Naražením speciálního výročního piva Osmistovka zahájil starosta Přeštic na Plzeňsku Tomáš Chmelík celoroční oslavy osmi set let od první písemné zmínky o městě. Pivo uvařili v přeštickém minipivovaru Přešek, kde bude i na čepu jako součást oslav.

„Je to silné pivo, světlá třináctka středně hořká, vařeno ze čtyř sladů. Chmeleno je českými chmelovými odrůdami Premiant a Červeňák. Třináctka je to symbolicky a odkazuje na 13. století, kdy Přeštice vznikly,“ říká k pivnímu speciálu sládek Pavel Štulc.

„Mám radost, že se v místním pivovaru Přešek podařilo uvařit speciální pivo Osmistovku. Ta nás bude provázet celým rokem oslav 800 let. Rozhodli jsme se, že nebudeme slavit pouze jeden víkend, ale připravujeme celou řadu akcí v průběhu celého roku. V červnu bude hlavní kulturní program se spoustou koncertů. Ve dnech 13. – 15. června všechny zvu mimo jiné na slavíky Václava Noida Bártu, Vojtěcha Dyka či Kateřinu Marii Tichou,“ zve starosta Chmelík.

V současné době si lze v Domě historie Přešticka prohlédnout kromě výstavy a stálé expozice také originál královské listiny Přemysla Otakara I. „Listina z roku 1226 byla vydána pro Doksanský klášter na Litoměřicku, kde se potvrzují majetky a privilegia kláštera. Každý takový právní akt se tehdy podepisoval před svědky. Tito svědci jsou v listině zaznamenáni. Jedním z nich je Svatobor z Přeštic. Přeštice jsou takzvaný přídomek či predikát. Ten označuje část jména šlechtice odvozenou od jeho sídla nebo panství. Uvedení jména Svatobora z Přeštic na této listině je první dochovaná písemná zmínka o Přešticích,“ vysvětluje historik Michal Tejček z Domu historie Přešticka.

Návštěvníci, kteří si chtěli zajít na jídlo do vyhlášené restaurace U Přeška v Přešticích, odjížděli hladoví. Restaurace je totiž v současné době zavřená. Ale už nyní je jasné, kdy se znovu otevře.

Restaurace a pivovar U Přeška se stala oblíbenou i vyhlášenou. Město zrekonstruovalo prostory po bývalém hotelu a vznikla restaurace se 120 místy k sezení a dvěma salonky. Součástí je i pivovar, jehož pivo mělo lákat do Přeštic více návštěvníků.

Provozovat pivovar je sen nejednoho muže. Mít u pivovaru vlastní restauraci je v případě, že umíte uvařit dobré pivo, trefa do černého. Já vám dnes představím místo, kde svůj sen můžete proměnit ve skutečnost.
Článek

Nestává se často, aby se na trhu objevila nabídka pronájmu restaurace a pivovaru. Ale jedna taková nabídka tu je. Přichází z jednoho malého městečka v Plzeňském kraji, které se nachází na hlavním tahu mezi Klatovy a Plzní.

Město Přeštice vyhlásilo výběrové řízení na provozování restaurace s pivovarem U Přeška. Restaurace je pěkná, nachází se na náměstí přímo v centru městečka. Nejnižší nabídkové nájemné je také „za hubičku“. Město požaduje minimální měsíční nájemné 20 000,-Kč. Jen jednu nevýhodu tato nabídka má. Provozovatel restaurace musí mít živnost na provozování pivovaru nebo se musí domluvit s někým, kdo může pivovar provozovat.

Sama jsem nabídku města zvažovala a do výběrového řízení bych se snad i přihlásila, kdybych nemusela provozovat pivovar. Restaurace má pěkný interiér, dostatek prostoru a nechybí jí kouzlo, které každá restaurace nemá. Restaurace U Přeška navíc byla jedním ze zastavení v pořadu České televize Příběhy starých hospod. Povědomí o restauraci tak není zrovna malé.

Asi se divíte, proč tento článek píšu. Je to jen pár dní, kdy jsem publikovala nelichotivou recenzi právě z této restaurace. Můj článek si přečetlo hodně lidí a obrátil se na mne i zastupitel města pan Martin Rybár, který mne poprosil, zda bych městu pomohla šířit povědomí o hledání nového provozovatele této restaurace a pivovaru. Sama v restauraci vidím velký potenciál a věřím, že když se restaurace dostane do správy někomu, kdo provozování restaurace rozumí, bude mít skvělé výsledky. Právě proto jsem prosbu pana Rybára vyslyšela a napsala jsem tento článek. Musíme si pomáhat. Restaurace U Přeška není špatná. Jen byla do dnešního dne provozována někým, kdo provozu restaurace buď nerozuměl, nebo mu bylo úplně jedno, jaké jídlo podává. Za to ovšem sama restaurace nemůže.

Vím, že život jako ve filmových Postřižinách provozovatel restaurace a pivovaru U Přeška mít nebude. Doba se od natáčení filmu změnila. Ale i přesto si jeden jediný člověk může splnit sen a začít provozovat pivovar s restaurací a trošku se životu jako ve filmu přiblížit. Sama pevně věřím, že se takový člověk najde a do výběrového řízení se přihlásí. A až bude restaurace s novým vedením opět v provozu, i přes svou nehezkou zkušenost se do restaurace opět vrátím a zjistím, co se změnilo.

Čtvrt milionů litrů piva uvařil sládek Petr Hampl v uplynulých čtyřech letech v malém pivovaru v Přešticích u Plzně. V úterý 1. prosince si ale místo pivovarské zástěry oblékl bílou uniformu, natáhl respirátor a začal svoji první směnu jako ošetřovatel v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. Tržby v hospodě výrazně klesly, zaměstnavatel nemá na výplaty a otec tří dětí se musí postarat o rodinu. Pivem už ji neuživí.

„Hned jsem se chytl, sestry mi nemusely nic vysvětlovat, byly rády. Poznal jsem tam i pár starých známých,“ říká čtyřicetiletý Petr Hampl, který ve stejném psychiatrickém zařízení už dříve pracoval.

V Plzni se vyučil sládkem, jenže v devadesátých letech bylo pivovarů málo, a tak si našel práci v Dobřanech. Teď je sice pivovarů hodně, ale výsledek je stejný.

„Situace v gastronomii je bídná, nedá se nic dělat. Je to zničený trh, který se bude dlouho napravovat,“ říká staronový ošetřovatel, kterého hned od začátku čekají v léčebně na střídačku denní i noční dvanáctky.

Dvě varny malého pivovaru se blýskají přímo proti vchodu do restaurace U Přeška na přeštickém náměstí. U okénka se zastaví zákazník, počká si na oběd nebo pivo do plastu a v sychravém počasí rychle odchází.

Jídlo a nápoje prodává mladý číšník František Kabele, který ve volných chvílích skládá příbory do ubrousků a melancholicky otírá výčepní zařízení. Rozhodnutí kolegy chápe, ale kroutí hlavou. „Pivovar bez sládka není pivovar. Je to bláznivá doba, proto sládek jde do blázince.“

Petr Hampl ale neopouští pivovar úplně. „Nechci utéct a nechat to tady. Sám jsem pivovar vybudoval, sám jsem ho bez pomoci uvedl do provozu, sám jsem vařil pivo jak za prvního, tak za druhého majitele,“ říká rozhodně sládek, který chce vařit pivo po práci v léčebně.

„Ve volném čase,“ směje se a přehazuje ventily na zařízení, kterým stáčí mladinu do kádí. Kýblem přilévá provzdušněné kvasnice a na displeji ovladače nastavuje potřebné hodnoty.

„V listopadu jsem neuvařil ani litr, to nemělo cenu. Teprve teď v prosinci chystám dvě várky. Budu sem chodit, když budu mít čas,“ plánuje Hampl.

Jak to všechno zvládne, ještě netuší. „Neměl jsem teď žádný příjem a výplatu z léčebny dostanu v lednu. To je jediná jistota,“ říká a na cestu domů bere patnáctilitrový soudek a plné petlahve piva. „Zájemcům moje pivo prodávám i doma. Každá koruna se počítá.“

Mezi plusy největšího města jižního Plzeňska lze započítat několik rekonstrukcí budov, jako třeba zchátralé loděnice. Za úspěch lze také považovat přístavbu šaten zdejší základní školy.
„Město má za sebou úspěšné období. Důkazem je umístění Přeštic na 23. místě v žebříčku kvality života měst v celé republice. Z našeho kraje je na tom lépe jen Plzeň a Domažlice,“ hodnotí uplynulé čtyři roky starosta města Karel Naxera s tím, že město má již několik měsíců moderní, úsporný a k životnímu prostředí ohleduplný systém centrálního zásobování teplem. Jak starosta dále dodává, do modernizace města se investovalo ve velkém. „Náklady rekonstrukce za více než 23 milionů korun jsou částečně hrazeny z dotace Evropské unie. Poslední známá data naznačují, že by díky výjimečnému a efektivnímu řešení mohlo dojít ke snížení ceny tepla ve městě v řádech desítek korun za gigajoul,“ popisuje Naxera.

Ve městě je dále již druhým rokem otevřena restaurace U Přeška na Masarykově náměstí. Po nákladné rekonstrukci stavebních částí více než 160 let starého domu, realizaci kompletního restauračního provozu a po rozšíření o výrobu vlastního piva má dnes město ve svém vlastnictví podnik velice slušné úrovně.

Problémem však je, že během uplynulého volebního období nebyl zrealizován obchvat města. „Přestože je zadavatelem stavby Ředitelství silnic a dálnic a město má omezené možnosti jak pomoci, absence obchvatu je tím největším problémem, což potvrdila i anketa Zdravé město Přeštice,“ mrzí starostu

Monsignor Tomáš Holub požehnal Pivovaru a restauraci U Přeška za přítomnosti zástupců města a dalších hostů. Nechyběli autoři projektu i dodavatelé.

Městský pivovar U Přeška najdete na přeštickém náměští v objektu, kde dříve fungovala restaurace. Pro místní to byl vždy "Hotel". Toto označení přetrvalo ještě z doby, kdy zde byl zájezdní hostinec a hotel. Restaurace byla zavřena v roce 2013. Od té doby byl tento prostor v městském domě, kde je navíc i kultruní zařízení, prázdný.

Město v bývalé restauraci od konce loňského roku budovalo pivovar. Ten dostal název U Přeška a byl otevřený v úterý 29. srpna. Pivovaru a pivu požehnal plzeňský biskup v pátek 1. září za přítomnosti řady hostů i zástupců města.

Městský pivovar U Přeška vznikl v objektu bývalého hotelu přímo na náměstí v Přešticích. Dlouho nevyužívaná budova prošla kompletní rekonstrukcí. Celkem vyšly náklady jak na opravy, tak na vybavení varny i restaurace na bezmála 20 milionů.

Slavnostní otevření si nenechaly ujít davy natěšených obyvatel města a milovníků piva. V Přešticích se obnovila tradice vaření piva po 112 letech.

Hlavním tahákem má být ležák Kilián, který je pojmenovaný podle patronovi města, jehož socha je na náměstí. Pivovar ale nabízí i další piva. Silnější pivo je pšeničný svrchně kvašený ležák Schönborn, který nese jméno posledního majitele velkostatku a pivovaru Přeštice hraběte Schönborna. Tmavý speciál Maurus se jmenuje po benediktinském mnichovi z Kladrub, který zahájil výstavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie, největšího mimopražského barokního kostela v Česku. Lahůdkou je svrchně kvašený speciál (IPA) ze čtyř druhů amerického chmele nazvaný Marlene. Ten upomíná slavné květnové dny pětačtyřicátého, kdy v Přešticích zpívala americkým vojákům herečka Marlene Dietrich.

Pivovar má k dispozici také restauraci se zhruba 120 místy k sezení, nechybí ani salonky a v budoucnu by měla přibýt ještě zahrádka. K mání jsou tradiční české lahůdky.

V sobotu čekají město také pivní slavnosti.
Přes sto lidí se včera před 14. hodinou tísnilo na chodníku u bývalého zájezdního hostince v Přešticích. Budova prodělala rekonstrukci a stala se opět restaurací, v níž se teď navíc vaří pivo.

Městský Pivovar a restaurace U Přeška slavnostně otevíral a na nezájem si nemohl stěžovat – zvědaví, žízniví i hladoví lidé rychle obsadili většinu míst uvnitř a výčepní i servírky se měli co otáčet, aby na stoly co nejdříve dodali očekávané přeštické pivo.

K mání jsou světlý ležák Kilián pojmenovaný po patronovi města, silnější pšeničný svrchně kvašený ležák Schönborn, tmavý speciál Maurus a svrchně kvašený speciál Marlene.

V Přešticích se naposledy vařilo pivo v roce 1905. Ve znamení zlatavého moku se ve městě ponese také nadcházející sobota – Masarykovo náměstí od 12 hodin oživí pivní slavnosti, jež kromě mnoha druhů piva nabídnou také hudbu od vystoupení Václava Žákovce přes Hudbu Praha po Monkey Bussines.

V Přešticích se poprvé od roku 1905 znovu vaří pivo. Jako zatím poslední se na pivní mapu Česka zapsal místní městský pivovar U Přeška. Otevřel se v úterý ve 14 hodin a během chvíle ho zaplnili převážně místní. V Plzeňském kraji je nyní osmatřicet pivovarů, v celé republice pak na čtyři stovky.

Přeštický pivovar sídlí na náměstí v budově bývalého hotelu. Vznikl po rekonstrukci přízemí, do které město vložilo kolem 20 milionů korun.

Součástí několika výběrových řízení na stavební práce či vnitřní vybavení byla i zakázka na recepturu a technologii výroby přeštických piv. „Město je vlastníkem ochranných známek, z každého litru piva půjde městu koruna,“ uvedl starosta Karel Naxera (TOP 09).

Prostory město pronajalo soukromé firmě, vybíralo ze tří zájemců. Nájemce musí dodržet recepturu.

Pivovar a restaurace dostaly název U Přeška. Odvozen je od Přecha, zdrobněle Přeška, dávného zakladatele Přeštic.

Základem je světlý ležák Kilián, pojmenovaný po patronovi města. Jeho socha stojí na náměstí.

Silnější pivo je pšeničný svrchně kvašený ležák Schönborn, který nese jméno posledního majitele velkostatku a pivovaru Přeštice hraběte Schönborna.

Tmavý speciál Maurus se jmenuje po benediktinském mnichovi z Kladrub, který zahájil výstavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie, největšího mimopražského barokního kostela v Česku.

Lahůdkou je svrchně kvašený speciál (IPA) ze čtyř druhů amerického chmele nazvaný Marlene. Ten upomíná slavné květnové dny pětačtyřicátého, kdy v Přešticích zpívala americkým vojákům herečka Marlene Dietrich.

„Mám Kiliána a šmakuje mi,“ svěřil se po otevření znalec piv Antonín Levora z Přeštic. „Smím pít jen málo, ale budu sem chodit,“ dodal.

S mírným zpožděním, ale přece. Radnice v sedmitisícových Přešticích na jižním Plzeňsku otevře po rekonstrukci restauraci v provozovně zvané původně podle dřívějšího nájemce Peklo. Pozoruhodné je, že tentokrát bude podnik čepovat i vlastní pivo.

Město tak bude mít po 112 letech opět pivovar a název podniku se změní na Pivovar a restaurace U Přeška. Městu totiž patří nejen objekt a vybavení, ale i pivovarnická technologie, ochranné známky názvů piv či jejich receptury.

„Když naše koalice (TOP 09, ODS, KDU a ČSSD) nastoupila v listopadu 2014 do vedení města, řešila mimo jiné i úkol rekonstrukce Pekla. Přišlo nám líto dělat restauraci, jakých jsou všude tisíce. Chtěli jsme něco, čím by se Přeštice lišily a co by mohlo přilákat místní i turisty,“ popisuje starosta Karel Naxera (TOP 09) okolnosti vzniku minipivovaru.

Investice do pořízení technologie, vybavení i rekonstrukce vnitřních prostor restaurace činí zhruba 18 milionů korun. Výběrové řízení na provozovatele vyhrála společnost PCP Brewery, technologii pivovaru s roční kapacitou 1400 hektolitrů dodali otec a syn Josef a Petr Krýslovi, kteří vaří piva a staví pivovary v Česku i po světě. Erární vlastnictví pivovaru je u nás vzácnost a ani ve světě není běžné. Fungující průmyslový pivovar, kterých je u nás celkem 49, vlastní stát (Budějovický Budvar) a město Strakonice (Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice).

Minipivovarů přibývá
Z minipivovarů, kterých je po Česku už kolem 390 a každý týden přibývají další, patřil samosprávě podle dostupných informací dosud jen jeden – Městský pivovar Volary, vybudovaný v šumavském městečku v hotelu Bobík.

Přeštice sázejí ve své nové investici na spojení s vlastní historií. Jeden z dávných majitelů města se jmenoval Přech, zdrobněle Přešek, a po něm tedy dostal pivovar jméno. Pracovníci místního Domu historie Přešticka dostali za úkol najít názvy i pro značky piv.

Světlý ležák Kilián se tedy jmenuje po někdejším patronu města, tmavý ležák Maurus po opatovi kladrubského kláštera, který se zasloužil o rozkvět Přeštic, pšeničné pivo Schönborn po rakouském šlechtickém rodu, který zde naposled provozoval pivovar a vlastnil i panství v nedaleké Dolní Lukavici. Čtvrtým pivem, které už má přeštický sládek Petr Hampl připravené, je svrchně kvašený speciál IPA Marlen, pojmenovaný po zpěvačce Marlen Dietrichové, která v květnu 1945 byla v Přešticích společně s americkou armádou.

Šance pro turistický ruch
Provozovatel a nájemce restaurace společnost PCP Brewery je v pivovarnickém oboru nováčkem. Jeden ze tří společníků Zdeněk Papáček má ale letité zkušenosti s podnikáním v potravinářském oboru. Jeho firma Bapa, kterou před časem prodal společnosti Hamé, si udělala jméno výrobou a rozvozem hotových jídel a baget. „Pivovarnictví je taková moje další životní etapa,“ svěřuje se Papáček.

PCP Brewery má od radnice smlouvu na deset let. Měsíčně bude platit nájem 31 tisíc korun a kromě toho už uhradila zálohu tři miliony korun, ze které se bude městu každý měsíc upisovat jedna stodvacetina. Navíc se ale ještě provozovatel zavázal jako jakousi úhradu za užívání ochranných známek k pivním značkám platit městu jednu korunu z každého uvařeného litru piva.

„S vlastnictvím pivovarů obcí nebo státem je to poměrně složité,“ komentuje tuto formu vlastnictví vydavatel odborného magazínu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. „Vždycky se najde nějaký kritik, který bude zpochybňovat takovou veřejnou investici a radnice nebo stát musí důsledněji než soukromý majitel obhajovat všechny náklady a výnosy. Pokud má ale město smlouvu nastavenou chytře a nájemce se uživí, může být pivovar přínosem pro obě strany a může podpořit turistický ruch,“ soudí Borowiec.