Všechna piva vynikající, jen to letní nám moc nejede ,máme rádi hořké . Jezdíme sem už několik let na dovolenou a vždy si moc pochutnáme jak na pivu tak na jídle. Kuchař by měl dostat řád vařečky zlaté a sládek s panem ředitelem pivovaru řád půllitru zlatého 🍻👍 . Lázně a ubytování všude se o nás bezvadně starají. V restauraci ochotný a milý personál obou směn už vědí,že první pivko je Kvasničák a potom řezaná 13° to nemá chybu 😋😋😋 . Všem,kterým chutná opravdu dobré pivo 🍻 návštěvu doporučujeme.

Für mich das allerbeste Bier. Alle Sorten untergährig. Und zu 100%Tschechisch. Ohne irgendwelche Hintermänner in Holland, Amerika oder Asien.

Svijanská 10 nejlepší.

Historie pivovaru Svijany se začala psát roku 1564. Důvodem vaření piva a zakládání hospod bylo zvýšení finančního výnosu panství. O rok později získal ves i s pivovarem Jaroslav z Vartenberka, který zde vystavěl renesanční tvrz. Po smrti Jaroslava roku 1602 získal Svijany s tvrzí a pivovarem Jáchym Ondřej Šlik, známá osoba českých dějin, protihabsburský odbojník. Svůj život skončil na staroměstském popravišti v červnu roku 1621. Svijany poté připadly Valdštejnům, kteří zde hospodařili až do roku 1814. Za nich byla tvrz přestavěna na zámek, stavebně upraven a rozšířen byl i sousední pivovar. Roku 1820 přicházejí Rohanové, Svijany jsou připojeny k Sychrovu, Rohanům patří do roku 1912. Počátkem dvacátého století kupuje pivovar jeho dosavadní nájemce a sládek Antonín Kratochvíle. Rodinná dynastie Kratochvílů působila ve svijanském pivovaru až do roku 1939. Vnuk původního majitele, rovněž Antonín, byl nucen pivovar prodat a vrátil jej opět Rohanům, kteří jej značně zvelebili a zmodernizovali. Po roce 1945 je pivovar zkonfiskován a posléze znárodněn, stal se provozem Severočeských pivovarů n. p. Se změnami v politické i hospodářské oblasti však společnost končí. V roce 1990 vzniká státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou, jehož součástí je i Pivovar Svijany. V roce 1992 se státní podnik mění na akciovou společnost a v roce 1997 se stává součástí a.s. Pražské pivovary, jejímž majoritním vlastníkem je anglická pivovarská společnost Baas. Pivovar Svijany je nejstarším a nejmenším pivovarem této skupiny. Díky obchodní politice Pivovarů Vratislavice a.s. a později Pražských pivovarů a.s. se svijanský pivovar dostává do odbytové krize a hrozí jeho uzavření. V roce 1998 vzniká společnost Pivovar Svijany s.r.o., která se stává novým vlastníkem svijanského pivovaru. V roce 2006 Pivovar Svijany kupuje podíl ve chmelařském družstvu v Polepských blatech a zajišťuje si tak tuto klíčovou surovinu z vlastních zdrojů. Nyní si můžete v jeho areálu dopřát pivní lázně, ubytovat se v hotelu Zámek naproti přes cestu, nakoupit si v prodejně, posedět a vychutnat si pivo nebo se najíst v pivovarské restauraci nebo si domluvit exkurzi provozu. Právě provoz, suroviny a technologie výroby je hlavním terčem těch, co se o ně zajímají a negativně ovlivňuje pověst pivovaru.

K tomu  proč je svijanské pivo surogováno cukrem a proč do něj přidávají isoextrakt chmele (Tetrahop), se vyjádřil zástupce pivovaru:

Cukr se používal jako nejčastější surogát, tedy náhražka sladu, ve všech českých, moravských, slezských i slovenských pivovarech. Byla to záležitost tehdejšího plánovaného hospodářství. Ví bůh jestli v pozadí stály čistě pohnutky ekonomické nebo i technologické nebo se prostě jen musely zpracovat přebytky špatně naplánovaného zemědělství. Jedno je však jisté. Cukerný surogát byl běžnou součástí technologického postupu při výrobě českého piva v českých pivovarech a po dlouhá desetiletí se spolu s výrobními postupy významným způsobem podílely na charakteru českého piva. Tento jev přetrval ještě několik let po revoluci a to už z čistě ekonomických důvodů. Extrakt z cukru byl levnější než extrakt ze sladu a na modernizaci a intenzifikaci výroby většina pivovarů neměla prostředky. Výroba piva rostla, spotřeba na hlavu trhala rekordy, stoupaly exporty a turisté ze západu se k nám jezdili opíjet vyjímečným, neuvěřitelně pitelným, ale také levným českým pivem. Pak se ale staly dvě věci. Pivovary začaly modernizovat technologii a pod tlakem majitelů přecházet na levnější a rychlejší způsoby výroby. A vstoupili jsme do Evropské unie, která svými předpisy prakticky zlikvidovala české cukrovary a uměle drží ceny cukru tak vysoko, že extrakt z cukru je již několik let naopak mnohem dražší než ze sladu. V tu chvíli se začaly pivovary ohánět plnosladovými várkami, čistotou piva, a dokonce německým Reinheitsgebotem. Zkrátka přestaly z ekonomických důvodů cukr používat. České pivo je to pivo, které se tady vařilo minimálně 50 let, tedy to s cukrem? Nebo je české pivo to, které je vyrobené podle německého Reinheitsgebotu, který u nás nikdy neplatil, neplatí a snad ani platit nebude? My ve Svijanech jsme si na tuhle otázku odpověděli jasně. Chceme dělat české pivo! Nikoliv německé. Různým lidem se to může nebo nemusí líbit, ale je jejich volba, za jaké pivo utratí svoje peníze.

Isoextrakt se ve Svijanech používal už v minulosti a používal se ve spoustě dalších pivovarů, a protože jsme vyhodnotili, že se jedná o běžný výrobek ze chmele, který je po všech stránkách bezproblémový a to jak legislativně, tak eticky, ve složení chmelení jsme ho ponechali. Spoustu věcí, které se s naší filozofií neslučovaly jsme vyřadili. Hlavně enzymy, čiřidla a další pomocné látky, která se v jiných pivovarech běžně používají.

Tolik vyjádření ze strany pivovaru, každý, ať si udělá na něj svůj názor. Osobně nemám s cukrem v rozumném množství žádný problém, používá ho více pivovarů nejen v Česku a dokonce je mnohdy v různých formách nedílnou součástí třeba i starých anglických receptur. Na druhou stranu při pokroku pivovarských technologií by stálo za úvahu, zda se neposunout kupředu, dnes taky nikdo nechce konzumovat pokrmy v kvalitě, která tady mnohdy dominovala před sametovou revolucí. Isoextrakt škodí pivovaru především v očích lidí, co se o pivo detailněji zajímají, zde bych se přikláněl k razantní změně, která by se dala využít marketingově ve prospěch pivovaru za předpokladu, že se bude schopen kvalitativně zlepšit, k čemuž přiměla podobné pivovary zvyšující se konkurence těch menších.

Samotná produkce zahrnuje piva především "plzeňského" typu a Svijanský rytíř je zalistován v knize 1001 Beers You Must Try Before You Die. V pivovarské restauraci se jedná o velmi pitelná piva napříč nabídkou, o které je správně postaráno a běžného konzumenta musí uspokojit. Výroční kroužkovaný ležák 460 se moc povedl, proti o deset let mladší 450, která se dostala do stálé produkce, ho na novou úroveň zvedá dodatečné zakvašení rozkvašenou mladinou, tzv.kroužky a třetí dokvašení v sudu. Kvašení probíhalo na otevřených spilkách a jedná se o pivo, které už se vařit znovu nebude. Nemám obavy o kvalitu piv ani ve druhé pivovarské restauraci, kterou je Radniční sklípek v Liberci, problém nastává až při distribuci. Propastného kvalitativního rozdílu se dočkáte ve většině podniků u nás nebo na Slovensku, kde Svijany čepují a mnohdy neodpovídají standardům českých ležáků, ať už chutí nebo ošetřením skla, trubek apod. Podobu podniků, na kterých vidíte, že se snaží na všem šetřit za každou cenu, a to i na pivu, asi každý znáte. Význam věty, že pivovar pivo vaří a hostinský ho dělá, se v tomto případě projevuje více než si možná samotné Svijany připouští. Nemají školené zaměstnance, kteří trvale dohlíží na jeho kvalitu napříč distribuční sítí a prodají své pivo bez ohledu na jeho koncovou kvalitu, do každé pochybné putyky. O kvalitě lahvových piv se snad ani nemá cenu více rozepisovat, pantáta v pantoflích na gauči si za deset kaček pošmákne, milovníci dobrého a kvalitního piva už méně. Ale nutno dodat, že tohle není problém pouze tohoto průmyslového pivovaru, ale také mnoha jiných nejen v České republice.

Svijanský Máz 🍺 výborné pivo🙂

Výborné jídlo a ještě lepší pivo, hlavně vynikající Kvasničáček 13°

Výjimečně se nebudu vyjadřovat konkrétně k pivu, ale chtěl bych vyzvednout v pivovaru, velmi elegantně a moderně upravenou restauraci. Jídlo i obsluha velmi dobrá. Přeji do budoucna stále dobrou kvalitu i hosté...

Tak v této obci nedaleko Turnova, jsem nebyl snad 15 let😃. První zmínka o zdejším pivovarnictví je kolem roku 1564. Za tu dobu se vystřídalo mnoho majitelů. V roce 1945 byl pivovar konfiskován a znárodněn. V devadesátých letech se opět rozjel a v současné době překonal (odbytovou) krizi a patří v tomto regionu prý k nejsilnějším značkám. 
Každopádně jdeme na to: 
Osobně jsem se ho dříve, než se u nás pomalinku začínaly rozjíždět minipivovary nabumbal celkem dost😀🍺.
Moc pěkná pivovarská restaurace se opět otevřela po rekonstrukci letos v dubnu. 
Na čepu celkem 9 kusů...začal jsem raději malou výčepní po krásných 16km a dobře jsem udělal, průměrná avšak vypít se dala. Následoval "Šlik" což je celkem pitelná jedenáctka, sice sladovější ovšem dalo se. Prémiový ležák "450" mi celkem šmakoval i dříve (Svijanská Bašta) jemná hořkost, celkem pohoda. Dvanáctka "Rytíř" dochmelovaný za studena rovněž šel, ale něco mi tam nevonělo😃. Speciál "Kníže" 13° jako jo, mírná hořkost. Další třinda na kterou jsem byl hodně zvědav "Kvasničák" a šmakoval. Jako by to nestačilo, je zde "Dux" což je u mě premiéra za mě absolutní vítěz (7/10🍺), uvařen k oslavám svatého Václava...dávám tak 3🍺🍺🍺 a jedno malé😃.
Fajn turistika z Turnova🚶☘️...
🍻Dej Bůh Štěstí 🍻

Navštíven pivovarský dvůr při jednom z výletů, v areálu je i pivovarská prodejna. Obecně jsou piva spíše průměrné, z lahve mnohem horší kvalita než z dobře ošetřovaného výčepu. Za mě asi nejlepší z produkce Kvasničák, měl ze všech ochutnaných piv nejplnější tělo. Ten jsem měl, stejně jako Svijanský Máz, v lesní restauraci Harrachova Besídka u Tábora a bylo to první místo, kdy se i Máz pil dobře.

pivo dobrý, jídlo skvěle , obsluha rychlá, prostředí krásný 😊

Když jsem se v roce 2010 přistěhoval do Mladé Boleslavi, bylo to nejlepší pivo v okolí. Bohužel v posledních 7letech se pivo od svijan nedá takřka vypít.V chuti lze cítit spousty umělého cukru a každé svijanské pivo má v sobě nějakou pachuť.Je to velká škoda

Dobrá točená piva v pivovarské restauraci. Velký výběr láhvových piv.

velmi dobře,byly Svijany v mobilu proč to nejde odpoví mi na to někdo prosím Aleš Jedounek.

Ochutnal jsem Svijansky Šlik. Podle mě je to výborné kvalitní pivko, které vyniká hustou pěnou a silným řízem❤️💪👏. Moc doporučuji všem ho vyzkoušet👍.

Hnus. Chutná to jak kukuřičná břečka. Nechápu jak to může někdo pít

To se nedá. Tetrahopový koktejl plný cukru.

vše super
nemá to chybu

Kvalita pořád dobrá, vždycky ráda zajdu na dobré Svijany na čepu.

Svijanský Kvasničák: Výborné pivo, dobře pitelné.

Svijany „450“: Dobry, prijemne horky lezak. Hodnoceni: 3,8 z 5.

11.Svijanský Máz. Není z lahve jako ze sudu, ze sudu je opravdu lepší. Dobré pivko.

Svijany „450“: Výborné pivko, lepšie ako jebačka. Po 6 kúsku je ešte lepšie.

Svijanská Kněžna: výborné na domaci řezání

Příjemný zážitek. Dobré pivo.

Svijany „450“: Právě dopito. Skvělá chuť. V ústech zůstává příjemná hořkost.

Svijanský Máz: Dnes už klasika, ale chutná klasika.

Svijanská Desítka: Skvělá chuť. Nejlepší desítka. 👌

Svijanský Máz: Moc dlouho jsem jej neměl, ale to zklamání z kdysi tak chuťově nadprůměrného moku. Něco mi v té současné chuti vadí.

Jak desítka tak jedenáctka stále super, podle mě jedno z nejlepších českých piv vyráběné ve velkém.

I když mi dříve chutnalo více, tak pořád si Svijany rád dám.