Pivovar na zámku v Chotovinách na Táborsku ukončil svou činnost. Podle nyní již bývalého sládka Petra Adámka se mu v poslední době nedařilo, jeho výrobky odebíralo příliš málo hospod, zvlášť v období covidu a následně války na Ukrajině. „Myslím si, že zlaté časy minipivovarů jsou pryč,“ řekl portálu iDNES.cz.

Provoz vznikl v roce 2011, stejného roku vznikla i první zkušební várka, do běžného provozu se minipivovar dostal ale až v roce 2012. O tři roky později již vařil kolem 250 hl piva, jeho maximem pak bylo zhruba 300 hektolitrů piva.

Petr Adámek pivovar proslavil minipivovar vítězstvími na několika degustačních soutěžích, za zmínku podle něj stojí například pivo Vienna Spezial Lager 1913 z mnichovských sladů, které získalo hlavní cenu World Beer Seal v roce 2017 v soutěži Zlatá pivní pečeť či Cadillac American Pale Ale.

„Myslím si, že zlaté časy jsou pryč, zvlášť u hodně malých pivovarů. Ti, kteří se blíží k 10 tisícům hektolitrů (nad kterou již nejde o minipivovary, pozn. red.), tam je to ještě hratelné. Ale jakmile nemají vlastní hospodu, což jsou ale zase další náklady, myslím si, že je situace hrozně těžká,“ dodal.

Adámek se inspiroval pivovarským guruem Vladimírem Černohorským, který se mimo jiné proslavil v pivovaru Únětice. Nyní nastupuje od začátku března do benešovského pivovaru Ferdinand jako pivovarník. Vidí to jako novou výzvu a příležitost. Návrat do světa „malého piva“ zatím neplánuje.

V ČR jsou v provozu stovky minipivovarů, podle loňských údajů jich bylo 507, z toho třetina je členem Českomoravského svazu minipivovarů. Ovšem podle bývalého prezidenta svazu Jana Šuráně by jich bez ran například v podobě covidu nebo cen pohonných hmot, ale i stále vyšší daně z přidané hodnoty pro čepované pivo mohlo být v současnosti malých pivovarů i 700. V minulosti hovořil dokonce o tom, že na českém trhu by jich mohla působit až tisícovka.

Soud zamítl žalobu ruského podnikatele Sergeje Majzuse na rozhodnutí, kterým mu úřady neprodloužily pobyt v Česku. Důvodem je mimo jiné, že by jeho aktivity mohly vyústit v nebezpečnou trestnou činnost.
Článek

Ruský podnikatel Sergej Majzus, jemuž – nebo jeho rodině – patří v Česku zámky, rozsáhlé nemovitosti či firmy podnikající v zemědělství, se přiblížil k tomu, že bude muset nuceně opustit Českou republiku.

Komise Ministerstva vnitra pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců mu nejprve odmítla prodloužit povolení k pobytu, a když podal proti tomu žalobu, zamítl ji nově také – zatím nepravomocně – Krajský soud v Českých Budějovicích.

Podle komise jsou závažná zjištění policie, že Sergej Majzus je v Česku v kontaktu s lidmi, kteří se podílejí na organizovaném zločinu. K tomu se přiklonil i soud.

„Utajované informace bez jakýchkoli pochybností svědčí o tom, že pobyt žalobce (Sergeje Majzuse) na území České republiky za účelem podnikání – účasti v právnické osobě specifikované v žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu – není v zájmu České republiky,“ napsala do rozhodnutí českobudějovická krajská soudkyně Tereza Kučerová.

Advokát Boris Vršinský, který Majzuse zastupuje, se k rozhodnutí soudu nechtěl vyjadřovat. Zdůvodnil to tím, že ho nemá zatím k dispozici. Není tak například jasné, jestli se bude Majzus dál soudit a podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Kvůli tomu, že nebyl zproštěn mlčenlivosti, nechtěl advokát Vršinský ani říct, jestli jeho klient stále pobývá v Česku. „Nemůžu vám o svých klientech vyprávět žádné informace,“ uvedl Vršinský na dotaz Seznam Zpráv.

Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců předala soudu konkrétně informace o tom, že činnost Majzuse „spočívá v činnosti a rozvíjení kontaktů souvisejících s organizovaným kriminálním prostředím a takovým svým jednáním se může dopouštět závažné a významně společensky nebezpečné trestné činnosti“.

Navíc tato komise, jak se dále v rozsudku uvádí, získala i zcela nové informace, že aktivity Majzuse mohou vyústit na území Česka v nebezpečnou trestnou činnost.

Sergej Majzus v žalobě mimo jiné uvedl, že tuzemské úřady zasáhly do jeho práv. Jeho rodina podle něj dlouhodobě žije v Česku a nebude s ní moci být v kontaktu. Navíc tvrdí, že po návratu do Ruska by mohl být politicky pronásledován anebo povolán do války na Ukrajině.

Soud však tyto obavy označil za spekulace. Podle soudkyně Kučerové navíc Majzusovi nebrání nic v tom, aby žil jinde než v Rusku. „Má možnost zvolit si pobytovou destinaci dle svých uvážení, proto mu nic nebrání realizovat rodinný život na území jiného, bezpečného, státu,“ napsala Kučerová.

A doplnila, že podnikat může také z jiného státu. Sám Majzus, jak soudkyně upozornila, pro zpravodaj obce Chotoviny řekl, že „svůj byznys může provádět prakticky odkudkoliv“.

Už před tím, než úřady rozhodly o neprodloužení Majzusova pobytu v Česku, uzavřel podnikatel s manželkou dohodu o majetku.

Jak Seznam Zprávy zjistily v katastru nemovitostí, samotnému Majzusovi nyní de iure nepatří nic, zatímco ve vlastnictví jeho ženy jsou v současné době zámky Chotoviny a Nemyšl, dva rodinné domy nedaleko Prahy, byt v pražských Hlubočepech, ateliér v Dejvicích a dalších rozsáhlé pozemky v jižních Čechách a na jihu Moravy.

Nemovitosti vlastní pouze tři firmy, v nichž je Sergej Majzus jednatelem.

Převedl i firmu s vrtulníky
Nejde jen o nemovitosti. Sergej Majzus donedávna v Česku zprostředkovaně vlastnil i leteckou techniku. Na firmu Maysus Aviation Comapany jsou dodnes v leteckém rejstříku zaregistrovány dva vrtulníky Eurocopter. První s typovým označením EC 120 už od roku 2008, druhý byl zaregistrován teprve v dubnu loňského roku. Oba stroje nyní provozuje Česká vrtulníková škola a poskytovatel leteckých prací Helitom.

Nicméně i u tohoto majetku Majzus svůj vliv odstínil. Od loňského června je totiž zmíněná firma Maysus Aviation Comapany ve vlastnictví pražské advokátní kanceláře Vych & Partners.

Firma není jen majitelem dvou vrtulníků, dle leteckého rejstříku sama provozuje malý letoun Cirrus SR 22.