Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Budvar je nastavený tak, že nemůže dělat levné pivo, říká ředitel Dvořák

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBudvar

Budějovický Budvar, čtvrtý největší výrobce piva v Česku, má od května nového šéfa. Ve výběrovém řízení zvítězil a pivovarnickou legendu Jiřího Bočka nahradil 41letý marketingový odborník Petr Dvořák. „Doma prosadit víc značku Budweiser, posílit v exportu a systematicky přistupovat v péči o zaměstnance,“ shrnuje své priority v prvním rozhovoru od nástupu do funkce.

LN: Co vás po příchodu do Budvaru nejvíc překvapilo?
Začnu tím, co mne nepřekvapilo a co jsem čekal: Budvar byl především veden k výrobě a hodně na ni orientován, a to na skutečně kvalitní výrobu. Lpí na tradici a na přesvědčení, že tradice se nedá ničím ošidit. To jsem čekal a také jsem to tady i našel. Včetně toho, že lpíme na zpracování výhradně celých hlávek chmele a na značce žateckého červeňáku. To jinde nevidíte.

Já říkám, že Budvar je už tak nastavený, že ani nemůže dělat levné pivo.

LN: A co jste nečekal?
Že Budvar neměl nastavený mezinárodní marketing. Jsme velký exportér, skoro milionem hektolitrů loňského vývozu v podstatě druhý největší v Česku, a to přitom prakticky v jediné značce, potřebujeme proto dát našemu mezinárodnímu marketingu trochu víc štábní kulturu.

LN: Co tím myslíte konkrétně?
Sjednotit způsob, jakým se pivo prezentuje v zahraničí. Dnes jsou prezentace a marketing v rukou samotných importérů v jednotlivých zemích. Myslím to, jakým způsobem v dané zemi náš produkt prezentují.

LN: Dělají špatně svou práci?
Tak bych to neřekl. Naopak. Dělají svou práci dobře, značka je dobře prezentovaná. Ale každý jiným způsobem, a když máte deset různých názorů a deset různých provedení, vzniká trochu chaos. Bude lepší, když tomu dáme jednotný ráz, jednotný způsob prezentace.

LN: Co například?
Je toho hodně. Například jakým způsobem dělat promoční akce pro gastronomii nebo jak mezi spotřebiteli v zahraničí prezentovat naše tankové pivo a podobně. U nás máme už v mnoha případech povědomí o tom, že pivo dodávané v tancích místo v sudech je čerstvé, přímo z pivovaru, nejlépe ošetřené, často nepasterované. Tahle znalost v mnoha zemích ale není.

Bechyně se vrací do minulosti: uvaří lidem pivo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Táborský deníkAutor:Jiří DintarKeras

Po přibližně sto letech budou mít Bechyňští možnost opět ochutnat pivo ze svého města.
V objektu Kerasu staví jeho majitel Erik Machart pivovar, jenž by měl během několika málo měsíců začít vařit vlastní pivo.

„V horizontu dvou až tří měsíců plánujeme spustit provoz, přesné datum si ale zatím netroufám určit. Pivovar stavím poprvé,“ potvrdil Erik Machart s tím, že sládkem se stane Jan Hobza.

V Bechyni se tak vrátí k řemeslu, které tady před sto lety zaniklo. Zatímco tehdy měšťanský pivovar přestal fungovat, rozjela se v Bechyni první elektrifikovaná dráha do Tábora.

Celou technologii má již Erik Machart pod střechou a finišuje s posledními úpravami.

Investor do budoucna plánuje výstav 1200 hektolitrů ročně. K této metě dojde postupně.

„Podobné pivovary běžně začínají první rok například se čtyřmi až šesti stovkami hektolitrů. Těžko říct, jak úspěšný se nám povede rozjezd,“ říká Erik Machart.

Podobně začínal i rodinný pivovar Obora v Malšicích Martina Nováka.

„Před několika lety jsme začínali s výstavem okolo pěti set hektolitrů, nyní jsme na zhruba dvou tisících,“ potvrdil. I on se přitom zaměřuje na piva chuťově odlišná od takzvaného standardního europiva. Specialitou jeho pivovaru je pak navíc používání chmele z vlastní chmelnice.

Podobným směrem se chystá jít i Erik Machart. Pěstování vlastního chmele sice neplánuje, ale i on se chce svým pivem odlišit od běžných europiv. V plánu má pivařům přichystat spodně kvašený klasický ležák: desítku, dvanáctku a černou dvanáctku. S názvem se netrápí. „Bude to prostě bechyňská desítka, dvanáctka a černé,“ upřesnil Erik Machart.

Obnoví tradici
Erik Machart naváže na tradici, která v Bechyni zhruba před sto lety zanikla. O měšťanský pivovar založený již roku 1553 (podle jiných zdrojů až o sedm let později) přišli ve stejném roce, kdy získali díky Františku Křižíkovi první elektrifikovanou železnici.

Po roce 1903 si tak především zámečtí páni a jejich hosté pochutnali na pivu od knížete Paara. Výroba tu skončila až kolem roku 1932 a dnes je z pivovaru Alšova jihočeská galerie.

Pivní velmocí byl i Tábor. Vařit se v něm začalo již krátce po založení města v roce 1420. V jednu dobu tu bylo 13 pivovarů. Poslední, v Kotnově, zanikl na začátku 80. let minulého století. Na tuto tradici chce navázat škola obchodu služeb a řemesel, která v domě U Lichviců vybudovala expozici pivovarnictví v Táboře.

Novodobá výroba
Kromě Martina Nováka se minipivovary rozjely i na jiných místech okresu. Svůj od roku 2011 jako součást výuky provozuje veselská ekologická škola, pivo si vyrábějí v Hlavatcích a od roku 2011 také v Chotovinách. Majitel místního zámku Sergej Mayzus, který již provozuje pivovar v ruském městě Gurjevsk, tak navázal na dřívější zámeckou výrobu. Chotovinský ležák mohli pivaři poprvé ochutnat o rok později o půlnoci při silvestrovském ohňostroji na nádvoří. Výstav pivovaru se pohybuje okolo tří set hektolitrů.

Pivovar Chotěboř uvařil Svatomartinský speciál

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKChotěboř

Pivovar Chotěboř na Havlíčkobrodsku očekává, že jeho výstav v tomto roce překročí 22 tisíc hektolitrů piva. Vloni prodal 21 881 hektolitrů. Sortiment pivovar koncem roku rozšiřuje o dva speciální druhy piv, na expedici do restaurací už je připraven třináctistupňový Svatomartinský speciál, sdělil sládek pivovaru Oldřich Záruba.

Pivovar v Chotěboři byl postaven na zelené louce, funguje od léta 2009. Jeho výroba od té doby stoupla více než dvojnásobně. V roce 2010 roční výstav činil 10 tisíc hektolitrů piva, což je méně než letos za první pololetí, kdy pivovar prodal 11 402 hektolitrů zlatavého moku.

Včetně speciálů se teď v Pivovaru Chotěboř vaří osm druhů piv. Speciálního piva, které se podle sládka svou chutí hodí ke svatomartinské huse, je připraveno 90 hektolitrů. V ležáckých tancích pivo zrálo dva měsíce. "Aby bylo k dostání již na svatého Martina, musí se vařit se značným předstihem, na začátku září," uvedl Záruba. Jde o pivo jantarové barvy s přídavkem karamelového a vídeňského sladu. Uvařeno už je také třináctistupňové speciální pivo pro vánoční období prodávané jako Vánoční Speciál.

Neratov povstal z popela. Dokumenty o něm dnes točí i děti

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Story.czNeratov

Před dvaceti pěti lety založil s přáteli Sdružení Neratov. Za cíl si dal obnovit nejen zdejší kostel, tradici poutního místa, ale celou obec Neratov, vysídlenou po 2. světové válce, a navíc pomáhat potřebným. Josef Suchár, který sám sebe neváhá označit jako "šíleného faráře z Neratova," tyto nemalé vize naplnil.

Život a podnikání v současném Neratově je postaven na tradici poutního místa, spolehlivým magnetem, který přitahuje návštěvníky, je neotřele rekonstruovaný a nikdy nezamčený kostel se skleněnou střechou. Před pětadvaceti lety byl přitom ruinou. Josefu Suchárovi, který místo objevil vlastně náhodou, když na konci osmdesátých let coby jeden z vedoucích na letním táboře hledal místo pro bojovku, Neratov učaroval tak, že si slíbil jednou se sem vrátit a kostel obnovit. A protože po revoluci už jako oficiálně vysvěcený kněz dostal na starosti farnosti Orlických hor, nastal čas vize plnit. V obnovu Neratova věřil natolik, že přesvědčil dvě rodiny s malými dětmi, aby se spolu s ním do této vsi přestěhovaly. A to na počátku nebylo v Neratově ani kde bydlet, domy byly v dezolátním stavu.

Cesta do neznáma
Obě rodiny, které se rozhodly následovat farářovy vize, radikálně změnily svůj dosavadní život. Kromě vlastních dětí si navíc vzaly do pěstounské péče další, a to s mentálním postižením. „To byla obrovská odvaha přestěhovat se i s dětmi z civilizace se všemi jejími vymoženostmi v podstatě do pustiny bez jakéhokoli vybavení. Prostě jít za svou vizí vybudovat místo pro lidi s postižením a pomáhat jim,“ popisuje dlouholetá podporovatelka a zaměstnankyně Neratova Zdeňka Burešová. Rodiny sester Jany Němcové a Marie Malíkové spolu s farářem Josefem Suchárem tady postupně začaly budovat společenství, které dnes dává rodinné zázemí a práci desítkám lidem, a to nejen s mentálním postižením. "Už na počátku jsme si řekli, že obnovíme poutní místo smíření pod ochranou Panny Marie Nanebevzaté, ale že ten princip smíření bude v pomoci potřebným a zvláště dětem. Od počátku jsme Neratov spojili s lidmi s handicapem. Obnovu kostela a obce jsme však nedělali pro ně, ale společně s nimi - to se povedlo a funguje to tak dodnes," přibližuje Josef Suchár. Kostel je otevřený všem bez rozdílu - obrazně i prakticky, nikdy se nezamyká. Jeho symbolický základní kámen, pozůstatek původního oltáře, pokřtilo 14 kněží různých církví. Díky tomu se v kostele smí konat třeba svatby snoubenců různých vyznání. Ročně se jich tady odehraje několik desítek a zisk z nich pomáhá rozvíjet místní komunitu.

Začátky nebyly jednoduché, o smyslu obnovit život na vesnici a dát šanci lidem s postižením musel Josef Suchár přesvědčit více lidí než své přátele. Potřeboval, aby jeho plánům uvěřili i místní. Neratov sice měl na začátku devadesátých let jen dva stálé obyvatele, ale v okolí bylo a je nemálo chatařů, navíc je součástí nedalekých Bartošovic. "Josef, který nikdy nepil, ani na našich velkých rodinných oslavách, se kvůli Neratovu rozhodl dát si tu a tam panáčka slivovice s místními - uvědomoval si svou jinakost, byl kněz, do vsi přiváděl zvláštní lidi, zůstat abstinentem by bylo další známkou odlišnosti," vypráví bratranec faráře Antonín Nekvinda, který se ke Sdružení Neratov přidal naplno v roce 2011 a dnes se stará o jeho marketing a finanční řízení. "Hospoda je v naší zemi prostě základ, v ní domluvíte vše potřebné, v ní máte šanci mluvit s lidmi o tom, co v Neratově děláte a proč," krčí rameny Josef Suchár.

Od kostela k pivovaru
Symbolem Neratova je ale kostel. Je místem, okolo kterého se podařilo nejen obnovit obec, ale vybudovat i ekonomicky stabilní podnikání. "Obnovili jsme tradici poutního místa, poutníkům jsme tak potřebovali nabídnout občerstvení, místo k odpočinku i suvenýry na památku," vysvětluje Josef Suchár. Neratov disponuje jídelnou a hospodou, kavárnou, ubytovnou, obchůdkem, kde si můžete koupit výrobky z neratovských keramických, textilních, košíkářských a dalších dílen. Postupně tak neratovští budovali, co sami potřebovali k žití v obci a co očekávali návštěvníci. "V roce 2011 jsme změnili strategii, začali jsme se věnovat tzv. sociálnímu podnikání. Naším dlouhodobým cílem je udržitelnost našich aktivit," upřesňuje Antonín Nekvinda. Dílny proto vyrábějí, po čem je poptávka. Jejich cílem není, abyste si koupili třeba hrnek jen proto, že pomůžete postiženým. Hrnek si máte koupit proto, že se vám líbí a budete ho používat. A pokud potřebujete pro firmu třeba netradiční vánoční dárky, tady vám je vyrobí na míru. "Asi nejbláznivější zakázku, kterou jsme zpracovávali, byly pytlíky s uhlím - jedna firma si je objednala jako dárek zaměstnancům k Mikuláši. Aby nám nenavlhlo, měli jsme fůru složenou v jedné z našich dílen a uhlí jsme vážili na lékárenských vahách," směje se vedoucí dílny Kopeček Bohumila Bukáčková. Novým sociálním podnikem, který dá práci dalším lidem s postižením a do budoucna má pomoci s finanční soběstačností, je neratovský minipivovar. Kolaudace jej čeká na začátku listopadu a prvním uvařeným pivem Prorok byste si tak mohli připít o letošních Vánocích. "Stavíme na tom, že se v České republice minipivovarům daří, máme dobrou vodu, zkušeného sládka a Neratov je už naštěstí docela známá značka," vypočítává Antonín Nekvinda a dodává: "Vybudovat pivovar by ale nebylo možné bez investičního úvěru z programu sociálního bankovnictví České spořitelny. Bez partnera, na kterého se můžete spolehnout a který ve vás věří, by rozvoj nebyl možný." O odbyt se nebojí, koneckonců, Neratov má přece vlastní hospodu.

BOX :
Sdružení Neratov ocenili odborníci i veřejnost Cenou Floccus, a to hned v prvním ročníku, který Nadace České spořitelny vyhlásila v roce 2015. Dlouhodobá podporovatelka a zaměstnankyně Sdružení Neratov Zdeňka Burešová chápala toto dvojnásobné ocenění jako významnou vzpruhu a motivaci do dalších let. „Viditelná“ pochvala v neziskovém sektoru je totiž o to důležitější, že vyzdvihuje společnou snahu lidí vynakládajících svůj čas a síly pro ty, kteří jejich pomoc opravdu potřebují. S udělenými cenami se pojí i finanční odměna, kterou v Neratově investovali do dalšího rozvoje komunity. Většinu peněz použili na vybudování nového sociálního zařízení. Zbylá část pak šla na nákup skříněk a věšáků do šaten. „Za největší přínos Ceny Floccus považuji fakt, že připomíná obecně upozaďovaná témata ze sociální oblasti. Lidé s různým stupněm hendikepu tvoří nedílnou součást naší společnosti a nelze je přezírat nebo jakkoli vyčleňovat,“ je přesvědčená Burešová.

V následujícím ročníku proměnil nominaci v ocenění i Josef Suchár. "Na odvaze je krásné to, že obyčejní lidé dělají neobyčejné věci, ne supermani, ty nepotřebujete. Odvaha je krok do neznáma, do věcí, které nejsou obvyklé. Cenu Floccus Nadace České spořitelny jsem sice převzal já, ale moc bych si přál, aby tam mohli být ti naši "neratovští" lidé s postižením místo mě. Zaslouží si totiž vědět, že i druzí umí jejich práci ocenit,“ řekl Josef Suchár, duchovní správce farnosti Neratov, laureát Ceny Floccus 2016, kterou vypisuje Nadace ČS.

Chotěboř Prémium se pyšní titulem Česká Chuťovka

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Velký úspěch má u zákazníků světlý ležák Chotěboř Prémium, který tvoří 51% celkového prodeje. Kladného hodnocení se však tomuto pivu dostává i z řad odborníků, kteří v říjnu udělili pivu Chotěboř Prémium ocenění Česká Chuťovka 2017. Ocenění převzal v budově Senátu Parlamentu České republiky sládek a jednatel pivovaru Oldřich Záruba.

Milovníci speciálů se budou moci zaradovat a i letos ve svátek svatého Martina ochutnat třináctistupňový Svatomartinský třísladový speciál. Jak název napovídá, jedná se o pivo z kategorie speciálů, obohacené karamelovým a vídeňským sladem, vyznačující se jantarovou barvou, příjemnou hořkostí a velmi jemnou hustou pěnou. Je to pivo, které se právě hodí ke svatomartinské huse. Se zahájením distribuce do restaurací počítá pivovar Chotěboř v druhém listopadovém týdnu.

Speciál zraje v ležáckých tancích minimálně šedesát dní. Aby byl k dostání již na svatého Martina, musí se vařit se značným předstihem na začátku září. O Speciál je mezi zákazníky velký zájem, celkem je ke stáčení nachystáno devadesát hektolitrů. „Nyní je již Speciál stočen do sudů a připraven k expedici“ dodává sládek Oldřich Záruba

Dalším připravovaným speciálem je již tradiční Vánoční Speciál, který bude pro zákazníky připraven do sudů i lahví, odběratelé mají tedy možnost zakoupit lahvový Speciál i v sítích maloobchodních prodejen, kde je již tradiční sortiment značky Chotěboř zaveden.

„Pivovar Chotěboř prodal v loňském roce 21.881 hektolitrů piva, a proto díky výstavu 11.402 hektolitrů za první pololetí, očekáváme v letošním roce prodej přes 22 tisíc hektolitrů piva“ odhaduje obchodní ředitel Pivovaru Chotěboř Richard Moravec.

V Bavorsku slavili zrod plzeňského piva. Bez jejich Grolla by nebylo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusPrazdroj

Kromě Josef Groll Pils se čepoval i Pilsner Urquell.
V bavorském Vilshofenu se v sobotu konala slavnost, která měla proč zajímat i Plzeň. Obyvatelé šestnáctitisícového města si připomněli výročí 175 let ode dne, kdy jejich sládek Josef Groll v Plzni poprvé uvařil nevídaně zlatavé pivo, kdy je Plzeňané ochutnali a kdy si je také zamilovali. Zkrátka výročí zrodu piva Pilsner Urquell a s ním i typu Pils.

Zástupci plzeňského pivovaru na oslavě nemohli chybět. Na čestném místě u stolu s cedulkou Pilsen seděli starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a Pavel Stelzer, jehož prapraděd Martin v Plzni vybudoval Měšťanský pivovar a Grolla z Vilshofenu přivedl. Do Bavorska nepřijeli s prázdnou. „Je 11. listopadu, a to je den, kdy se v Plzni poprvé narazil soudek plzeňského piva. My jsme s sebou proto vzali soudek piva, které jsme vařili 5. října, tedy stejně jako Josef Groll, a tady ho dnes narazíme a dáme místním ochutnat,“ popisoval Václav Berka.

Než ve vilshofenském hostinci začala typická bavorská veselice, prohlédli si zvaní hosté pivovarské muzeum. Slavnost zahájil starosta Florian Gams, po něm přišla na řadu přednáška o Josefu Grollovi, rozpustilý kabaret o tom, jak se setkal s Martinem Stelzerem, představení komiksu… K jídlu hrála krojovaná kapela a samozřejmě se pilo. Rodinný pivovar Grollových dnes už neexistuje, nicméně pivo Josef Groll Pils vyrábí pivovar Wolferstetter. Prázdné sklenice se na stolech střídali s plnými, přípitky zvonily cinkotem skla o sklo.

Pavel Stelzer ochutnal vilshofenské pivo vůbec poprvé. „Zatím to vypadá velmi dobře, dá se to pít. Plzeňskému Prazdroji podobné není, to je unikát a všechno ostatní jsou napodobeniny,“ pochvaloval si. Václava Berku jsme o srovnání nemohli nepožádat. „Základ piva Pils tam je, ale to víte, je to kopie. I když zdařilá,“ usmíval se. „Oproti plzeňskému mi tam chybí trochu hořkosti a řekl bych, že plzeňské je pitelnější,“ dodal. Sládkova slova pak potvrdila dlouhá fronta na Pilsner Urquell, když už byl soudek konečně naražen. Lidé si pro něj chodil, dokud zbývalo alespoň trochu.

V Tišnově na Brněnsku vznikly za dva roky tři minipivovary

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Tři minipivovary vznikly za poslední dva roky v Tišnově na Brněnsku. Přitom do roku 2015 ve městě se zhruba 8000 obyvateli nebyl žádný. Další minipivovary přibývají i v okolí. Přesto si majitelé provozů myslí, že odbyt si jejich pivo najde, zjistila ČTK. Na jižní Moravě je nyní kolem padesátky minipivovarů, v Tišnově je hustota těchto provozů na hlavu patrně nejvyšší.

Jako první přesně před dvěma lety začal v Tišnově Pivovar Tišnov s.r.o. Jeho ředitel a vrchní sládek Petr Peška tvrdí, že jeho provoz vaří prakticky na maximum a problémy s odbytem nemá.

"Náš výstav letos bude cca 1500 hektolitrů a kdyby byl výstav obou dalších minipivovarů obdobný, pak pokryjí zhruba třetinu spotřeby lidí ve městě. Tedy to, jestli minipivovary ustojí svou existenci, nezávisí na odběru Tišnova a o nějakém konkurenčním boji nemůže být řeč," uvedl Peška.

Podle něj je problém spíš v tom, že naprostá většina restaurací v Tišnově je pod smlouvami s velkými pivovary a nemohou čepovat jiná piva. "My nyní dodáváme pivo do dvou restaurací, které čepují především naše pivo a spotřeba piva v Tišnově je jen zlomek naší produkce. Většinu tvoří restaurace v Brně a okolí a naší vlajkovou lodí je pivní bar Na Stojáka v Brně. Celkově máme asi 15 stálých odběratelů," uvedl Peška.

Peška představil Tišnovské pivo poprvé 11. listopadu 2015. Zhruba ve stejné době vznikl pivovar Květnice a koncem loňského roku se přidal pivovar Grádo. "Zřejmě více subjektů mělo pocit, že by si Tišnov zasloužil pivovar. My máme sídlo v Předklášteří a snažíme se navázat na tradici pivovaru který zde měl dlouhou tradici. Vzhledem k tomu, že v Předklášteří nebyl vhodný prostor, máme provoz ve dva kilometry vzdáleném Tišnově," uvedl Miloslav Polák z minipivovaru Květnice.

Také podle něj Tišnov znamená pro pivovar jen malou část odbytu. "Dobře funguje prodej koncovým zákazníkům z Tišnova a okolí. Odbyt do restaurací je spíše Brno a okolí," uvedl Polák. Jeho provoz se chce odlišit chutí, která je prý u větších pivovarů stále více unifikovaná, především kvůli tlaku na snížení výrobních nákladů.

"Jako minipivovar si můžeme dovolit dodržet tradiční postupy při výrobě řemeslných piv z kvalitních surovin. Taktéž relativně malé množství jedné várky dovoluje větší volnost při experimentování s různými druhy sladů a chmele," uvedl Polák. Pivo vaří od loňského jara v Tišnově u letního kina v budově bývalé sauny pronajaté od města. Investice spočívaly v úpravě značně zanedbaných prostor a do pořízení kvalitní technologie. "Vlastní restauraci nemáme, ale dodáváme pivo do dvou místních partnerských restauračních provozů, kde si je mohou místní obyvatelé pravidelně dopřávat," uvedl Polák.

Konkurenci tišnovských minipivovarů už pociťuje i tradiční značka Kvasar z blízkých Sentic. Rodina Veselých doma vařila 25 let, nyní se přesouvá v rámci obce na jiné místo, kde má nové prostory. Růst odbytu ale nečeká, také vzhledem k tišnovské konkurenci.

Velkopopovický Kozel nabízí speciální prohlídky pivovaru

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:První zprávyVelké Popovice

Rozšířenou prohlídku pivovaru s ochutnávkou hned tří druhů piv, z toho dvou nefiltrovaných, nabízí o listopadových víkendech Velkopopovický Kozel.

Prohlídky pivovaru mají ve Velkých Popovicích již tradici. „Lidí, kteří chtějí vidět, jak pivo vzniká a zároveň ocení zdejší historický charakter našeho areálu, přibývá,“ uvedl Rudolf Šlehofer, manažer pro turismus a tradice v Plzeňském Prazdroji, pod nějž Kozel spadá.

Vždy během různých akcí nebo v určitých obdobích je pivovar rozšiřuje o doplňkový program a další druhy piva k ochutnání. Tentokrát půjde vedle tradiční světlé jedenáctky také o tmavého Kozla a speciální světlý Ringhoffer. Obě dvě v nefiltrované a nepasterizované verzi.

Navíc se návštěvníci mohou těšit na znalostní soutěž o Řád barona Ringhoffera. Na úspěšné řešitele čekají odměny z regálů Kozlova obchodu. Samozřejmostí je putování po jednotlivých místnostech, v nichž pivo vzniká a výklad o historii i současnosti způsobů jeho vaření.

Prohlídky začnou vždy ve 13 hodin, s výjimkou soboty 11. listopadu, zato však i ve státní svátek 17. listopadu.
Středočeskénovinky.cz informovala Jitka Němečková, tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Budvar bude vařit méně levného pardála. Vsadí na prémiovější Budweiser

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBudvar

Čtvrtý největší domácí pivovar chystá pod vládou nového ředitele expanzi prémiové značky Budweiser. Naopak hodlá méně podporovat levnější pivo Pardál.

Lepší pozice prémiového ležáku na domácím trhu, to znamená posílit prodej značky Budweiser v Česku. Budějovický Budvar jako čtvrtý největší tuzemský producent piva hodlá pod vládou nového šéfa Petra Dvořáka vrhnout co nejvíc sil do rozšíření své top značky.

Nejen v zahraničí, tedy skoro osmdesátce zemí, kde se český Budweiser prodává, ale teď především na domácím trhu, na kterém se dosud prodává menší část produkce národního podniku. Dvořák chce, aby značka Budweiser posílila v kategorii nejdražších prémiových piv, kde jí podle zjištění LN patří z hlediska objemu prodeje druhé místo za plzeňským Pilsner Urquellem.

A naopak. Tím, že se Budvar víc zaměří na prosazení své vlajkové lodě, bude o něco méně podporovat svou levnější značku Pardál. „Budvar není stavěný na to, aby chrlil hektolitry levného piva. Do této kategorie nemá význam se tlačit,“ uvedl Dvořák v rozhovoru pro LN.

Důležitější je Budweiser
„Pardála do budoucna spíš trochu omezíme, důležitější je prosadit se na domácím trhu víc se značkou Budweiser v prémiovém až luxusním segmentu. Pardál je značka pro určitý typ provozoven a spotřebitelů, ale v příštích letech nebude náš zásadní tahoun produkce,“ dodává Dvořák.

O kolik by se v budoucnu měl zvýšit český prodej Budweiseru ani jak podnik omezí třeba reklamní aktivity pardála, však Dvořák neupřesnil.

Budvar, stejně jako ostatní pivovary, tají prodejní čísla jednotlivých značek. Z loňské celkové produkce 1,61 milionu hektolitrů vyvezl vysoce ziskový budějovický podnik skoro milion za hranice, kde se prodává téměř výhradně značka Budweiser. O zbylých 600 tisíc hektolitrů pro domácí trh se podle některých odhadů dělí půl napůl značky Budweiser s Pardálem. A dražší ležák může vydělávat pivovaru díky vyšší marži víc než levné pivo.

Odbyt těch levnějších výčepních devítek a desítek stále klesá, roste prodej ležáků (jedenáctek a dvanáctek), navíc v kategorii piv nižší cenové kategorie je vzhledem k levné nabídce privátních značek obchodních řetězců velká konkurence.

Pardála sice Budvar prodává i ve verzi jedenáctek, ale za nižší cenu, a tedy i s nižší marží než svůj prémiový ležák Budweiser.

„Utlumit nějak víc značku Pardál by nedávalo smysl. Je dobré, když má pivovar k dispozici levnější i dražší varianty piv. Ale posílení ležáku Budweiser určitě z pohledu ekonomiky smysl má,“ komentuje úmysly nového ředitele Budvaru Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě Praha přednáší ekonomiku pivovarnictví.

Lepší znamená i dražší?
Důraz na prémiovou, a tedy dražší značku není na českém trhu novinkou. Prakticky od svého vzniku jde touto cestou například humpolecký Bernard.

„Bylo nám jasné, že když chceme prodávat kvalitní skvělé pivo, které se chce odlišovat, nemůže být levné,“ vyjádřil se už před časem spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Pardála Budvar prezentuje jako první pivo vyvinuté samotnými pivaři. Prodej začal v roce 2007 v jižních Čechách a v dalším roce poprvé putoval – tehdy ještě pouze ve výčepní verzi – do republikové distribuce.

„Nyní máme v nabídce prémiovou top značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu,“ uvedl začátkem roku 2008 obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.

„Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od stávajících produktů z naší nabídky. Již jsme si ověřili, že oslovuje především nové zákazníky, tedy konzumenty konkurenčních piv,“ dodal Chrt při rozšiřování značky do republikové distribuce.

Minipivovar U Zeleného stromu bude!

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Plzeň.cz

V Nepomuku otevřou pivovar. Vzniknout by měl v zadních částech objektu Hotelu U Zeleného stromu, kde už probíhá čilý stavební ruch. Rodina Sochorova v nich obnovuje minipivovar, jehož součástí budou také pivní lázně či malé pivovarské muzeum. Hotovo by mělo být na podzim 2018.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 15:476.159/6.159