Manažer pivovaru Rožmberk Michal Krumel se usmívá. Stojíme v nově zrekonstruovaném sklepení pod budovou, která k pivovarnickým a pohostinským účelům sloužila již od 17. století. Před dvěma měsíci se brány pivovaru, restaurace a hotelu opět po dlouhé době otevřely hostům. A od 1. října zahajují i řízené prohlídky pivovaru.

Je polovina pracovního týdne a zářijové počasí má stále horký letní charakter. Kempy na nejvytíženější vodácké trase v zemi, tedy z Vyššího Brodu do Českého Krumlova, jsou přesto téměř prázdné. I když vody je v řece dost. Městečko Rožmberk, jedna z ikonických zastávek při sjíždění Vltavy, působí poněkud opuštěně. Sborové ahoj, které se jindy ozývá od jezu pod hradem prakticky nepřetržitě, dnes téměř není slyšet. Vyznavači masového vodáctví, kteří ve většině už dávno vyměnili vratké kanoe za pohodlné a prakticky nepotopilné nafukovací čluny, okupují tok Vltavy především v období letních prázdnin. Bez davů vodáků si ale návštěvník může lépe vychutnat poklidnou atmosféru památkově chráněného centra města. Stopy rodů Rožmberků a Buquoyů v podobě kamenných erbů, rozet i místních názvů tu lze najít všude, na hradě i v podhradí. Obnovený Pivovar Rožmberk není výjimkou.

Chátrání a obnova
„Pivovar vybudoval roku 1590 Vilém z Rožmberka, v druhé polovině devatenáctého století byl pak objekt významně přebudován hrabaty Buquoy. Pivo se zde přestalo vařit kolem roku 1907, ve třicátých letech byla budova přestavěna pro hotelové účely pod názvem Český dům. Šlo o jeden z nejmoderněji vybavených hotelů tady na Šumavě,“ líčí na venkovní zahrádce pivovarské restaurace historii místa pan Krumel. Další osudy objektu s dlouhou pivovarnickou a pohostinskou tradicí se pak ubíraly po očekávatelné, depresivní trajektorii. Vyvlastnění původních německých majitelů po roce 1945, postupná přeměna kdysi elegantního hotelu na exkluzivním místě v lidovou ubytovnu pro pionýry či vodáky, desetiletí zanedbaných oprav, chátrání. V devadesátých letech zde ještě byla diskotéka, ale budova byla v havarijním stavu a provoz rychle skončil.

Nynější majitel, podnikatel Martin Neudörfl koupil zchátralý pivovar od státu v roce 2016. V aukci za něj zaplatil necelé dva miliony korun. Velkoryse pojatá rekonstrukce si následně vyžádala přes sto milionů korun. Vzhledem k záměru obnovit staletou pivovarskou a pohostinskou tradici se novému majiteli podařilo získat i evropské dotace. Kromě Neudörfla se do projektu významně zapojil i jeho syn, historik a lingvista Martin Neudörfl mladší, který přišel s řadou dějinných faktů a zajímavostí, na něž provoz a celkový koncept obnoveného pivovaru Rožmberk nyní navazuje.

Důraz na lokální zdroje
„Samozřejmě, že jsme se při realizaci projektu trochu potýkali s památkáři, ale to je při komerční rekonstrukci velkého objektu v tak památkově unikátní oblasti, jako je Rožmberk, asi nevyhnutelné,“ říká manažer Michal Krumel a pokračuje: „Navazujeme na tradici, ale zároveň ji rozšiřujeme. Kromě pivovaru tak v objektu máme i lihovar, hostům tedy budeme nabízet naše domácí pálenky, dále máme vlastní pekárnu a cukrárnu. Gastronomický koncept je takový, že nabídka hotelové restaurace vychází z pivovarského charakteru místa a zároveň hodně pracuje se surovinami typickými pro Šumavu: hovězí z místních farem, zvěřina, lokální sladkovodní ryby. Důležitá je pro nás i sezónnost a pořádání zákaznicky atraktivních akcí, jako třeba zabijačky,“ představuje Krumel plány na podzimní a zimní sezonu.

Nedostatku návštěvníků se v pivovaru Rožmberk nebojí. Většinu z jednadvaceti pokojů mají od slavnostního otevření v polovině července plně obsazenou a domácí i zahraniční klientela se do šumavského Povltaví naučila jezdit i mimo období letních prázdnin.

Pivo v hlavní roli
Pěstování chmele, klíčové suroviny při výrobě hořkého moku, má na svazích kolem meandrující Vltavy dlouhou tradici. Zmínky o existenci místních chmelnic lze najít už v prvních písemných záznamech o Rožmberku. V nově obnoveném pivovaru se nyní vaří klasický ležák plzeňského typu, ale i lokální speciály. Novinkou bude pivo s malinovou příchutí. Název pivního speciálu bude odkazovat k rodu Buquoy, který v Rožmberku a okolí zanechal nejvýraznější stopu hned po Rožmbercích. „Soukromě jsem si pro toto pivo myslel na název Malinová bukvice, ale obávám se, že mi to neprojde,“ směje se Michal Krumel.

Rodinný podnik
S náborem personálu problém nebyl. Tým se podle provozovatelů ještě usazuje, teď kompletní servis pivovaru, restaurace a hotelu zvládají s pětadvaceti zaměstnanci, ale chtějí nabírat další. Preferují mladší personál, protože ten se má větší ochotu učit vyššímu standardu služeb, který zde chtějí nabízet. Podstatou má i být pro hosty příjemně strávený čas v domáckém prostředí za férovou cenu.

Jižní Čechy, hlavně tady v okolí Krumlova, přeci jen pořád trochu trpí pověstí regionu orientovaného na masovou turistiku. Tohle má být ale podnik rodinného typu.

Jak se tam dostat
Jedinou vadou na kráse, za niž ale malebný Rožmberk skutečně nemůže, je cesta sem. Třeba výletník z Prahy, který zatouží po místní čepované desítce nebo dvanáctce a chce strávit jednu či dvě noci ve stínu erbovní růže pánů z Rožmberka, se musí, jede-li autem, připravit na části cesty na silniční kalvárii, zejména v případě posledních pár desítek kilometrů ve směru Dolní Dvořiště.

Ale u výborně ošetřeného piva, které se v pivovaru Rožmberk vaří po více než stoleté pauze, cestovatel na podobné ústrky téměř zapomene.

Rožmberk – místo na Vltavě, kde si hlavně vodáci možná vybaví jez, který je sjízdný díky „retardérce“ u pravého břehu. Je to vcelku nenáročné, avšak milé zpestření jinak dost klidné části Vltavy. I pro ty, kteří nesedí právě v kánoi nebo na raftu, je posezení u jezu příjemnou zábavou. Kdo by rád nepozoroval úspěšné, a hlavně ty méně úspěšné snahy vodáků? I my jsme si takto lenivě s kamarádkou užívaly krásný letní den, který jsme trávily v tomto kouzelném historickém místě, v malebném městečku Rožmberk nad Vltavou.

Co je však pro následující řádky nejdůležitější je místo, kde jsme strávily podstanou část našeho výletu. Ubytovaly jsme se totiž na několik dní v Pivovaru Rožmberk, který byl po velice zdařilé rekonstrukci pro své hosty otevřen v červenci tohoto roku.

Hotel se opravdu nachází přímo v budově historického pivovaru, kde nabízí netradiční ubytování v luxusních pokojích, přičemž z některých je krásný výhled na hrad Rožmberk. Všechny pak mají opravdu pohodlné postele, prostornou koupelnu se sprchovým koutem, minibar, psací stůl i stylové křeslo k posezení s knihou. Je zde opravdu vše pro rodinnou dovolenou, romantický výlet ve dvou, ale i třeba pracovní cestu. Navzdory opravdu horkým dním a nocím nám bylo v pokoji velmi příjemně i bez klimatizace. To je výhoda staré budovy se silnými zdmi, která ani za stovky let neztratila své izolační vlastnosti. Nevýhodou naopak pro někoho můžou být schody, kterých je tu více než dost, a absence výtahu. To by měli vzít v úvahu rodiny s kočárky, starší lidé i vozíčkáři. Je to však opravdu jediná výhrada, kterou bych ke zdejšímu ubytování mohla zmínit.

Rozhodly jsem se pro pobyt na pět nocí, i proto, že v okolí se nabízí spousta možností, jak užívat letní dny jak v horku, tak i v dešti. Kupříkladu jen nedaleké Lipno láká ke koupání a dalším vodním sportům. My se rozhodly pro šlapadlo a neodolaly skokům do osvěžující vody. Plavání daleko od břehu, bez cákajících dětí i trochu zkalené vody, to má rozhodně své kouzlo.

V dalších dnech jsme se nechaly zlákat turistickými stezkami ve zdejších hlubokých lesích. Cesta do Vyššího Brodu a na Čertovy kameny ubíhala příjemně, nejen díky stínu, ale také velkému množství lesních plodů. Borůvky, maliny a ostružiny nám bohatě nahradily chybějící svačinu, průzračná ledová voda v potoce osvěžila naše zpocená těla … Prostě ráj na zemi!

Avšak upřímně, ta svačina nám vůbec nechyběla také proto, že po snídani, která byla součástí našeho pobytu, jsme zůstaly syté až do večeře, na kterou jsme se také vždy těšily právě do místa našeho ubytování.

Ti, kterým už někdy kolem poledne kručí hlady v břiše, se nejspíše zeptají: Co to je za kouzelné snídaně, že vás zasytí na celý den? A je to vůbec možné? Ano, je. A nebojte, dobře tenhle pocit znám, neboť to také často mívám.

Snídaně v Pivovaru Rožmberk jsou tak bohaté a rozmanité, že jsme nedokázaly odolat a dlouho seděly a poctivě se snažily ochutnat od všeho alespoň kousek. Bylo to těžké, ale slastné a neodolatelné zároveň. Ovoce všeho druhu, nás zlákaly hlavně dokonale zralé melouny, dále palačinky, lívance, domácí džemy, nezbytná vejce – míchaná i volská oka, do křupava vypečená slaninka, klobásky, párečky, sýry, šunky a salámy, jogurty a cereálie… Bylo toho opravdu hodně a vše čerstvé a chutné. Samozřejmě nechyběly nápoje, skvělá káva, čaje i ovocné džusy.

A když už jsme u toho jídla, ráda vám přiblížím celkovou gastronomii místní restaurace, kam jsme každý večer přicházely opravdu natěšené.

Menu zde mají upravené podle své polohy, tedy vskutku jihočeské. Navzdory štědrým porcím hlavního chodu jsme se nechaly zlákat i předkrmy. Vítězem se stal nejspíše dokřupava upečený bůček, nakrájený na jemné plátky a podávaný s nakládanou zeleninou a sweet chilli omáčkou. Rozplýval se na jazyku a s místním pivem ladil dokonale.

I ostatní předkrmy byly skvělé. Kapří hranolky, cibulové kroužky nebo tatarák... zkrátka perfektní! Také prezentace napovídala, že šéfkuchař zdejší kuchyně naprosto ví, co dělá a zcela sebejistě nás naladila na už hlavní chod. Nyní tedy k němu.

Hlavní roli zde hraje maso! Guláš, líčka, koleno či řízek. Vlastně běžná a obyčejná jídla, ovšem v luxusním provedení a moderní prezentaci. Maso v guláši se jen rozplývá, špekové knedlíky jsou nadýchané a lehká pikantnost omáčky svádí k dalším douškům zdejšího lahodného piva. Kdo by přeci jen raději nějakou variantu bez masa, s klasickým smaženým sýrem zde rozhodně taky neuděláte chybu. Křupavý, vláčný a se skvělými vařenými brambůrky a domácí tatarkou. A když budete chtít jíst opravdu zdravě, tak salát s grilovanou broskví, balkánským sýrem a zálivkou z malinového piva vám udělá neskutečnou radost.

A na konec nesmí chybět dezerty, které jsou zde, jak se hezky česky říká, jako nebe v hubě. Hlavní roli zde pro nás hráli obří borůvkový knedlík se šodó a císařský trhanec s malinovou omáčkou. Tu chuť ani nedokážu popsat, ale klidně bych se sem vracela jen díky ní.

No a protože pivovar je to, co je zde hlavním smyslem činnosti, zmíním na konec ještě právě výrobu piva. To se zde uskutečňuje již od roku 1590 a teď, po menší přestávce a i díky nadšení místního sládka a velice zdařilé rekonstrukci, vchází opět do povědomí místních i návštěvníků. Zatím se denně čepuje čerstvá jedenáctka ležák a 14° IPA (svrchně kvašené pivo s vyšším obsahem alkoholu a dominantní hořkostí), ale chystá se toho mnohem více. Těšít se můžeme na piva pšeničná i černá, která bude možné ochutnat také v rámci prohlídky pivovaru. Navíc i těla sportem a celodenními výlety znavená bude možné osvěžit a zrelaxovat v chystaných pivních lázních! Takže až přijedete příště třeba právě vy, budete moct vyzkoušet tuhle skvělou vymoženost, já bych ji brala hned.

Ještě mnoho a mnoho argumentů bych našla pro návštěvu tohoto místa, to by ale bylo psaní na několik stránek a pro to tu není bohužel prostor. Určitě chci ale ještě zmínit milý, úsměvavý, ochotný a velice schopný personál.

Tak jim držme palce, ať jim v Rožmberku vydrží nadšení a přijeďte je podpořit, nebudete rozhodně litovat.

Opravený pivovar v Rožmberku nad Vltavou láká kromě piva i na ubytování s wellness či cukrárnu a pekárnu. Rekonstrukce stála zhruba 150 milionů korun. První zmínka o vaření piva ve městě pochází z roku 1250.

Ohromné sklepy s vysokými klenbami mají zdi do poloviny osekané až na kámen. Stejně tak podlaha pečlivě vyskládaná z velkých kamenných bloků naznačuje, že už o staletí dříve fungovala jako sklady. Že sloužily pro uchování piva, napovídají zbrusu nové nerezové tanky, v nichž už brzy bude zrát první várka.

Symbolicky se tak obnoví vaření piva v nejmenším jihočeském městě Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku, kde jeho produkce skončila v roce 1907.

Poslouží k tomu také původní budova, kterou však bylo třeba od základu opravit. Dlouhé roky totiž chátrala a vystřídala se v ní třeba diskotéka nebo ubytovna.

„Šli jsme až úplně na cihlu a musely se také sundat krovy. Část vnitřních zdí bylo třeba zbourat a znova postavit, což se týkalo i některých sklepních stropů,“ vysvětluje ředitel Pivovaru Rožmberk Michael Krumel.

Celková rekonstrukce měla vyjít původně na 60 až 80 milionů korun. Kvůli pandemii covidu se však investice musela posunout, což ji také výrazně prodražilo. „Částka se nakonec zdvojnásobila. Cílem ale bylo obnovit vaření piva v Rožmberku, což se nakonec podařilo. Radost z toho mají i podnikatelé v okolí, protože pivo má potenciál přilákat spoustu lidí,“ myslí si Krumel.

Pivo pro vodáky i cyklisty
Obnovený pivovar je připravený na produkci až osmi tisíc hektolitrů piva ročně, což je více než jeden a půl milionu půllitrů. „Je jasné, že nejsme schopní všechno pivo vytočit u nás. Počítáme i s exportem, máme tedy zařízenou také stáčecí linku včetně chladírny,“ ukazuje ve sklepních prostorech Krumel.

Dodává, že i tak se velká část produkce vypije přímo v areálu pivovaru. „Venkovní terasa pojme až 200 hostů, navíc máme uvnitř restaurace místo pro další stovku návštěvníků. Jsme momentálně schopní pivo stáčet do PET lahví pro vodáky, ale také do skleněných lahví, které využijeme hlavně do dárkových sad,“ přibližuje Krumel. „Ale většina stejně bude uskladněná v našich sudech,“ doplňuje.

Pivovar Rožmberk má pod dohledem krumlovského sládka Martina Hrubeše nyní v prodeji první várku světlého ležáku, která však vznikla v jiném pivovaru. Receptura je však podle ředitele stejná. V plánu je připravovat až pět druhů piva. Jistotou je kromě zmíněného ležáku lehčí osmistupňové pivo pro vodáky a cyklisty a dále silné sedmiprocentní malinové pivo.

„Začínáme s vařením i u nás a úvodní ohlasy jsou velmi dobré. První dva roky budeme prodávat pivo hlavně v sudech a pak uvidíme, jestli budeme prodávat lahvové či plechovkové i různě v obchodech. Musíme nejprve vyladit chuť piva a dostat jej do povědomí lidí. Uvidíme, jak se bude dařit. Nevylučujeme ani export do zahraničí,“ naznačuje Krumel.

Pivovarské sklepy, přesněji řečeno část zvaná degustační místnost, už v příštím roce budou sloužit také k výrobě některých destilátů, zejména pálenek, rumu nebo ginu.

„Rum bude muset zrát minimálně dva roky v dřevěných sudech a rádi bychom připravili i dva sudy, v nichž bude zrát deset let. Využijeme jej také pro výrobu vlastních pralinek v plánované cukrárně,“ přidává Krumel.

Zázemí historické budovy tak neslouží jen k výrobě a prodeji piva. Vedle cukrárny ukrývá také vlastní malou pekárnu. Největší nadzemní část však využívají hosté, kteří se mohou ve dvoře u řeky ubytovat. Pivovar tak ve vlastním hotelu nabízí pokoje pro 55 lidí.

„Máme pro ně připravený i wellness se dvěma vířivkami a pivní lázní. Ty budeme mít hotové do konce měsíce,“ láká Krumel. Ten dříve působil šest let jako vedoucí zákaznického centra pražského pivovaru Staropramen.

A právě z hlavního města si do Rožmberka přivedl dvě hlavní posily v podobě šéfkuchaře a vedoucí hotelu. „Naštěstí se nám přes inzeráty nebo známé podařilo sehnat zbytek personálu. Nyní nás tu je celkem patnáct. Ale pochopitelně jsme ze začátku měli velký strach, jestli to vůbec zvládneme. Obavy nakonec byly úplně zbytečné,“ chválí své kolegy.

Pivovar v Rožmberku nad Vltavou bude po rozsáhlé rekonstrukci nejenom znovu vyrábět pivo, ale v objektu vzniknou hostinec i hotel, pekárna, čokoládovna a lihovar spolu s ústřední prodejnou regionálních produktů. Tyto smělé plány má rodinný tandem místních podnikatelů Martin Neudörfl starší se synem Martinem. Oba se mimo jiné zasloužili o obnovení zámecké Schwarzenberské gardy. Náročnou rekonstrukci za desítky milionů korun slavnostně odstartovali v neděli poklepáním na základní kámen.

„Hotovo by mělo být na konci příštího roku,“ říkají. „V rámci obnovené výroby chceme respektovat nejen novodobé trendy a aktuální poptávku, zvláště v případě sportovních piv, nýbrž i historické tradice jižní Šumavy. Přičemž právě vztah obnoveného pivovaru k našemu regionu bude určujícím směrem v naší filosofii.“

Historický objekt má zajímavou minulost. Pivovar je stavebně i historicky cenný, vybudoval ho Vilém z Rožmberka v roce 1590 a býval chloubou rožmberského panství. Přestavěli ho hrabata rodu Buquoyů v 70. letech 19. století. Za první republiky v objektu sídlil hotel Český dům, považovaný ve své době za nejmodernější hotel na Šumavě.

„Po staletí zásoboval svým proslulým bílým pivem nejen tabule pánů z Růže a hrabat z rodu Buquoy, ale i prostých obyvatel jižní Šumavy. V jeho hostinci se nad rožmberským pivem scházeli šumavští sedláci, jihočeská smetánka i národní buditelé, přičemž za první republiky se z něj stalo srdce kulturního života někdejší českojazyčné menšiny,“ uvedl Martin Neudörfl mladší, který studuje historii na Univerzitě Karlově a specializuje se na dějiny jižní Šumavy a lingvistiku.

S rozvojem turismu ve 30. letech v budově vybudovala Národní jednota pošumavská hotel, jednu z nejvyhledávanějších turistických základen v regionu, mezi jehož pravidelné hosty patřila i například komunisty popravená Milada Horáková, která sem ráda jezdila s celou rodinou. Po roce 1948 objekt chátral. Nyní se znovu probouzí k životu.

Investorem stavby je Martin Neudörfl st., který objekt koupil v roce 2016 od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Od té doby připravoval projekt a snažil se získat všechna povolení. Martin Neudörfl je zkušený podnikatel, který například v samotném Rožmberku opravil dva památkově chráněné objekty a provozuje v nich penzion a restauraci. Podniká i v Krumlově a Praze.

Rožmberk nad Vltavou – V Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku začala rekon- strukce panského pivovaru. Náklady na obnovu objektu, který vybudovali v 16. století Rožmberkové, se pohybují v řádech desítek milionů korun. V minulosti v budově byl i známý hotel, který postavil v 19. století šlechtický rod Buquoyů. Předpokládané dokončení nedávno zahájeného projektu je v příštím roce, řekl dnes novinářům investor Martin Neudörfl.

"Naším cílem je úplná obnova vaření piva, hostince i slavného hotelu, včetně rozšíření výroby o pekárnu, čokoládovnu a lihovar spolu se zřízením ústřední prodejny regionálních produktů. V rámci obnovené výroby chceme respektovat nejen novodobé trendy a aktuální poptávku, zvláště v případě sportovních piv, nýbrž i historické tradice jižní Šumavy, přičemž právě vztah obnoveného pivovaru k našemu regionu bude určujícím směrem v naší filozofii,“ uvedl Neudörfl.

Dodal, že výnosem z prodeje piva chce projekt podpořit financování hradní stráže v Českém Krumlově – takzvané Schwarzenberské granátnické gardy. Založil ji Neudörflův syn, jenž je zároveň jejím hejtmanem. "Pivovar Rožmberk po staletí zásoboval svým proslulým bílým pivem nejen tabule pánů z Růže a hrabat z rodu Buquoyů, ale i prostých obyvatel jižní Šumavy. V jeho hostinci se nad rožmberským pivem scházeli šumavští sedláci, jihočeská smetánka i národní buditelé, přičemž za první republiky se z něj stalo srdce kulturního života někdejší českojazyčné menšiny,“ uvedl Martin Neudörfl mladší.

O objekt, v němž pivovar, hotel a restaurace vzniká, mělo v minulosti zájem město Rožmberk. Zastupitele však vždy při rozhodování o koupi odradily vysoké náklady na rekonstrukci. Pivovar mohli od státu získat i bezúplatným převodem, ale ten je podmíněný tím, že objekt nebude mít komerční využití. Aktuální plány související s renovací město Rožmberk vítá. „Jedná se o jednu z výrazných dominant Rožmberka. Město aktivně spolupracovalo již v průběhu přípravy projektu a Martin Neudörfl má plnou podporu města. Jde o jeden z projektů, který by mohl pomoci rozšířit striktně letní turistickou sezonu také na jaro a podzim,“ uzavřel starosta Rožmberka Bohuslav Čtveráček (Rožmberk plus).