Kroměřížský minipivovar Černý orel je jedním ze „základních stavebních kamínků“ stejnojmenného hotelového komplexu, jehož součástí je také restaurace, wellness a čokoládovna. Pro mnohé bude jistě zajímavý tím, že se tento rodinný podnik nachází přímo v srdci města, kde sídlí na Velkém náměstí (č. 27/9) a v domě jehož historie se píše již od 16. století. Potěší také fakt, že kromě ochutnání produktů značky Černý orel se zde nabízí i možnost prohlédnout si výrobní proces při exkurzi. Ta může být občas ale docela uspěchaná a těch slibovaných 60 minut pak dosáhnete jen při následné řádné konzumaci. Což ovšem mnohým jistě docela vyhovuje

Sídlo minipivovaru bylo zrekonstruováno v roce 2009 a podle vlastních slov majitele nabízí mj. poctivě vařené české ležáky i speciály a restauraci s převážně českou kuchyní. K tomu skvělé pralinky z čokoládovny Yesterka, Ztracený bar, kde prý se dobře zapomíná, nebo pořádání svateb, pohřbů či firemních akcí.

V samotném pivovárku se vaří zejména piva typu PILS, tedy spodně kvašené ležáky. K tomu se využívají ječné a pšeničné slady, granulovaný žatecký chmel, které doplňuje otevřená spilka pro hlavní kvašení a dozrávání v chlazeném ležáckém sklepě. Nepoužívají se naopak urychlovací technologie, filtrace, pasterizace ani chmelové extrakty. Pivo zde vaří pouze pro svou restauraci, pivnici a bar.

U Černého orla se také rádi pochlubí tím, že jejich piva získala mnohá ocenění, zejména z akcí Pivo České republiky a International Beer Festival. Vlajkovým trojlístkem minipivovaru jsou 11° světlá, 12° polotmavá a 13° tmavá, které občas doplní nějaká ten speciál jako např. 17,5° tmavá, 11° APA nebo 15° Dunkel Bock.

Celková kapacita restaurace je spolu se zahrádkami a salonkem asi 190 míst. Jednotlivými částmi jsou přední restaurace s barem a varnou, sladovna, židovna, pivní lékárna, zahrádka ve vnitrobloku, přední zahrádka a salonek. Běžná otevírací doba je od 11,00 hod. do půlnoci; v pátek a v sobotu se zavírá ještě o hodinu později, v neděli naopak už ve 22,00 hod.

Dům U Černého orla býval dříve sídlem stejnojmenné lékárny a i když se to na první pohled nezdá, byl mezi naše chráněné kulturní památky zařazen hned v květnu roku 1958. Stalo se tak hlavně proto, že se jedmá o měšťanský dům s dlouhým dvorním křídlem, který má v suterénech a přízemí pozdně středověkou, barokně adaptovanou dispozici s klenbami i řadou původních detailů.

Pivo má určitou trvanlivost, a když nikdo neví, kdy opatření skončí, je to velká komplikace, říká Václav Burda z restaurace s pivovarem Černý Orel v Oseku.

Václav Burda spolu s rodinou v Oseku u Teplic provozuje restauraci Černý Orel s vlastním Orlovským pivovarem, v Litvínově The North Restaurant a kvůli nouzovému stavu musel odsunout plány s otevřením nové restaurace Šestidomí v teplickém Šanově.

Restaurace patří k podnikům, které současná vládní nařízení postihla nejvíce. Jak v těchto dnech fungujete?
Ve velmi omezeném režimu. V restauraci v Oseku prodáváme jídla na objednávku přes výdejní okénko nebo je rozvážíme. V litvínovské restauraci jsme zachovali jen rozvoz denních nabídek, kdy vozíme obědy po firmách. Vše musíme i hodně podporovat reklamou, aby o nás lidé vůbec věděli a jídlo si objednávali. Problém je však i v tom, že spousta zákazníků je teď opatrnějších a objednávají si méně jídel než dřív. Lidé mají často obavy, jestli náhodou někdo v restauraci nebo při rozvážení jídla není nemocný.

Jak velký pokles poptávky zaznamenáváte?
Obědů se samozřejmě nedělá tolik, kolik se běžně „před koronavirem“ prodávalo a expedovalo. Jsme na nějakých 20 procentech běžných tržeb. Stěží vyděláváme na zaplacení energií a na to, abychom si udrželi zaměstnance.

K restauraci v Oseku patří i Orlovský pivovar. Kolik teď prodáváte piva?
Jen zlomek toho, co by lidé vypili v restauraci, kam na to pivo hlavně chodí. Množství, které prodáme v PET lahvích a které si vezmou domů, je minimum. Pro pivovar je ještě navíc komplikované, že nikdo neví, kdy opatření skončí. Hotové pivo má omezenou dobu trvanlivosti. Pokud ho ale teď začneme vyprodávat ve velkém, musíme začít vařit nové, aby nám dozrálo včas, až budeme moci restaurace opět otevřít. Kdy to ale bude, dnes nikdo neví. Uvařit správně pivo přitom trvá čtyři až pět týdnů.

Co s tím?
Dostali jsme se do patové situace, kdy vlastně jen vyčkáváme a nevíme, jak se máme zařídit. To je na tom to nejhorší. Může se totiž stát, že jakmile budeme moct otevřít restaurace a začít pivo čepovat, tak nebudeme dostatečně připravení a nebudeme ho mít v takové kondici, v jaké by mělo být.

Blíží se Velikonoce, které mají pivovary spojené s různými speciály. Týká se to i vás?
Máme už také navařeného a připraveného Kombinátora, pivo s citrusovým nádechem. A teď je to téměř passé.

Kolik piva máte v současné chvíli celkově navařeno?
Něco mezi sedmi osmi tisíci litry. Na přelomu dubna a května jsme chtěli otevřít zcela novou restauraci Šestidomí v teplickém Šanově. Vycházeli jsme z logických úvah, že v nové restauraci budeme prodávat naše pivo. Tím bychom i naplnili kapacitu našeho minipivovaru, která dosud nebyla vytížená. Pro tuto příležitost jsme už i navařili pivo. Momentálně tak máme vlastně piva víc, než bychom normálně spotřebovali. Mimořádná situace nás tak zaskočila hned na několika frontách.

Kdy jste s přípravou nové restaurace začali? Nešly práce ještě zastavit?
Práce na nové restauraci začaly před dvěma měsíci a zastavit už nešly. Vše, od projektu až po smlouvy na technologie, bylo moc rozjeté. Navíc bychom tím stejně nic nezískali. Celá situace kolem koronaviru pro nás opravdu přišla v nejméně vhodnou dobu. Měli jsme už kuchaře v zácviku, které jsme museli pustit. I pokud by se situace brzy zklidnila a za měsíc bychom mohli pokračovat, tak co se týče teplické restaurace, budeme začínat opět úplně od začátku. Tady to není jen o penězích za zaměstnance a vybavení, ale je i o čase, který už nikdo nevrátí. Vše se nabaluje a komplikuje a v tom jsou schované peníze, které už se nám nikdy nevrátí.

Jak dlouho se dá současná situace vydržet?
Už teď je to na hraně. Každý sice teď říká, že je důležité mít finanční rezervu, ale když investujete do nové provozovny, tak vytvořené rezervy vložíte právě do nové investice. Rekonstrukce stojí miliony korun. My tedy teď máme vše v nové provozovně a rezervy nemáme. Pokud nouzový stav potrvá ještě další měsíc, bude to finančně hodně nebezpečné.

Hrozí propouštění? Kolik zaměstnáváte lidí?
Zaměstnanců máme kolem pětadvaceti, část z nich jsou však i brigádníci či lidé na dohodu. Někoho propustit je hrozně těžké. Zvlášť, když ho budete třeba už za čtrnáct dnů opět potřebovat. I vzhledem k tomu, že není jednoduché rychle zaškolit nové lidi. O to by se ta patová situace ještě prodloužila. Spíše se tedy budeme momentálně zadlužovat a věřit, že se situace co nejdříve uklidní a vrátí do starých kolejí. Budeme se snažit si naše zaměstnance za každou cenu udržet. Je možné, že se domluvíme na tom, že by teď dostali jen část peněz a zbytek bychom jim doplatili, až podnik opět pojede v normálním režimu. Máme zaměstnance, kteří u nás pracují dlouho, a proto věřím, že si vyjdeme navzájem vstříc.

Využil byste bezúročné půjčky, které momentálně jako pomoc zaměstnavatelům nabízí stát?
Za mě je to hloupost. Kdyby chtěl stát opravdu pomoci, měl by například na půl roku či do konce roku zrušit platby sociálního a zdravotního pojištění nebo zrušit placení daně z příjmu či DPH. Podle mě by to byla pro všechny podnikatele nejférovější a nejjednodušší varianta pomoci. Navíc by to bylo také transparentní. Pokud by takto stát postupoval, tak by to všem podnikatelům hodně pomohlo. S bankami se už teď domlouváme na bezúročném odkladu splátek. Tady jsou ta jednání zatím velice korektní a v pohodě.

Zlatou pivní pečeť získal pivovar Černý Orel z Kroměříže. Na 25. Reprezentačních slavnostech piva v Táboře uspěl v kategorii extra silných piv s Výročním silným speciálem Prometheus 17,5°, řekl serveru Zlin.cz manažer podniku Boris Zubík.
Pivovar ve své pětileté historii přivezl z pivních slavností už druhou cenu. Loni získal Stříbrnou pivní pečeť za 12° polotmavý ležák. „Není to jediné ocenění kvality služeb a produktů, které hostům nabízíme. V hodnocení TRIPADVISOR držíme první pozici mezi kroměřížskými hotely a restauracemi. Americký časopis New York Times nás dokonce zařadil do své publikace, která dává tipy na 125 víkendů v Evropě,“ uvedl Zubík.

Pod značkou Černý Orel totiž není jen pivovar, ale také hotel, penzion a restaurace. „Je to pro nás povzbuzení do další práce a současně potvrzení správnosti směru, kterým se ubíráme,“ dodal Zubík.

Slavnosti piva se uskutečnily v Táboře a navštívilo je přes 4000 milovníků piva. Do soutěže o Zlatou pivní pečeť se přihlásilo skoro 800 pivních značek z rekordních 180 pivovarů. Ve 28 kategoriích byly nadnárodní koncerny i malé pivovary ze 16 zemí světa.

Černý orel na kroměřížském Velkém náměstí vaří pivo od roku 2009. Produkty minipivovaru uspěly už na řadě soutěží, naposledy jejich výroční speciál Prometheus 17,5° vyhrál Zlatou pivní pečeť v Táboře. "Pivo se hodí dle nálady a dle typu téměř ke všemu jídlu," myslí si Vladimír Juchelka, sládek Černého orla.

Jaký typ piva máte nejradši?
Klasický světlý ležák plzeňského typu a silná anglická svrchně kvašená piva typu Ale.

Kde si pivo kupujete? Máte oblíbenou pivotéku?
Doma pivo téměř nepiji, maximálně naše stočené z Černého orla. Rád zkouším pivní rozmanitost přímo v restauracích na čepu.

Kde vám nejvíc chutná čepované?
Samozřejmě v naší restauraci. Jinak vynikající a naprosto podařený Radegast mají na Nové Plzeňce v Kroměříži.

Při jakých příležitostech si otvíráte pivo?
K vyzkoušení nových značek a druhů a k posezení s přáteli, nejlépe při letním grilování.

K jakému jídlu vám pivo nejvíc chutná?
Zvěřina, guláš, grilované maso, steaky. Pivo se hodí dle nálady a dle typu téměř ke všemu jídlu. Naši extrasilnou výroční 17,5°, za kterou jsme získali Zlatou pivní pečeť, bych upřednostnil spíš po jídle jako dezertní pivo.

Lahev nebo plechovka?
Žádný rozdíl nevidím, krom efektu zažitých zvyků. Ale rozhodně vždy z pivní sklenice!

Jaké pivo se vám právě chladí v ledničce?
Mám jednu z posledních lahví naši výroční 17,5° a naši velmi podařenou Vášnivou 11° vařenou s afrodiziakální bylinou. A samozřejmě pár lahví muškátu, veltlínu, rulandy a nějaký sekt.

Dostat se do prestižní publikace, kterou vydává The New York Times a která představuje nabídky kde a jak strávit příjemné chvíle v Evropě, se mnoha místům nepoštěstí. Kroměříž je ovšem v anglicky psaném průvodci zmíněna, reprezentuje ji totiž minipivovar Černý orel: a jeho provozovatelé na to jsou právem pyšní.

„Autora, který se tam o nás zmiňuje, vlastně ani neznáme, ale podle toho, co tam píše, byl u nás několikrát. To nás velmi těší a myslím, že to je skvělá vizitka naší práce a směru, kterým jsme se dali. V Timesech vyšla malá zmínka o našem minipivovaru už minulý rok.

Článek ve zmiňované publikaci je rozšířený, protože předtím psal jen o našem speciálním, spontánně kvašeném pivu Lambic. Tady doporučuje i naše ostatní piva – české Pilsy i zahraniční speciály a nezapomíná na kvalitní kuchyni a ubytování" říká ředitel pivovaru Boris Zubík a vše také sám nad krásnou obsáhlou publikací ukazuje.

V knize je z českých či moravských měst kromě Kroměříže pozornost věnována už pouze Praze, Plzni a Lednicko-valtickému areálu.

„Domnívám se, že pro turistický ruch je Česká republika spojená hlavně s pivem, historickými památkami a také se zážitky, zřejmě proto jsme se do prestižního zahraničního průvodce dostali i my. Kladně hodnoceni jsme také v tuzemských nebo třeba italských periodikách," konstatuje Zubík.

Úspěch si vysvětluje tím, že jeho firma pečlivě dbá na kvalitu.

„Vaříme pivo klasickým, osvědčeným způsobem, používáme otevřené kvašení na spilce, které právě je typické pro piva typu Pils, v ležáckém sklepě necháváme piva dlouho ležet tak, jak je to správné. Ale nejen to, nabízíme poctivé a kvalitní služby, které si návštěvník v moderním světě žádá," je přesvědčen Zubík.

Pivovar Černý orel je podle něj výjimečný i v tom, že pořádá exkurze přímo do míst, kde pivo vzniká.

„Všechno máme postavené na zážitku, nechceme žádné formálnosti. Pořádáme také firemní večírky, které exkurzemi dostávají zvláštní atmosféru," tvrdí Zubík.

Podle něj se minipivovar snaží propagovat také město Kroměříž.

„Jezdíme na různé festivaly v Česku i zahraničí, kde zveme lidi, aby se přijeli podívat na zámek, zahrady, ale i jiné kroměřížské zajímavosti. Stejně i naše propagační materiály nejsou pouze o pivovaru, ale také o našem krásném městě" zdůrazňuje Zubík.

Podle něj firma buduje celý komplex služeb, který bude mít návštěvníkům neustále co nabídnout.

„Ať už to bude ubytování nebo kulturní akce, které míváme zhruba dvakrát do měsíce, ale především zážitek z piva a gastronomie. Za tři roky co pivovar funguje, jsme už uvařili na šestadvacet druhů. Většinou míváme na čepu tři až čtyři typy piv. V prosinci budeme točit současně až osm různých druhů piv, nebude chybět medové, vášnivé, ani polotmavé pšeničné či staroanglické," uzavřel ředitel kroměřížského pivovaru.