Pivovarem roku se letos stal podle Sdružení přátel piva už podruhé Pivovar Hubertus z Kácova na Kutnohorsku a ohájil tak svůj loňský primát. Minipivovarem roku je pražský Klášterní pivovar Strahov. V dalších kategoriích podle druhů piv uspěl Rodinný pivovar Bernard a Klášterní pivovar Strahov známý svou bohatou nabídkou sezonních piv. Sládkem roku se stal Bohumil Valenta z Hrabalova Postřižinského pivovaru. Výsledky ankety dnes zveřejnili pořadatelé v Zámeckém pivovaru Frýdlant na Liberecku.

V případě kácovského pivovaru ocenili hodnotitelé nejen kvalitu piva, které tam vaří, ale i rostoucí výstav. Pivovar patří přitom k těm, které byly po druhé světové válce násilím uzavřeny. Výroba v něm byla obnovena v roce 1993. Do roku 2007, kdy se roční výstav přehoupl přes magickou hranici 10.000 hektolitrů piva, patřil k minipivovarům. Tuto kategorii v minulosti i vyhrál. "V letošním roce uvaříme 40.000 hektolitrů a do dvou let bychom chtěli překonat hranici 50.000 hektolitrů piva," řekl ředitel pivovaru David Hořejší, když ocenění přebíral.

Raketovým tempem přibývá v Česku zejména minipivovarů, ročně kolem 50. Podle Českomoravského svazu minipivovarů jich je už přes 350 a Česko je tak zřejmě zemí s největším počtem minipivovarů v přepočtu na obyvatele. Unikátem je Praha s 31 funkčními minipivovary a dalšími ve výstavbě. "Ne všechny minipivovary ale vaří dobré pivo," řekl předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Pro letošní jedničku to však neplatí. Už popáté se minipivovarem roku stal Klášterní pivovar Strahov, vyhrál už v letech 2007, 2008, 2011 a 2012.

Nejlepší světlé výčepní pivo, tedy desítku, uvařili letos v Únětickém pivovaru ve středních Čechách. Pivovar v roce 2011 obnovil výrobu a právě svou desítkou je proslavený. Cenu pro nejlepší světlý ležák si odnesl Rodinný pivovar Bernard a zvítězil i mezi polotmavými pivy. Nejlepší světlý speciál uvařili v Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Za tmavé pivo si hlavní ocenění odnesl Měšťanský pivovar v Poličce. Klášterní pivovar Strahov si odnesl ocenění za své pšeničné pivo. Dalšími oceněnými jsou Clock, Řemeslný pivovar Potštejn, a Pivovar Zhůřák.

Anketa Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku se letos konala pošestadvacáté a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. Sdružení přátel piva mělo k dnešku 1402 registrovaných členů. Právě členové sdružení o vítězích rozhodují, letos se hlasování zúčastnilo 41 procent z nich. Ocenění si odnesl i hostitelský Zámecký pivovar Frýdlant, který výrobu obnovil v roce 2014. Získal třetí místo v kategorii tmavého piva a třetí skončil i mezi minipivovary. "Podobná ocenění hodně pomáhají prodeji, i proto jsme museli rozšířit výrobu," řekl ČTK majitel pivovaru Marek Vávra.

Rok 2015 byl pro Kácov rekordní nejen v objemu prodaného piva, ale i z hlediska ocenění.

Mezi nejvýraznější úspěchy patří zisk titulu Pivovar roku, udělený Sdružením přátel piva. Tmavý speciální ležák Hubertus 13° vyhrál v anketě Nejlepší spodně kvašené pivo roku. Do třetice pak zlatou medaili získala také restaurace Šalanda, která spadá pod kácovský pivovar, a to v kategorii Hostinec roku.

Pivovar byl založen roku 1457 a jeho novodobá historie se začala psát v roce 2001. V průběhu posledního dekády byl pivovar kompletně stavebně i technologicky zrekonstruován.

V současnosti patří mezi malé pivovary a jeho roční výstav překročil hranici 30 000 hl vyrobeného piva. Dnes pivovar vyrábí 8 druhů piva včetně piv kvasnicových. Kromě pravidelného sortimentu se výjimečně vaří pivo pšeničné, IPA (india pale ale), polotmavé pivo a další speciály.

Pivovar Kácov, známý nejen na Kutnohorsku oceňovaným pivem Hubertus, zařadil do své distribuční sítě poslední zbývající české kraje a z regionálního pivovaru se stal pivovar s celostátní působností. Kácovské pivo je nyní nově k dostání v Královohradeckém, Jihočeském, Jihomoravském, Plzeňském a Zlínském kraji. Díky expanzi je plánováno navýšení prodeje o 20 procent.

Pivovar Kácov prodal v loňském roce téměř 33 tisíc hektolitrů piva Hubertus. Letošním cílem je dosažení mety 40 tisíc hektolitrů. Aktuálně se Hubertus čepuje ve více než pěti stovkách hospod a restauracích v rámci celé České republiky.

Rok 2015 byl pro Kácov rekordní nejen v objemu prodaného piva, ale i z hlediska ocenění. Mezi nejvýraznější úspěchy patří zisk titulu Pivovar roku, udělený Sdružením přátel piva. Tmavý speciální ležák Hubertus 13° vyhrál v anketě Nejlepší spodně kvašené pivo roku. Do třetice pak zlatou medaili získala také restaurace Šalanda, která spadá pod kácovský pivovar, a to v kategorii Hostinec roku.

Nový obal premiérové řady lahvového piva
„Aktuálně pracujeme na novém způsobu zabalení naší prémiové řady lahvového piva Hubertus, které by mělo dotvářet vynikající celkový dojem z těchto výrobků. Cílem tohoto snažení je dát našemu jedinečnému lahvovému pivu také odpovídající obal. Dále pro tento rok chystáme doplnění našeho stálého sortimentu o dva druhy piva. Samozřejmě, že během roku budeme vařit i tradiční speciály," řekl Jan Matějka, obchodní ředitel pivovaru.

Pivovar byl založen roku 1457 a jeho novodobá historie se začala psát v roce 2001. V průběhu posledního dekády byl pivovar kompletně stavebně i technologicky zrekonstruován. V současnosti patří mezi malé pivovary a jeho roční výstav překročil hranici 30 tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Nyní pivovar vyrábí osm druhů piva včetně piv kvasnicových. Kromě pravidelného sortimentu se výjimečně vaří pivo pšeničné, IPA (india pale ale), polotmavé pivo a další speciály.

Kácovský podnik patří mezi tradiční domácí producenty, nicméně novodobou historii píše teprve od roku 2001. Středočeské pijáky zásobuje především výčepním a ležáky, při výjimečných příležitostech se nebojí ani pšeničných či svrchně kvašených piv. Ke svátečním příležitostem připravuje tmavý ležák.

Černé sváteční pivo Hubertus vzniká z ječných sladů a chmelových produktů, má v sobě 5procentní alkoholový náboj. Ve sklenici se prezentuje „kokakolovou“ barvou a pěnou v barvě kapučína, která dlouho drží vysokou hladinu. Vůně je mírně kávová až pražená.

I když je pět procent alkoholu poměrně dost, při ochutnání není tahle razance svátečního speciálu příliš znát. Hned ze startu spíš zaujme lehkost a svěžest ne příliš obvyklá u silnějších černých piv. Díky své chuťové nadýchanosti, kde není znát hořkost ani kyselost, má speciál vynikající pitelnost a ústa po něm zůstávají „čistá“ bez jakýchkoliv odérů.

Nepasterizovaný tmavý ležák z Kácova proto může být dobrou volbou pro ty, kdo se bojí černých piv kvůli jejich těžkosti či přílišné sladkosti. Povedený výrobek.

Pivovar ze středních Čech nedávno otevřel v Hradci Králové speciální prodejnu, najdete je v areálu Střelnice.

Hubertus, to je pivo, které se začíná prosazovat i v Hradci Králové a blízkém okolí.
Pivo s romantickým názvem vyrábí pivovar Kácov 
z obce ležící nedaleko Zruče nad Sázavou.

Ochutnat značku Hubertus už můžete v téměř dvacet hospodách v Hradci a okolí.

Navíc Kácov nedávno otevřel ve východočeské metropoli pivovarskou prodejnu, již umístil do dvora mezi Střelnicí a Skleněnou věží.

Pivovar byl založen roku 1457 a jeho novodobá historie se začala psát v roce 2001. V průběhu posledního dekády byl pivovar kompletně stavebně i technologicky zrekonstruován. V současnosti patří mezi malé pivovary a jeho roční výstav překročil hranici 20 tisíc hl piva.

Pivovar vyrábí osm druhů včetně piv kvasnicových. Kromě toho výjímečně vaří pivo pšeničné, IPA (india pale ale), polotmavé a další speciály. Pivo z Kácova se dočkalo také mnoha ocenění. Jedním 
z nich je označení Regionální potravina roku 2014, jež uděluje ministerstvo zemědělství. A jaká jsou ta další?

Rok 2014: Stříbrná pivní pečeť v kategorii Světlé výčepní pivo, Stříbrná pivní pečeť 
v kategorii Tmavý ležák, Bronzová pivní pečeť v kategorii Kvasnicové pivo.

Rok 2013: Pivovar roku 
v kategorii pivovar s výstavem od 20 tisíc do 50 tisíc hl.

Pivovaru Hubertus v Kácově se daří. Loni mu vzrostl obrat na 60 milionů korun, což je meziročně o 20 procent víc. Produkce pivovaru na Kutnohorsku, jehož historie sahá do roku 1457, roste nepřetržitě už několik let. Jeho výstav byl loni už 25 tisíc hektolitrů piva, což za pět let znamenalo nárůst o více než 40 procent. Pivo z Kácova se prodává hlavně ve Středočeském kraji a Praze. Do budoucna ale uvažují o rozšíření produkce do celého Česka. Zisk společnosti podle obchodního ředitele Jana Matějky loni nepatrně klesl hlavně kvůli cenovým akcím, které firma zavedla. "Přistoupili jsme k podporám prodeje typu cenové akce. V některých produktech lahvového piva se navýšila produkce piva o 100 procent," řekl Matějka. Veškerý zisk firma zpět investuje do svého provozu. Pokud by podle Matějky chtěl pivovar vařit víc piva, než je jeho stávající kapacita 50 tisíc hektolitrů, bylo by nutné zakoupit další prostory pro výrobu v okolí. "V rámci rozvoje pivovaru, který doufáme, že ještě bude, se budeme muset trochu rozšířit, něco přikoupit a podobně. Pivovar pořád narůstá a musíme se sem nějakým způsobem vejít," doplnil sládek Josef Zvoník (na snímku nahoře).

Kácov, tradiční zastávka vodáků i bikerů, láká na pivovar i loni otevřenou stezku okolní přírodou. Výlet za tradičně připravovaným českým ležákem můžete spojit i s návštěvou palírny. Řidičům radíme nechat auto doma a vyrazit Posázavským Pacifikem.

Vodáci to znají dobře. Pohled na stříbřité vody Sázavy se v městečku Kácov neomrzí. Zvláště pokud přejedete z centra na druhou stranu řeky, přes niž se díváte na barokní zámek a pod ním umístěný pivovar.

V zámku, který zde nechala v 18. století postavit Anna Marie Toskánská, dnes najdete muzeum s expozicí starých rádií a historických fotografií Kácova a Posázaví. Loni byla navíc zpřístupněna freskami zdobená zámecká kaple, kterou v padesátých letech zazdili komunističtí mocipáni.

Idylku při pohledu od řeky ruší jen otlučená fasáda zámku: "Loni jsme odkryli barokní strop kaple, celková rekonstrukce ale vyžaduje ohromnou investici se spoluúčastí města. Myslím, že k ní může dojít tak za tři roky," odhaduje kácovská starostka Soňa Křenová. Radnice chce také požádat o dotaci na 150 metrů dlouhou podzemní chodbu spojující zámek s kácovským kostelem, do níž nyní zatéká.

Po prohlídce zámku (předložení vlakové jízdenky zajišťuje 50procentní slevu) a před následnou návštěvou pivovaru je čas na trochu fyzické zátěže. V Kácově se nabízejí dvě možnosti: buď si půjčit loďku, zkombinovat plavbu s chůzí a vyrazit třeba na Český Šternberk (12 km daleko, vhodné i pro začátečníky a rodiny s dětmi), nebo se vydat pěšky na loni otevřenou naučnou stezku okolím Kácova.

Na voru až do Prahy
Stezka začíná za železničním přejezdem, v bezprostřední blízkosti vlakové zastávky. Dvanáct kilometrů dlouhá trasa pak vede od Koutského mlýna přes vesničku Polipsy zpátky do Kácova. Na deseti zastaveních si jinak můžete přečíst třeba příběh posázavské železnice nebo zajímavosti o zdejších lesích. Jedno zastavení je věnováno i samotné Sázavě, po níž se kdysi plavívaly vory až do Prahy.

Po lehké jarní vycházce si už zasloužíte odměnu v podobě návštěvy kácovského pivovaru – ostatně právě kvůli jeho hořké dvanáctce sem značná část turistů přijíždí. Pivovaru z malého městečka na břehu Sázavy se v poslední době daří. Česká a moravská pivovarnická akademie ho vyhlásila Pivovarem roku 2012 v kategorii do 20 000 hektolitrů a v soutěži pivovarských hospod zvítězila zdejší Šalanda.

Kácovský pivovar najdete snadno, leží přímo u řeky pod zámkem, dominantou obce. Blízkost Sázavy ale není jen výhodou: při povodních v roce 2002 se část budovy ocitla pod vodou, pouhý půlrok poté, co současný majitel uvařil první várku piva, a obnovil tak tradici z poloviny 15. století.

"Na rozdíl od prvního pokusu v devadesátých letech, kdy tu chtěl tehdejší majitel provozovat minipivovar s hotelem, se ten současný rozhodl pro klasický průmyslový pivovar," vysvětluje sládek Josef Zvoník.

Od toho se odvíjí i nabídka kácovských piv. Těžištěm jsou desítka a dvanáctka, při zvláštních příležitostech, například o Velikonocích či Vánocích, je pak doplňuje tmavá třináctka. "Zkoušeli jsme i světlé pšeničné pivo a podle recenzí na internetu mělo úspěch," zmiňuje sládek.

Kácovští dbají na tradici a domácí suroviny – slad pochází z nedaleké sladovny, chmel je výlučně český a vodu čerpají z vlastní studny. "Jsem tady pět let a myslím, že se za tu dobu chuť našeho piva nijak nezměnila," je přesvědčen Zvoník. Hubertus už za tu dobu získal řadu ocenění a zvlášť dvanáctku zdobí rovnováha hořké a nasládlé chuti.

Při exkurzi, která trvá asi čtyřicet minut, vás tady provedou všemi fázemi výroby. Začíná se ve varně, která je chloubou podniku. Masivní zařízení o dvou nádobách, které pivovar koupil před šesti lety ze Švýcarska, je celé z mědi a s mnoha ventily a otočnými koly připomíná strojovnu. Místní zaměstnanci ale měděnými koly točit nemusí, vše se ovládá pomocí softwaru z počítače.

Takzvaný teplý proces výroby tu trvá jedenáct hodin, poté putuje mladina na týden do spilky, kde se do ní ručně přidají kvasnice.

Dozrávání probíhá v historickém sklepení ve skále vedle pivovaru. Sklep se stálou teplotou dvou stupňů má nezvyklý půdorys, kdy se chodba obtáčí kolem kruhové místnosti ve středu: zde kdysi bývala pivovarská lednice s ledem. V ocelových sudech zde pivo zraje několik týdnů až měsíců - delší zrání potřebují vícestupňová piva.


Štrúdlový digestiv
Po prohlídce a občerstvení v pivovarské restauraci může degustační výlet pokračovat. Jen pár desítek metrů od pivovaru najdete palírnu Kácovka, kde kromě možnosti vypálení vlastního ovoce nabízejí také celou řadu destilátů vlastních nebo ze spřízněné palírny. Otvírací hodiny jsou sice jen od pondělí do pátku, když ale přijdete v sobotu, nakoupíte tu také; zavřeno bývá jen v neděli.

Dostanete tady třeba i ananasovici, raritou je ovšem zejména místní štrúdlovice. "Je vypálena z jablek, ve kterých se louhovala směs koření. Jeden ze zákazníků přišel s tím, že mu voní a chutná jako štrúdl," vysvětluje příběh nezvyklé pálenky se 40procentním obsahem alkoholu jeden ze zaměstnanců.

Máte-li doma nevýraznou jablkovici, můžete si z ní štrúdlovici ostatně vyrobit i sami, macerační balíček se tu dá koupit. A co zdejší rarita, kterou si pálenice Kácovka nechala patentovat, obsahuje? "Jsou tam akátové hobliny, skořice, rozinky a v poslední době přidáváme i trochu cukru. Snažíme se o to, aby šel destilát trošku do likéru," přibližuje tajemství výroby Michal Aron z Kácovky.

Velmi prestižním oceněním od nezávislé instituce se může nově pochlubit pivovar v Kácově na Kutnohorsku. Česká a moravská pivovarnická akademie jej za rok 2012 vyhlásila vítězem mezi pivovary s ročním výstavem od deseti tisíc do dvaceti tisíc hektolitrů.

„Chápeme to jako komplexní hodnocení veškerého dění v našem pivovaru, jehož hlavním cílem je produkce, distribuce a prodej kvalitního čerstvého piva," zdůraznil obchodní ředitel kácovského pivovaru Jan Matějka.

Pivovarníci z Kácova tímto úspěchem symbolicky završili více jak desetileté úsilí, v rámci kterého došlo k postupné rekonstrukci prakticky celého objektu pivovaru a veškerých výrobních provozů: instalace celoměděné varny od věhlasné firmy Ziemann, rekonstrukce stávajícího oddělení spilky a vybudování jednoho zcela nového, instalace nové stáčecí linky na skleněné láhve a zahájení prodeje lahvového piva, zakoupení nového plniče na PET lahve a rozšíření ležáckého sklepa o další nové oddělení.

„Z obchodního hlediska je to pak kontinuální nárůst výstavu, který nás v současné době vynesl do elitní společnosti středních nezávislých pivovarů," poznamenal Jan Matějka.

Úspěch korunovala pivovarská restaurace
Stejná instituce ocenila v opravdu velmi silné konkurenci i kácovskou pivovarskou restauraci, a sice jako vítěze kategorie nejlepší pivovarská hospoda/restaurace.

„V souvislosti s pivovarskou restaurací stojí určitě za pozornost její rozšíření o nové prostory a také dokončení hotelu, který se nachází přímo v prostorách pivovaru," konstatoval majitel posázavského pivovaru David Hořejší.

„Naše pivovarská restaurace se za poslední období vyprofilovala nejen po stavební stránce, ale především po stránce gastronomické. Místní speciality i pokrmy z denní nabídky, za vskutku přátelské ceny, zde denně vyhledává mnoho spokojených strávníků," doplnil David Hořejší.