Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Na pivovarských slavnostech Ferdinanda představí sládek ležák „Stodvacítka“

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar FerdinandAutor:David HorákFerdinand

Tradiční pivovarské slavnosti v pivovaru Ferdinand Benešov se konají 9. září, a to už po šestadvacáté. Návštěvníci mají především unikátní příležitost ochutnat na jednom místě všechny druhy piv, které se v pivovaru se 120 letou historií vaří. Sládek navíc uvařil ke kulatému výročí Vídeňský ležák.

Pivovar vaří už devět druhů piv od výčepní světlé desítky, světlou dvanáctku Premium po patnáctistupňový speciál D´Este či polotmavý speciál Sedm kulí. V sortimentu má i tmavé či nealkoholické a nyní i nově bezlepkové pivo a čtyři druhy limonád „Ferdinádu“.

„Pivo bude možné ochutnat na slavnostech i nefiltrované a v nabídce občerstvení dostanou návštěvníci na výběr i z pokrmů připravených z našeho piva. Navíc náš sládek Jaroslav Lebeda přichystal na slavnosti i jedno mimořádné překvapení – Vídeňský ležák, který opravdu poprvé ochutnají návštěvníci slavností,“ uvedla Eva Hendrychová z obchodního oddělení pivovaru. Jedná se o limitovanou edici, tato várka „120“ bude k dispozici čepovaná i ve skleněných lahvích 0,5l, a to i po slavnostech v pivovarském obchůdku.

K výrobě byly použity tři druhy sladů - vídeňský, mnichovský a český. Díky jedinečné kombinaci má ležák obdivuhodnou měděnou barvu. Přidá-li se dvourmutový dekonční způsob vaření, chmelení za studena žateckým poloraným červeňákem, otevřená spilka a 90 dnů zrání v ležáckém sklepě, má neopakovatelnou a ničím nenapodobitelnou chuť. Extrakt původní mladiny je 12,80%, alkohol 5,4%.

„Přibližně rok jsem přemýšlel, jaké originální pivo uvařit k příležitosti 120. výročí založení pivovaru. Nechtěl jsem se přiklonit k verzi, že standardní pivo z našeho sortimentu pojmenujeme jako výroční ležák a budeme mít celou věc vyřešenou. Chtěl jsem uvařit něco výjimečného, co se v českých zemí nevyrábí. Listoval jsem různými knihami o pivu, až jsem narazil na téměř vymizelý druh vídeňský ležák,“ přibližuje sládek Jaroslav Lebeda.

„Bylo to originální spojení druhu piva, Vídně jakožto kolébku tohoto piva, ale zároveň hlavní město habsburské monarchie a tím pádem i zakladatele našeho pivovaru Františka Ferdinanda d’Este,“ doplnil Jaroslav Lebeda.

A jak pivo vařil? „V chytrých knihách jsem vyhledal původní receptury, které jsem upravil na podmínky dnešní výroby piva, a technologický postup byl na světě. V laboratorních podmínkách jsem si dle výpočtů vyzkoušel optimální poměr sladů, abychom dosáhli správné požadované barvy hotového piva. Celý tento proces trval zhruba půl roku. Přesně v den výročí atentátu na Františka Ferdinanda d’ESte jsme uvařili ostrou várku tohoto vídeňského ležáku,“ dodává sládek.


Na slavnostech bude i dobrá muzika
Přestože pivovarské slavnosti jsou především o zlatavém moku, nebude chybět ani zábava. Akce začíná už v poledne a do deseti hodin večer se na dvou pódiích vystřídá osm kapel. Slavnosti zahájí tradičně dechovka Český Šraml, a po ní vystoupí brněnská punk-rock´n´rollová kapela Fancy Foxx.

Na slavnostech zahraje i pražská rocková kapela Bílá nemoc, která loni oslavila 25 let existence. Další je mladá pop-punková kapela Brutální Jahoda z Kamenice nad Lipou. Rockoví fanoušci se mohou těšit na Štěpána Kojana ze skupiny Keks a na kapelu Lahvátor, která funguje více než dvacet let, a jejíž název vznikl právě nad vypitým pivem. Přijede i čtyřčlenná kapela se vztelkou pandou ve znaku The Beautifuls ze Sedlčan, hrající rockabilly s prvky klasického rock´n´rollu..

Zajímavým hudebním tělesem bude jistě skupina Circus Problem s disco-balkánskými melodiemi. Ti se mimo jiné přestavili loni v pořadu Česko Slovensko má talent. Od 19 hodin zahraje klatovská tanzmetalová kapela Trautenberk s bizarním rock´n´rollem, údernými refrény a s humorem sobě vlastním.

V doprovodném programu čekají návštěvníky soutěže s pivovarskou tematikou. Pivovar si letos připomíná 120 let od založení arcivévodou Františkem Ferdinandem d´ Este a do prostor tohoto místa se mohou návštěvníci podívat i během slavností. Nasají tak nejen atmosféru doby, ale budou si moci ověřit své znalosti o pivovarnictví například ve sladovně během zábavné degustace či na výstavce surovin.

Návštěvníci si budou moci koupit v pivovarském stánku i spoustu suvenýrů Ferdinand – čepice, půllitry, trička, a například také turistickou vizitku a novou výroční vizitku, která byla vydaná ke 120 letům pivovaru.

Pivovar Ferdinand si zakládá na tradiční technologii výroby piva. V roce 1897 tu začal vařit pivo arcivévoda František Ferdinand d´Este a v podstatě se stejně vaří až dodnes. Piva jsou připravována klasickým způsobem, spodně kvašená a následně dokvašována v ležáckém sklepě, a to 60 až 90 dní podle druhu piva. Pivovar Ferdinand je jeden z mála pivovarů v České republice, který provozuje vlastní humnovou sladovnu. Slad vyváží i do zahraničí.

Přeštice otevřou třetí městský pivovar v Česku. Erárních výrobců piva je jen hrstka

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrU Přeška

S mírným zpožděním, ale přece. Radnice v sedmitisícových Přešticích na jižním Plzeňsku otevře po rekonstrukci restauraci v provozovně zvané původně podle dřívějšího nájemce Peklo. Pozoruhodné je, že tentokrát bude podnik čepovat i vlastní pivo.

Město tak bude mít po 112 letech opět pivovar a název podniku se změní na Pivovar a restaurace U Přeška. Městu totiž patří nejen objekt a vybavení, ale i pivovarnická technologie, ochranné známky názvů piv či jejich receptury.

„Když naše koalice (TOP 09, ODS, KDU a ČSSD) nastoupila v listopadu 2014 do vedení města, řešila mimo jiné i úkol rekonstrukce Pekla. Přišlo nám líto dělat restauraci, jakých jsou všude tisíce. Chtěli jsme něco, čím by se Přeštice lišily a co by mohlo přilákat místní i turisty,“ popisuje starosta Karel Naxera (TOP 09) okolnosti vzniku minipivovaru.

Investice do pořízení technologie, vybavení i rekonstrukce vnitřních prostor restaurace činí zhruba 18 milionů korun. Výběrové řízení na provozovatele vyhrála společnost PCP Brewery, technologii pivovaru s roční kapacitou 1400 hektolitrů dodali otec a syn Josef a Petr Krýslovi, kteří vaří piva a staví pivovary v Česku i po světě. Erární vlastnictví pivovaru je u nás vzácnost a ani ve světě není běžné. Fungující průmyslový pivovar, kterých je u nás celkem 49, vlastní stát (Budějovický Budvar) a město Strakonice (Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice).

Minipivovarů přibývá
Z minipivovarů, kterých je po Česku už kolem 390 a každý týden přibývají další, patřil samosprávě podle dostupných informací dosud jen jeden – Městský pivovar Volary, vybudovaný v šumavském městečku v hotelu Bobík.

Přeštice sázejí ve své nové investici na spojení s vlastní historií. Jeden z dávných majitelů města se jmenoval Přech, zdrobněle Přešek, a po něm tedy dostal pivovar jméno. Pracovníci místního Domu historie Přešticka dostali za úkol najít názvy i pro značky piv.

Světlý ležák Kilián se tedy jmenuje po někdejším patronu města, tmavý ležák Maurus po opatovi kladrubského kláštera, který se zasloužil o rozkvět Přeštic, pšeničné pivo Schönborn po rakouském šlechtickém rodu, který zde naposled provozoval pivovar a vlastnil i panství v nedaleké Dolní Lukavici. Čtvrtým pivem, které už má přeštický sládek Petr Hampl připravené, je svrchně kvašený speciál IPA Marlen, pojmenovaný po zpěvačce Marlen Dietrichové, která v květnu 1945 byla v Přešticích společně s americkou armádou.

Šance pro turistický ruch
Provozovatel a nájemce restaurace společnost PCP Brewery je v pivovarnickém oboru nováčkem. Jeden ze tří společníků Zdeněk Papáček má ale letité zkušenosti s podnikáním v potravinářském oboru. Jeho firma Bapa, kterou před časem prodal společnosti Hamé, si udělala jméno výrobou a rozvozem hotových jídel a baget. „Pivovarnictví je taková moje další životní etapa,“ svěřuje se Papáček.

PCP Brewery má od radnice smlouvu na deset let. Měsíčně bude platit nájem 31 tisíc korun a kromě toho už uhradila zálohu tři miliony korun, ze které se bude městu každý měsíc upisovat jedna stodvacetina. Navíc se ale ještě provozovatel zavázal jako jakousi úhradu za užívání ochranných známek k pivním značkám platit městu jednu korunu z každého uvařeného litru piva.

„S vlastnictvím pivovarů obcí nebo státem je to poměrně složité,“ komentuje tuto formu vlastnictví vydavatel odborného magazínu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. „Vždycky se najde nějaký kritik, který bude zpochybňovat takovou veřejnou investici a radnice nebo stát musí důsledněji než soukromý majitel obhajovat všechny náklady a výnosy. Pokud má ale město smlouvu nastavenou chytře a nájemce se uživí, může být pivovar přínosem pro obě strany a může podpořit turistický ruch,“ soudí Borowiec.

Přeštický PIVOVAR U PŘEŠKA otevírá už zítra

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeň.czU Přeška

Svůj vlastní městský pivovar nově otevřou už zítra 29. 8. 2017 také v Přešticích. Vznikl přestavbou objektu na místním náměstí, v němž byly dříve hotel a restaurace a radnice za něj utratila více než 18 milionů korun. Tento minipivovar by měl ročně vyprodukovat kolem 1400 hektolitrů zlatavého moku. V nabídce bude pět druhů vlastních piv s ochrannou známkou. Výroba piva ve městě tak bude obnovena po 112 letech.

Přestavba trvala ¾ roku, přičemž na více než 11 milionů korun přišly samotné stavební práce. Hostinec a varny jsou umístěny v přízemí, větší část technologie, která umožní vařit také speciální piva typu ALE a IPA, je pak ve sklepě. Město podepsalo smlouvu na desetiletý pronájem s firmou PCP Brewery, která má zkušenosti z oboru a vyhrála ve veřejné soutěži. Platit bude měsíční nájem 31 tisíc korun a složí více než tři miliony korun zálohu, z níž se bude upisovat městu každý měsíc jedna stodvacetina.

Na You Tube už hovoří noví provozovatelé restaurace Zdeněk Papáček a Kamil Černý o tom, že chtějí nabídnout tradiční piva plzeňského typu, a to světlý i tmavý ležák. Dojde prý i na svrchně kvašené speciály, což je v kompetenci sládka Petra Hampla. K jídlu tady budou nabízet nejen speciality, ale i českou a staročeskou kuchyni.

Pivovar Zubr opět chystá oblíbené podzimní speciály

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana DobrovskáZubr

Již tradičně se v druhé polovině roku na čepech objevují pivní speciály pivovaru Zubr, které si získaly u konzumentů velkou oblibu. Letošní „šňůru speciálů“ zahájí 28. srpna ZUBR Extra Force, který byl uvařen u příležitosti Dnů NATO v Ostravě a Dnů vzdušných sil AČR, jichž je pivovar Zubr již pátým rokem marketingovým partnerem. Pivovar Zubr ho v letošním roce uvaří 1 000 hektolitrů.
„Lidé stále častěji vyhledávají a rádi zkouší speciální a méně tradiční piva, a to především na podzim a v zimě, kdy je pro pití silnějších piv příhodnější počasí. My této poptávce dlouhodobě vycházíme vstříc, když každoročně do nabídky pivovaru zařazujeme několik limitovaných edicí speciálů,“ popisuje pivní trend Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.
Filtrovaný ležák ZUBR Extra Force 12,5% si mohou lidé vychutnat již od 28. srpna ve vybraných provozovnách, především v Olomouckém a Zlínském kraji, k dostání bude až do vyprodání zásob a samozřejmě nebude chybět také přímo na Dnech NATO, které se konají 16. až 17. září. V podnikové prodejně pivovaru Zubr pak bude možné zakoupit i limitovanou edici v lahvích.
Pro tento ležák je typická vysoká plnost, tmavší barva a výrazná intenzívní hořkost, která vznikla na varně během chmelovaru použitím několika vybraných odrůd českého chmele. Je uvařen podle tradiční receptury za použití regionálních surovin a v ležáckých tancích zrál 70 dní, obsah alkoholu je 5,5% obj.
V září na čepech restaurací Extra Force vystřídá další z oblíbených speciálů, a to ZUBR Svatováclavský speciál, na který naváže ZUBR Grand z prvního chmele. V listopadu nebude chybět Svatomartinské pivo a sezonu speciálů již tradičně uzavře ZUBR Maxxim.
Pivovar Zubr v letošním roce plánuje celkově uvařit více než 5 000 hektolitrů speciálů, což je o 10 procent více než v roce loňském. Prvním letošním speciálem byl ZUBR Narozeninový speciál, který byl uvařen v dubnu u příležitosti oslav 145. výročí založení pivovaru Zubr.
Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár PIVEX 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2016 v kategorii jedenáctistupňových piv. Ocenění v soutěži PIVEX 2017 si odnesla také piva Zubr Classic a Zubr Gold (1. a 3. místo v kategorii výčepních piv). Pivovar Zubr byl zároveň zvolen na letošním jubilejním ročníku pivovarem čtvrtstoletí. Pivovar tak navázal na loňský úspěch, kdy si absolutní vítězství v degustační soutěži PIVEX 2016 odnesl ležák Zubr Premium. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

Česká pivní horečka: Minipivovarů rychle přibývá, zpomalují vylidňování venkova

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Blesk.cz

V Česku by mohla být během několika let až tisícovka minipivovarů, tedy více než dvojnásobek současného počtu. Je o tom přesvědčen sládek Tomáš Mikulica. Současný vývoj mu dává za pravdu, zhruba každý týden totiž otevře nový minipivovar. Také podle svazu minipivovarů jsou rodinné a malé regionální podniky hitem, a to nejen ve větších městech, ale i na venkově. Dokonce stojí i za rozvojem pivního turismu.

Sládek Tomáš Mikulica pracuje v minipivovaru v Chýni u Prahy už 23 let. Začínal ve velkém zavedeném pivovaru, ale protože chtěl vyrábět pivo sám, odešel. „Když jsem začínal, bylo v Česku šest minipivovarů, takže vám tenkrát nemohl nikdo s ničím poradit. Člověk si musel poradit sám nebo u lidí z velkého pivovaru,“ vzpomíná v rozhovoru pro Blesk.cz.

Dnes existuje v Česku nejméně 370 minipivovarů a podle některých odhadů je jich dokonce už více než 400. Ročně vznikne zhruba pět desítek nových a zatím to nevypadá, že by se tento rozvoj nějak dramaticky zpomalil. Od roku 1989 zaniklo podle webu Pivovary.info jen 23 minipivovarů.

„Myslím, že to zastaví až na úrovni 1000 pivovarů. Do tohoto čísla tady máme trh a poptávku. Třeba Praha vůbec není nasycená a jsou i další větší města, kde žádné minipivovary nejsou,“ je přesvědčen sládek Mikulica, který situaci na trhu sleduje a sám objíždí i konkurenční minipivovary. Podnikatelé podle něj přišli na to, že provozování restaurace s minipivovarem je lákadlem pro zákazníky. „Návratnost je dnes navíc kratší, cena piva šla hodně nahoru a je vyšší marže,“ dodává.

Pivní turismus zpomaluje vylidňování
Menší a rodinné pivovary si mezi Čechy získávají oblibu. Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos je až 80 procent lidí ochotno ochutnat nové pivo z regionálního minipivovaru a dvě třetiny lidí do něj zavítají, pokud na něj neplánovaně narazí. Každý sedmý turista dokonce při výletech vyhledává tyto podniky jako zajímavé cíle. Naopak jen menšina Čechů pivo z minipivovarů odmítá a preferuje zavedené značky.

„Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale především v malých městečkách a vesnicích. Jsou zde významným ekonomickým a kulturním centrem venkova. Podporují turistický ruch, dávají lidem práci a zabraňují vylidňování venkova,“ myslí si Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Podle něj vznikají i speciální pivní stezky, které zatraktivňují jinak turisticky „mrtvé“ lokality.

Produkci piva v Česku stále absolutně dominují velké pivovary. Ty malé z celkových 20 milionů hektolitrů piva ročně uvaří jen asi 2 procenta. Za minipivovar je považován takový, který nevyrobí více než 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Pro srovnání: největší tuzemský pivovar Plzeňský prazdroj ročně vyrobí přes 10 milionů hektolitrů.

Svaz: Vzniknou řetězce minipivovarů
Některé větší pivovary dokonce začínají uvažovat o zakládání vlastních minipivovarů nebo o jejich kupování těch malých. „Uvažujeme o různých možnostech využití flexibility malých pivovarů,“ řekl například pro ČTK ředitel marketingu a strategie Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie. Naproti tomu třeba pivovar Staropramen o něčem takovém neuvažuje.

Podle Šuráně ze svazu minipivovarů se případné větší aktivity dají čekat až později s dalším rozvojem. „Já tomuto oboru předpovídám dalších deset let růstu a uvidíme, kdy přijde doba, kdy velké koncerny vytvoří řetězce minipivovarů,“ uvedl.

Britky kritizují ‚první pivo pro ženy‘. Výrobek z Česka mají za sexistický

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

I ženy pijí pivo. A mnohé s nadšením. Speciální produkt vyloženě pro ně však prodává málokdo. Podnikatelka Martina Šmírová se to pokouší změnit a svou značku Aurosa prezentuje jako „první pivo pro ženy“. Putuje hlavně za hranice. A tam také Šmírová nedávno s prezentací ženského piva narazila.

Respektive narazila na sociálních sítích na ironické a kritické ohlasy britských pivařek, které označují marketing Aurosy za sexistický a hloupý.

Píše o tom britský deník The Telegraph. „Pivo, které se v České republice vyrábí, přichází v hezké růžové lahvi a prodává se jako první pivo pro ni. Zakladatelka Aurosy Martina Šmírová říká, že pivo je reprezentací síly ženy a dívčiny něhy,“ uvedl deník.

„Pivní trh cílený konkrétně na ženy čelí ale zásadnímu odporu online uživatelů sociálních médií,“ píše se dále.

Nadšení i kritika
Řada jedovatých poznámek například na Twitteru to dokládá.

Zatímco v Paříži, kde letos v březnu začala mladá podnikatelka Aurosu prvně nabízet, vyvolalo pivo pro ženy nadšení, byť se třetinková lahev prodává za deset eur, tedy zhruba 260 korun, v Londýně se hrdé britské pivařky bouří proti údajné genderové propagandě.

„Pivo pro ni je posledním z komických marketingových triků, který chce ženy obrat o jejich peníze,“ posteskla si na Twitteru jedna z emancipovaných pivařek.

Aurosa je „ženská“ především díky balení v luxusní designové lahvi, ke které patří i decentní skleničky – šampusky, ale obsahem se jedná o typický český ležák. Přesněji polotmavou, nepříliš hořkou jedenáctku s jemnou chutí karamelu.

Vaří se v minipivovaru – ve Valašském pivovaru v Kozlovicích nedaleko Frýdku-Místku, který patří otci Martiny Pavlu Šmírovi. „Chci ukázat, že i pivo je vhodné pro oficiální luxusní příležitosti jako třeba šampaňské,“ uvedla Šmírová pro LN.

Sociální sítě, nejlepší reklama
Komentáře z Twitteru nebo Facebooku se však staly pro Aurosu tou nejlepší reklamou. Na základě poptávky a s pomocí agentury Czech Trade už připravuje Šmírová dodávky ženského piva do Amsterdamu a Rotterdamu, ale překvapivě i do Hongkongu.

V Česku je dámské pivo k mání také, ale jen v několika obchodech, které se věnují designu – v Praze, v Ostravě nebo Čeladné. Pivotékám a klasickým obchodům s nabídkou piva se však Šmírová vyhýbá.

V Česku je pivo určené spíše ženám výjimkou. Speciální tmavý speciál čtrnáctku Xantho krátce prodával například Žatecký pivovar. Nebo firma Pivo Praha dodnes vyrábí Šamp – pivní sekt.

„Původně jsme to mysleli hlavně pro ženy. Prostě pivo, které ženám přiblíží pivo. Jenže se po čase ukázalo, že to kupují a pijí převážně chlapi,“ komentuje „úspěchy“ ženského piva spolumajitel firmy Jan Šuráň.

Šmírová už chystá další pivo – Aurosu Gold, které bude prodávat v podobném luxusním stylu, ale nebude genderově vyhraněno.

„Prezentovat pivo jako špičkový ušlechtilý nápoj je záslužná myšlenka. Ale Češi nejsou připraveni za vysokou kvalitu u piva také více zaplatit,“ soudí Pavel Borowiec, znalec trhu a vydavatel časopisu Pivo, Bier &Ale.

V rámci boje proti alkoholismu prosazujeme legalizaci pití piva od 16 let.

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:ParlamentníListy.czAutor:Lukáš Petřík

ROZHOVOR „V rámci boje proti alkoholismu bychom rádi prosadili – ve spolupráci s doktory, psychology a legislativci napříč politickým spektrem – návrh zákona o snížení věkové hranice pro konzumaci piva na 16 let tak, jak je to běžné v západní Evropě,“ prozradil předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich, se kterým jsme hovořili o stavu českého pivovarnictví. Pokud jde o politické otázky, zdůrazňuje, že hovoří jen sám za sebe, nikoli za sdružení.

Co podle vás pivo znamená pro české národní a evropské civilizační a kulturní dědictví?
Pivo je samozřejmě nedílnou součástí našich i evropských dějin. Hlavně nedílnou součástí našeho života a samozřejmě i stravování. Přece jen, ve středověku bylo zdravější pít převařené pivo plné důležitých látek i energie pro tělo než nepřevařenou vodu. O těsném propojení našeho národa a piva svědčí nekonečný proud říkanek, pořekadel, článků, knih i filmů vzdávajících hold našemu národnímu nápoji. O historii piva na území Čech a Moravy bychom mohli mluvit dlouho, ale je to spíše na článek pro jiný typ serveru.

Navíc svatý Václav je patronem sládků...
Patronem českých sládků a také piva je skutečně svatý Václav, a to od dob krále Karla IV. (zřejmě od roku 1360), kdy Karel IV. s družinou v bouři nečekaně zastavil v Dlouhé ulici v Praze v pivovaru U hrubého muže a měl možnost ochutnat nejen jeho piva, ale i vidět celý proces vaření, jenž ho zaujal, a od té doby pivovarnictví povýšil na úroveň vinařství a pivovarníci též dostali svého patrona. Samozřejmě piva blížící se našim dnešním chutím se začala vyrábět až mnohem, mnohem později.

Co říkáte zákazu kouření v hospodách?
Je to samozřejmě nesmysl. Je to další z příkladů pokrytectví některých „dobroserů“, jak rád říká senátor Kubera, a další z příkladů omezování svobody a svobody podnikání. A to říkám jako celoživotní nekuřák, který nikdy neměl zapálenou cigaretu v puse, a přičemž samozřejmě vím, že k dobrému pivu cigareta skutečně nepatří. Je ale věcí každého podnikatele, zda chce mít podnik kuřácký, či nekuřácký, a musí vyhodnotit, co je pro něj výhodné. A na výběr mají nejen návštěvníci (zda takovýto podnik navštívit, či ne), ale i zaměstnanci. Vědí, že jdou do „rizikového“ prostředí, stejně jako pracovníci v dolech, na rentgenu, v sálech s elektromagnetickým zářením a podobně.

Mimochodem, stejně absurdní jsou snahy (částečně již úspěšné) zakázat prodej o svátcích. Opět zbytečné omezení podnikatelů a firem ze strany státu se zoufalým odůvodněním, že je přece nemorální dělat o svátcích a nocích. A co ostatní? Pracovníci v dopravě, zdravotnictví, policisté, hasiči, plynaři, obsluha pump, televize, rádií a tak dále. Všude tam, kde se dělá nepřetržitě? Tam to tedy nevadí? Sám dělám v nonstop provozu, a proto mne podobné úvahy některých „pseudoochránců“ zaměstnanců iritují.

A ještě dodatek ke kouření – samozřejmě by mělo platit jako kdysi, že v době obědů se nekouří.

Hodně se hovoří o takzvaných europivech… Lze to klást tak, že nadnárodní korporace v cizích rukou vaří hnusná europiva a české minipivovary dobrá piva? Kolik produkce je vůbec v českých rukou?
Určitě se to takto vyjádřit nedá. V rámci celosvětového boomu minipivovarů a jejich oblibě se museli i ti největší hráči přizpůsobovat poptávce a celá řada velkých pivovarů též dokáže vyprodukovat zajímavá a dobrá piva. Všeobecně sice jejich piva (zcela logicky k objemu jejich výroby) nebývají ty nejzajímavější, ale pivo je buď dobré, anebo není, a na velikosti pivovaru (ani jeho vlastnících) tak úplně nezáleží. A ač jsem sám mnohaletým příznivcem piv z malých pivovarů, bohužel je zde trend i přesně opačný, že v rámci ohromného množství v této skupině – se najde i plno minipivovarů, které rozhodně nedělají nejlepší pivo, diplomaticky řečeno. Je to způsobeno třeba nezkušeným sládkem, špatným skladováním či jen přístupem lidí, kteří to pivo prostě nemají v srdci a je to pro ně „pouhá“ obživa. A pivo jako „živý“ nápoj se takto dělat nedá.

Také máte třeba automechanika (aniž bych srovnával profese), který je machr a opraví vám auto se zárukou na mnoho let, poradí, objeví jiné závady apod., a pak je automechanik, který tedy tu vaši závadu tak nějak opraví, hlavně ať už je to hotové…

A pokud jde o to vlastnictví?
Úplně přesnou odpověď nevím, ale zhruba 75 procent produkce piva u nás (vycházím ze statistiky z roku 2015) tvoří cizí nadnárodní skupiny (Prazdroj, Staropramen, Heineken) a pak je ještě několik malých pivovarů i minipivovarů, které jsou v rukách většinou soukromých firem s cizím majitelem/kapitálem (Bakalář, Samson, Podkováň či minipivovary Kynšperk, Viktor, U Dobřenských a tak dále), popřípadě mají alespoň částečný podíl v pivovaru (například Bernard). Připočtu-li výstav i těchto pivovarů, vyjde vám, že sice dnes již skoro ze 400 pivovarů v České republice patří většina subjektů českému vlastníkovi (přes 80 procent ), ale na druhou stranu výstavem je u nás přes 80 procent pivovarů vlastněno zahraničními vlastníky.

Jak je na tom vlastně české pivovarnictví a české pivo?
Já si myslím, že výsledky hovoří za vše. Kdybychom měli špatná piva, nikdy by se tolik piva u nás nevypilo. Mimochodem, dovolte mi noticku a odbočku. Dnes se bohužel plno věcí pojmenovávána takzvaně politicky korektně. Když u nás novinářům představuje Český svaz pivovarů a sladoven statistiky, kolik se u nás vypije ročně piva – vždy to jakoby „omlouvá“ tím, že tato statistika je zkreslená konzumací od turistů. To je jistě pravda, jenže to samé množství piva zase vypijí Češi na dovolených a projevuje se to zejména v Chorvatsku, kam ročně vycestuje skoro milion Čechů a kterému zase my pomáháme k tomu, že v celkové spotřebě na hlavu je Chorvatsko v první desítce. (smích) A to zrovna není typická pivovarská země.

Nicméně české pivovarnictví prošlo za posledních dvacet let bouřlivým vývojem, od zavírání průmyslových pivovarů nadnárodními vlastníky až po boom minipivovarů, pivní rozmanitost stylů, rozmach pivních barů, zájem o moderované degustace, vaření si piva doma a podobně až po znovuotevírání pivovarských průmyslových pivovarů dávno zavřených. Nicméně nakonec stejně zjistíte, zejména po mnoha návštěvách světoznámých degustačních festivalů (jako jsou napříkld Zythos, BeerAtraction, Great Britain festival, Barcelona Beer Festival a podobně), že klasický český ležák je pro žízeň stejně nenahraditelný. (smích)

Co si myslíte o názoru, že pití alkoholu a piva škodí zdraví a podporuje alkoholismus?
Tak jako u všeho platí – vše s mírou. Lidskému zdraví škodí leccos, s nadsázkou bych řekl, že nejvíce pak činnost politiků, kteří si myslí, že všemu rozumějí a chtějí své „dobroserství“ přenést na všechny a za každou cenu. Je to otázka spíše na doktory, ale mám i plno vědeckých studií, které se médiím samozřejmě špatně prezentují, že pití alkoholu je také zdravé, a to dokonce nad běžně uváděnou míru. Na druhou stranu – skutečně nadměrná konzumace alkoholu (zejména pak tvrdého) určitě není věc, která by se dala doporučit. Nicméně nezáleží jen na konzumaci, ale též na spoustě faktorů okolo, na životní styl jedince, prostředí a podobně. Je to stejné, jako se hádat, zda vegetariáni jsou zdravější, či spíše více nemocní. Co já vím, jak kdo a jak u koho. A stejné je to s konzumací alkoholu – nikoliv nezřízenou.

Nemůže časem ze strany socialistů a zastánců multikulturalismu přijít zákaz alkoholu? Jak z lásky k regulacím, tak z lásky k islámu?
Samozřejmě časem ze strany socialistů může vypadnout jakýkoliv zákaz. Na to bývají socialisté všech zemí specialisté. A přestože salámovou metodou se postupně ukrajuje, musím říct – a zaklepat to – k zákazu alkoholu, a natož piva, v České republice je ještě daleko. Dokonce si myslím, že k tomu nikdy nedojde. Protože jestli by něco českou povahu skutečně naštvalo, pak zákaz piva. A vědí to i ti nejsocialističtější socialisté tam nahoře, a protože si vláda jistě žádnou revoluci nepřeje, takový krok neudělá ani dnes, ani zítra. A i ti multikulturalisté si rádi pivo dají – znám je. (smích)

Je možné, až ho jednou zakážou ve státech na západ od nás – samozřejmě „demokraticky“ a prostou většinou nové populace – budeme tou skutečně největší pivní velmocí na světě…

Mimochodem, v rámci boje proti alkoholismu bychom rádi prosadili – ve spolupráci s doktory, psychology a legislativci napříč politickým spektrem návrh zákona o snížení věkové hranice pro konzumaci piva na 16 let tak, jak je běžné v západní Evropě.

Aha, můžete o tom prozradit více?
Podmíněné by to bylo konzumací v restauračním zařízení, kde by byla mládež pod společenským dohledem (nákup v běžném obchodě by byl dále zakázán), a restauracím by to mohlo i mírně zvýšit tržby – po všech těch ranách, které poslední dobou schytaly.

Jak dnes pije mládež? Koupí si (někdo jim) láhev vodky do parku, a to skutečně není alkohol, který by byl v šestnácti letech vhodný. Naopak nízkoalkoholické nápoje jako pivo jsou vhodným společenským nápojem – a stejně jako řídit auto se nenaučíme tím, že je nám osmnáct, stejně tak se nenaučíme střídmě pít tím, že překonáme nějakou věkovou hranici.

Vždyť pane redaktore, všichni jsme většinou již v šestnácti letech pivo občas pili a stejně tak ho legálně v šestnácti pijí v sousedním Rakousku a Německu. A má snad někdo pocit, že by třeba naši sousedé byli hloupější, méně výkonní či větší alkoholici, nebo jejich větší počet? Samozřejmě je to nesmysl.

Pan Bernard popudil feministky. Co si myslíte o jeho „sexistických“ reklamách na pivo?
Pan Bernard je člověk, kterého si nesmírně vážím. Přestože není původem „pivovarský“ – učinil pro české pivo a pivovary zřejmě nejvíc, co kdy kdo v novodobé současnosti. V devadesátých letech v parlamentu prosadil diferencovanou spotřební daň – podle výstavu, a tímto krokem zachránil některé pivovary před uzavřením a nátlakem velkých nadnárodních skupin. Kromě toho je pan Bernard skvělý obchodník a člověk s ohromným charismatem, kterého neváhá využít pro svůj pivovar, jemuž dal a dává i svou tvář. Je to též člověk, který jde vždy vlastní cestou a nebojí se jít proti proudu. Neustoupil před mnoha lety před nátlakem některých aktivistů, kteří požadovali (a leckde toho i dosáhli) zrušení soutěží v pití na čas na pivních festivalech (byť i já raději mám nesilové pivní disciplíny, a tedy spíše degustační soutěže), a stejně tak věřím, že neustoupí novodobým profesionálním a stále se opakujícím aktivistům, hledajícím nyní zrovna sexismus za každou cenu a všude.

Sexistické reklamy – ať se to feministkám líbí, či ne – jsou prostě pěkné a zabírají. Oboustranně. Spojení jakéhokoliv produktu s pěknou dívkou či opačně svalnatým chlapem – jistě své body přinese. Takováto reklama samozřejmě nesmí být vulgární a sprostá, ale jen náznaková, ale co je to za dobu, že nemůže být na reklamě prostě pěkná žena či chlap – podle toho, pro koho je výrobek určen?

Je zapotřebí, aby se lidé naučili opět říkat věci, jak jsou, a nebalili je do nesmyslných klišé, divných slovních spojení a nebáli se je říkat. Kdykoliv a kdekoliv. Budeme-li to dělat všichni – bude svět zase v pořádku a zůstane v pořádku, a to jistě v této zemi všichni chceme. A slova všelijakých těch genderových a feministických aktivistů a aktivistek postupně v záplavě přímých a upřímných slov většinové společnosti ztratí na významu.

Chmel v Postřižinském pivovaru česali politici i celé rodiny

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Jan ŘehounekPostřižinský

V sobotu 26. srpna uspořádal nymburský pivovar, jenž nese název podle Postřižin Bohumila Hrabala, již třetí symbolickou dočesnou.

„Políčko se sladovnickým ječmenem a malou chmelnici jsme založili, abychom mohli především dětem a mládeži při exkursích dokumentovat názorně všechny postupy vedoucí k výrobě piva,“ vysvětlil ředitel Pavel Benák, proč pivovar na svém pozemku pěstuje chmel.

O třinácté hodině se v areálu pivovaru začali scházet lidé, aby po chvíli přihlíželi slavnostnímu stržení štoku z políčka o 68 rostlinách žateckého poloraného červeňáku, po němž se mnozí, dokonce i celé rodiny, zapojili do česání chmelových hlávek. Řada z nich si po letech připomněla studentská léta, kdy jezdili vždy v závěru prázdnin na chmelové brigády.

Mezi česáči se objevily i tváře známé z politické sféry – exministryně Kateřina Valachová, předseda Parlamentu ČR Jan Hamáček a starosta města Poděbrady Ladislav Langr. Tuto příležitost si nenechal ujít ani nymburský starosta Pavel Fojtík.

Účastníci dočesné si mohli prohlédnout v prostorách staré sladovny výstavu maďarských výtvarníků Momentky z Hrabalovy galaxie, pozornosti neušla ani pamětní deska, kterou pivovar odhalil v roce 1997 na vnější stěně sladovny Bohumilu Hrabalovi, ve výšce „kam čůrají psi“.

K dobré pohodě hrály až do večera kapely Huafi, Diesel, Nespoutaní hoši a Telegraf a samozřejmě nechybělo čerstvě čepované Postřižinské pivo včetně třináctistupňového Něžného barbara. Aby nebyli ošizeni ani řidiči, bylo na čepu i nealkoholické pivo Střízlík.

Na Hornické slavnosti uvaří Permon přes pět tisíc litrů Horňáku

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Parlamentní ListyPermon

Sokolovský pivovar Permon chystá i na letošní rok speciální várku Horňáku, spodně kvašeného 13 stupňového speciálu. A to v souvislosti s hornickými slavnostmi, které připadají na sobotu 9. září 2017.

Tradici přípravy slavnostní várky v Sokolově obnovili v roce 2015 u příležitosti 90. výročí otevření Hornického domu. Chmelárnu ve čtvrtek 24. srpna navštívili starosta Jan Picka, místostarostové Renata Oulehlová a Karel Jakobec, ředitel Městského domu kultury Sokolov Ladislav Sedláček s ředitelem sokolovského muzea Michaelem Rundem.

„Pivo Horňák je nefiltrované, nepasterované a má světle nazlátlou barvu. Je trošku víc nachmelené, má hořčejší chuť a obsah alkoholu je kolem 5 procent,“ popisuje vlastnosti limitované várky sládek Jan Rada. V pivovaru letos uvaří víc než pět a půl tisíce litrů tohoto moku. Horňák můžete ochutnat na Dni horníků točený i v lahvi. Stánek pivovaru Permon bude na nám. Budovatelů. Případně pak v pivotéce u Starého náměstí.

V sokolovském pivovaru Permon chystají v průběhu roku několik limitovaných edic. „Vaříme prakticky každý měsíc něco nového s tím, že na každou edici používáme jiný chmel. Teď například budeme vařit podzimní 14 stupňové pivo, nebo světlý ležák se zeleným chmelem, což znamená, že ještě ten den začneme vařit z čerstvě načesaných výhonků,“ dodal sládek Rada.

Moskevské pivo? Malé ruské pivovary se těší velkému rozmachu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V hlavním městě vodky začala klíčit nová generace malých, řemeslných pivovarů. Jejich rozkvětu pomohlo, že se zahraniční pivo stalo příliš drahé a fanoušci hledali alternativu k masově vyráběným ležákům. Od lahodných svrchně kvašených piv IPA po sametová černá piva, tzv. stouty, a výtečná spontánně kvašená piva - piva servírovaná v pivovarech otevřených v posledních letech ve městech jako Moskva nebo Petrohrad jsou podobná těm, která si získala oblibu v posledních dvou desetiletích při rozkvětu malých pivovarů v USA a v Evropě.

Mnoho pivovarů zahájilo svoji činnost po propadu ruské měny v roce 2014, kdy prudce vzrostla cena dovážených piv a klesla nabídka. Podle spoluzakladatele petrohradského AF Brew Nikity Filippova je v Rusku více než 100 těchto řemeslných pivovarů. AF Brew byl založen v roce 2012 a je jedním z pionýrů mezi malými pivovary. Pouze asi dvě desítky pivovarů však mají svoji vlastní výrobní kapacitu nebo zázemí zajištěné dlouhodobou smlouvou.

"Pokud se nic dramatického nestane v ruské ekonomice, dovozní politice chmele a sladu nebo v právních předpisech omezujících pivo, budoucnost řemeslných piv v Rusku je slibná," říká Filippov.

Všechny přísady se musí dovážet. Chmel z USA nebo Německa, obilí z několika evropských zemí. A existuje pouze několik málo zařízení s potřebným vybavením, která mohou sloužit jako smluvní výrobci piva.

Řemeslné pivo stále představuje jen malý segment ruského trhu. Podle analytika a provozovatele internetových stránek o pivu Profibeer Dmitrije Drobyševského je to zhruba jedno procento. Místní pivovary však expandují i za hranice.

"Ruský pivovar Jaws (z Jekatěrinburgu) začal v květnu prodávat pivo v Číně," uvádí Drobyševskij. "Také se tam začínají objevovat ruské bary."

Příliv ruského řemeslného piva je skvěle načasován do doby, která by se měla stát turistickým zlatým dolem. V roce 2018 země hostí světový fotbalový šampionát FIFA. Jedenáct hostitelských měst by měly navštívit stovky tisíc zahraničních fanoušků, mnoho z nich z USA a západní Evropy. A jen málo věcí jde do páru s pivem lépe než fotbal.

"Najdou zemi, která je miliony mil vzdálená od starých stereotypů o Rusku. Najdou lidi, kteří nemají vodku s kaviárem ke každému jídlu, ale mají nabídku a znalosti o kvalitním jídle, kvalitním alkoholu a řemeslném pivu," uvedl Filippov. "Budou v naší zemi velmi vítáni komunitou řemeslných pivovarů a pijáků tohoto piva."

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819