Historie a současnost pivovaru Gambrinus

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15.10. zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (současný Gambrinus) a 18. 12. si registruje svou první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier. Pouhý rok předtím se v plzeňském hostinci U Císaře rakouského 20 významných podnikatelů v čele s Emilem Škodou rozhodlo založit tento druhý moderní plzeňský pivovar.

● 1873 První export do Amerikypivovar
Toho roku objevuje plzeňská piva také Nový svět. Svůj první úspěšný export do USA slaví Měšťanský i První akciový pivovar v témže roce. O rok později zahájí plzeňský ležák pravidelný export a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj, a to na počest císaře Františka Josefa I., který pivo pochválil. První akciový pivovar pak od c. k. hofmistrovského úřadu ve Vídni získává v roce 1912 honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“. Těsně před první světovou válkou se První akciový stává předním výrobcem piva v Čechách, jeho roční výstav v té době dosahuje přes 270 tisíc hl.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatné československé republiky ztrácí smysl. Proto je zaregistrována nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV. a patrona sladovníků.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Po pěti letech v roli sládka se vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů stává František Hlaváček, dědeček dnešního sládka pivovaru Gambrinus Jana Hlaváčka a otec Iva Hlaváčka (na snímku), jenž byl v Plzni hlavním sládkem a později výrobním ředitelem v letech 1958 až 1987. Již tři generace pivovarské rodiny Hlaváčkových tak spojují své jméno s pivovarem Gambrinus, tedy více než 80 let.

● 1939 Válečný provozpivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. Válečný nedostatek surovin dopadá na kvalitu piva a i Gambrinus navzdory veškeré snaze sládků vařit dobré pivo klesá na slabou válečnou „osmičku“. Gambrinus přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1945 Bombardování pivovarupivovar
Na sklonku války 17. 4. je pivovar Gambrinus téměř zničen spojeneckými bombami. Právě v troskách se ale rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus. Tehdejší ředitel pivovaru František Hlaváček svým plamenným proslovem na bedně od piva zažíhá myšlenku na skvělou budoucnost a už o rok později se tu v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hl. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.

● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení či jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí, nová a šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu, jež snižuje možnost kontaminace a dává větší garanci kvality a chuti piva. Nejnovější zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 v pivovarech Prazdroj a Gambrinus funguje od roku 2011 a významně snižuje emise skleníkových plynů – ročně se ušetří přes 280 tun CO2.

● 1979 Výstav 1 milionu hlpivovar
Pivovar Gambrinus díky rostoucí oblibě svého piva překračuje hranici 1 milionu hl ročního výstavu. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1993 Cylindrokónické tankypivovar
Gambrinus, otevřený užitečným modernizačním snahám, začíná používat takzvané cylindrokónické tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, tudíž i čistou chuť a správný říz piva.


● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
V pivovaru Gambrinus začíná vařit nová varna – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2008 Gambrinus 11° Excelent
Gambrinus rozšiřuje své portfolio o Gambrinus 11° Excelent, který se brzy stává jednou z nejprodávanějších jedenáctek v ČR. Vyznačuje se plnější chutí danou přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele, jež spočívá v přidání třetí dávky chmele až po ukončení chmelovaru.

● 2010 Prohlídky pivovaru Gambrinuspivovar
25. srpna se slavnostně otevřela návštěvnická trasa pivovaru Gambrinus. Veřejnost se díky ní seznamuje s reálným provozem pivovaru: používanými surovinami, tradičním postupem a nejmodernější technologií, ale také s unikátní interaktivní Gambrinus Arénou. Zde se návštěvníci projíždějí napříč časem na historickém náklaďáku, ve fotbalovém utkání si kopnou penaltu proti brankáři Gambrinus ligy nebo se v záři reflektorů stanou kytaristy rockové skupiny. Prohlídku uzavírá ochutnávka piv Gambrinus s výkladem odborníka, jak poznat kvalitu piva a jak správně o něj pečovat. Každý si může sám vyzkoušet, jak správně načepovat pivo Gambrinus.
Zdroj:Stránky pivovaru Gambrinus, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Gambrinus

Kdy:dle rezervaceObec:PlzeňZdroj:Pivovar Gambrinus

Zajímá vás, jak se pivo vaří a jak chutná ještě zrající pivo?

Přijďte do pivovaru Gambrinus, kde navštívíte varnu i pivovarské sklepy. Právě tam ochutnáte pivo, jaké chutnají jen naši sládci. Během prohlídky se dozvíte zajímavosti z historie pivovaru, zjistíte více o surovinách, které se pro pivo Gambrinus používají, a také o jeho varním procesu. Navštívíte unikátní prostor historické otevřené spilky a uvidíte i cylindrokonické tanky, ve kterých pivo zraje teď.

Na závěr vám náš zkušený výčepní představí zásady správné péče o pivo a prohlídku zakončíte školou čepování a vydatnou degustaci piv Gambrinus. Tak na zdraví!

Otevírací doba
duben- září pondělí – neděle 8:00 – 18:00
říjen – březen pondělí – neděle 8:00 – 17:00

Skupiny 15 a více osob
Skupinám zarezervujeme vlastní prohlídku během uvedené otevírací doby. Prohlídku si můžete za příplatek 50 Kč na osobu objednat i mimo otevírací dobu. Pro rezervaci použijte tlačítko SKUPINOVÁ REZERVACE 15+ nebo níže uvedené kontakty.
Individuální návštěvníci

Pro jednotlivce a malé skupiny do 14 osob nabízíme následující časy prohlídek. Na tyto časy je možné objednat si vstupenku online. Online lze zakoupit vstupenka maximálně 2 hodiny před prohlídkou a platba je možná pouze kartou.

Prohlídka začíná v Návštěvnickém centru na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Více na stránkách pivovaru.

Aktualizováno: před 6 lety

Gambrinus při oslavě 150 let vsadil na svatou trojici – Jolandu, Záviše a Davida Copperfielda

Publikováno:před 4 letyZdroj:Marketing journalAutor:Eva Dragulová

Jak udělat kampaň, aby to bylo velký dobrý? Gambrinus přichystal velkolepou oslavu jubilea svého založení. I kdyby trakaře padaly, pivo Gambrinus zůstane stejné i za 150 let, tvrdí. A jak s tím vším souvisí světoznámý kouzelník David Copperfied?

Kreativní, nebo tradiční? Odvěká otázka marketérů. Jak ze zavedené značky piva vyrobit něco víc? Jak oslovit nové spotřebitele a pobavit cílovou skupinu, která váš obsah bude sama šířit? Pojďme si rozebrat společně Adamem Špinou a Rado Jankovičem z agentury Triad Advertising, kteří s přednáškou JOLANDA VS. COPPERFIELD vystoupili v rámci obsahové konference Content First.

Jaká je Gambrinus vlastně značka? Považuje se za odvážnou, s tím, že si ráda rýpne. Při přípravě kampaně na oslavu 150 let jejího vzniku, museli v Triadu přesně tento aspekt vzít v úvahu. S nějakou nudou by jen tak cílové publikum neoslovili. Navíc zjistili, že klesá emoční vazba ke značce. Proč by pro někoho měla zajímat historie, když za ní nestojí silný příběh?

Co víme o Gambrinusu? Nepodléhá trendům a můžete se na něj spolehnout. To vzbuzuje v cílové skupině v této turbulentní době určitou jistotu. Gambrinus tu pro vás bude dalších 150 let, takže sázka na tradici je terno. Lidi obecně netouží příliš po změnách, s těmi se obecně váže stres a strach z nejistoty. V prvním spotu agentury McCann, na který pak agentura Triad Advertising navazuje se zbytkem kampaně, vidíme svět v budoucnosti. Hlavní myšlenka je průzračně jasná: Změní se možná spousta věcí, ale Gambrinus a jeho vlastnosti zůstanou stejné i za dalších 150 let. Bez příkras a módních trendů. V Gambrinusu budou pivo vařit dle zdravého rozumu, i kdyby nastalo velký špatný.

Pojďme si projít, jak postupovali Adam Špina a Rado Jankovič se svým týmem a jak navázali a rozvinuli hlavní myšlenku kampaně, kterou prvním spotem nastolila agentura McCann. V jejich pojetí je Gambrinus ve světě plném změn vaším hlavním stabilním bodem.

Push vs. pull aneb jak se liší reklama od contentu
Je to vlastně geniální tah – ujistit cílovku, že tu pro ni Gambrinus bude i za 150 let. Kampaň se vydařila moc hezky. Nárůst emoční hodnoty značky o 10 %, nárůst objemu prodejů o 8 %. S claimem, že nejlepším receptem na nesmysly dnešní doby je náš zdravý rozum, dokázali vnímání piva Gambrinus přiblížit své ideální cílové skupině.

A agentuře k celému procesu tvorby kampaně zaujali 2 přístupy. Definovali si, jaký cíl má samotná reklama a jaký ho má obsah:

Reklama má za cíl push – co nejzajímavěji cílovce prodat zboží. Čím víc opakování, tím větší jistota, že si to lidé zapamatují. Důležité je celkové vyznění.

Content má za cíl pull – chce vtáhnout spotřebitele do dění či tématu a dát mu relevantní informace, porozumění a zábavu. Pokud lidi nebaví, nefunguje. Průměrný obsah je nepoužitelný, z něj se virální nestává.

Fáze 1. – slib, že 150 let nic nezmění na kvalitě Gambrinusu
Začali fází reklamy. Rozhodli se pro několik kanálů, na nichž kampaň spustili. TV spoty, bannery, příspěvky na Facebooku. PR potenciál skrývalo odhalení pamětní desky,, u níž Stanislav Hamara, manažer plzeňského pivovaru, slíbil, že budou i nadále vařit pivo typickým českým způsobem.

Oslovili pomocí billboardů i obyvatelé různých regionů a využili přitom dobře znalost místního prostředí. Slíbili jim, že Gambrinus tu stále bude (kdyby se z města Kladno stalo Záporno, Gambrinus tu stále bude atp.) Využili dobře lokální insighty.

V jednom z nich slavná a národem oblíbená věštkyně Jolanda předpovídala budoucnost z piva. Sice vlastně velký špatný, ale pivo Gambrinus pořád dobrý. Kampaň měla velký organický zásah na Facebooku, jen s částečnou placenou podporou dosáhla skvělých výsledků. Pomohlo jí k tomu ovšem také to, že lidé už znali části kampaně z reklamy.

Druhý spot natočili s kontroverzním hudebníkem Závišem, který je specifický tím, že používá poměrně jadrný jazyk. A to je na videu krásné, že přestože se nabízí vulgární rýmy, tak on je dokončuje slušně, ale vy víte, co by tam mělo v podání knížete pornofolku ve skutečnosti být. I tento klip byl úspěšný a můžeme si z něj odnést to, že ne vždy musíme oslovit ty nejpropálenější tváře, fungují i jiní, co nejsou slavní v mainstreamu. Písnička od Záviše byla, co se výsledků týče, skoro stejně dobrá jako Jolanda.

Fáze 2. – Velké odhalení
2. fáze kampaně vypustila ven velké billboardy po ČR se silným tvrzením, že i kdyby to na Gambrinus zkoušel samotný Copperfield, jejich pivo trikům nepodlehne. Jenže Copperfield je krom kouzlení taky dobrý v marketingu a dobře si hlídá svou značku, takže agenturu „naoko“ přinutil, aby jeho jméno na billboardech přelepili. Ale oni na tom s ním byli dohodnutí, takže nakonec z toho jen těžili a šířili spekulace.

Gambrinus nabízí prohlídku pivovaru nebo soukromou párty přímo na historické varně

Publikováno:před 4 letyZdroj:Autoweb.cz

V areálu Plzeňského Prazdroje se nachází i pivovar Gambrinus, někdejší První plzeňský akciový pivovar, jemuž dalo jméno jeho slavné pivo. A právě v jeho prostorách můžete absolvovat každou sobotu tematické prohlídky, kde se dozvíte vše o výrobě piva Gambrinus nebo zažít jedinečnou soukromou párty přímo v srdci pivovaru.

Zajímá-li vás, jak se vaří pivo a jak ještě zrající zlatavý mok chutná, je pro vás prohlídka pivovaru Gambrinus to pravé! Naplánujte si výlet za pivem na sobotní odpoledne, kdy prohlídky pivovaru Gambrinus se konají ve 13:45 a v 16:00 hodin.

Dozvíte se zajímavosti z historie pivovaru, rozšíříte si znalosti o surovinách, které se pro pivo Gambrinus používají, a o jeho varním procesu. V srdci pivovaru si prohlédnete unikátní prostory historické otevřené spilky a uvidíte i cylindrokónické tanky, ve kterých pivo zraje dnes.

Na závěr prohlídky si pod dohledem zkušeného výčepního vyzkoušíte, jak se pivo správně čepuje a jaké jsou správné zásady péče o pivo. „Po celou dobu prohlídky ochutnáte hned několik druhů piv Gambrinus, včetně Gambrinus 11°, což kvitují téměř všichni návštěvníci, kteří prohlídkou Gambrinus již prošli. Takže pokud se chcete přesvědčit, jak skvěle načepovaný Gambrinus chutná, určitě přijďte na prohlídku,“ říká Pavla Mášková, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Pokud si chcete užít jedinečnou pivovarskou oslavu, objednejte si Párty v pivovaru Gambrinus! O hosty se vám postarají chlapi, kteří vaření piva a péči o něj věnovali mnoho let svého života.

Součástí soukromé oslavy, kterou je možné objednat pro skupiny patnácti a více osob, je škola čepování piva, při kterém vám výčepní prozradí, jak se správně starat o pivo, aby náležitě chutnalo. Sami se také naučíte čepovat pivo různými způsoby. S vašimi přáteli si užijete posezení v historické Varně 1869 s občerstvením a vynikajícími pivy Gambrinus přímo od zdejších sládků po dobu čtyř hodin.

Gambrinus kope za venkovský fotbal

Publikováno:před 4 letyZdroj:České nápoje

Gambrinus podpoří fotbalové kluby na vesnicích a malých městech speciální akcí Výkopná 2020. Právě probíhající soutěží chce motivovat kluby k tomu, aby zahájily sezónu ve velkém stylu a pomohly tak obnovit společenský život v obcích. Komunitní fotbal podporuje Gambrinus v rámci projektu Kopeme za fotbal již jedenáctým rokem.

Mnoho místních fotbalových klubů se vlivem současné koronavirové krize ocitlo ve složité situaci. S pozastavením tréninků a zápasů se v mnoha vesnicích utlumil také společenský život. Po vynucené fotbalové pauze nastal čas s výkopem nové sezóny dostat na hřiště hráče i diváky. Právě s tím chce pomoci projekt Gambrinus Kopeme za fotbal.

„Oslovili jsme více než tisíc klubů z celé České republiky, aby uspořádaly během září na hřišti akci pro místní komunitu. Může to být posezení po zápase, vesnická zábava nebo koncert místní kapely. Tím pomohou obnovit společenský život na menších městech a vesnicích,“ vysvětluje Radim Krupka, projektový manažer Gambrinus Kopeme za fotbal. Momentálně jsou do projektu zapojeny desítky klubů a další stále přibývají. Fanoušci mohou své kluby podpořit hlasem na www.kopemezafotbal.cz/vykopna. 200 klubů s více než stovkou hlasů obdrží od Gambrinusu na akci mimo pomoci s propagací zejména občerstvení ve formě klobás a piva. Nejlepším deseti klubům z hlasování poté pivovar ještě příspěvek na kapelu a opékané prase, aby mohly vykopnout sezónu ve velkém stylu. Hlasovat je možné až do úterý 25. srpna.

Řada klubů v současné době řeší i zdroje na svůj provoz, případně na nezbytné opravy hřišť a zázemí. „I zde jsme připraveni podat klubům pomocnou ruku. Pro letošní mimořádný rok jsme připravili speciální grantový program – pomůžeme desítkám klubů s opravou jejich zázemí. Celkem jsme na tuto pomoc vyčlenili 1 600 000 Kč,“ doplňuje Radim Krupka. Právě uspořádání akce Výkopná 2020 přímo na hřišti a hlasy fanoušků na webu mohou výrazně zvýšit šance klubu na grantový příspěvek ve výši až 40 000 Kč.

„Myslím, že je důležité poukazovat na to, jak podstatná je vesnice nebo malé město pro český fotbal. Spousta talentů a hvězd vyrůstalo právě v malých místních klubech,“ říká tvář projektu, fotbalista a trenér Pavel Horváth. Sám začínal s fotbalem v malém klubu na pražském Břevnově, který dnes již neexistuje, podobně jako stovky dalších klubů po celé republice. Uvědomuje si proto potřebu podpory fotbalu na jeho základní úrovni. „Projekt Kopeme za fotbal zároveň ukazuje, že fotbal je často tím, co vesnici spojuje. I když konečný výsledek kolikrát není tím nejdůležitějším, přátelské posezení u piva s výhledem na hřiště bývá nenahraditelným programem víkendu,“ uzavírá.

Projekt Kopeme za fotbal pivovaru Gambrinus letos běží již jedenáctým rokem a napřímo podporuje více než 1000 amatérských klubů v České republice. V rámci projektu mohou kluby zlepšit zázemí i vybavení klubu, soutěžit o sudy piva Gambrinus nebo se třeba podívat na některé z utkání v elitních evropských fotbalových soutěžích. Každý tým, který vstoupí do projektu, získá vstupní balíček (sadu dresů nebo míčů) a může získat sportovní vybavení, zájezd na evropský fotbal nebo přátelský zápas s týmem hvězdných sportovců Real Top Praha, podporu profesionálních trenérů a pivo Gambrinus na komunitní akce. Podrobnosti k registraci a celému projektu naleznete na stránkách www.kopemezafotbal.cz.

Gambrinus skončil s PET lahvemi. Ušetří 334 tun plastu ročně

Publikováno:před 4 letyZdroj:EnviWeb.cz

Pivovar Gambrinus přestal jako první velká pivní značka v Česku 1. ledna 2020 stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomuto opatření sníží pivovar produkci plastu o 334 tun ročně. Gambrinus je zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, pivních plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

,,Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Reagujeme tak i na přání našich spotřebitelů, pro které je důležitá nejen kvalita produktu, ale i to, z čeho vyrábíme obaly a jak šetrně se chováme k přírodě. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád preferuje lahvové a čepované pivo," říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Kromě ukončení prodeje v PET lahvích začne Gambrinus používat také 100% recyklované plastové fólie, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. ,,Gambrinus celkově jen v roce 2020 sníží produkci plastu o více než 330 tun, což je zhruba 14 plně naložených kamionů," doplňuje Roman Trzaskalik.

,,Gambrinus nadále zůstává ve skleněných vratných lahvích, plechovkách, v sudech a pivních tancích. Dlouhodobě podporujeme českou pivní kulturu, školíme hospodské a výčepní tak, aby si lidé mohli vychutnat naše čepované pivo v té nejvyšší kvalitě," doplňuje Jakub Marek, brand manager značky Gambrinus a dodává: ,,Že je to správná cesta, potvrzuje úspěch naší letošní novinky - Gambrinus Nepasterované 11, která je určena právě jen do hospod a restaurací, a u zákazníků má velký úspěch."

Rozhodnutí ukončit výrobu Gambrinusu v plastu je prvním velkým krokem na cestě k udržitelným obalům v rámci celého portfolia Plzeňského Prazdroje a je součástí dlouhodobé širší strategie udržitelnosti celé společnosti.

Gambrinus se už nebude stáčet do PET lahví

Publikováno:před 5 letyZdroj:České nápoje

Pivovar Gambrinus jako první velká pivní značka v Česku přestane 1. ledna 2020 stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomu sníží pivovar produkci plastu o 334 tun ročně. Gambrinus bude zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, pivních plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

„Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Reagujeme tak i na přání našich spotřebitelů, pro které je důležitá nejen kvalita produktu, ale i to, z čeho vyrábíme obaly, a jak šetrně se chováme k přírodě. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád preferuje lahvové a čepované pivo,“ říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Jelikož Gambrinus ukončí výrobu a distribuci piva v plastových obalech k 1. lednu 2020, lze očekávat, že z obchodů zcela zmizí pivo Gambrinus v PETu na přelomu ledna a února. Kromě ukončení prodeje v PET lahvích začne Gambrinus používat také 100% recyklované plastové folie, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. „Gambrinus celkově jen v roce 2020 sníží produkci plastu o více než 330 tun, což je zhruba 14 plně naložených kamionů,“doplňuje Roman Trzaskalik.

„Gambrinus nadále zůstává ve skleněných vratných lahvích, plechovkách, v sudech a pivních tancích. Dlouhodobě podporujeme českou pivní kulturu, školíme hospodské a výčepní tak, aby si lidé mohli vychutnat naše čepované pivo v té nejvyšší kvalitě,“ doplňuje Jakub Marek, brand manager značky Gambrinus a dodává: „Že je to správná cesta, potvrzuje úspěch naší letošní novinky – Gambrinus Nepasterované 11, která je určena právě jen do hospod a restaurací a u zákazníků má velký úspěch.“

Rozhodnutí ukončit výrobu Gambrinusu v plastu je prvním velkým krokem na cestě k udržitelným obalům v rámci celého portfolia Plzeňského Prazdroje a je součástí dlouhodobé širší strategie udržitelnosti celé společnosti.

Gambrinus chce být ekologický, končí s PET lahvemi

Publikováno:před 5 letyZdroj:E15.czAutor:Štěpán Bruner

Pivovar Gambrinus přestane od začátku příštího roku stáčet pivo do PET lahví. Majitel pivovaru Plzeňský Prazdroj tak chce snížit produkci plastů o stovky tun ročně. Odklon od plastových obalů ovšem nepředstavuje pro pivovar velký risk, volilo je jen asi pět procent zákazníků.

Gambrinus uvádí, že zastavením prodeje piva v 1,5 litrových PET lahvích reaguje na přání spotřebitelů. Pivovar zároveň začne používat plně recyklované plastové obaly, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. Obě opatření mají dohromady snížit spotřebu plastů o 334 tun za rok.

Výrobu a distribuci piva v PET lahvích Gambrinus ukončí 1. ledna 2020, z nabídky prodejců by tak mělo zmizet na přelomu ledna a února. Mezi zákazníky přitom gambrinus v plastové lahvi nebyl žádným velkým tahákem. „Podíl PET lahví na celkových prodejích je zhruba pět procent,“ řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

Gambrinus by v odklonu od PET lahví mohly časem sledovat i další značky Plzeňského Prazdroje, které pivo v plastových obalech nabízejí, tedy Radegast a Velkopopovický Kozel. „Přemýšlíme, jak dál. Gambrinus je první, časem budeme řešit i další značky. Zatím ale nemáme vyvinutou vhodnou ekologickou náhradu za velké balení,“ uvedl Kovář.

Pivovar nedokáže odhadnout, zda zákazníci, kteří dosud kupovali pivo v plastu, přejdou ke skleněným vratným lahvím, nebo dají přednost plechovkám. I ty jsou ale podle Gambrinusu ekologičtější než PET lahve. „Plechovky se dají recyklovat prakticky do nekonečna,“ dodal Kovář.

Podle nedávné analýzy agentury Reuters ale nevyznívá srovnání plastových lahví a plechovek jednoznačně. „Výrobci hliníku se mohou opřít o tvrzení, že jejich produkt je nekonečně recyklovatelný, a mají pravdu,“ řekl pro Reuters Martin Barrow z britské poradenské společnosti Carbon Trust. Výroba hliníku, a tudíž i plechovek, je ale energeticky náročná a v závislosti na zdroji energie vyprodukuje zhruba dvojnásobek skleníkových plynů ve srovnání s produkcí stejně velké PET lahve.

Je tedy plechovka méně ekologická než PET lahev? Odpověď není jednoduchá, do hry vstupuje i to, že plechovky díky tenkým stěnám zabírají méně místa při transportu a před prodejem nápoje je lze snáze vychladit. Ve výsledku záleží i na tom, kolikáté kolo recyklace „točí“ hliník, ze kterého je vyrobená konkrétní plechovka, dodávají odborníci. Šírší využití plechovek každopádne znamená méně odpadů spláchnutých do světových oceánů.

Gambrinus skončí s PET lahvemi

Publikováno:před 5 letyZdroj:Novinky.cz

Pivovar Gambrinus ze skupiny Plzeňský Prazdroj jako první velká pivní značka v Česku přestane od nového roku stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomu sníží pivovar produkci plastu o 334 tun, informovala ve čtvrtek firma.

Gambrinus bude zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

„Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád dává přednost lahvovému a čepovanému pivu,“ řekl marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Jelikož Gambrinus ukončí výrobu a distribuci piva v plastových obalech k 1. lednu 2020, podle firmy lze očekávat, že v obchodních řetězcích zmizí pivo Gambrinus v plastu na přelomu ledna a února.

Piva Gambrinus se letos za období od ledna do září v PET lahvích prodalo zhruba pět procent, v plechovkách to bylo 15 procent, v lahvích 40 procent a zbývajících 40 procent připadá na sudy a tanky.

Rozhodnutí ukončit výrobu piva v plastu je součástí širší strategie, ostatní značky budou Gambrinus postupně následovat. Plzeňský Prazdroj, který před dvěma lety převzala japonská Asahi, tak ukončí stáčení piva do plastu u všech svých značek do roku 2023.

Není přitom jediným výrobcem, který se rozhodl k odklonu od PET lahví. Jak upozornily na webu slovenské HN, do plastu už přestal stáčet ochucená piva značky Zlatý bažant také výrobce Heineken.

Gambrinus slaví 150 let, čepuje se v pětině hospod v Česku

Publikováno:před 5 letyZdroj:Radio PrahaAutor:Zdeňka Kuchyňová

Před 150 lety, 25. června 1869 se v obchodním rejstříku objevila firma První plzeňský akciový pivovar. Ta se zapsala do povědomí jako pivovar Gambrinus, a to podle názvu, který pro své pivo majitelé později zvolili.

Založení pivovaru předcházelo setkání plzeňských podnikatelů v hostinci U císaře rakouského. Dohodli se, že založí druhý moderní pivovar. Plzeň byla v polovině 19. století rychle se rozvíjejícím průmyslovým centrem. Sídlilo tu dost movitých podnikatelů, kteří si mohli investici do moderního pivovaru dovolit.

Mezi zakladateli Gambrinusu, kteří na schůzce upsali akciovou jistinu v částce milion zlatých, byli například majitel známých strojíren Emil Škoda, spolumajitel parního mlýna v Plzni Adolf Hýra nebo stavitel Martin Stelzer.

Vaří ze stejné vody jako Prazdroj
Investice do pivovarnictví v roce 1869 podpořilo i zrušení práva, které určovalo, kdo smí pivo vařit, a nutilo odběratele brát pivo jen od svého regionálního výrobce. Zrušení této výsady umožnilo vznik volné soutěže a zakládání velkopivovarů. V Plzni už jeden byl, a to Měšťanský pivovar, dnešní Plzeňský Prazdroj, který první pivo uvařil v roce 1842. Jeho spodně kvašený ležák, který se později stal vzorem všem ostatním pivům tohoto druhu, inspiroval i zakladatele pivovaru Gambrinus. Tím, že zakoupili sousedící pozemky, se tak dostali ke stejné spodní vodě, o níž se tradovalo, že je hlavním důvodem mimořádné chuti konkurenčního piva.

Pivovar vyrostl v rekordním čase. Provoz zahájil už o rok později, v říjnu 1870. A to díky firmám svých zakladatelů. Pivovar vybudovaly firmy Martina Stelzera a Václava Daniela, kotle a strojní zařízení dodala Škodova strojírna. Nové pivo se rychle ujalo, našlo si cestu i do ciziny. V roce 1912 byl pivovaru propůjčen prestižní titul "c. k. dvorní dodavatel", údajně za 25.000 korun. Rozpad monarchie ukončil "císařskou" éru pivovaru, který si v roce 1919 nechal zaregistrovat ochrannou známku Plzeňský Gambrinus.

Gambrinus se vyváží do 19 zemí
Gambrinus je podle pověsti zkomolenina jména brabantského vévody Jana I. (Jan Primus), předka císaře Karla IV., který je považován za patrona sladovníků a piva. Název Gambrinus je proto mezi pivovarníky oblíbený a piva této značky se vaří i jinde ve světě, například v Německu a Rakousku. Koncem druhé světové války pivovar těžce poškodilo bombardování.

V roce 1946 přišlo znárodnění, a pivovary v Plzni byly začleněny do národního podniku. Obnovení se dočkal v roce 1990. Poté Gambrinus patřil jako součást firmy Plzeňský Prazdroj do nadnárodní skupiny SABMiller, od března 2017 vlastní Prazdroj japonská skupina Asahi. Gambrinus se vyváží do 19 zemí. Podle manažera značky Jakuba Marka se čepuje zhruba v pětině všech českých restaurací a hospod.

Plzeň, město piva. 150. výročí Gambrinusu přišlo zapít 34 tisíc lidí

Publikováno:před 5 letyZdroj:Plzeň.cz

Program pivního festivalu začal již v pátek 21. června večer a pokračoval po celou sobotu 22. června. Plzeňské náměstí Republiky a přilehlé sady se tak již počtvrté proměnily v největší pivní zahrádku v Česku. Letošní Gambrinus den se nesl ve slavnostním duchu – zahájil jej průvod pivovarských v čele se šestnácti bubeníky a oblíbeným Patronem s královským doprovodem. Popřát Gambrinusu k výročí přišly i významné plzeňské osobnosti. „Plzeň a pivo k sobě prostě patří a já věřím, že si lidé Gambrinus den užijí. Osobně jsem hrdý na to, že jde o vyhlášený plzeňský produkt, symbol tradice a poctivé práce. Přeji, ať se nám i v budoucnu daří vařit jedinečné pivo,“ popřál jubilantovi Martin Baxa, primátor města Plzně.

Pro návštěvníky byl připraven bohatý hudební program na celkem čtyřech scénách. Páteční program odstartovalo několik plzeňských kapel včetně letošního vítěze soutěže Volba talentů, Pearly Seconds. Vrcholem pátečního večera bylo vystoupení oblíbené kapely Lake Malawi. Sobotní hudební program pak patřil výhradně plzeňským formacím, večerní program ukončil koncert známých plzeňských interpretů mnoha stylů X-Cover.

V sobotu odpoledne se na náměstí Republiky konalo finále soutěže Gambrinus Mistr výčepní, jehož se zúčastnilo osm výčepních z celé republiky, test znalostí o vaření piva a péči o něj i v čepování přímo před diváky nejlépe zvládl Milan Víšek z Restaurace Sezemický dům v Sezemicích u Pardubic.

„Letošní Gambrinus den se opravdu povedl. Jsme rádi, že našemu pivovaru přišli popřát lidé v rekordním počtu, i když počasí nebylo ideální. Za těch 150 let, co jsme součástí každodenního života lidí nejen v Plzni, se mnohé změnilo, ale my pořád vaříme poctivé pivo, na které se lidé mohou spolehnout. Chceme, aby to tak zůstalo nejmíň dalších 150 let,“ řekl obchodní sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

Sládek Gambrinusu uvařil za 45 let piva pro dva Bolevecké rybníky

Publikováno:před 5 letyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Téměř 30 milionů hektolitrů nejprodávanějšího českého piva Gambrinus už za 45 let uvařil 63letý Zdeněk Polák, který je nejdéle sloužícím sládkem plzeňského pivovaru. Někdo už spočítal, že jsou to dva Bolevecké rybníky (největší v Plzni); další, že každý na planetě nad 18 let už od něj dostal půllitr, protože je to hodně přes pět miliard půllitrů, řekl Polák ČTK.

Prodej piva Gambrinus, které o víkendu slaví po celé Plzni 150 let, po dlouholeté stagnaci druhým rokem roste. Letošní vyšší odbyt podporuje zejména nový produkt, jedenáctistupňový ležák Gambrinus, ale po letech se zvyšuje také prodej "desítky", řekl před zahájením oslav 150 let Grant Liversage, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, do jehož skupiny Gambrinus patří. Podle mluvčí Jitky Němečkové začal propad prodejů značky Gambrinus kolem roku 2007. "Byl způsoben také tím, že se značka zaměřila příliš na kvantitu, byla k dostání v příliš mnoha hospodách a nebylo možné udržovat precizní kontrolu nad kvalitou čepování a servírování," řekla.

Polák první Gambrinus uvařil v roce 1975. "Už ve třetím ročníku střední školy jsem tu zaskakoval," řekl. Pivo se podle něj vyrábí roky stejně, ale modernizace pomohla. "Dnes jsou chuťové vlastnosti hodně vyrovnané, což dříve nebylo," uvedl. Podle něj se občas stávalo, že třeba sládek usnul a na něco zapomněl.

Mnohé ruční práce, například scezování, vymizely, protože je teď vykonává počítač. "Stejně to musí člověk hlídat, hořkost a pH piva, je tam pořád docela dost práce," uvedl.

Podle obchodního sládka Pavla Zítka je pivovar Gambrinus se necelými 40 zaměstnanci v poměru k roční produkci zřejmě nejefektivnějším výrobcem piva v ČR. Na varně a na cylindrokónických kvasných a zracích tancích jsou dnes tři lidi na směnu, tedy celkem devět. "Dnes je ve výrobě asi 20 lidí. V roce 1975, když jsem nastupoval, tak bylo v Gambrinusu 640 lidí, ale to byla součástí i lahvovna," uvedl Polák.

Podle něj chuť piva hodně závisí na péči v restauracích a hospodách, která se hodně zlepšila. "Mytí skla, technika čepování, uskladnění - je toho dost. A když to vše dodržují, tak si na pivo vůbec nemohu stěžovat," dodal Polák, který se stará také o tři roky otevřené návštěvnické centrum Gambrinus. "Nejvíc mě potěší lidé, kteří mi po degustaci řeknou: Copak je to za pivo? A když jim odpovím, že Gambrinus desítka, tak se zeptají: A proč není v hospodách?," dodal.

Podle manažera značky Jakuba Marka je nejsilnější odbyt Gambrinusu na západě Čech, kolem Prahy a na severu Čech, kde má nadpoloviční podíl. V celé ČR se čepuje asi v pětině restaurací a hospod.

Gambrinus slaví 150 let
V lednu 1869 se plzeňském hostinci U císaře rakouského sešla skupina podnikatelů, která zde učinila první kroky k založení druhého moderního pivovaru v Plzni. Povolení k založení podniku získali v květnu 1869 a již o měsíc později, 25. června 1869, se v obchodním rejstříku objevila firma První plzeňský akciový pivovar. Ta se zapsala do povědomí jako pivovar Gambrinus, a to podle názvu, který pro své pivo majitelé později zvolili.

Plzeň byla v polovině 19. století rychle se rozvíjejícím průmyslovým centrem, které poskytovalo příznivé podmínky pro podnikání. Ve městě a okolí tak sídlilo dost movitých podnikatelů, kteří si mohli investici do moderního pivovaru dovolit. Mezi zakladateli Gambrinusu, kteří na schůzce upsali akciovou jistinu v částce milion zlatých, byli například majitel známých strojíren Emil Škoda, spolumajitel parního mlýna v Plzni Adolf Hýra nebo stavitel Martin Stelzer.

Investice do pivovarnictví v roce 1869 podpořilo i zrušení takzvaného propinačního práva, které určovalo, kdo smí pivo vařit, a nutilo odběratele brát pivo jen od svého regionálního výrobce. Zrušení této výsady umožnilo vznik volné soutěže a zakládání velkopivovarů.

V Plzni již jeden takový byl, a to Měšťanský pivovar, dnešní Plzeňský Prazdroj, který první pivo uvařil v roce 1842. Jeho unikátní spodně kvašený ležák, který se později stal vzorem všem ostatním pivům tohoto druhu, inspiroval i zakladatele pivovaru Gambrinus. Pro jeho stavbu zakoupili pozemky sousedící s Měšťanským pivovarem a dostali se tak ke stejné spodní vodě, o níž se tradovalo, že je hlavním důvodem mimořádné chuti konkurenčního piva.

Nový pivovar vyrostl v rekordním čase a již v říjnu 1870 zahájil provoz. Na téměř dvacetihektarovém pozemku jej vybudovaly firmy Martina Stelzera a Václava Daniela, kotle a strojní zařízení dodala Škodova strojírna. Nové pivo se rychle ujalo, v prvním roce se uvařilo 26.000 hektolitrů, o rok později odbyt vzrostl na 70.000 hektolitrů. Pivo si našlo cestu i do ciziny a získalo řadu ocenění. Pivovar přestál i hospodářskou krizi, byť mu odbyt výrazně klesl.

V roce 1907 se o pivu z Prvního akciového pivovaru pochvalně vyjádřil císař František Josef I., a proto správní rada zavedla značku Pilsner Kaiserquell (Plzeňský císařský zdroj). V roce 1912 byl pivovaru propůjčen prestižní titul "c. k. dvorní dodavatel", údajně za 25.000 korun. Těsně před válkou pivovar vystavil přes 270.000 hektolitrů ročně.

Rozpad monarchie ukončil "císařskou" éru pivovaru. Ten si v roce 1919 nechal zaregistrovat ochrannou známku Plzeňský Gambrinus, která nahradila značku Kaiserquell. Gambrinus je podle pověsti zkomolenina jména brabantského vévody Jana I. (Jan Primus), předka císaře Karla IV., který je považován za patrona sladovníků a piva. Název Gambrinus je proto mezi pivovarníky oblíbený a piva této značky se vaří i jinde ve světě, například v Německu a Rakousku.

V Plzni a okolí prosperovaly po vzniku první republiky čtyři velké a několik menších pivovarů a bylo jen otázkou času, kdy se sloučí. Postupná fúze se odehrála v režii finančně nejsilnějšího z nich, Měšťanského pivovaru, který se dohodl na převzetí Gambrinusu. Ten již dříve ovládl některé z menších konkurentů. V roce 1933 se Prazdroj a Gambrinus spojily. Gambrinus poté převzal zákazníky slabších piv (především takzvané desítky), na které se v dalších letech specializoval.

Koncem druhé světové války pivovar těžce poškodilo bombardování. V roce 1946 přišlo znárodnění, po kterém byly Měšťanský pivovar i První akciový pivovar začleněny do národního podniku Plzeňské pivovary. V roce 1959 byl samostatný závod Gambrinus zrušen a sloučen s Prazdrojem; obnovení se dočkal v roce 1990. Poté patřil jako součást firmy Plzeňský Prazdroj do nadnárodní skupiny SABMiller, od března 2017 vlastní Prazdroj japonská skupina Asahi.

Gambrinus už v roce 1979 překročil milion vyrobených hektolitrů za rok. Po velkých investicích do rozšíření v 90. letech v roce 1996 překročil hranici dvou milionů, rok později tři miliony a kolem této hranice se prodeje stále držely. Gambrinus se vyváží do 19 zemí, například do Izraele a Koreje. Podle sládka Pavla Zítka je pivovar Gambrinus s necelými 40 zaměstnanci v poměru k roční produkci zřejmě nejefektivnějším výrobcem piva v ČR. Podle manažera značky Jakuba Marka se čepuje zhruba v pětině všech českých restaurací a hospod.

Prazdroj je největším výrobcem piva v ČR. Pod jeho křídla patří kromě Gambrinusu také značky Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel a Radegast. Plzeňský Prazdroj loni prodal v ČR a v cizině rekordních 11,5 milionu hektolitrů piva, meziročně o čtyři procenta více.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.07.10.2020 14:04121