Historie a současnost pivovaru

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 80 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 5 lety

Legendární Václav Berka o tajích plzeňského ležáku

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Oskar Hes, Dana Josefová

Václav Berka je jedna z nejvýznamnějších osobností českého pivovarnictví. S pivem procestoval téměř celý svět. „V Americe jsem viděl, jaké trendy k nám dorazí, ale já se rád vracel k tomu našemu ležáku,“ říká emeritní sládek.

Václav Berka spojil svůj život s Plzeňským Prazdrojem, kde působil více než čtyřicet let. Vyrůstal v rodině, kde bylo pivovarnictví hluboce zakořeněno – v pivovaru pracoval jeho otec i strýc a dědeček tam nastoupil už v roce 1927. Rozhodování o profesní dráze tak pro něj bylo přirozené. „Jako patnáctiletý pomocník vařiče jsem uvařil svou první várku, což byl úžasný moment, na který nikdy nezapomenu.“ Tato zkušenost v něm probudila celoživotní vášeň, přestože ho pak ve škole překvapila náročná matematika a chemie.

Lidský jazyk nenahradíte
Pivovar si zakládá na původních postupech a třech klíčových surovinách, kterými jsou měkká voda, vlastní slad a žatecký chmel. Dnešní modernizace slouží pouze k dokonalejší kontrole procesu, aby byl výsledek vždy stoprocentní a chuťově stabilní.

Sládek srovnává minulost se současností: „Kdysi jsem objem v kádi měřil obyčejnou dřevěnou tyčí, zatímco dnes vše sledujeme online pomocí moderních zařízení. Cílem všech inovací je zajistit, aby pivo chutnalo stále stejně. Fenomén standardnosti je pro pivo důležitý.“

Práce sládka vyžaduje neustálý dohled nad celým provozem od varny přes spilku až po kontrolu kvality v samotných restauracích. „Během výroby se provádí přes 200 různých analýz. Každé ráno se schází degustační tým. Nepamatuji si, že by se nějaká várka musela vylít, ale kontrola je nutná, protože lidský jazyk zkrátka ničím nenahradíte.“

Nepokazit pitelnost piva
V pivovaru zažil socialismus, privatizaci i nástup globálních vlastníků. „Stát do pivovarnického průmyslu moc neinvestoval, což z dnešního pohledu mohla být i výhoda, protože jsme se nedopustili některých chyb, kterých se dopustily zahraniční pivovary. My jsme až do roku 1992 kvasili pivo v dřevěných sudech.“

Při pozdějším přechodu na moderní tanky byly velké obavy, aby neutrpěla typická pitelnost ležáku. „Nechali jsme si v pivovaru jedno tradiční oddělení, kde pivo stále kvasí ve dřevě, abychom mohli v každém momentu porovnávat a ladit jeho chuť,“ vysvětluje sládek.

Václav Berka se drží zásady svého učitele Iva Hlaváčka, že v pivovarnictví se nesmí dělat kompromisy. „Ty vedou k tomu, že se vždycky vymstí a následuje průšvih.“ Péče o kvalitu tak nekončí za branami pivovaru, ale pokračuje až na trh a do restaurací. „Sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá. Občas jsem slyšel: Ve sklepě máš pivo dobrý, ale v hospodě nám tolik nechutnalo. Takže jsme dali dohromady tým obchodních sládků a začali jsme pečovat o to, aby i v té hospodě bylo stejně dobrý.“

Kolikrát denně musí pivo ochutnat? Kolik druhů piva pozná? Co sleduje, když jde do hospody na pivo? Jak probíhá degustace zlatavého moku? Poslechněte si v pořadu Osobnosti Česka s Oskarem Hesem.

Obří náduvníky míří do Plzně. Stanou se základem nové máčírny ječmene v Prazdroji

Publikováno:před 11 dnyZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Transportem obřích náduvníků, speciálních nádob na máčení ječmene, odstartovala výstavba zcela nové máčírny ječmene ve sladovně plzeňského pivovaru. Investice v hodnotě bezmála čtvrt miliardy korun přinese nejen zvýšení kapacity máčírny, ale současně přispěje k výrazným úsporám vody.

Srdcem nové máčírny se stane 8 kónických nerezových náduvníků, z nichž každý měří v průměru 5,7 metru a pojme zhruba 62,5 tuny suchého ječmenného zrna. V nových náduvnících Prazdroj nainstaluje moderní pračku zrn, která oproti stávající technologii dokáže uspořit asi 500 litrů vody na tunu zpracovávaného ječmene. „Jde o šnekové zařízení, v němž protisměrně proudí voda a ječmen, který se tím důkladně vyčistí a zbaví se všech látek zpomalujících klíčení. Tento šnek dokáže nahradit takzvané první máčení ječmene, které v pivovaru dosud používáme, což výrazně sníží spotřebu vody,“ vysvětluje vedoucí plzeňské sladovny Michal Šneberger. Při loňské produkci plzeňské sladovny 87 000 tun sladu by využití nové pračky zrna znamenalo úsporu zhruba 43 500 m3 vody. To je množství, které by naplnilo přes 17 olympijských plaveckých bazénů a obyvatelům nedalekých Rokycan by vystačilo přibližně na měsíc.

Osm nadměrných nákladů
Přeprava náduvníků z Olomouce, kde se vyrábí, do pivovaru v Plzni představuje náročný logistický úkol. Jednotlivé díly náduvníků totiž měří v průměru 5,7 metru a výška nákladu činí 4,7 metru. Převáží se během noci a postupně do konce října do pivovaru přijede 16 naložených kamionů. „Samotný nerezový náduvník váží v celku 15 tun a podpěrné konstrukce dalších zhruba 8 tun. Vzhledem k velikosti máčecích nádob je proto převážíme po částech na speciálních přepravních rámech ve spolupráci se společností APB, která se specializuje na přepravu nadměrných nákladů. Každý transport má do detailu naplánovanou cestu. Je totiž tak velký, že jej po celou dobu přepravy doprovází policie a umožňuje mu například průjezd i v protisměru v místech, kde by transport jinak neprojel. Doprovod konvoje během cesty také dočasně odstraňuje dopravní značky třeba na ostrůvcích přechodů nebo v okolí kruhových objezdů, které svým umístěním průjezdu konvoje brání,“ popisuje Jiří Vacek, jednatel společnosti PROJECT MALT spol. s. r. o., která náduvníky pro Prazdroj vyrobila a projektuje a vyrábí i zbývající technologii do nové máčírny včetně koncepčního řešení elektroinstalace a automatizace.

Nové náduvníky budou oproti stávající technologii uzavřené a díky vestavěným mycím hlavicím se nebudou čistit ručně, což přispěje i ke zvýšení bezpečnosti práce. „S instalaci náduvníků začneme letos na podzim a v září příštího roku již uvedeme novou máčírnu do provozu. Její kapacita bude zhruba o 15 % vyšší než v současnosti, což představuje první krok k budoucí modernizaci celé sladovny v plzeňském pivovaru,“ doplňuje Michal Šneberger.

Současná sladovna v areálu plzeňského pivovaru je v provozu od roku 1988, kdy nahradila čtyři starší sladovnické provozy, které postupně fungovaly už od roku 1842. Novou máčírnu Prazdroj vybuduje hned vedle stávající sladovny ve zcela nové budově. „Po dokončení nové máčírny chceme postupně modernizovat i celou budovu současné sladovny. Další krokem by mělo být pořízení moderního dvoulískového tandemového kruhového hvozdu, na němž se suší naklíčený ječmen,“ upřesňuje Michal Šneberger.

Na máčírně začíná výroba sladu
Máčení ječmene představuje první důležitou fázi výroby sladu. V průběhu ní se zrno v náduvnících zalévá vodou s cílem zvýšit jeho vlhkost z původních zhruba 15 % až na 44 %, což je nezbytné pro nastartování enzymatických reakcí a následné klíčení ječmene. Druhou fázi představuje samotné klíčení a konečně ve třetí etapě se při hvozdění předem namočený a naklíčený ječmen suší na výsledný slad.

Plzeňský Prazdroj má jako jeden z mála pivovarů v Česku vlastní sladovny v plzeňském pivovaru i v pivovaru Radegast, a jako vůbec jediný dokáže sladem pokrýt celou svoji produkci piva. Ostatní pivovary musí minimálně část sladu nakupovat z průmyslových sladoven. „To nám umožňuje udržet si dokonalou kontrolu nad kvalitou našeho piva od naprostého začátku. Dokážeme připravit slad přesně tak, jak to vyžaduje příslušný styl piva, které chceme uvařit,“ popisuje Michal Šneberger.

Sladovny Prazdroje v Plzni a Nošovicích vyprodukují zhruba 90 % veškerého sladu, který se vyrobí přímo v některém z tuzemských pivovarů. Na celkové výrobě sladu v Česku, která zahrnuje i průmyslové sladovny, se pak Prazdroj podílí zhruba čtvrtinou. V roce 2025 přitom Prazdroj v Česku vyrobil celkově 124 tisíc tun sladu, což představuje historicky nejvyšší produkci této klíčové pivní suroviny.




Proč mrazák ničí chuť a kdy v horku vsadit na šnyt?

Publikováno:před 13 dnyZdroj:PUXAutor:Alžběta Ročáková, PR

Blížící se Mezinárodní den piva, který letos připadá na 7. srpna, je ideální příležitostí připomenout si nejčastější chyby při jeho podávání v horkých dnech. Chlazení v mrazáku místo v lednici, namrazování sklenic nebo ponechání láhve v rozpáleném autě mohou negativně ovlivnit jeho chuť i aroma. Hlavní výčepní zážitkového centra Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) Matyáš Wiaczka objasňuje, proč přechlazené pivo ztrácí svou přirozenou sladkost, jak mu škodí vysoké teploty a proč v největších vedrech osobně sahá po šnytu.

S rostoucí teplotou se výrazně mění nejen způsob, jakým lidé pivo pijí, ale i typ, po kterém sahají. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj z roku 2025 roste v horku skokově obliba nealkoholického piva. Při teplotách do 19 °C po něm sáhne 30 % lidí, kolem 29 °C už polovina a jakmile teploměr přesáhne třicítku, volí nealkoholické pivo 77 % dospělých.

Jedním z nejčastějších letních omylů bývá přesvědčení, že čím je pivo studenější, tím je lepší. Realita je ale jiná. „Pivo se takzvaně zavře a vy pak téměř nepoznáte, co vlastně pijete,“ vysvětluje Matyáš Wiaczka efekt přechlazení. Při příliš nízké teplotě jsou jemné chuťové a aromatické složky výrazně hůře patrné. Jako první ustupuje přirozená sladkost a více může vystoupit nepříjemně štiplavá hořkost.

Podle Kodexu péče o pivo v gastronomii Českého svazu pivovarů a sladoven je optimální teplota piva pro konzumaci 6 až 8 °C, skladovací teplota sudů a tanků pak 5 až 10 °C. „V největších vedrech bych se nebál pivo nachladit k pěti stupňům, ale ne níž,“ radí Wiaczka. Velkou výhodou moderních výčepů je dokonale izolované vedení piva od sudu až k výčepnímu kohoutu. „Celý systém je dnes odizolovaný a výkyvy okolních teplot by tak na pivo neměly mít vliv,“ dodává.

Mrazák ani namražená sklenice pivu nesvědčí
Skutečný problém může nastat při nesprávném skladování mimo sklep nebo chladicí box, kde vysoké teploty poškodí chuť i aroma ještě dříve, než se pivo dostane k výčepu. Zvlášť špatně dopadá pivo, které zůstalo delší dobu v rozpáleném autě. Vysoká teplota urychluje jeho stárnutí a může vést až ke vzniku pachuti připomínající papír nebo lepenku. Následné prudké zchlazení už tyto změny neodstraní.

Pivu nesvědčí ani namražená sklenice. Dát půllitr na hodinu do mrazáku se sice v horku může zdát jako skvělý nápad, výsledek ale potěší málokoho. „Půllitr zásadně nenamražovat,“ zdůrazňuje Wiaczka. Ledové sklo ničí pěnu a pivo podchladí podobně, jako kdyby bylo načepované při příliš nízké teplotě. Pokud ale pivo pouze podchladíte ještě před načepováním nebo otevřením, dá se situace zachránit. Stačí ho nechat pomalu ohřát zpět na ideální teplotu.

Proti horku pomůže šnyt
Pokud v horku pijete pomaleji a klasická hladinka vám zteplá dříve, než ji stihnete dopít, nabízí se elegantní řešení. „Takovým hostům doporučuji šnyt. Díky většímu pěnovému polštáři zůstává déle čerstvý,“ popisuje Wiaczka. Zahraniční i domácí hosté přitom podle něj objednávají podobně a zájem o kvalitně načepované pivo zůstává vysoký bez ohledu na počasí.

Od ledu z rybníků k ležáku
Potřeba udržet pivo v chladu provázela pivovarnictví dlouho před vynálezem moderních chladicích zařízení. Zásoby ledu se musely připravovat už během zimy. Led se těžil přímo z pivovarských rybníků, jakmile byl dostatečně silný, a následně se skladoval v hlubokých sklepeních, často vytesaných přímo do skály. Tam vydržel i přes léto a pomáhal chladit pivo v nejteplejších měsících roku. Spodně kvašená piva se tradičně vařila především během chladnější části roku a následně několik měsíců zrála ve studených sklepech. Právě s tímto dlouhým skladováním souvisí i název „ležák“.

Ať už si dáte klasickou hladinku, v horku zvolíte šnyt, nebo sáhnete po nealkoholickém pivu, rozhodují především správná teplota, čisté a mokré sklo a pečlivé načepování. Právě díky nim si pivo zachová chuť i vůni během nejteplejších letních dnů.

Prazdroj s Pianem umožňují platit hospodským za závoz zboží pomocí QR kódu

Publikováno:před 17 dnyZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Gastronomie v Česku dlouhodobě patří mezi málo digitalizovaná odvětví. Velká část hospodských přehlíží propagaci podniku na internetu, neřeší digitální nástroje pro sledování zásob či nákladů a mnozí stále neakceptují platební karty . Plzeňský Prazdroj ve spolupráci se společností Piano jim teď chce pomoci zrychlit a zefektivnit proces placení a nabízí nástroj, který mohou podniky využít nejen pro své hosty, ale nově i pro platby za závoz zboží. A to nejen piva. Díky platební aplikaci Qerko, která doposud sloužila především hostům k úhradám jídla a pití, bude nově možné hradit i závozy zásobování. Tržby od hostů se prostřednictvím Qerka použijí rovnou na platbu za pivo a další produkty a hospoda tak bude bezhotovostní z obou stran.

„Gastronomie se potýká s odlivem hostů, nižší konzumací, nedostatkem personálu a řadou dalších výzev. Před dvaceti lety jsme začali restauracím pomáhat s kvalitou čepovaného piva, pak jsme se soustředili na jejich vybavení a na školení personálu v různých dovednostech souvisejících s provozem. Teď se zaměřujeme na digitalizaci, která umožňuje hospodským zjednodušit procesy a usnadní i život personálu, což ve výsledku přinese profit celému podniku. Nová funkce aplikace Qerko pro platbu za závoz podporuje bezhotovostní provoz hospody a uvolňuje hospodským ruce,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Jan Krafka.

Nová platební metoda umožňuje restauraci uhradit závoz piva nebo dalšího zboží přímo z plateb za pití a jídlo, které hosté uhradí prostřednictvím aplikace Qerko nebo přes nový platební Piano Terminál. Pomáhá tak odstranit typický provozní problém, kdy hospodští musí hlídat, aby měli připravenou dostatečnou hotovost na úhradu závozu zásobování. „Na základě poznatků z hospodské praxe jsme vyvinuli jednoduchý nástroj pro bezhotovostní způsob platby, díky němuž odpadá hospodským řada starostí. Především se nemusí stresovat, zda mají dostatek peněz v kase, na poslední chvílí vybírat peníze z bankomatu ani dávat personálu platební kartu, což mnozí z nich z bezpečnostních důvodů dělat nechtějí. Stejný komfort, který Qerko poskytuje hostům při platbě útraty, teď nabízíme i hospodským při úhradě za závoz piva. A věříme, že časem za další zboží od dalších dodavatelů,“ vysvětluje ředitel společnosti Piano Tomáš Mráz.

Odložená platba za zboží
Platba funguje v aplikaci Qerko nebo přes nový pokladní systém Piano Terminál. Celý proces je přitom velmi jednoduchý a rychlý. Zákazník si jako obvykle objedná závoz piva a platbu vyřídí s řidičem, který s pivem přijede: naskenuje mobilem QR kód umístěný v tabletu řidiče a ve svém mobilu v Qerko aplikaci autorizuje platbu. Systém na pozadí během několika sekund zanalyzuje, zda je restaurace schopna z tržeb uhrazených hosty přes Qerko či Piano Terminál závoz uhradit. Když platbu schválí, majitel si může ihned převzít zboží a přes aplikaci Qerko nebo přes terminál Piano se následně během týdne postupně sbírají platby na úhradu závozu.

„Dodávka piva se tak hradí z budoucích tržeb restaurace. Pro majitele je tu výhoda, že ihned dostane zboží a platí za něj až následně z útrat hostů. Navíc nemusí personálu dávat kartu nebo přístup k bankovnímu účtu, ani být osobně přítomen při platbě. Stačí, aby pověřil někoho, kdo autorizuje platbu za předem dojednanou objednávku v aplikaci Qerko,“ dodává Lukáš Kovač, šéf produktů společnosti Piano.

„Bezhotovostních hospod“ bude přibývat
Nový systém bezhotovostních závozů odstartoval v červenci a zatím ho využívá 16 podniků. Nejen ve velkých městech jako Praha, Liberec nebo Ústí nad Labem, ale také v Pelhřimově, Vrchlabí či Sokolově. „Nový systém placení je pro nás rozhodně zjednodušením. Hosté u nás v restauraci často platí kartou nebo přes Qerko, hotovost už tolik nemáme. Takže jsme možnost platit za závoz bezhotovostně uvítali. Navíc je dobré, že se závoz hradí z budoucích tržeb za prodané zboží,“ vysvětluje Karel Krämer z pražské restaurace Holešovická Sedma.

„Do budoucna vidíme jasný trend, hospody stále víc přecházejí na bezhotovostní placení a fyzické peníze už tolik nepotřebují držet. Navíc se znovuzavedením EET pro ně bude pokladní systém nutností,“ dodává Lukáš Kovač. Právě nový platební Piano Terminál je propojený s pokladními systémy a má v sobě aplikaci mobilního číšníka. „Personál tak má pouze jednu věc, díky které objednává i kasíruje. U stolu tak obsluha s terminálem vyřídí vše, co je třeba. Piano Terminál navíc provozovateli dodává i unikátní data o návštěvnických trendech, kolik lidí se opakovaně vrací, jaké položky se objednávají nejčastěji a další informace, které pak může hospodský zahrnout do přemýšlení o rozvoji podniku,“ říká Tomáš Mráz.

Aplikaci Qerko již v Česku používá více než 1600 restaurací v Česku, které ji zatím mají pro bezhotovostní platbu hostů. Z toho více než 1000 tvoří provozy, kam Prazdroj dodává svá piva. Cílem obou partnerů je všem zpřístupnit také výhody bezhotovostní hospody. „Restaurace a hospody nově získávají používáním Qerka hned dvojí výhodu – hosté platí rychleji, dávají vyšší dýška a nemusejí čekat na obsluhu. A hospodští tržby z aplikace mohou použít na platby za závoz piva. Snadné, rychlé a ekonomicky výhodné,“ dodává Jan Krafka.

Mladí pijí pivo, ale jinak. A platit hotovostí nechtějí

Publikováno:před 17 dnyZdroj:Forbes.czAutor:Ondřej Kinkor

Jan Krafka je Plzeňák. Spojit život s Plzeňským Prazdrojem proto nebylo až tak komplikované. Pracovat v něm začal ještě jako stážista během studia vysoké školy. Letos na jaře, skoro po dvou dekádách, se stal jeho obchodním ředitelem.

Na jednu z nejdůležitějších pozic v české pivní jedničce nastoupil po čtyřech letech, kdy měl v Německu a Rakousku na starost podnikání mateřské skupiny Asahi. Krafka je na vrcholu kariéry v době, kdy spotřeba piva v Německu i v Česku klesá. Loni Češi vypili 121 litrů na osobu, což je nejméně v historii. Podle Krafky se tento trend zvrátit nepodaří. Skepsi ale nepodléhá. Místo toho hledá cesty, jak propad spotřeby přinejmenším zpomalit.

„Samozřejmě není úplně příjemné vidět, jak pivní kategorie klesá, ale na druhou stranu tady za deset let pořád bude. Naše česká pivní kultura nezmizí. Možná bude za deset let o něco menší, možná bude vypadat jinak. Nejsme Nokia, která prostě zmizí, protože přišel digitál. My se zkrátka jenom musíme přizpůsobit světu a nebojím se, že bychom to nezvládli, protože každý den v práci vidím, že máme připravené dobré věci, na které se těším a které budou fungovat,“ říká Jan Krafka, jenž ve velkém sází na digitalizaci segmentu, který jedničky a nuly prozatím spíše míjí.

Jsem z menšího středočeského města, kde na zajímavém místě roky fungovala restaurace, která ale zkrachovala. Nový nájemce vydržel půlrok a za celou dobu neměl web a sociální sítě spíš z povinnosti. Je to problém?
Samozřejmě. A čím dál větší.

Proč je to tak důležité?
Když se kouknete na mladé, tak ti bez mobilu nefungují. Za mě je dnes standard, že když řešíte, kam se půjdete najíst a napít, kouknete se na internet, abyste zjistil, co ten podnik nabízí. Dnes už to není nutně o webových stránkách, důležitější je být na Facebooku, Instagramu a dalších sociálních sítích.

Pokud tam za nimi hospodský nepůjde, ti lidé do hospody nebo restaurace vůbec nepřijdou. Podle našich údajů má Facebook sice přes sedmdesát procent hospod, ale na Instagramu jich není ani třetina a ještě výrazně méně jich je na TikToku.

Co ale ten hospodský, který s tím moc neumí?
Je to zkrátka další prodejní nástroj, který se musí naučit používat a naší rolí jako pivovaru je mu v tom pomoct, dát mu know-how, aby tam byl a aby byl úspěšný. Máme obchodní zástupce, který mu s tím pomůže. Máme i vlastní platformu, kde si může vytvořit vlastní menu, které pak může dál sdílet.

Podobný problém je bezhotovostní placení…
Nedávno jsem byl s rodinou v Londýně a říkali jsme si, jestli přijde okamžik, kdy budeme potřebovat libry ve fyzické podobě. Za celý týden se to nestalo ani jednou. Vlastně to bylo spíš naopak, protože kdybychom měli jen hotovost, měli bychom problém, jelikož v polovině podniků bylo napsáno, že fyzické peníze nepřijímají.

Neříkám, že to bude standard třeba za rok úplně všude, ale prostě to se blíží. Digitalizace celého toho kanálu není věc, o které se bavíme na způsob, jestli se stane, ale kdy se stane.

Hospody dlouhodobě nebyly nikdy digitalizované. Musí se to ale změnit a hospodští a restauratéři to vědí. Chybějí zaměstnanci, kteří jsou čím dál dražší. Celý svět se prostě přesouvá do digitálu. A naší rolí jako Prazdroje je pomoci jim se v digitálním světě zorientovat, protože většina hospodských k tomu nikdy nepřičichla.

Když zase použiji vlastní zkušenost z našeho města, je tam bistro, kam bych chodil rád, ale nedá se tam platit kartou. Tak jdu jinam…
A nejste sám, protože v dnešní době sedmdesát procent spotřebitelů preferuje bezhotovostní platbu. A pokud to jako podnikatel v gastronomii odmítáte přijmout, teoreticky těm sedmdesáti procentům hostů zavíráte dveře, aniž by si u vás něco objednali. Jednoduše přicházíte o tržbu.

Proto už roky spolupracujeme s aplikací Qerko, která tohle řeší i v situaci, kdy podnikatel nechce platit poplatky karetním společnostem. Proto ještě mnohem víc chceme téma digitalizace rozjet v rámci Piano Group, která zastřešuje různé digitální pomocníky pro gastroprůmysl a kde je Prazdroj minoritním akcionářem. Vidíme tam obrovskou příležitost, protože to nejsou peníze, které chybějí jenom nám, chybějí hlavně tomu hospodskému.

Hospodští nejčastěji argumentují tím, že při platbě kartou mají náklady navíc…
Jenže on jim zákazník, který je zvyklý platit kartou, vůbec nepřijde. A navíc je tu už zmíněné Qerko, které je z pohledu nákladů levnější. Pak je tu i ten fakt, že pokud hosté používají Qerko, zrychlí se obsluha stolů, k nimž si během večera sedne víc lidí, protože nejen, že platíte digitálně, vy platíte hned a nemusíte na nikoho čekat. Když se na to budu dívat pohledem majitele podniku, ušetřím za personál, který místo kasírování může obsluhovat.

Plus je tu ještě jeden fakt, který je poměrně překvapivý. Pokud se zaměřím na mladou generaci, je potřeba zmínit, že je zvyklá na psanou komunikaci skrze telefon. Vy jim skrze Qerko dáváte možnost, aby si objednali nebo zaplatili, aniž se s někým vůbec museli bavit. Vím, zní to absurdně, ale je ohromné množství lidí, kteří to tak chtějí.

Takže když to shrnu, přilákáte víc lidí, zrychlíte obsluhu, ulevíte personálu, uděláte vyšší tržby. A to všechno dalece převyšuje náklady někde kolem jednoho dvou procent, které jsou s elektronickou platbou spojené.

Přesvědčíte o tom i hospodského v nějaké zapadlé vesnici?
V Česku bude odhadem až šedesát tisíc míst, kde se dá najíst nebo napít. Jestli jsou někde v hospodě na konci světa tři stoly a chodí tam pořád stejných dvacet lidí, moc nedává smysl, aby se tam zavedlo Qerko nebo jiná forma digitalizace. Nebudeme chodit s kanonem na vrabce. Máme ale obchodní zástupce, kteří podniky znají a kteří jsou schopni konkrétním podnikům nabídnout nejlepší řešení, jež tam bude fungovat.

Na využití různých forem digitalizace má podle mě zásadní vliv, jestli jste majitel podniku, který je celou otevírací dobu na place a má nad vším dohled. Pak tu jsou ale podniky, kterých je asi většina, kde majitel být pořád nemůže a má lidi, kteří to za něj řídí. Tam nějaká forma chytrého dohledu dává větší smysl.

Prazdroj se stal minoritním partnerem v projektu Piano Group spadajícím pod investiční skupinu Miton. Proč jste do toho šli?
Mají nástroje, které s digitalizací v gastronomii pomáhají. Dávají dohromady celý ekosystém, který hospodskému dovolí líp podnikat. Hlavní tam jsou dva směry: Ten první se zaměřuje na pomoc v rámci hospodářství, lidských zdrojů, zásob… Druhý řeší to, jak díky digitalizaci dostat do hospod víc lidí, a když už je tam hospodský má, jak s nimi co nejlépe pracovat.

Hospodský musí znát svého zákazníka. Musí vědět, kdo mu tam chodí, jak často, kdy tam byl naposled, proč třeba dlouho nepřišel. Pokud tohle všechno ví, umí na něj zacílit a třeba tomu, kdo dlouho nepřišel, dát vědět, že má pro něj něco, proč by měl zase dorazit.

Nově navíc společně spouštíme i to, že majitelé hospod a restaurací mohou skrze Qerko nebo Piano platit závoz piva a do budoucna snad i další zboží přímo z plateb za pití a jídlo, které už přes aplikaci zaplatili hosté. Odstraní se tím tak typický provozní problém, kdy hospodští musejí hlídat, aby měli připravenou hotovost na úhradu zásobování.

Kolik podniků s Qerkem máte?
Těch, kde se čepuje některé z našich piv, je kolem tisícovky, ale celkem jich je asi šestnáct stovek, což je číslo, které chceme do konce roku zvýšit a jejich majitelům nabídnout i další digitální služby. Digitalizaci u našich odběratelů otevíráme dveře, protože v tom vidíme budoucnost. Jednou z našich rolí je zkrátka pomoci digitalizovat gastro segment, protože je v našem zájmu, aby přežil.

Na kolik vás taková podpora digitalizace vyjde?
Přesně vám to neřeknu. Platí ale, že ročně dáváme přes 400 milionů korun ročně do různých aktivit, vystavení a nástrojů, které podle nás nějakým způsobem pomáhají hospodským. Digitalizace, která v minulosti nebyla tak důležitá, z celkové částky odčerpá samozřejmě jen malou část, ale počítáme, že to výrazně poroste.

Jste pár měsíců na místě obchodního ředitele Plzeňského Prazdroje. Co je váš hlavní úkol? Prodat víc piva?
Jsem v Prazdroji skoro dvacet let, takže určitě nepřicházím s revolucí, spíš s evolucí. Chci přinést znalosti a zkušenosti získané v Německu, které se můžou hodit i u nás. Je potřeba si přiznat, že pivo je segment, který dlouhodobě klesá, bude klesat a asi nikdo v téhle republice si nemyslí, že se piva bude pít a vařit víc.

Na nás, coby na jednom z hlavních hráčů na trhu, je si s tím poradit a vymyslet, jak se o celou pivní kategorii postarat tak, aby pokles nebyl zásadní, aby pivo pořád bylo relevantní nápoj. Zároveň se musíme stále dívat na ostatní produkty, které nám s tím mohou pomoci. Teď třeba zažíváme ohromný boom nealkolických ochucených piv.

Taky musíme dát spotřebiteli ten správný zážitek, což nemusí být jenom o pivu. Když totiž bude mít podnik perfektně načepované pivo, ale všechno další bude stát za nic, zákazník nepřijde. Celá cesta piva k zákazníkovi musí být atraktivní.

Jak to zařídíte? Budete hlídat, jestli je hospoda vymalovaná, toalety jsou čisté a výčepní se usmívá?
To je základ, na který jsme se začali soustřeďovat už několik let zpátky. Třeba právě podoba toalet byla jedním ze základních indikátorů, který nám říkal, jestli je ta provozovna dobrá. Všichni se nám smáli, ale zejména pro ženy je čistota záchodů strašně důležitá. Když to nebylo ideální, pomáhali jsme jim situaci zlepšit.

Ta doba už je ale pryč, ne?
Dnes už jsme naštěstí dál. Podobné je to i s kvalitou čepovaného piva, kde dřív byly velké problémy, ale teď vidíme, že většina podnikatelů si na to dává pozor. Dnes je stav takový, že máme hodně provozoven s dobrou a ohromné množství s excelentní kvalitou piva. Celý segment se v tomto směru ohromně posunul, a proto se taky přesouvá naše podpora.

Byl jste byl čtyři roky v Německu, což je jedna z nejvíc pivních zemí na světě. Co jste si odtamtud přivezl?
Tamější trh je daleko rozmanitější a my se tomu v Česku začínáme blížit. Historicky jsme si vystačili s hospodou, restaurací a diskotékou, ale teď je i tady daleko víc bister, kaváren nebo rychlých občerstvení, čímž nemyslím jen nadnárodní řetězce, ale i lokálních podniky s kvalitním jídlem a pitím. A na to je potřeba z naší strany reagovat.

Je cesta, jak dostat Prazdroj do bistra? Nejspíš tam bude řemeslné pivo z nějakého blízkého minipivovaru…
Nemusíme všude dávat klasický ležák. To nebude fungovat. Od toho máme Proud s nižším obsahem alkoholu a nižší hořkostí. To je za nás pivo, které má pro takový typ podniku smysl. Nemůžeme spotřebitelům diktovat, co chtějí. Spotřebitel je bůh, král, který říká, co chce, a naším úkolem je se mu přizpůsobit.

Jak?
Snažit se zpomalit ten trend, kdy spotřeba piva klesá. Neděje se to, že by mladý spotřebitel přestal pít pivo, ale má jinou frekvenci a pohybuje se na různých místech. Nebo nejde do nějakého podniku, ale pivo si koupí v obchodě a vypije ho na party na zahradě.

I při nákupu piva v supermarketu by ale měl mít příjemný zážitek. V Německu když vstoupíte třeba do řetězců Edeka nebo Rewe, dostanete zážitek z nakupování, který je nesrovnatelný s českými obchody. I to za nás hraje roli. A netýká se to přímo jen piva.

Co je v německých obchodech jinak?
Je tam vidět, jak mnohem víc řeší, jak vystavují zboží, jak se o něj starají nebo jak pracují se světlem a hudbou. Všechno má vliv. Ve velkých obchodech třeba u pultu s masem nestojíte ve frontě, ale dostanete pořadové číslo a víte, že na vás dojde řada za deset minut a vy se tam buď můžete posadit, nebo pokračujete v nákupu a po chvíli se vrátíte. Jedna taková věc neudělá zásadní změnu, ale když se dají dohromady, pak je zážitek jít nakupovat.

Co s tím můžete dělat vy?
Pokud má obchodník zájem, poradíme mu, jak designovat pivní sekci, jak seskupit jednotlivá piva, a to nemluvím jen o těch našich, aby to logicky dávalo smysl a spotřebitel našel, co očekává. Důležité také je, aby to celé vypadalo hezky. Aby tam nebyla paleta a na ní balení piv.

Ještě k vašemu angažmá v Německu. Jak se tam daří vašemu mateřskému koncernu Asahi?
V Německu je roční spotřeba nějakých osmdesát milionů hektolitrů piva. My děláme něco pod milion, ale každoročně rosteme, ačkoli celý pivní trh v Německu klesá daleko víc než ten náš. Velké průmyslové pivovary tam jsou ve ztrátě a nevědí, jak z toho ven.

Nám tam pomáhají dobré značky, hlavně italské Peroni, které je naší německou jedničkou. Daří se i polskému pivu Tyskie, které je hodně populární u mladých do pětadvaceti let. V gastru je to Pilsner Urquell, se kterým se soustřeďujeme na hospody a restaurace.

Může Pilsner Urquell v Německu růst?
V hospodách ano, v retailu si nemyslím, protože narážíme na chuťový profil. Jednoduše řečeno je moc hořký. Když totiž ochutnáte standardní německá piva, hořkost není tak výrazná. Vždycky tam bude mít svoje místo, ale že by to bylo pivo, které bude dělat čísla například na úrovni Heinekenu, to se nikdy nestane.

Zpátky domů. Jaká je letošní sezona z vašeho pohledu? Pomáhá vám teplé léto? Máte za sebou hokejové a fotbalové mistrovství světa…
Hokej nám nějaká čísla udělal, ale fotbalové mistrovství jsme hlavně kvůli časovému posunu (hrálo se na americkém kontinentě, pozn. red.) téměř neregistrovali. Pokud jde o současná vedra, obecně platí, že čím je v létě tepleji, tím více se zákazníci přiklánějí ke slabším, a především k nealkoholickým pivům. Ležáky lidé preferují při teplotách okolo dvaceti stupňů a s vyššími teplotami přecházejí na desítky.

Z celkového pohledu jsme v půlce sezony a zatím vidíme meziroční nárůst nealkoholických piv, klasické pivo oproti prvnímu pololetí loňského roku mírně kleslo. Ale jsou výjimky, třeba ležák Pilsner Urquell roste. Pořád je ale před námi velká část léta, takže uvidíme, jak to dopadne.

Říkáte, že spotřeba piva v Česku už neporoste. Opravdu není šance to zvrátit?
Podle mě není a nemyslím si, že v České republice existuje někdo, kdo podniká v pivním byznysu, který by se vsadil, že za deset let bude spotřeba piva větší. Je prostě potřeba přistoupit na to, že trend se mění.

My tak děláme všechno pro to, aby pokles pivní kategorie nebyl dramatický a pevně věřím, že kdybychom my a i ostatní pivovary nedělali na její podporu to, co děláme, klesala by daleko víc.

O kolik?
To vám nikdo neřekne.

Prazdroj pozve fanoušky piva na cestu po stopách pivních surovin

Publikováno:před 20 dnyZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Voda, chmel, ječmen a pivovarské kvasinky. Čtyři suroviny, ze kterých vzniká český ležák. Na exkluzivní prohlídku po jejich stopách pozve Plzeňský Prazdroj během léta a podzimu dvacítku lidí, kteří se zapojí do soutěže v rámci osvětového projektu „280 dní cesty piva“. Výherci zažijí unikátní prohlídky míst, kam se lidé běžně nedostanou. Pivovarníci z Prazdroje i pěstitelé surovin otevřou fanouškům dveře do zákulisí a detailně jim předvedou, jakou roli hraje každá ze surovin na více než tři čtvrtě roku trvající cestě k ležáku. Tu ukazuje Prazdroj již od jara v přímém přenosu na stránkách jaksevaripivo.cz.

„Připravili jsme nevšední zážitek pro ty, kteří se o výrobu ležáku skutečně zajímají. Projdeme s nimi všechny čtyři kapitoly pivních ‚ingrediencí‘, z nichž se postupně skládá příběh českého ležáku. Role průvodců se ujmou lidé, kteří se již mnoho let podílejí na výrobě plzeňského piva. Ti jsou totiž naší pátou ‚surovinou‘, bez níž by ležák nemohl vzniknout,“ popisuje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Pět výherců srpnového kola soutěže navštíví chmelnici, kde si pod dohledem chmelaře Aleše Mašanského a manažera udržitelnosti Prazdroje Jakuba Zaorala vyzkoušejí ruční česání chmele a podívají se na jeho následné zpracování na jedné z nejmodernějších sušiček v Česku.

Soutěžící, kteří uspějí v září, s vedoucím energetiky plzeňského pivovaru Vladimírem Šťovíčkem prozkoumají oblast vody, která je klíčovou surovinou pro plzeňský ležák. Podívají se i ke pstruhům, kteří přímo v pivovaru pomáhají kontrolovat kvalitu vody. Se sládkem Václavem Berkou pak zamíří do historických pivovarských sklepů, kde se dozví, jak v minulosti právě voda z tajícího ledu pomáhala tyto rozsáhlé podzemní chodby chladit.

V říjnu se pěti vítězům otevře sladovna plzeňského pivovaru, kde její vedoucí Michal Šneberger představí příběh ječmene a výroby sladu. A listopadové kolo bude věnováno unikátnímu kmenu kvasinek, které pivovar používá pro svůj plzeňský ležák již od roku 1842 a do jehož tajemství pivní fandy zasvětí vrchní sládková Prazdroje Eva Sýkorová.

Do soutěže, která poběží od srpna do konce listopadu, je možné se zapojit prostřednictvím facebookového profilu Plzeňského Prazdroje. Právě tam pivovar vždy na začátku měsíce zveřejní soutěžní otázku, soutěžící pak budou psát své odpovědi do komentářů. Během čtyř soutěžních kol budou fanoušci soutěžit vždy o pět míst na jednu z tematických prohlídek do zákulisí výroby piva, které bývá většině milovníků piva skryté.

Podrobná pravidla soutěže i slow TV, která nabízí přímý přenos z výroby piva, najdou soutěžící na webu www.jaksevaripivo.cz.

Pěna, sklo a kapka empatie

Publikováno:před 26 dnyZdroj:PUXAutor:Alžběta Ročáková, PR

Kristýna Plesarová chtěla po deseti letech v gastronomii změnu. Nakonec ale z oboru neodešla, jen se v něm posunula úplně jiným směrem. V Pilsner Urquell: The Original Beer Experience v centru Prahy dnes stojí za výčepem, provází hosty českou pivní kulturou a ukazuje, že správně načepované pivo není samozřejmost. Za každou hladinkou, šnytem nebo mlíkem se skrývá technika, cit, práce s lidmi i schopnost zvládnout ruch místa, kam denně přicházejí návštěvníci z celého světa.

Kristýna se v gastronomii pohybuje už deset let. K tapsterství ji ale přivedla spíš náhoda než dlouholetý sen. Ve chvíli, kdy začala uvažovat o odchodu z oboru a toužila po nových zkušenostech, poslala životopis do Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) na Václavském náměstí v Praze. Původně mělo jít jen o brigádu na přechodné období. V PUX jí ale místo pozice ambasadorky nabídli práci tapsterky. „Za tohle rozhodnutí jsem dodnes neskutečně ráda. Výčepní práce mě začala nesmírně bavit a pořád se mám kam posouvat, což je pro mě klíčové,“ hodnotí zpětně.

Žena za pípou pořád překvapí
Ač to může působit jako klišé, pivovarnictví a výčepní řemeslo jsou pořád vnímané hlavně jako doména mužů. Žena za výčepem tak u některých hostů stále vyvolá překvapení, většinou jde ale spíše o nezvyk než o negativní reakci. V PUX působí celkem 14 tapsterů, z toho 3 ženy. „Cítím se v tom prostředí moc dobře. Určitě k tomu pomohli i kolegové, protože mě mezi sebe okamžitě přijali, a tím pádem bylo všechno jednodušší,“ říká Kristýna. Podobně podle ní reagují i návštěvníci. „Hosté z velké většiny reagují pozitivně. Vždy je to mile překvapí, obzvlášť na Škole čepování, kde s nimi trávíme více času,“ dodává.

Práce tapsterky navíc není totéž jako práce klasické výčepní. PUX je zážitková expozice, takže Kristýnin běžný pracovní den může být velmi rozmanitý. Chvíli stojí za výčepem, poté se účastní prohlídky, zapojuje se do části věnované sládkovi Josefu Grollovi, servíruje hostům ochutnávku šnytu a později učí ve Škole čepování. Každá směna je jiná, což ji baví. Velký rozdíl je také v klientele. „Doposud jsem se v žádné jiné práci nesetkala s tím, že bych obsluhovala tolik lidí z různých koutů světa,“ popisuje Kristýna. „V PUX s hosty podle mě mluvíme mnohem víc, než je zvykem v ostatních restauracích,“ doplňuje.

Dobré pivo začíná u skla
Další věc, která Kristýnu na jejím řemesle baví, je možnost vyvracet zažité mýty o pivu. Častá je podle ní třeba představa, že čepování znamená jen otočit kohoutem. V praxi ale záleží už na samotné přípravě skla: sklenice musí být správně umytá, vychlazená a mokrá. „Důležité je držet sklenici ve správném úhlu, čepovat po skle a správně trefit poměr pěny a piva. Vždy mě baví sledovat reakce žáků ve Škole čepování, když zjistí, co všechno je důležité dodržet, aby si na pivu opravdu pochutnali,“ vysvětluje.

Podle Kristýny přitom nejde jen o estetiku, ale přímo o chuť piva. „Sklo a samotná technika čepování ovlivňují výslednou chuť hodně. Pokud sklenice nebyla vychlazená, mokrá a správně umytá, podepíše se to na pěně i na pivu. Když mám pivo puštěné na příliš velkou rychlost, nemám prostor vytvořit pěnu a pivo zvlášť, a tím se zkazí říz piva. Nesmí se zapomenout, že se vždy čepuje nejdřív pěna a potom pivo do piva, případně pěna do pěny,“ podotýká.

V rámci Školy čepování se účastníci v PUX dozvídají, jak správně čepovat tři základní styly typické pro plzeňský ležák: hladinku, šnyt a mlíko. Podle Kristýny hosty nejvíce překvapuje právě mlíko, protože není příliš známé ani mezi Čechy, natož mezi zahraničními návštěvníky. Specifické je i způsobem konzumace. Správně by se mělo vypít rychle, aby se pěna nestihla proměnit zpátky v pivo. Sama ale nejraději vysvětluje šnyt, protože se za ním podle ní skrývá víc, než si lidé často uvědomují.

Kristýna se za pípou většinu času drží tradice plzeňských sládků, protože chce, aby každé načepované pivo chutnalo přesně tak, jak má. Trochu odlišně ale čepuje mlíko. „Krouživými pohyby hýbu sklenicí po obvodu kohoutu, dokud není plná po okraj. Stále čepuji po skle, ale vypadá to víc fancy a hostům se to opravdu líbí,“ popisuje svůj osobitý rukopis.

Gastro není pro každého
S rozšířeným názorem, že gastronomie je vhodná prakticky pro každého, Kristýna nesouhlasí. V tomto oboru totiž podle ní nejde jen o technické dovednosti, ale hlavně o empatii, komunikaci a schopnost fungovat pod tlakem. Člověk by měl mít práci alespoň trochu rád, zvládat kontakt s lidmi a umět si zachovat příjemné vystupování i ve stresu. „Výčepní práce se dá naučit, ale je důležité, aby měl člověk k pivu kladný vztah a aby ho práce bavila,“ upozorňuje.

Za základ dobrého servisu sama považuje milé a usměvavé vystupování. Má-li host jinou preferenci, je podle ní důležité mu v rámci možností vyhovět. Z její zkušenosti platí, že když jsou hosté přívětiví, ráda pro ně udělá něco navíc. Někdy jim například dá pivo na svůj účet, díky čemuž odcházejí spokojení a s příjemným zážitkem. Jde o drobnosti, ale v rušné a dynamické Beer Hall často právě ony rozhodují o tom, jestli si host odnese jen dobře načepované pivo, nebo i osobní vzpomínku.

S atmosférou podniku se přitom přirozeně mění i rytmus celé směny. Dobrý pracovní den podle Kristýny vypadá tak, že pivo teče správně, nepění víc, než má, hraje dobrá muzika, hosté jsou milí a tým funguje. „Špatný den je přesný opak. Když se pokazí jedna věc, vzápětí se často sesype všechno. V těchto momentech se ale snažíme s kolegy navzájem podržet a společně to zvládnout,“ popisuje.

Víc než člověk za pípou
Na podobném principu stojí i Škola čepování. Během zhruba hodinového kurzu si účastníci pod vedením zkušených tapsterů sami vyzkoušejí, jak správně načepovat Pilsner Urquell, a osvojí si základní techniky typické pro plzeňský ležák. Součástí je také výklad o pivní kultuře, péči o sklo, správné teplotě nebo práci s pěnou, tedy o detailech, které se promítají do výsledné chuti piva. Pro řadu návštěvníků je to moment, kdy se běžné posezení u piva začne měnit v zážitek a kdy pochopí, že za dobře načepovaným ležákem není jen rutina, ale konkrétní řemeslo.

Právě to je podle Lidije Kovařík, CEO Pilsner Urquell: The Original Beer Experience, pro celý koncept důležité. „Lidé si často myslí, že dobré pivo je samozřejmost. Ve Škole čepování si ale sami vyzkoušejí, že to není jen o otočení kohoutem. Najednou začnou vnímat, kolik drobných věcí rozhoduje o výsledku: sklo, pěna, teplota i samotná práce tapstera za výčepem. Právě tapsteři jim to dokážou předat nejlépe, protože za tím výčepem opravdu stojí každý den,“ říká.

I proto v PUX tapsteři nepůsobí jen jako lidé za pípou. Jsou zároveň hostiteli, průvodci, lektory i ambasadory české pivní kultury pro návštěvníky z celého světa. Právě tahle proměnlivost je pro Kristýnu jedním z důvodů, proč ji práce pořád baví. „Každá směna je v něčem rozdílná, což mě baví, protože to není pracovní stereotyp,“ shrnuje. A možná právě v tom je podstata řemesla: dobře načepované pivo není jen technika, ale i způsob, jak hostům předat kus české pivní tradice.

Historie plzeňského piva: Jak vznikl český poklad, který změnil svět pivovarnictví

Publikováno:před měsícemZdroj:iReceptář.czAutor:Laura Maximová

Dnes si bez něj českou hospodu jen těžko představíme, ale jeho vznik provázela spíš odvaha než jistota úspěchu. Plzeňské pivo se zrodilo díky touze uvařit kvalitnější ležák a během několika let si získalo oblibu daleko za hranicemi českých zemí.

Plzeňské pivo dnes znají lidé téměř po celém světě. Málokdo ale ví, že za jeho vznikem stojí nespokojenost plzeňských měšťanů s tehdejší kvalitou piva. Právě touha uvařit opravdu dobrý ležák vedla ke vzniku nápoje, který se stal vzorem pro většinu světlých piv na světě. Příběh plzeňského piva je plný zajímavostí, od první várky přes slavnou hospodu U Pinkasů až po cestu na císařský dvůr i do zámoří.

Všechno začalo nespokojeností
Na začátku 19. století se pivo v Plzni vařilo jednotlivými právovárečnými měšťany. Jeho kvalita však byla velmi rozdílná, a tak vznikla myšlenka postavit společný pivovar, který by vařil kvalitní pivo podle jednotných pravidel.

Nový Měšťanský pivovar otevřel cestu k historickému okamžiku. Dne 5. října 1842 zde sládek Josef Groll uvařil první várku nového plzeňského ležáku. Právě tento den je považován za zrod legendy.

Pivo si rychle získalo Prahu
Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Už v dubnu roku 1843 si pražský krejčí Jakub Pinkas nechal od svého přítele Martina Salzmanna přivézt dvě vědra plzeňského ležáku.

Pivo ho natolik okouzlilo, že zanechal své původní profese a otevřel hostinec U Pinkasů. O oblibě nového ležáku svědčí i to, že podnik musel být brzy rozšířen o sousední dům. Mezi jeho hosty později patřily osobnosti jako Josef Dobrovský, František Palacký nebo Tomáš Baťa.

Z Plzně až na císařský dvůr
Plzeňské pivo si brzy našlo cestu i za hranice českých zemí. První dodávka do Vídně zamířila k Josefu Šedivému, kterému bylo doručeno 65 věder piva.

Obliba ležáku postupně rostla natolik, že se Měšťanský pivovar stal oficiálním dodavatelem císařského dvora. Ve Vídni byl později otevřen také vlastní sklad.

Když se objevily napodobeniny
Popularita plzeňského ležáku měla i svou stinnou stránku. Na trhu se začala objevovat piva, která se snažila jeho úspěchu využít.

Proto si Měšťanský pivovar v roce 1859 zaregistroval ochrannou značku Pilsner Bier. O několik desetiletí později, v roce 1898, vznikla také ochranná známka Pilsner Urquell, která měla chránit jedinečnost původního plzeňského piva.

Od sudů k lahvím
S rostoucí poptávkou začal pivovar stáčet pivo také do lahví. Na konci 19. století vznikla první stáčírna, která sloužila dalších sedmdesát let.

Rozvíjela se také doprava. Pivovar si pronajímal a později kupoval železniční vagony, pořídil vlastní lokomotivu a postupně i první nákladní a osobní automobily. Díky tomu se plzeňské pivo dostávalo stále dál.

Chuť, která odolala času
Jednou z největších zajímavostí je skutečnost, že chuť piva Pilsner Urquell byla už v roce 1897 podrobena odborným analýzám ve švýcarské laboratoři v St. Gallenu. Když laboratoř Labor Veritas provedla měření znovu v roce 2008, potvrdila stejné parametry kvality.

Podle Plzeňského Prazdroje si tak pivo dodnes zachovává chuť, která mu přinesla světovou proslulost.

Plzeňský Prazdroj loni vyvezl méně piva a zaplatil nejvyšší daně

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Plzeňský Prazdroj v loňském roce vyvezl 1,82 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční pokles o 7,9 procenta. Export přibrzdilo počasí i celosvětový útlum spotřeby piva, a to i v tradičních exportních destinacích jako Slovensko, Německo nebo Polsko. Na daních do státního rozpočtu pivovar odvedl historicky nejvyšší částku přes 6,6 miliardy korun.

„Na důležitých vývozních trzích vidíme obdobnou náladu jako v Česku. Spotřebu ovlivňují ekonomické faktory i měnící se spotřebitelské trendy. V klíčových zemích pro náš export, jako jsou Slovensko, Německo, Polsko nebo Jižní Korea, se loni odbyt snížil nebo stagnoval,“ uvádí Michal Mrowiec, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Například na Slovensku, které je pro Prazdroj vůbec největším vývozním trhem, se prodeje snížily o necelých 6 %, Polsko hlásilo pokles o 4 %, Jižní Korea propadla o 15 %.

Přes všeobecný útlum poptávky zůstává Prazdroj největším exportérem českého piva, které vyváží do zhruba 50 zemí světa, včetně exotických destinací jako například Filipíny, Singapur, Island nebo Mongolsko. Nejžádanějším exportním artiklem z jeho portfolia byl loni tradičně ležák Pilsner Urquell. Ten v minulém roce slavil úspěch na světové výstavě v Japonsku, a i díky tomu se vývoz do země vycházejícího slunce zvýšil o 38 %.

Roste obliba plechovek, ale i cena hliníku
Z loňského vývozu Prazdroje tvořily přibližně 41 % plechovky, 28 % vratné skleněné lahve, 7 % nevratné lahve do vzdálených destinací a necelou čtvrtinu pivo v sudech a tancích. „Když sečteme naši loňskou produkci plechovek pro domácí trh i zahraničí, tak nám vyjde, že se už dostaly na roveň skleněným lahvím. Hliníkové plechovky získávají u spotřebitelů stále větší oblibu, ačkoliv současná geopolitická situace jim moc nepřeje. Od února, kdy začala válka na Blízkém východě, zdražil hliník o zhruba 12 %. I když se situace mírně uklidnila, ceny hliníku se drží výrazně nad úrovní z doby před konfliktem. Zvýšily se taky ceny pohonných hmot. A od dodavatelů některých materiálů pro obaly a logistiku jsme již dostali výzvu k předzásobení,“ uvádí Michal Mrowiec.

Historicky nejvyšší platba daní
Pokles prodejů zaznamenal Prazdroj loni nejen v zahraničí, ale i v tuzemsku, a to o 2 % oproti roku 2024. Útlum v prodejích doma a ve světě se tak propsal i do finančních výsledků společnosti. Celkové tržby pivovaru v loňském roce poklesly o zhruba 3 % na 22,4 miliardy korun. Zisk po zdanění se snížil o procento na 5,85 miliardy korun. Do státního rozpočtu odvedl Prazdroj na přímých i nepřímých daních vůbec nejvyšší částku ve své historii ve výši 6,63 miliardy korun a zařadil se mezi TOP 10 největších plátců daně z příjmu v České republice.

„Plzeňský Prazdroj je už od roku 1842 úzce spjatý s Českem, platí zde daně, investuje do české pivní kultury i rozvoje pivovarnictví, odebírá produkty od lokálních dodavatelů a zaměstnává zde přes 2000 lidí. Každoročně také investujeme do rozvoje našich pivovarů, abychom dokázali uspokojit poptávku po našich produktech a dokázali jsme spotřebitelům dodávat jejich oblíbená alkoholická i nealkoholická piva stále v té nejvyšší kvalitě,“ říká Michal Mrowiec. V roce 2025 se jednalo o částku 1,66 miliardy korun, kterou Prazdroj investoval do inovací, udržitelných technologií i do vylepšení svých pivovarů, například do nového plně automatizovaného skladu v Plzni.

Na podporu hospod a restaurací pak loni investoval více než 420 milionů korun. Dodává jim výčepy, pivní tanky, předzahrádky nebo sklenice a pomáhá i se vzhledem tím, že spolufinancuje nové fasády nebo zvelebení interiérů. Současně pivovar podnikům nabízí také poradenství v mnoha oblastech jako je digitalizace provozu, péče o pivo, skladba menu, školení obsluhy nebo propagace.

„Naše investice významně pomáhají i navázaným odvětvím a lidem, kteří v nich pracují. Obliba piv z Prazdroje doma i v zahraničí tak výrazně přispívá k prosperitě celého dodavatelsko-odběratelského řetězce v Česku od pěstitelů ječmene a chmele až po hospody a obchody,“ dodává Michal Mrowiec.

Prazdroj se ptá lidí, co pro ně znamená jít „na jedno“

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Plzeňský Prazdroj se začátkem letní sezóny zesiluje aktivity zaměřené na podporu zodpovědného a střídmého pití. Pivovar v červnu odstartoval s influencerem Patrikem Budayem osvětovou kampaň, v níž vysvětluje význam klasické české hlášky „jít na jedno“. Ve videích na sociálních sítích ukazuje, že jde především o výzvu k setkávání přátel bez nutnosti nadměrného pití. Na letní hudební festivaly pak opět přiveze alkotestery, které díky snadnému a rychlému testování umožní návštěvníkům lépe vyhodnotit aktuální kondici.

„Přístup Čechů k alkoholu se v posledních letech výrazně mění. Lidé žijí aktivněji, hledají zážitky a častěji řeší, co pijí, kolik toho vypijí a v jakém kontextu. Ukazuje se také, že pro řadu lidí jít takzvaně ‚na jedno‘ už neznamená touhu po alkoholu, ale spíš potřebu být s lidmi, popovídat si nebo někam patřit,“ vysvětluje Jolana Hájková, specialistka společenské odpovědnosti v Plzeňském Prazdroji. Odklon Čechů od alkoholu potvrzuje i aktuální studie Státního zdravotního ústavu. Ta uvádí, že spotřeba čistého alkoholu na hlavu v Česku v roce 2025 meziročně klesla o 18 % na historické minimum 5,8 litru.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě nabádá k zodpovědné konzumaci a nyní se spojil s influencerem a učitelem skateboardingu Patrikem Budayem, který se v sérii krátkých rozhovorů ptá rozdílných dvojic, co pro ně znamená „jít na jedno“. Před kamerou postupně stanuly velmi různorodé páry s rozdílnými životními zkušenostmi, své názory tak sdílí například matka s dcerou, štamgast a výčepní nebo studentka a pracující. Kampaň ukazuje, že význam spojení „jít na jedno“ znamená pro každého vlastně něco jiného. A často jde spíš o společenské setkání nebo kontakt s přáteli než o samotný alkohol.

„Z reakcí respondentů je zřejmý sociální a společenský aspekt toho ‚jít na jedno‘. Je dobře, že jde primárně o to být s někým než pít s někým. Zpozornět bychom ale měli ve chvíli, kdy se z chození ‚na jedno‘ pro někoho stává pravidelný zvyk, jak třeba odbourat stres nebo se bavit, což je v české společnosti typické,“ říká Otakar Veselý, odborník na závislost mladistvých a odborný garant projektu Respektuj 18, který videa doplňuje svým komentářem. Jak ale ukazuje studie Státního zdravotního ústavu, v Česku pije alkohol o samotě pouze 10,6 % lidí. Pro většinu Čechů je zásadní společnost, nejčastěji tak pijí alkohol s rodinou či partnery (43,7 %), přáteli (40,1 %) nebo s kolegy z práce (5,1 %).

Myšlenka kampaně a její kreativní ztvárnění vycházejí z dílny Lafluence Agency, režie spotů se zhostil Jakub Oudes. Videa poběží od druhé poloviny června do srpna na Instagramu @respektuj18. Od září pak bude kampaň pokračovat aktivací přímo v padesátce vybraných restaurací v Česku, kde se téma „jít na jedno“ objeví například na pivních táccích nebo rezervačních cedulkách.

Alkotestery podpoří odpovědné chování
V létě Prazdroj zvedne téma odpovědné konzumace i na velkých hudebních festivalech Beats for Love, Colours of Ostrava nebo Brutal Assault. Návštěvníkům nabídne praktickou možnost orientačně se otestovat pomocí alkotesterů AlcoForce, které jim během několika vteřin pomohou odhadnout aktuální hladinu alkoholu v dechu.

„Odpovědná konzumace není o zákazech. Před začátkem léta, kdy je zahrádková a festivalová sezóna v plném proudu, chceme bez moralizování ukázat, že odpovědnost začíná vlastním vědomým rozhodnutím a že jít na jedno neznamená jít se opít. Díky alkotesterům dáváme lidem praktický nástroj, který jim pomůže lépe odhadnout vlastní kondici, rozhodnout se vědomě a bezpečněji naplánovat návrat domů,“ uvádí Jolana Hájková. V průběhu letní sezóny budou alkotestery také v pražských Žlutých lázních a na nádvoří plzeňského pivovaru, kde v červenci a srpnu probíhá festival Léto v Prazdroji.

Prazdroj tak navazuje na loňskou aktivitu, kdy nabídl speciální digitální alkotestery návštěvníkům Colours of Ostrava. Během festivalu bylo provedeno více než 1 300 orientačních dechových testů, přičemž téměř 6 z 10 testovaných mělo alkohol v dechu. Dalších více než 1500 testů si během loňského léta vyzkoušeli hosté ve vybraných hospodách a restauracích po celém Česku. Právě tato zkušenost ukazuje, že lidé často vítají jednoduchý nástroj, který jim pomůže lépe odhadnout vlastní kondici a naplánovat bezpečný návrat domů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.10.08.2026 16:05911