Novinky a zajímavosti ze světa piva

Rok 2023 byl pro Pivovary CZ Group, které sdružují značky Zubr, Holba a Litovel, velmi úspěšný. Tržby za rok 2023 dosáhly 1,44 miliardy Kč, což v meziročním porovnání znamená nárůst o 12,8 %. Celkový výstav piva v roce 2023 dosáhl 826 000 hektolitrů. Na celkovém výstavu se více než třetinou podílel export, který v roce 2023 vytvořil svůj absolutní rekord v historii společnosti.

„Čísla, která máme k dispozici, dokládají, že loňský rok byl pro naše pivovary úspěšný. Výsledky ukázaly, že zákazníci a konzumenti nám zachovali přízeň i přes negativní okolnosti, které pivnímu trhu i potravinám obecně nepřály. A za to jim patří naše poděkování,“ říká Tomáš Konečný, obchodní ředitel společnosti Pivovary CZ Group.

Nejvyšší výstav piva za posledních 15 let a absolutní rekord v exportu
V roce 2023 se navýšila celková produkce piva na 826 000 hektolitrů. Pivovarům se podařilo dosáhnout nejvyššího výstavu za posledních 15 let, a ve srovnání s loňským rokem se zvýšil o 6,7 %. Více než třetinou se na celkovém výstavu podílel export, který dosáhl nejlepšího výsledku v historii společnosti. „Meziročně jsme posílili své pozice na tradičních trzích, kam patří Německo, Polsko, Maďarsko a dařilo se nám i na méně tradičních trzích, jako je například Kuba,“ doplňuje Konečný.
Tržby za rok 2023 dosáhly 1,44 miliardy Kč, což v meziročním porovnání znamená nárůst o 12,8 %. Objem dokončených investic do technologií a obalových materiálů společnosti PCZG v roce 2023 opět přesáhl 100 mil. Kč. Jako správný krok se ukazuje i spuštění produkce vlastních technických plynů od května 2023 jako součást strategie zvyšování kvality.
Také celkové výsledky za letošní leden a únor navazují na úspěšný trend z předchozího roku. V meziročním porovnání se za první 2 měsíce zvýšil výstav o více než 10 %.
„Obliba našich piv u konzumentů je výsledkem pečlivého dodržování tradičních technologických postupů výroby českého piva a výsledkem odbornosti a umu zaměstnanců. Úcta k tradici, zručnost našich lidí, pečlivost, vysoká technologická úroveň, zdroje kvalitní vody a vybrané suroviny zejména od lokálních dodavatelů jsou předpokladem kvality našich piv, základem zdravé ekonomiky našich pivovarů, a především potenciálem i závazkem do budoucna“ vysvětluje Jaromír Dvorský, místopředseda představenstva společnosti Pivovary CZ Group a dodává „Je na místě poděkovat také našim zaměstnancům a obchodním partnerům, bez nich bychom nemohli být takto úspěšní.“

Česku už nehrozí další vlna uzavírání hospod, a to ani v důsledku zvýšení DPH na čepované pivo od začátku roku. Uzavřít letos provozovnu plánují pouze dvě procenta provozovatelů. Mnohem více z nich – 11,5 procenta – v rámci optimalizace buď omezí otevírací hodiny (6 procent) nebo sníží počet otevíracích dní (5,5 procenta). A to především v zimních měsících, než přijde hlavní jarní a letní sezóna. Hospody ale, často po vzoru úspěšných podniků, plánují také zavádět novinky a vylepšovat své služby. Ty jim mají pomoci udržet přízeň hostů, nebo přivést nové zákazníky. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi téměř 3400 hospodami v ČR.

Hospody aktuálně reagují na poslední vývoj, zejména na zvýšení DPH na čepované pivo od ledna letošního roku. Letošní data Dotykačky pro Prazdroj ukazují, že ke zdražení se zatím neodhodlaly zdaleka všechny hospody, 38 procent podniků ceny čepovaného piva ponechalo na stejné úrovni jako loni v prosinci. V průměru tak došlo k navýšení ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr.

Pro hospody je klíčové, jak na současnou situaci zareagují zákazníci. Odliv hostů je tím, čeho se nyní hospodští podle průzkumu Prazdroje bojí nejvíce (30 procent z nich) a ruku v ruce s tím jde obava, že lidé budou méně utrácet (24 procent hospodských). „Strach majitelů a provozovatelů hospod, že lidé přestanou chodit na jídlo a pivo, je citelný. Ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil. Na prodejích piva během prvních měsíců roku vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité a že nenechají „své“ podniky padnout. Věřím, že tento pozitivní sentiment bude pokračovat i v dalších měsících a naplno se rozvine se začátkem zahrádkové sezóny,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Hospodské ale trápí také nedostatek personálu. Necelá pětina provozovatelů (18 procent) má obavu, že pohostinství už není pro zaměstnance tak atraktivní. Proto je téměř desetina majitelů a provozovatelů hospod (9,1 procent) rozhodnutá, že si sami znovu obléknou výčepní zástěru nebo budou pomáhat na place s obsluhou, aby situaci zvládli.

Současní hospodští, kteří na trhu zůstali i po nepřízních spojených s covidem nebo vysokou inflací, ale rozhodně nejsou těmi, kdo by házel flintu do žita. „Mnohem častěji než na jakákoli omezování podnikání sázejí na vylepšení a rozvoj svých služeb, což jim pomůže zachovat přízeň zákazníků a přivede nové. Novinky letos plánuje zavést téměř 21 procent hospod a restaurací,“ říká Roman Trzaskalik. Nejvíce z nich chystá změny v nabídce jídel a nápojů, další pak plánují pořádat speciální akce pro zákazníky nebo budou vylepšovat interiéry či exteriéry svých provozů včetně zahrádek.

Aktivním hospodským Prazdroj výrazně pomáhá. „Celková částka, kterou na podporu hospod v letošním roce máme připravenou, je zhruba 450 milionů korun. Jde o kombinaci investic do výčepního vybavení, sklenic, spolufinancování nových fasád nebo úpravu interiérů. Čím dál větší zájem pak je o naše propracované programy školení personálu i majitelů ve všech klíčových částech jejich podnikání. Hospodští si totiž uvědomují, že právě kvalita nabídky je to, co rozhoduje o zájmu hostů, a pozitivní příklady hospod, které prošly změnou, je v tom inspirují,“ vysvětluje Roman Trzaskalik.

Klíčovým prvkem pomoci Prazdroje je nejpropracovanější školící program pro hospodské a restauratéry v Česku nazvaný Pivní gastro akademie. Jde o intenzivní dvoudenní kurzy pro celé osádky restaurací a hospod. „Naživo majitele a provozovatele učí profesionálové z oboru vše od ekonomiky provozu přes aktuální gastronomické trendy, digitální marketing, vedení lidí až po další oblasti pro co nejlepší fungování restaurace. Výčepní personál pak prochází školením čepování a péče o pivo i komunikace s hosty. Kuchaři se školí v aktuálních kuchařských trendech, v praktických nácvicích vaření, ve skladbě menu a kalkulací jednotlivých jídel,“ říká Libor Jordán, který má v Prazdroji na starost rozvoj partnerských hospod a restaurací. Program vedou špičkoví profesionálové, kuchařskou část například Dominik Unčovský, vítěz národního kola nejprestižnější světové gastronomické soutěže Bocuse d’Or.

Projekt, za kterým stojí Plzeňský Prazdroj spolu s velkoobchodem makro ČR, má již sedmiletou historii. Za celou dobu jím naživo prošlo zhruba 450 hospod a restaurací, což představuje téměř 1400 profesionálů, kteří se pohybují v gastronomii. Výrazně akceleroval v době po covidu a nyní je o něj velký zájem. „Hospodští zjistili, že jim pomáhá reagovat na velmi rychlé změny na trhu – lidé teď totiž mnohem více zvažují, kde utratí své peníze, a vyžadují stále vyšší kvalitu služeb,“ doplňuje Libor Jordán. Program má prokazatelné výsledky. Po absolvování akademie hlásí hospodští zvýšení prodeje piva o zhruba 10 % (díky proškolenému výčepnímu), 10% úspory nákladů na jídla díky efektivnímu nakládání se surovinami a správně sestavenému menu a také o 23 % více fanoušků na sociálních sítích díky zlepšení digitální komunikace.

Skupina Kofola ČeskoSlovensko může koupit většinový podíl ve firmě Pivovary CZ Group, která vyrábí piva značek Holba, Zubr a Litovel. Může koupit také společnost Fontána, která na území Česka prodává alkoholické i nealkoholické nápoje. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval v tiskové zprávě.

„Spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Rozhodnutí je pravomocné,“ uvedl úřad. Od prosince, kdy se spojením začal zabývat, zkoumal zejména podíly spojovaných firem na trhu s nealkoholickými nápoji i na trhu s pivem, a to jak ve velkoobchodním prodeji, tak v prodeji přímo do restaurací a hospod. Dospěl k závěru, že spojením firem ani na jednom z těchto trhů nebude narušena hospodářská soutěž.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku, svým loňským ročním výstavem plánovaly překročení 800 tisíc hektolitrů, z čehož více než třetina jde na export. V pivovarech v Hanušovicích, Přerově a Litovli zaměstnávají téměř 500 lidí.

Majitelem společnosti Pivovary CZ Group je společnost Moravská pivovarská, Kofola 100 procent akcií kupuje prostřednictvím firmy Pivovary Triangl. Společnost Pivovary Triangl byla založena letos v listopadu a sídlo má v Krnově na Bruntálsku, Kofola ČeskoSlovensko v ní má 51 procent, investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko 20 procent.

Kofola dříve uvedla, že nová akvizice jí umožní růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem a že i s ohledem na specifika pivního trhu zůstanou Pivovary CZ Group jejím samostatně řízeným pilířem. Do čela pivovarů nastoupí po dokončení akvizice jeden ze zakladatelů a provozní ředitel skupiny Kofola René Musila.

Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 11 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má více než 2000 zaměstnanců. Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly, jimiž jsou akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek.

Pivo bývalo tahákem gastronomie, nyní je jeho ekonomickou achillovou patou. V pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl člen představenstva Asociace malých a středních podniků ČR Luboš Kastner. Podle něj totiž restauratérům generují zisky především jídla, nikoliv oblíbený nápoj z chmelu. Vesnickým hospodským doporučil nový ekonomický model. Odborník mimo jiné vyslovil prognózu ohledně ceny piva za sto korun.

Česko jako národ pivařů podle Kastnera nic neohrozí. „Je to zakomponované v naší společenské DNA, v ohrožení tento status není,“ pronesl odborník ve vysílání CNN Prima NEWS.

Nápoj z chmelu však označil za současnou „ekonomickou achillovu patu“. „Marže na pivo je srovnatelná s obědovým menu. Nejvíce peněz přináší hospodským jídlo. Pokud tedy máte podnik postavený pouze na pivu, musíte detailně dbát na náklady,“ vysvětlil odborník.

Češi se podle ředitele rozvoje produktu a služeb Dotykačka ČR, s.r.o., Vladimíra Sirotka méně baví ve večerních hodinách. „V případě nočních klubů a diskoték pozorujeme meziročně pokles tržeb o 15 až 20 procent. Podobně negativní vývoj sledujeme u barů,“ uvedl v pořadu Co na to vaše peněženka. Přiblížil rovněž i možné pozadí této statistiky.

„Lidé potřebují více odpočinku, tak se vyrazí bavit dřív. Třeba v kavárnách se zvyšuje konzumace alkoholu. Myslím si, že jde o změnu spotřebitele. Štamgasti už nevypijí tolik, co dříve, a to z ekonomických důvodů či kvůli tomu, že se sejdou u souseda na zahradě,“ vysvětlil.

Skutečnost, že se mnoho obyvatel menších obcí či vesnic přesunulo k domácím výčepům v garážích či na zahradách, trápí mnohé lokální hospodské. Kastner jim doporučil nový ekonomický model. „Nemusí mít otevřeno v úterý či ve středu, ale spíše od čtvrtka do soboty, kdy budou spoléhat na večerní provoz. Právě v tu dobu poskytnou místo, v němž se lidé budou chtít bavit,“ pronesl.

Podle Sirotka je velmi pravděpodobné, že se cena piva vyšplhá až ke stokoruně, ale letos to určitě nebude. Podobně to vidí i Kastner, který mimo jiné upozornil na hlavní výzvu českých hospodských v podobě levného piva z obchodu či domácího výčepu, na nějž si čeští pijáci navykli zvláště v době pandemie covidu.

Skupina Kofola ČeskoSlovensko může koupit většinový podíl ve firmě Pivovary CZ Group, která vyrábí piva značek Holba, Zubr a Litovel. Může koupit také společnost Fontána, která na území Česka prodává alkoholické i nealkoholické nápoje.

Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval v tiskové zprávě.

„Spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Rozhodnutí je pravomocné,“ uvedl úřad. Od prosince, kdy se spojením začal zabývat, zkoumal zejména podíly spojovaných firem na trhu s nealkoholickými nápoji i na trhu s pivem, a to jak ve velkoobchodním prodeji, tak v prodeji přímo do restaurací a hospod. Dospěl k závěru, že spojením firem ani na jednom z těchto trhů nebude narušena hospodářská soutěž.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku, svým loňským ročním výstavem plánovaly překročení 800.000 hektolitrů, z čehož více než třetina jde na export. V pivovarech v Hanušovicích, Přerově a Litovli zaměstnávají téměř 500 lidí.

Majitelem společnosti Pivovary CZ Group je společnost Moravská pivovarská, Kofola 100 procent akcií kupuje prostřednictvím firmy Pivovary Triangl. Společnost Pivovary Triangl byla založena letos v listopadu a sídlo má v Krnově na Bruntálsku, Kofola ČeskoSlovensko v ní má 51 procent, investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko 20 procent.

Kofola dříve uvedla, že nová akvizice jí umožní růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem a že i s ohledem na specifika pivního trhu zůstanou Pivovary CZ Group jejím samostatně řízeným pilířem. Do čela pivovarů nastoupí po dokončení akvizice jeden ze zakladatelů a provozní ředitel skupiny Kofola René Musila.

Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 11 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má více než 2000 zaměstnanců. Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly, jimiž jsou akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek.

Skupina Kofola ČeskoSlovensko může koupit většinový podíl ve firmě Pivovary CZ Group, která vyrábí piva značek Holba, Zubr a Litovel. Může koupit také společnost Fontána, která na území Česka prodává alkoholické i nealkoholické nápoje.

Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval v tiskové zprávě. "Spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl úřad. Od prosince, kdy se spojením začal zabývat, zkoumal zejména podíly spojovaných firem na trhu s nealkoholickými nápoji i na trhu s pivem, a to jak ve velkoobchodním prodeji, tak v prodeji přímo do restaurací a hospod. Dospěl k závěru, že spojením firem ani na jednom z těchto trhů nebude narušena hospodářská soutěž.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku, svým loňským ročním výstavem plánovaly překročení 800.000 hektolitrů, z čehož více než třetina jde na export. V pivovarech v Hanušovicích, Přerově a Litovli zaměstnávají téměř 500 lidí.

Majitelem společnosti Pivovary CZ Group je společnost Moravská pivovarská, Kofola 100 procent akcií kupuje prostřednictvím firmy Pivovary Triangl. Společnost Pivovary Triangl byla založena letos v listopadu a sídlo má v Krnově na Bruntálsku, Kofola ČeskoSlovensko v ní má 51 procent, investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko 20 procent.

Kofola dříve uvedla, že nová akvizice jí umožní růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem a že i s ohledem na specifika pivního trhu zůstanou Pivovary CZ Group jejím samostatně řízeným pilířem. Do čela pivovarů nastoupí po dokončení akvizice jeden ze zakladatelů a provozní ředitel skupiny Kofola René Musila.

Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 11 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má více než 2000 zaměstnanců. Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly, jimiž jsou akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek.

Pivovary Staropramen v prvním roce projektu Certifikace provozoven dosáhly svého cíle a udělily 30 certifikátů kvality. Letos plánují jejich počet zdvojnásobit. Jelikož jsou nároky zákazníků stále vyšší, zájem ze strany provozovatelů je obrovský. Certifikát je totiž zárukou, že jejich provozovna nabízí nejen skvěle ošetřené pivo, ale i znalosti o tomto nápoji.

Společnost Pivovary Staropramen se dlouhodobě věnuje podpoře hospod a restaurací a usiluje o to, aby se pivo ke konzumentům dostávalo v té nejlepší kvalitě. Proto v minulém roce zahájila projekt na podporu kvality čepovaného piva. Certifikaci provádí obchodní sládci, kteří loni udělili prvních 30 certifikátů. Letos by osvědčení mohlo získat dalších 30 provozoven, jejichž vytipování probíhá na základě pevně stanovené mechaniky. Cílem programu je certifikovat restaurace, které budou sloužit jako referenční provozovny pro obchodní partnery, ale i konzumenty. Zájem o certifikace je veliký. „Naším cílem je vybrat provozovny, které v oblasti kvality péče o pivo dlouhodobě vynikají,“ vysvětluje obchodní sládek Marek Hrdlička.

Své kvality musí provozovna pravidelně prokazovat při namátkových kontrolách, které probíhají zhruba čtyřikrát ročně, nad rámec obvyklých návštěv sládků či obchodních zástupců. „Pokud zjistíme nedostatky nebo realita neodpovídá našim představám a standardům kvality, provozovna dostane příležitost je napravit. V případě, že by se problém opakoval, certifikaci odebereme a daný podnik bude muset znovu usilovat o její získání,“ doplňuje Vojtěch Slivoň, další ze 4 obchodních sládků Pivovarů Staropramen.

Certifikace není jen o čistých trubkách
Obchodní sládci se v průběhu procesu certifikace zaměřují na komplexní vzdělávání personálu ve všech oblastech spojených s pivním zážitkem. „Základem jsou samozřejmě vhodné skladovací podmínky, údržba výčepního zařízení a správná technika čepování piva. Důležité je ale také prostředí, ve kterém hosté pivo konzumují a odborné znalosti personálu. Ten by měl být schopen hostům doporučit vhodné pivo a vysvětlit rozdíly mezi různými druhy i samotný proces výroby,“ vysvětluje Vojtěch Slivoň.

Návštěva restaurace by měla být zážitkem
Certifikát díky důsledným školením, přísným podmínkám a pravidelným kontrolám slouží jako záruka kvality. Návštěva provozovny by pro hosty měla být především zážitkem. „Není potřeba nabízet něco exotického či speciálního. Mnohdy stačí hezké a čisté prostředí, příjemný personál, dobré jídlo a kvalitně ošetřené pivo. Když si hosté odnesou pozitivní zkušenost a důvod se vracet, jsou ochotni si i připlatit,“ říká Marek Hrdlička. Sládek také doporučuje vyvarovat se přílišným experimentům a míchání stylů: „Každá restaurace či hospoda by měla mít svůj styl. Pokud máte typickou českou pivnici, nabídněte návštěvníkům raději utopence a další tradiční pokrmy z české kuchyně než chobotnici nebo pizzu. Na to si mohou zajít jinam. Od vás očekávají, že bude prostor a duch restaurace ladit s nabídkou, tedy že zde dostanou dobré pivo a národní klasiku. Může se to zdát jako samozřejmost, ale stále platí, že v jednoduchosti je krása.“

Obchodní sládci jako poradci i zdroj inspirace
Obchodní sládci jako skuteční partneři v podnikání nabízejí provozovatelům know-how v různých oblastech od výběru pivního menu a tvorby konceptu provozovny, až po výběr vhodných pokrmů a doprovodné akce. Masopustní party či oslava dne svatého Patrika přiláká nové hosty a je zpestřením pro ty stálé. Spojením s pivními speciály či sezónním menu je možné vytvořit unikátní zážitek. „Abychom provozovatelům s těmito akcemi mohli pomoct, je nutné, aby si důležitost kvalitního servisu uvědomovali samotní majitelé. Jejich práce je také musí bavit,“ upozorňuje Vojtěch Slivoň.

Kromě personálu pak obchodní sládci ve vybraných provozovnách vzdělávají také veřejnost, a to formou besed a workshopů. Při nich například představují nové pivní speciály nebo radí, jak poznat správně ošetřené a načepované pivo. Sládci se ale nebojí partnerským restauracím pomoct ani v dalších oblastech. „Když jsme měli prezentaci správného čepování a servírování, přišla do hospody spousta lidí a personál nestíhal obsluhovat tak, aby to nebylo na úkor kvality. Postavili jsme se proto za pípu sami, a pomohli tak obsluze standard kvality udržet,“ uzavírá Marek Hrdlička.

Řada velkých obchodů s potravinami ve svém sortimentu nabízí craftová piva z menších pivovarů. Věnují jim často celou speciální ledničku. Vyšší cena zákazníky neodrazuje, shodují se minipivovary. Zájem potvrzují i prázdné regály.

Speciály a craftová piva jsou doménou zejména menších pivoték a speciálně zaměřených podniků. Po celé Praze je jich nepočítaně, o jejich oblíbenosti u hostů jsme již dříve informovali. Nyní se ale menší pivovary dostávají i do tradičních potravinových řetězců. Příkladem může být Kaufland nebo Albert.

Naše redakce si craftových piv všimla konkrétně v Kauflandu, který jim věnuje celou speciální ledničku. Zajímavostí přitom je, že speciály se tu neprodávají v tradičních půllitrových lahvích ani po basách, jak je český konzument zvyklý, ale k dostání jsou jednotlivě, a to ve skle o velikosti 0,75 litru anebo v litrové PET lahvi. Ceny se přitom pohybují od 89 až po 140 korun za lahev.

Vyšší cena ani nezvyklé lahve zákazníky neodrazují
Ani vyšší cena a pro našince poněkud nezvyklé balení ale zákazníky od nákupu speciálních piv neodrazuje. Důkazem může být fakt, že regály jsou často vybrakované. Naše pozorování potvrdili i samotné pivovary.

„Myslím si, že hodně lidí (nejen mladých) dnes už vyhledává něco jiného než tradiční českou klasiku v půllitrové lahvi, i přesto, že to je třeba levnější varianta. Nejenže větší plastová balení jsou praktická na různé akce, kde je víc lidí, protože každý chce jiné množství piva, a díky praktickému uzávěru tak pivo zůstane více čerstvé, ale především samotné pivo je důvodem. Tradiční pivo z velkých českých pivovarů si můžeme dát v každé druhé hospodě v Česku. Naopak, piva z craftových pivovarů jsou nevšední. To je dle mého názoru důvod, proč si za ně lidé i rádi připlatí,“ sdělil naší redakci Jan Fišera, obchodní zástupce Únětického pivovaru, jehož nefiltrovaná 10°, filtrovaná 10,7° a nefiltrovaná 12° jsou k dostání v Kauflandu, Albertu a na Rohlik.cz.

Dále doplnil, že všechna tři nabízená piva se prodávají v podobném množství. Záleží na preferencích konzumenta. Zařazení speciálních ledniček pro craftová piva do repertoáru potravinových řetězců připisuje reakci na velkou poptávku ze strany konzumentů.

Zájem roste, lidé se k pivům z minipivovarů snáz dostanou
„Zájem o piva z minipivovarů určitě roste, nyní už skoro každý obchodní řetězec tato piva nabízí. Určitě je dobře, že je k těmto pivům přístup i na místech, kam chodí běžní lidé (míněno tak, že nejsou tato piva jen ve specializovaných pivotékách) - umožní jim to ochutnat něco jiného či nového a zvýšit povědomí o českých minipivovarech i u lidí, kteří by se k tomu jinak nedostali. I když jsou piva z minipivovarů dražší než z velkých pivovarů, lze pozorovat, že si zákazník raději připlatí a upřednostní tak kvalitu před kvantitou. Samozřejmě ne všichni, ale je tam rostoucí trend,“ potvrdil pro PrahaIN.cz Matěj Šůcha, ředitel pivovaru Matuška.

Matuška nabízí svá piva v pražských obchodech Kaufland, Makro a Albert. K dostání jsou 3 svrchně kvašená piva California 12°, Apollo Galaxy 13° a Raptor 15° a dvě spodně kvašená, konkrétně Desítka a Dvanáctka. „Největší zájem je o pivo California a pak Raptor, nejmenší zájem je o spodně kvašená piva, a to z důvodu jejich vyšší ceny v porovnání s ležáky z velkých pivovarů,“ doplnil Šůcha.

Supermarkety prodají tisíce kusů týdně
I třetí oslovený minipivovar, Nachmelená Opice, naší redakci zájem ze strany zákazníků potvrdil. Od loňského listopadu je k dostání v obchodech Kaufland po celé republice. Regionálně na Moravě pak ještě v Globusu a Makru. Stabilně nabízí 3 stálá piva: Ležák 11, SUN APA 12 a IPA 14. „K tomu jsme dělali vánoční žitnou IPU a diskutujeme ještě nad možností dalších jednorázových edicí piv. Celkové prodeje jsou určitě v tisících kusů týdně. V rozložení prodejů vede IPA 14,“ informoval výrobní ředitel a jednatel Nachmelené Opice, Michal Kuřec.

Za rozšiřováním craftových a řemeslných piv do velkoobchodních řetězců podle jeho slov může fakt, že lidé často vyhledávají při pití piva spíše zážitek: „Prodejní kanály craftových/řemeslných piv se rozšiřují, kdy i velké řetězce pochopily, že je třeba je mít v nabídce. Dříve jste si takováto piva mohli koupit jen v pivotéce. Je to způsobené tím, že spousta lidí dnes vyhledává spíše zážitek, nový rozměr než jen kvantitu, proto se nebojí si připlatit. Český pivní spotřebitel se mění, mladá generace přináší nové zvyky, kdy nezůstává jen u tradičního ležáku, ale chce ochutnat i piva jiných pivních stylů.“

Je to trend doby, chuť zkoušet nesouvisí s bydlištěm
Jednotlivých pivovarů jsme se zeptali také na to, jestli je craftové pivo výhradní doménou Pražanů. Podle Jana Fišery jde ale spíše o trend doby: „Když na nějakém malém městě nebo i vesnici vznikne nový craftový pivovar, ze zkušeností bych řekl, že to místní hodnotí pozitivně. Toto souvisí poté i s dostupnou nabídkou. V menších městech nebo vesnicích v Česku, pokud se zrovna v blízkém okolí nějaký craftový pivovar nenachází, tak se ke craftovým pivům dostanete hůře. Naopak ve větších městech je již pivoték s malými pivovary hodně a ohlas to rozhodně má. Nemyslím si, že chuť zkoušet nová netradiční piva souvisí tolik s tím, odkud jste, ale jaký máte vztah k pivu a ke všemu, co k němu patří.“

Zatímco piva z dílny Únětického pivovaru a pivovaru Matuška nabízejí pouze pražské obchody, Nachmelená Opice má v rámci prodejů srovnání i se zbytkem republiky. „Piva z řemeslných pivovarů jsou doménou především měst nezávisle na kraji. My jsme například prodejně mnohem úspěšnější v Ostravě, Brně a Bratislavě než v Praze. Takže do Prahy se teprve pomalu začínáme dostávat,“ uzavřel ke vzrůstajícímu trendu minipivovarů Michal Kuřec.

Vymyslel recepturu několika piv. Sám se ale za sládka nepovažuje. Příběh člověka, kterému neslouží oči, ale nevzdal to.

Tenhle příběh začal už dávno.Pivo zajímalo Jiřího Pardubského od dětství. Samozřejmě ho jako malý ještě nepil. Našel si k němu ale cestu přes etikety.Sbíral je a zkoumal. Zjišťoval, z čeh ose pivo vaří a co je k tomu potřeba. Však měl vždy blízko i k technice.Ta mu učarovala natolik, že v Plzni vystudoval strojní fakultu.

Díky práci strojního inženýra Jiří absolvoval služební cesty po světě a měl tak možnost ochutnat zahraniční piva.Koníček šel ale kvůli náročné profesi postupně trochu stranou.Teď se k pivu Jiří vrátil.Dokonce vymýšlí pivní recepty a jeho jméno ne se jedna celá pivní edice. Projekt Jiříkovo vidění má i charitativní charakter – a vy už tušíte, že příběh milovníka piva se před lety výrazně zkomplikoval.

Probudil se dotmy
JiříPardubskývroce2010přišelozrak.Díkyočnímulékaři, který zjistil, že má zpuchřelý konec očního nervu, byl okamžitě převezen sanitkou na tomografii.Po sérii vyšetřen ípodstoupil operaci mozku, po ní se probudil do téměř úplné tmy. Po měsíc iod operace byl propuštěn domů, aby za další měsíc př ikontrole v nemocnici zjistili, že jej musí znovu operovat. Zrak se mu ještě více zhoršil.

Jinou kapitolu, tu „echt“ pivní,otevřel JiříPardubský před několika lety. Byl u toho jeho kamarád,kterému v pivní komunitě říkají Karel. Domovarník se značkou Nuselské hovado uvařil nevidomému kamarádovi polotmavé pšeničné pivo. To dostalo název Jiříkovo vidění. Však se na něm i sám Jiří podílel.

Z jednoho piva se stala celá edice,ale až díky dalším nadšencům. Loni, když Pivovar Přeštice hodlal rozšířit své portfolio,u toho byl také zmiňovaný Karel.“ Uvařil pro pivovar na zkoušku šest různých piv. Nejvíc se jim líbilo to,které jsem pomohl stvořit já. Tím také začal celý projekt, který po polotmavém pšeničném speciálu převzal i název,“ vypráví Jiří. Je na něm znát,že ho pivovarnictví opravdu chytlo.Loni se přihlásil k dálkovému studiu na průmyslovce v Praze v Podskalské. “Studuji na technologa.Sládkem se člově kstane, až když získá zkušenosti,“ upřesňuje Jiří své studium.

Chmel pro medicínu
Skromnost ale není na místě. Zmiňovaná charitativní edice obsahuje šest piv. Na všech se Jiří podílel.Buď recepturu přímo vymyslel, nebo ji navrhl. Každé pivo je navíc speciální. „Například v truskovickém Pivovaru Hulvá tvznikl ležák s chmelem Vital.Ten byl vyšlechtěn pro farmaceutické a biomedicinální účely.Sám osobě je antiseptický.Dělají se z něj tinktury a masti. Běžně se nepoužívá pro pivovarnické účely. Myslím ale, že pivo z něj se vážně povedlo,“ chválí Jiří sládky Pivovaru Hulvát.

Unikátní jsou i další piva z “jeho“ edice. Řevnický létající Psychovar například uvařil Oat Wheat Soar Ale. U něj zaujme hned trojkombinace ovesných, pšeničných a ječných sladů.“ Je to takový falešný milk shake kyseláč s příjemnou citrusovou chutí, která vznikla bez přidání jakéhokoli ovoce. Naopak úřadovaly speciální kvasinky,“ básní o speciálu Jiří.

Pivovar na zámku v Chotovinách na Táborsku ukončil svou činnost. Podle nyní již bývalého sládka Petra Adámka se mu v poslední době nedařilo, jeho výrobky odebíralo příliš málo hospod, zvlášť v období covidu a následně války na Ukrajině. „Myslím si, že zlaté časy minipivovarů jsou pryč,“ řekl portálu iDNES.cz.

Provoz vznikl v roce 2011, stejného roku vznikla i první zkušební várka, do běžného provozu se minipivovar dostal ale až v roce 2012. O tři roky později již vařil kolem 250 hl piva, jeho maximem pak bylo zhruba 300 hektolitrů piva.

Petr Adámek pivovar proslavil minipivovar vítězstvími na několika degustačních soutěžích, za zmínku podle něj stojí například pivo Vienna Spezial Lager 1913 z mnichovských sladů, které získalo hlavní cenu World Beer Seal v roce 2017 v soutěži Zlatá pivní pečeť či Cadillac American Pale Ale.

„Myslím si, že zlaté časy jsou pryč, zvlášť u hodně malých pivovarů. Ti, kteří se blíží k 10 tisícům hektolitrů (nad kterou již nejde o minipivovary, pozn. red.), tam je to ještě hratelné. Ale jakmile nemají vlastní hospodu, což jsou ale zase další náklady, myslím si, že je situace hrozně těžká,“ dodal.

Adámek se inspiroval pivovarským guruem Vladimírem Černohorským, který se mimo jiné proslavil v pivovaru Únětice. Nyní nastupuje od začátku března do benešovského pivovaru Ferdinand jako pivovarník. Vidí to jako novou výzvu a příležitost. Návrat do světa „malého piva“ zatím neplánuje.

V ČR jsou v provozu stovky minipivovarů, podle loňských údajů jich bylo 507, z toho třetina je členem Českomoravského svazu minipivovarů. Ovšem podle bývalého prezidenta svazu Jana Šuráně by jich bez ran například v podobě covidu nebo cen pohonných hmot, ale i stále vyšší daně z přidané hodnoty pro čepované pivo mohlo být v současnosti malých pivovarů i 700. V minulosti hovořil dokonce o tom, že na českém trhu by jich mohla působit až tisícovka.