Designové nominace na Olověného Dušana doplňuje poslední z nich, skleněný pivní set od Sabiny Žákové, jehož jednotícím prvkem je výřez v dolní polovině nádoby. Přečtete si, jak tento symbolický záměr popisuje sama autorka a co na to řekla porota.

Designové nominace na Olověného Dušana doplňuje poslední z nich, skleněný pivní set od Sabiny Žákové, jehož jednotícím prvkem je výřez v dolní polovině nádoby. Přečtete si, jak tento symbolický záměr popisuje sama autorka a co na to řekla porota.

Kathinka Poliaček
Projekt vývoje designu sady sklenic pro pivovar Zichovec je v souvislosti s praktickou stránkou designérské profese dobrým cvičením 3D modelování a renderingu. Většina studentů splnila formální požadavky návrhu vytvořit model a vizualizaci. Někteří si model vytiskli a studenti Mariana Karla měli dokonce příležitost zrealizovat návrhy ve skle. Možná měl být úkol stanoven jako cvičení. Pro vystavení takového zadání rovnocenně s ostatními semestrálními pracemi by se mělo vyžadovat více i v rámci hodnocení Olověného Dušana. Pojetí návrhu, prezentace i výsledku pak mohly dosáhnout širšího měřítka i vyšší úrovně. Několik výsledků je rozumných svým tvarem a nominovaný návrh není jediný s úctyhodným nápadem. Nicméně pro udělení olověné ceny bychom očekávali perfektní naplnění zadání v celém rozsahu.

Dagmar Štěpánová
Vzhledem k zadání je evidentní, že pivní set je míněný jako produktová řada pro sériovou výrobu. Sama nedokážu přesně posoudit, jaká mohou nastat úskalí při výrobě, jaká je náročnost procesu, jak moc nákladné je zrealizovat tento návrh ve srovnání s ostatními projekty. Návrhy pivních setů jsem tedy hodnotila především z estetického hlediska a v tom velkou úlohu hrál fyzický model, kde jsem si prověřovala, jak která sklenice dobře padne do ruky. Dalším důležitým faktorem u produktového designu jsou vždy rendery. Výsledkem tohoto hodnocení jsem dospěla k úsudku – nominovat tento projekt, přestože to nebylo jednoznačné na první dojem. Návrh je svým způsobem neutrální, ale má jisté „charisma“. Odevzdaná práce je dotažená, samotný design je nevtíravý a promyšlený. Tento set má v mých očích šanci na „ožití“.

Ta vesnice je v Česku unikát. Ač v Zichovci u Slaného žije něco přes stovku obyvatel, má rekonstruované fotbalové hřiště, tenisové kurty, společenský sál a samoobslužný bar, kde se platí útrata jednou za týden. A také tu vaří vlastní pivo.

V zichoveckém minipivovaru na Kladensku vaří pivo jeden z nejmladších sládků v Čechách. Když pivovar před dvěma lety vznikal, sládek Rudolf Rajniš do něj nastoupil na prahu plnoletosti.

Tamější produkce piva se po dvou letech provozu pohybuje na hranici kapacity výroby, letos pravděpodobně přesáhne 800 hektolitrů piva, což je téměř o 50 procent více proti minulému roku. Příští rok by se v Lounech měl otevřít partnerský podnik, jehož kapacita bude oproti Zichovci až desetinásobná.

Myšlenka na zřízení pivovaru napadla majitele Pivovaru Zichovec Ivana Husáka v obecní restauraci, která byla v kraji unikátní tím, že byla samoobslužná. Každý obyvatel vesnice měl od ní klíče a místo placení se dělaly čárky na tabuli, dluhy se srovnávaly jednou týdně.

Když se pak Husák, který je v obci starostou, rozhodoval, čemu se bude věnovat po skončení svého působení v čele společnosti Linet, rozhodl se pro pivovar.

"Průmyslově vyráběná piva nám nechutnala, a tak jsme si řekli, že by bylo dobré mít své vlastní pivo," říká zichovecký rodák.

Do stavby, jejíž součástí je pivovar, restaurace, multifunkční sál s horolezeckou stěnou a ubytování, investoval Husák ze svého zhruba 50 milionů korun. Roční obrat pivovaru, včetně doprovodných služeb, se pohybuje kolem dvou a půl milionu korun, výstav bude letos přibližně 800 hektolitrů, projektovaná kapacita je 1000 hektolitrů.

Sládka Rudolfa Rajniše zaměstnal ještě před spuštěním výroby. "Během roku absolvoval pět stáží u spřátelených pivovarů," popisuje Husák.

Med do piva dodá místní včelař
Nyní se v Zichovci vaří čtyři druhy piva - desítka, dvanáctka, černé pivo a polotmavá patnáctka zvaná Magor. Ta je nejdražší, půllitr vyjde na 33 korun, kdežto nejlevnější Sokolík na 22 korun.

Základem úspěchu je podle sládka kromě receptury tuzemský chmel a měkká voda z Krušných hor. "Největší zájem, který stále stoupá, je o klasickou desítku. Ale hodně se ujalo i speciální medové pivo, do nějž nám med dodává místní chovatel včel," říká Rajniš.

Právě pro vaření speciálů bude v Zichovci větší prostor po spuštění lounského pivovaru, kde budou vyrábět převážně desetistupňové a dvanáctistupňové pivo. Jeho kapacita bude 10 000 hektolitrů ročně.

"Vícestupňová piva potřebují ležet minimálně dvojnásobnou dobu oproti desítce, které stačí i 14 dní. Proto teď na Zichovci sotva stíháme vyrábět, ale nechceme ubrat ani na kvalitě, ani na nabídce druhů," vysvětluje Husák.

V Zichovci se měsíčně vytočí 35 hektolitrů piva včetně PET lahví, které si hosté odnášejí s sebou. Dalších 35 hektolitrů se během měsíce prodá ostatním drobným zákazníkům a dvěma restauracím.

Plánovaný pivovar v Lounech by mohl časem zásobovat až 50 restauračních zařízení v okruhu 50 kilometrů.