Vše začalo v roce 2005, kdy firma HEGAs-ENERGO, s. r. o. zabývající se provozováním kotelen, koupila objekt uhelné kotelny pro čtyři bytové domy. V následujícím roce byla provedena, za přispění dotačních titulů z evropských fondů, rekonstrukce staré uhelné kotelny na moderní zdroj tepla využívající obnovitelný zdroj energie – dřevní štěpku. Myšlenka využít prázdné prostory na vaření vlastního piva vznikla v roce 2007 na základě návštěvy dvou již existujících minipivovarů v okolí Beskyd. Zkušební provoz minipivovaru byl zahájen v polovině října 2008.

Varna minipivovaru je unikátní tím, že vaření piva probíhá v kotli, který je vytápěn ekologickým palivem – peletami. Z hlediska použitého paliva tvoří varný kotel s kotlem na štěpku jeden celek využívající místní obnovitelné zdroje energie. Výrobní kapacita pivovaru je 500 hektolitrů piva, zatím se vaří tři druhy piva, a to 12° světlý ležák, 14° polotmavý ležák a 12° ovocný ležák.

Pivo dozrává v ležáckých tancích 30-40 dnů a to dodává pivu výraznou lehce nahořklou chuť a potřebné harmonizující složky, které při mírné konzumací mají blahodárný vliv na lidský organizmus. Neobsahuje žádné chemické přísady, je nepasterizované.

Rozvoj malých pivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a nezadržitelně se blíží ke čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT je pravidelně mapuje prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude i v roce 2017 pro čtenáře objevnou cestou za poznáním tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Podhorské obce a vesničky v Beskydech jsou malebné už ze samé podstaty. Život si tam o něco více tyká s přírodou, a byť někdy může působit hodně ospalým dojmem, pro lidi z uspěchaných měst je kolikrát jen vidina víkendu stráveného kdekoli v horách velmi lákavá.

Jedním z takových míst je i Karpentná ležící v kopcích u Třince. Je to okrajová městská část s přibližně sedmi stovkami obyvatel, která svoji malebnost povýšila o pivní požitkářství. Uprostřed tamního „komplexu“ čtyř socialistických bytovek totiž už od roku 2008 sídlí malý pivovárek.

Situovaný je jak jinak než ve staré uhelné kotelně, která po rekonstrukci skýtala volné prostory. Nakonec v nich vznikl pivovarský unikát dost možná světového významu.

Varný kotel „jede“ na peletky
„Náš pivovárek jsme stvořili na základě kontaktů na minipivovar v Hukvaldech, který byl jeden z prvních v celém kraji. Unikát, a to možná evropský a světový, je naše varna, která má kotel na peletky. Nebyla tady totiž přípojka plynu a vaření elektřinou by vycházelo poměrně draze,“ říká náš průvodce Ondřej Husar.

Do budování pivovaru se pustil spolu s kolegy z topenářské branže, které se řadu let profesně věnují. I proto oslovili odbornou firmu z Valašského Meziříčí, která vyrábí nejrůznější typy kotlů, s dotazem, zda by jim nepostavila prototyp do varny.

„Udělali prototyp s hořákem z klasického kotle s tím, že objem jsme spočítali na zhruba 250 litrů piva na jednu várku. Kotel byl hotový za dva měsíce, ale museli ještě objednat speciální švédskou ocel, aby to vydrželo tlak, který vzniká při vaření. Je to jediný prototyp. Nevím o nikom jiném, kdo by vařil pivo na peletkách,“ usmívá se zakladatel minipivovaru, který je jinak vybaven zcela standardně, tedy včetně scezovací, vystírací a pomocné nádoby, spilky a ležáckého sklepa.

Lokální výroba piva v Karpentné má však ještě jedno specifikum, které bylo třeba vzhledem k varnému procesu zohlednit. „Nainstalovali jsme také úpravnu vody, protože jsme zjistili, že je tady vysoký obsah chloru, což škodilo kvasnicím,“ upřesňuje pivní nadšenec.

Investice pro radost
Jelikož se při prvotních plánech nechali inspirovat pivovarníky z Hukvald, kteří patří mezi samorostlé průkopníky regionální scény, zahajovali výrobu i s ryze podnikatelskými ambicemi. O něco tvrdším oříškem než čekali, se však ukázalo být zajištění pravidelných odběratelů, které potřebuje každý pivovar bez vlastní restaurace či pivnice.

„Na rozdíl od Hukvald jsme bohužel neměli zavedenou hospodu, což hraje při návratnosti investice velkou roli. Časem jsme celou filozofii pojali tak, že máme náš pivovar jako investici pro radost. Svoje zákazníky má hlavně přes léto, kdy si lidé berou soudky na víkendové akce. My jsme zase rádi, že máme vlastní pivo, na které můžeme pozvat naše partnery a spolupracovníky,“ vysvětluje Husar.

Přesto však do pivovaru ještě jednou výrazně investovali. V kotelně zprovoznili malou pivovarskou restauraci, kterou pronajímají. Na čepované pivo si tak mohou zajít nejen místní z Karpentné, ale taky turisté, rekreanti či „pivní skauti“.

„Větší ambice nemáme. Vaříme dvanáctku světlou a čtrnáctku polotmavou, v létě pak něco pro cyklisty, tedy slabší pivo s ovocnou příchutí. Hlavně chceme, aby dobře fungovala restaurace, kde jsme investovali i do nové kuchyně,“ podotýká zástupce pivovárku, který původně vstoupil na trh se značkou „Třinecké kvasnicové pivo“.

Teď už se ale drží lokálního označení „Minipivovar Karpentná“, kterému naprosto vyhovuje stávající výroba s ročním výstavem kolem 500 hektolitrů. Dobývání hospod přenechává jiným.

„Myslím si, že jediným fenoménem je tady v kraji pivovar Koníček, kterému se podařilo dostat do hospod, aniž by dělal nějaký velký marketing. Vaří pivo, které hospody chtějí mít. My jsme to v okolí svého času také zkoušeli, ale nebylo to ono. Málokde se chtějí a umí o čerstvé pivo postarat,“ hodnotí Husar situaci v oboru.

Na závěr se nabízí otázka, zda se jejich unikátní kotel nestal inspirací pro další malé výrobce? „Tak to zatím není. Kdo tomu rozumí, uznale pokývá hlavou, ale samotného mě překvapilo, že výrobce neprodal ani jeden další kotel. Je to stále jediný prototyp,“ dodává náš průvodce dnešním 33. dílem seriálu Pivní mapa.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Karpentná
Místo: Karpentná 152, Třinec
Druhy piv: vaří spodně kvašená nefiltrovaná a nepasterizovaná piva, celoročně je to světlý ležák 12° a polotmavý ležák 14°, přes letní sezónu je v nabídce i „cyklistické pivo“ s ovocnou příchutí
Stáčení a prodej: v pivovaru standardně plní hlavně 5 a 15 litrové sudy a také 1,5 litrové pet lahve
Výstav: přibližně 500 hektolitrů za rok

Tentokrát se na našich toulkách po Moravskoslezském kraji dostaneme kousek dál od Ostravy.

Od roku 2009 má i průmyslové centrum Třinec své vlastní kvasnicové pivo. Nevyrábí se však dole, v žíznivém zázemí Třineckých železáren, nýbrž ve vesničce Karpentná, ležící na úpatí Beskyd, pod masívem Ostrého.

Minipivovar leží v prostředí sídlištní zástavby, která s koloritem zdejší krajiny neladí. Sídlí v prostorech bývalé kotelny, která zde sice stále funguje, ale v omezených prostorech, a tak zde zbylo místo i pro pivovárek a pivnici. Samotný areál hospody je koncipován účelně, bez vyšších nároků na design či pohodlí. Toalety jsou malé, ale čisté. Soudím, že pro poměrně omezenou kapacitu restauračního zařízení dostačují. Kromě vnitřních prostor k objektu patří i krytá zahrádka pro teplé dny a dětské hřiště pro nudící se ratolesti.

V době naší návštěvy, v sobotu odpoledne, zde sloužil jako výčepní a současně číšník pouze pan provozní, což se poněkud podepsalo na rychlosti obsluhy. Půllitry byly plněny rychle, muselo se však poměrně dlouho čekat na další příchod obsluhujícího.Hladový člověk, který zavítá momentálně do této hospůdky, má smůlu. Kuchyně prochází rekonstrukcí, a tak se k jídlu nic nepodává. Ledaže byste nepohrdli sýrovými tyčinkami.

Na čepu je Třinecké kvasnicové pivo. V době naší návštěvy (druhá polovina května) byly k dispozici dva ležáky vlastní produkce. Byl to tradiční spodně kvašený ležák Karpentská světlá 120, typické barvy a zákalu, bez výraznějšího řízu a hořkosti, chuťově pouze průměrný (hodnocení: **1/2, cena za 0,5 l: 26 Kč). Druhým byl Karpentský Jantar polotmavý 140, vyznačující se barvou poplatnou svému názvu, chutí plnější, příjemně hořkosladkou (hodnocení: ***1/2, cena za 0,3 l: 19 Kč). Čepovaná piva byla dobře ošetřena.

Pivovárek ležící poněkud stranou mimo městský či turistický ruch je tak trochu sázkou do loterie, předpokládám, že klientela je povětšinou místní. Přesto má své místo na mapě minipivovarů a přejme mu do budoucna celkovou vyšší úroveň i přízeň návštěvníků.