V Plzeňském Prazdroji za 370 milionů korun zdvojnásobují velikost loni otevřeného automatizovaného skladu. Nově napojená hala má být v provozu na jaře příštího roku. Zatímco teď vozíky bez zásahu lidské ruky ze skladu vyvážejí přibližně 290 palet piva za hodinu, v příštím roce to bude 390.

První část automatizovaného skladu za 780 milionů korun zprovoznil Prazdroj v loňském roce. Po dokončení a zprovoznění přístavby v příštím roce budou sklady společně s expediční budovou zaujímat plochu 13 500 metrů čtverečních. „To odpovídá ploše téměř dvou fotbalových hřišť. Oproti současným 17 400 paletám lahvového a plechovkového piva bude rozšířený sklad připravený až pro 42 tisíc palet, tedy přes 50 milionů piv,“ vypočítal mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář, který ve středu informoval o nové přístavbě.

Nový sklad navazuje na budovu hlavní stáčírny a zboží do něj putuje automaticky. Palety převážejí vozíky, takzvané gondoly, kterých je nyní 28 a po dokončení druhé fáze skladu jich přibude dalších šest. Gondoly se pohybují po kolejích v délce půl kilometru, umí zboží zavézt do jedenáctipatrového regálového systému, kde je jeřábové zakladače uloží do přesně určeného místa.

příštím roce to bude 390.
Plzeňský Prazdroj investuje dalších 370 milionů korun do rozšíření...
Plzeňský Prazdroj investuje dalších 370 milionů korun do rozšíření...
Plzeňský Prazdroj investuje dalších 370 milionů korun do rozšíření...
Plzeňský Prazdroj investuje dalších 370 milionů korun do rozšíření...
Plzeňský Prazdroj investoval do nové plně automatizované skladovací haly více...
17 fotografií

První část automatizovaného skladu za 780 milionů korun zprovoznil Prazdroj v loňském roce. Po dokončení a zprovoznění přístavby v příštím roce budou sklady společně s expediční budovou zaujímat plochu 13 500 metrů čtverečních. „To odpovídá ploše téměř dvou fotbalových hřišť. Oproti současným 17 400 paletám lahvového a plechovkového piva bude rozšířený sklad připravený až pro 42 tisíc palet, tedy přes 50 milionů piv,“ vypočítal mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář, který ve středu informoval o nové přístavbě.

Nový sklad navazuje na budovu hlavní stáčírny a zboží do něj putuje automaticky. Palety převážejí vozíky, takzvané gondoly, kterých je nyní 28 a po dokončení druhé fáze skladu jich přibude dalších šest. Gondoly se pohybují po kolejích v délce půl kilometru, umí zboží zavézt do jedenáctipatrového regálového systému, kde je jeřábové zakladače uloží do přesně určeného místa.

„I když se automatizovaný sklad podstatně zvětší, díky použitým technologiím, budou k jeho kontrole stále stačit stejní čtyři zaměstnanci, kteří obsluhují i první sklad. O údržbu technologií se pak stará devítičlenný tým elektroniků a mechatroniků,“ uvedl manažer skladů Plzeňského Prazdroje František Holý.

Automaty kontrolují i stáří piva
Systém ve skladu podle Kováře automaticky kontroluje kvalitu palet a jejich zabalení, současně dohlíží i na termíny expirace piva. „Každá paleta má unikátní kód, který zaručuje přesné vyskladnění a vylučuje lidskou chybu. Takže se nemůže stát, že by zákazník dostal ze skladu jiné pivo, než si skutečně objednal,“ prohlásil Kovář.

Po rozšíření skladu bude automatický systém schopný každou hodinu dopravit na expedici k naložení pivo pro 12 kamionů.

Kovář řekl, že po loňském zprovoznění prvního automatizovaného skladu firma nepotřebuje tolik vysokozdvižných vozíků, což je přínosem i pro životní prostředí.

„Omezení potřeby vysokozdvižných vozíků umožnilo Prazdroji snížit produkci CO2 až o 500 tun ročně. Letos na podzim pivovar počítá s instalací 1 020 fotovoltaických panelů na střechách obou budov skladu, to ročně uspoří dalších zhruba 145 tun CO2. Soláry pak z 28 procent pokryjí energetické nároky skladu,“ vypočítal Zdeněk Kovář.

Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, který poslední roky zdražoval vždy od 1. října své produkty o několik procent, nezvýší letos ceny balených ani sudových piv. ČTK to zjistila od obchodních řetězců, jimž v těchto dnech pivovar rozesílá nové ceníky. Informace dnes potvrdil ČTK mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Zvýšení cen zatím neplánuje ani Rodinný pivovar Bernard z Humpolce na Pelhřimovsku, zjistila ČTK.

"K dnešnímu dni jsme náš ceník nezměnili, a to jak u baleného, tak u čepovaného piva," uvedl Kovář. Dodal, že jde o jednu z forem podpory hospod. "Chceme nadále pokračovat v podpoře spotřebitelů i hospodských, ať už formou investic v našich pivovarech, nebo formou podpory restaurací, rozšiřováním nabídky nebo tím, že jsme naše ceny od loňského října nezvyšovali," řekl.

Mluvčí neuvedl, zda pivovar plánuje zvýšení cen v jiném termínu ještě do konce letošního roku. "Omlouváme se, ale k jakýmkoliv dotazům ohledně cenové politiky a změn do budoucna se nemůžeme vyjadřovat," uvedl. Řetězce i hospody shodně tvrdí, že podle jejich informací a dosud zavedené praxe plzeňský pivovar už letos ceny nezvedne.

Prazdroj naposledy zvýšil ceny balených i sudových piv v říjnu 2023. Kvůli tehdy složité situaci v gastronomii vzrostla více cena lahví a plechovek, v průměru o 1,50 Kč na půllitr, u sudových a tankových piv o korunu. "V průměru šlo o nárůst 5,7 procenta, méně než loňská inflace," uvedl mluvčí. Pivovar zvyšoval v posledních letech ceny k 1. říjnu a jeho rozhodnutí pak většinou následovaly další pivovary.

Zvýšení cen zatím neplánuje ani Rodinný pivovar Bernard. "Rodinný pivovar Bernard sleduje situaci na trhu a také vývoj cen vstupních surovin a energií, které mají zásadní vliv na celkové výrobní náklady. Podle toho se bude rozhodovat o případné úpravě cen piva," uvedl dnes na dotaz ČTK mluvčí pivovaru Radek Tulis.

Podle ekonomů má cenová zdrženlivost Prazdroje logické opodstatnění. "I když výrobci piva letos něco málo ušetří na ceně energií, náklady práce rostou sedmiprocentním tempem. Takže ponechání cen na stávající úrovni je spíše překvapivé, když všechno kolem zdražuje o dvě až tři procenta ročně," řekl hlavní ekonom Datarunu Petr Bartoň. Lahvové pivo v obchodech podle něj od loňska zdražilo v průměru o devět procent. Pokud za takové situace nějaký pivovar nezdraží, tak ve skutečnosti reálně zlevňuje, dodal.

Prazdroj v posledních letech výrazně investuje do výroby, loni 1,9 miliardy Kč. V Plzni zprovoznil plně automatizovaný sklad a automatickou třídičku vratných lahví, ve Velkých Popovicích dokončil stáčírnu. Letos plánuje druhou etapu skladu v Plzni. "Dále jsme loni investovali téměř půl miliardy korun do českých hospod a restaurací, jimž systematicky pomáháme finančně i materiálně. Dodáváme na vlastní náklady výčepy, tanky, vybavení předzahrádek nebo sklenice. Spolufinancujeme nové fasády nebo vylepšení interiérů hospod," řekl Kovář. Dále pomáhá hospodským s ekonomikou provozu, skladbou menu, obsluhou, péčí o pivo a s propagací.

Prazdroj loni prodal na tuzemském trhu 7,4 milionu hektolitrů piv, meziročně o 1,2 procenta víc, když růst zaznamenal v obchodech i hospodách. Prodeje v cizině loni meziročně klesly o 0,6 procenta na 5,1 milionu hektolitrů. Přímý export, tvořený převážně ležákem Pilsner Urquell dosáhl 1,8 milionu hektolitrů, zbytek tvořila licenční výroba Kozla.

Hospoda Na Spilce slaví dva roky od znovuotevření po kompletní rekonstrukci. Dárkem pro všechny hosty je rozšíření stálé nabídky o nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell, který bývá v hospodách dostupný pouze v říjnu u příležitosti výročí uvaření první várky plzeňského piva. Celoročně je tak na čepu jen na dvou místech – v plzeňské pivnici Na Parkánu, která sídlí v budově plzeňského Pivovarského muzea, a nyní nově právě v Hospodě Na Spilce v Plzeňském Prazdroji.

„Pivo Pilsner Urquell vaříme už téměř 182 let a pořád podle stejné receptury. Naprosto stejné pivo v té nejvyšší kvalitě pak dodáváme do hospod i obchodů po celém světě. Ale nefiltrované plzeňské pivo je k ochutnání jen velmi zřídka. Přičemž se vaří stejně jako běžně prodávané pivo, jen neprojde v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstane v něm malé množství pivovarských kvasnic, takže má plnější chuť,“ vysvětluje Václav Berka, emeritní vrchní

Jedním ze dvou stálých míst, kde si mohou hosté vychutnat nefiltr Pilsner Urquell, je Hospoda Na Spilce na nádvoří plzeňského pivovaru. Patří mezi největší podniky v České republice a nachází se v prostorách bývalých kvasných sklepů. V roce 2022 prošla výraznou proměnou, a to jak z hlediska interiéru, technologií, tak i menu. Tým zkušených profesionálů tu vaří jídla z prvotřídních surovin pocházejících zpravidla od lokálních farmářů a často také přímo z plzeňského piva. Zdejší pýchou je pak perfektně ošetřené a načepované pivo – včetně nefiltrovaného ležáku Pilsner Urquell. Jeho mimořádnou oblibu dokazuje mimo jiné i fakt, že je dlouhodobě nejprodávanějším pivem programu Volba sládků. Jeho součástí bývá tradičně v říjnu, kdy si pivovar připomíná výročí uvaření první várky legendárního plzeňského ležáku.Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj měl loni čistý zisk 5,9 miliardy korun, stejný jako o rok dříve. Tržby meziročně vzrostly o 10,2 procenta na 21,6 miliardy Kč. Největší tuzemský pivovar loni prodal v ČR i v cizině meziročně o půl procenta více piva, celkem 12,5 milionu hektolitrů. Rekordní investice do rozvoje pivovarů dosáhly téměř dvou miliard korun. Na přímých i nepřímých daních odvedl do státní pokladny dosud nejvíce, celkem 6,2 miliardy Kč. V tiskové zprávě informoval mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

V ČR prodal pivovar 7,4 milionu hektolitrů piv, meziročně o 1,2 procenta víc, když růst zaznamenal v obchodech i v hospodách. Prodeje v zahraničí loni meziročně klesly o 0,6 procenta na 5,1 milionu hektolitrů.

Export piva
"Přímý export, tvořený převážně ležákem Pilsner Urquell, který se vyrábí pouze v Plzni, dosáhl 1,8 milionu hektolitrů," uvedl Kovář. Zbytek tvořila licenční výroba Kozla. Největšími exportními teritorii byly Slovensko, Německo, Polsko, ale také Jižní Korea, Maďarsko a Nizozemsko. Naopak do Ruska a Běloruska od začátku války na Ukrajině Prazdroj nevyváží. Tři čtvrtiny exportu tvořilo pivo v lahvích a plechovkách, zbytek sudové a tankové pivo.
"Jakkoliv byl loňský rok náročný, podařilo se nám dosáhnout dobrých výsledků. A to nejen v prodejích piva, ale také v dalších oblastech. Výrazně jsme investovali do rozvoje české pivní kultury i do inovací v našich pivovarech," řekl generální ředitel Dragos Constantinescu. Díky hospodářskému růstu přispěl Prazdroj rekordní částkou do státního rozpočtu. "Odvedli jsme na daních celkem 6,2 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy na dani z příjmu. Prazdroj se tak opět zařadil mezi největší plátce daní z příjmu v Česku," uvedl.

Rozvoj pivovarů
Do rozvoje a vylepšení pivovarů šlo loni rekordních 1,9 miliardy korun. "V plzeňském pivovaru jsme otevřeli moderní, plně automatizovaný sklad a zprovoznili automatickou třídičku vratných lahvích, první zařízení svého druhu v ČR. Ve Velkých Popovicích jsme rozjeli novou stáčecí linku a také jsme tam zahájili výrobu elektřiny ve vlastní fotovoltaické elektrárně. Další solární panely jsme instalovali v Nošovicích (v pivovaru Radegast)," uvedl generální ředitel. Prazdroj dále vydal téměř půl miliardy korun do českých hospod a restaurací, kterým dlouhodobě pomáhá finančně i s vybavením. "Dodáváme výčepy, tanky, předzahrádky nebo sklenice. Pomáháme jim také se vzhledem, spolufinancujeme nové fasády nebo vylepšení interiérů. A nabízíme jim také rozsáhlý rozvojový program, který hospodským pomáhá s ekonomikou provozu, skladbou menu, obsluhou, péčí o pivo nebo s propagací," řekl obchodní ředitel Prazdroje Roman Trzaskalik.*

Plzeňský Prazdroj loni mírně zvýšil své celkové prodeje na domácím trhu a v zahraničí. Hospodářský růst se promítl do tržeb a umožnil společnosti odevzdat do státní pokladny historicky nejvyšší příspěvek ve výši 6,2 miliardy korun. Rekordní byly také investice do rozvoje pivovarů, které dosáhly téměř 2 miliardy korun.

„Jakkoliv byl loňský rok náročný, podařilo se nám dosáhnout dobrých výsledků. A to nejen co se týče prodejů našich piv, ale i v dalších oblastech. Výrazně jsme investovali do rozvoje české pivní kultury i do inovací v našich pivovarech. Zásadní kroky jsme pak udělali i na cestě k udržitelnosti, a to jak přímo v pivovarech, tak i ve spolupráci s našimi dodavateli a odběrateli v celém pivním řetězci,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Na domácím trhu Prazdroj loni zvýšil prodeje o 1,2 procenta na 7,4 milionu hektolitrů piv. Meziroční růst pivovar zaznamenal v obchodech i v hospodách. Za úspěchem stojí zejména trvalá podpora, kterou věnuje hospodským, péči o pivo i čepování. Prodeje v zahraničí loni mírně klesly o 0,6 % na 5,1 milionu hektolitrů. Export, tvořený převážně ležákem Pilsner Urquell, který se vyrábí pouze v Plzni, dosáhl 1,8 milionu hektolitrů. Zbytek tvořila licenční výroba Kozla. Největšími exportními teritorii byly Slovensko, Německo, Polsko, ale také Jižní Korea, Maďarsko nebo Nizozemí, naopak do Ruska a Běloruska od začátku války na Ukrajině Plzeňský Prazdroj nevyváží.
Čtvrtinu exportu tvořilo sudové a tankové pivo, tři čtvrtiny pak pivo v lahvích a plechovkách. Celkové loňské prodeje Prazdroje tak o necelé půl procento přesáhly rok 2022 a součet domácích i zahraničních prodejů dosáhl 12,5 milionu hektolitrů piv.

Loňské tržby činily 21,6 miliardy korun, výsledek hospodaření po zdanění byl 5,9 miliardy korun. Díky hospodářskému růstu přispěl Prazdroj v loňském roce rekordní částkou do českého státního rozpočtu. „Odvedli jsme na daních celkem 6,2 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy korun na dani z příjmu. Prazdroj se tak opět zařadil mezi největší plátce daní z příjmu v Česku,“ dodává Dragos Constantinescu.

Vedle toho pivovar loni investoval téměř půl miliardy korun do českých hospod a restaurací, kterým systematicky pomáhá finančně i materiálně s vybavením. „Podnikům dodáváme výčepy, tanky, předzahrádky nebo sklenice. Pomáháme jim i se vzhledem, spolufinancujeme nové fasády nebo vylepšení interiérů. A nabízíme jim také rozsáhlý rozvojový program, který hospodským pomáhá v mnoha oblastech: s ekonomikou provozu, skladbou menu, obsluhou, péčí o pivo nebo s propagací,“ říká obchodní ředitel Prazdroje Roman Trzaskalik.

Rekordní investice loni Prazdroj směřoval také do rozvoje a vylepšení pivovarů, celkem se jednalo o částku 1,9 miliardy korun. V roce 2023 dokončil hned několik důležitých projektů. „V plzeňském pivovaru jsme otevřeli moderní, plně automatizovaný sklad a zprovoznili automatickou třídičku vratných lahvích, první zařízení svého druhu v Česku. V pivovaru ve Velkých Popovicích jsme loni rozjeli novou stáčecí linku a také jsme tam zahájili výrobu elektřiny ve vlastní fotovoltaické elektrárně. Další solární panely jsme pak instalovali v Nošovicích. To vše proto, abychom dokázali i nadále nabízet piva v té nejvyšší kvalitě a zároveň modernizovali výrobu, díky čemuž se nám daří snižovat dopad našeho podnikání na životní prostředí,“ doplňuje Dragos Constantinescu.
Další velké investice plánuje Prazdroj na letošní rok. V Plzni letos zprovoznili novou stáčecí linku na vratné skleněné lahve, která kromě půllitrových vratných lahví stáčí i třetinkové vratné lahve. A zahájili zde také výstavbu druhé etapy plně automatizovaného skladu.

Plzeňský Prazdroj měl loni čistý zisk 5,9 miliardy korun, stejný jako o rok dříve. Tržby meziročně vzrostly o 10,2 procenta na 21,6 miliardy Kč. Největší tuzemský pivovar loni prodal v ČR i v cizině meziročně o půl procenta více piva, celkem 12,5 milionu hektolitrů. Rekordní investice do rozvoje pivovarů dosáhly téměř dvou miliard korun. Na přímých i nepřímých daních odvedl do státní pokladny dosud nejvíce, celkem 6,2 miliardy Kč. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informoval mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

V ČR prodal pivovar 7,4 milionu hektolitrů piv, meziročně o 1,2 procenta víc, když růst zaznamenal v obchodech i v hospodách. Prodeje v zahraničí loni meziročně klesly o 0,6 procenta na 5,1 milionu hektolitrů. "Přímý export, tvořený převážně ležákem Pilsner Urquell, který se vyrábí pouze v Plzni, dosáhl 1,8 milionu hektolitrů," uvedl Kovář. Zbytek tvořila licenční výroba Kozla. Největšími exportními teritorii byly Slovensko, Německo, Polsko, ale také Jižní Korea, Maďarsko a Nizozemsko. Naopak do Ruska a Běloruska od začátku války na Ukrajině Prazdroj nevyváží. Tři čtvrtiny exportu tvořilo pivo v lahvích a plechovkách, zbytek sudové a tankové pivo.

"Jakkoliv byl loňský rok náročný, podařilo se nám dosáhnout dobrých výsledků. A to nejen v prodejích piva, ale také v dalších oblastech. Výrazně jsme investovali do rozvoje české pivní kultury i do inovací v našich pivovarech," řekl generální ředitel Dragos Constantinescu. Díky hospodářskému růstu přispěl Prazdroj rekordní částkou do státního rozpočtu. "Odvedli jsme na daních celkem 6,2 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy na dani z příjmu. Prazdroj se tak opět zařadil mezi největší plátce daní z příjmu v Česku," uvedl.

Do rozvoje a vylepšení pivovarů šlo loni rekordních 1,9 miliardy korun. "V plzeňském pivovaru jsme otevřeli moderní, plně automatizovaný sklad a zprovoznili automatickou třídičku vratných lahvích, první zařízení svého druhu v ČR. Ve Velkých Popovicích jsme rozjeli novou stáčecí linku a také jsme tam zahájili výrobu elektřiny ve vlastní fotovoltaické elektrárně. Další solární panely jsme instalovali v Nošovicích (v pivovaru Radegast)," uvedl generální ředitel. Prazdroj dále vydal téměř půl miliardy korun do českých hospod a restaurací, kterým dlouhodobě pomáhá finančně i s vybavením. "Dodáváme výčepy, tanky, předzahrádky nebo sklenice. Pomáháme jim také se vzhledem, spolufinancujeme nové fasády nebo vylepšení interiérů. A nabízíme jim také rozsáhlý rozvojový program, který hospodským pomáhá s ekonomikou provozu, skladbou menu, obsluhou, péčí o pivo nebo s propagací," řekl obchodní ředitel Prazdroje Roman Trzaskalik.

Další velké investice plánuje pivovar letos. V Plzni už zprovoznil novou stáčecí linku na skleněné lahve, která kromě půllitrových vratných lahví stáčí i třetinkové vratné lahve, a dále tam zahájil výstavbu druhé etapy plně automatizovaného skladu.

Češi jsou milovníci piva. Málokdo ale ví, jak se tento tradiční nápoj vaří. A protože stát se skutečným sládkem se poštěstí jen málokomu a vyžaduje to studium, znalosti a zkušenosti, rozhodl se Plzeňský Prazdroj představit široké veřejnosti varní proces interaktivní a zábavnou formou. Vytvořil unikátní hru s názvem „Uvař si jedno“ (www.uvarsijedno.cz), ve které ukazuje, jak vysoce náročná je příprava piva od vypěstování a získání kvalitních surovin, přes vaření v pivovaru až po správné načepování v hospodě. Současně Prazdroj představuje řešení, jimiž snižuje emise CO2 v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce, od semínka po sklenici.

„Co všechno se stane, než se pivo dostane ke spotřebiteli? Jaké suroviny jsou k vaření potřeba a jak dlouho to vlastně trvá? Pivovarnictví má v českých zemích neuvěřitelně dlouhou tradici, pivo je náš národní nápoj. Přesto málokdo ví, jak se pivo vlastně vaří. Proto přicházíme s možností, aby se lidé stali virtuálními sládky a uvařili si svůj ‚digitální ležák‘,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

„Uvař si jedno!“ nabízí uživatelům jedinečnou příležitost projít si v online prostředí krok za krokem celý náročný proces vaření piva od prvního zrnka ječmene až po správně načepovaný půllitr. Seznámí se s výběrem důležitých surovin i s klíčovými postupy, díky nimž vzniká český ležák. Virtuální hra kromě základních i méně známých faktů odhaluje také řadu zajímavých detailů. „Prozradíme například, že na výrobu jednoho půllitru piva se v průměru spotřebuje zhruba 2500 zrnek ječmene, 3 šištice chmele a 1,4 litru vody. Uživatelé rovněž nahlédnou do pivovarnické hantýrky. Osvětlíme jim termíny jako vystírka, rmutování, sladina, mladina nebo dílo,“ dodává Martin Hložek, obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Souběžně s tím Prazdroj v jednotlivých fázích varního procesu představuje své aktivity v oblasti udržitelnosti, díky kterým se mu daří snižovat dopad svého podnikání na životní prostředí a tím směřovat k uhlíkové neutralitě. „Rozjeli jsme tři projekty se zemědělci, abychom jim pomohli zachovat kvalitu ječmene a chmele navzdory klimatické změně. A virtuální sládci se s nimi potkají při sklizni těchto surovin, bez nichž by český ležák nebyl tím, jak jej známe. Nebo se dozví, jakým způsobem znovu využíváme teplo v pivovaru nebo mláto zbývající ze sladu. A možná je překvapí životnost vratných skleněných lahví, do kterých si jakožto digitální sládci pivo stočí,“ doplňuje Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Na konci hry pak virtuální sládky čeká krátký vědomostní kvíz, ve kterém si ověří své získané dovednosti. A dospělí soutěžící mohou vyhrát kartón piva.
Záměrem Prazdroje je nabídnout uživatelům zábavnou formou zajímavé informace o tom, co všechno předchází načepované sklenici piva. Herní zážitek umocňuje originální grafika, zvukové efekty a svižný doprovodný komentář. Hra „Uvař si jedno“ (www.uvarsijedno.cz) je aktuálně dostupná v češtině a angličtině a je optimalizována pro chytré telefony iOS a Android, ale lze si ji přehrát i na standardním desktopu. Kreativní idea a strategie projektu je společným dílem Plzeňského Prazdroje a agentury Svengali Communications, o design a programování aplikace se postaralo studio Perfect Planet.

Projekt Chytrej výčep od Plzeňského Prazdroje, který má hospodám přinést podstatné snížení spotřeby energií, má první výrazné výsledky. Prazdroj vyvinul ve spolupráci se společností Sinop CB zcela nový a úsporný systém chlazení piva, u kterého očekává zhruba třetinovou úsporu spotřebované elektřiny. Nový chladič nyní experti instalují v prvních deseti hospodách v Česku. Po otestování v praxi a detailních měřeních by ho měl pivovar začít nabízet svým partnerským gastroprovozům. Výhodou je, že nový chladič lze využít i ve stávajících výčepech.

Prazdroj se dlouhodobě zaměřuje na kvalitu piva v hospodách. Před více než rokem si pak přidal další úkol: pustil se do projektu, kterým chce tuzemským gastropodnikům pomoci snížit náklady na energie. V souladu se svým zaměřením se soustředí na úspory související s pivem a jeho čepováním. Vznikl tak projekt Chytrej výčep, na kterém spolupracuje s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT a technologickými firmami Microsoft, Adastra a Smart Technology. Experti do více než padesátky hospod v Česku a na Slovensku instalovali více než 1800 senzorů, které měří spotřeby energií při celé cestě piva ze sudu nebo tanku, přes chladič až po výčepní pult. Senzory poslaly již přes miliardu záznamů měření, které průběžně analyzují odborníci z Adastry. Zaměřují se jak na možné snížení spotřeby elektřiny, ale i na úspory vody. Zásadní je při tom zachování kvality čepovaného piva.

První využitelné údaje z měření se týkají elektřiny. „Data nám potvrdila, že nejvíce elektřiny se spotřebuje v chladicích systémech, které jsou energetickým centrem každého výčepního pultu. Zjistili jsme, že průměrná spotřeba na vychlazení a načepování jednoho hektolitru piva je 15,93 kWh a vlastní chlazení se na ní podílí z více než 92 %. Po analýze naměřených údajů i prověrce aktuálně dostupných chladicích systémů jsme navrhli nové chladicí zařízení. To spotřebu elektřiny hospodským výrazně sníží,“ říká Jakub Zaoral, vedoucí projektu Chytrej výčep z Prazdroje.

Nový chladič vznikl ve spolupráci vývojového týmu Prazdroje a společnosti Sinop. Obsahuje několik nových nebo inovovaných komponentů, díky kterým má i výrazně vylepšené izolační vlastnosti. Díky technologiím a nižším energetickým ztrátám má nové zařízení zajistit úsporu elektřiny mezi 30-40 procenty. Jaké reálné úspory by tedy nový systém chlazení měl hospodským přinést? „Průměrná česká hospoda vyčepuje ročně 107 hektolitrů piva a na samotné chlazení spotřebuje 1568 kWh elektřiny. Úspora by tak měla být od 470 kWh za rok. To představuje zhruba jednu osminu roční spotřeby běžné české domácnosti, nebo roční spotřebu čtyř domácích ledniček,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Nové chladiče budou instalovány do deseti hospod. Ty budou opět osázeny měřicími senzory. V praxi tak experti už s novým zařízením budou ověřovat to, co zjistili v ´laboratorních podmínkách´, vypočtou konkrétní úspory a případně navrhnou ještě dodatečná vylepšení. Následně začne Prazdroj nové chladiče nabízet svým partnerským provozovnám.

Projekt Chytrej výčep ale přinesl i další zjištění. „Největší vliv na spotřebu elektřiny při chlazení piva má celková výtoč piva v hospodě. Překvapilo nás, že čím více piva se vyčepuje, tím je průměrná spotřeba elektřiny chladiče nižší. Naopak teplota v místnostech, kde je pivo uskladněno, a která je zásadní pro kvalitu piva, na spotřebu energií zásadní vliv nemá. I tato data nám poslouží k tomu, abychom dokázali přinést další dílčí vylepšení výčepního zařízení,“ uvádí Martin Rys, competency leader Adastry

Chladič je první inovací v rámci projektu Chytrej výčep. Data, která měření toků elektřiny v tomto zařízení přinesla, totiž byla dostatečně průkazná, aby umožnila vytvořit jeho nový, úsporný typ. „Zároveň se při měřeních ukázalo, že vysoké procento energetických ztrát jde na vrub nedostatečné péče o chladicí zařízení. Proto se vedle vývoje nových technologií zabýváme i edukací personálu hospod a restaurací. I drobné změny v péči o chlazení můžou přinést výrazné úspory,“ dodává Jakub Zaoral.

Na základě průběžně získaných dat experti analyzují spotřebu elektřiny v dalších částech pivního vedení v hospodě a také spotřebu vody, kde je k analýzám ale zapotřebí delší časový úsek. „Už nyní víme, že se v dalších krocích zaměříme na mytí sklenic, zachlazenou vanu na pivní sklo nebo třeba i cestu piva ze skladu k výčepu. To vše máme v hledáčku. Přičemž pořád platí, že primární je pro nás zachovat maximální kvalitu čepovaného piva,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Projekt Chytrej výčep je zároveň investicí Prazdroje do snižování uhlíkové stopy v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce. „Máme ambici do roku 2030 snížit emise v celém řetězci o 30 procent. I proto jsme sami iniciovali projekty, jako je právě Chytrej výčep, které pomohou snížit emise u našich partnerů. Chlazení piva v obchodech, hospodách a restauracích tvoří 19 procent našich celkových emisí, které zahrnují pěstování surovin, výrobu, balení, distribuci a skladování piva. Jde přitom o druhou největší položku hned po obalech. Naše iniciativa tak kromě snížení nákladů pro hospodské napomůže také k výraznému snížení uhlíkové stopy piva,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Jak zlevnit provoz hospody, co se týče energií nebo spotřeby vody beze změn v kvalitě piva? Největší pivovar v Česku zná odpověď. Po roce a půl měření energetické náročnosti jednotlivých kroků při čepování piva zjistil, že většina spotřeby připadá na chlazení piva. Nechal si proto vyrobit prototyp nového chladiče. Ten by měl energetické nároky snížit o zhruba třetinu.

Plzeňský Prazdroj své nové chladiče instaluje v desítce hospod, v nichž bude nadále měřit, zda se chovají v reálném prostředí tak, jak by měly podle laboratorních pokusů. Projekt začal v době, kdy se v ČR řešily extrémně drahé energie. Mnoho hospodských tehdy přemýšlelo o tom, že by mohli například omezovat osvětlení, teplou kuchyni nebo vypínat chladicí zařízení v době, kdy nejsou otevřené pro běžný provoz. Na druhé straně ale mohly hospody těmito kroky ztrácet zákazníky a ve finále tak skončit ekonomicky hůř, než kdyby se šetřit nesnažily.

Nyní, po roce a půl se již ceny energií tolik neřeší, měření přesto běží dál. Podle vedoucího projektu Jakuba Zaorala jde o světový unikát. „Máme teď pod senzory 53 hospod jak v České republice, tak na Slovensku,“ popisuje. Původně se první výstupy z projektu očekávaly už v minulém roce, ke zpoždění podle něj došlo kvůli nedostatku čipů na měření.

Pivní hospodářství není náročné
Podle měření spotřebuje chladič piva 92 procent energií výčepu, dalších zhruba osm procent pak připadá na lázeň na chlazení půllitrů. „Průměrná česká hospoda vyčepuje ročně 107 hektolitrů piva a na samotné chlazení spotřebuje 1 568 kWh elektřiny. Úspora by tak měla být od 470 kWh za rok. To představuje zhruba jednu osminu roční spotřeby běžné české domácnosti, nebo roční spotřebu čtyř domácích ledniček,“ popisuje Zaoral.

Ještě přesnější připodobnění může být, že spotřeba na jeden hektolitr je zhruba tolik co šestihodinové tažení vývaru na indukční plotýnce. Celkově je tak pivní hospodářství v rámci celé spotřeby energií v hospodě poměrně minimální, nejvíce se spotřebuje na vytápění a na vaření v kuchyni. I tak ale o jistou úsporu jít může.

Největší pivovar nyní počítá s tím, že začne nový typ chladiče, kde je například instalovaný nový typ motorů, tepelná izolace celého vnitřku či ventilátory i se zpětným chodem, nabízet v rámci nových výčepů. Po čase by tak měly být všude na trhu. Nové ventilátory se budou spouštět na prvních 15 sekund opačným směrem, aby vyfoukaly ven prach a teprve potom pojedou na standardní chod, čímž se zlepší čistota chladiče.

Zařízení evropské úrovně
Od Prazdroje odebírá toto příslušenství podle mluvčího Zdeňka Kováře zhruba polovina z 20 tisíc restaurací, které zásobuje pivem. Starší typ chladiče stál přes 20 tisíc korun, nový typ pak bude o pětinu dražší. Pro pivovar tak nepůjde o úplně nízký náklad. Nové chladiče a další podobné vybavení do hospod se pak řeší v rámci celé evropské části japonské skupiny Asahi, která Prazdroj vlastní. Český prototyp, který vyvíjela českobudějovická firma Sinop CB, tak má potenciál dostat se na evropskou úroveň, ale možná se rozšíří i celosvětově.

Měření pak dále prokázala, že čím je větší výtoč, tím je menší spotřeba energie na jeden půllitr. „Je to proto, že konstantní průtok piva chladičem šetří elektřinu, zatímco každé ‚sepnutí‘ chladiče po delší době nečinnosti spotřebu zvyšuje,“ dodal Martin Rys ze společnosti AdAstra, která na projektu spolupracuje.

Naopak na spotřebu chladiče nemá vliv teplota piva, které do něj vstupuje. „Chladič pracuje stejně a prakticky se stejnou spotřebou elektřiny bez ohledu na to, jestli do něj vtéká studenější nebo teplejší pivo. Přesto ale platí, že hospodským radíme, aby měli sudy uskladněné v chladu, ne proto, aby ušetřili, ale protože to má vliv na kvalitu. Pivo by totiž nemělo dostávat teplotní šoky a mělo by mít po celou dobu konzistentní teplotu,“ dodal Zaoral.

Navíc je podle něj energeticky jedno, jestli se pivo čepuje v doporučených pět až sedm stupňů Celsia nebo je třeba více podchlazené. Chladič tyto výkyvy zvládá prakticky bez změn spotřeby. Zatím Prazdroj za celý projekt zaplatil kolem osmi milionů korun.

Projekt přes pokles cen energií nekončí, nyní se bude více řešit vodní hospodářství, hlavně nejspíš směrem k plýtvání s vodou v chladicí lázni na půllitry. „Studená mokrá sklenice je základ, ale jde o to, aby se vodou neplýtvalo. Může být třeba ještě čistá, ale už dojde k její výměně,“ popisuje Kovář, podle něhož se nyní voda vyměňuje podle citu hostinského.

Prohlídka plzeňského pivovaru získala prestižní mezinárodní ocenění World Travel Awards 2024 na 31. ročníku mezinárodní soutěže v oblasti cestovního ruchu a pohostinství a stala se tak nejlepší pivovarskou návštěvnickou trasou v Evropě. Uspěla tak v mimořádně silné konkurenci prohlídkových tras světoznámých pivovarů Heineken, Guinness a dalších značek.

Oceněná návštěvnická trasa patří mezi nejoblíbenější výletní cíle v České republice. Loni do Plzeňského Prazdroje na prohlídky, akce a zážitkové programy zavítalo bezmála 600 000 domácích i zahraničních turistů. Největší zájem návštěvníci projevili právě o trasu Pilsner Urquell.

Prohlídky plzeňského pivovaru se můžete zúčastnit celoročně. Součástí je zhlédnutí filmu o tajemství výroby proslulého ležáku i možnost blíže prozkoumat suroviny, ze kterých se pivo vaří. Trasa vás zavede do stáčírny, varny i historických pivovarských sklepů. Na závěr prohlídky navíc dostanou dospělí návštěvníci šanci ochutnat pivo Pilsner Urquell.

Prohlídková trasa Pilsner Urquell
Prohlídky plzeňského pivovaru se můžete zúčastnit celoročně. Součástí prohlídky je projekce filmu o tajemství výroby proslulého piva Pilsner Urquell v panoramatickém kině i možnost všemi smysly poznat suroviny, z nichž se pivo vaří. K vidění je původní měděná varní pánev, ve které byla v roce 1842 uvařena první várka plzeňského ležáku, varna z počátku 20. století i moderní varna z roku 2004. Na prohlídkové trase navštívíte i stáčírnu, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je 120 000 lahví za hodinu. Závěr prohlídky návštěvníky zavede do historických sklepů, kde pivo kvasí a zraje postaru v dřevěných kádích a sudech. V ležáckých sklepech pak dospělé návštěvníky čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu.

>> Rezervace a vstupenky
Pokud byste ani po téměř 2hodinové prohlídce ještě neměli piva dost, vyberte si atraktivní nabídky prohlídek, expozic, zážitků nebo akcí v areálu Plzeňský Prazdroj.