Když se na internetu podíváte na mapu domovarníků, tedy domácích výrobců piva, najdete na Třebíčsku celkem tři adresy. Z toho dvě v Červené Lhotě. Nejen zlatý mok, ale třeba i ten tmavý tam vaří kamarádi Tomáš Bumba a Petr Rymeš.

Druhý jmenovaný by se výrobě piva rád v budoucnu věnoval profesionálně. Nyní studuje sladovnictví a pivovarnictví v Praze. „Člověk, kterého to baví, nemůže zůstat stát na místě. To nejde v pivovaru ani doma u sporáku. Při vaření piva se učíte pořád, ať už praktickými zkušenosti, nebo teorií," tvrdil Petr Rymeš.

Nápad na vaření piva vznikl v hospůdce u piva. Svůj původ tam má spousta podobných nápadů, ne všechny se však nakonec zrealizují. „Ale tento jsme uskutečnili a za tři týdny jsme uvařili naše první pivo," podotkl Tomáš Bumba. „Sice nám moc nechutnalo, ale chybami se člověk učí," zmínil.

Během rozhovoru několikrát připomněl, že vaření domácího piva se často děje metodou pokus omyl. Jinak tomu nebylo a není v případě dvou domovarníků, jak si sami říkají, z Červené Lhoty. „Kombinací, jak pivo uvařit, je totiž víc než v loterii," vysvětlil Tomáš Bumba.

Voda je základ
Vyrobit si oblíbený alkoholický nápoj lze z vody, pivovarských kvasnic, sladu a chmele. Voda je v pivu nejobjemnější surovinou a, i když se to tak nemusí na první pohled zdát, na její kvalitě záleží nejvíce. „My používáme vodu z obecního zdroje, která sice má zvýšené množství železa, ale jinak je kojenecká. Vyhovuje nám. Třeba chlor by ale byl velký problém," připomněl Petr Rymeš.

Získat kvasinky je prý také jednoduché. Internetové obchody jich nabízejí mnoho v sušené podobě, pro ty čerstvé si lze zajít třeba do menšího pivovaru v okolí. „Pro ně je malé množství kvasnic, které jakožto domovarníci potřebujeme, zanedbatelné. Dají vám tam toho kýbl," poznamenal Tomáš Bumba.

Kvasinky existují ve dvou základních druzích. První se používají na spodně kvašená piva, například ležáky, jiné na svrchně kvašená, tedy na piva s označením Ale nebo IPA.

Vše lze objednat přes internet
Také slad lze objednat přes internet. Jde o upravené obilí. Světlé se používá na výrobu ležáků, to tmavé se přidává na výrobu tmavých piv právě kvůli charakteristické barvě.

Klasického hlávkového chmele existují na celém světě desítky druhů a počet nově vyšlechtěných odrůd postupně roste. Objednat se dá nejen klasický a známý žatecký poloraný červeňák, ale také zahraniční odrůdy. „My teď zkoušíme Columbus ze Severní Ameriky," podotkl Tomáš Bumba.

Chmel se k domovarníkům dodává v sušené podobě v hlávkách nebo častěji slisovaný v granulích. Ty lze v chladu a temnu skladovat třeba i rok bez toho, aby to mělo na kvalitu chmelového extraktu a posléze piva výraznější vliv.

Základní suroviny jsou čtyři, za výslednou chutí a dalšími vlastnostmi piva však stojí faktorů mnohem víc. „Třeba na podzim je ve vzduchu víc věcí než jindy a pivo se tím může kontaminovat. Záleží na maličkostech," zamýšlel se Tomáš Bumba.

Důležitá teorie
Než se do domácího vaření piva pustit, měl by si každý nastudovat prvotní teorii z knih nebo z internetu. „Domovarnictví zažívá boom a existuje mnoho diskusních fór, kde se dá základní povědomí získat. Já jsem na začátku taky čerpal odtud," podotkl Petr Rymeš.

K samotné výrobě toho není potřeba moc. Kromě surovin stačí třicetilitrový smaltovaný nebo nerezový hrnec, vařečka na míchání a teploměr. „Nejlepší je mít dva, abychom je navzájem porovnávali. Při vaření totiž odchylka třeba jen dvou nebo tří stupňů od správného postupu může být problém" upozornil Petr Rymeš.

Nejprve se smísí slad s vodou a zahřívá se postupně na určité teploty, specifické pro výrobu určitého druhu piva. Poté je nutné oddělit takzvané mláto od sladiny, tedy sladké vody, která obsahuje uvolněné cukry ze sladu. Tyto cukry vznikají látkovou přeměnou právě při určitých rmutovacích teplotách ze škrobů, obsažených ve sladu. „Sladinu zbavenou mláta následně zahříváme na bod varu, kdy se přidává chmel. Tento proces se nazývá chmelovar a pivo při něm získá chmelové aroma, hořkost a hlavně se díky varu sterilizuje. Po chmelovaru se dílo ochladí a zakvasí pivovarskými kvasinkami, které cukry požerou, čímž se vytvoří alkohol. Samotné vaření trvá většinou jeden celý den a proces kvašení v průměru další týden," popsal Tomáš Bumba.

Po vykvašení následuje takzvané ležení. To trvá několik týdnů, u silnějších piv i dva měsíce. Nelze to nijak urychlit. „To čekání je nejhorší," usmíval se Petr Rymeš.

Domácí výrobci piva ho nevaří jen pro sebe. Většinou se k jeho konzumaci sejde rodina a přátelé. Tomáš Bumba vařil jednu várku vlastního pšeničného piva na oslavu 50. narozenin svého otce. „Všechno se vypilo a prý všem chutnalo," poznamenal.

Velký úspěch piva z Červené Lhoty
Domovarníci nejsou sólisté, ale komunita s mnoha tisíci jednotlivci po celém světě. Ti z České republiky se scházejí na různých místech několikrát do roka, aby svá piva porovnali a vyměnili si zkušenosti. Že se v Červené Lhotě nevaří špatné pivo, se ukázalo na jednom z posledních setkání domovarníků, které se konalo v Trnavě na Slovensku. Jednadvacetistupňové extra tmavé pivo Tomáše Bumby tam odborná porota vyhodnotila jako celkově nejlepší. „Vařil jsem ho sám, ale vycházel jsem z několika receptů, kterými jsem se částečně inspiroval," upřesnil šťastný výrobce.

Oba muži z Červené Lhoty vaří pivo nepravidelně. Zkrátka tak často, jak mají čas. „Kvůli zaměstnání jsem docela dost vytížen, takže poslední várku jsem uvařil před asi dvěma měsíci. Ale zase se na něco brzy vrhnu," dodal Petr Rymeš.