Během třiceti let od sametové revoluce ztratilo Mostecko část svého průmyslového dědictví, které neudrželo krok s dobou.
Chodník k vrátnici zarostl plevelem. Když u brány zazvoníte, nikdo vám neotevře. Kdysi to tu ale žilo. Mostecká Severografia na okraji městské části Velebudice byla významnou tiskárnou, která dělala i Čtyřlístek a bestsellery. Utichla před osmi lety a v části pronajatého areálu ji nahradila výrobna obalů. „Je to smutné,“ popsala konec 150leté mostecké tradice výroby knih tehdejší strážná Zdeňka Vaňková, která pracovala v podniku od roku 1981 nejprve jako sazečka.

Závod vznikl koncem 70. let minulého století jako náhrada staroměstské tiskárny z éry Rakouska-Uherska. Novou fabriku na knihy pomáhal stavět Oldřich Svoboda, který jako dítě bydlel s rodiči v areálu staré tiskárny. Tiskařem byl už jeho děda. „S tím nic nenaděláte, takový je život,“ komentoval rušení provozu bývalý šéf údržby, když v září 2011 vyráběl poslední sérii knih.

Tiskárna skončila kvůli dluhům a přesycení trhu, který narušila elektronická média. Výrobu se nepodařilo zachránit, ani když vytvářela dražší publikace o umění pro náročný německý trh. „Pracoval jsem ještě ve staré tiskárně a s velkou nervozitou sledoval, zda-li se postaví tiskárna nová. Stihlo se to na poslední chvíli před zbouráním staré tiskárny,“ zavzpomínal jeden ze čtenářů Deníku, který v novém podniku pracoval až do odchodu do důchodu. „Dodnes mi chybí vůně roztaveného olova u sázecích strojů, klapot perforátorů, vůně tiskařských barev, hukot rotaček a svist archů papíru navalující se na tiskový válec ofsetových a knihtiskových strojů,“ dodal.

Lidé rádi vzpomínají i na proslulý pivovar v Sedleci u Mostu, který firma Konstruktiva postavila v roce 1976 na zelené louce poté, co ve starém Mostě odstřelili při těžbě uhlí klasický pivovar. Nový patřil v té době k nejmodernějším potravinářským provozům v Československu. „Tenkrát jsem hledal práci a nově otevíraný pivovar byl plně automatizovaný, takže vařiči byli v bílých pláštích a jenom mačkali čudlíky. A já tu automatizaci dostal na starost,“ zavzpomínal absolvent elektrotechnické školy Josef Houška, který jako fotbalista našel v pivovaru i sportovní vyžití.

„Byl tam úžasný podnikový ředitel, náš fanda. Organizoval jsem tam pivovarské mistrovství republiky v malé kopané. Jezdili k nám hrát i z Budvaru a Prazdroje. Ostatní pivovary pořádaly jiné sportovní soutěže, na které jsme jezdili zase my,“ uvedl Houška.

Pivovar nebyl po roce 1989 konkurenceschopný a v roce 1998 skončil. Areál se pak začal využívat pro jiné podnikatelské účely.

Zatím posledním průmyslovým areálem, který na Mostecku ukončil činnost, byl na jaře 2016 důl Centrum. Uzavření jediné hnědouhelné hlubinné šachty v České republice, jež fungovala od roku 1888, souviselo s postupným útlumem hornictví v regionu. Podobně utichl i hlubinný důl Kohinoor, kde proti rušení práce v roce 2000 stávkovaly desítky horníků. V roce 2024 má skončit těžba v povrchovém lomu ČSA, kde se ale bude pokračovat v zahlazování stop.

„Rekultivace lomu ČSA probíhá průběžně a v současné době je už zhruba polovina území hotová. Pro zbývající území máme schválený plán sanace a rekultivace a připravené finanční rezervy,“ sdělil šéf skupiny Sev.en Energy Luboš Pavlas. Pod zemí zůstanou stovky milionů tun uhlí, ke kterým vláda těžaře nepustila.

Rozpad hornického impéria na Mostecku, které kdysi tvořily Severočeské hnědouhelné doly, ovlivnil i další odvětví. Zanikl například strojírenský závod KSK Komořany, který šachtám poskytoval servis, ale vyrobil také konstrukci mosteckého planetária.