Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo k obědu je běžné. Poslanci vítají, že se ve Sněmovně může opět nalévat

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Barbora Zpěváčková

Je to správné rozhodnutí, dát si pivo k obědu je běžné, komentovali poslanci, které Novinky oslovily, zrušení „suchého zákona“. Poslední čtyři roky totiž platilo, že během jednání dolní komory se ve sněmovních restauracích nesměl podávat alkohol. Šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) v úterý nařízení zrušil.

„Je to naprosto v pořádku. Poslanci nejsou děti, ale dospělí lidé. Je pravda, že to tady bylo snad jediné místo, kde si člověk nemohl dát k obědu ani malé pivo,“ řekl Novinkám Pavel Blažek (ODS).

Podobně to vidí i poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Je to správné rozhodnutí. Všichni poslanci, když chodí do práce, tak by neměli pít, ať je nějaký zákaz, či není. Není to důstojné Poslanecké sněmovny,“ míní.

„Mám takový malý příklad. Když za mnou přišla moje 82letá maminka na oběd, tak si k obědu nemohla dát ani malé pivo,“ líčila Novinkám Kovářová. Podle ní je zcela běžné, že si ho lidé dávají k obědu. Podotkla, že to ale nesouvisí s velkou konzumací alkoholu.

Nařízení, které prosadila někdejší místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO), pokládal za naprosto zbytečné i šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Záleží na každém poslanci, jak se chce chovat. Myslím, že je to v pořádku,“ komentoval Vondráčkovo rozhodnutí.

„Poslanci nejsou děti z mateřské školky a vědí, jak se mají chovat,“ glosoval šéf komunistů Vojtěch Filip.

Jiný názor má předseda Pirátů Ivan Bartoš, který abstinuje. „Když nikdo nezpochybňuje, že řídit auto pod vlivem je špatně, tak rozhodovat o zákonech, které se dotknou 10 miliónů obyvatel republiky, by měl člověk za střízliva,“ sdělil Novinkám.

Dodal však, že selektivní prohibice pouze na jednání Sněmovny stejně nebyla poslanci dodržována a kdo si chtěl dát po obědě panáka, tak si ho mohl dát v kanceláři. „Ale to opatření mělo minimálně nějaký deklarativní smysl, nemuselo se to rušit,“ uzavřel.

To si myslí i šéf ČSSD Milan Chovanec. „Je mi to úplně jedno, já jsem téměř abstinent, pro mě to má vliv nula. Jako signál veřejnosti to moc dobré není, ve Sněmovně se má pracovat, ne pít. Já bych to nerušil,“ konstatoval Chovanec.

Předsedovi poslanců ANO Jaroslavu Faltýnkovi je jedno, zda suchý zákon platí, nebo ne. „Nemám na to žádný názor. Alkohol tady nepiju, ani jsem ho nepil, ani nebudu. Dám si večer skleničku vína, a to je většinou až po jednání Sněmovny anebo doma,“ sdělil Novinkám.
Zákaz alkoholu prosadila Jermanová

Zákaz podávání alkoholu v březnu 2014 vyhlásil tehdejší šéf komory Jan Hamáček (ČSSD) na nátlak své první místopředsedkyně Jermanové z ANO. Ta k nelibosti mnohých zákonodárců tvrdila, že poslanci nemají v době konání schůze pít alkohol.

A tak se zasadila o to, že alkohol musel ve dny, kdy Sněmovna zasedala, zmizet ze všech restaurací i klubových zařízení. O výjimky museli poslanci žádat předsedu.

V bufetu se přestal alkohol nalévat ještě o 11 let dříve, kdy po opileckém extempore občanského demokrata Petra Kotta zatrhl alkohol již soc. dem. šéf komory Lubomír Zaorálek.

České pivo v zahraničí nemůže mít stejnou chuť. Sputnik Vám řekne proč

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Sputnik Česká republikaAutor:Apolena Rajská

České pivo je považováno za národní nápoj a chloubu, za kterou Česko uznávají i ve světě. Dalo by se říci, že pivo je českým kulturním dědictvím, jehož kvalita by se měla udržovat i nadále. Má specifické vlastnosti, které jsou výsledkem odlišného složení Českého piva.

Všude ve světě se zaváděly moderní technologie ve vaření piva, snižovaly se náklady na výrobu a jak už tomu v dnešní době bývá, byla dávána přednost kvantitě před kvalitou. Avšak v Česku kvůli nebo spíše díky totalitnímu režimu se pivo vyrábělo stále tradičně a nyní za to můžeme poděkovat, protože České pivo je zkrátka jedinečné.

Není tedy překvapením, že od roku 2008 je „České pivo" chráněným zeměpisným označením (CHZO). Po několika letech jednání orgánů EU a českých pivovarů byla zaspána tato ochranná známka, která chrání České pivo před nekalou zahraniční konkurencí. Pivo neboli náš „tekutý chléb" je velkým tématem, a proto vzniká i mnoho fám a mýtů.

Proč chutná české pivo v zahraničí jinak? Jak je možné, že když si objednáte pivo například v Anglii, tak vám donesou pivo bez naší pověstné „pivní čepičky"?

Sputnik se zeptal odborníka na slovo vzatého, nejmenovaného sládka jednoho malého moravského pivovaru. Jak říká sládek, vaření piva je velice komplexní záležitostí, a proto se zaměříme pouze na pár základních charakteristických vlastností, které formují chuť českého piva.

Rozdíl bude dokonce už i mezi ležákem vyrobeným podle určité receptury tady v Chomoutu anebo ležákem vyrobeným podle té stejné receptury v Litovli, i když voda bude ze stejného zdroje. Chuť bude prostě jiná. Záleží samozřejmě i na zkušenostech lidí, kteří to pivo vyrábějí v originále, a těch, kteří se o to snaží v podstatě zprostředkovaně. Není tedy takřka možné, aby v jiné zemi dané pivo chutnalo stejně.

Jestliže je tedy skoro nemožné docílit stejné chuti piva přímo v zahraničí, tak máme ještě jednu variantu, jak zkusit zprostředkovat chuť tradičního českého piva i cizincům, a tím je export.

Dalším krokem, který zvyšuje trvanlivost piva je pasterace, která je prováděna zahříváním na různé teploty blížící se například 80 °C a tím ničíme veškeré živé mikroorganismy, které jsou v pivu. Sám sládek tomu říká, že se vyrobí tzv. mrtvé pivo. Jestliže máte v pivu živé kvasnice, tak ty podle něj pozitivně ovlivňují chuť piva, avšak při pasteraci a filtraci se jich zbavíme, díky čemu pak pivo vydrží v bečce třeba půl roku nebo i rok v některých extrémních případech. Proto je třeba pravda, že nefiltrovaná a nepasterizovaná piva jsou zdravější. V pivu obsažené kvasnice a další látky mají velmi příznivý vliv například na trávící systém, ale je třeba, aby byly v pivu zachovány.

Podle slov sládka je tedy možné pivo vyvést do zahraničí s trvanlivostí například více než šest měsíců, ale samozřejmě jeho chuť bude jiná, respektive záleží na způsobu přepravy a úpravy piva pro tyto účely.

Pokud zachováme skladování do sedmi stupňů a přepravu ve tmě, tak i nefiltrované pivo vydrží například dva měsíce až půlrok. U filtrovaných piv je způsob přepravy jednodušší, jelikož tam již žádné živé kvasinky nejsou. Při vyšších teplotách se u nefiltrovaných a nepasterizovaných piv živé kvasinky tzv. probouzejí, kvasí dál a tím mění i chuť piva.

Řekněme tedy, že se nám podařilo dodržet všechny kritéria pro správnou přepravu piva a nyní si myslíme, že máme vyhráno a dáme si kvalitní zlatavý mok i v cizině. Omyl! Dalším faktorem ovlivňující konečnou kvalitu a trvanlivost piva je i samotný způsob čepování, a konkrétně jaký tlačný plyn byl použit, jelikož potřebujeme vytvořit přetlak, díky němuž pivo z bečky vytlačíme. Nejhorším způsobem, jak se dá pivo ze sudu hnát, je použití klasického kompresoru. Pivo je tedy tlačeno obyčejným vzduchem. V tomto případě je třeba pivo z bečky vyčepovat ještě ten den, jelikož pivo ztratí oxid uhličitý, který je v něm navázaný a poté chutná zcela jinak. Způsobuje tedy oxidaci piva, ztrácí říz, a navíc v něm vzniká příznivé prostředí pro množení organismů. Tyto vzduchové kompresory jsou stále ještě součástí vybavení mnoha hospod. Dále existují tlačné plyny, jako je oxid uhličitý, který zamezuje oxidaci piva, avšak při nízké teplotě a malé výtoči se tento plyn v pivu rozpouští a dochází k jeho přesycení. V současné době se používá tzv. biogon, což je směs technických plynů (jedním z poměrů je 30 % dusíku a 70 % oxidu uhličitého). Při použití tohoto plynu a při správném nachlazení vydrží pivo i týden.

Jestliže je řeč například o ležáku, tak jeho charakteristikou je tzv. říz, což znamená určité nasycení piva. Proč tedy pivo v Anglii nemá pěnu? Češi velice často ohrnují nos nad anglickým pivem a stěžují si, že nemá pěnu. Pravdou je, že se jedná o jiný druh piva tzv. Real Ale, které je dokvašované přímo v sudu, ze kterého se potom čepuje a pivo tedy nemá říz. V bečce nevzniká přetlak a čepuje se pumpou, a ne přetlakem plynu.

Jestliže nemáme možnost si dát čerstvě načepované pivo, tak je podle názoru sládka nejlepší variantou pivo v plechovce. V Česku je plechový obal paradoxně považován za podřadný, avšak pro pivo je nejvhodnější, protože největším nepřítelem hotového piva je kyslík a ultrafialové záření. Proto jsou i lahve normálních pivovarů většinou tmavě hnědé, jelikož jimi špatně prochází již zmíněné ultrafialové záření. Z pohledu marketingu mají některé pivovary zelené lahve, avšak ty nejsou zcela ideální. V recenzích je zmiňována tzv. „letinková příchuť", která je způsobená právě ultrafialovým zářením, a tedy jednoduše řečeno tím, že na pivo svítilo slunce.

Docílení stejné chutě českého piva i v zahraničí je tedy pro sládky skoro nadpřirozeným úkolem. To však nebrání tomu, aby milovníci českého piva po celém světě zanechali hledání toho nejpodobnějšího zlatavého moku.

Ostravar představuje novinku. Polotmavou třináctku Rufus

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Břetislav LapiszOstravar

Jmenuje se Rufus a v limitované edici bude na čepu do Velikonoc. „Myslím, že Rufus je vůbec prvním novým pivem v ČR v letošním roce,” uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Roman Richter.

Polotmavá třináctka se chce zařadit do úspěšné edice speciálů ze spilky, kterými pivovar Ostravar pravidelně zpestřuje svou nabídku. A jak nové pivo chutná?

„Po prvním doušku na jazyku pocítíte nejprve karamel s lehkým nádechem kávy. Poté následuje krátká, ale hutná sladovost, a vše zakončí jemná a velmi příjemná chmelová hořkost,” popisuje vrstevnatost nového piva vrchní sládek Ostravaru.

Pivovar nyní distribuuje nové pivo do vybraných hospod na celé Moravě, do Čech i na Slovensko a počítá s tím, že bude na čepu přibližně do Velikonoc. S distribucí nového piva v lahvích Ostravar nepočítá.

Zlatý Bažant ’73 nově v praktické plechovce

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Mnohí fanúšikovia cestovania, pobytu v prírode či chatári si z praktických dôvodov radi berú svoje obľúbené pivo so sebou. Ikonické fľaše, v ktorých bol dosiaľ Zlatý Bažant ’73 dostupný, im však v niektorých ohľadoch nevyhovujú. Značka Zlatý Bažant sa preto rozhodla vyjsť im v ústrety praktickejším obalom. Umožní tak – okrem iného - zaspomínať si na prvenstvá, ktoré sa kedysi v Hurbanove zrodili.

V novej retro plechovke zákazníci objavia nielen autentický dizajn a chuť piva Zlatý Bažant ’73, ale aj kus pivovarníckej, športovej, vedeckej a dobrodružnej histórie. Navyše vďaka praktickému baleniu si ho bude možné vziať napríklad na turistické výlety do hôr, lyžovačku či iné cestovateľské výpravy, počas ktorých si môžu vychutnať svoje obľúbené pivo.

„Za takmer 2 roky od uvedenia ležiaku Zlatý Bažant ’73 vo fľaši si jeho chuť obľúbilo veľa Slovákov, vďaka čomu výsledky prekonali aj naše optimistické očakávania. Sú však príležitosti, pre ktoré je viac ako vratná pivná fľaša vhodnejšie a praktickejšie iné balenie – plechovka. Nadväzujeme tak na priekopnícke úspechy značky Zlatý Bažant zo 70. rokov a zároveň vychádzame v ústrety aj našim zákazníkom, ktorí si vďaka novému baleniu môžu zobrať a vychutnať Zlatý Bažant ’73 takmer kdekoľvek,“ povedal Marcel Malý, brand manažér značky Zlatý Bažant.

Plechovkový pionier a inovátor
Pivovar v Hurbanove bol od začiatku výstavby v 60. rokoch minulého storočia plánovaný ako vzorová prevádzka, v ktorej sa bude variť to najlepšie pivo v Československu s ambíciou preraziť do sveta. Preto tu už v 70-tych rokoch spustili do prevádzky prvú linku na plnenie pivných plechoviek v bývalom východnom bloku. Ich cieľovou stanicou spočiatku bývali najmä československé veľvyslanectvá. Neskôr cestovala plechovka na vskutku zaujímavé miesta po celej planéte a dokonca aj aj za jej hranice. Pivo v plechovke si pribalili československí horolezci, ktorí sa v roku 1973 vybrali pokoriť vrchol Nanga-Parbat v Himalájach. Hurbanovské pivo sa v batohoch týchto drsných chlapíkov ocitlo aj na Mount Evereste a vrchole Makalu, či sa ním osviežovali na africkom Kilimandžáre. Na plachetnici moreplavca Richarda Konkolského doslova obišlo celý svet.

Najďalej sa plechovka dostala kamsi, kde sa nikdy predtým žiadne pivo neocitlo: na obežnú dráhu. V roku 1978 si ho pribalila misia Sojuz 29. Sovietski kozmonauti Kovaľjonok a Ivančevkov si tak vzali k srdcu slová svojho predchodcu z predchádzajúcej misie, Vladimíra Remeka, ktorému vo vesmíre chýbalo práve pivo. Opačným smerom – do hlbín – sa plechovka z Hurbanova vybrala ešte rok pred svojou misiou do vesmíru, keď ju vzali členovia našej potápačskej speleologickej výpravy pri Cejlóne.

Novinka z hurbanovského pivovaru, Zlatý Bažant ’73 v 500 ml plechovke, je dostupná na pultoch predajní od začiatku januára 2018. Odporúčaná maloobchodná cena je 0,99 €.

Češi staví malý pivovar ve francouzské vinařské oblasti

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK


Plzeňská firma staví malý pivovar ve francouzské vinařské oblasti ve městě Mylhúzy. Ve výběrovém řízení porazila dva francouzské konkurenty. Montovat se začne v polovině února, investorem je město, řekl Josef Krýsl, spolumajitel firmy Joe's Garage Beer, která staví a provozuje minipivovary deset let. Pivovar, který bude pro firmu 70. dodaným a smontovaným, by měl začít produkovat pivo počátkem března.

"Z bývalého areálu pivovaru, zavřeném v roce 1967, zůstal kilometrový labyrint chodeb ve skále, kde se teď dělá restaurace i pivovar," uvedl Krýsl. Kapacita bude 1500 hektolitrů ročně. Technologii dodá plzeňská firma za zhruba pět milionů korun.

Ve zrušeném pivovaru, založeném kolem roku 1850, byl prvním sládkem Čech z Rakouska-Uherska, který tam vařil pivo Crystal. Jeho název se nyní obnoví. "A bude tam sládkem a provozovatelem opět Čech Jindra Tomeš, který tam emigroval. Vaří už několik let v pivovaru na vinici," uvedl Krýsl. S obchodním partnerem přesvědčili město. "Povezou se tam české slady. Chce vyrobit jako základ typ českého ležáku a zbytek budou speciální piva," uvedl. Francouzi se byli podívat v plzeňském minipivovaru a restauraci Beer Factory, kterou vlastní Krýsl se synem. Joe's Garage vyhrála navrženou technologií pivovaru, cenou i podmínkami dodání. Výčepní zařízení dodá také plzeňská firma Lukr.

Ve Francii se projevuje obliba malých pivovarů, a to i ve vinařských oblastech. "Říkají, že tím, že se tam objeví minipivovar, tak to zpestří ohromně velkou nabídku vín," uvedl.

Joe's Garage Beer dodala a smontovala za poslední čtyři roky pivovary v britském Leedsu, ve švédském Skelleftea, ve španělském Pontevedra, na Kypru v Nikósii, v běloruském Brestu, v ruské Kaluze, a postavil už šest pivovarů na Slovensku.

Hokejový obránce František Kaberle si otevřel Kozlovnu na Kladně

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápojeVelké Popovice

Jeden z nejúspěšnějších hokejových obránců české historie František Kaberle si včera v Kladně otevřel zcela novou restauraci Kozlovna. V stylové pivnici bude pětinásobný mistr světa a vítěz Stanley Cupu nabízet tankové pivo z pivovaru Velkopopovický Kozel a spolu s ním i ležák Pilsner Urquell.

Novou „Kozlovnu u Kabelky“ zdobí replika Stanleyova poháru, který František Kaberle získal s týmem Carolina Hurricanes v roce 2006. „Kdybych už v té době měl hospodu, určitě bych pivem naplnil i pohár originální,“ říká František Kaberle a přiznává, že pivo neodmyslitelně patří k hokejovým oslavám a fandění. „Musí to ale být dobré pivo. A s tím byl v Kladně problém. Já jsem za ním po skončení hokejové kariéry jezdíval do Prahy, což mi časem přišlo zbytečné. Napadlo mě, proč nedopřát tu nejlepší kvalitu nejen sám sobě, kamarádům od hokeje, ale i dalším lidem z Kladna a okolí? A k tomu i dobré jídlo, které k pivu patří,“ doplňuje František Kaberle.

Nová Kozlovna nabízí 93 míst k sezení a dalších 40 přibyde na letní zahrádce. Restaurace je umístěná v sídlištním středisku v kladenské Moskevské ulici. Původní nevyhovující hospodu, která na místě byla, nechal František Kaberle kompletně zrekonstruovat.

Zcela nová Kozlovna u Kabelky tak přináší atraktivní prostředí pro oblíbené pivo. Útulný interiér je plný originálních prvků, od masivních stolů s kovovými kopýtky, sochu kozla až po lavice s koženým polstrováním. Dominantou restaurace jsou pivní tanky, dva jsou interiérové v nerezu a další pak v proskleném zachlazeném boxu. Srdcem hospody je originální výčep, který je zasazený do dřeva.

Základ nabídky jídel tvoří tradiční česká kuchyně, kterou se snaží šéfkuchař připravovat moderním způsobem. „Prvořadé jsou pro nás čerstvé suroviny a řada položek připravovaných vlastními silami,“ říká manažer Kozlovny Petr Michal. Hlavním pivem je tankový Velkopopovický Kozel 11, dále čepují Velkopopovického Kozla Černého Nefiltrovaného, Velkopopovického Kozla Nefiltrovaného 12, ležák Pilsner Urquell a každý měsíc jiný speciál z programu Volba sládků.

Sokolskou boudu v Janských Lázních nahradí restaurace s pivovarem

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKSokolská bouda

Na Černé hoře v Krkonoších by měla v příštích letech vzniknout rozsáhlá restaurace s pivovarem. Vyrůst má na místě Sokolské boudy, která je v dezolátním stavu a čeká na demolici. Nový objekt nebude kopií stávající boudy, ale novou stavbou.

Objekt ponese stejné jméno jako nynější Sokolská bouda. Za projektem stojí pražský developer Martin Kulík, který na záměru spolupracuje s miliardářem Tomášem Němcem a také s vlivným krkonošským podnikatelem Richardem Kirnigem, kterému patří Skiresort Černá hora - Pec.

Kulíkovi patří nedaleký Skiareál v Malé Úpě, kde má v bývalé Tippeltově boudě i známý pivovar Trautenberk. Právě jeho varna se má do Sokolské boudy v Janských Lázních přesunout.

„Měla by tam vzniknout velká restaurace. Ubytování by mělo být spíše minoritní. Měl by to být veřejný prostor, záchytný bod na hřebenech, o kterém by člověk věděl, že tam jsou kvalitní služby,“ uvedl Kulík.

Podle informací ČTK by demolice objektu mohla začít už na jaře. To ale Kulík nepotvrdil a k možnému termínu otevření se nevyjádřil.

„Máme zájem začít co nejdříve, ale řešíme ještě nějaká povolení. Pravděpodobnost, že stavbu sneseme letos, je ale velmi malá. Spíše bych to viděl až na příští rok,“ řekl.

Nový objekt nebude replikou nynější horské boudy, půjde o zcela novou stavbu. Objekt v nadmořské výšce 1270 metrů ale nesmí být vyšší než původní a nesmí překročit původní zastavěnou plochu. Formát je dán územním plánem. Budova však není památkově chráněná, stojí ve třetí zóně Krkonošského národního parku (KRNAP).

„Se Správou KRNAP je to projednané a záměr přestavby a rekonstrukce je povolený,“ doplnil mluvčí KRNAP Radek Drahný.

Jedna z největších srubových staveb v zemi
„Nechceme to uspěchat, nechceme to zkazit. Odmítám ale, že by se projekt komplikoval. Chceme nový objekt asi o 20 až 30 metrů posunout dál od cesty, to je předmětem všech těch řešení. Máme to celé připravené, ale nemáme zažádáno o povolení,“ vysvětlil Kulík.

Hotelové a restaurační služby začala Sokolská bouda nabízet v roce 1929 a je jednou z největších srubových staveb v České republice. Objekt je však léta nevyužívaný a chátrá. Výstavbu nové Sokolské boudy proto podporuje i starosta Janských Lázní Jiří Hradecký.

„Pokud stávající budova zmizí, bude to jen dobře. Jsme proti apartmánům, ale zvětšení nabídky Černé hory v podobě restaurace bude přínosem,“ potvrdil Hradecký.

Projekt je úzce spjatý s plánovaným propojením skiareálů Černý Důl, Janské Lázně a Pec pod Sněžkou v jeden velký resort, který nabídne až 60 kilometrů sjezdovek a propojovacích tratí. Sokolská bouda pak bude přímo v centru resortu. Oba projekty jsou však podle Kulíka dva samostatné záměry.




Smíchovský výběr zahrnuje čtyři speciály

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České napojeStaropramen

Může se zdát, že pivní speciály jsou novodobým objevem a úzce souvisejí se vznikem malých pivovarů. Ale není tomu tak. Speciální piva tady totiž byla mnohem dříve a například smíchovští sládci je začali vařit už patnáct let po vzniku pivovaru. Legendární Granát spatřil světlo světa v roce 1884 a oblíbeným zůstává dodnes. Ti, kteří už byli v devadesátých letech minulého století plnoletí, zase dobře vědí, že je tzv. lavinový efekt typický pro pivo Velvet, převratnou novinku na tehdejším pivním trhu.

Tyto a další dva pivní skvosty v sobě zahrnuje Smíchovský výběr, který bude celoročně dostupný ve vybraných hospodách a restauracích. Momentálně některé z piv Smíchovského výběru nabízí zhruba 700 restaurací a hospod včetně sítě Potrefená husa a Naše hospoda. Kompletní výběr nabídne například Potrefená Husa Na Verandách.

Pryč jsou doby, kdy český pivař pil pouze ležáky a výčepní piva. Jejich konzumace v našich zeměpisných šířkách sice stále dominuje, ale konzumenti piva jsou dnes daleko otevřenější vyzkoušet v hospodě i méně tradiční piva. A právě pro ně je tu Smíchovský výběr, který se skládá z čtveřice originálních pivních speciálů, z nichž každý prezentuje to nejlepší z umění sládků pivovaru Staropramen, které se předává z generace na generaci.

Své místo ve Smíchovském výběru získal tradiční Granát (nejstarší dosud vařené polotmavé pivo u nás) spolu s unikátním pšeničným Nefiltrem, stále oblíbenější Extra chmelenou dvanáctkou a vracejícím se Velvetem inspirovaným tradiční anglickou recepturou. Každé z těchto piv se může pochlubit nejen exkluzivní chutí a vlastním charakterem, který mu vdechli současní i minulí sládci pivovaru, ale také jedinečným příběhem, který stál u jeho zrodu nebo u uchování receptury.

Vybroušenou plnou chuť Granátu znají milovníci piva už od roku 1884, kdy jej poprvé uvařil tehdejší sládek Smíchovského pivovaru Michael Trnka. Přes padesát let – od druhé světové války až do přelomu milénia – se receptura skvostu, jemuž použití tří druhů sladů dodává jedinečnou barvu, uchovávala tajně ve zdech Smíchovského pivovaru. Návštěvníci hospod a restaurací jej mohli opět ochutnat až po roce 2000.

To dějiny Extra chmelené dvanáctky začaly výrazně později, přesto si tento speciál s výraznou hořkostí, jehož pětinásobné chmelení korunuje žatecký poloraný červeňák, získal mezi pivaři velkou oblibu. A to i přesto, že byl dosud k dostání pouze několik týdnů v roce během festivalu Dny českého piva. Až letošní Vánoce byly v podání Staropramenu extra chmelené, oblíbený speciál se dostal i na pulty obchodů a díky pozitivnímu ohlasu se nově objeví i na čepu.

„Na Smíchově klademe důraz na výběr kvalitních surovin, a právě v surovinách je i cesta k novým pivům nebo k úspěšnému obrození receptury piv tradičních a v minulosti oblíbených. Například pro Extra chmelenou dvanáctku využíváme kombinaci různých druhů chmelů. Pořád jde o klasické české pivo, skvěle pitelnou dvanáctku, ale jeho vůně i chuť posouvají pivní zážitek na úplně jinou úroveň,” popisuje vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Netradiční pivní chutí se může pochlubit další ze členů Smíchovského výběru – Staropramen Nefiltr. Jde o ležák s charakteristickou barvou a chutí, který v sobě spojuje českou tradici s německými a belgickými vlivy v podobě pšeničného sladu, koriandru a ovocných tónů. Výběr pak doplňuje Velvet, pivo se sametovou chutí, hustou krémovou pěnou a jemně nahořklými tóny následovanými karamelovým dozníváním. Jeho typický lavinový efekt poznali pivaři již před dvaceti lety. Inspiraci pro jeho recepturu hledal sládek Robert Kužela na Britských ostrovech.

Smíchovský výběr se spojí s Grand Restaurant Festivalem Pavla Maurera
Jedinečná možnost ochutnat perly Smíchovského výběru spolu s exkluzivním jídlem se zájemcům naskytne od 15. ledna do 28. února 2018. Díky Grand Restaurant Festivalu, za kterým stojí známý propagátor kvalitního jídla a vydavatel jediného nezávislého průvodce po českých restauracích Pavel Maurer, se piva Smíchovského výběru budou podávat s vybranými pokrmy v téměř devadesáti restauracích po celém Česku.

„Piva ze Smíchovského výběru jsou v rámci Grand Restaurant Festivalu pečlivě spárována s menu jednotlivých restaurací tak, aby se co nejlépe hodila k vybraným jídlům a umocnila gastronomický zážitek návštěvníků festivalu,“ říká organizátor festivalu Pavel Maurer.

V Moravskoslezském kraji je už 40 malých pivovarů!

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Přesně čtyřicet minipivovarů se v současné době nachází na pivní mapě Moravskoslezského kraje. Posledním novým přírůstkem se stal na konci loňského roku pivovar Zenke z Ženklavy.

Náš kraj se tak směle může řadit mezi nejsilnější pivovarské regiony celého Česka. Vždyť více minipivovarů je podle dostupných zdrojů pouze v Jihomoravském (48) a ve Středočeském kraji (47).

Zcela samostatnou kapitolou je hlavní město Praha, ve kterém je více než třicet malých pivovárků. Celkem je v republice kolem 360 minipivovarů.

To v Ostravě je jich zatím „pouze“ šest, ale město má bezesporu potenciál dál růst. Vedle zavedených značek, jako jsou pivovar na zámku v Zábřehu, Pivovarský dům v centru a Garage v Martinově, vznikly v posledních letech nové podniky ve Staré Bělé, ve Vítkovicích a v Heřmanicích.

Další se pak chystá v Hrabůvce, konkrétně v prostorách hotelového domu Elmontex, kde by na jaře letošního roku měl být otevřen nový restaurační minipivovar.

Loňské objevy: Dejf a Zenke

Malé pivovárky s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů sice v Moravskoslezském kraji přibývají pomalejším tempem než před zhruba pěti lety, kdy byl největší boom, ale přesto se na pivní scéně pořád něco děje.

Loni začal v nových prostorách fungovat Albrechtický pivovar u Českého Těšína a zcela nově se dali do malovýroby zlatavého moku pivovarníci ve Studénce, kde vznikl pivovar Dejf, a v Ženklavě. Tamní pivovar Zenke je vůbec nejnovějším krajským přírůstkem s pořadovým číslem 40.

„Vaříme světlý i polotmavý ležák a k tomu také dva druhy silnějších svrchně kvašených piv. Provoz pivovaru zatím ještě ladíme a otevřeno máme jen o víkendech. Naplno bychom chtěli vařit před začátkem letní sezóny,“ uvedl jeho majitel Daniel Buzek.

Pivovárek, který má svůj výčep a pivo prodává také v pet lahvích, našel zázemí v jednom z rodinných domů v obci nacházející se pár kilometrů od Kopřivnice.

Jak je vidět, lidí, které vaření vlastního piva oslovuje, je a snad i bude dost. Jejich osudům a originálním příběhům se Magazín PATRIOT bude nadále se zaujetím věnovat.

Sokolskou boudu čeká demolice, má tam být nová s pivovarem

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iMateriály.czAutor:ČTKSokolská bouda

Zdevastovaný čtyřpodlažní krkonošský hotel Sokolská bouda v Janských Lázních na Trutnovsku čeká demolice. Nahradit ho má novostavba stejného jména s rozlehlou restaurací a pivovarem. ČTK to řekl majitel a pražský developer Martin Kulík.

Podle zjištění ČTK by demolice mohla začít už na jaře. To ale Kulík nepotvrdil a k možnému termínu otevření se nevyjádřil. „Máme zájem začít co nejdříve, ale řešíme ještě nějaká povolení. Když mi zavoláte za půl roku, budu vědět víc. Pravděpodobnost, že stavbu sneseme letos, je ale velmi malá. Spíše bych to viděl až na příští rok,“ řekl ČTK.

Sokolská bouda stojí ve třetí zóně Krkonošského národního parku (KRNAP) a není památkově chráněná. „Se Správou KRNAP je to projednané a záměr přestavby a rekonstrukce je povolený,“ řekl ČTK mluvčí KRNAP Radek Drahný. Hotelové a restaurační služby začala Sokolská bouda nabízet v roce 1929 a je jednou z největších srubových staveb v České republice.

Kulík na projektu nové budovy spolupracuje s miliardářem Tomášem Němcem a také s vlivným horským podnikatelem působícím v Krkonoších Richardem Kirnigem, kterému patří Skiresort Černá hora – Pec.

Kulíkovi patří nedaleký Skiareál v Malé Úpě, kde má v bývalé Tippeltově boudě i známý pivovar Trautenberk. „Nechceme to uspěchat, nechceme to zkazit. Odmítám ale, že by se projekt komplikoval. Chceme nový objekt asi o 20 až 30 metrů posunout dál od cesty, to je předmětem všech těch řešení. Máme to celé připravené, ale nemáme zažádáno o povolení," řekl Kulík.

Nový objekt nebude replikou nynější horské boudy, půjde o zcela novou stavbu. Objekt ale nesmí být vyšší než původní a nesmí překročit původní zastavěnou plochu. Formát je dán územním plánem. „Měla by tam vzniknout velká restaurace. Chtěli bychom tam udělat varnu pivovaru Trautenberk, aby se tam vařilo pivo. Ubytování by mělo být spíše minoritní. Měl by to být veřejný prostor, záchytný bod na hřebenech, o kterém by člověk věděl, že tam jsou kvalitní služby,“ uvedl Kulík.

Projekt je úzce spjatý s plánovaným propojením skiareálů Černý Důl, Janské Lázně a Pec pod Sněžkou v jeden velký resort, který nabídne až 60 kilometrů sjezdovek a propojovacích tratí. „Až se tyto areály propojí, Sokolská bouda bude v centru dění celých východních Krkonoš,“ řekl ČTK Kulík. Již dříve upozornil na to, že výstavba nové Sokolské boudy a projekt propojeného lyžařského resortu jsou dva samostatné záměry.

Výstavbu nové Sokolské boudy podporuje i starosta Janských Lázní Jiří Hradecký. „Pokud stávající budova zmizí, bude to jen dobře. Jsme proti apartmánům, ale zvětšení nabídky Černé hory v podobě restauace bude přínosem,“ řekl ČTK Hradecký.

Z údajů katastru nemovitostí a obchodního rejstříku vyplývá, že vlastníkem objektu v nadmořské výšce 1270 metrů nad mořem je společnost Sokolská bouda a. s. založena v prosinci 2016 Martinem Kulíkem, Jiřím Váchalem, Tomášem Němcem a společností Mega Plus, jednatelem je Richard Kirnig.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.06.2018 07:446.343/6.343