Historie a současnost pivovaru Welzl

Po více než sto letech se v Zábřeze zase vaří pivo
Na pět stovek návštěvníků přilákala v sobotu 18.června možnost prohlédnout si prostory nového minipivovaru Welzl Zábřeh. pivovarSpolečnost Upper Brewing v objektu bývalé kotelny v Krumpachu nabídla prohlídku výrobny s varnou na 20 hektolitrů piva s ročním výstavem až 1 500 hektolitrů. Hlavním lákadlem se ale pochopitelně stala ochutnávka piva. Není divu, poslední chmelový mok se v Zábřehu točil před více než sto lety, měšťanský pivovar v místech dnešního hostince U Huberta přestal vařit v roce 1905.

Welzlovy produkty návštěvníkům zjevně zachutnaly.pivovar V nabídce byl klasický jedenáctistupňový ležák a tři speciály, během soboty se pak vytočilo deset sudů piva. Jeho hlavním znakem je návrat k tradici - pivo se nefiltruje , nepasterizuje, je vařeno dle tradičních receptur.

V pondělí 20.června pak proběhlo také slavnostní otevření minipivovaru za účasti starosty města, který popřál novému pivovaru spoustu spokojených zákazníků a dobré pivo.

Pivovar Welzl se hlásí k Zábřehu nejen jménem slavného polárníka, jehož obličej na návštěvníky shlíží z výydoby, etiket či pivních podtácků. „Naší ambici je oslovit a najít své zákazníky především v regionu," řekl jednatel Tomáš Kozák.
Zdroj:Zábřeh-informační zpravodaj města, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Welzl

Kdy:dle otevírací dobyObec:ZábřehZdroj:Pivovar Welzl

Naše pivečka můžete ochutnat v naší restauraci přímo v prostorech pivovárku. Má kapacitu 40 míst a při posezení u nás máte přehled o celém provozu pivovaru.

Aktualizováno: před 6 měsíci

Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Vitalia.czAutor:Petr Houser

Pivo se někdy nazývá tekutý chleba, málo se ale ví, že se z chleba (respektive z obilného pečiva) dříve také vyrábělo. „Pokud to dokázali lidé před šesti tisíci lety, proč bychom to nezvládli i my,“ řekli si v pivovaru Welzl v Zábřehu. A uvařili Chlebák.

Inspirací bylo britské pivo z toastového chleba, k českému ležáku ale v Zábřehu vybrali tradiční kváskový pšenično-žitný chléb. „Hledali jsme kompromis, aby chleba v pivu nebylo ani málo, ani moc,“ popisuje Miloš Hrabák, specialista na pivovarské technologie, který výrobu chlebového Piva Chlebák zavedl v pivovaru Welzl v Zábřehu, jehož je i spolumajitelem. Chlebák lze ochutnat v hospodách v okolí pivovaru nebo si ho zde objednat i online pomocí služby PotravinyOdSouseda.cz.

Jak je to tedy s historií „chlebového“ piva?
V sumerském Hymnu bohyni Ninkasi je uveden postup výroby, kdy se chléb rozdrobil do vody, přidal se ječný nebo pšeničný slad a tato kaše se nechala zkvasit. Pro zlepšení chuti se ještě přidávaly semínka zelené hořčice. Ve stejné praxi pak pokračovali také Babyloňané a pivo se z chlebových placek vyrábělo i ve starověkém Egyptě. Egypťané tuto technologii zdokonalili a vyráběli přímo tenké chlebové placky, které pak rozšlapali v dřevěné kádi, do které následně napustili vodu. Tuto kapalinu, nebo spíše řídkou kaši, pak plnili do džbánů a amfor, které zazátkovali a nechali samovolně kvasit.

Výrobu piva výhradně z usušeného obilí, především tedy z ječmene a pšenice, ale také z prosa nebo ovsa, zavedli pravděpodobně poprvé Izraelité v Palestině. V průběhu středověku pak tato technologie převládla, a dnes je až na výjimky původní využití chleba jako suroviny pro výrobu piva zapomenuto, tedy skoro zapomenuto.

Vy jste se rozhodli zkusit chmelový ležák, protože tento pivní typ je obtížnější inovovat? Dejme tomu s různými kořeněnými nebo ovocnými chutěmi lze experimentovat u piv typu IPA nebo u pšeničných, ale k ležáku se nehodí, respektive už by pak nešlo o ležák. Naopak chlebová chuť sem patří…
V poslední době se v pivovarství velice rychle rozšířilo použití neobvyklých surovin. Vše začalo novými odrůdami chmele se specifickými vlastnostmi. Tyto nové odrůdy dodávají mimo tradičního chmelového aroma i dříve pro pivo neobvyklé citrusové, ale i další ovocné tóny. Dále se v pivovarství nově využívají i další obiloviny (žito, kukuřice, rýže, proso) nebo jiné dříve nevyužívané suroviny (pohanka, brambory, topinambur, batáty). Většina těchto novinek je ale praktikována u piv typu ale. Nicméně i přes vzrůstající popularitu svrchně kvašených piv stále dominuje pivo typu ležák, a to nejen u nás, ale i celosvětově. A chuťové standardy, které zákazník od ležáku očekává, nedovolují tak senzoricky výrazné experimenty jako v případě piv typu ale.

Co se týče přímo našeho Chlebáku. Pan kolega Blaháček, který se věnuje výrobě kváskového chleba a dalších pekařských pochutin v tradiční zábřežské pekárně Vašíček, se na svých cestách po Velké Británii setkal s Toast Ale, tedy svrchně kvašeným pivem vyrobeným z toastového chleba. A nápad byl na světě. A protože od pekárny Vašíček je to do pivovaru Welzl co by kamenem dohodil, oslovil s tímto nápadem nás. Tedy, jestli by bylo možné vyrobit z tradičního kváskového chleba i tradiční český ležák. My jsme v pivovaru dali hlavy dohromady, prošli jsme si literaturu, udělali nějaké praktické pokusy a výsledkem bylo, že pokud to dokázali lidé před šesti tisíci lety, proč bychom to nezvládli i my.

Poté začaly vlastní technologické zkoušky. Nejprve bylo potřeba definovat surovinu. Jaký chleba je možné použít? Vyřadit je samozřejmě třeba chléb mikrobiologicky nebo potravinářsky znehodnocený, tedy plesnivý, nedopečený, nevhodně skladovaný atd. Naproti tomu se přímo nabízí použít chléb poškozený tvarově, nebo takový, který neodpovídá předepsanou hmotností atd.

V minulosti se konzumovaly chlebové i pivní polévky, navíc i kombinované z obou surovin. Z chleba se vyrábí ruský kvas (nízkoalkoholický nápoj). Jak chutná chlebové pivo?
Především jako český ležák. Řešili jsme otázku, kolik se vlastně chleba má přidat, aby to bylo chuťově zajímavé, ale výsledek stále představoval „pivo, jak jej známe“. Přidat jedno procento, tak se specifické chuťové vlastnosti chleba ani neprojeví. Na druhé straně, kdybychom vařili pouze z chleba, tak by nám kompletně chyběla enzymatická výbava ze sladu (enzymy štěpící škroby) a bylo to i technologicky neúnosné. Takže bylo nutné najít nějaký kompromis, aby chleba v pivu nebylo ani málo, ani mnoho.

Dále jsme se spolu s kolegy z pekárny zaobírali otázkou, jaký typ chleba zvolit. Jako nejvhodnější k českému ležáku jsme vybrali tradiční kváskový pšenično-žitný chléb. Ten totiž dodává pivu nejen zdroj škrobu a chuťové látky, ale díky kynutí těsta pomocí vitálního kvásku dochází i k jeho přirozenému okyselení vlivem mléčných bakterií a dalších mikroorganismů, které se v kvásku nacházejí. Procesem kynutí dochází i k enzymové hydrolýze škrobových i bílkovinných látek.

Pro vlastní výrobu piva jsme využili klasickou jednormutovou technologii, kdy chléb je přidáván buď ve formě chlebového prášku, nebo chlebových kousků. Síla piva, vyjádřená jako stupňovitost, byla zvolena jako poctivá jedenáctka, která má na jedné straně vynikající pitelnost a na druhé straně se již dostatečně intenzivně mohou projevit speciální (v tomto případě historické) suroviny. U tohoto typu piva můžeme dokonce hovořit o vysoké plnosti, která je často laicky nazývána chlebnatost piva. Chmelení jsme u tohoto typu piva zvolili středně intenzivní, aby dokreslovalo chuť výsledného piva, ale aby hořkost pivu nedominovala. A tak se zrodil Welzl Chlebák.

Produktem kombinované pekárenské a pivovarnické technologie potvrzujeme, že pivo opravdu můžeme nazývat tekutých chlebem.

Využijete navíc chléb, který by byl jinak neprodejný…
Nápad, který vzešel od našich pekárenských kolegů, má ale kromě rozšíření chuťové různorodosti ležáků i mnoho dalších pozitivních aspektů. Jedním z nich je právě i „zero waste“, tedy ekologicko-ekonomické hledisko. Chléb, který by jinak skočil ve chlévě ve žlabu nebo na smetišti, můžeme využít pro další potravinářský produkt. Do výroby sladu je nutno vložit energii, zrno musí být namočeno, vyklíčeno a usušeno. Pekárna při výrobě chleba provede se surovinou obdobné procesy – v tom smyslu, že také dochází ke štěpení škrobu na jednodušší sacharidy. Výsledkem je úspora energie, vody a lidské práce. Energie vložená do chleba při náhradě části sladu pivem prostě nepřijde vniveč.

Se speciály jsme šli na tenký led, vyplatilo se, říká jednatel zábřežského minipivovaru

Publikováno:před 4 letyZdroj:Deník.czAutor:Petr Krňávek

Do Zábřehu se po sto jedenácti letech vrátila tradice vaření piva. Zlatavý mok jménem Welzl vzniká v budově bývalé kotelny na sídlišti Krumpach. „Zatím převažuje velká spokojenost. Ohledně kvality piva máme téměř výhradně pozitivní ohlasy, z hlediska výstavu jsme několik týdnů po začátku na maximální kapacitě a už uvažujeme o navýšení," říká jednatel zábřežského minipivovaru Miloš Hrabák.

Jak dlouho trvalo vybudovat v Zábřehu minipivovar?
O tomto záměru jsme poprvé mluvili před třemi, čtyřmi roky. Společnost jsme založili před dvěma a půl lety.

Jaká piva vaříte?
Nejpopulárnějším pivem v regionu je jedenáctka. Naším základním pivem je tedy světlý jedenáctiprocentní ležák, který je mezi našimi hosty nejoblíbenější. S kolegou sládkem jsme se pohybovali po světě, přinášíme i nové styly, svrchně kvašená a další speciální piva. V tanku nám dozrála druhá várka blond alu, máme anglický stout, india pale či pšeničné pivo.

Nacházíme se v bývalé kotelně na periferii města. Proč jste si vybrali právě tento objekt?
Hledali jsme různé možnosti, byli jsme se podívat i do areálu bývalého pivovaru. Na základě kombinace finančních možností a technického zázemí, které bylo k dispozici, nám tento objekt vyšel jako nejlepší. Nachází se mimo centrum, ale jsme tu spokojeni. Krumpach je klidná lokalita, pivovar tu navíc vytváří určité mikroklima.

Název Welzl se pro minipivovar v Zábřehu nabízí, ale přesto: neuvažovali jste o alternativách?
Na začátku jsme měli pro název pivovaru více tipů. Například restaurace se jmenuje Kotelna. Nicméně vaříme za zábřežského sladu, používáme zábřežskou vodu. Eskymo Welzl je nejslavnější zábřežský rodák. Chceme, aby i pivovar byl regionálním se vším všudy, tedy i s názvem.

Pivovar jste otevírali před třemi měsíci. Jak jste zatím s jeho fugováním spokojeni?
Převažuje velká spokojenost. Z hlediska kvality piva máme téměř výhradně pozitivní ohlasy, na pivu nemusíme a nebudeme nic měnit. Trošku jsme se báli, protože v regionu nejsou zvykem speciální piva. Se speciály jsme šli na tenký led, nicméně dnes k nám někteří lidé chodí jen na stout nebo na IPu. Z hlediska výstavu jsme několik týdnů po začátku na maximální kapacitě a už uvažujeme o navýšení. V restauraci stabilizujeme personál, máme rozvojové plány. Do budoucna například uvažujeme o zavedení jednoduché kuchyně.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.27.07.2020 08:382