kterým se podařilo uspět jak v soutěži Golden Bohemia, tak v národní soutěži České a moravské pivní koruny. V rámci druhé zmiňované soutěže zaválel i speciál SAMSON BOCK, konkrétně v kategorii nejlepší světlý speciál. Ten si letos taktéž odvezl stříbrnou medaili z Londýnské soutěže World Beer Awards 2020.
„Mám velkou radost. Ocenění od odborné poroty je pro mě i zbytek týmu motivací a potvrzením, že svou práci děláme dobře,“ říká sládek Pivovaru Samson Radim Lavička.

Národní soutěž České a moravské pivní koruny 2020 a Golden Bohemia se konaly již popáté. Pravidla soutěže zůstávají stejná a všem zúčastněným pivovarům jsou poskytnuty rovnocenné podmínky. Zahraniční komise patřila, co se odbornosti týče, pravděpodobně k nejsilnějším ze všech ročníků. Hodnotila nejenom pivní vzorky, ale také pivovary celkově. Vyhrály pouze ty pivovary, jejichž sortiment měl celkově dobré bodové ohodnocení. Mezi výherci nechyběly jak velké tradiční pivovary, tak ani minipivovary.

„Úspěch na tuzemské půdě nám dělá velkou radost. Letos se v odborné porotě v obou soutěžích sešly opravdu neuvěřitelné kapacity oboru, o to víc nás ocenění těší. V soutěži se opět blýskl i náš speciál SAMSON BOCK, za což patří velké dík všem kolegům, kteří se na jeho výrobě podílejí. BOCK sbírá jedno ocenění za druhým,“ říká generální ředitel Pivovar Samson Daniel Dřevikovský.

Původně bylo slavnostní předávání naplánováno na březen letošního roku, ovšem kvůli tehdejší pandemické situaci bylo zrušeno. Znovu bylo naplánováno na 24. září a mělo se uskutečnit v Hlavním sále Valdštejnského paláce v Praze na pozvání místopředsedy senátu Jana Horníka. Bohužel, i nynější situace kolem onemocnění COVID-19 zapříčinila zrušení akce. Organizátor soutěže Pavel Borowiec se proto rozhodl ocenění předat osobně.
Pivovar Samson, a.s. patří do portfolia Belgicko-brazilské společnosti AB InBev, která je největším světovým výrobcem piva. Mezi další značky tohoto koncernu patří například Stella Artois, Corona, Leffe či Beck´s. Samson je nejstarším českobudějovickým pivovarem a své místo původu hrdě prezentuje i na svých nových etiketách. Díky investicím AB InBev patří Samson do první ligy světových piv. Stabilně vysokou kvalitu produkce Pivovaru Samson dokazují mnohá ocenění i z dalších prestižních degustačních soutěží. Čelní příčky ve svých kategoriích získal Samson nejen opakovaně v Londýně na World Beer Awards, ale ceny si dále přivezl z Austrálie (Australian International Beer Awards), Belgie (Brussels Beer Challenge) a soutěží Pivo České republiky či z degustací českých pivních znalců v rámci První pivní extraligy

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

„K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Pivovary Staropramen

„K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Ode dneška zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

V zimě pivo na zahřátí
Pivovary Staropramen plánují v zimě testovat prodej teplého speciálu.„Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích,“ řekl ČTK Zdenek Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. „Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče,“ dodal. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila.

Obecně se speciály a silnější piva - Pardubický Porter, který chce takto společnost prodávat, je 19stupňové pivo - pijí více v zimě a v okolí vánočních svátků. Skupina plánuje i do budoucna vařit limitované edice v regionálních pivovarech.

Restaurace na jaře kvůli pandemii ve svých provozech omezovaly sortiment piv, například i o polovinu. Speciály tak byly podle Havleny mírně upozaděny, do nabídky se začnou vracet ve chvíli, kdy spotřeba piva vzroste na předpandemické hodnoty. Do budoucna ale firma podle něj zatím neplánuje zužování svého portfolia.

Naopak nárůst poptávky společnost očekává hlavně u nealkoholických piv a tzv. beer mixů - tedy nápojů na bázi radlerů s limonádovými příchutěmi. Trend nárůstu byl i přes koronavirou pandemii meziročně kolem pětiny, podobně jako poslední tři až čtyři roky.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.