Chernobeer

Na jednom místě

935 pivovarů

17.287 piv

10.415 pivních zpráv

Sledujte s námi

boom pivovarů

STAHUJTE

mobilní aplikaci

České pivovary

© Zdenek Vokoun

Historie a současnost Pivovaru Herold

Hejstarší historie pivovaru
Březnický pivovar patří bezesporu k nejstarším pivovarům na území České republiky, i když přesné datum jeho založení není možné určit. Nejstarší písemnou zmínkou dokládající existenci pivovaru je rok 1506, kdy ho od Václava Zmrzlíka za 4 500 českých grošů koupil Zdeněk Malovec z Chýnova.

Historikové předpokládají, že se na Březnici vařilo pivo už ve druhé polovině 15.století, kdy na jejím území žili a pracovali sladovníci a pivovarníci. Na přelomu 15. a 16. století začíná šlechta na svých statcích podnikat a mimo jiné i zakládat pivovary. V Březnici v té době husitský hejtman Petr Zmrzlík ze Svojšína přestavuje původně gotickou tvrz na hrad a doplňuje ji hospodářským zázemím. Součástí hospodářského dvora je také panský pivovar.

Koupí hospodářského dvora rodem Malovců z Chýnova byl pivovar zvětšen a zřejmě zároveň přenesen východněji od rovněž přestavovaného panského sídla, které získávalo renesanční podobu. Netrvalo dlouho a hned další generaci Malovců byla Březnice v roce 1547 odebrána kvůli jejich aktivnímu pivovarpřístupu k rebelii vůči Ferdinandu I. Habsburskému. V roce 1548 byla Březnice, a tím i pivovar, předán Jiříkovi z Lokšan, tajemníku císaře a pozdějšímu říšskému místokancléři.

Lokšané se v roce 1618 připojili k dalšímu povstání českých stavů, a tak i jim byl majetek v pobělohorské době zkonfiskován. Z části jako konfiskát a z části koupí získal v roce 1623 válkou zdecimované panství generální prokurátor staroměstské exekuce Přibík Jeník z Újezda. Podle zápisu z roku 1623 byl panský pivovar „od kamene dobře vystavěný, pod krovem cihlovým, ale v němž toho času pánve nebylo, neboť paní manželka Adama Lokšana ji nedávno vyzdvihla pravíc, že jest její, kterou že jest za své vlastní peníze koupila“. Právě kvůli chybějící pánvi se až téměř do poloviny 17.století ve starém zámeckém pivovaru nevařilo.

Poslední z rodu Jeníšků, Jan Josef Hynek (1657-1728), svobodný pán z Újezda, nechal někdy kolem roku 1700 postavit opodál starého pivovaru nový zámecký pivovar, který v Březnici stojí dodnes.

Výjimečná stavba barokní architektury, která v českých zemích nemá obdoby, zařadila pivovar ve své době k nejvýstavnějším v zemi a lze předpokládat, že i jeho technické vybavení bylo na nejvyšší úrovni. Do patra navýšený objekt měl za základ trojkřídlou půdorysnou dispozici ve tvaru písmene E, boční křídla vymezovala obdélný čestný dvůr obrácený k panskému sídlu. Sladovna s varnou byly vyprojektovány do středu hlavní budovy pivovaru. K uskladnění piva se využilo nedaleké kvalitní kamenné sklepení původního pivovárku.

Jan Josef Hynek z Újezda nechal průčelí zámeckého pivovaru ozdobit sochami svých patronů - svatých Josefa a Jana Křtitele. Nebyla to jen součást promyšleného architektonického konceptu, ale také projev hluboké víry v to, že právě tito svatí zajistí svou přímluvou pivovaru zdar a prospěch. Dojem velkoleposti pivovaru umocňoval také v kamenné kartuši (orámování) vyvedený alianční znak s erby stavitelů budovy, pána z Újezda a jeho manželek.

Pivovar za éry rodů Kolovrat-Krakovských a Pálffylů
Úmrtí Jana Josefa v roce 1728 vymřel na Březnici rod pánů z Újezda. V závěti dědicem svého panství a titulu „z Újezda“ stanovil Jan Josef svého příbuzného, hraběte Viléma Albrechta Kolovrat-Krakovského. Za jeho éry se pivo ze zámeckého pivovaru těšilo všeobecné oblibě, stalo se vyhledávaným a údajně kvalitou i chutí předstihovalo všechna piva z okolních pivovarských podniků. Tehdy se v zámeckém pivovaru vařily jednou za čtrnáct dní 3 várky piva.

Kolovrat-Krakovští spravovali panství s pivovarem po tři generace. Poslední Kolovrat v Březnici, hrabě Jan Karel Nepomuk (1794-1872), zvaný Hanuš, se do historie zapsal jako slavný český vlastenec, pivovarpodporovatel Matice české a mecenáš Palackého, Tyla i Němcové. Pro své osvícenské zájmy se rozhodl správu pivovaru svěřit povolanějším, a tak se v jeho řízení vystřídali od roku 1831 během čtyřiceti let tři nájemci a sládci v jedné osobě.

Před svou smrtí v roce 1872 odkázal hrabě panství své příbuzné Marii Antonii, skrze jejíž sňatek s Karlem Eduardem (1836-1915) přišlo březnické hospodářství do rukou rodu Pálffyů.

Za éry Karla Eduarda měl velkostatek rozlohu více než 3 tisíc hektarů polností, přináležely k němu tři lesní revíry a řada podniků. V roce 1873 převzali Pálffyové pivovar od nájemce a začali ho spravovat sami. V roce 1874 nechali v podniku instalovat parní stroj a s ním i novější výrobní zařízení, první chladič a pánev na 72 hektolitrů. Kapacita původních sklepů už nestačila, proto byla vybudována jejich nová sekce, která po drobných přestavbách slouží dodnes.

V roce 1901 získal pivovar nový název „Hraběte Jana Pálffyho zámecký pivovar“. Jeho ředitelem, který byl zároveň také prokuristou, se stal Josef Nevrla. Při zadní straně pivovaru vyrostla nová kotelna, rozšířily se sklepy a ledaři mohli v zimě zavést i nově vybudovanou lednici. Kvůli rostoucí výrobě piva musela být v roce 1903 v nedaleké zámecké oboře vykopána nová, osm metrů hluboká studna. V témže roce zřídil pivovar v Březnici svůj vlastní podnik nazvaný Karlův Týn, nádražní restauraci s hotelem.

Pivovar po požáru
14.prosince 1906 v deset hodin večer vypukl z nikdy nezjištěných příčin na půdě jižního křídla pivovaru požár. Právě tato událost uspíšila modernizaci pivovaru. Požár zničil byty pivovarské chasy a sládka, strojovna a varna zůstaly netknuty. Při hašení nicméně došlo k podmáčení stěn a celý trakt se proto musel zbourat. Byl vystavěn nový, s novou strojovnou, varnou a bytem sládka v prvním patře. Jediné, co zůstalo na původním místě, byla sladovna. Při rekonstrukci vyrostlo nové stavení štoků a lednic a přibyl generátor k výrobě elektřiny od firmy Františka Křižíka. Na Štědrý den roku 1907 se tak v pivovaru, stejně jako nedalekém zámku, rozsvítily první žárovky. Březnický pivovar byl prvním elektrifikovaným pivovarem v zemi.

28.1.1908 byla uvedena v provoz parou vytápěná pánev z dílny pražské firmy Novák a Jahn. Den předtím byl celý nově zrekonstruovaný provoz březnického pivovaru posvěcen březnickým děkanem. Na počátku dvacátého století mívalo březnické pivo asi 80 stálých odběratelů a jen v Březnici se čepovalo v šestnácti podnicích. Nejúspěšnější ve výtoči piva byla po mnoho let restaurace Hynka Dražana v Rožmitále por Třemšínem, kde ročně vyčepovali kolem 400 hektolitrů piva. Březnické pivo se pilo i v někdejší panské hospodě zvané Amerika, později U Benetků, která byla vystavěna v 18.století nad sklepy původního pivovaru. Amerika s pivovarskými byty se později stala pivovarskou kantýnou. V roce 1919 si tam chodil každý z tehdejších jedenácti zaměstnanců pivovaru pro svůj denní příděl tří litrů piva.

Po smrti svého otce se za probíhající první světové války ujal březnického panství poslední zámecký pán Jan Nepomuk Pálffy. Traduje se, že byl častým návštěvníkem zámecké hospody, kde rád rozmlouval se sousedy.pivovar Zavedl také tradici, že první, kdo oznámí přílet čápa na pivovarský komín, dostane sud piva. V roce založení Československé republiky byl už pivovar vybaven novou myčkou na lahve, poloautomatem na plnění sudů, novým šrotovníkem sladu a ležácké sklepy byly rozšířeny. Kvůli poválečné hospodářské krizi se ale vařilo pouze pětistupňové pivo a osmistupňový „ležák“.

V roce 1922 zaměstnával pivovar kolem dvaceti mužů (pracovní řád ještě práci žen v pivovaru nedovoloval) a jejich práci jim ulehčovala strojní vykulovačka sudů. Rekonstruována byla sladovna a hvozd. Konkurenční boj vyřešil hrabě Pálffy roku 1924 podepsáním dohody se svým sousedem v Drahenicích Janem Lobkowiczem. V té se Lobkowicz za dvacet tisíc korun zavázal, že příštích dvanáct let zastaví výrobu svého piva. O čtyři roky později vstoupil Pálffyho zámecký pivovar do kartelu 36 pivovarů sdružených pod názvem Jihočeská konkurenční dohoda.

Ve třicátých letech se v Březnici začala vařit světlá a tmavá dvanáctka. Koncem války zabrala protektorátní správa část sladovny pro strakonický podnik Elbag, který zde zřídil sklad součástek pro nacistické letectvo. Pivo se však v Březnici vařilo i za okupace.

Po osvobození byl pivovar spolu s majetkem velkostatku zabaven na základě Benešovských dekretů. Podnik převzala národní správa, stejně jako jeho vlastní hostince, mezi něž patřila například Březnická pivnice v Rožmitále, Nádražní resturace v Březnici nebo hostinec U Henychů v Příbrami. Toho času pivovar zaměstnával 6 úředníků a 14 dělníků.

Znárodněný pivovar
V roce 1949 byl z pivovaru vytvořen komunální podnik a pod názvem Městský pivovar v Březnici fungoval do roku 1951. Poté zažil rychlé střídání nových ředitelství národních podniků pivovarů Chodských (1952-1954), Berounsko-Rakovnických alias Brdských (1955-1958) a Plzeňských (1959-1960).

V roce 1960 se stal součástí národního podniku Pivovary, sladovny a sodovkárny středočeského Krajského národního výboru ve Velkých Popovicích jako provoz závodu Vysoký Chlumec. Novým sládkem byl Václav Slavík.

Na přelomu 50. a 60. let se stal oficiální značkou piva čáp. Pod názvem Čápovar se opět začalo vařit dvanáctistupňové pivo, kvalitou se bohužel s tím prvorepublikovým nedalo vůbec srovnávat. Grafickou podobu některých dobových lahvových etiket měli na svědomí dva pracovníci varny - Josef Brotánek a Jiří Lébl. Tisk Brotánkovy oranžové etikety v roce 1968 neprošel povinným uměleckým schválením pražského Mánesa a tajně ji vytiskli příbramští vojáci ve svých kasárnách. Ostatní etikety pak navrhovala výtvarnice propagačního oddělení podnikového ředitelství ve Velkých Popovicích.

V roce 1967 bylo zprovozněno umělé chlazení. To vzalo práci ledařům, kteří tradičně zásobovali pivovarskou lednici z rybníčku Sázka. Z bývalích lednic nad sklepy se stal sklad láhví a sudů. V roce 1969 se pivovar osamostatnil vydělením se ze závodu Vysoký Chlumec. Tradiční dělnická sedmička se přestala vařit pivovarv roce 1972 a v dalším roce začala nová automatická plnička stáčet pouze desítku a dvanáctku. Tehdy také pivovar převzal v regionu rozvoz krušovických limonád.

V roce 1976 se místo tradičních dřevěných sudů začaly používat sudy hliníkové. Dřevěný vodovod z pramenného sběrače na louce nad Radenínským rybníkem byl nahrazen polyethylenovými trubkami.

V roce 1982 se přestavbou zvýšila i kapacita spilky a o dva roky později do ní putovala i první várka jedenáctistupňového piva zvaného Lokšan. Zastaralá výrobní technologie nedělala březnickému pivu dobrou reklamu, stejně jako prach z uhlí pivovarské kotelny a cest či pyl právě kvetoucích stromů, který vítr vmíchával do otevřených kádí štoků. Na vině nebyla zdaleka jen technologie, ale samozřejmě také lidská vůle a státní dodávky v podstatě zbytkových surovin. Březnické pivo si vysloužilo přezdívku „pivo hrdinů“, přičemž hrdina byl ten, kdo ho snesl vypít, či „pivo vařené z březových košťat“. Vařit se nicméně muselo a podle direktivní rajonizace dodával pivovar zaměstnávající přes 50 lidí pivo přibližně sto padesáti stálým zákazníkům. I toto opatření nadělalo, zvláště v případě Březnice, víc škody než užitku. S příchodem sovětské perestrojky se ředitelství Středočeských pivovarů rozhodlo zefektivnit výrobu, a to modernizací chlumeckého a zrušením březnického pivovaru. Tochovičtí zemědělci v té době dokonce spřádali plán, jak pivovar koupí a budou v něm pěstovat žampióny. Pivovar si nicméně vyhlédl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze, který jej převzal v červenci roku 1989, čímž zabránil jeho zrušení.

Přelom století
Po převzetí pivovaru Výzkumným ústavem pivovarským a sladařských bylo třeba březnickému pivu dát novou identitu, a tak se v červnu roku 1990 zrodila nová značka - Herold.

Byla zahájena modernizace pivovaru. Výrobu piva zásadním způsobem vylepšila výřivá káď, která nahradila otevřené štoky, jež bývaly jednou z hlavních příčin špatné kvality piva. Byla zavedena technologie svrchního kvašení, pšeničné pivo se jako první mezi českými pivovary uvařilo v listopadu roku 1993. Herold také mezi prvními zavedl stáčení do nových typizovaných eurolahví, vyzkoušel kartonová balení a v roce 1994 přešel na nerezové sudy KEG. Do dějin českého pivovarnictví se zapsal zavedením výroby mladinových koncentrátů, tedy polotovarů jak k domácí, tak průmyslové výrobě piva. V roce 1993 uvedl na trh spotřebitelské kilové balení v plechovkách a od roku 1997 se v kolínské mlékárně dočkal mladinový koncentrát i zpracování v práškové podobě.

V roce 1995 přijal podnik název Pivovar Herold. Událostí roku bylo i zavedení výroby tmavé třináctky. Toho času pivovar ročně vystavil kolem třiceti tisíc hektolitrů piva, které vyvážel do Německa, Polska, Francie, Švédska, Finska, Mongolska, zemí bývalého Sovětského Svazu a jako jediný pivovar na světě exportoval sudové pivo i na Kubu. Objemem vývozu v poměru ke své celkové produkci si Březnice držela třetí místo mezi českými pivovary. Dalším průkopnickým krokem bzlo v roce 1996 zavedení výroby piv s ovocnými příchutěmi, dnes oblíbených radlerů, které ale trh tehdy vůbec nepřijal. Roky šly a z důvodů nepříznivé hospodářské situace se majitel v únoru 1997 rozhodl, že pivovar pronajme.

Nájemcem, který do pivovaru vstoupil v červenci roku 1997, byla firma S-Progres s.r.o. Dík dobrým obchodním kontaktům nájemce se nadále výborně dařilo exportu, zejména do států bývalého Sovětského Svazu a také Japonska, Austrálie či zemí bývalé Jugoslávie. Ale slibný pivovarvzestup pivovaru ukončila výpověď nájmu ze strany jeho majitele pro neplnění platebních podmínek. V červenci 1998 se společnost S-Progres začala z pivovaru stěhovat. S sebou si kromě zásob piva a nejrůznějšího inventáře odvezla i hromadu svého uhlí.

Klíče od pivovaru obratem převzal nový nájemce - americká společnost J.R.Best s.r.o., zaregistrovaná později jako Childe Herold s.r.o. V roce 1999 se transformovala na společnost Pivovar Herold Březnice, a.s., a ta se stala jeho novým majitelem. Když březnický ležák v té době ochutnal guru pivovarské gastronomie M.Jackson, zvolil jej pivem měsíce v rámci každoroční soutěže svého klubu - světové pivní pouti.

O rok později dopluly do USA první hektolitry březnického světlého i tmavého piva.

Na jaře 2003, v souvislosti s uvedením filmu Kameňák, bylo na trh uvedeno stejnojmenné jedenáctistupňové pivo, které si ve filmu také zahrálo.

V roce 2008 pivovar doplatil na svoji obchodn9 politiku opu3t2n9 dom8c9ho trhu a exportu většiny produkce do USA. V tomto období krize, kdy cena dolaru dosáhla historického minima, se výroba v pivovaru na čas zcela zastavila, když celní správa zapečetila varnu kvůli daňovým nedoplatkům. V roce 2008 pivovar kupuje český podnikatel, který si stanovil dva cíle. Udržet tradiční výrobu kvalitního piva a postupně opravit historickou budovu pivovaru, která by měla být v budoucnu i zpřístupněna veřejnosti. První z jeho cílů se mu zatím naplňovat daří.
Zdroj:Stránky Pivovaru Herold, 2017


Více na stránkách pivovaru

Pivovaru Herold v Březnici loni klesl výstav, potřebuje investovat do vybavení

Publikováno:před 2 letyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Na vývoz míří 30 procent produkce Heroldu, dříve to byla i polovina. Pivovar vyváží například do Ruska a Švédska, nejnovější odbytiště má v Maďarsku a Dánsku.

Pivovaru Herold v Březnici na Příbramsku loni klesl výstav zhruba o 35 procent na 4000 hektolitrů. Za poklesem výroby byly podobně jako u jiných pivovarů koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v Česku, ale i v zahraničí. Pivovar s 16 zaměstnanci přesto nemusel nikoho propustit a v době pandemie mu pomohl zvýšený zájem zákazníků z okolí, řekl ČTK obchodní ředitel Tomáš Kopřiva.

"Podrželi nás místní, kteří si o to víc začali brát pivo na bráně. Kupují lahvové pivo nebo i sudové a čepují si ho doma," uvedl Kopřiva. Zájem byl během pandemie také o nefiltrované pivo v PET lahvích, který nepominul ani po nedávném otevření zahrádek a restaurací.

Loňské hospodaření skončilo kvůli koronaviru ve ztrátě a Kopřiva předpokládá, že letošek přinese zlepšení. "Kdyby nebyl covid, tak bychom víc investovali do výroby, ale když nikdo nevěděl, jak dlouho to bude trvat a co se bude dít, tak jsou ta rozhodnutí těžká," podotkl. Pivovar by potřeboval novou plynovou kotelnu, aby nemusel topit uhlím, a investovat do strojů, především na stáčení lahví.

Na vývoz míří 30 procent produkce Heroldu, dříve to byla i polovina. Podíl podle Kopřivy klesl kvůli velké konkurenci. Pivovar vyváží například do Ruska a Švédska, nejnovější odbytiště má v Maďarsku a Dánsku. Zájemci ze zahraničí se většinou ozývají sami. Výhodou je, že pivovar vaří pasterovaná piva, která mají delší trvanlivost.

Od roku 2008 vlastní březnický pivovar pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése. Předtím ho provozovala firma Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy. Kvůli špatné ekonomické situaci ho ale prodala.

V minulosti se v pivovaru vystřídala řada nájemců. Zájem o jeho koupi kdysi projevil i bývalý majitel Bohemia Art a Poldi Ocel Vladimír Stehlík. Pivovar v minulosti produkoval ročně kolem 30.000 hektolitrů piva, obchodní podmínky už ale takový výstav neumožňují.

Pivo je živý organismus, říká sládek jednoho z nejstarších pivovarů světa

Publikováno:před 2 letyZdroj:i60.cz

František Pinkava je sládkem tělem i duší. „Člověk musí mít hlavně svou práci rád, být srdcařem,“ říká. Pracuje v Pivovaru Herold v Březnici u Příbrami.
První zmínka o něm je z roku 1506 a je na seznamu nejstarších pivovarů světa, kteří za celou dobu své existence nepřerušily činnost.

Co bylo tím hlavním impulsem, že jste zasvětil celý život pivu? Řada lidí mu zasvětí svůj volný čas, ale ne pracovní...
Tak to se musím vrátit až do doby mého útlého mládí. Od dvou let jsem bydlel v Plzni, moje máma pracovala dlouhá léta v Plzeňském pivovaru. Já tam za ní již jako školák docházel, dokonce jsem tam vodil i mého nejmladšího bratra Jiřího do závodní mateřské školky, která byla v Prazdroji hned u hlavní brány. Tak jsem už od mala měl přehled, kde se co v Prazdroji i Gambrinusu nachází. Viděl jsem, jak se požehují ležácké sudy i kádě, jak je vše různě provoněné… A tak má volba byla jednoduchá. Na Jatka, do Škodovky a ani do Pozemních staveb se mně jít nechtělo a k tomu mi můj děda z Moravy říkal: ´Fanóšu, jíst a pít se musí v každé době...´ Tak jsem ani o jiné profesi neuvažoval a 1. září 1977 jsem nastoupil do učení u národního podniku Západočeské pivovary Plzeň a v pivovarnictví pracuji dodnes. Když si tu práci zalíbíte, stane se postupně i vaším koníčkem. Víte, pivo je živý organismus a tak s ním musíte i zacházet. Není to žádný stereotyp. V pivu po celou dobu probíhají biochemické pochody a ty musíte neustále korigovat, aby finální výrobek byly přesně takový, jak má být.

Pivovar Herold Březnice sází na tradiční sortiment, jeho pivo vyhrává řadu soutěží. Co je hlavní předpoklad, aby se z člověka stal úspěšný sládek?
Pivovar Herold Březnice v současné době sází na historické kořeny ve výrobě českých spodně kvašených piv, ale věnujeme se i svrchně kvašenému pšeničnému pivu či nealko pivu. V naší historii jsme experimentovali spíše v neprobádaných vodách, kdy jsme se stali průkopníky ve výrobě mladinových koncentrátů pro takzvané home vařiče u nás, ale hlavně v zahraničí – v Japonsku, bývalé Jugoslávii, Kanadě, Švédsku, ale třeba i na Velikonočních ostrovech. Jako první pivovar u nás jsme se vrátili po revoluci k výrobě pšeničného sladu a pšeničného piva. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarsko sladařským v Praze, kterého jsme byli součástí, jsme vyvíjeli sladový nápoj Gejzír, který doplňoval sortiment mezi pivem a sektem. Prováděli jsme zkoušky různých odrůd chmele a chmelových produktů nebo chmelení za studena, vyráběli jsme ochucená piva s příchutí grepu nebo citronu – předchůdce dnešních rádlerů - nebo třeba košer pivo pro Izrael… Dnes se věnujeme hlavně tradičním výrobkům, za které sklízíme řadu ocenění. Od roku 1991 jich máme na kontě téměř 150 z různých degustací, soutěží i výstav nejen v České republice, ale i v zahraničí.
To, aby se člověk stal sládkem, je běh na dlouhou trať. Sládek je funkční označení pracovní pozice v pivovaru. Člověk se jím nestane tím, že vystuduje učební obor, pak střední průmyslovou školu a následně vysokou školu technologickou, ale musí nasbírat i praktické zkušenosti a dokázat, že ve svém oboru je manuálně zručný, pečlivý, důsledný. Prostě má-li obstát, měl by být ´kovaný´ na svém místě. Hlavně musí mít svou práci rád, být srdcařem.

Pracujete v jednom z nejstarších pivovarů světa, které za dobu existence nepřerušily výrobu. Jaká byla chuť piva dejme tomu před sto lety a před pěti sty lety?
Chuť piva před sto či pěti sty lety byla určitě úplně jiná než dnes. Musíme si uvědomit, že dnes je výroba úzce řízena a korigována širokou škálou laboratorních rozborů za využití poznatků vědy a výzkumu. Což před pěti sty lety určitě nebylo. Místo chmelových produktů se používali různé byliny – pelyněk, kopřivy a bůhví co ještě. Čistou kvasničnou kulturu nahrazovalo spontánní kvašení. Čistota prostředí a sanitace asi nikomu nic neříkala. S dobou se pivo stále vylepšovalo, dostávalo finální podobu a charakter.

Co je klíčové při výrobě piva, co mu dává jeho finální chuť a "charakter"?
Řekl bych, že finální chuť je specifická každému vyráběnému druhu piva. Záleží na použití surovin, technologickém postupu, kvalitě vody, hygienické čistotě prostředí, zkušenosti výrobního personálu i případném dodržení výrobních tradic. Obecně se nedá říci co je klíčové, protože u každého druhu to je něco jiného.
Charakteristika piva by se dala globálně definovat asi tak, že pivo je ve své podstatě nápoj slabě alkoholický, vyrobený z ječného či pšeničního sladu, chmele a vody za použití várečných kvasnic. Obsahuje látky nezkvasitelné, malé množství obtížně zkvasitelných látek a hlavně alkohol a oxid uhličitý. Požívá se ve stavu dokvašování. Důležité je, že má čistou chuť, bez pachutí, je řízné, chlebnaté, jiskrné, má trvalou, hustou pěnu a odpovídá danému typu a místním zvyklostem.

Je vidět celkem výrazný nárůst počtu minipivovarů, rozšiřuje se nabídka druhů piv, mluví se "craftových" pivech... Mění se podle Vás vnímání piva a jeho chutě ve společnosti?
Ano, boom minipivovarů je veliký a každý se chce nějakým způsobem prosadit. Zkouší tedy oslovit spotřebitele celou škálou různých druhů spodně, svrchně i spontánně kvašených piv, která byla v minulosti pro mnohé velké tabu. Pokud jde o ´craftová´ piva, je potřeba si vysvětlit, o co vlastně jde. Jedná se o pivo vyráběné tradičně, bez záměrného snižování kvality kvůli levnější výrobě, a ze základních surovin. Většinou, ale ne nutně, v menších várkách a v minipivovarech. Dnes se setkáváme však i s tím, že toto označení si na své výrobky dávají i velké průmyslové pivovary.
Pivo bylo vždy národním kulturním nápojem, který nás doprovázel na každém kroku - a je tomu tak i dnes. Jen s tím rozdílem, že v minulosti nebyla tak velká možnost cestování a setkávání se s jinými než plzeňskými spodně kvašenými pivy. Nebyl internet a pivní osvěta vázla. Dnes je to všechno naopak. Pivní obzory i osvěta piva se mohutně rozšířily, a to nejen mezi mladšími ročníky, ale například i daleko víc žen a dívek nachází v pivním moku zalíbení. Je znát nárůst konzumentů - fajnšmekrů, kteří se pídí po poznání nových chutí a druhů piv. Setkáváme se také s novou garniturou odborníků - teoretiků, kteří se pídí po poznání jim neznámým druhů piv. Většinou si vše o pivu nastudují a stávají se z nich odborníci na slovo vzatí. Ví, jak se který druh má dělat, z čeho se vyrábí, jak dané pivo chutná, vypadá, k čemu i jak se podává. Dovedou o tom mluvit jako nejzasvěcenější pivovarníci.

Kultivuje se podle Vás český pivní trh, jsou lidé vybíravější než dříve?
Ano, český pivní trh je dnes mnohem kultivovanější a konzumenti piva jsou vybíravější. Je to díky současným možnostem a dostupnosti nových i klasických druhů piv, ať už jde o produkci piva z minipivovarů, dovozem piva ze zahraničí, prodejem přes e-shopy, pivotéky a podobně.

Jak se díváte na výrobu ovocných piv nebo přimíchávání bylin do piva jako je šalvěj?
Říká se proti gustu žádný dišputát. Chuťové buňky máme každý nějak nastavené. Záleží na dané příležitosti, tedy kdy, kde a co. Ochucené pivo si stěží dám na knedlo vepřo zelo. Nejsem vyložený nepřítel těchto značek. Důležitý je poměr piva a dané přísady, nasycení, teplota podávaného nápoje a hlavně pitelnost a vyváženost jednotlivých komponentů.

Řada lidí relaxuje při pivu. Jak relaxujete Vy? Nosíte si "práci" domů?
Relaxovat se dá různým způsobem a pivo k tomu určitě patří. Já nyní po totální endoprotéze kolenního kloubu relaxuji většinou v kruhu rodinném. Jsem trojnásobným dědou, takže o zábavu není nouze. A co se týče nošení si ´práce´ domů – pivo rád ochutnávám a porovnávám s naším, abych si mohl udělat vlastní představu o jednotlivých druzích.

Pohlednice z minulosti: Pivní etikety a jejich proměny

Publikováno:před 4 letyZdroj:Kladenský deníkAutor:Miroslav Elsnic

Pivní etikety. Pro někoho jen bezcenný kousek papíru nalepený na lahvi s chmelovým mokem s údaji o výrobku. Pro jiné kus historie, vzpomínek a cenný artefakt. Dnešní díl seriálu Retro, který redakce Deníku připravuje ve spolupráci s Drahoslavem Brabcem, sběratelem pivních etiket, dá možnost podívat se, jak vypadaly etikety pivovaru Herold koncem minulého století.
Pivovar Herold se nachází ve městě Březnice na Příbramsku, první zmínka o vaření piva v obci pochází z roku 1506, kdy podle wikipedie Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal zdejší panství i s pivovarem nejvyššímu písaři království českého Zdenku Malovcovi z Chejnova.

Březnický pivovar získal značku Potravinářský výrobek Středočeského kraje

Publikováno:před 5 letyZdroj:Náš RegionAutor:Jan Štoll

Hned dva druhy piva Březnického pivovaru Herold budou moci používat značku Potravinářský výrobek Středočeského kraje. O značku se letos ucházelo 71 produktů od 14 výrobců ze středních Čech.

Polotmavé speciální pivo a Světlé speciální pivo. To jsou dvě piva březnického pivovaru Herold, která uspěla v konkurenci dalších 71 produktů od 14 výrobců ze středních Čech a mají teď právo užívat značku Potravinářský výrobek Středočeského kraje.

„Nejméně hořké pivo ze sortimentu pivovaru Herold si oblíbily ženy, i když obsahem alkoholu jde o velmi mužné pití,“ uvádí pivovar k polotmavému speciálu.

Soutěžilo se v sedmi kategoriích. Výrobky hodnotila komise tvořená zástupci Středočeského kraje, Odboru veterinární hygieny Krajské veterinární správy, Krajské hygienické stanice, Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze, Odboru životního prostředí a zemědělství KÚSK a Krajského informačního střediska Středočeského kraje.

Pivovar HEROLD Březnice a.s.

Publikováno:před 5 letyZdroj:Březnické novinyAutor:František Pinkava

Pivovar opět potvrdil kvalitativní vyrovnanost svých výrobků na stále přísnějším a tvrdším konkurenčním obchodním trhu hned s několika svými výrobky, které dodává do obchodní sítě jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.

Stává se to již skoro tradicí, že náš zámecký pivovar HEROLD zdárně reprezentuje naše město nejen ve městě a blízkém okolí, potažmo v České republice, ale je i se svými výrobky srovnatelný na zahraniční půdě - na obchodním trhu.

Jedním z ukazatelů, které dokladují naší konkurence schopnost mezi ostatními výrobci piva, jsou různé odborné degustační soutěže i soutěže laické veřejnosti či různé soutěže i na úrovni sběratelské. Účast na těchto kláních nám přispívá k porovnání naší úspěšnosti, jak v daném roce, tak k létům minulým. Následné vyhodnocení jednotlivých akcí nám pomáhá udržet si dobrou kvalitu našich finálních výrobků, která je srovnatelná s předními výrobci zlatavého moku. Jedná se o klání, při kterých se průběh a konečný výsledek pivovarem neovlivnitelný. Splnit nastavená přísná pravidla a různá kritéria od hodnotících pořadatelů je u každé soutěže individuální.

Ve své historii od roku 1991 Pivovar HEROLD Březnice obdržel 130 ocenění nejen doma, ale i v zahraničí. Např. v soutěži World Beer Awards - Rumunsko 2x +.místo, Beer festival Stockholm - Švédsko 2x 1.místo a 1x druhé místo, Festival Kingston upon Thames - Británie 1.místo, Beer festival Helsinky - Finsko 1. a 3. místo, atd. Výčet všech by zabral hodně místa, a tak se ohlédneme po oceněních nejčerstvějších z letošního roku 2019.

Od pondělí 11.února 2019 do soboty 16.února 2019 probíhal na výstavišti v Českých Budějovicích 29. ročník Mezinárodního pivního festivalu spojeného s velkou degustační soutěží Světová pivní pečeť / World beer seal 2019 a Zlatá pivní pečeť / Gold brewers seal 2019.

Jedná se o festival, který se řadí mezi jednu z největších akcí svého druhu v České republice, pod záštitou statutárního města České Budějovice, Ministerstva zemědělství České republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Jihočeského kraje, Agrární komory České republiky a Hospodářské komory České republiky. Odborně se účastnila a spolupracovala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a střední potravinářské školy.

Veřejná část tohoto Mezinárodního pivního festivalu (návštěvníci, hosté a odborná veřejnost) měla možnost se seznámit s vlastní produkcí zúčastněných pivovarů v pavilonu "Z" výstaviště v Českých Budějovicích ve dnech 14. - 16. února 2019, který byl tradičně výborně připraven s možností ochutnávky jednotlivých druhů výrobků od více jak 65 výrobců s nabídkou stovek druhů piva a cideru. Byly zde zastoupeny velké nadnárodní firmy, střední pivovary, minipivovary, pivovarské domy, zahraniční výrobci a obchodníci s pivem z řady nejen evropských zemí.

Příjemné prostředí, připravený doprovodný kulturní program, velká nabídka kvalitních, neznámých a zajímavých piv, pochutin i specialit přilákalo na festival více než 5 000 návštěvníků.

Významnou a nedílnou součástí Mezinárodního pivního festivalu je prestižní degustační klání o ocenění Světová pivní pečeť / World beer seal 2019 a Zlatá pivní pečeť / Gold brewers seal 2019.

Loni se této soutěže zúčastnilo 245 pivovarů z 20 zemí celého světa ve 23 kategoriích. Soutěžilo 1 112 různých druhů piv. Tradiční součástí festivalu byly i dvě soutěžní kategorie pro výrobce cideru o titul Světová cider pečeť / World cider seal a dvě kategorie pro výrobce minerálních vod o titul Zlatý český pramen. Ne jinak tomu bylo i letos.

Zastoupeno bylo 250 pivovarů, které dodaly 1 200 vzorků do 37 kategorií. Hodnotící degustační komise byla sestavena z 546 degustátorů, kteří provedli odbornou certifikaci kvality jednotlivých vzorků pocházejících ze zemí celého světa např. Británie, Chile, Mexika, Ruska, Slovenska, Ukrajiny, Španělska, Německa.

Objektivita a regulérnost průběhu odborných soutěží byla garantována mezinárodními certifikačními autoritami Bureau Veritas, TÚV SÚD Czech, 3EC International a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.

Pivovar HEROLD Březnice a.s. v této prestižní soutěži obstál a získal Stříbrnou pivní pečeť 2019 tzn. 2. místo v kategorii č.9 - tmavé speciální pivo se svým 13% tmavým speciálem HEROLD - TMAVÉ SPECIÁLNÍ PIVO - CZECH BLACK LAGER.

Dalším velkým počinem pivovaru bylo vyhlášení výsledků ohodnocení republikových sběratelských klubů, které svým hlasem rozhodly o udělení jednotlivých ocenění pro nejhezčí sběratelské pivní komodity.

Pod každoroční záštitou Parkán klub Tábor ve spolupráci s Českým sdružením klubů historie pivovarnictví České republiky byl pořádán 25. ročník celostátní soutěže "O nejhezčí pivní etiketu, pivní tácek, pivní korunku a pivní etiketu minipivovarů a domácích vařičů piva za rok 2018". Jejich reprodukce byly zveřejněny v časopise SVĚT PIVA ročník 2018, který vydává Rada sdružení klubů čtyřikrát ročně.

S radostí si Vám dovolujeme oznámit, že náš Pivovar HEROLD Březnice a.s. se umístil v této soutěži "O nejhezčí pivní tácek za rok 2018" na 2. místě.
Slavnostní vyhlášení této soutěže proběhlo u příležitosti konání 55. setkání sběratelů pivovarských suvenýrů dne 23. února 2019 v Domě armády ČR, Kyjevská ulice v Táboře.
Ocenění bylo předáno předsedou Parkán klub Tábor Mgr. Mariánem Jerichem.

A aby toho nebylo málo, povedlo se nám do třetice být opět úspěšnými a získat další ocenění v podobě certifikátu kvality Potravinářský výrobek Středočeského kraje za rok 2018.
Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zborovská čp.11, 150 21 Praha 5, vyhlásil na konci loňského roku již 13. ročník soutěže "Potravinářský výrobek Středočeského kraje" kam jsme přihlásili své výrobky do kategorie VII. Ostatní potravinářské výrobky a pivo.

Kritéria této soutěže jsou zaměřena kromě chuťových aspektů také na splnění všech legislativních požadavků týkajících se označení potravin. Povinností je dodržení pravidel správné výrobní a hygienické praxe u potravinářských výrobků, resp. vyrábět v souladu se zásadami založenými na principech HACCP a platných právních předpisů.

Komise posuzuje přihlášený výrobek jako reprezentanta Středočeského kraje a především na základě senzorických vjemů, estetických a designérských hledisek s přihlédnutím k možnosti inovace ve zpracování, originalitě nebo tradici výrobku. Přihlášený výrobek musí být zcela vyroben na území kraje..

Po vyhodnocení všech přihlášených výrobků je trojici nejlépe umístěných v každé kategorii udělen hejtmanem Středočeského kraje certifikát "Potravinářský výrobek Středočeského kraje".

Letošní vyhlášení oceněných výrobků proběhne tradičně v rámci výstavy "Zemědělec 2019" na výstavišti v Lysé nad Labem, která se koná ve dnech 20. - 24.3. 2019. Vlastní vyhlášení se uskuteční ve velkém sále v sobotu 23. března 2019 v 10 hodin.

Oceněné výrobky v roce 2019:
HEROLD - BOHEMIAN BRONZE LAGER - SVĚTLÉ SPECIÁLNÍ PIVO
HEROLD - POLOTMAVÉ SPECIÁLNÍ PIVO - CZECH GRANÁT LAGER

Největší a jeden z nejstarších: Minipivovar Herold psal dějiny

Publikováno:před 6 letyZdroj:ČtiDoma.czAutor:Zuzana Špániková

Pivní seriál pokračuje, dnes jsme se podívali na Minipivovar Herold Březnice u Příbrami, který je opravdovým unikátem. Dramatická historie, která se píše už od roku 1506, je nyní už jen nostalgickým příběhem. Pivní kultura se totiž změnila. Kal z kvasinek gurmány nepřekvapí, ale potěší. Tradic se sice drží, ale zkoušet i nové věci se zde nebojí. Jak to dělají?

Minipivovar Herold vlastně vůbec není tak mini, jak by se mohlo podle názvu zdát. Jde o největší minipivovar, nebo o nejmenší průmyslový pivovar. Záleží na úhlu pohledu. Znalci piva však neřeší velikost, nýbrž chuť, a ta je vybroušená k dokonalosti. Na to vybrat to nejlepší a toho se následně držet tu měli ostatně dost dlouhou dobu.

Pivovar se drží tradičních technologií výroby s vysokým podílem ruční práce. Má i svou humnovou
sladovnu s anglickým hvozdem, ze které do nedávna produkoval i svůj slad plzeňského typu z
místních jarních odrůd ječmene. Zlatý mok se ovšem vaří také z bavorského, karamelového, barevného či pšeničného sladu, všechno ve špičkové kvalitě a hlavně od dobře prověřených výrobců.

Svou roli hraje nepochybně i dobrá voda, ta pochází z původní kamenem vykládané studny v zámecké oboře. Zajímavý je trik s ječmenem. Ten se totiž nejdříve namočí a pak je rozprostřen na humna a za stálého převracení (alijas vindrování) ponechán vyklíčit. Pak se usuší a dále zpracovává.

Jak šel čas v Březnici u Příbrami
První písemná zmínka je z roku 1506. Během své dramatické historie prošel pivovar rukama mnoha šlechtických rodů, z poloviny vyhořel, byl několikrát zkonfiskován. V současnosti má českého majitele, který se snaží zachovat tradiční výrobu poctivého piva a věří, že se mu postupně podaří obnovit historickou budovu pivovaru, která nemá mezi ostatními českými pivovary obdoby.

O tom, jak se to dělá teď, nám řekne ten nejpovolanější. František Pinkava​ je výrobním ředitelem a zároveň i sládkem. V pivovaru pracuje přes 30 let. Jeho umění a láska k řemeslu je znát na první pohled.

Jaká je vaše pivní filozofie?
Držíme se plzeňského typu piva, ale zkoušíme i relativně nové věci. Začali jsme třeba s pšeničným pivem. Vyzkoušeli jsem dokonce i radlery, ale vrátili jsme se ke klasice.

Jak jste se dostal k pivu vy osobně?
Já pocházím z Plzně a tam většinou byly jen dvě možnosti. Buď jít pracovat do škodovky, nebo se věnovat pivu. Rád jsem si vybral to druhé.

Jste docela velcí. Jak to zvládáte?
Byla i těžká období, ale doba nám nahrává. Pivní kultura u nás ožívá a lidé se zajímají o to, co pijí. Už se nikdo nediví, že má nefiltrované pivo kal. Naopak si to užívají a zajímají se. Je pravda, že je to u nás trochu jiné než s maličkými minipivovary, které mohou experimentovat v menším a neriskovat. Máme také svou lahvovnu, to není úplně typické pro minipivovar. Snažíme se za
daných podmínek držet u našich výrobků standartní kvalitu. Ocěmž vypovídají i mnohá ocenění z
degustačních soutěží, výstav a festivalů tuzemských i zahraničníc. V průměru to bývá tak 5 - 7
cen za rok.

Jak se vám teď daří?
Výborně. Zájem roste, 60 % produkce vyvážíme do zahraničí. Cílové lokace jsou Velká Británie, Irsko, Švédsko, Slovensko a nově také Čína, Izrael nově Maďarsko, Rumunsko i Itálie. Tam všude si ho chválí. Samozřejmě to neznamená, že zanedbáváme domácí trh. Naše značka je k dostání na 58 místech. V 10 velkoobchodech, pěti pivotékách, sedmnácti obchodech a 26 pohostinských zařízeních.

Co si z Heroldu dát, co doporučujete?
​Skvělé je naše světlé výčepní pivo Herold. Je to tradiční pivo, plné čisté chuti s jemným chmelovým aroma. Milovníci dobrého českého piva ocení dlouhé ležení. O něco silnější je světlý březnický ležák Herold, je to středně hořká dvanáctka, která má plnou chuť, řádnou chlebnatost a pořádný říz. Je určen náročným konzumentům, kteří se neleknou síly 5,2 %. Pokud máte chuť spíše na polotmavé, naše polotmavé speciální pivo Herold bude dobrou volbou. Má bohaté sladové aroma a chuť karamelu, je nejméně hořké, což je nejspíše důvod, proč si ho oblíbily ženy, i když obsahem alkoholu jde o velmi mužné pití - 5,8 %.

Máte i něco speciálního?
Světlý pšeničný nefiltrovaný ležák Herold není tak hořký, zato v něm ucítíte citronovo-banánové aroma s nádechem hřebíčku, které do piva nepřidáváme. Tyto esterově ovocné a fenolově
kořeněné tóny způsobuje typ použitých kvasinek svrchního kvašení. Neodfiltrované kvasinky mu dodávají hedvábnou barvu a plnou chuť. Jeden z našich speciálů necháváme ve sklepě odpočívat
i přes 70 dnů necháváme odpočívat náš speciál, jde o tmavé pivo, které je neobyčejně plné, je celkem hořké, ale v doznívání cítíte karamel. Čtyři druhy sladu, trojí chmelení a délka zrání jsou příčinou mnoha úspěchů, kterých toto pivo dosáhlo v domácích i zahraničních degustačních soutěžích. Myslíme také na ty, kteří nemohou pít. Pro ty je určen Střízlík, který je výrazný a chmelově hořký. Má dobrý říz a přinese vytoužené osvěžení.

Březnické polotmavé pivo získalo ocenění na zemědělské soutěži

Publikováno:před 9 letyZdroj:Příbramský deník

Na výstavě Zemědělec v Lysé nad Labem převzal v sobotu březnický sládek František Pinkava z rukou středočeského hejtmana Miloše Petery za firmu Pivovar Herold Březnice ocenění za jeden z vítězných výrobků v soutěži o Nejlepší potravinářské výrobky Středočeského kraje v roce 2014.

Pivovar Herold Březnice dostal cenu za polotmavé speciální pivo. Celkem bylo oceněno 22 výrobků od 10 středočeských firem.

Březnický pivovar Herold začal vyvážet zlatavý mok do Číny

Publikováno:před 10 letyZdroj:E15.czAutor:ČTK

Pivovaru Herold v Březnici na Příbramsku se loni podařilo najít nové exportní odbytiště. Svá piva začal vyvážet do Číny. Malý pivovar s 23 zaměstnanci v loňském roce dosáhl výstavu 8885 hektolitrů, což bylo o 1600 hektolitrů víc než předloni. Na vývoz míří z Heroldu polovina produkce a tento poměr se už několik let nemění.

„Nejvíce se na exportu podílel prodej do Anglie a Irska, který se nám po letech podařilo obnovit. Novým exportním odbytištěm se stala Čína. Stabilně vyvážíme do Ruska, Ukrajiny, na Slovensko, v malé míře pak do Finska a Švédska,“ shrnul obchodní ředitel Tomáš Kopřiva.

V roce 2008 pivovar koupila pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése. Předtím ho vlastnila společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy. Kvůli špatné ekonomické situaci ho ale prodala.

Nový vlastník musel nakoupit drahé laboratorní přístroje a čerpadla, kvůli investicím byl ve ztrátě. To se už ale podle Kopřivy zlomilo. „Pokud se týká ekonomických výsledků, jsme v mírném zisku, tedy kladná nula,“ uvedl.

V minulosti se v pivovaru vystřídala řada nájemců. Zájem o jeho koupi kdysi projevil i bývalý majitel Bohemia Art a Poldi Ocel Vladimír Stehlík. Pivovar kdysi produkoval ročně kolem 30 tisíc hektolitrů piva, obchodní podmínky už ale takový výstav neumožňují.

Herold boduje v soutěžích a chystá nové pivo

Publikováno:před 10 letyZdroj:Deník.czAutor:Kateřina Chourová

Tropické teploty lákají k vodě a večernímu grilování. K letnímu osvěžení patří i vychlazené pivo.

Třeba pivo z březnického Pivovaru Herold, které na jaře obdrželo cenu Potravinářský výrobek Středočeského kraje za Polotmavé speciální pivo Herold a Tmavé speciální pivo Herold.

„K nejnovějším oceněním patří cena Pivo České republiky 2013 pro třináctistupňové tmavé speciální pivo Herold Czech Black Lager 13%, které jsme získali 8. června," sdělil Příbramskému deníku sládek březnického Pivovaru Herold František Pinkava. Pivovar vyváží 60 procent své produkce do zahraničí, takže březnické pivo lidé ochutnávají v Řecku, Rusku, na Ukrajině, v Číně, ve Švédsku, na Slovensku a dokonce i ve Finsku.

A kde ochutnají březnické pivo krajané? „V Březnici čepují Herold v café restaurantu Na statku, kde je pivo celoročně. Dále také naše pivo točí i v restauraci na kurtech a na stadionu. U Jehudy teď můžete ochutnat nefiltrovanou dvanáctku," zve nejen pivaře Pinkava. Herold má navíc zastoupení i v Praze a Plzni.

Pivovar Herold také pravidelně pořádá pivní slavnosti, které mají dlouholetou tradici. „Loňský rok jsme slavnosti pořádali za podpory Středočeského kraje a města Březnice. Letos se spojí s otevíráním březnického náměstí 6. července. Typické pivní slavnosti se soutěžemi a programem plánujeme na podzim. V současné době chystáme také nový druh piva, ale vše je zatím ještě v plenkách," prozradil Pinkava.

A jaké pivo doporučuje sládek v tomto tropickém období? „Na zahnání žízně je vhodné výčepní pivo a nealko, na večerní grilování pak tmavé třináctistupňové pivo či Granát," doporučil Pinkava a vzápětí dodal, že cyklisté pak mohou iontový nápoj vyměnit za pšeničné pivo, jehož obliba stále stoupá.

„Navíc prodáváme na vrátnici i pivo nonstop, takže fungujeme i jako taková pivní pohotovost," vtipkuje sládek.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.06.2021 11:009