Hostinský pivovar Moritz v těchto dnech slaví třetí rok existence. Málokterý z hostů hospůdky na Palachově náměstí si dnes připustí, že pivovar s nekuřáckým útulným hostincem funguje tak krátce. Možná je to tím, že když sejde po schodišti, jako by se náhle přesunul v čase o sto let nazpět.

Anebo tím, že nádherné pendlovky odbíjejí čas navzdory uspěchané době o něco pomaleji.

Prvotní nápad se zrodil v autě na dálnici mezi Innsbruckem a Vídní.

„S kamarádem Milošem Kolomazníkem jsme tehdy navštívili útulnou hospůdku v rakouských horách. Měla podobnou atmosféru jako olomoucká hospoda U Kuděje, do které jsme také rádi chodili. Jenže se tam často nedalo najít volné místo. Rozhodli jsme se, že si zařídíme hospůdku v podobném duchu s poctivou kuchyní,“ vzpomíná jeden z majitelů Martin Řehák.

To bylo v únoru roku 2006. Od nápadu do slavnostního otevření hostince uběhlo devět měsíců. Cesta ke zrodu byla pro budoucí hospodské nezapomenutelným obdobím.

Když hospodu, tak proč ne taky pivovar, řekli si. A přizvali ke spolupráci další přátele: sládek Stanislav Nožka se pustil do vaření piva podle vlastní receptury, architekt Michal Giacintov se zase stal duchovním otcem stylového interiéru hospody.

Opuštěný zaprášený sklep začali nadšenci společnými silami přeměňovat v útulný prostor.

„Byla to nádherná doba, která se už nevrátí. Každý večer jsme viděli, jak práce postupně nese ovoce. Mohli jsme také začít ochutnávat naše pivo, které začínalo zrát,“ vzpomíná hostinský.

V té době ještě nemohlo osazenstvo přípravného týmu tušit, že britské Timesy později vyhlásí pivo Moritz třetím nejlepším rezavým mokem v České republice.

Moritz Fischer: podnikatel, který měnil město
Dům, v jehož suterénu hospůdka sídlí, nechal postavit muž veselé povahy, člen mnoha olomouckých spolků a ve své době význačný podnikatel Moritz Fischer. Rodák z Kojetína, jehož jméno hospůdka nese, v domě sám také bydlel.

Podnikatel Moritz Fischer vtiskl nejednomu místu v Olomouci secesní tvář. Jeho rukopis nese hned několik ulic – dnešní Komenského, 1. máje, Kosinova – a také čtvrť v okolí Terezské brány.

V Olomouci postavil na šedesát domů
V době Fischerova příchodu byla Olomouc pevnostním městem a na pozemcích v okolí hradeb platil stavební revers. To znamenalo, že pokud si tam někdo postavil nemovitost, musel ji v případě ohrožení strhnout, neboť obránci města potřebovali mít vetřelce pod patřičným dohledem.

Tomu odpovídala i mizivá lukrativita pozemků. Mladý Moritz však správně vytušil, že pevnost brzy skončí a průmysl se postěhuje do okolí. Za levné peníze nakoupil pozemky v okolí Olomouce.

Když padly hradby, stal se hlavním investorem. Spolupracoval s českými bankami a postavil na šedesát domů. Vybudoval i sladovnu v Holici. V dalším vývoji se však už Fischer přepočítal.

Počátkem 20. století v rakouském mocnářství prudce narostly daně a sladovník nezvládal splácet úvěry. Do konkurzu nakonec přivedl nejen svou firmu, ale i dvě české banky.

Po nepříjemnostech odešel do Vídně
V roce 1904 dokonce strávil čtrnáct dnů ve vězení pro dlužníky. Obžaloba jej vinila „z podvodů a zaviněného úpadku svých podniků, který velmi vážně poškodil celou řadu německých i českých investorů, nemluvě ani o důsledcích v rovině národnostní.“

Z nafouknuté aféry nakonec dokázali Fischerovi jen nepořádek v účetních knihách. Přesto se po těchto nepříjemnostech rozhodl odstěhovat do Vídně. Tam o dva roky později zemřel.

Hospodští pivovaru Moritz dům ve Vídni navštívili a rozhodli se ducha zapomenutého sladovníka vzkřísit. Fischer byl přes prožité životní peripetie podle všeho chlapík dobré mysli, který nikdy žádnou legraci nepokazil.

Dnes visí na obrázku na zdi, odkud pozoruje čilý hospodský ruch. Kdyby žil, určitě by uznale pokýval hlavou nad krásným příborníkem naproti vchodu nebo nad tím, že pivo v hospůdce netočí ze sudů, ale přímo z tanků. A s rozkoší by si vychutnal každé zazvonění půllitru o porcelánový tácek.

Třetí nejlepší pivo v České republice vaří v olomouckém minipivovaru Moritz. Tvrdí to alespoň britský autor Evan Raili ve své publikaci Good Beer Guide Prague and Czech Republic. Poměrně velký prostor tomuto průvodci českými pivy věnovala internetová verze prestižního britského listu The Times.

„Šestkrát denně opouští pendolino hlavní město České republiky a míří do univerzitního města Olomouce, kde je nová stylová restaurace s pivovarem Moritz. Stala se známou nejen pro skvělé pivo, ale i proto, že je kompletně nekuřácká. Její tmavý ležák Černá Tereza má bohatou a hřejivou chuť, krémovou dochuť a nutí návštěvníky k tomu, že si klidně nechají ujet i vlak,“ píše ve svém průvodci Raili.

Vedení minipivovaru příznivá recenze potěšila.

„Je to příjemné překvapení. To, že jsme na třetí příčce, jsem se dozvěděl od svého kamaráda z Brazílie, který mi volal, že si tu zprávu přečetl v internetovém vydání britských Times. Nějak jsem tomu nevěnoval pozornost, ale pak jsem si to přečetl i na českém internetu,“ říká spolumajitel olomouckého pivovaru Martin Řehák.

Historie pivovaru a stejnojmenné restaurace přitom není dlouhá. „V Olomouci jsme neměli kam chodit na pivo, nebyl tady podnik, který by nám vyhovoval. A tak jsme si řekli, že si uděláme hospodu i pivovar, abychom měli pivo svoje a zároveň i hospodu. Tak se zrodil Moritz,“ pokračoval Řehák.

V lednu 2006 byl pivovar ještě pouhou myšlenkou na papíře, o devět měsíců později už tam první hosté popíjeli.

„Když jsme ochutnali poprvé vlastní pivo, pocit to byl nepopsatelný. Vzpomínám si na to moc dobře. Nejdřív nám totiž nechutnalo: když je mladé, není totiž dobré. Pivo od uvaření zraje ještě dva měsíce. Čím však bylo starší, tím bylo lepší. Zážitek to byl úžasný,“ vzpomíná s úsměvem majitel malé pivnice, kde vaří pivo čtyřikrát do týdne, což ročně dělá asi padesát tisíc litrů.

Strach z toho, že by lidem jejich mok nechutnal, neměli.

„Výrobu jsme konzultovali také s nejrůznějšími odborníky. Věděli jsme, že bude dobré a bude mít vlastní charakter. Otázka chuti je však velmi subjektivní. Ale u každého piva platí to, že si na něj zákazník zvykne. Tušili jsme, že dopadneme dobře, ale že se za dva roky dostaneme do britských Times, to nás ani nenapadlo,“ dodává.

Pořadí českých pivovarů podle britského listu
1. Pivovarský Dvůr, Chýně
2. Berounský Medvěd
3. Moritz, Olomouc
–––––––––––––––––––
5. Pernštejn, Pardubice
6. Pivovar Nová Paka
7. Medlešice
8. Pivovarský Dvůr Lipan
9. Pilsner Urquell, Plzeň
10. Dalešice (Postřižinské pivo)

Nožka: Jsem překvapený. Je to ocenění i poučení

„Jsem překvapený, že se to objevilo v novinách. Před tři čtvrtě rokem za mnou přišel nenápadný a skromný pán, že by se chtěl podívat po našem pivovaru. Přijel do Čech a objíždí české pivovary a minipivovary. Říkal mi, že připravuje nějakou knihu, kterou chce vydat, ale nevěděl jsem o koho jde,“ vysvětluje sládek restaurace a pivovaru Moritz v Olomouci Stanislav Nožka.

Takoví lidé se tady prý občas objevují s tím, že přispívají na internet a podobně.

„Nevěnoval jsem tomu větší pozornost, provedl jsem ho, ochutnal pivo. Chutnalo mu a tři čtvrtě roku na to se objevil článek v novinách. Je to pro mě ocenění, ale na druhé straně i poučení,“ říká a dodává: „Nikdy bychom neměli podceňovat a přehlížet toho s kým mluvíme. Nikdy totiž nevíte, na koho narazíte, i když to je nenápadný člověk. Tak pro vás může udělat velkou věc.“