Pivní trh se otevírá. Přestože jsme podle Davida Kapsii velmocí mezi ležáky, měli bychom vědět, že pivních stylů je více než sto. „Jsme velcí kritici piva, ale to se mění. Doba, kdy se do chodilo do jedné hospody na stále stejné pivo, je minulostí.“

K oboru se dostal náhodou, fascinuje ho řemeslo jako takové a historie, která je s pivovarnictvím spjatá více než čtyři sta let. První minipivovar založil ve Lhotě pod Kosířem, teď rekonstruuje areál ležáckých sklepů ve Velké Bystřici s krásnými kamennými sklepy a křížovými klenbami, který kdysi patřil mezi největší pivovary na střední Moravě. „V jednu dobu se tu vyrábělo až šedesát tisíc hektolitrů piva,“ zdůrazňuje.

David Kapsia je lokální patriot, proto používá suroviny z našeho kraje – chmel z Tršicka, slad ze Zábřehu, pivovarské kvasinky z Hanušovic. „Opravujeme historickou studnu, která bude zdrojem vody,“ doplňuje.

Pivovar pivo vaří a hospodský ho točí, to je staré pořekadlo, které bude vždycky podle Davida Kapsii platit. Celou produkci minipivovary do sklenic nedají, potřebují partnery – hospody. V okamžiku, kdy kvůli nouzovým opatřením nefungují, začínají pivovary strádat. Stejně jako další výrobci, pěstitelé a producenti, kteří jsou s pivovarnictvím provázaní.

Vzpomínky pamětníků a dobové fotografie pomohly sládkovi Davidu Kapsiovi při zakázce pro radnici Velké Bystřice. Městečko na Olomoucku si u něj objednalo k příležitosti stého výročí vzniku republiky jubilejní pivní speciál. Měl by připomínat pivo, které se ve Velké Bystřici vařilo před sto lety. Speciál nyní zraje v tancích jednoho z regionálních minipivovarů.

Sládek pivovaru ve Lhotě pod Kosířem David Kapsia ukazuje dva velké tanky piva. „Jsme právě v ležáckém sklepě, ideální teplota pro to ležení je 2 až 4 stupně,“ komentuje.

Pivo, které si Velká Bystřice nechává uvařit ke sto letům republiky, se sládek snažil připravit podle starého receptu. „Bystřický pivovar byl uzavřen v roce 1943 a žádná receptura se bohužel nezachovala. Snažili jsme se vyjít z nějakých vzpomínek obyvatel Bystřice, z fotek. Jedná se o klasický postup vařeného českého piva. Bude bronzové, ani úplně tmavé, ani úplně světlé,“ vysvětluje Kapsia.

Suroviny pocházejí mimo jiné právě z Velké Bystřice. „Chmel je z Bystřice, slad je hanácký a pivovarské kvasnice jsou také českého původu,“ upřesňuje sládek.

Lahvové i sudové
Zatímco pivo leží ve sklepě, v pivovaru už připravují lahve, do kterých se bude stáčet. „Bude jak v lahvích, tak v sudech,“ říká David Kapsia.

Je možné, že takové pivo opravdu obyvatelé Velké Bystřice pili? „Já bych si troufal tvrdit, že na 80 procent se trefíme,“ odpovídá sebevědomě lhotský sládek.

Pivovar v hanáckém městečku fungoval přibližně tři století. Lidovecký místostarosta Ivo Slavotínek doufá, že by se novodobý Bystřický speciál mohl stát součástí zdejších tradic. „Pokud najde oblibu u našich občanů, tak bychom ho vždycky nechali uvařit, protože tu recepturu si uchováme a ve svátečním množství ho necháme uvařit při nějakých výjimečných příležitostech,“ dodává.

Vlastní pivo budou ve Velké Bystřici čepovat při oslavách vzniku samostatného Československa, které plánuje na Zámeckém náměstí 27. října. Bystřického speciálu Hobla nechalo město uvařit přesně 500 litrů.