Historie a současnost Pivovaru Temný Důl

V červnu 2017 byl založen "FABRIKA TEMNÝ DŮL - kulturní a vědecký spolek", jehož cílem je záchrana, oprava, užívání, rozvoj a správa nemovité kulturní památky "Dixova brusírna dřeva v Temném Dole". Iniciátorem založení pivovarspolku byl Karel Chotek ml., který je také jediným vlastníkem objektu s čp. 81.

Za účelem zajištění realizace cílů bude spolek jako svoji vedlejší doplňkovou činnost příležitostně uskutečňovat pořádání kulturních produkcí pro své členy a další osoby, včetně zajištění občerstvení na těchto akcích a podílet se prostřednictvím svých členů na výchovné a vzdělávací činnosti v kulturní a vědecké oblasti s tím, že veškeré případné výnosy z této činnosti budou použity pouze a výlučně ke krytí nákladů vynaložených na zajištění cílů spolku. I z těchto důvodů jsme nahradili průmyslové slovo "brusírna" poněkud všeobecnějším "fabrika". Chtěli bychom do tohoto krásného industriálního prostoru zpět "vrátit život" a vytvořit z něj společenské centrum třeba pro celou oblast Krkonoš
Zdroj:Stránky Fabrika Temný Důl, 2018


Více na stránkách pivovaru

Koupil industriální památku na horách. Probouzí v ní život

Publikováno:před rokemZdroj:Krkonošský deníkAutor:Jan Braun

Majitel cateringové firmy Karel Chotek si nevzal zrovna malé sousto, když v lednu 2016 koupil historickou továrnu v krkonošském Temném Dole.

Ohromný vícepatrový objekt někdejší Dixovy brusírny dřeva z roku 1868 majestátně trůní u silnice z Horního Maršova na Pec pod Sněžkou či Malou Úpu. Zvenčí zachovalý, uvnitř zbídačený. V útrobách industriální památky chce po dlouhých letech strádání a nevyužívání rozproudit život.

Multikulturní centrum i sušírna hub
Spokojeně sledoval, jak si návštěvníci dne otevřených dveří vychutnávali kávu v jednom z podlaží. „Ukazuju lidem, jaké by to bylo, kdyby to tu žilo,“ povídá. Pražírna kávy, pivovar, krkonošská restaurace s regionální kuchyní, pekárna, multikulturní centrum s výstavní plochou nebo také sušírna hub. To jsou plány, které hodlá Karel Chotek zrealizovat.

Společně s kolegy a přáteli založil vědecký a kulturní spolek Fabrika Temný Důl. Přiznává sice, že jeho úmysly se nesetkávají pouze s příjemnými ohlasy na snahu vzkřísit tuto nemovitou kulturní památku, nicméně se může opřít o podporu zástupce rodinného klanu Dixových, kteří fabriku v Temném Dole postavili před 149 lety.

Dixovo dílo žije dál
„Jsem rád, že jsem se dožil toho, že objekt, který členové našeho rodu založili a v němž dlouhou dobu podnikali, našel nového energického majitele,“ říká pětasedmdesátiletý František Norbert Dix. „Dřevo, papír a možnost zaměstnávání místních obyvatel byly slavnou minulostí továrny. Chátrání a divoká privatizace jsou stopou současnosti. Těší mě, když vidím, že se fabrika stává už dnes místem, jež slouží k setkávání lidí. Nejen místních, ale hlavně lidí zajímavých, kteří jsou ochotni udělat něco pro druhé. Karlovi a jeho kolegům ze spolku přeji hodně elánu na cestě za jejich vysněnou Fabrikou,“ vzkazuje s optimismem potomek rodiny Dixových, která v brusírně zpracovávala dřevo na výrobu papíru.

Jak to v ní vypadalo, na to se přišly podívat ve čtvrteční sváteční den stovky návštěvníků při celodenním programu. „Jejich velký zájem mě motivuje pokračovat v záchraně objektu,“ tvrdí Karel Chotek.

Pořídit si továrnu v horském prostředí ve zdevastovaném stavu, to chtělo kus hrdinství. S jakým záměrem jste fabriku pořizoval?
Zachránit ji, aby nespadla a nezchátrala. Nechci z ní vytvořit továrnu, ve které by lidi museli být zavření a makat, ale vytvořit prostor, kde budou mít otevřené dveře a cítit se dobře.

Od koho jste nemovitost, která je kulturní památkou, kupoval?
Od společnosti Orea - Invest z Ostravy. Koupě byla komplikovaná a složitá. Objekt byl zatížen břemeny přístupu k němu. Byly v soukromém vlastnictví, vyjednávání o prodeji se kvůli nim protáhlo a trvalo delší dobu.

Kolik vás to stálo?
Částka se pohybovala v řádu milionů korun.

Jak jste vůbec na továrnu v Temném Dole, která patří katastrálně pod Horní Maršov, přišel?
Jsem sice z Prahy, ale cítím se napůl z Krkonoš, protože odmala jezdíme do hor. Máme tady chalupu. Od dětství jsem viděl, v jakém stavu je fabrika v Temném Dole. Část života jsem strávil v Praze a část chci věnovat práci na záchraně továrny v Krkonoších. Doufám, že se mi to vydaří a v dohledné době dokážeme část objektu zprovoznit tak, aby byl denně otevřený lidem. Věřím, že se nám povede najít i další nadšence, kteří nám pomůžou.

Máte řadu plánů. Kulturní centrum, krkonošskou restauraci, pivovar, pekárnu, pražírnu kávy, sušírnu hub. Najdou všechny aktivity uplatnění na tak obrovské ploše?
Projektů máme tolik, že i tak velký prostor je na jejich zrealizování malý. Bude to běh na dlouhou trať, protože projekty musí schvalovat památkáři. Ale chceme jít postupnými kroky a dávat do pořádku patro po patru. Není cíl udělat najednou celou továrnu. To bychom otevřeli za deset let. My chceme, aby byla otevírána postupně. Aby lidé mohli vidět, na čem pracujeme.

Teď viděli především hodně nepořádku. Co s tím budete dělat?
Vyklidíme, odstraníme a odvezeme. V takovém stavu, v jakém byla továrna při dnu otevřených dveří, ji viděli lidé naposledy. Stěžejní bude také vybudovat v blízkosti objektu parkoviště. Auta lemovala silnici, která byla ucpaná. To budeme muset řešit. Stejně tak čističku a přívod vody, která tady chybí.

Kde se tam vzaly předrevoluční lyžáky značky Svit z tehdejšího Gottwaldova, naštosované v krabicích v jedné z hal?
Je to taková výpověď o ne vždy povedené privatizaci. Byly do Temného Dolu vyvezeny, když při převratu režimu skončila firma Mechanika Praha. Továrna se pak měla změnit na výrobnu teflonového nádobí. K tomu nedošlo, objekt byl prodán do soukromého vlastnictví a vydrancován. Pak ho převzala ostravská společnost Orea - Invest, od které jsem fabriku koupil.

Byla to dobrá investice?
Byla dobrá v tom, že jsem objekt zachránil před zchátráním. Když jsem dostal klíče a přišel do fabriky, tak do ní pršelo a vnitřek byl značně podmáčený. Teď už do něj neprší a lidi si uvnitř dávají kafe.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.01.10.2017 13:481