Občas se potrkají, ale jinak jim rodinný pivovar dělá radost. Podnik matky s dcerou vznikl před osmi lety, jeho příběh má ale mnohem starší kořeny. Letos chce Zbraslavská koza vyrazit do světa.

„Nasaďte si papuče a vyrážíme na exkurzi,“ s úsměvem napodobuje průvodce na zámcích Hana Křenková. Dům v Kaškově ulici ukrývá poklady, které by možná na první pohled unikly vaší pozornosti. Přesto to jsou rarity. V rohu první místnosti stojí například více než sto let stará lednice. „Led se do ní házel seshora. Je pořádně těžká. Hnulo s ní jen osm chlapů,“ hlásí paní domácí. To už ale stojíme u jedné z prvních bezpečnostních pokladen. Pokud by do ní chtěl nahlédnout nějaký chmaták, stoleček by začal by zvonit. V další místnosti je pro změnu u stropu velký hák, pomocí něho se do sklepa dostávaly sudy s pivem. Oblíbený nápoj má v domě své místo už od roku 1936.

Antonín Černý, tedy pradědeček Hany Křenkové, byl původně bednář ve smíchovském Staropramenu. Jednou se ale rozhodl, že chce svou vlastní hospodu a stáčírnu piva. „Byl to tenkrát docela šlágr. U našeho domu stávaly dlouhé fronty,“ vypráví Křenková a dodává: „Pradědeček byl natolik pokrokový, že si pořídil i náklaďák, aby pivo v lahvích mohl rozvážet.“

Že se příběh domu rozroste o vlastní pivo je ale zásluhou až nejmladší generace. Paradoxní je i to, že Dominika, dcera Hany, dřív pila spíš víno. Kvůli rodinné pivotéce ale začala s mamkou objíždět pivní festivaly. V té době zrovna začínal boom létajících pivovarů. Jak to bylo dál, mají matka s dcerou různé názory. „Mámě se malé pivovary hrozně zalíbily,“ popisuje svou verzi příběhu Dominika. „Spíš si do mě neustále hučela, až jsme si pivovar taky pořídily,“ opravuje dceru Hana, která je autorkou loga a v podstatě i názvu podniku. „Když byla Dominika malá a něco provedla, tak jsem jí řekla: ‚Ty seš ale koza,‘“ vypráví Hana, která 17. 7. 2017 na linkovaný papír i jednu rohatou fešandu nakreslila. Obrázek se natolik zalíbil také dceři, že zvířátko s pořádně nedokreslenýma nožičkama nyní zdobí ceduli nad dveřmi pivotéky, etikety lahví a dokonce i půllitry, trika a mikiny.

Zbraslavský dům má sice atmosféru piva i spoustu pivních propriet, včetně plničky PET lahví, pivo Zbraslavské kozy ale vzniká jinde. „Byly jsme létajícím pivovarem, náš ležák nám vařily různé malé pivovary, nyní jsme ale už dolétaly. Pivo si necháváme dělat na jihu Čech v pivovaru Hulvát, což je, mimochodem, také rodinný podnik. Vedou ho dva bratři, které doplňuje ještě jeden kamarád,“ popisuje Dominika fungování Zbraslavské kozy.

Pivovar pod svou značku zprvu prodával striktně jen klasický český ležák, postupně se ale nabídka rozrostla o další piva: třináctku ALE, osmičku nebo několik vánočních speciálů. V dubnu pak přibude novinka. O co půjde, je ale zatím tajemství. Pro pivo si můžete dojít v otevírací době přímo do pivotéky, stále na čepu ho mají na dvou místech v okolí Zbraslavi, někdy se objeví ale i jinde v podniku, kde piva často rotují. Přes léto zase rodinný podnik objíždí nejrůznější akce, farmářské trhy a podobně. „Letos jsem si dala za úkol, že kozu vyvedu z chlívku do světa, takže ji chceme dostat i na další místa,“ hlásí plány pro rok 2025 Hana.

Exkurze končí, je čas na poslední dotaz. Jsou v podniku i nějací chlapi? „Máme skalní fanoušky a pár kamarádů, kteří nám pomáhají postavit stánek. Navíc i sudy něco váží. Občas si říkám, že by bylo lepší mít spíš květinářství,“ uzavírá s úsměvem Hana.

Na fasádě starého domu v Kaškově ulici dodnes visí letitý nápis Straropramen. Vznikl už za Antonína Černého, pradědečka Hany Křenkové. Zdejší zbraslavská pivní historie sahá do roku 1936. „Pradědeček pracoval jako bednář ve Staropramenu a rozhodl se pro vlastní hospůdku a stáčírnu piva,“ popisuje Křenková. „Prodej piva jsem po revoluci obnovila a s jednou kratší pauzou se mu vhrnuji mnoho let. K vlastní značce byl v době létajících pivovarů už jenom krůček. Nebo řekněme krok,“ pokračuje Křenková. V roce 2017 totiž společně s dcerou rozjely značku Zbraslavská koza.

Hana ani Dominika pivovarské vzdělání nemají, tvrdí o sobě, že jsou samoučky, obdivovatelky a tak trochu i kaskadérky. A vztah k výrobkům malých a regionálních značek byl tím, co v Křenkových vzbudilo touhu po vlastním pivu. „Jde o splněný sen. I když jsou za tím probdělé noci plné pochybností, zda do toho jít, zda obstojíme v konkurenci, zda se vám renomovaní pivaři nevysmějí. Vlastně ani nevím, kde jsem vzala odvahu či drzost přivést na svět Zbraslavskou kozu,“ přemítá Hana Křenková ve své pivotéce.
¨
Jejich produkt je zajímavý i tím, že jde o rodinnou záležitost, že za každým pivem stojí matka a její dcera. Což prý ale někdy nedělá dobrotu. „Sem tam to trochu zajiskří, jedna druhou občas trkne, ale pak nás naštěstí zase trkne to, že kvůli malichernostem přece nebudeme takové kozy,“ směje se Křenková.

Z chladícího boxu v pivotéce jsme ochutnali aktuálně prodávaný světlý ležák Zbraslavská koza 11. Pivo se 4,6 procenta alkoholu. Křenkovy vaří ve spřáteleném pivovaru Zichovec 2 v Lounech.
Silná svěží vůně rezonuje po sladu, podobně jasná je i chuť. V ní dostává nejvíce prostoru výrazná hořkost, s lehkostí jedenáctky dobře souzní i velice příjemný říz, který je v současných pivech znát čím dál méně.
Pitelnost tohoto ležáku je velmi dobrá, jde skutečně o správnou craftovou jedenáctku.