Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Na Slovensku se vyrábí zvon pro papeže. Jednou z ingrediencí je plzeňské pivo

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Monika HořínkováPrazdroj

Zvony jsou důležitým symbolem Velikonoc, traduje se, že každý rok v průběhu velikonočních oslav „odlétají“ do Říma. V návaznosti na to vyrábí v těchto dnech jedna z nejznámějších slovenských zvonařských rodin jedinečný zvon, který poputuje v dubnu do Vatikánu. Tímto speciálním darem tam bude obdarován přímo papež František.

Říká se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony na znamení smutku nad Kristovým ukřižováním a odlétají do Říma pro požehnání. Vrací se pak na Bílou sobotu, kdy se zase slavnostně rozezní. Zvony jsou proto důležitým symbolem velikonočních svátků, v minulosti se dokonce věřilo, že pokud by některý z nich v tomto čase neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.

Do Říma, respektive Vatikánu, letos v návaznosti na legendu „odletí“ i desetikilogramový zvon z malé zvonařské dílny Trvalcových. Rodina, která si v malém slovenském městě Žarnovica hýčká zvonařské řemeslo už dvě generace, pracuje na tomto netradičním velikonočním dárku pro Svatého otce už týdny. „Celý proces výroby zvonu trvá většinou několik měsíců a má několik fází. Nejprve je třeba vytvořit pečlivý nákres a formu zvonu, forma se následně zdobí a to je asi nejzajímavější část postupu. Na výzdobě formy pro papežský zvon pracujeme právě teď, na jeho těle se objeví například Bazilika svatého Petra,“ říká Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Mezi jeho nejcennější výtvory patří prozatím například naživo odlitý zvon v Košicích, zvon, který putoval až do Kanady nebo originální zvonkohra. Ty nyní doplní ještě výjimečný dar papeži Františkovi.

Překvapivě je součástí „receptury“ výroby zvonu taky pivo. „Pivo používáme se synem kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu. Nejlepší zkušenosti mám s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětluje Michal Trvalec, starší ze zvonařského rodu. To se dozvěděli v plzeňském pivovaru a požádali ho proto o pomoc při výrobě netradičního daru papeži Františkovi I. Občané Plzně a zástupci pivovaru totiž pravidelně posílají do Vatikánu k příležitosti Velikonoc požehnanou várku plzeňského ležáku, který si svou cestu do Říma našel už před 112 lety, a to k tehdejšímu papeži Lvovi XIII., jemuž ho lékaři doporučili jako lék. Třiceticentimetrový zvon, k jehož výrobě je plzeňské pivo zapotřebí, se tak stane součástí tradiční velikonoční zásilky Pilsner Urquell, která poputuje počátkem dubna do srdce Říma. Zvon s originální pečetí také připomene letošní důležité 175. výročí plzeňského piva.

JAK VYPADÁ PROCES VÝROBY ZVONŮ?
Výroba zvonu vždy začíná tvorbou formy pro zvon. Tato fáze trvá asi měsíc až dva, a zahrnuje v první řadě návrh a vytvoření formy pro jádro – vnitřní profil zvonu, a to ze speciální hlíny, která musí dobře zaschnout. Následuje také příprava tzv. košile, někdy nazývané zvonem falešným. Košile se vyrábí tak, že se na jádro po jeho uschnutí nanese další jemnější vrstvička hlíny.

Na řadu pak přichází zdobení, kdy se na falešný zvon přilepí všechny reliéfy a další výzdoba, kterou hodlá zvonař zvon vybavit. V průběhu cca dvou týdnů získá postupně zvon svou jedinečnou kompozici. Výzdoba zvonů je ve většině případů spíše vystouplá, ale najdou se i dekory vhloubené nebo vysekané do těla zvonu až po odlití.

Když je forma falešného zvonu dokončena, nanáší se na ni poslední část formy, tedy její plášť – nejsvrchnější vrstva hlíny. Velmi opatrně, často ručně se vmačkává ke košili, aby se výzdoba zvonu dokonale obtiskla. V této fázi se do formy lije právě zmiňované pivo, které má zajistit nejlepší vlastnosti směsi – její dokonalou přilnavost, pevnost a perfektní scelení pro následné vypalování.

Sušení a vypalování již hotové formy zvonu trvá většinou asi 3 dny a provádí se při teplotách dosahujících až 700°C.

Poslední fází celé výroby zvonů je pak jejich konečné odlití, které zabere kolem 4 hodin. Po vychladnutí formy se nadzdvihne plášť a odstraní se košile. Upraví se případné nedostatky, ke kterým došlo při vysoušení a vypalování, a plášť se pečlivě zasadí zpět. Do předehřáté formy se pak naleje zvonovina – směs mědi a cínu – což je úplně finální materiál, z něhož bude zvon vytvořen a který mu propůjčí i své vlastnosti. Až nyní pozná po několika měsíční pečlivé práci zvonař výsledek – když zazvoní na zvon a zjistí, zda má očekávaný tón.

Papež František dostane od Prazdroje pivo se zvonem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKPrazdroj

Tradiční velikonoční várka plzeňského ležáku pro papeže Františka bude letos doplněna o 30centimetrový zvon, k jehož výrobě se používá pivo Pilsner Urquell. Desetikilogramový zvon s pečetí, která připomene letošní 175. výročí značky, vyrábí jedna z nejznámějších slovenských zvonařských rodin Trvalcových ze Žarnovice, řekl ČTK mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

"Pivo používáme kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu. Nejlepší zkušenosti mám s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700 stupňů Celsia," řekl Michal Trvalec. Proto ho pivovar požádal o pomoc. Plzeňané a Prazdroj pravidelně posílají počátkem dubna do Vatikánu požehnanou várku ležáku, který si svou cestu do Říma našel už před 112 lety k papeži Lvovi XIII., jemuž ho lékaři doporučili jako lék.

Rodina Trvalcových pracuje na velikonočním dárku už týdny. "Výroba trvá měsíce. Nejprve se vytvoří pečlivý nákres a forma zvonu. Ta se pak zdobí, na čemž teď zvonaři pracují. Na těle zvonu se objeví například Bazilika svatého Petra," řekl Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Mezi jeho nejcennější výtvory patří naživo odlitý zvon v Košicích, který putoval do Kanady, a originální zvonkohra.

Forma pro zvon se tvoří měsíc až dva. Následuje příprava košile z hlíny, někdy nazývaná zvonem falešným. Na něj se přilepí všechny reliéfy a další výzdoba. Na hotovou formu se pak nanáší plášť, tedy nejsvrchnější vrstva hlíny. V této fázi se do formy lije pivo, které má zajistit pevnost a perfektní scelení směsi. Sušení a vypalování hotové formy zvonu trvá tři dny a dělá se při teplotách až 700 stupňů Celsia. Poslední fází výroby zvonů je jejich odlití, které zabere čtyři hodiny. Do předehřáté formy se pak nalije zvonovina, tedy směs mědi a cínu.

Traduje se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony na znamení smutku nad Kristovým ukřižováním a odlétají do Říma pro požehnání. Vracejí se na Bílou sobotu, kdy se zase slavnostně rozezní. Zvony jsou proto důležitým symbolem Velikonoc. Dříve se věřilo, že pokud by některý z nich v tomto čase neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.

Ve Velkých Popovicích se chystají vepřové hody

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeVelké Popovice

Poslední sobotu v únoru započnou ve Velkopopovickém pivovaru oslavy k 200. výročí narození jeho zakladatele, Františka Ringhoffera II. Veselí zahájí Ladovské vepřové hody, kde nebudou chybět mistři řezníci ani vychlazená jedenáctka Velkopopovického Kozla.

V sobotu 25. února zve Velkopopovický pivovar nejen milovníky skvěle načepovaného Velkopopovického Kozla na zabíjačku s pořádnou vesnickou zábavou i průvodem masek jako z Ladových obrázků. „V rámci prohlídek pivovaru, které se budou konat každou půl hodinu, návštěvníky naučíme technikám správného čepování piva. A kdyby někomu ve sklepech vyhládlo, zasytí ho připravený chleba se škvarky a jiné tradiční zabíjačkové pochoutky,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer turismu a tradice Plzeňského Prazdroje.

Mistři řezníci Vítek a Hudera nabídnou vše, co k vepřovým slavnostem neodmyslitelně patří: ovar, jitrnice, jelita, tlačenky, škvarky, prejty a další. Krátce po poledni předvedou svou řeznickou zručnost při bourání masa. Ukázky bednářského a kovářského řemesla návštěvníkům mají připomenout zakladatele pivovaru a významného českého průmyslníka Františka Ringhoffera II. V Praze na Smíchově zřídil továrnu, ze které vyjížděly nákladní a později i osobní vagony do celého světa. Do paměti lidí se zapsal i díky silnému sociálnímu cítění, když pro své zaměstnance v devatenáctém století založil nemocenskou pokladnu a penzijní fond, ačkoli to tehdy nevyžadoval žádný zákon.

Vepřovými hody oslavy teprve začínají. V dubnu na lidi čeká jarní Putování krajinou barona Ringhoffera a během velkých prázdnin Léto s Kozlem, které přinese promítání v letním kině a koncerty na nádvoří pivovaru.

Šest medailí pro Heineken na Zlaté pivní pečeti

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Dvě zlatá, jedno stříbrné a tři bronzová ocenění pro piva a cidery z portfolia HEINEKENu. To je skvělý výsledek známé degustační soutěže Zlatá pivní pečeť, která se od 13. do 18. února konala na výstavišti v Českých Budějovicích. Ceny se vyhlašovaly v sobotu a převzal je ředitel a vrchní sládek pivovaru Velké Březno Michal Rouč, jehož pivo získalo první místo v kategorii světlých výčepních piv.

Vítězná piva uvařili sládci ve všech našich pivovarech. První místo v kategorii světlých výčepních piv patří Břežňáku světlému, který se prosadil v konkurenci celkem 41 přihlášených vzorků. Ocenění za třetí místo putovalo do Královského pivovaru Krušovice za Krušovice Černé. V této kategorii tmavých výčepních piv soutěžilo celkem 10 vzorků. Na bronzové příčce stál i pivovar Starobrno s nealkoholickým pivem Zlatopramen NA (20 vzorků).

„Naše velkobřezenská piva stávají „na bedně“ na různých degustačních soutěžích často, zejména speciál Březňák 14. Jak je vidět, daří se i dalším pivům z našeho portfolia, teď v Českých Budějovicích Březňáku světlému výčepnímu. Těší mě, že i degustátoři ocenili jeho výjimečnou chuť i vůni, za kterou vděčí trojitému chmelení i samotnému chmelu, žateckému poloranému červeňáku. Štamgasti mají Březňák světlý výčepní rádi, protože se snadno pije a dobře zažene žízeň. Nazlátlá barva navíc dobře lahodí oku,“ konstatoval ředitel s vrchní sládek pivovaru Michal Rouč.

Mimořádně se dařilo i ciderům z portfolia HEINEKENU, které nedaly konkurenci žádnou šanci a obsadily všechny tři medailové pozice. První místo patřilo cideru Strongbow Gold Apple, druhé místo Strongbow Dark Fruit a třetí skončil Strongbow Elderflower.

Zlatá pivní pečeť je největší, nejstarší a nejprestižnější soutěž v České republice vůbec. Letos se konala už po sedmadvacáté. O kvalitě soutěže svědčí zájem domácích i zahraničních pivovarů ze všech pivovarských velmocí. Degustační soutěž je anonymní a dohlíží na ni profesionální certifikační autority a odborníci. Jedním z garantů je například Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

V Kutné Hoře se začalo vařit pivo

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Kutnohorský deníkAutor:Diana KovandováMěšťan. Kutná Hora

Měšťanský pivovar v Kutné Hoře v Lorci zahájil 20. února vaření první várky piva v rekonstruovaném pivovaru.

Základem Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře bude produkce klasické řady spodně kvašených piv českého či plzeňského typu, tedy 10°, 11°, 12 °. Piva se v kutnohorském pivovaru budou vařit v ocelových varnách vždy tradiční českou metodou.

Ve sklepních tancích pivo zraje jeden až tři měsíce. Pokud půjde vše tak, jak má, první kutnohorské pivo si budou moci lidé koupit na začátku dubna.

vaří pivo v malešovské tvrzi

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Kolínský PRESSAutor:Jiří ČervínMalešov

Pokud jste ještě nepodnikli výpravu do 25 kilometrů vzdáleného Malešova, vězte, že výlet stoji za to. Krajině dominuje impozantní tvrz a kaple sv. Václava, vidět tu můžete údolí s přehradou Vrchlice a malebné okolí.

V roce 2002 se skupina přátel rozhodla rekonstruovat zdejší rozpadající se středověkou tvrz. Rekonstrukce tvrze později vedla i k vytyčení dalšího cíle, oživit pivovar ze 16. století. Letos v něm začali vařit pivo. Za Přátelský pivovar nám na otázky odpověděl Jan Prokop.

Jaká je historie vaší výrobny piva?
Naše značka vznikla v roce 2013. Tehdy jsme se rozhodli pro nelehký úkol, znovuobnovení pivovaru v Malešově. Původně jsme spolupracovali s Pivovarem Břevnov, od kterého jsme odebírali pivo a prodávali ho pod svou značkou. V roce 2015 jsme začali vařit vlastní recepturu India Pale Ale v spřáteleném pivovaru. Na přelomu 2015/2016 jsme byli - jako první minipivovar v ČR - úspěšní v české crowdfundingové kampani a díky tomu jsme mohli vytvořit další 2 receptury na Světlý ležák plzeňského typu a Pšeničný Weizen heffe. Od té doby vaříme tato piva v pivovaru Zloun a pražském Pivovarském domě. Od dubna 2016 probíhala rekonstrukce prostor našeho pivovaru v Malešově. Stavba byla úspěšně dokončena letos v lednu. Nyní již vaříme naše pivo ve vlastním provozu. Zde do budoucna plánujeme i otevření výčepu, víkendový provoz a pořádání nejrůznějších akcí pro veřejnost. Prostory pivovaru jsou rovněž připravené pro pořádání soukromých či firemních akcí nebo svateb.

Kde tedy nyní vyrábíte pivo?
Vlastní provoz jsme spustili před několika dny v Malešově. Část produkce stále vaříme v pivovaru Zloun.

Jaké druhy piva nabízíte?
Ležák Světlý 12°, India Pale Ale 14°, Weizen Heffe 11° a 9 Mile Ale 9°. Na sezónu 2017 chystáme Desítku 10°, Březňák polotmavý 11°, Stout 15° a další sezónní speciály.

Dají se vaše piva sehnat v Kolíně?
Ano. V současnosti dodáváme naše pivo do hostince U Tří pírek a do prodejny Pivo Keltner.

Opravdu používáte vodu z přehrady Vrchlice?
Vodu bereme z řadu. Vzhledem k tomu, že Vrchlice zásobuje pitnou vodou Kutnou Horu a okolí, lze říci, že bereme vodu z Vrchlice,

Jak nyní funguje tvrz v Malešově?
Tvrz je otevřena pro veřejnost jen ve vybraných dnech, kdy zde pořádáme různé akce jako Dobývání Malešova, Advent apod. Pokud se o víkendu zastaví turisté u brány, rádi je pustíme dovnitř, aby si tvrz prohlédli. Tvrz je rovněž k dispozici k pronájmu jako místo pro nejrůznější akce, svatby nebo jako filmová lokace.

Pánové, víte o tom, že pokud budete pít pivo, budete mít lepší erekci?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:FarmaZdraví.czAutor:Zuzana Shilla Nováková

Ba naopak, alkohol rozhodně nesnižuje sexuální schopnost u mužů. Alespoň tak se na to tváří věda co se týče otázky konzumace piva.

Současné výzkumy ukázaly, že alkohol sice snižuje sexuální libido, a tak i sexuální energii, ovšem neplatí pro pivo.

Sexuolog Kat Van Kirka totiž zjistil, že několik sklenic piva před samotným sexuálním aktem, funguje naopak jako afrodiziakum. To zlepšuje nejen touhu, ale i výkon. Právě v publikaci „Solutions for marital sex: Real guide to save sex life“ tento autor hovoří o čtyřech alternativách, jak se lze těšit ze zlatého moku.

Je to větší výdrž, která potěší nejen ženu, ale i ego samotného muže. Pivo totiž uvolňuje rostlinné látky – fytoestrogeny, které se chovají jako ženský pohlavní hormon a oddalují orgasmus.

Intenzivní erekce je zase možná díky velikému množství železa, které pivo obsahuje. železo stimuluje krevní oběh.

Pivo také snižuje riziko srdečního infarktu, proto muži, které pravidelně popíjejí tento mok, jsou zároveň více odolní během fyzické aktivity. Mají o 31 procent nižší riziko postižením infarktem, mozkovou mrtvicí nebo vznikem dalších srdečních chorob.

I za lepší trávení může pivo, které pomáhá vyrovnávat metabolismus. Kromě toho je bohaté na probiotika nebo vitamín B.

Extra chmelená 13°, těšte se na Hromnice na další speciál

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

„Na Hromnice, chmelu více!“ zaveleli sládci v pivovaru Litovel. A po dvou letech znovu uvařili pivní speciál - Extra chmelenou 13°. Nefiltrovaný kvasnicový mok je prvním z osmi speciálů, který tradiční pivovar z Hané letos připraví. Obliba pivních speciálů totiž rok od roku roste. Podle průzkumu společnosti Instant Research jen v Olomouckém kraji pije speciály vydané na svátky a jiné příležitosti každý třetí pivař.

Pivaři na Hané mají další důvod k radosti. Z ležáckého sklepa pivovaru Litovel se mezi ně opět dostává Extra chmelená 13°. „Každé pivo u nás vaříme s láskou, extra chmelená 13° ale navíc dostala do vínku dochmelení vybranými tuzemskými chmely za studena. Má proto nezapomenutelnou chuť, v které se prolíná intenzivní hořkost a lahodná jemnost,“ říká o speciálu sládek Petr Kostelecký z Pivovaru Litovel.

Nejen na hromnice chmelu více

Speciál připravili sládci z pivovaru jako oslavu svátku Hromnic. Ty v lidovém pojetí symbolizují návrat světla, příslib jara a ochranu před bouří. Toto nefiltrované kvasnicové pivo tak mohou pivaři najít na výčepech od začátku února jen do půlky března. Potom se lidé mohou těšit na další přírůstky do rodiny pivních speciálů z Litovle. Oblibu si v minulých letech získal třeba zelený speciál Litovel Patrik, který se čepuje v období Velikonoc. Rok od roku přitom poptávka po pivních speciálech mezi milovníky „tekutého chleba“ stoupá.

A přece roste! I na Hané!
Češi a Moravané v posledních letech přišli pivním speciálům na chuť. Každý třetí člověk rád ochutná při sváteční příležitosti některý z pivních speciálů. „Trendem posledních let, a to nejen v tuzemsku, jsou silnější vícestupňová piva a různé pivní speciály,“ dodává Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. A platí to i na Hané, kde pivu zdatně konkuruje slivovice. Přesto 4 pivaři z 10 dávají v Olomouckém kraji o svátcích přednost právě pivním speciálům před klasickým světlým výčepním pivem. Ukázaly to výsledky průzkumu Pivovaru Litovel realizovaného pomocí Instant Research společnosti Ipsos.

Léčivé schopnosti piva, o kterých nemáte ani tušení

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Prostřeno.czAutor:Lenka Urbanová

Jedno vychlazené vydá za celou lékárnu? Vypadá to tak. Četné výzkumy ukazují, že pivo snižuje riziko rakoviny, cukrovky, a dokonce posiluje kosti. Jenže to zdaleka není všechno. Benefity zlatavého moku vás pořádně překvapí!

Ač se to nezdá, teď možná všechny ženy pochopí svoje muže, kteří každý týden chodí „na jedno“. Oni možná vědí, proč do sebe pivo ládují horem a dolem!

Prevence mrtvice
Pivaři, kteří dodržují denní limit jednoho půllitru, si mohou zhluboka oddechnout. Mají totiž o polovinu menší riziko, že je postihne mozková příhoda. Uvádějí to vědci z americké Harvard Medical School. Podle jejich názoru požití chmelového nápoje dělá tepny pružnější a to umožňuje plynulé proudění krve.

Zlepšuje kvalitu pokožky
Pivo je vážný konkurent všemožných kosmetických výrobků. Obsažené vitaminy B1, B2, B6 a kyselina listová podporují metabolismus, tvorbu kožního pigmentu a celkovou regeneraci kůže.

Prospívá mozku
Paměť, prostorová orientace, soustředění, řeč. Na všechny tyhle funkce mozku má pivo pozitivní vliv. Respektive přírodní antioxidanty, ze kterých se (kromě jiného) skládá. A protože číhají v každé lahvi, ukázková koncentrace a spousta nových vědomostí vás nemohou minout.

Snižuje krevní tlak
Tenhle medikament si nejspíš spousta pacientů s vysokým krevním tlakem nechá líbit (i když v žádném případě nenahradí léky předepsané lékařem). Je vědecky dokázáno, že draslík v pivu snižuje krevní tlak. Samozřejmě pouze v případě, že se jedná o rozumnou pivní konzumaci. Nadměrné popíjení vede k poruchám srdečního rytmu.

Udržuje trávení v kondici
Z piva se raduje i zažívání, protože zlatavý mok mu usnadní jeho nelehkou práci. Hořké látky chmele v kombinaci s potřebnou dávkou oxidu uhličitého stimulují tvorbu slin a trávicích šťáv. Zároveň prokrvují sliznice. To útroby udržuje dobře naladěné!

Elixír života
Američtí vědci zkoumali výsledky několika studií, které byly zaměřeny na pití piva. Z výsledků se zjistilo, že zodpovědní konzumenti se dožívají vyššího věku - na rozdíl od abstinentů. Možná je to náhoda, ale na každém šprochu… Dejte si také jedno, čistě pro jistotu!

Zpátky do hospod. Lidé se vrací k točenému pivu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jan Klička

Několikaletý propad sudového piva se podařilo zastavit, naznačují první data za loňský rok.

Když pivo, tak „lahváč" a do hospody spíše za odměnu.

Takový postup volí milovníci pěnivého moku přibližně od roku 2008, kdy u nás začala (i vinou vyšší spotřební daně) citelně klesat spotřeba točeného piva.

Podle posledních dat za rok 2015 je podíl spotřeby sudového piva 37 procent (meziročně o tři procenta méně) a vedle toho o šest procent narostla spotřeba tankového piva. Hospody tak zůstaly „na svém", či dokonce mírně rostly.

Tento trend by měl vydržet i ve statistice za loňský rok. Naznačuje to analýza společnosti Data Servis, která monitoruje chování zákazníků na vzorku devíti tisíc hospod a restaurací po celém Česku. „V posledních dvou letech, 2015 a 2016, pozorujeme pozitivní trend v návštěvnosti hostů, kdy vidíme meziroční nárůst šest procent v letech 2014/15 a další tříprocentní nárůst v letech 2015/16," říká Marcela Šimková, šéfka Data Servis. „Celková spotřeba piva v hospodách a restauracích po mnoha letech přestala klesat a za poslední dva roky se drží na stabilní úrovni," konstatuje.

Tvrdá data o loňském výstavu a spotřebě zveřejní Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) na jaře. Opatrný optimismus ale zní od výrobců už nyní. „V meziročním srovnání dochází k mírnému nárůstu spotřeby piva o tři procenta," říká ředitel pivovaru Litovel Lumír Hyneček s tím, že na Hané však už dnes produkují víc točeného než lahvového.

Návrat do hospod, zatím bez konkrétních dat, potvrzuje i jednička na trhu. „Bezkonkurenčně největší výtoč si v hospodách drží tradičně české světlé spodně kvašené pivo. Lidé si ale v posledních letech ve velkém oblíbili také ležáky, což se týká i limitovaných várek," říká Pavel Zítek, hlavní sládek pivovaru Gambrinus. „Zda se lidi do hospody budou vracet, je hodně na hospodském a výčepním," říká Zítek, který už devět let školí hostinské v kurzech.

Pivo k jídlu
Podle průzkumu Data Servisu si celkem 56 procent mužů a 28 procent žen v restauraci pravidelně objednává pivo k jídlu. Výčepní piva (desítky) loni tvořila 31 procent produkce a pijí se hlavně ve všední den. Ležáky (11° a 12°) tvoří už 57 procent hospodské výtoče a hosté je žádají především v pátek a sobotu. Tmavé pivo loni podle Data Servisu tvořilo čtyři procenta hospodské produkce a zbylých osm procent patřilo speciálům a pivním nápojům.

Podle někdejšího výkonného ředitele ČSPS Jana Veselého je nárůst lidí v hospodách zásluhou i turistů. „V některých lokalitách dnes sedí stejný počet domácích jako zahraničních hostů," podotýká Veselý. Obecný fakt, že lidé chodí méně do hospod, ale platí i pro západní Evropu. „Potýkají se s tím i tradiční pivní země, jako je Belgie či Německo," říká Veselý. Oceňuje proto, když i větší pivovary zařazují do nabídky sezonní speciály a tlačí na kvalitu výčepů.

Hospodské podnikání ale letos ovlivní dvě věci. Od konce května začne platit zákaz kouření, v průběhu roku se navíc projeví dopady elektronické evidence tržeb (EET). „Obavy, že provozovatelé začnou hromadně uzavírat své provozovny, se nepotvrdily," říká šéf litovelského pivovaru Lumír Hyneček. Část hospodských podle něj nakonec EET vzala „na milost", pořídili kasu a budou pokračovat, přestože původně zvažovali opak.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978