Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Soud zakázal pivovaru označovat pivo za zdraví prospěšné

Publikováno:před měsícemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Několik let trvající pivní spor dnes rozhodl německý nejvyšší soud. Pivovar Härle z bavorského Leutkirchu podle verdiktu nesmí v reklamě tvrdit, že jeho pivo je zdraví prospěšné, informoval list Die Welt. Německé slovo bekömmlich, které lze přeložit jako zdraví prospěšné, blahodárné, ale i dobře stravitelné, nelze podle soudu používat pro nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 procenta.

Použití slova bekömmlich na etiketě piva z pivovaru v jihoněmeckém Leutkirchu se nelíbilo organizaci na ochranu práv spotřebitelů. Podle ní totiž uvádí kupující v omyl, neboť naznačuje, že takto označený produkt má blahodárné účinky na lidské zdraví. Před třemi lety proto organizace podala u soudu žádost o zákaz používání slova při propagaci piva.

Spolkový soudní dvůr se dnes přiklonil k názoru soudů nižší instance, když rozhodl, že použití slova v reklamě na nápoj s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 procenta není přípustné. Výraz bekömmlich podle něj totiž může vyvolat ve spotřebitelích dojem, že pivo je snadno stravitelné a přináší i zdravotní benefity. Slovo navíc zákazníkovi podsouvá, že pivo je zdravější než jiné alkoholické nápoje. To podle soudu není pravda. Použití slova je tak v rozporu s evropskými zákony na ochranu spotřebitele.

Argument majitele rodinného pivovaru Gottfrieda Härleho, že slovo bekömmlich používal při prodeji piva již jeho dědeček, na soud nezapůsobil. Kromě samotného pivovaru Härle nesmí slovo ve svých reklamách nyní používat ani žádný jiný výrobce zlatavého moku.

Už v roce 2012 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že německé slovo bekömmlich se nesmí používat při propagaci vína.

Krušnohorská pivní stezka zavede turisty do 17 pivovarů

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Nový zážitkový program Krušnohorská pivní stezka zavede návštěvníky do sedmnácti pivovarů v Sasku a Česku. Na gurmánské stezce, kterou připravila Destinační agentura Dolní Poohří, si mohou prohlédnout jednotlivé pivovary, degustovat nebo vyslechnout přednášky a semináře. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí agentury Kateřina Táborská.

„Naším cílem je podpořit lokální značky, které vycházejí z bohaté tradice vaření piva na obou stranách hranice, a také gurmánskou turistiku. Všechny zapojené pivovary používají ve výrobě žatecký chmel, který proslavil region Dolního Poohří,” uvedla ředitelka Destinační agentury Dolní Poohří Libuše Novotná Pokorná.

Do projektu se zapojily pivovary v Žatci, Perštejně, Chomutově, Lounech, Oseku, Teplicích, Ústí nad Labem a v německých městech Rechenberg-Bienemühle, Freiberg, Pockau, Scheibenberg, Zwönitz, Lössnitz, Aue a Breitenbrunn. Na trase mohou návštěvníci například zajít do pivního muzea nebo si sami vyzkoušet vaření piva.

Ke stezce vznikl turistický průvodce s mapou všech zapojených pivovarů. Jeho součástí je i Turistická pivní karta, na kterou mohou návštěvníci sbírat razítka pivovarů. Za deset razítek v kartě mohou až do konce roku získat ve kterémkoli z pivovarů speciální půllitr Krušnorské pivní stezky.

Krušnohorská pivní stezka je dalším z projektů Destinační agentury Dolní Poohří, která se snaží lákat turisty do jižního cípu Ústeckého kraje. Každoročně pořádá například Den Ohře, který se letos uskuteční poslední červnový den v Lounech.

Novinka v portfoliu Heineken Slovensko: Corgoň Rekord 12%

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Prekvapenia sú príjemným korením života, preto aj naši pivovarníci jedno také pripravili pre všetkých fanúšikov dobrého piva. Novinka Corgoň Rekord 12% je pivo plnej, výrazne horkej a intenzívne chmeľovej chuti, ktorého korene vychádzajú z viac ako 100-ročnej nitrianskej pivovarníckej tradície. Okrem potešenia z jedinečnej chuti, vám prinášame aj kus dávnej histórie.

Pri výrobe novinky Corgoň Rekord 12% sa naši pivovarníci inšpirovali pivom s rovnomenným názvom z roku 1920. Nový Rekord je typický svojou svetlo-jantárovou farbou a plnšou chuťou. Za svoju nezameniteľnú chuť vďačí vyššiemu podielu neprekvasených cukrov, pričom si zachováva typickú horkosť Corgoňa v dôsledku pridaniu väčšieho množstva chmeľu. Výsledkom je pivo s intenzívnou arómou a chuťou, ktorá neomylne cieli najmä na mužských zákazníkov – chlapov vyznávajúcich poriadnu horkosť.

„Corgoň je pivom, ktoré má vďaka typickej horkosti svojich verných zákazníkov. Pri vývoji nového piva Corgoň Rekord 12% sme mysleli práve na nich, no veríme, že k nám privedie aj nových fanúšikov. Podobne ako pri klasickom Corgoni, aj v Rekorde je použitý pre značku typický chmeľ Aurora, slad a voda z artézskych studní,“ uviedol Peter Nikodem, brand manažér značky Corgoň.

Novinka Corgoň Rekord 12% bude dostupná od polovice mája v Horeca segmente v čapovanej verzii. Zároveň v portfóliu zostáva aj obľúbený Corgoň 12% v čapovanej aj fľašovej verzii.

Z histórie
Predchodca aktuálnej novinky Corgoň Rekord z roku 1920 by o dva roky oslávil storočnicu. Korene piva Corgoň siahajú až do roku 1896, keď sa začalo v nitrianskom pivovare variť pivo. Svoje súčasné meno Corgoň získalo toto obľúbené pivo v roku 1989 podľa legendy o nitrianskom silákovi Jurajovi Corgoňovi, ktorý údajne zachránil mesto pred vpádom Turkov.

Hezké počasí láká "na jedno". Jihočeským pivovarům roste výstav

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Některým jihočeským pivovarům vzrostl za duben a první polovinu května výstav díky vysokým teplotám o desítky procent. Patří k nim pivovary Samson, Dudák i Regent. Budějovický Budvar podle podle mluvčího Petra Samce už mnoho let výsledky nezveřejňuje.

Pivovar Samson v Českých Budějovicích, který patří do brazilsko-belgické skupiny AB InBev, zaznamenal v dubnu meziročně vyšší výstav o 39 procent. "Dubnový výstav nám udělal radost. Do lahví jsme v dubnu stočili o 36 procent piva více než před rokem. Zaznamenali jsme i nárůst výstavu u sudového piva. Očekáváme zvýšený zájem o naše pivo také během letních prázdnin. Loni v srpnu jsme zaznamenali meziročně více než dvojnásobný nárůst prodejů v tuzemsku," řekl ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Třeboňský pivovar Regent ze skupiny Stasek má za prvních šestnáct květnových dní meziroční nárůst výstavu téměř o 30 procent, řekl sládek Jaromír Čeleda. Poptávka rostla i v dubnu.

"Zejména je to poznat na sudovém pivu tuzemském, tam to ukazuje situaci okamžitě, ale celkově je poptávka po pivu větší. Frčelo Třeboňské pivo, které má 4,6 procenta alkoholu. Myslím si, že nárůst daný okamžitou spotřebou v místech je (za duben) meziročně proti stejnému období loňského roku určitě více než desetiprocentní," řekl Čeleda.

Strakonický Dudák, jediný český pivovar ve vlastnictví města, má za duben meziroční nárůst o 18 procent. Více se prodalo lahvového, sudového, hlavně desítky a jedenáctistupňového Dudáka, což jsou nejprodávanější piva celkově, řekl manažer kvality pivovaru Vlastimil Matej.

"Během května pak s otevřením kempů narůstá obliba piv Otavský zlatý a Klostermann. Pro letošní rok máme připravený především výroční světlý ležák Klostermann, který obsahuje extra vysoký podíl světoznámého chmele Žateckého poloraného červeňáku. Obliba radlerů v posledních letech na českém trhu klesá, takže pro letošní léto s nimi nepočítáme," uvedl Matej.

Vývoz českého piva do Číny strádá. Nepomáhá ani CEFC

Publikováno:před měsícemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Vývoz do země draka vytrvale padá. Situaci dosud nezlepšila ani skupina Lobkowicz s čínským majitelem. Skoro na polovinu, na pouhých 20 tisíc hektolitrů klesl loni český pivní export do Číny, nejlidnatější země na světě. A propad pokračuje i letos – za první čtyři měsíce na necelých šest tisíc hektolitrů z předloňských 8,3 tisíce. Situaci nepomáhá ani skupina Pivovary Lobkowicz, přestože tento šestý největší producent v Česku je stoprocentně vlastněný čínskou společností CEFC.

Domácí výrobci nezveřejňují objemy, které vyvážejí do konkrétní země, a platí to i v případě exportu do Číny. Podle odhadu LN má zřejmě největší podíl na prodeji ve vzdálené asijské zemi Budějovický Budvar, částečně Heineken, ale Lobkowiczové zdaleka zaostávají za svým předsevzetím z roku 2015, kdy do tohoto uskupení sedmi regionálních pivovarů CEFC vstoupila.

„Netajíme se ambicí tímto krokem významně posílit export českého piva do Číny,“ citovaly tehdy agentury prezidenta CEFC Čchan Čchao-tua.

Realita je spíš opačná. Před příchodem CEFC export českého piva do Číny aspoň mírně rostl, od té doby padá. Lobkowicz je u nás jediná pivovarnická skupina s čínským majitelem, a přesto za tři roky svého působení se to na obchodech s touto asijskou zemí pozitivně neprojevilo.

Pro tento rok ve společnosti tvrdí, že nastane změna a objem piva exportovaného do Číny se výrazně navýší. „Jsme v pokročilé fázi procesu založení joint-venture společnosti (společný podnik – pozn. red.) se silným čínským partnerem, která bude zajišťovat naše obchodní aktivity na tamním trhu,“ uvádí nyní viceprezidentka společnosti CEFC Group (Europe) Company a šéfka dozorčí rady Pivovarů Lobkowicz Marcela Hrdá.

Lobkowiczové loni po sérii poklesů prodeje vykázali meziroční růst odbytu. Ne tak celý pivní trh, který loni klesl. Mnozí výrobci si vylepšují bilanci právě exportem. A ten se utěšeně zvyšuje do rekordních výšin. Největší vývozní trhy, i ty malé vzdálené jako třeba Jižní Korea, rostou nebo tam export jen mírně klesl. Čína je však výjimkou.

Země nebeského draka nebyla nikdy výrazně velkým odběratelem piva z Česka, 40 tisíc hektolitrů v roce 2015 bylo zřejmě rekordem. V porovnání například s víc než milionovým exportem na Slovensko a s loni celkem vyvezenými 4,6 miliony hektolitrů je to ale jen kapka v moři. Jenže v roce 2016 objem pivního exportu do Číny klesl ke 34 tisícům hektolitrů, a loni dokonce o 43 procent na necelých 20 tisíc. Což jsou čtyři desetiny procenta celkového českého exportu.

Dvouměsíční cesta
Tuzemské pivovary už dlouho tvrdí, že Čína je pro ně perspektivní trh, že v zemi s nejvyšším počtem obyvatel na světě všichni touží po českém pivu a zejména jeho prémiových značkách. A že prodeje v této zemi oživí nebo nastartují.

Třeba takový Plzeňský Prazdroj už úspěšně exportuje například do Jižní Koreje. A letošek považuje za zahájení plzeňsko-čínské spolupráce. Prý s velkým potenciálem. Loď s nákladem prvních litrů značky Pilsner Urquell už vyplula. Kolik piva veze, však pivovar tají.

„Export do Číny jsme zahájili začátkem dubna. Cesta do Číny trvá zhruba dva měsíce, z čehož na moři stráví pivo 36 dnů. Zásilka je tak stále ještě na cestě,“ uvedla mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Podle názoru expertů z branže však nemá valný význam vozit pivo na takové dálky. „Dovážet pivo od nás do Číny příliš nedává smysl. Každý velký světový výrobce, jak může, tam spíš vaří pivo na základě licenční výroby. Pivovary musejí mít k přímému exportu hodně vážný důvod. Jako je v případě Budvaru ochranná známka a důraz na originalitu,“ uvedl už dříve nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.

„Pivo obsahuje přes 90 procent vody a tu převážet na velké vzdálenosti je nesmysl. Pak jsou tady ještě různé bariéry zahraničního obchodu, zejména pak cla a v neposlední řadě pivo jako poživatina dlouhotrvajícím transportem ztrácí na kvalitě,“ přidává se Tomáš Maier, který přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze ekonomiku pivovarnictví.

Celkový objem českého exportu je každým rokem rekordní, loni převýšil 4,6 milionu hektolitrů. Největší množství vyváží Plzeňský Prazdroj a za ním Budvar.

V žebříčku zemí, do kterých putuje české pivo, vede Slovensko (přes 1,1 milionu hektolitrů), následují Německo (necelý milion), Polsko, Velká Británie a další evropské státy. Mimo EU se daří zejména v Rusku (240 tisíc hektolitrů) a Jižní Koreji (200 tisíc), která patří k zemím, kde loni nejvíc narostl import piva z Česka a kam se od nás dovezlo desetkrát víc než do Číny.

V AB InBev považují za konkurenci piva i vodu či kávu. Význam "nealka" dál poroste

Publikováno:před měsícemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● AB InBev uzavřel první rok po spojení se SABMiller.
● Výzvami pro lídra globálního pivního trhu jsou boom minipivovarů nebo regulace reklamy.
● Zásadní strategií AB InBev je investice do nízkoalkoholických či nealkoholických piv.

Každé třetí vypité pivo na světě vyrobí některá z firem ze skupiny Anheuser-Busch InBev (AB InBev). Koncern je s tržbami, které v přepočtu přesahují bilion korun, jasnou jedničkou globálního pivního trhu. Má za sebou první celý rok po fúzi s do té doby dvojkou SABMiller. Témata, která tento gigant řeší, jsou logicky klíčová pro celé odvětví.

HN nedávno navštívily centrálu společnosti v belgické Lovani. Právě Belgie je přitom pro AB InBev zásadní zemí. Zdejší pivní kultura je považována za velmi vyspělou, řada inovací se rodí právě tady. AB InBev u své centrály v blízkosti svého tradičního pivovaru Stella Artois provozuje Globální inovační a technologické centrum GITEC.

"Pracuje v něm přes sto lidí více než 20 národností a jeho součástí je i malý výzkumný pivovar, kde se dělá na vývoji produktů," popisuje ředitelka GITEC Isabelle Seunierová. Z poslední doby jde například o vývoj nových typů kvasnic použitelných pro piva, která dozrávají v lahvích. Koncept "pivního šampaňského" v AB InBev dotáhli téměř k dokonalosti − některé lahve dozrávají ve sklepích v nedalekém francouzském vinařském regionu Champagne. Další ukázkou je nealkoholický nápoj ze sladových zrn použitých při výrobě piva, které dříve byly odpadem nebo krmnou směsí pro dobytek.

Podle Diega Belbussiho, který je v AB InBev viceprezidentem marketingu pro Evropu, není teď pro firmu hlavním tématem souboj o pivaře s přímými konkurenty. Snahou je, aby bylo pivo vnímáno jako nápoj pro každou příležitost. Rozšiřuje se tak nabídka co do typů, stupňovitosti, příchutí a podobně. "Musíme mít piva pro ženy, nízkoalkoholická piva, budovat kategorii do šířky. Konkurencí jsou pro nás všechny jiné nápoje. Klidně káva nebo voda," popisuje Belbussi.

I proto směřují investice do vývoje nealkoholických piv nebo piv s nízkým obsahem alkoholu. Zásadní strategií a závazkem AB InBev do roku 2025 je mít přes pětinu tržeb z nápojů, v nichž je méně než 3,5 procenta alkoholu. Nyní tento podíl počítá v jednotkách procent. Pro srovnání, klasická česká "desítka" mívá kolem čtyř procent alkoholu.

Mít dohled nad minipivovary
Další výzvou pro velké pivovarnické skupiny, jako jsou AB InBev, Heineken, Carlsberg či Molson Coors, je boom minipivovarů, které nabízejí právě onu tolik kýženou pestrost mnohem rychleji než velké kolosy. AB InBev na to zareagoval tak, že se sám stal součástí tohoto trendu a v roce 2015 založil dceřinou společnost ZX Ventures, která do už existujících takzvaných řemeslných pivovarů investuje. Dnes jich má už deset a další mají přibývat. Nejznámějším z nich je zřejmě londýnský Camden Town Brewery.

Spotřeba piva ovšem roste spíše v rozvíjejících se trzích Latinské Ameriky, Asie či Afriky. V USA nebo v Evropě pivovary bojují s dlouhodobým poklesem spotřeby, kterou se snaží vyvažovat důrazem na "prémiovější", tedy dražší piva. Češi například − jako národ, který stále pije nejvíc piva na hlavu − podle nedávno publikovaných statistik Českého svazu pivovarů a sladoven loni v průměru vypili 138 litrů piva, což je ale o deset půllitrů méně než v roce 2016.

Na vyspělých trzích hráči, kteří se pohybují v "alkobyznysu", čelí také stále přísnější regulaci. Ta se týká velmi silně mimo jiné i reklamy. "Například ve Francii nemůžete ve spojení s produktem v reklamě ukázat lidi, další omezení se chystají na celoevropské úrovni," poznamenává Belbussi.

Marketingoví manažeři proto vymýšlejí, jak jinak značky zviditelnit. Jedna ze značek AB InBev, nejprodávanější belgické pivo Jupiler, tak například před blížícím se mistrovstvím světa ve fotbale (AB InBev je jeho sponzorem) rozjela částečně virální kampaň. Na jejím konci bylo dočasné přejmenování Jupileru na Belgium, tedy Belgii.

Léta spojování
Skupina AB InBev rostla v posledních letech postupnou akvizicí pivovarů se zaměřením na různé kouty světa právě i proto, že vyspělé trhy už nebyly tolik atraktivní. V roce 2004 se spojily belgická pivovarnická skupina Interbrew a brazilská Ambew, vznikl tak InBev. Další čtyři roky nato InBev fúzoval s americkým koncernem Anheuser-Busch. Další akvizicí byl v roce 2013 nákup mexické Grupo Modelo. A v roce 2016 zmíněné spojení AB InBev se SABMiller.

Posledním přírůstkem získal AB InBev dosah především na africké trhy. Podmínkou spojení danou Evropskou komisí ale bylo zbavení se některých pivovarů a značek v Evropě včetně Plzeňského Prazdroje. Aby nehrozilo to, že nový superlídr pivního trhu na něm bude mít dominantní postavení. Prazdroj byl následně ovládnut japonským pivovarem Asahi.

Stále jedinou českou značkou z více než 500 značek v portfoliu AB InBev tak zůstává v roce 2014 přikoupený Pivovar Samson.

České pivo má v Belgii výborný zvuk. Mnoho zdejších pivovarů včetně třeba právě Stelly Artois používá ve výrobě piva chmel z Česka, nejčastěji žateckou odrůdu Saaz.

Belgická a česká pivní vzájemnost pak funguje i opačně. Mnoho belgických speciálů je populárních v Česku. V Praze už jsou belgická piva na čepu v několika podnicích, například v restauraci Bruxx či v pivním baru Gulden Draak. Další podobná pivnice se chystá pod patronací pivovaru Bosteels.

Budvar montuje nové tanky do ležáckého sklepa

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeBudvar

V Budějovickém Budvaru zahájili montáž technologie do nového ležáckého sklepa. Obří jeřáb o nosnosti 350 tun přemístil z transportních vozidel do objektu sklepa první dva nerezové tanky o objemu 2100 hektolitrů. Tanky jsou přes 14 metrů dlouhé a jejich průměr je téměř 5 metrů. Výrobcem tanků je společnost ZVU Strojírny Hradec Králové. Z místa výroby probíhá doprava do Českých Budějovic vždy v nočních hodinách. Silniční soupravy s nadměrným nákladem jsou 31 metrů dlouhé a 5,3 metru vysoké.

„Tato technicky náročná operace je vyvrcholením téměř ročního úsilí stavbařů, kteří postavili novou chlazenou halu ležáckého sklepa přímo uprostřed komplexu dalších výrobních budov,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru. Kvůli tomu bylo mimo jiné nutno zcela vybourat původní spilku, která nebyla od roku 1993 využívána. Demolice i výstavba nového sklepa probíhaly za plného provozu v okolních budovách.

Do 24. května bude instalováno celkem 24 těchto tanků a navíc i 10 menších tanků s objemem 244 hektolitrů. „Výrobní kapacita pro dozrávání piva se nám tak zvýší o 20 procent. Zároveň získáváme nejmodernější zařízení, které zvýší efektivitu výroby a zajistí nejvyšší úroveň kvality,“ dodává Petr Dvořák. Do zkušebního provozu bude nový sklep uveden v září.

Hodnota investice do budovy a technologie nového sklepa je 250 mil. Kč. Rozšíření ležáckého sklepa je součástí rozvojového plánu pivovaru, který byl zahájen v roce 2016. Několik důležitých projektů již bylo ukončeno. Od letošního dubna je ve zkušebním provozu automatizované logistické centrum v hodnotě 750 mil. Kč. Letos budou zahájeny stavby budovy pro novou stáčírnu lahví a výrobních kapacit pro hlavní kvašení. Poslední etapou rozvojového plánu bude nová varna. Po dokončení všech naplánovaných investic v hodnotě asi 2 mld. Kč se roční výstav pivovaru zvýší o čtvrtinu na 2 mil. hektolitrů.

Meta 5000 ha ploch chmelnic v ČR dosažena

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

K 30. 4. 2018 registruje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nárůst sklizňových ploch chmelnic. Jedná se o navýšení o 81 hektarů oproti loňskému roku. Celková plocha chmelnic v ČR činí 5 026 hektarů.

V Žatecké oblasti se sklizňová plocha chmelnic navýšila o 48 hektarů, v Úštěcké o 4 hektary a v Tršické o 29 hektarů.

Díky stále vysoké poptávce po českém chmelu se v rámci ČR zvýšila plocha Žateckého poloraného červeňáku o 35 hektarů na současných 4 352 hektarů. Významně se zvýšila plocha odrůdy Sládek a to o 27 hektarů na současných 322 hektarů. I plocha odrůdy Saaz Special se zvýšila o 8 hektarů na současných 34 hektarů a odrůda Premiant o 5 hektarů na současných 170 hektarů. Odrůda Harmonie a Saaz Late byla nově vysázena vždy po 2 hektarech na současných 7 hektarů a 46 hektarů. Po jednom hektaru se zvýšila plocha u odrůdy Rubin a u odrůdy Vital.
Celkem bylo vysázeno 292 hektarů nových chmelnic.

Jedeme za hranicí kapacit, říká ředitel Budvaru Petr Dvořák. Firma uvažuje o expanzi

Publikováno:před měsícemZdroj:E15.czAutor:Barbora PánkováBudvar

Po roce řízení jediného státního pivovaru vidí jeho ředitel potenciál Budvaru na mimoevropských trzích. „Musíme vytvořit strategii, jestli do Asie a kudy,“ říká Petr Dvořák. Na britském trhu se podle něj bude situace nadále zhoršovat kvůli přepálené expanzi řetězců hospod.

Do Budvaru jste přišel z Plzeňského Prazdroje. Které pivo je lepší?
Pohyboval jsem se dlouhou dobu na zahraničních trzích a tam má člověk radost, když narazí na jakékoliv české pivo. Je tam obrovský potenciál jak pro Budvar, tak pro Prazdroj.

Proč myslíte?
Český ležák je podle mě nejlepší pivo na světě. Je jedinečný plností chuti, zajímavostí a zároveň pitelností. Není až takový problém uvařit pivo, které je výrazně hořké, ale ta krásná vyváženost je specifikum českého ležáku. Na druhou stranu podíl na světovém trhu piva je zanedbatelných 0,2 procenta. To je výrazná disproporce mezi tím, jaké české pivo je a jaké má postavení. V minulosti existovaly tlaky na privatizaci Budvaru.

Máte takové signály od současné vlády v demisi?
Nemám. Když jsem se setkal s ministrem, tahle věc nebyla na pořadu dne. Aktuální je investiční rozvoj pivovaru.

Neposkytla by privatizace Budvaru výhodu v konkurenceschopnosti?
Dnes je zhruba osmdesát procent objemu českého trhu s pivem v rukou zahraničních vlastníků, což má výhody a nevýhody. Ale osmdesát procent je hodně. Budvar jako takový může a měl by hrát zásadnější roli jako strategický hráč, aby to pomáhalo celému českému pivovarnictví.

Není vhodná doba k privatizaci vzhledem k tomu, jaké ceny se teď platí za pivovary?
Ceny pivovarů kontinuálně rostou, takže je otázka, která doba je vhodná.

Na základě zákona o registru smluv musejí státní a polostátní společnosti zveřejnit některé smlouvy. Piráti usilují o to, abyste přišli o výjimku z registru. Co tomu říkáte?
Nemáme problém s transparentností. Když si ministerstvo zemědělství jako vlastník řekne o naše smlouvy nebo účetnictví, dostane je v řádu jednotek hodin stejně jako v jakékoliv soukromé firmě. Problém je vystavovat smlouvy na internetu a dávat návod konkurenci, co se v Budvaru děje. Bojujeme na trhu stejně jako Prazdroj, Staropramen, Starobrno a další značky a tyhle firmy nemají povinnost zveřejňovat smlouvy.

Citlivé údaje ale můžete začernit…
Fungujeme podle výjimky, která nám umožňuje nezveřejňovat smlouvy průmyslově-obchodní povahy. Když to zjednoduším, je to, jako byste hráli poker a jako jediní jste museli hrát s otevřenými kartami. Pak vám řeknou, že si nějaké věci můžete začernit. Ale kdo umí hrát poker, ty karty pozná.

Mohla by konkurence smlouvy analyzovat?
Už informace, od koho a co kupujete, jestli se to týká inovací nebo nového dodavatele obalu, mohou být zajímavé. Pak je zde oblast ochrany známek. Informace, že v nějaké zemi vybíráme právníka, může znamenat, že se chceme pustit do známkoprávního sporu. Existuje také spousta věcí, které nejsou správně podchycené v rámci běžného obchodního vztahu. Kdybychom přišli o výjimku, nemohli bychom například uzavřít obchodní vztah po telefonu.

Vy uzavíráte smlouvy po telefonu?
Po telefonu uzavíráme objednávky. Například když zavolá hospodský, že potřebuje na víkend pivo. Bez výjimky bychom museli nejdřív zveřejnit objednávku v registru a až potom bychom správně měli dodat pivo. To znamená, že bychom ho dodali ne v sobotu, ale až tak dva dny po víkendu. Problém je také s mezinárodním právem.

S vedením podniku jste „zdědil“ i známkoprávní spory. Který je v tuto chvíli nejpalčivější?
Komentujeme především ukončené spory. Většina už proběhla, vyhráli jsme sedmdesát procent případů a zbývají jich už „jen“ desítky. V tuto chvíli nemáme žádný spor, který by nás nenechával v noci spát.

Nedávno jste mluvil o tom, že v některých oblastech je možné nad známkoprávními spory mávnout rukou, ale za tři roky až pět let by to mohl být problém. Které země jste tím myslel?
Myslel jsem tím, že během první republiky došlo k dohodě, že Budvar nebude vyvážet pod značkou Budweiser do Spojených států, protože se tenkrát jevily kvůli své vzdálenosti jako méně významný trh. Teď může být z hlediska budoucnosti důležité každé teritorium a my chceme mít možnost prodávat Budvar pod značkou Budweiser všude na světě.

Export jste jmenoval po nástupu do funkce jako jednu z priorit. Do kterých zemí byste chtěli více prorazit?
Máme dobrý základ v Evropě. Když vidím, jak se vyvíjí celá Amerika a asijské trhy, tak Budvar může mít zajímavý potenciál právě na mimoevropských trzích.

Chcete se soustředit na Čínu, nebo i na nějaké jiné asijské trhy?
Zájem o pivo jde v Asii obecně nahoru. Je tam spousta zajímavých trhů, ale je hodně roztříštěná. Čína je obrovská a marže na pivo tam nejsou velké. Japonsko je konzervativní a preferuje domácí značky. V Jižní Koreji docházelo v posledních letech k boomu importovaných značek a Hongkong patří dokonce do desítky největších importérů piva na světě.

Které trhy jsou tedy pro vás perspektivní?
Nedokážu říct konkrétní trhy. Musíme vytvořit strategii, jestli jít do Asie a kudy, na tom už pracujeme.

Dlouho se mluví o tom, že Budvar je na hranici svých výrobních kapacit. Jak je budete navyšovat?
Jedeme spíš za hranicí výrobních kapacit. Investice do rozvoje pivovaru je potřebná a už probíhá. Problém je, že musíme pivovar rozšiřovat odzadu. Právě rozjíždíme nové logistické centrum. Pak si můžeme uvolnit kus dvorku, abychom udělali novou balicí linku. Když budeme mít novou balicí linku, přestane nám stačit kapacita sklepa, který v tuto chvíli také rozšiřujeme. Nebude stačit ani kapacita varny.

Kolik vás budou investice stát?
Celkem proinvestujeme dvě miliardy a ke konci tohoto roku budeme mít utracených zhruba 1,5 miliardy korun. Loni jsme utratili kolem sedmi set milionů korun a letos se budeme pohybovat kolem šesti set milionů korun.

Kolik piva byste chtěli vyrábět?
Do roku 2022 chceme dosáhnout kapacity dvou milionů hektolitrů. Spekulovalo se, že se výroba Pardálu přesune mimo České Budějovice, dokonce do zahraničí.

Je to stále ve hře?
Na tom v tuto chvíli nepracujeme.

V roce 2016 na vás nepříjemně dopadlo oslabení libry. Ovlivňuje vás posilující koruna?
Na našich výsledcích je to samozřejmě velmi znát. Od loňského dubna se totiž kurz koruny k euru dostal z 27 na téměř 25 korun za euro. Nepříznivý vliv na naše příjmy ze zahraničí je patrný.

Zajišťujete se proti tomu?
Standardně děláme zajišťovací transakce, hlavně co se týká eura. Už vás ovlivnilo oslabení libry.

Může vás nějak ovlivnit brexit?
Oslabení libry nás ovlivňuje podstatným způsobem. Snižuje nám jednak příjmy z Anglie a jednak nám prodražuje vývoz piva na anglický trh. Kvůli přepálené expanzi anglických řetězců hospod se bude situace na tomto trhu ještě zhoršovat. Pocítí to všechny pivovary, které působí v Anglii. V minulosti jste uvedl, že pivo vyráběné Budvarem je až příliš levné. Není vhodná doba pro zdražení, když ekonomika roste? Mluvil jsem hlavně o akčních cenách v řetězcích a tam se to již stalo, protože promoční ceny vzrostly. Cena Budvaru by už neměla jít tak nízko jako v minulosti.

O kolik jste zdražili?
Je to individuální. Standardní cena se dnes pohybuje kolem jednadvaceti korun a promoční je pak 14,90 koruny. V minulosti se dal koupit Budvar v akcích i za 11,90 koruny.

Budete ještě zdražovat?
V tuto chvíli nemáme v plánu hýbat ceníkem.

Kdyby cenu zvýšil Prazdroj, tak to uděláte také?
Trh piva v řetězcích se vůbec cenově neposunul za posledních deset let. Ceny byly dokonce před deseti lety vyšší než dnes, přestože došlo k růstu cen energií, mezd apod. Cenová pozice piva v řetězcích proto není dlouhodobě udržitelná.

Vláda chce snížit daň z přidané hodnoty u čepovaného piva na deset procent. Souhlasíte s tím?
Ano, vnímám tuto snahu, jak pivu dát zase šanci po letech, kdy mu bylo hodně přitahováno. V hospodách je pivo na ústupu, což je dané dlouhodobými spotřebitelskými trendy. Krátkodobě pak trh klesl i kvůli zákazu kouření v hospodách a EET.

Vás se zavedení EET a zákaz kouření dotkly?
Prodej sudového piva klesá dost podstatně. My budeme o něco lepší než trh, ale nijak dramaticky.

Co je důvodem?
Je zde dlouhodobý trend, že lidé netráví tolik času v hospodách, což chápu. Zákaz kouření a EET tento trend ještě prohloubily. První data ukazují, že rok 2017 nebyl pro pivo v hospodách dobrý. Zákaz kouření ale ještě neplatí ani jeden rok, takže uvidíme, jak si to nakonec sedne.

Jdete s trendem, kdy rostou prodeje v plechovkách a lahvích?
Ano. Nejrychleji nám rostou prodeje piva v plechovkách, pak lahve. Prodáváme ovšem přes všechny platformy, dokonce máme i mírný růst tankového piva a mírně roste i prodej sudového piva na mezinárodním trhu. Nás a všechny pivovarníky trápí zejména trh piva v restauracích.

Tam je ovšem vyšší marže…
Je tam samozřejmě o něco vyšší marže než u klasického lahvového piva. Zároveň platí, že když nemáte značku, tak nejste v hospodách. A když nejste v hospodách, tak nemáte značku. Marketing piva se hodně točí kolem hospod, málokdo si popovídá o lahvovém pivu. Jak vnímáme pivo jako spotřebitelé, je dáno naší zkušeností z hospody. Poklesem prodeje v hospodách proto ztrácíme kulturní zázemí piva.

Připravuje Budvar nějaký nový produkt? Například nový ležák s nižším obsahem alkoholu?
Máme celkem pestrou inovační agendu, ale ještě nejsme schopní potvrdit, co z našeho inovačního trychtýře nakonec opravdu vyleze.

Nechcete nové pivo uvést při příležitosti sto let republiky?
Nemám konkrétní odpověď, co se stane.

Chtěli jste otevřít v každém krajském městě restauraci Budvarka do konce příštího roku. Jak jste daleko?
Jsou v jednáních. Marketing piva se dělá z větší části v restauracích. Chceme proto dobře porozumět tomu, jak Budvarky fungují, co pro nás dělají a jak je lidé vnímají ve spojení se značkou Budvar. Koncept značkových restaurací je správný, nicméně přístup musíme ještě zrevidovat.

Která města ještě zbývají?
Nepotřebujeme chvátat tak, abychom byli do dvou let v každém krajském městě. Chci si být především jistý, že celý koncept je správně.

Nejste o tom přesvědčen?
Nejsem si tím ještě zcela jistý. Budvarky, které máme, jsou z větší části v pořádku. Musíme si ale říct, jestli mají v současnosti potenciál přitáhnout spotřebitele a být jedny z nejzajímavějších hospod v kterémkoliv městě.






Stručná rekapitulace po 5leté činnosti pivního portálu „České pivo - České zlato“

Publikováno:před měsícemZdroj:České pivo - České zlato

Během těchto 5 let se pivní portál rozšířil o další nedílné součásti - webovou interaktivní mapu českých pivovarů, mobilní aplikaci „České pivovary do kapsy“ pro Android i iOS a aplikací „Pivobook“ na sociální síti Facebook.

● Databáze českých pivovarů obsahuje celkem 641 funkčních (průmyslových, létajících, školních, minipivovarů), připravovaných i zaniklých pivovarů (od roku 1970).

● Databáze českého zlata čítá přes 6500 českých piv, a to vařených jak celoročně, tak i sezónně, svátečně nebo jinak příležitostně.

● V přehledu pivních informací a novinek najdete na pivním portálu přes 6200 zpráv.

● „Pivobook“ získal přes 1800 lajků a obdobným počtem je i sledován.

● Na pivním portálu můžete v různých sekcích shlédnout přes 7700 fotografií pivovarů a jejich zařízení. Vedle pivovarů se na jejich pořízení a poskytnutí podílelo i několik dalších pivních nadšenců, s jejichž souhlasem jsou fotografie publikovány. Poděkování za jejich vstřícnost je vyjádřeno v sekci 'Poděkování'.

● Prezentaci svého pivovaru ověřilo a následně schválilo již 225 vlastníků nebo zástupců pivovarů. Seznam těchto pivovarů s poděkováním za jejich ochotu je uvedeno v sekci 'Poděkování'.

● Každý den navštíví pivní portál přes 500 návštěvníků z jedinečné IP. Mobilní aplikace zaznamená každý den skoro 1000 relací.

Děkujeme všem návštěvníkům za jejich přízeň a doufáme, že Vám budou součástí našeho pivního projektu i nadále pomáhat při poznávání českých pivovarů a při Vašich cestách za českým zlatem.

České pivo - České zlato  Ѵ©2013-2018,  Zdeněk Vokoun

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.06.2018 07:446.343/6.343