O koupi areálu pardubického pivovaru má zájem investiční společnost Conseq Funds. Historická část pivovaru by i po přestavbě měla být zachována.

Po skončení výroby v Pardubickém pivovaru loni v březnu měli zástupci radnice obavy, aby v centru nezůstal další nevyužitý, chátrající pozemek. Teď se zdá, že takový scénář nehrozí.

Pardubický pivovar má zájemce o odkup. ČTK zjistila, že za budovy a pozemky nabízí investiční společnost přes 186 milionů korun bez DPH. Prodej musí schválit valná hromada. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu společnosti Pardubický pivovar, která bude ve čtvrtek 8. února.

Nejvyšší nabídku k odkupu podala Conseq Funds investiční společnost, konkrétně 186,2 milionu korun bez DPH. Skupina Conseq na webových stránkách uvádí, že je největším nezávislým investičním manažerem v České republice s více než 500 tisíci klienty a s objemem aktiv ve výši více než 155 miliard korun.

Pardubický pivovar vlastní společnost Pivovary Staropramen, k prodeji se zatím vyjadřovat nebude. „Valná hromada společnosti Pardubický pivovar, a.s. je plánovaná na 8. února tohoto roku. Bližší podrobnosti ohledně dalšího vývoje poskytneme s ohledem na akcionáře až po jejím konání,“ uvedla tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.

Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movitých věcí, jež firma Pardubický pivovar ještě vlastní. Pivovary Staropramen za známky a receptury chtějí zaplatit 42 milionů korun bez DPH.

Pivovarská restaurace funguje
Pardubický pivovar přestal vařit pivo 31. března 2023. Majoritním vlastníkem firmy je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Výroba tam skončila kvůli pandemii a vypuknutí války na Ukrajině. Pivovaru se nedařilo uskutečnit výrobní a obchodní plány. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar, který skupina vlastní. Výrobní část byla po březnu zakonzervována, funguje pivovarská restaurace, kterou má v nájmu externí provozovatel.

Mezi zájemci o koupi nemovitostí nebylo město Pardubice. „Už od začátku zaznělo, že očekávají hodnotu kolem 200 milionů korun, což by pro město bylo náročné,“ řekl primátor Jan Nadrchal (ANO).

Územní plán v areálu pivovaru umožňuje lehkou výrobu. Návrh nového územního plánu, který město chce schválit, tam dovolí smíšené městské území, což by mohly být byty nebo komerční prostory.

„Je tam podmínka zachování historické části pivovaru, té vstupní budovy, která rozvoj trochu omezuje. Věřím, že jakmile investor přijde s návrhem, co tam bude, určitě se s městem spojí jako s klíčovým partnerem,“ dodal Nadrchal.

Město v území vlastní pozemky před pivovarem, kde je parkoviště u bytových domů. „Měli jsme předkupní právo, koupili jsme to od pivovaru. Jde o veřejný prostor, bylo správné získat ho do majetku,“ řekl Nadrchal. Podle něj se celé území nejspíš významně promění. Z jedné strany je bývalá továrna Prokop a z druhé bývalý lihovar, obě továrny jsou zbourané a investoři tam připravují své projekty, obchodní zóny, hotel, byty.

„Celé území ohraničené sídlištěm Závodu Míru a Palackého třídou je obrovskou přestavbovou plochou, kde vznikne de facto nová velká čtvrť. Budeme to dál sledovat, budeme to určitě hlídat,“ řekl Nadrchal.

Pardubický pivovar, v němž skončila výroba loni v březnu, má zájemce o odkup. Za budovy a pozemky nabízí investiční společnost přes 186 milionů korun bez DPH. Prodej musí schválit valná hromada. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu společnosti Pardubický pivovar, která bude ve čtvrtek 8. února a kterou má ČTK k dispozici.

Nejvyšší nabídku k odkupu podala Conseq Funds investiční společnost, konkrétně 186,2 milionu korun bez DPH. Pardubický pivovar vlastní společnost Pivovary Staropramen, k prodeji se zatím vyjadřovat nebude. "Valná hromada společnosti Pardubický pivovar, a.s. je plánovaná na 8. února tohoto roku. Bližší podrobnosti ohledně dalšího vývoje poskytneme s ohledem na akcionáře až po jejím konání," uvedla tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.

Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movité věci, které firma Pardubický pivovar ještě vlastní. Pivovary Staropramen za známky a receptury chtějí zaplatit 42 milionů korun bez DPH. Za movité věci je navržená cena necelých sedm milionů korun bez DPH.

Pardubický pivovar přestal vařit pivo 31. března 2023. Majoritním vlastníkem firmy je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Výroba tam skončila kvůli pandemi a vypuknutí války na Ukrajině. Pivovaru se nedařilo uskutečnit výrobní a obchodní plány. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar, který skupina vlastní. Výrobní část byla po březnu zakonzervována, v administrativní budově dál sídlilo vedení firmy a ostraha. Funguje pivovarská restaurace, kterou má v nájmu externí provozovatel.

Mezi zájemci o koupi nemovitostí nebylo město Pardubice. "Už od začátku zaznělo, že očekávají hodnotu kolem 200 milionů korun, což by pro město bylo náročné. Kupovat takto rozsáhlý areál, de facto brownfield, s tím, že nemáme dořešené jiné, by nedávalo úplně smysl," řekl ČTK primátor Jan Nadrchal (ANO).

Územní plán v areálu pivovaru umožňuje lehkou výrobu. Návrh nového územního plánu, který město chce schválit, tam dovolí smíšené městské území, což by mohly být byty nebo komerční prostory. "Je tam podmínka zachování historické části pivovaru, té vstupní budovy, která rozvoj trochu omezuje. Věřím, že jakmile investor přijde s návrhem, co tam bude, určitě se s městem spojí jako s klíčovým partnerem," dodal Nadrchal.

Město v území vlastní pozemky před pivovarem, kde je parkoviště u bytových domů. "Měli jsme na to předkupní právo, koupili jsme to od pivovaru. Je to veřejný prostor, bylo správné získat ho do majetku," řekl Nadrchal.

Celé území se nejspíš významně promění. Z jedné strany je bývalá továrna Prokop a z druhé bývalý lihovar, obě továrny jsou zbourané a investoři tam připravují své projekty, obchodní zóny, hotel, byty, uvedl Nadrchal. "Celé území ohraničené sídlištěm Závodu Míru a Palackého třídou je obrovskou přestavbovou plochou, kde vznikne de facto nová velká čtvrť. Budeme to dál sledovat, budeme to určitě hlídat," řekl Nadrchal.

Pivovarník Milan Rambousek se řemeslu vyučil v Budějovickém Budvaru, ale téměř celý profesní život strávil v Pardubickém pivovaru. Konec pivovarnictví v krajském městě nese těžce. V Ostravě pardubické pivo podle něj nikdy neuvaří.

Milan Rambousek chtěl být vojákem, politický původ jeho rodiny to ale nedovolil, a tak se téměř náhodou dostal k řemeslu pivovarnictví. Od 60. let jako mladík začal získávat zkušenosti právě v pivovaru v Pardubicích. Na své profesní začátky vzpomíná rád, především když popisuje, jak se v minulosti na varně pilo i zpívalo. Jedním dechem ale dodává, že za vším byla těžká ruční práce.

Pardubický pivovar na konci března přestal fungovat, nejznámější značky včetně Portera se budou vyrábět v Ostravě. Někteří z propuštěných lidí si novou práci už našli. Další využití areálu pivovaru stále není jasné.

Přesně 46 pracovníků na dlažbě. Konec velkovýroby piva v Pardubicích po sedmi stovkách let. Zavření pivovaru z roku 1871 a přesun výroby nejslavnějšího českého černého piva Porter do Ostravy.

To je výsledek rozhodnutí vedení firmy Staropramen, která Pernštejn kupovala v roce 2019. Z velkých plánů nezbylo nic.

„Většině ze 46 zaměstnanců skončil pracovní poměr k 31. březnu. Víme, že někteří kolegové již nové uplatnění našli. Ale samozřejmě všichni z nich nám informace tohoto typu nesdělují. Zaměstnancům jsme po oznámení o plánovaném ukončení výroby v minulém roce nabídli podpůrný program, který spočíval v pomoci při orientaci na trhu práce,“ uvedla mluvčí skupiny Pivovary Staropramen Denisa Mylbachrová.

Zaměstnavatel také jednal s úřadem práce, aby pracovníkům pivovaru poskytl konzultace a kontaktoval firmy v regionu, které by mohly lidi z pivovaru přijmout. „Samozřejmě všichni zaměstnanci obdrželi zákonné odstupné, které bylo u dlouholetých zaměstnanců navýšeno,“ uvedla Mylbachrová.

Pardubický pivovar fungoval více než 150 let. Všechny značky by neměly zaniknout. Část výroby převezme Pivovar Ostravar. Začne vyrábět v nejbližší době, testovací várky měly dopadnout dobře.

„Samotné výrobě samozřejmě předcházel dlouhodobý přípravný proces. Vrchní sládek Pivovaru Ostravar má bohaté zkušenosti s vařením řemeslných piv nejen v Česku, ale i v zahraničí, a to je samozřejmě velká výhoda,“ sdělila mluvčí.

Ostravar bude vařit piva, která byla mezi konzumenty nejoblíbenější. „V naší nabídce zůstane Hořká 12 ze sklepa, Vilém 11 a Arnoštova hořká 10. Všechna tato piva navíc ponesou logo Pernštejn, což znamená návrat k dřívějšímu, pro mnohé konzumenty dosud vžitému názvu,“ řekla Mylbachrová.

Silný tmavý Pardubický Porter je speciál, který si většina konzumentů vychutnává jen příležitostně, proto ho Ostravar bude nabízet ve speciálních várkách. „Nebude ho vařit pravidelně,“ dodala mluvčí.

Co se stane s areálem pivovaru, zatím není rozhodnuto, představenstvo se variantami zabývá. „Já jen doufám, že nám v centru Pardubic nevznikne další brownfield. To by bylo zlé. Jinak mne celá situace kolem pivovaru mrzí, ale nemáme šanci na tom nic změnit,“ řekl primátor Pardubic Jan Nadrchal.

Průmyslové vaření piva ve městě končí po 700 letech
Vaření piva mělo v Pardubicích dlouhou tradici. Už od počátku 14. století totiž v Pardubicích existoval Zámecký pivovar, ten však postupně ztrácel význam.

V druhé polovině 19. století se pardubičtí podnikatelé v oboru pivovarnictví rozhodli založit novou společnost – Akciový pivovar Pardubice. Komité společnosti se sešlo 29. ledna 1871 a rozhodlo, že bude postaven nový, parostrojní pivovar. Prvním sládkem byl vybrán František Chodounský z Protivína, stavitelem pivovaru byl pan Štěpánek z Mladé Boleslavi. Výstavba byla dokončena 1. dubna 1872, o týden později se začalo vařit pivo.

Roční produkce byla zprvu 15 tisíc hektolitrů, v roce 1928 vyprodukoval pivovar poprvé přes 100 tisíc hektolitrů piva. V roce 1945 byl pivovar převeden do národní správy a roku 1949 znárodněn do firmy Východočeské pivovary, národní podnik v Pardubicích. Výroba piva i nealkoholických nápojů se neustále rozšiřovala.

Pivovar se osamostatnil 1. ledna 1993, kdy se stal znovu akciovou společností. V té době vyráběl přes 300 tisíc hektolitrů piva a přes 50 tisíc hektolitrů limonád ročně, produkoval i vlastní slad.

V červnu 2006 se přejmenoval na Pivovar Pernštejn a.s. a posléze v červenci 2010 na Pardubický pivovar. Pivovar proslavil černý speciál Porter, který je vyráběn podle vlastní receptury a patří mezi nejsilnější česká piva. Speciál se vaří od roku 1890.

V Česku už se rozjíždí vlna krachů a ukončování nevýdělečných provozů. Důvodů je celá řada a jsou pochopitelně převážně ekonomické. Podnikům vzrostly vstupní náklady, ať už jsou to suroviny, energie nebo mzdy a je stále těžší udržet nějakou rentabilitu. Podle ekonomů můžeme být svědky dalších nehezkých konců.

Složitá situace
Za sebou to má už i oblíbený Pardubický pivovar, kde se na konci března definitivně přestalo vařit pivo. Zaměstnanci dostali výpověď včetně zákonného odstupného. Pokud zde někdo pracoval dlouhodobě, bylo mu odstupné dokonce navýšeno.

Co je to ale platné, když někdo v této nejisté době ztratí stálé a dosud stabilní zaměstnání. Majitel Pardubického pivovaru, kterým je Staropramen, nabídl bývalým zaměstnancům také podpůrný program, aby se dokázali zorientovat na současném trhu práce, sestavit si životopis apod. Zajímavé přitom je, že podle všeho nenabídl zaměstnancům práci v rámci své skupiny, což značí, že už má přinejmenším plné stavy.

Pivovar fyzicky sice končí, avšak oblíbená piva se budou vařit dále. Půjde o několik těch nejznámějších, jako je Vilém 11, Hořká 12, Arnoštova hořká 10 nebo Porter. Výroba bude pokračovat v pivovaru Ostravar, který patří rovněž Staropramenu.

Byly velké plány
Končí každopádně velká tradice, kdy Pardubický pivovar byl založen už v roce 1871 a o rok později se zde začalo slavit pivo. Shodou okolností loni oslavil 150. výročí od této události. V nedávné době ho koupil právě Staropramen, který s ním měl velké plány a investoval zde 100 milionů korun. Nakonec to ale nevyšlo a je konec.

Velkou otázkou je, co se stane s areálem pivovaru. Ten svým uzavřením pozbyl primární funkci a není jasné, co se s ním stane. Jde o velký objekt a nikdo si nepřeje, aby uprostřed města chátral.

Pardubický pivovar v pátek nadobro zavře svůj provoz. Piva Hořká 12 ze sklepa, Vilém 11, Arnoštova hořká 10 nebo Porter, se budou však vařit dále. Jejich výroba bude pokračovat v pivovaru Ostravar a navíc piva ponesou logo Pernštejn.

Jak už bylo avizováno na konci minulého roku, pivní značky nezaniknou a bude pokračovat i po ukončení výroby v Pardubickém pivovaru, a to v pivovaru Ostravar.

„Vybrali jsme ty značky, které jsou mezi našimi konzumenty nejvíce oblíbené. V naší nabídce zůstane Hořká 12 ze sklepa, Vilém 11 a Arnoštova hořká 10. Všechna tato piva navíc ponesou logo Pernštejn, což znamená návrat k dřívějšímu, pro mnohé konzumenty dosud vžitému názvu,“ doplnila manažerka komunikace a mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová. Pardubický pivovar spadá právě pod tuto skupinu.

A ani značka Porter zcela nezmizí. Pardubický Porter je legendární, a nejen na českém trhu. Je to unikátní pivo, které získalo řadu odborných ocenění a našlo si své příznivce, kteří dokážou ocenit jeho kvalitu a jedinečnost.

„Protože se jedná o speciál, který si většina konzumentů vychutnává jen příležitostně, i my ho budeme konzumentům nabízet v rámci speciálních várek,“ potvrzuje Mylbachrová.

Porter byl dostupný i v dalších regionech kromě pardubického, ale vzhledem k povaze tohoto piva jen na vybraných místech. K největším exportním trhům patřilo Rusko, kam se nyní nevyváží.

V rámci oznámení v minulém roce, většině zaměstnanců skončí pracovní poměr k 31. březnu. Všichni zaměstnanci obdrželi zákonné odstupné, které bylo u dlouholetých zaměstnanců navýšeno, uvedla firma.

„Kolegům jsme bezprostředně po oznámení o plánovaném ukončení výroby v minulém roce nabídli podpůrný program, který spočíval v pomoci při orientaci na trhu práce, sestavení životopisu a další. Rovněž jsme navázali spolupráci s Úřadem práce, který jim poskytl konzultaci a vešli jsme v kontakt s významnými zaměstnavateli v regionu,“ doplňuje mluvčí.

O osudu areálu není rozhodnuto
Co se týče dalšího využití areálu Pardubického pivovaru, podle mluvčí zatím nejsou k dispozici žádné informace. „Představenstvo Pardubického pivovaru na této záležitosti pracuje,“ říká Mylbachrová.

„Nechceme, aby zůstal brownfield uprostřed města, budeme se zabývat všemi variantami, od prodeje celého pivovaru až po to, že tady zůstane muzeum s restaurací. Není rozhodnuto,“ uvedla v prosinci Petra Chovancová, předsedkyně představenstva Pardubického pivovaru.

Zástupci města Pardubice mají především obavy, aby v centru nezůstal nevyužitý, chátrající pozemek. V sousedství pivovaru se totiž nachází nevyužité pozemky, na kterých stála Prokopova továrna na mlýnské stroje.

„Rozumíme tomu, že zastupitelům města není lhostejný osud pardubického piva ani další případné využití areálu pivovaru. Jsme připraveni se s nimi znovu setkat a prodiskutovat další strategické směřování,“ dodala Chovancová. Jak uvedl v minulém roce magistrát v tiskové zprávě, zástupci města tento krok vítají.

Válka zhatila plány
Hlavní akcionář do Pardubického pivovaru během tří let investoval více než 100 milionů korun s cílem posílit jeho pozici na tuzemském i zahraničních trzích. Investice putovaly jak do výrobních technologií, tak do samotných značek.

Podle pivovaru bohužel zásadní změna situace v důsledku pandemie a vypuknutí války na Ukrajině, znemožnila společnosti realizovat plány a stanovené cíle. Jako řádný hospodář s cílem zabránit prohlubující se ztrátě muselo představenstvo přistoupit k výše zmíněnému kroku. Ukončení výroby automaticky neznamená zánik všech značek.

Pardubický pivovar byl založen v roce 1871 a první pivo se zde začalo vařit 8. dubna 1872, minulý rok tedy slavil 150. výročí od založení. Předtím, než většinový podíl koupil Staropramen, vařil kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a plánoval do 10 let produkci zdvojnásobit. Mezi nejznámější pardubická piva patří 19stupňový Porter, jehož výroba začala už v roce 1890 a jde o jedno z nejsilnějších českých piv.

Asi 27 tisíc litrů jedenáctistupňového piva Vilém a 24 tisíc litrů nefiltrované třináctky z pivovaru Pernštejn poslouží jako základ pro unikátní pálenku. Pardubický pivovar, který za několik týdnů ukončí svůj provoz, totiž nestihne všechno dosud uvařené pivo stočit do sudů a láhví.

„Když jsme se dozvěděli, že je možnost odkoupit toto přebytečné pivo, neváhali jsme ani chvíli. Napadlo nás, že z něj může vzniknout zajímavá pálenka, která ještě navíc bude vzpomínkou vaření piva v Pardubicích. Sama jsem v Pernštejnu pracovala a mám k němu vztah,“ říká vedoucí provozu hrobického lihovaru Sudlička Jana Scholzová.

Během jednoho dne tedy cisterny dovezly do lihovaru více než 50 tisíc litrů piva, které se okamžitě začalo destilovat. „Jednu cisternu jsme stáčeli přibližně dvě hodiny, potom auto opět vyrazilo do Pardubic. Samotná destilace trvala asi 30 hodin,“ uvedla Scholzová.

Je možné, že z části zlatavého moku vznikne pivní pálenka, z části potom může být whisky. „Vzhledem k tomu, jak rychlá to byla akce, ještě uvidíme, co se základním destilátem uděláme. Pokud by se destilát dal do sudů, bude zrání této pivní whisky trvat několik let,“ říká Scholzová. Podle ředitele a majitele lihovaru Sudlička Igora Čižmáře by mohlo vzniknout 2,5 tisíce absolutních litrů destilátu.

Vznikne speciální edice
Lihovar přemýšlí o vzniku speciální edice se speciálními etiketami, která bude připomínat pivovar Pernštejn, který minimálně na nějakou dobu přestane v Pardubicích fungovat. „Hlavním impulzem pro nás bylo uchování posledního piva. To tak zůstane v Pardubicích, jen v trochu jiné podobě,“ dodává Scholzová.

Pardubický pivovar byl založen v roce 1871 a první pivo se zde začalo vařit 8. dubna 1872, pivovar tedy nedávno slavil 150. výročí od založení. Předtím, než většinový podíl koupil Staropramen, vařil kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a plánoval do 10 let produkci zdvojnásobit. Mezi nejznámější pardubická piva patří 19stupňový Porter, jehož výroba začala už v roce 1890 a jde o jedno z nejsilnějších českých piv.

O konci vaření piva informoval majitel pivovaru na podzim loňského roku v tiskové zprávě. „Představenstvo společnosti Pardubický pivovar včera svolalo valnou hromadu, které navrhne ukončení výroby k 31. březnu 2023. Produkci vybraných piv z Pardubického pivovaru by měl od dubna zajistit pivovar Ostravar spadající do skupiny Pivovary Staropramen,“ uvedla v listopadu Denisa Mylbachrová, manažerka komunikace a mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Lihovar v Hrobicích na Pardubicku se rozhodl zachránit 60 tisíc litrů piva z pardubického pivovaru. Ten totiž za měsíc ukončí provoz a ne všechno vyrobené pivo by zaměstnanci stihli stočit do sudů a lahví. Z jedné z posledních várek v Pardubicích uvařeného piva, se tak stane pálenka.

„Tím, že pardubický pivovar končí, což všichni Pardubáci víme, jsme se dozvěděli, že je možnost získat pardubické pivo, které se nestihne stočit, a že bychom ho mohli nějakým způsobem odkoupit,“ říká vedoucí provozu hrobického lihovaru Jana Scholzová. Sama v pivovaru pracovala a propuštění zaměstnanci hledají uplatnění i v hrobickém lihovaru. Právě od nich se dozvěděli, že by mohli tisíce litrů piva „zachránit“.

Redaktor Josef Ženatý natáčel přímo na dvoře lihovaru, kam přijela cisterna, ze které se pivo přečerpávalo do tanků. „V tuto chvíli se přečerpává 27 tisíc litrů Viléma. Je to hotové pivo, protože výroba v pivovaru už nejede, takže ho nestihli zpracovat,“ dodává Scholzová. Kromě 11° Viléma lihovar odkoupil i nedokončenou třináctku.

Majitel lihovaru Igor Čižmář popisuje, jak z hotového piva budou dělat destilát: „V podstatě všechno, co má cukr, zkvasí a potom se dá zpracovat, tak i lihový výrobek, což pivo samozřejmě je, se dá dál zpracovat v podobě pivního destilátu.“ Desetitisíce litrů piva se z cisterny přečerpávají do velkokapacitních tanků. Odtamtud už pak pivo putuje trubkami rovnou do palírny a následně do destilační kolony. Ta zvládne zpracovat až 2000 litrů suroviny za hodinu.

Bude Vilém čekat v sudu?
Všechno se ale seběhlo velmi rychle, protože se o tisících litrech piva, které by jinak přišlo vniveč, dozvěděli teprve před týdnem. Není proto zatím ani přesně jasné, jak následnou pálenku v lihovaru zpracují. „Záleží, co se rozhodneme z toho zpracovat. To staření destilátu probíhá až řadu let. Pokud se rozhodneme to dát do sudu, jak se říká, tak to je rok až tři roky. Nicméně na dobré je třeba si počkat,“ říká majitel Igor Čižmář.

Jde tak symbolicky o zachování možná posledních litrů piva, které se v Pardubicích uvařilo. „Můžeme říct, že to pivo tímto krokem zůstane trvanlivé a záležet bude na zákaznících, jak dlouho,“ dodává s úsměvem Čižmář.

S tím souhlasí i provozní Jana Scholzová: „To bylo impulzem, který mě, jako Pardubáka, motivoval k tomu, abychom se do toho pustili. Protože si myslím, že je super, že se to pivo zachránilo a zůstane v Pardubicích. Sice v malinko jiné podobě, ale pořád v tom bude ten základ pardubického piva. Základ z Viléma a třináctky.“

Jaké druhy pálenky z pardubického piva vzniknou, zatím není úplně jasné. Jisté ale je, že pardubický pivovar ukončí k poslednímu březnu výrobu po 150 letech provozu. Pardubická piva tím ale neskončí, jen už nebudou tak úplně pardubická, protože se budou vařit jinde.

Pardubický pivovar ukončí výrobu piva k 31. březnu 2023. Její část patrně přesune do pivovaru Ostravar. Rozhodla o tom valná hromada. Majoritním vlastníkem je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. O ukončení výroby rozhodla proto, že v důsledku pandemie a vypuknutí války na Ukrajině nemohla uskutečnit své plány na rozšíření nabídky regionálních značek i navýšení produkce skupiny. 

Pro 46 pracovníků firma připravila podpůrný program. Pivovar oslovuje místní podniky, které hledají zaměstnance, a spolupracuje s úřadem práce. V lednu se na setkání zaměstnanci dozvědí, jak si připravit životopis, jak se připravit na pohovor, řekla předsedkyně představenstva Pardubického pivovaru Petra Chovancová.

„Spousta zaměstnanců je u nás zaměstnána delší dobu a nemají s hledáním místa zkušenosti. K 31. březnu bude odcházet 32 lidí, další budou zůstávat déle, protože je pivovar potřeba konzervovat,“ dodala Chovancová.

Ukončení výroby automaticky neznamená zánik všech značek. Pivovar naopak zvažuje, že vybrané z nich zachová. Pokračovat chce také v existujících partnerstvích v regionu, uvedla skupina. „Uvažujeme o zahájení výroby v jednom z pivovarů, které vlastní Pivovary Staropramen, je více pravděpodobný Ostravar z důvodu blízkosti technologie a všech postupů,“ upřesnila Chovancová.

Představenstvo se bude zabývat dalším směřováním pivovaru, což zahrnuje další využití budov a areálu v Pardubicích. Pivovar vyrábí pivo desítky let, loni slavil 150. výročí existence. Nad koncem výroby vyslovilo zklamání například vedení města.

„Město Pardubice nemá v pardubickém pivovaru žádný majetkový podíl, a tudíž žádný vliv na chování a rozhodování majitele. Nicméně rozhodnutí o ukončení výroby nás mrzí. Jak z hlediska tradice, tak z hlediska pracovních míst, která zaniknou. Nicméně je nabíledni, že apel nebo žádost města nezpůsobí, že by představenstvo pivovaru svůj záměr přehodnotilo,“ řekl primátor Jan Nadrchal (ANO).

„Rozumíme tomu, že zastupitelům města není lhostejný osud pardubického piva ani další případné využití areálu pivovaru. Jsme připraveni se s nimi znovu setkat a prodiskutovat další strategické směřování,“ slíbila Chovancová.

Skupina uvedla, že za tři roky investovala do pivovaru více než sto milionů korun, chtěla posílit jeho pozici na tuzemském i zahraničních trzích. Investice putovaly jak do výrobních technologií, tak do samotných značek.

Pivovar vyráběl v době před pandemií kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 2021 podrobné výsledky nezveřejnil. Vyrábí například řadu značky Pernštejn, čtrnáctistupňový Taxis nebo Porter, což je tmavé devatenáctistupňové pivo.

Už je to definitivní. Pardubický pivovar založený v roce 1871 v březnu naplní poslední láhve a sudy. Výrobu ukončí k 31. březnu 2023 a část patrně přesune do pivovaru Ostravar. V pátek o tom rozhodla valná hromada. O konci výroby piva v Pardubicích informoval Staropramen už v půlce listopadu.

„Zástupcům města jsme osobně objasnili důvody, které nás vedly k návrhu ukončit výrobu v Pardubickém pivovaru. Rovněž jsme vysvětlili, že to nebylo jednoduché rozhodnutí zejména s ohledem na jeho zaměstnance,“ uvedla Petra Chovancová, předsedkyně představenstva Pardubického pivovaru a dodala, že společnost pro zhruba pět desítek pracovníků připravila podpůrný program.

K 31. březnu z pivovaru odejde 32 lidí, zbylí zaměstnanci budou pivovarské technologie konzervovat.

S rozhodnutím firmy se nechtěli zástupci města smířit. Navíc se o všem dozvěděli až z médií. S vedením pivovaru jednali minulý týden.

„Město Pardubice nemá v pardubickém pivovaru žádný majetkový podíl, a tudíž žádný vliv na chování a rozhodování majitele. Nicméně rozhodnutí o ukončení výroby nás jako zástupce města mrzí. Jak z hlediska tradice, tak z hlediska pracovních míst, která zaniknou. Nicméně je nabíledni, že apel nebo žádost města nezpůsobí, že by představenstvo pivovaru svůj záměr přehodnotilo,“ okomentoval jednání primátor Pardubic Jan Nadrchal.

Na schůzce dále zaznělo, že hlavní akcionář do Pardubického pivovaru během tří let investoval více než 100 milionů korun s cílem posílit jeho pozici na tuzemském i zahraničních trzích. Investice putovaly jak do výrobních technologií, tak do samotných značek.

Svou roli podle majoritního vlastníka sehrála pandemie covidu-19 i válka na Ukrajině.

Značka piva přežije, když bude chutnat stejně
Ukončení výroby podle pivovaru automaticky neznamená zánik všech značek. Některé z nich by měly přežít. Do přesunu výroby jinam může zasáhnout víc faktorů.

„Uvažujeme o zahájení výroby v jednom z pivovarů, které vlastní Pivovary Staropramen, je více pravděpodobný Ostravar z důvodu blízkosti technologie a všech postupů. Za předpokladu, že pivo bude chutnat identicky, je záměr akcionáře zachovat některé pardubické značky. Minimálně se musí udělat zkušební várky, což potrvá čtvrt rok, půl roku,“ řekla ČTK Chovancová s tím, že pivovar chce také pokračovat v partnerstvích se sportovními kluby v regionu.

Představenstvo se bude zabývat dalším osudem pivovaru a areálu, ve kterém se nachází. „Rozumíme tomu, že zastupitelům města není lhostejný osud pardubického piva ani další případné využití areálu pivovaru. Jsme připraveni se s nimi znovu setkat a prodiskutovat další strategické směřování,“ dodala Chovancová. Jak uvedl magistrát v tiskové zprávě, zástupci města tento krok vítají.

Zástupci města mají především obavy, aby v centru nevznikl další brownfield. V sousedství pivovaru se totiž nachází nevyužité pozemky, na kterých stála Prokopova továrna na mlýnské stroje.

„Nechceme, aby zůstal brownfiled uprostřed města, budeme se zabývat všemi variantami, od prodeje celého pivovaru až po to, že tady zůstane muzeum s restaurací. Není rozhodnuto,“ řekla Chovancová.

Pardubický pivovar byl založen v roce 1871 a první pivo se zde začalo vařit 8. dubna 1872, minulý rok tedy slavil 150. výročí od založení. Předtím, než většinový podíl koupil Staropramen, vařil kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a plánoval do 10 let produkci zdvojnásobit. Mezi nejznámější pardubická piva patří 19stupňový Porter, jehož výroba začala už v roce 1890 a jde o jedno z nejsilnějších českých piv.