Novinky a zajímavosti ze světa piva

Moderní český ležák Proud má nižší hořkost i obsah alkoholu uvedl Plzeňský Prazdroj. Reaguje tak na měnící se preference mladých dospělých. Spotřebitelé si Proud mohou vychutnat ze stylových průhledných třetinkových lahví nebo také čepovaný ve vybraných podnicích.

Ležák plzeňského typu je u nás stále nejoblíbenějším alkoholickým nápojem. Výzkumy od agentury Kantar ukázaly, že ho v Česku preferuje 61 % dospělých spotřebitelů. Zároveň ale naznačil, že roste skupina především mladých dospělých, kteří tradiční pivo pijí méně než dřív. Zatímco v roce 2015 si ho alespoň jednou měsíčně dalo 56 % spotřebitelů ve věku 18–30 let, v loňském roce to bylo již jen 44 %.

Důvodů pro změny v konzumaci je několik. Kvalitativní studie Crystal ball provedená společností Simply5 ukázala, že pro mnohé mladé dospělé je překážkou vysoká hořkost piva nebo pocit plnosti po napití. Pivo tak pro ně přestává být samozřejmou volbou a začínají konzumovat i jiné nápoje, například sladší koktejly a další ochucený alkohol. „Zatímco u starších spotřebitelů vidíme, že stále více preferují hořká piva a speciály, u mladší generace dospělých sledujeme pravý opak. Tito spotřebitelé vyhledávají lehčí, méně hořké nápoje s nižším obsahem alkoholu. Zároveň si ale s konzumací spojují zážitky a očekávají, že to, co pijí, a s čím se navenek ukazují, bude dobře vypadat. Ať už se jedná o lahvičku, kterou si vezmou do ruky, nebo způsob, jakým jim bude pivo naservírováno v jejich oblíbeném podniku. To všechno jsou aspekty, které jsme při plánování a uvádění nového ležáku zohledňovali,“ vysvětluje Jakub Marek, marketingový manažer prémiových piv Plzeňského Prazdroje.

Nový ležák Proud se vyznačuje nízkou hořkostí, konkrétně 18 IBU, přičemž obvykle mívají české ležáky hořkost vyšší než 30 IBU. Díky nižšímu stupni prokvašení nabízí pouze 3,9 % alkoholu. I proto je pro něj charakteristická chuťová plnost a dobrá pitelnost typická pro český ležák.
Proud bude k dostání převážně ve vratných třetinkových lahvích, které jsou vyrobeny z čirého skla. „Při vaření nového ležáku jsme použili moderní chmelový produkt, díky němuž chuť piva nepodléhá negativním vlivům světla a můžeme ho nabízet v krásné průhledné lahvi,” dodává Jakub Marek.

Nový ležák Proud vznikal ve spolupráci s vrchní sládkovou stejnojmenného experimentálního pivovaru, který v areálu plzeňského pivovaru sídlí od roku 2020. „Po společném ladění receptury a spotřebitelských testech přicházíme na trh s pivem, které by se mělo stát symbolem pivního trhu pro mladé dospělé. Novým proudem českého pivovarnictví. V blízké budoucnosti navážeme na tento nový ležák dalšími zajímavými stylovými pivy pod značkou Proud Experiment, jejichž chuťový profil bude stejně jako u nového ležáku lehký a dobře pitelný. Tato piva budou dostupná v čepované variantě ve vybraných podnicích a na festivalech,“ naznačuje plány značky Jakub Marek.

Experimentální pivovar Proud, který od svého vzniku v roce 2020 nabídl více než 50 druhů piva z řad stálých a sezónních limitovaných edic, bude nyní sloužit jako místo, kde se experimentuje s pivem v celé jeho šíři. Od lehkých pitelných piv se zajímavými prvky v chuti pro novou generaci spotřebitelů, pod značkou Proud, až po pivní speciály pro pivaře, pod novou značkou Elektrárna.

Nový ležák Proud bude postupně k dostání v řetězcích Tesco, Albert, Billa nebo Globus a v internetových obchodech Rohlík a Košík. V akčních týdnech se objeví také v nabídkách řetězce Lidl. Proud si lidé od března vychutnají také v čepované variantě ve vybraných restauracích a dalších podnicích.

Legendární restauraci Masné krámy v Českých Budějovicích bude nadále provozovat pivovar Budějovický Budvar. Národní podnik hledal skoro rok nového partnera, ve výběrovém řízení ale nakonec nikoho nevybral. Českému rozhlasu to potvrdila manažerka komunikace Barbora Povišerová.

Barbora Povišerová uvádí, že v pohostinství panuje složitá situace, která nepřeje velkým projektům. Po zvážení všech nabídek došel pivovar k závěru, že zatím bude lepší zachovat současný model provozu Masných krámů. Podle několika nezávislých zdrojů se do výběrového řízení přihlásilo i několik místních podnikatelů, kteří se pohybují v oblasti gastronomie.

Štamgasti v Masných krámech vítají, že si Budvar zatím restauraci ponechá. Shodují se, že je pro ně hlavně důležité, aby se tam nadále čepovalo pivo z národního podniku.

Pokud se situace v pohostinství zlepší, chce se Budvar v budoucnu k hledání nového provozovatele vrátit. Zástupci národního podniku ujišťují, že i po případné změně se bude v Masných krámech čepovat budvarské pivo.

„Masné krámy patří k nejvyhlášenějším restauracím na Českobudějovicku, jsou stěžení hospodou v našem městě a náš pivovar je s nimi spojen od samého začátku. Abychom byli schopni zvyšovat kvalitu tohoto podniku a poskytovat stále náročnějšímu zákazníkovi skvělý zážitek, je naším cílem najít nového strategického partnera a provozovatele restaurace s vizí dalšího rozvoje a posílení kvality servisu. S novým provozovatelem uzavřeme takzvanou pachtovní smlouvu, Budějovický Budvar bude dodávat pivo a nový partner dostane za úkol rozvíjet restauraci v oblasti gastronomie,“ vysvětluje mluvčí pivovaru Barbora Povišerová.

Masné krámy vlastní celkem patnáct majitelů, významný podíl má také město České Budějovice. Jeho zástupci už při vyhlášení výběrového řízení uváděli, že s případnou změnou nemají problém.

„Já jsem přesvědčen, že záměrem bylo zkvalitnění služeb pro občany a návštěvníky Českých Budějovic, což město samozřejmě kvituje. Budvar se rozhodl z ekonomických důvodů zatím neřešit tu situaci prostřednictvím externí firmy a bude Masné krámy nadále provozovat sám. My můžeme jenom vyjádřit přání, aby mu to šlo dobře,“ doplňuje náměstek primátorky Tomáš Bouzek.

Jeden bonmot říká, že kdo navštívil České Budějovice, ale nezašel na pivo do Masných krámů, jakoby tady ani nebyl. Jejich historie se začala psát už v roce 1364, kdy Karel IV. nařídil přesun z hlavního náměstí do dnešní Krajinské ulice. Český král a císař Svaté říše římské se tehdy údajně brodil na rynku ve svinčíku, a proto přikázal zbourat původní masné krámy.

Současná podoba domu v Krajinské ulici pochází z roku 1554 a maso se tam prodávalo několik staletí. Na pivnici byl dům přestavěný na počátku 50. let minulého století a začal se v něm čepovat Budějovický Budvar. Po povodních v roce 2002 nařídili hygienici Masné krámy uzavřít. Hosté se tam znovu podívali až v prosinci 2007 po velké rekonstrukci, která stála přes 30 milionů korun.

Češi jsou po celém světě známí svou láskou k pivu. A není divu! Téměř žádný stát nemůže konkurovat české kvalitě ani chuti. Třemi základními ingrediencemi je chmel, voda a kvasnice. V průběhu času ovšem kromě klasického ležáku začalo docházet k rozmachu nových druhů piva a svého oblíbence si mohl najít opravdu každý. Důležitost rozmanitosti si uvědomuje i řetězec Kaufland, který v roce 2018 přišel v pražské prodejně s první nabídkou řemeslných piv. Po velkém úspěchu se pivní speciály rozšířily do všech prodejen Kaufland po celé České republice. Aktuálně je v nabídce 52 českých dodavatelů a přes 170 pivních specialit.

I přesto, že řemeslné pivovary mají nemalé množství svých věrných zákazníků, jen málokdo tuší, co tento pojem znamená. Jedná se většinou o menší výrobny, které se zaměřují na užší sortiment a často vyhledávají nové inspirace ve světě. Experimentují s neobvyklými ingrediencemi a styly, což vede k zcela nové unikátní chuti piva.

Nachmelená opice a Zlíchovec ve všech prodejnách Kaufland
Mezi předního dodavatele, který je na prodejnách Kaufland zastoupen v největším množství, patří bezpochyby pivovar Zichovec. Ten se kromě klasických piv ležákového typu, zaměřuje i na různé druhy speciálů, od IPA/APA až po moderní styly jako jsou NEIPA nebo SOUR ALES alias kyseláč. V nabídce prodejen Kaufland jistě nepřehlédněte produkty z nezávislého řemeslného pivovaru Nachmelená opice. IPA či klasický ležák dostanou pod taktovkou tohoto poměrně nového pivovaru zcela jedinečnou chuť. „Pro společnost Kaufland je důležité podporovat myšlenku řemeslných pivovarů a tradici jednoho z nejoblíbenějších nápojů v České republice. Koncept je unikátní, jelikož v každém regionu dodáváme piva od lokálních dodavatelů. Na Olomoucku si tedy lidé například pochutnají na výrobcích z místního pivovaru Tvarg, na Karlovarsku zase mohou vyzkoušet produkty ze sokolovského pivovaru Permon,“ doplňuje tisková mluvčí společnosti Kaufland ČR Renata Maierl.

Bohatý výběr piv z řemeslných pivovarů naleznete v prodejnách Kaufland v celé České republice. Značky jako Staropramen nebo Rohozec, jsou obvykle k dispozici v standardním regálu s nabídkou piv. Regionální produkty, například z výrobny Zichovec nebo Nachmelená opice či Dudák, se nachází ve speciální lednici pro řemeslná piva, kde se jejich nabídka neustále rozšiřuje.

Plzeňský Prazdroj reaguje na měnící se preference mladé dospělé generace a uvádí na trh moderní český ležák s lehkou chutí, nižší hořkostí i obsahem alkoholu. Nový ležák Proud si mohou spotřebitelé vychutnat ze stylových průhledných třetinkových lahví nebo také čepovaný ve vybraných podnicích.

Ležák plzeňského typu je u nás stále nejoblíbenějším alkoholickým nápojem. Výzkumy od agentury Kantar ukázaly, že ho v Česku preferuje 61 % dospělých spotřebitelů. Zároveň ale naznačil, že roste skupina především mladých dospělých, kteří tradiční pivo pijí méně než dřív. Zatímco v roce 2015 si ho alespoň jednou měsíčně dalo 56 % spotřebitelů ve věku 18–30 let, v loňském roce to bylo již jen 44 %.

Důvodů pro změny v konzumaci je několik. Kvalitativní studie Crystal ball provedená společností Simply5, ukázala, že pro mnohé mladé dospělé je překážkou vysoká hořkost piva nebo pocit plnosti po napití. Pivo tak pro ně přestává být samozřejmou volbou a začínají konzumovat i jiné nápoje, například sladší koktejly a další ochucený alkohol. „Zatímco u starších spotřebitelů vidíme, že stále více preferují hořká piva a speciály, u mladší generace dospělých sledujeme pravý opak. Tito spotřebitelé vyhledávají lehčí, méně hořké nápoje s nižším obsahem alkoholu. Zároveň si ale s konzumací spojují zážitky a očekávají, že to, co pijí, a s čím se navenek ukazují, bude dobře vypadat. Ať už se jedná o lahvičku, kterou si vezmou do ruky, nebo způsob, jakým jim bude pivo naservírováno v jejich oblíbeném podniku. To všechno jsou aspekty, které jsme při plánování a uvádění nového ležáku zohledňovali,“ vysvětluje Jakub Marek, marketingový manažer prémiových piv Plzeňského Prazdroje.

Nový ležák Proud se vyznačuje nízkou hořkostí, konkrétně 18 IBU, přičemž obvykle mívají české ležáky hořkost vyšší než 30 IBU. Díky nižšímu stupni prokvašení nabízí pouze 3,9 % alkoholu. I proto je pro něj charakteristická chuťová plnost a dobrá pitelnost typická pro český ležák.

Proud bude k dostání převážně ve vratných třetinkových lahvích, které jsou vyrobeny z čirého skla. „Při vaření nového ležáku jsme použili moderní chmelový produkt, díky němuž chuť pivo nepodléhá negativním vlivům světla a můžeme ho nabízet v krásné průhledné lahvi,” dodává Jakub Marek.

Nový ležák Proud vznikal ve spolupráci s vrchní sládkovou stejnojmenného experimentálního pivovaru, který v areálu plzeňského pivovaru sídlí od roku 2020. „Po společném ladění receptury a spotřebitelských testech přicházíme na trh s pivem, které by se mělo stát symbolem pivního trhu pro mladé dospělé. Novým proudem českého pivovarnictví. V blízké budoucnosti navážeme na tento nový ležák dalšími zajímavými stylovými pivy pod značkou Proud Experiment, jejichž chuťový profil bude stejně jako u nového ležáku lehký a dobře pitelný. Tato piva budou dostupná v čepované variantě ve vybraných podnicích a na festivalech,“ naznačuje plány značky Jakub Marek.

Experimentální pivovar Proud, který od svého vzniku v roce 2020 nabídl více než 50 druhů piva z řad stálých a sezónních limitovaných edic, bude nyní sloužit jako místo, kde se experimentuje s pivem v celé jeho šíři. Od lehkých pitelných piv se zajímavými prvky v chuti pro novou generaci spotřebitelů, pod značkou Proud, až po pivní speciály pro pivaře, pod novou značkou Elektrárna.

Nový ležák Proud bude postupně k dostání v řetězcích Tesco, Albert, Billa nebo Globus a v internetových obchodech Rohlík a Košík. V akčních týdnech se objeví také v nabídkách řetězce Lidl. Proud si lidé od března vychutnají také v čepované variantě ve vybraných restauracích a dalších podnicích.

Nejvyššího výstavu piva za posledních patnáct let dosáhla loni společnost Pivovary CZ Group (PCZG), která sdružuje pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli produkující značky Zubr, Holba a Litovel. Činil 826 000 hektolitrů. Novinkám to sdělila mluvčí skupiny Jana Bartáková.

Na celkovém výstavu se podle ní více než třetinou podílel export, který byl v historii společnosti rekordní. „Výsledky ukázaly, že zákazníci a konzumenti nám zachovali přízeň i přes negativní okolnosti, které pivnímu trhu i potravinám obecně nepřály,“ uvedl obchodní ředitel společnosti PCZG Tomáš Konečný.

Loni se výstav pivovarů společnosti zvýšil proti předloňsku o 6,7 procenta. Výrazně se na tom podílel export. „Meziročně jsme posílili své pozice na tradičních trzích, jako je Německo, Polsko, Maďarsko, a dařilo se nám i na méně tradičních trzích, jako je například Kuba,“ poznamenal Konečný.

„Uvidíme, jaká čísla přinese letošní rok, který bude ovlivněn zvýšením DPH na čepované pivo a na nealkoholické pivo obecně. Platí totiž, že vyšší cena většinou sníží poptávku, a to se týká i našeho segmentu. Ovšem nyní je předčasné cokoliv hodnotit a spekulovat, uvidíme, jaká bude realita v průběhu roku,“ doplnil.

Piva společnosti PCZG patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější oceňovaná piva v ČR. Každoročně se umisťují na předních příčkách prestižních degustačních pivovarských soutěží. „Největší část produkce zkonzumují zákazníci na Moravě,“ uzavřela Bartáková.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku. Většinový podíl ve firmě koupí nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko. Loni na podzim oznámenou transakci posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Majitelem společnosti PCZG je nyní společnost Moravská pivovarská. Kofola 100 procent akcií Pivovarů CZ Group koupí prostřednictvím firmy Pivovary Triangl. Ta byla založena loni v listopadu a sídlo má v Krnově na Bruntálsku. Kofola ČeskoSlovensko v ní má 51 procent, investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko 20 procent.

Kofola již dříve uvedla, že nová akvizice jí umožní růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem a že i s ohledem na specifika pivního trhu zůstanou Pivovary CZ Group jejím samostatně řízeným pilířem.

Desítku či dvanáctku? Věta, kterou od hospodských slýchaly generace štamgastů, se pomalinku stává minulostí. Nejen páni výčepu, ale i hosté totiž stále častěji sahají i po takzvané třetí pípě, tedy po speciálních pivech z malých a středních pivovarů. Ty se i v tradičních hospodách v poslední době těší rostoucí oblibě.

Na konečné tramvaje číslo 11 na pražském Spořilově se nachází trošku ošuntělý podnik s názvem První pivní tramway. A právě v jeho útrobách se prakticky začala psát nová pivní historie. Její majitel Jiří „Bejček“ Slavíček zde v roce začal v roce 2003 nabízet hostům „neunifikovaná“ piva z malých a středních pivovarů.

„Na konci roku 2003 přišel nápad vzít do Tramwaye na stálo pšeničné pivo z Náchodského pivovaru Primátor. No a jelikož Primátor již v té době vyráběl více druhů pivních speciálů, nebylo daleko k myšlence třetí pípy, tedy mít v nabídce kromě stálých piv i speciály z malých a mini pivovarů. V celé republice to byl naprosto ojedinělý a v pravdě průkopnický nápad,“ zavzpomínal na začátky cesty, která se později stala vzorem i pro jiné hospodské v republice, Bejček.

Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich trend „třetích píp“ pozoruje hlavně v posledních letech. „Člověk má rád rozmanitost a je důležité, aby zákazníci měli k pivu i nějaký příběh a autentičnost,“ uvedl prezident a zároveň majitel jihočeského Pivovarského dvoru Zvíkov. Sám Voldřich takto dodává svá piva do pěti pražských podniků.

Pivaři to dobře vědí. Zajít si takzvaně na jedno točené je letos dražší než loni. Lednové navýšení spotřební daně z 10 na 21 procent způsobilo, že většina českých hospod a restaurací točené pivo prostě zdražila. V Ostravě ale najdete místa, kde se rozhodli, že jeho cenu zvedat nebudou, a stále si drží tu loňskou. A v některých restauracích ve Zlíně zase můžete ušetřit tak, že si místo točeného piva dáte lahvové.

Točený půllitr za 70 korun už není nic výjimečného. Pivo za 35 ale mají zřejmě jen v Ostravě. Minipivovar v Hrabůvce tady totiž stále drží loňské ceny. „Pivo patří lidem a naše peněženky se od té doby nijak nenaplnily. Proč bychom měli přecházet k tak enormním cenám za pivo. To má zůstat lidem tak, jak to bylo odpradávna,“ zdůraznila provozní Jana Tomanová.

A vypadá to, že se strategie nezdražovat vyplácí. „O víkendu se určitě vyčepuje zhruba 150 až 200 litrů naší jedenáctky,“ prozradil číšník Martin Hruška. Cenu zlatavého moku si místní štamgasti pochvalují. „Chodím večer na pivo, 35 je za facku,“ ohodnotil jeden z nich. „Moc dobré je, bydlím blízko, takže sem občas chodím,“ řekl další z hostů.

Na čepu má tato restaurace celkem sedm druhů piva. Cenu tohoto pilotního ležáku se budou snažit udržet co nejdéle. „Já bych chtěla, aby si chlapi, kteří přijdou z práce, i v těch montérkách mohli dát v klidu čtyři pět piv, vypustit páru,“ uvedla Tomanová. „Těžko se upouští, když musíte sahat hluboko do kapsy,“ dodala.

To ve Zlíně nabízí restaurace jako levnější variantu pivo v lahvi. „Máme lahvové pivo, ale není zase o tolik levnější než čepované. Lahvové je levnější možná o tři koruny,“ vysvětlil majitel tamní restaurace Canada Petr Šenkeřík.

I když hosté barů, hospod a restaurací mají možnost dát si levnější lahvové pivo, přesto si stojí za tím, že točené je točené. „Místo točeného lahváče? Ne, v žádném případě, ani náhodou,“ zaznělo. „Cena není rozhodující. Tak si místo deseti dám osm,“ přidal další z hostů. Vypadá to tedy, že Češi orosený půllitr se smetanovou pěnou jen tak za něco nevymění.

Malé pivovary se v posledních letech staly fenoménem. A není divu, koncept komorní výroby různých druhů piv, včetně klasických ležáků a speciálů, dosáhl ve zdejší kotlině velké obliby. Spolu s dobrým pivem ale záleží také na dobrém designu – své o tom ví i česká firma 3+K Kraus s.r.o. (Minipivovary Kraus), která dodává vybavení pivovarů na klíč. A co víc, šíří slávu tohoto tradičního nápoje po celém světě.

„Zájem o pivo je všude,“ uvádí nás do problematiky Miroslav Kraus nml., který se ve firmě stará primárně o řemeslné pivovary. „Nejen tady v Česku si umíme vychutnat dobré pivo, realizovali jsme pivovary po celém světě – v Japonsku, Nizozemsku, na Filipínách či na Mauriciu.“

Pivovarnictví máme v genech
Počátky pivovarské tradice v rodině Krausů se datují do začátku devadesátých let. Tehdy Miroslavův dědeček pracoval v Branickém pivovaru, kde se staral o investice a správu budov. Zařizoval nová technologická řešení pro pivovar a dohlížel na jejich realizaci. Práce v pivovaru k oboru přilákala i jeho dva mladé syny specializující se na zpracování nerezové oceli. Ti následně založili vlastní živnost a rozjeli výrobu malých řemeslných pivovarů. Společně s Miroslavem pak v roce 2013 založili 3+K Kraus s.r.o. „Máme k dispozici nějakých 70 montérů a pracujeme téměř po celém světě, máme cenné know-how v technologiích a rádi vymýšlíme nová a atypická řešení, která v pivovarnickém světě nemají obdoby,“ vypráví Miroslav.

A proč se vlastně zaměřují pouze na malé pivovary? „Reálně je to tak, že firma je rozdělená na několik sektorů. Jeden z nich se zabývá obecně prací s nerezovou ocelí pro farmacii či potravinářský průmysl, tedy například i pro velké pivovary. Ten druhý pak komplexně řeší malé řemeslné pivovary, kterým dokáže dodat vše od projektu, vlastní technologie, montáže a servisu až po vytvoření značky, pomoc s marketingem, výrobou pivních receptur či návrh designu jednotlivých prvků technologie, interiéru nebo pivovaru jako celku.“

Pivní design
Právě design je u minipivovarů žádaným artiklem. Často je výroba spojena s restauračním provozem, takže se řeší interiér výrobny i restaurace. Interiérový design je zásadní i v případě, že pivovar s restaurací propojený není: „Do malých pivovarů téměř vždy chodí návštěvníci v rámci různých exkurzí nebo akcí, takže skutečně záleží na tom, aby se jim prostředí líbilo a aby se v něm cítili dobře,“ říká Miroslav Kraus.

On sám na rodinnou firemní loď naskočil ihned po studiích. Užší specializaci na interiéry pivovarů a design obecně přinesl do firmy právě on: „V posledních letech jsme se vydali komplexnějším směrem, mimo technologické a projekční práce nabízíme také designérské práce a sklízíme úspěch.“

Pivovar na klíč
Na otázku, s jakými představami klienti přicházejí, odpovídá Miroslav jasně: „Klienti k nám často přijdou s tím, že vlastně úplně přesně nevědí, co chtějí. Respektive vědí – mají nějaký prostor, ve kterém by chtěli zbudovat pivovar, ale neví, jak na to. A tam začíná naše práce,“ vysvětluje Miroslav a dodává, že prvním krokem je zhotovení studie proveditelnosti, tedy toho, co lze v daném prostoru realizovat. „Ve studii navrhneme roční výstav piva, tedy produkci pivovaru pro jednotlivé etapy výstavby, základní spotřebu surovin a energií, produkci odpadů a především kompletní dispozici pivovaru, v níž řešíme nové a zrušené konstrukce, rozmístění technologie i řešení zásobovacích a distribučních tras,“ říká Miroslav. V Minipivovarech Kraus dokážou navrhnout řešení nového objektu i přestavby historických budov, které bývají zvlášť náročné.

„Vždy se snažíme, aby toho z pivovaru bylo vidět co nejvíce, aby mohli zákazníci sledovat sládka při práci a aby viděli, jak se pivo vaří. Pro jeden provoz jsme například udělali částečně prosklenou varnu, která je uvnitř nasvícená, takže návštěvníci vidí, jak se pivo vaří. To je velmi unikátní,“ přibližuje Miroslav.

České pivo ve světě
O tom, že pivní kultura je úspěšná i globálně, jsme se zmiňovali v úvodu článku. Aktuálně se například připravuje masivní projekt pivovaru v Asii, jehož základním koncepčním kamenem je krystal. „Inspirovali jsme se krystalem, protože český křišťál a obecně řemeslo je něco, co v této části světa hodně rezonuje,“ vysvětluje koncept projektu Miroslav.

Ke každému projektu se snažíme přistupovat co nejvíce individuálně a velkou roli hraje právě jeho umístění. Jinak bude vypadat pivovar v Dubaji a jinak v Prešově. Vždy se snažíme využít místní materiály a suroviny, ale chceme do návrhu zahrnout i nějaký odkaz na naši zemi. České pivo je pořád velký pojem, který láká mnohé zájemce.

Technologické a designové lahůdky
Z Miroslavova nadšení je znát, že si v Minipivovarech Kraus dávají záležet na detailech. „Naše realizace se pokaždé snažíme ozvláštnit něčím, co jinde nenajdete. Pro jeden pivovar jsme vymysleli pojízdné vagónky s pivními tanky, které projíždí celou restaurací, aby je pak v pivovaru doplnili a poslali zpět do restaurace.“ Perličkou byla také studie pivovaru na pontonech či záměr vybudovat pivovar v kostele se hřbitovem. Zajímavostí je také jedinečné řešení modulárních pivovarů, které by klidně stálo za samostatný článek.

Běžně pracují také s architekty – na kontě již mají spolupráci s Hutí architektury Martin Rajniš, se studiem OV-A nebo s architektkou Markétou Cajthamlovou. „Každý architekt má jiný jazyk a my se mu vždy rádi přizpůsobíme,“ říká Miroslav Kraus.

500+
Minipivovary Kraus mají na kontě reference z více než pětistovky pivovarů, takže je rozhodně z čeho vybírat a sedět u stolu bychom mohli dlouho. Není výjimkou, že se k firmě vrací také zákazníci, kteří chtějí svůj provoz rozšířit, nebo realizovat nový projekt. Tento rok přinese hned několik zajímavých akcí včetně pivovaru u Brna, v Bělé nad Radbuzou, v Odunci, několik realizací modulárních pivovarů či třeba zmiňovaného komplexu v Asii. S Miroslavem Krausem se tedy loučíme s přáním povedených realizací a s pivovarnickým pozdravem Dej Bůh štěstí.

Počet minipivovarů na jižní Moravě loni vzrostl na sedmdesát. Podnikatelé otevřeli čtyři nové provozy, žádný minipivovar podle dostupných informací z pivovarských webů nezanikl. Obor stále posiluje, i když je kraj obecně vnímají jako vinařský. Informaci přinesla Mendelova univerzita v Brně.

Nejvíce minipivovarů funguje v Brně, z nichž dva se svým výstavem blíží hranici deset tisíc hektolitrů, jsou to Moravia a Hauskrecht.

„Případný posun do kategorie středních pivovarů s sebou nese větší daňové zatížení, uvidíme, jakou strategii zvolí. Zatím žádný minipivovar v regionu tuto hranici nepřekročil a většinou tento vývoj trvá několik let, často více než dekádu působení na trhu,“ uvedl pivovarský historik Filip Vrána, který vyučuje studentky a studenty programu Pivovarství a sladařství na Mendelově univerzitě v Brně.

Oproti tomu například Pivovarský dům Poupě za první úplný rok své existence vyprodukoval loni pět set hektolitrů zlatavého moku. Převážně šlo o pivo svrchně kvašené. „Jediné spodně kvašené jsme dělali na náš Oktoberfest. Receptury toho svrchně kvašeného byly opravdu hodně barvité a nápadité. Vařili jsme různé Single Hopy, varianty West Coast IPA, NEIPA, kyseláče, Stouty, pšeničná piva, piva ochucená ovocem, kořením, bylinami,“ popisuje sládek Pivovarského domu Poupě Ladislav Němeček.

Silný brněnský region podtrhuje okres Brno-venkov se sedmnácti minipivovary. Posílilo i Hodonínsko na třináct a Znojemsko na současných deset minipivovarů. „Na trhu vidíme pokračující trend rychlého růstu velkých minipivovarů zaměřených na prodej sudového piva a dále růst restauračních pivovarů s vlastním podnikem,“ poukázal pivovarský expert Jan Grmela.

Na Mendelově univerzitě v Brně běží studijní program Pivovarství a sladařství od tohoto akademického roku, studující teď budou vstupovat do druhého semestru. Zájem o studijní program byl velký, dohromady si v prvním a druhém kole přijímacího řízení podalo přihlášku sedmadevadesát lidí. Do studia se zapsalo jednatřicet studentů a studentek.

Pivovar Radegast uvádí na trh Ratar s vylepšenou recepturou. V restauracích i obchodech je nově k dostání jako hořký ležák,
který v nezávislém testování svou chutí výrazně předčil původní „desítkovou“ verzi.

Ratar, jehož název se inspiroval u středověkého kmene z Polabí uctívajícího slovanského boha Radegasta, byl poprvé uveden na trh v roce 2020. Jeho charakteristickou vlastností byla výrazná hořkost. Podle původní receptury dosahovala 50 jednotek IBU, ale tato hodnota se ukázala být pro část pivařů příliš vysoká. Sládci pivovaru se proto rozhodli inovovat recepturu, která se dle prvních reakcí pivařů velmi vydařila.

„Na nový Ratar máme od spotřebitelů velmi pozitivní reakce. Chválí výrazné zlepšení dílčích atributů chuti, jako jsou celková hořkost, pitelnost a plnost. Nový Ratar má 42 jednotek hořkosti. Zůstává nejhořčejším pivem našeho portfolia, ale je výrazně pitelnější. Stejně jako ke správným rozhodnutím musí člověk dozrát, tak dozrál i Ratar ve výborný ležák,“ říká senior brand manažer značky Radegast Petr Klíma a dodává: „Jsme rádi, že testování vyšlo takto pozitivně. Věříme, že Ratar osloví i řadu nových příznivců hořkého piva nejen v našem domácím regionu.“

Nový ležák Ratar se vaří v Pivovaru Radegast v Nošovicích ze světlého sladu plzeňského typu, vyrobeného na míru ve vlastní sladovně s přídavkem barevného a karamelového sladu. Pro chmelení sládci zvolili chmel Polaris, stejně jako v předchozí „desítkové“ variantě.
„Tento chmel vyniká svým specifickým aroma. Kromě typické chmelové vůně zaujme i osvěžujícím mentolovým, kořeněným a borovicovým nádechem. Tato odrůda i ve vysokých dávkách, kdy je pivo intenzivně hořké, nepřenáší do finálního produktu přílišnou drsnou, tedy ulpívající hořkost,“ vysvětluje sládek Petr Kwaczek, který se podílel na původní i vylepšené receptuře.

Nový Ratar se stupňovitostí 11,25 a obsahem alkoholu 4,5 % obj. je do obchodů distribuován v půllitrových plechovkách i lahvích. Od února je také na čepu v hospodách po celé České republice. Kromě obchodů a výčepů restaurací se mohou spotřebitelé s Ratarem setkat
i na vybraných českých festivalech.