Andělský pivovar

Na jednom místě

905 pivovarů

15.927 piv

9.978 pivních zpráv

Sledujte s námi

boom pivovarů

STAHUJTE

mobilní aplikaci

České pivovary

© Zdenek Vokoun

Historie a současnost Partypivovaru Rambousek

Založení pivovaru v březnu 2002 předcházely 2 roky a 2 měsíce tvrdé, ale zajímavé práce. Od první myšlenky dne 16. ledna 2000 až do první várky 13. března 2002 uplynula sice nějaká doba, ale přinesla i své ovoce. Průběžně máme v naší sortimentní nabídce tyto základní druhy: „Classic“ 11,5% světlé, „Flieger“ 12% světlé, „Eliščino Královské“ 13% kaštanomedový speciál a 16% černé, „Hradecké bílé“ 12% světlé (vyráběno příležitostně, jako vzpomínka na Hradec Králové kolem roku 1499).
A co je jistě pozoruhodné a bezpochyby ojedinělé pro našeho konzumenta je fakt, že pivovárek za přispění tajemných rukou a umu svého sládka vyrábí pivo výhradně na zakázku. Tato filosofie je široko daleko raritou.
A co nás těší nejvíce? Skutečný a nefalšovaný zájem o naše pivo v tak krátké době od zahájení výroby, o čemž svědčí např. jeho prezentace při BRAU Beviale 2002 Nürnberg ve dnech 13.-15.11.2002, na brněnském REGIONTOUR od 9. do 12. ledna 2003 a na 70. ročníku mezinárodní výstavy Grüne Woche v Berlíně. Významným oceněním práce našeho sládka a majitele v jedné osobě, je získání 3. místa na XXII. Slavnostech piva v Táboře 2012 - "Zlatá pivní pečeť", se svým produktem vyrobeným v zahraničí v tzv. "Nepivní zemi" Slovinsku.. Jeho 18% Porter ze šesti druhů belgických sladů, se zařadil ihned za renomované velké pivovary, jakými jsou pivovar Náchod a Protivín a před pivovarruský pivovar JSC Baltika ze St. Petersburgu. Za zajímavost jistě stojí uvést, že naše pivo již putovalo k ochutnávce do slunné Californie a Severní Dakoty v USA. Světlé i tmavé pivo z naší produkce měl možnost degustovat i světově uznávaný znalec piva a autor mnoha odborných publikací Michael Jackson v Londýně a především také mnohé významné osobnosti politického a společenského života. Např. bývalý český prezident Václav Havel, současný prezident Václav Klaus, předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a mnozí další ministři Vlády. Rovněž tak někteří významní zahraniční státníci a zastupitelé zahraničních vlád. Od června roku 2007 se datuje naše spolupráce i se zahraničím. Například aktivní účastí při různých slavnostních zahajovacích ceremoniálech výstav. V poslední době bylo naše pivo vyrobeno pro světově známého maratónského plavce Martina Strela, přemožitele např. Amazonky v délce 5430km, Mississippi v délce 3797km, Žluté řeky v Číně v délce 4003 km.a mnoha dalších. Tím náš prozatímní výčet nekončí. Naše pivo ochutnali též v Německu, Slovinsku, Španělsku, Walesu, Dánsku, Chorvatsku, Bosně, Švédsku, Estonsku, Litvě, Peru, Gruzii, Rusku, Polsku, Irsku, Anglii, Slovensku, Švýcarsku, Francii ale i na Kanárských ostrovech či v daleké Číně nebo Tasmánii, což činí neuvěřitelných 23 zemí za necelé tři roky od našeho založení! Za skutečnou raritu lze označit i nadmořskou výšku, ve které byla láhev našeho piva otevřena pro osvěžení a to rovných 2426 m nad mořem na vrcholu Roque de Los Muchachos na ostrově La Palma.
Náš cíl je samozřejmě dlouhodobá spolupráce s konzumentem. Firemní filosofií je rovněž individuální a osobní servis. Značka našeho piva je známkou kvality a regionálního charakteru. Ve velmi omezeném množství se naše pivo občas stává rovněž degustačním zpestřením některých podniků např. v Praze, Olomouci, Brně i například ve vinařských Valticích a jedná se i s dalšími zájemci.
Naše pivo se v současné době točí pravidelně již i v zahraničí a to ve slovinském Mariboru ve známém a hojně navštěvovaném Penzionu Lešnik.V současné době se ve spolupráci s agenturami rozšiřuje dále okruh našich dalších aktivit, jako např. vstup do zájmové turistiky, tzn. domácí výrobou piva.
Zdroj:Stránky Partypivovaru Rambousek, 2015


Dne 29. června 2016 v 16:00 hod jsme ukončili provoz ve stávajícím pivovárku v Hradci Králové, Pivovarské náměstí 1245. Jeho novým působištěm budou historické prostory Pardubického pivovaru. Zařízení zde bude sloužit nejen k propagačním účelům při prohlídkách, ale také jako vývojová laboratoř či zážitkový prostor.

Dne 25.11.2016 byl v Pardubickém pivovaru otevřen jako následník minipivovar Arnošt.
Zdroj:Stránky Partypivovaru Rambousek, 2016


Pivovarník Milan Rambousek o domácím vaření piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Pavla Kindernayová

Pro vlastní výrobu piva se v posledních letech nadchlo opravdu mnoho Čechů. Každé pivo uvařené v domácích podmínkách je zaručený originál a pokud se dodrží postupy a hygiena, pivo by podle sládků mělo dopadnout dobře. Jaké jsou základní postupy, co se nesmí podcenit a co dělá zlatavý mok kvalitním nápojem? O tom si povídáme se sládkem Milanem Rambouskem.

Věnovat se pivu a pivovarnictví je výzva?
Určitě to je výzva. Je pravdou, že já osobně si dost zakládám na určitém postupu ve vzdělanosti, aby to nebylo jen nadšení a houževnatost. To by bylo příliš málo. Ale myslím si, že zájem o domácí pivo je v pořádku. Byl po tomto sortimentu hlad, znali jsme pouze naše ležáky, tedy naprosto chápu, že k nám přichází piva z celého světa a různé postupy výroby.

Je to věda uvařit pivo?
Kdybych řekl, že to není věda, to by asi nebylo v pořádku. Ale vyrovnávám se s tím, že mladá generace, která má dnes nadšení a je schopna experimentovat, pro mě někdy až nepochopitelně, ale skutečně to doba přinesla, tak mladí lidé to zatím jako vědu neberou.

Už v historii v klášterech lidé nacházeli prostor pro vaření piva. Možná se toho od té doby moc nezměnilo, protože se odjakživa experimentovalo a postupy se předávaly z generace na generaci. Tedy je to určitý fenomén?
To samozřejmě je, ale zase si nebudeme nic nalhávat. Domácí výroba piva dnes není žádný problém. Stačí obyčejný hrnec, ne tedy, aby byl mastný nebo ještě od guláše, a koupit suroviny, protože na trhu je mnoho možností našich i zahraničních. Lidé skutečně mají s čím pracovat a ony základní vstupní suroviny prakticky zůstávají stejné.

Co je tedy alfou a omegou při vaření piva?
Já říkám, že především vztah. Mít cit a pochopit, že se jedná o kvasný produkt, tedy vlastně o živý organismus. Když si začínáme s kvasinkami, je třeba mít před nimi úctu. To je alfa a omega vaření piva.

Pivo se stále zkoumá, tak přemýšlím, co se ještě nového dá vymyslet?
To je k zamyšlení. Ono se skutečně nedá nic nového vymyslet. Základy, pivní styly, naše spodně kvašené ležáky, říkáme od německé strany až po Ameriku a Austrálií konče. U svrchně kvašených piv, což jsou stouty, portery, ejly a podobně, tam se experimentovat dá. Ale doslova vymýšlet ne. Spíše jsou to kombinace různých přísad a příměsí, někdy vhodných i jindy méně vhodných.

Připomíná mi to možná trochu recept na guláš. Od každého kuchaře bude chutnat trošku jinak.
S tím budu naprosto souhlasit. A je skutečně faktem, že pokud tomu dáte lásku a cit, tak dokážete udělat velmi dobrý výrobek, který i mne často překvapí. Já jsem ale toho názoru, že každý sládek má svoji chuť. A přeci nebudu vnucovat moji chuť konzumentovi. To znamená, je to o sondáži mezi konzumenty, co chtějí, co je zajímá, jaký je trend. A tomu se přizpůsobovat. Sám jsem se s tím mnohokrát v životě setkal a stále setkávám.

Nemáte tedy pocit, že vaše chuť je nejlepší a ideální?
Možná je je jen takový můj vnitřní pocit, ale nikomu to nevnucuji.

Dnes už se pivo nevnímá jako obyčejný nápoj, kterým se zažene žízeň a přivolá dobrá nálada. Je v něm i kus kultury, souhlasíte?
Absolutně ano. Odjakživa nezastávám názor, který se tady tradoval, že pivo je vulgárně řečeno, sprostý lidový dělnický nápoj. Není to pravda. Pivo vyžaduje svoje a když mu dáte to, co od vás chce, ono vám to vrátí. Tedy nikdy bych ho nepodceňoval, minimálně ho stavím na úroveň vína. Nevidím v tom problém.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.02.11.2022 16:001