Revitalizace části areálu bývalého pivovaru a stavba multifunkční haly v areálu Zahrady Čech. To jsou některé z priorit, s nimiž Litoměřice vstupují do nového roku. Městu mají pomoci dotace.

I když žádosti o dotace někdy nejsou úspěšné, mají své podmínky a je k nim nutná spoluúčast, radnice je využívá ráda. „Pořád je pro nás výhodné připravit žádost a ke koruně získat další,“ vysvětlil místostarosta Karel Krejza.

I kvůli tomu, že se na potvrzení některých dotací zatím čeká, dozná rozpočet města na rok 2019 změn. O detailech by měli zastupitelé jednat na svém prvním nebo druhém setkání v tomto roce.

Dotace 10,8 milionu na pivovar jistá už je. Bude z vládního programu Restart na regeneraci a podnikatelské využití brownfieldů. „Celkové náklady by neměly přesáhnout 21 milionů korun,“ uvedla vedoucí odboru územního rozvoje Venuše Brunclíková. Pivo by se mělo v Litoměřicích znovu vařit v budově A poblíž komínu. Zhotovitel, ústecká společnost INSKY, převzal staveniště 7. ledna. Pít pivo bychom mohli od nájemce, který o jeho vaření projeví zájem, v roce 2020. Ještě letos se má navíc začít připravovat projekt na revitalizaci další části pivovaru.

Město zažádalo v programu Podpora materiálně technické základny sportu 2017 - 2024 o dotaci i ministerstvo školství, a to na stavbu multifunkční sportovní haly na Zahradě Čech. Zdaleka nejde o nový nápad. „Projekt je pět let starý. Nechali jsme ho aktualizovat vzhledem k současným požadavkům legislativy, vlivu na životní prostředí a podobně,“ řekl místostarosta Václav Červín. I kvůli tomu se projekt oproti původnímu plánu prodraží. Hala má přijít asi na 87 milionů. V tom jsou i demolice starých objektů nebo napojení na sítě.

Oproti původnímu projektu se nyní víc myslí na diváky. „Budou tam ochozy a výsuvné hlediště. Do areálu se tak vejde až 600 diváků,“ uvedl Červín s tím, že město tu chce umožnit pořádání mistrovství republiky sportům, které tu dosud nemohou hrát soutěže pro neregulérnost hřiště, jako jsou florbal nebo futsal.

S využitím haly počítají i basketbalisté. Měly by tam být také tenisové kurty, výhledově se hala může pronajímat. Pokud se tak bude dít už během udržitelnosti projektu, bude záviset na pravidlech dotace.

To se týká i případných výstav v hale v rámci akcí Zahrady Čech. V projektu se však kvůli nim operuje se zvýšením nosnosti podlah pro pojízdnou techniku.

Moderní kryté sportoviště má stát v nynějších plechových halách B a C napravo od hlavního vchodu výstaviště z Českolipské ulice. O jejich náhradě se jedná. Mohl by je vykrýt případný mobilní pavilon na místě nynějšího pavilonu D, který už nesplňuje pravidla pro výstavnictví. Jeho zboření by se mohlo svézt s demolicí hal.

Do konce dubna by mělo být jasno, jak dotace na sportoviště dopadne. Maximálně lze žádat o 40 milionů. Začít bourat by se v tom případě mohlo už v tomto roce. „Musí se ale citlivě vzhledem k výstavám,“ poznamenal Červín. Hala by však po získání dotace měla stát už do konce roku 2020.

Bývalý litoměřický pivovar se začíná probouzet k životu. V jeho prostorách by se už příští rok mohlo vařit pivo a o něco později i odlévat sklo. Chátrající objekt pomůže obnovit dotace i finanční příspěvek města. Pivovar se po 282 letech výroby zastavil v roce 2002.

Rekonstrukce levé části areálu, který se nachází ve středu města, má být zahájena na konci letošního roku.

„Prostory budou opraveny tak, aby mohly být pronajaty podnikateli, který zde začne vařit pivo a obnoví značku Kalich. Předpokládaná doba realizace je zhruba rok,“ uvedla Eva Břeňová z litoměřického městského úřadu.

Jak dodala, díky své připravenosti Litoměřice uspěly ve vládním programu Restart určeném na regeneraci a podnikatelské využití brownfieldů.

„Předpokládané náklady vycházejí na 21,9 milionu korun. Získali jsme dotaci 11,4 milionu korun, zbytek město doplatí ze svého,“ informovala vedoucí odboru územního rozvoje Venuše Brunclíková s tím, že výběrové řízení na provozovatele pivovaru bude vyhlášeno do konce roku.

Radnice má v plánu také rekonstrukci pravé části areálu pivovaru, zde by měla vzniknout sklárna.

„Zatím se tvoří se studie. Náklady budou podstatně vyšší než u pivovaru, ale definitivní čísla ještě nemáme,“ podotkla Brunclíková.

Minulý rok na jaře vyhodnotili litoměřičtí občané okolí bývalého pivovaru jako nejošklivější místo ve městě. To by se nyní mělo změnit.

„Vzhledem k tomu, že sklárna by byla veřejnosti přístupná, jednalo by se zároveň i o turisticky zajímavou atrakci,“ předpokládá místostarosta Litoměřic Karel Krejza.

Finanční injekce z vládního programu RE:START se naplno zapichují do Ústeckého kraje. K dnešnímu dni jsou schválené dotace na projekty přesahující částku 1,1 miliardy korun.

Celkově se na program počítá s částkou 62 miliard pro ekonomický rozvoj Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. „Peníze musí města, obce a firmy vyčerpat do konce roku 2030. Z Ústeckého kraje si subjekty podaly 100 žádostí, z nichž zhruba 60 uspělo,“ připomíná zástupkyně zmocněnce vlády pro strukturálně postižené kraje Gabriela Nekolová.

Mezi úspěšné žadatele patří i město Litoměřice, které hodlá revitalizovat starý pivovar na rozvojovou zónu. Z programu na podnikatelské využití brownfieldů získalo město 14,4 milionu korun. „Pivovar ukončil výrobu v roce 2002. Majitelé rozprodali technologii a zůstal opuštěný areál. Chtěli jsme zabránit tomu, aby z něj byla vietnamská tržnice nebo velkosklady, proto jsme ho odkoupili,“ říká starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

NÁVRAT PIVA KALICH
Město v jedné z jeho částí opravilo střechu a vytvořilo u něj i Park Václava Havla. „Díky vládním penězům chceme už v příštím roce udělat v druhé části například restauraci a v menším rozsahu obnovit výrobu světlého piva značky Kalich, na které máme ochrannou známku,“ dodává Chlupáč.

Do RE:STARTu podalo tři žádosti také město Rumburk. Opravit hodlá hlavně Lužickou nemocnici, na kterou může získat až 250 milionů korun. „Druhý projekt byl na jihozápadní obchvat města, který by měl vymístit tranzitní dopravu z města, a třetí na rozšíření průmyslové zóny,“ vyjmenovává mluvčí města Luděk Stínil.

Ještě do konce letošního roku pak ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásí dotační titul na nepodnikatelské využití brownfieldů, ve kterém bude 600 milionů. Chybět nebude ani další výzva na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách.

Finančně nejvýznamnější investicí jsou tři projekty za téměř 850 milionů korun. Kromě rekonstrukce Domu umění a dostavby fakulty strojního inženýrství v Ústí je největším projektem stavba fakulty zdravotnických studií v areálu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

„V tuto chvíli sídlí fakulta v centru města. Její intenzivní spolupráce s Masarykovou nemocnicí je nejenom ve formě stále se zvyšujícího počtu společných klinik, ale také ve stále větším počtu studentů fakulty, kteří zde mají praxe. Čím dál tím více odborného personálu nemocnice se také zapojuje do fakultní výuky,“ líčí rektor univerzity Martin Balej.

Dále běží taktéž program revitalizace Krušných hor. „Na jejich obnovu bylo v Ústeckém a Karlovarském kraji přiděleno zhruba 180 milionů korun,“ doplnila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.

V Ústeckém kraji se už podařilo realizovat projekty RE:STARTU za 83 milionů.

Na rekonstrukci objektu přispěje stát. Dojde i na obnovení výroby piva pod značkou Kalich.
Jeho historie sahá až do začátku 18. století, od roku 2002 je však prázdný. Bývalému pivovaru v Litoměřicích teď svitla naděje. Radnice totiž uspěla s žádostí o dotaci u ministerstva průmyslu a obchodu. To městu poskytne 11,4 milionu korun z programu Restart určeného na regeneraci brownfieldů.

Rekonstrukcí projde levá část objektu, kterou město nabídne k pronájmu podnikatelům. Dojde i na obnovení výroby piva pod značkou Kalich. „Do konce letošního roku chceme vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele projektu, celkové náklady na jeho realizaci by neměly přesáhnout 22 milionů korun,“ informovala vedoucí odboru územního rozvoje města Venuše Brunclíková.

Radnice předpokládá, že rekonstrukce levé části bývalého pivovaru potrvá rok a už pracuje na záměru rekonstrukce jeho druhé části. Podle místostarosty Karla Krejzy je reálné předložit už příští rok ministerstvu ke schválení další žádost z téhož programu. „Další prostory by mohly sloužit lehké průmyslové výrobě a podnikání, například by tu mohla vzniknout malá sklárna, která by byla přístupná veřejnosti a rozšířila by tak spektrum atrakcí pro turisty,“ přiblížil Krejza.

Ve městě jsou už tři malé pivovary, které se zaměřují na speciály, a radnice nepředpokládá, že by ten další obnovil výrobu v původním výstavu.

Historie měšťanského pivovaru se datuje od roku 1720. V roce 1892 majitelé nechali vybudovat nové sklepy a pořídili si chladící železniční vagon, kterým rozváželi pivo po celé Evropě i do Ameriky. V roce 1900 pivovar získal na výstavě v Paříži nejvyšší ocenění.

V roce 1948 byl znárodněn, do roku 1990 se stal postupně součástí několika národních podniků. Posledním majitelem byl stát, kterému se příliš nevydařila privatizace. Management pivovaru nezvládl konkurenční boj a v roce 2002 po 282 letech ukončil výrobu. Na začátku privatizace v roce 1992 měl pivovar výstav 140 tisíc hektolitrů, v roce 2001 už jen 30 tisíc hektolitrů piva v šesti druzích. Mezi nejúspěšnější produkty posledních let patřil světlý speciální ležák Baronka, jehož výrobu převzal a dosud vyrábí Žatecký pivovar.

„Na litoměřický pivovar rád vzpomínám, sloužil jsem v něm poslední éru jako sládek, slavili jsme úspěch se speciály, ale neunesli tvrdou konkurenci v odbytu světlého ležáku. Dnes je konkurence ještě tvrdší, prosadit se na rozděleném trhu je velmi těžké. Proto si myslím, že výstav 30 tisíc hektolitrů, o kterém se před lety uvažovalo, je hodně nadnesený. Rozhodně obnově pivovaru fandím a rád ho přijdu ochutnat,“ sdělil podsládek ve Velkém Březně Miloš Baumruk.

Rekonstrukce areálu bývalého pivovaru v Litoměřicích má pokračovat. Loni město jako vlastník areálu nacházejícího se v historickém jádru nechalo zrekonstruovat střechu objektu nacházejícího se v pravé části, čímž zabránilo jeho dalšímu chátrání. Nyní zastupitelé schválili podání žádosti o dotaci na revitalizaci části budovy stojící na levé straně areálu (směrem k Lidické ulici).

„S pomocí dotace chceme tuto část zrekonstruovat a následně v rámci výběrového řízení nalézt provozovatele, který by zde za předpokladu instalace vlastní technologie zahájil výrobu piva s maximálním výstavem do 20 tisíc hektolitrů ročně,“ charakterizoval záměr radnice starosta Ladislav Chlupáč. Město, které má platné stavební povolení a zpracovaný projekt, žádá o dotaci ve výši 20 milionů korun. Stejnou částku je připraveno investovat ze svého.

Dotační program státu „Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů“ je pomocí obcím ve strukturálně postižených krajích a hospodářsky problémových regionech, které na svých katastrálních územích disponují rozsáhlými zastaralými a nevyužívanými plochami průmyslových i zemědělských areálů. „Poskytnutá dotace má sloužit ke znovuoživení a přípravě těchto ploch pro podnikání,“ uvedla vedoucí odboru územního rozvoje městského úřadu Venuše Brunclíková.

Korunní pivovar v Litoměřicích ukončil výrobu piva v roce 2002. V obavě z toho, aby v historickém jádru města nevznikla například tržnice, město odkoupilo větší část areálu. Na místě bývalé lahvárny vybudovalo park a parkoviště. Nyní chce postupnými kroky revitalizovat samotný výrobní areál. Část budovy vlevo (směrem k Lidické ulici) má sloužit k výrobě piva. Objekt vpravo by dle již zpracovaného projektu měl být rekonstruován tak, aby zde vznikla herna sloužící rodinám s dětmi hlavně v zimním období, ubytování hotelového typu apod. Jde o náměty, jež zazněly v průběhu diskusního fóra s veřejností.

Jak revitalizovat chátrající areál bývalého pivovaru Kalich v centru Litoměřic, o tom chce s obyvateli města debatovat vedení radnice. Také mají být představeny návrhy architektů.

Na 19. února 2014 od 17 hodin v zasedacím sále Gotického hradu v Litoměřicích chystá litoměřická radnice veřejné projednávání o budoucnosti bývalého areálu pivovaru Kalich. Debata má probíhat nad konkrétními návrhy - studiemi - architektů, které město oslovilo.

Litoměřická radnice "dumá" nad využitím areálu, který má ve svém vlastnictví, dlouhé roky. Zatím ale nebyly představeny životaschopné plány, přestože město již angažovalo několik subjektů a architektů.

Také v minulosti zazněly různé návrhy - od podzemního parkoviště, obnovy výrobny piva, muzea českého pivovarnictví, obchodních prostor a restaurací, hotelu či pivních lázní až po squashové kurty.

Město Litoměřice zakoupilo areál od soukromého majitele za 10 milionů korun ze strachu, aby areál nebyl nekoordinovaně rozprodáván.

Historie pivovaru Kalich
Litoměřický pivovar neměl po roce 1990 na růžích ustláno. Podle serveru Pivovary.info návrat do soukromých rukou provázelo množství problémů. Od roku 1991 se provoz vydělil ze zaniklého severočeského uskupení pivovarů a vznikl Pivovar Litoměřice, státní podnik. V roce 1994 byla založena firma Měšťanský pivovar Kalich, a.s., která v následujícím roce získala podnik od státu do svého majetku. Akciová společnost však brzy zkrachovala a pivovar se opět vrátil do vlastnictví státu. V květnu 1996 založil stát, resp. Fond národního majetku ČR společnost Korunní pivovar, s.r.o.

Přistoupilo se k opětné privatizaci veřejnou soutěží, a to v říjnu 1996. Jediným kritériem byla výše nabídnuté ceny, přičemž orientační cena byla stanovena na 46,5 mil.Kč. Novou společnost vlastnila řada drobných subjektů.

Od dubna 1998 byla jediným vlastníkem pražská firma Pekařství a.s. V pivovaru se vyráběly po uzavření děčínského pivovaru některé tamní značky. Na počest básníka J.W. Goetheho a jeho poslední lásky Ulriky von Levetzow, která žila na zámku v Třebívlicích, začal litoměřický pivovar vařit pivo s názvem Baronka. V tvrdé konkurenci však neustále klesal odbyt vyráběného piva. Pokles výroby byl poměrně rychlý. V roce 2002 se negativně odrazilo sloučení lounského pivovaru se společností Drinks Union.