Z ještě nedávné restaurace U Hroznu vzniká pod rukama řemeslníků i rodiny Heřmanovy, která ve Vladislavi vlastní minipivovar, nové zařízení. „Název ještě nemáme, určitě v něm ale bude obsaženo naše jméno, které nese i naše pivo. Heřman je pro nás vlastně už i značka," podotkl jednatel pivovaru Petr Heřman.

Po otevření, ke kterému by mělo dojít v nejbližších týdnech, má obnovená restaurace nabízet denní menu a samozřejmě pivo vařené ve Vladislavi. Než k tomu dojde, čeká na provozovatele ještě mnoho práce. „Kromě nového vzhledu interiéru musíme bohužel řešit základní věci, jako je vlhkost, plíseň a špína," řekl Petr Heřman.

Barevný cirkus
„Jde o starý měšťanský dům, který je odspodu hodně vlhký. Základy se kvůli doplnění izolace podřezat nedají, takže to musíme řešit sanačními omítkami. Dáváme jim bílou barvu, která se s ničím netluče. Předtím tady býval tak trochu cirkus," poznamenal jednatel pivovaru.

Nová restaurace má být kompletně nekuřácká a se zajímavou nabídkou poledních jídel. „Zárukou je pro nás kuchař, který to tady povede. Je z naší rodiny a v minulosti vařil v nejlepších londýnských hotelích. Kvalita by tomu měla odpovídat," mínil Petr Heřman.

Než začne běžný provoz, zbývá ještě vyměnit dlažbu za novou z pálené hlíny, zařídit sociální zázemí, vybavit kuchyni a celý interiér nové restaurace, která má sloužit pro obědové strávníky, ale také jako večerní posezení u piva s možností občerstvení.

Ani při otevření provozu však nebudou mít majitelé vyhráno. Čeká je ten nejdůležitější úkol, oslovit zákazníky. „Budeme je lákat maximální čistotou a příjemným prostředím s kvalitními službami. Každý ale ví, že na Karlově náměstí je poměrně pusto, zvlášť po pracovní době. Místo toho, aby bylo přirozeným společenským a kulturním centrem, tak to spíš vypadá, že lidé se pohybují někde okolo na sídlištích," zamýšlel se Petr Heřman.

Zvlášť večer je podle něj v třebíčském centru až překvapivě prázdno. „Pokud bude náměstí nabízet zajímavé služby, tak sem lidé přijdou. My k tomu určitě přispějeme," zdůraznil.

Z restaurace v sousedství Malovaného domu se má podle Petra Heřmana stát výkladní skříň vladislavského piva. „Nejdeme po kvantitě, ale kvalitě. Chceme všem ukázat, že v okrese máme dobré pivo a že je dokážeme prodat i v okresním městě," doplnil.

Přilákat zákazníky bude chtít restaurace i speciálními pivy, svůj tradiční jedenáct a půl stupně silný ležák však pivovar neopustí. „Ten zachutnal, kromě toho ale víme, že lidé chtějí čas od času ochutnat něco jiného. Takže na jaře budeme vařit dvanáctistupňový ležák z vídeňského sladu a na léto chystáme poctivou desítku, protože čím je tepleji, tím lidé chtějí něco méně energetického," vysvětlil jednatel pivovaru.

Pět mužů z rodu Heřmanů buduje ve Vladislavi pivovar. Chtějí navázat na tradici zdejšího vaření piva, která sahá až do roku 1556. Čekají na poslední povolení od celního úřadu. První sud by mohli prodat už za pět týdnů.

„Budeme patřit spíš mezi ty menší minipivovary. Pro představu, až se zaběhneme, budeme moct vydat padesát sudů piva týdně," řekl jednatel pivovaru Petr Heřman. Býval učitelem matematiky, jeho otec úspěšným právníkem, bratr vysloužilým plukovníkem armády, synovec je kuchařem, druhý uměleckým kuchařem. „Spojuje nás láska ke kvalitnímu pivu a teď taky tenhle pivovar a sládek Josef Svoboda, který v minulosti působil v pivovarech na Žatecku," doplnil Petr Heřman, původem z Mariánských Lázní.

Na výrobu Jedenáctky Heřman hodlá používat nejkvalitnější suroviny. Tomu bude odpovídat cena. „Nebude ale nijak přehnaná. Hospodští v okolních vesnicích zájem mají, prodávat by mohli za 24 korun," předeslal jednatel vladislavského pivovaru. O tom, že si jeho zlatavý mok najde své příznivce, nepochybuje. „Hospodské nemůžeme přesvědčit cenou, ale tím, že budou mít spokojenější zákazníky, kteří když nepoznají rozdíl hned, tak ho poznají druhý den na zažívacím systému a hlavě," poznamenal Heřman.

Jako Prazdroj
Vladislavské pivo se má svou chutí podobat plzeňskému Prazdroji a kvalitou si s ním, podle Heřmanů, nemá nic zadat. „Snažíme se to dělat tak, aby se za nás místní nemuseli stydět, a my se před nimi nemuseli stydět za sebe. Pro patrioty odsud i z okolí je dobré vědět, že se v jejich regionu dělá dobré pivo," zamýšlel se Petr Heřman.

Projektu fandí řada místních obyvatel, mezi nimi třeba důchodce Jiří Neumann. „V posledních letech budovy starého pivovaru chátraly. Teď se tam dělá něco, co má smysl. Sám jsem zvědav, jaké pivo se tam bude vařit. Těším se," řekl. Možná už v září by si kromě ochutnání vladislavského piva mohl posedět i v pivovarské hospůdce, kterou pět Heřmanů dokončuje. V budoucnu plánují i zřízení kuchyně a pekárny. „Místa je tady dost a podobné služby ve Vladislavi chybí," mínil Petr Heřman.

Ještě letos na podzim by se kromě jedenáctky měla ve Vladislavi vařit i dvanáctka, v zimě chtějí majitelé pivovaru zkusit černé pivo, nejspíš třináctistupňové. Část produkce by měla zůstávat v místě výroby a okolí. Do budoucna si ale majitelé troufají i za hranice okresu a kraje Vysočina. „Piva sice třeba v Brně neprodáme tolik jako tady, ale určitě za vyšší cenu. Co si budeme namlouvat, ve větších městech jsou lidé bohatší a fajnšmekři rádi přijdou ochutnat nějaké nové pivo, i když bude na výčepu stát čtyřicet korun," mínil jednatel pivovaru ve Vladislavi.

Heřmanova rodina koupila zchátralý areál v roce 2012. Podle Petra Heřmana nečerpá žádný bankovní úvěr, ale vložila do něj společné úspory. Se svým minipivovarem se Heřmanovi zařadili mezi další, které už na Třebíčsku nějaký čas fungují. Před rokem začal vařit pivo Ivan Gajdoš v Biskupicích, o další rok zpět vznikl v Třebíči Podklášterní pivovar Urban. Nejoblíbenější alkoholický nápoj v Česku se již několik let úspěšně vyrábí také v Pivovaru v Dalešicích.