Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nejen zábavou a pivem živ je člověk, a proto si mnozí návštěvníci sobotního Radegast dne v Nošovicích nenechali ujít prohlídku pivovaru. Bylo toho k vidění dost

V malých skupinkách vyráželi lidé na prohlídku vždy po 15 minutách a v doprovodu zaměstnanců pivovaru v rolích průvodců se dozvěděli něco o historii pivovaru, který si v roce 2021 připomněl 50 let od zahájení provozu. To nejzajímavější je čekalo v jednotlivých provozech, které si mohli prohlédnout, dozvěděli se, jak se pivo vyrábí, co je k tomu zapotřebí.

Největší atrakcí kromě závěrečného ochutnání pivní speciality Radegast Futur z vody získané ze vzduchu, byla prohlídka lahvovny, nové plechovkové linky a balírny přepravek s lahvemi a palet s plechovkami. Jak prozradila průvodkyně Adéla, lahvovací linka v nošovickém pivovaru dokáže za hodinu naplnit 55 tisíc půllitrových lahví. Plechovková linka zase za hodinu vyrobí asi 60 tisíc plechovek s pivem.

Absolutním návštěvnickým hitem je pak prohlídka nového skladu, kde neuvidíte člověka, a samy jezdí v něm a manipulují s paletami vysokozdvižné vozíky, které jsou řízené počítačem. „Neskutečné, připomnělo mi to film Marečku, podejte mi pero!, jak tam stavěli tu automatickou továrnu budoucnosti,“ řekla Karel Walíček z Bílovce.

Radegast, Birell i Gambrinus se vaří pod Beskydami
Nošovický pivovar patří pod Plzeňský Prazdroj a kromě značky Radegast se v podniku pod Beskydy vaří také značky Gambrinus, Velkopopovický kozel a Birell s pivní i ovocné variantě. Po modernizaci, která v Nošovickém podniku proběhla před pár lety, je pivovar Radegast jedním z nejmodernějších pivovarů v Evropě.

A to i instalaci nové plechovkové stáčecí linky v roce 2020, na níž se už po třech měsících provozu stočilo 100 tisíc hektolitrů piva. Na nové plechovkové lince se stáčí pivo do čtyř druhů plechovek od 330 ml až po 550 ml. Linka je určena zejména pro ležáky a výčepní piva značky Radegast nebo nealkoholické pivo Birell a jeho ochucené alternativy.

V prostorách, kde funguje nové linka, býval sklad, který se už plně automatizovaný musel vybudovat zcela nový. V něm operuje 16 robotizovaných vysokozdvižných vozíků, které automaticky řídí skladování a manipulaci s paletami v objektu skladu.

Plzeňský Prazdroj, jehož je pivovar Radegast součástí, v loňském roce zaznamenal po dvou covidových letech, kdy jeho prodeje klesaly, růst. V Česku prodal celkem 7,3 milionu hektolitrů piv, tedy o téměř 12 procent víc než v roce 2021. Dařilo se všem jeho hlavním značkám.

Hudba, zábava pro malé i velké a hlavně dobré pivo! To je, oč tu běží a to je také Radegast den, který začal v sobotu 26. srpna před polednem v areálu pivovaru Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku.

Vstup na akci je zdarma, a tak se dalo čekat, že do pivovaru zamíří davy milovníků piva i ostatních návštěvníků. Nebe se sice během dne zčernalo a lidi zkropil déšť, to jim ale pramálo vadilo a zábavu v areálu to nijak neomezuje.

Pro návštěvníky je kromě hudební produkce připravena také řada soutěží s pivní tematikou, ale také atrakce edukativní. Kdo se předem registroval, ví, v kolik hodin má vyrazit na prohlídku pivovaru. Ty se konají až do 18 hodin.

A když vám vyhládne, stačí se porozhlédnout po některém ze tří desítek stánků s občerstvením. Na čepu je samozřejmě pivo Radegast, včetně své nealkoholické verze birell, a to jak v pivní podání, tak s několika ovocnými příchutěmi.

Ani hlady v Nošovicích rozhodně trpět nebudete. Stánkaři nabízejí vše, na co si vzpomenete – od langošů, grilovaného masa a klobás, přes asijské speciality bramborové pokrmy, burgery, čerstvé hranolky až po kebab.

Zábava a hudba bude znít loukou v areálu pivovaru až do nočních hodin.

Pro mnohé lidi, kteří v Chrudimi žijí od narození či dlouhodobě, je jistě příjemný pocit, že žijí ve městě, kde se to dobré z minulosti vhodně propojuje s dneškem. Obecní pivovar tady fungoval nejpozději od 16. století. V roce 1868 byl založen Městský pivovar, zakoupený v roce 1928 pivovarem pardubickým, v němž se poslední várka lahodného nápoje vařila v červenci 1942. Po 2. světové válce už nebyl obnoven.

V roce 2020 se však dala dohromady parta, která poblíž autobusového nádraží založila nový pivovar. I s hostincem se salónkem, kde mohou milovníci zlatého moku posedět. Obojí má souhrnný název Loutkář ‒ patriotům jistě netřeba vysvětlovat proč.

„Naším heslem od začátku bylo: Nic neošidit. Takže Loutkář má k vaření piva unikátní, špičkovou a na míru postavenou technologii, jejímž základem je 10hektolitrová varna,“ říká Tomáš Soukenka, šéf podniku.

Ostatně kdo chce, může se v sobotu 26. srpna přijít podívat. A zjistí také, jaké postupy a zásady vaření piva jsou do puntíku dodržovány. „Má-li ležák ležet 4 týdny, tak u nás rozhodně měsíc zrát bude,“ zmiňuje Soukenka konkrétní příklad.

Mírně alkoholický nápoj pochází nejspíš ze starověkého Sumeru v období před více než 4 tisíci lety. Jak ví každý pivovar či domovarník, jeho základem je slad a chmel. „My vaříme jen z toho nejlepšího. Základem jsou české suroviny na tradiční spodně kvašené ležáky, ale umíme i zajímavé speciály z cizokrajných chmelů jako Citra, Magnum, Ekuanot, Challenger, Cascade, Galaxy či Sorachi Ace. Přijďte ochutnat některé z našich svrchně i spodně kvašených piv, která nefiltrujeme ani nepasterujeme,“ zve čtenáře Soukenka. A dodává, že nebudou zklamáni, protože „nás vařit pivo baví. A když nás to baví, chceme to dělat co nejlépe“.

Oslava tříletého výročí pivovaru Loutkář začne v sobotu ve 14 hodin. Na čepu bude i výroční ležák, k jídlu budou pivní speciality: buřty na pivu, Loutkářovy nakládané sýry, guláš, Loutkářův utopenec nebo tatarák. Návštěvníci se taky můžou těšit na tombolu o zajímavé ceny. Otevřena bude hospůdka i zahrádka.

Kdysi dělal údržbáře v nemocnici, v nových poměrech povýšil na správce rodového majetku Bubna-Litic. Jeho předci nechali v 16. století postavit doudlebský zámek.

„Pustil jsem se do střechy. Ta byla původně šindelová, pak jsme dostali od komunistů bobrovku. Postupně jsme se dostali do měděné krytiny, kterou teď střechu překrýváme. Pozdně renesanční zámek je obehnaný jinými staršími budovami, postavenými v době barokní. Fungovaly jako JZD, školní statek. Z konírny jsme udělali jídelnu, ze sklepů vinné sklepy, ze sýpky přírodovědné a trampské muzeum. Původně mělo být v České Třebové, ale dohodli jsme se na uvolnění zámeckých prostor. Jsem spokojený nejenom proto, že jsem byl celoživotním trampem. Chystáme taky různé kulturní akce,“ říká Petr Dujka.

Východočeské bojůvky
Přímý potomek šlechtického rodu si úplně nehraje na krajské dělení. „I jako Pražák jsem o rivalitě mezi Pardubicemi a Hradcem slyšel už od dětství. Když jsem přijel na východ Čech, tak ji vůbec nepozoruju. Je to spíš taková rivalita zdravá, prospěšná oběma stranám. My máme rodové majetky v obou krajích. Když podáváme stejnou žádost, můžeme porovnávat, který kraj je vstřícnější, lepší, rychlejší. Jsou oba skvělé, diplomaticky řečeno. Každý má svoje.“

Možná nečekanou vášní Petra Dujky se stalo víno a vinařství. „Průkopnicí je v tomto regionu Lucie Šimonová. Požádala mě, jestli nemám prostory, kde by se víno dalo prezentovat i zpracovávat. Ona mě dotlačila k tomu, že jsem si jen tak zkusmo zasadil asi půl hektaru vinic. Letos jsem dosazoval dva hektary a příští rok další dva. Vínu se tam totiž nepředstavitelně začalo dařit. Dostal jsem za něj už i Zlatou medaili českých vín.“

A jak s tím jde dohromady pivo? „Před dvěma lety jsem měl sedmdesátiny, kde mi vinaři gratulovali a udělali takovou prezentaci. Zdálo se mi, že víno shazovali. Vzal jsem si slovo a řekl jsem, že postavím pivovar. O Košumberku a krásném místě jsem věděl. Shodou okolností jsem se dozvěděl, že se pivovar prodává. Teď je z poloviny hotový. Můj předchůdce pan Soukup udělal obrovský kus práce a část pivovaru uvedl do původního stavu, a to i s penzionkem a hospodou. V současné době mi tam vaří pivo můj známý z broumovského pivovaru. Poprosím ho, aby mi pomohl s vybudováním malého pivovárku, který snad jednou bude točit to tradiční košumberské pivo. A chtěl bych udělat velkou pivnici.“

Už od jara hledá Budějovický Budvar nového provozovatele slavné restaurace Masné krámy, která patří mezi hlavní turistické cíle v Českých Budějovicích. Zástupce národního pivovaru MF DNES potvrdil, že je aktuálně šest vážných zájemců.

Protože celý proces není u konce, mluvčí Budějovického Budvaru František Linduška neuvedl, kdo se o Masné krámy uchází.

Budvar věří, že na podzim by mělo být o všem jasno a uzavře s vítězem řízení dlouhodobou pachtovní smlouvu.

„Ta má podmínky dané zákonem. Součástí je například převzetí zaměstnanců. Mezi hlavní kritéria pak patří dlouhodobá koncepce a rozvoj provozu a také splnění finančních parametrů spolupráce,“ upřesnil Linduška.

Vedení pivovaru už dříve zdůraznilo, že tvrzení, že Budvar opouští Masné krámy, je mylné. Mimo jiné tím utišilo spekulace z jarních měsíců letošního roku. Pivovar ujistil, že se v hospodě stále bude čepovat právě jeho pivo.

Budvar i nadále zůstane nájemcem vůči majitelům budovy, což má garantovat rozvoj známé pivnice. Pro zákazníka se v tomto směru nic nezmění.

Podle vedení je navrhovaná změna cestou, jak zlepšit fungování Masných krámů, které nedávno slavily 15 let od svého znovuotevření. Restaurace stojící kousek od hlavního náměstí má zhruba dvě stovky míst.

Nizozemský pivovar Heineken už se kompletně stáhnul z Ruska. Své aktivity tam prodal symbolicky za jedno euro (přes 24 Kč) ruské firmě Arnest Group. Heineken to uvedl ve svém sdělení. Záměr opustit Rusko oznámil druhý největší výrobce piva na světě loni v březnu, krátce poté, co ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu. Proces ale trval déle, než se očekávalo.

"Poslední vývoj ukazuje, jak velkým problémům čelí velké výrobní společnosti při odchodu z Ruska," uvedl generální ředitel Dolf van den Brink.

Mnoho nadnárodních společností spěchalo s odchodem z Ruska, když Západ uvalil na Moskvu dosud nevídané sankce. Kreml se pomstil tím, že některá aktiva zabavil. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v červenci dekret o převzetí kontroly nad ruskou dceřinou společností francouzského výrobce jogurtů Danone a nad podílem společnosti Carlsberg v místním pivovaru.

Heineken měl v Rusku sedm pivovarů a 1800 zaměstnanců, kteří dostanou záruku zaměstnání na další tři roky. Nizozemský pivovar loni stáhl z Ruska svou značku Heineken, výroba jeho piva Amstel má být ukončena do šesti měsíců.

Skupina Arnest vlastní velký podnik na plechovky. Je největším ruským výrobcem aerosolů, prodává také kosmetiku a domácí potřeby, uvedla agentura Reuters.

Dohoda Heinekenu s firmou Arnest neobsahuje možnost odkoupit podnik zpět. Heineken uvedl, že transakce bude mít zanedbatelný dopad na jeho celoroční výhled.

Konkurenční pivovar Anheuser-Busch InBev také sdělil, že plánuje opustit svůj společný podnik v Rusku. Vlastní jej spolu s tureckým výrobcem Efes.

Do domácího prostředí pivovaru Starobrno zavítá od pátku do neděle konkurenční Pilsner Urquell. Svou roadshow odstartuje u kláštera na Mendlově náměstí, tedy paradoxně v těsném sousedství místa, kde se už 150 let vaří známé brněnské pivo.

Podle zástupců Plzeňského Prazdroje padla volba na toto místo, protože nabízelo nejlepší technické a bezpečnostní podmínky pro stání návěsu.

„Vzhledem k velké hmotnosti trucku bylo po dohodě s magistrátem a opatstvím vybráno právě místo u Mendlova náměstí, které je ale shodou okolností v sousedství brněnského pivovaru. Žádný jiný důvod, kromě bezpečnosti a vyhovujícího technického zázemí, pro umístění objektu není,“ uvedla marketingová manažerka Pilsner Urquell Zuzana Dudová

Z přítomnosti konkurence v jejich vlastním rajónu si ve Starobrně příliš těžkou hlavu nedělají. „Jsme moc rádi, že český pivní trh je tak pestrý, a je normální, že i konkurenční firmy chtějí pivařům představit své produkty. Každá značka a pivovar má vlastní skalní příznivce a my si vážíme těch našich,“ reagovala mluvčí Starobrna Dita Jacobson.

Brněnský pivovar uspořádal vlastní roadshow už loni. Na různých místech po městě představoval extra hořký ležák Bitr, který zaměstnanci rozdávali z pojízdného výčepu. Pivo zájemcům osobně čepoval vrchní sládek Jiří Brňovják.

Prazdroj slibuje možnost vyzkoušet si čepování s finalistou soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského ležáku Master Bartender. Připravené bude pivo Pilsner Urquell Nefiltr, které je běžně dostupné pouze jednou v roce.

Brno bude první zastávkou plzeňské roadshow. Následně zavítá i do dalších měst.

Pro ještě příjemnější léto vyvinula společnost One Two Beer automatický systém výdeje piva. Ústřední prvek – mobilní výdejní hlava umožňuje naplnit každý kelímek během pěti sekund bez zbytečné pěny – je postaven na samomazném, hygienickém a nerezovém pohybovém šroubu z řady dryspin od společnosti igus.

Festivalová sezóna je na vrcholu. Ke koncertům neodmyslitelně patří vychlazené pivo. Typicky ale na festivalech musí každý vystát dlouhou frontu. Tuto nepříjemnost se snaží řešit rakouská společnost One Two Beer. Proto vyvinula automatické výčepní zařízení. Obsluze stačí postavit dva kelímky vedle sebe - podobně jako u kávovaru. Po jednom stisknutí tlačítka se dvě výdejní hlavy přesunou na dno kelímků. Pivo teče proudem a bez zbytečné pěny je načepováno za pouhých pět vteřin. To ocení každý návštěvník koncertu. Prodejci piva zase to, že při nedostatku pracovní síly jde o bezobslužnou technologii.

Požadavek: bez mazání
Jakkoli se může zdát, že je pivní robot jednoduchý a elegantní, jeho zkonstruování bylo výzvou. "Aby bylo možné například čepovat během několika vteřin, bylo nezbytné rychlé lineární vedení s co nejmenším třením," říká Tamás Kozma ze společnosti One Two Beer. Systém musel fungovat s přesností na desetinu milimetru. Měl být co nejkompaktnější, aby umožňoval rychlou přepravu. A zároveň odolný vůči drsnému festivalovému prostředí - prachu, vysokým teplotám a vlhku. "Protože náš stroj pracuje v potravinářském sektoru, byla pro nás rozhodující také stoprocentní samomaznost a shoda s potravinářskými předpisy FDA."

Po dlouhém hledání nakonec inženýři společnosti našli u firmy igus systém, který tyto požadavky splňoval: kompletní lineární jednotku sestávající z kompaktního pohybového šroubu a matice z řady dryspin a odpovídajícího krokového motoru.

Vysoce výkonný plast a nerezová ocel pro hygienický a bezproblémový chod bez mazání
A právě takto funguje toto lineární vedení. Kohoutek je namontován na přírubové pohybové matici řady dryspin JFRM. Pokud krokový motor NEMA 23 otáčí šroubem, matice se pohybuje nahoru nebo dolů. V podstatě jednoduchý systém. Ovšem s některými zvláštnostmi: Závitová matice je vyrobena z vysoce výkonného plastu, který splňuje požadavky FDA. Materiál je samomazný a umožňuje tak chod bez mazání s nízkým třením. Výhoda je zřejmá: na rozdíl od verzí s mazáním vyrobených z kovu nehrozí, že se polymerová matice stane magnetem na nečistoty způsobené mastnotou. Snadno se čistí, ať už vodou, nebo vysokým tlakem. Lineární kluzné vedení je hygienické a mechanicky bezporuchové. Kombinace plastu a nerezové oceli navíc zabraňuje korozi. Díky eliminaci mazání není potřeba žádná údržba.

Závitový šroub dosahuje účinnosti 82 %
Nejen odolnost proti korozi a necitlivost na nečistoty vedou k dlouhé životnosti lineárního kluzného vedení. Stejně rozhodující je i asymetrický profil závitu, kde je pata závitu 1,3krát větší.

Díky tomuto zvětšení se na přenosu síly podílí více triboplastů. A tím i více materiálu, který je optimalizován z hlediska tření a opotřebení. "Díky této asymetrii se prodloužila životnost přibližně o 30 procent ve srovnání se symetrickými lichoběžníkovými závity," říká Tomáš Vlk, produktový manažer pro kluzná pouzdra igus ve společnosti HENNLICH. Kromě toho jsou úhly závitu matice a šroubu zploštělé. "To nám umožňuje dosáhnout nadprůměrné účinnosti 82 %," dodal.

Počasí bylo přímo ukázkové, pivo vychlazené na ideální teplotu a účinkující předváděli na scénách parádní show, která roztančila a rozezpívala 4 000 návštěvníků. Na čepu byla všechna litovelská piva včetně speciálů a největší úspěch sklízel Josef, Gustav a Moravan. Celkem se vypilo neskutečných 20 000 piv. Letošní ročník festivalu Litovelský Otvírák byl zároveň oslavou 130. narozenin pivovaru, a tak nechyběly tradiční exkurze do pivovaru, novinka v podobě školy čepování piva a překvapení pod taktovkou litovelských sládků. Celý festival zakončil impozantní ohňostroj, který rozzářil noční nebe nad litovelským pivovarem.

Litovelský Otvírák, který má za sebou svůj 18. ročník, začal ve 12:00 hodin a na hlavní scéně si návštěvníci užili kapely Šrouby a Matice, 05 a Radeček, Legendy se vrací, DESMOD, ale taky ikonu českého popu Michala Davida a Kristýnu. Druhé scéně na nádvoří dominovaly Deep Purple Tribute, Checkpoint, GABRIELA V.G., Fofrovanka nebo Perseus.

Historická show pod taktovkou sládků
Po 17:00 hodině čekalo na hosty překvapení, které sklidilo obrovský úspěch. Na pódiu vystoupili emeritní sládek Miroslav Koutek a sládek Petr Kostelecký v historických kostýmech jako ikony litovelského pivovaru Josef Elleder a Josef Svozil a předvedli divákům originální kulturní vložku. „Náš pivovar tento rok slaví 130 let od svého založení a bylo nezapomenutelné užít si takovou oslavu s bezmála 4 000 gratulanty,“ říká emeritní sládek Miroslav Koutek a dodává: „Sám vím, jak dlouhou cestu náš pivovar za ta léta ušel, jak se vyvíjel a rostl, ale respekt k pivovarskému řemeslu, tradici a kvalitním surovinám je základ, který se u nás nemění a potvrzuje náš správný přístup.“

Narážení narozeninového soudku
Dalším překvapení bylo naražení soudku s nefiltrovaným narozeninovým speciálem 13 % uvařeným v litovelském minipivovaru. Této zodpovědné činnosti se ujala s hrdostí a úctou Iva Kohútová, hospodská Hostince U Kotásků, který provozuje už 4. generace od roku 1905. „Loni jsme o tomto čase naráželi naši novinku hořkého Josefa 11,5 %,“ vzpomíná Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel a s úsměvem dodává: „ A nyní rok po uvedení na trh sklízí famózní úspěchy. Nejen, že jsme jej začali pro enormní zájem zákazníků stáčet do lahví, ale na letošním PIVEXU získal od odborné degustační komise zlatou medaili v kategorii ležáků. Josef potvrzuje, že inovace s respektem k tradici nezpochybnitelně patří i do pivovarského řemesla.“

Škola čepování piva a exkurze pivovaru
Pro ty, kteří chtěli nahlédnout do tajů vaření piva, byly brány pivovaru otevřeny po celou dobu trvání festivalu. Návštěvníci si prošli varnou, spilkou, ležáckými sklepy a seznámili se s prací sládka nejen dnes, ale i v historických souvislostech. Úspěch slavila také novinka – Škola čepování piva. Naši zkušení bartendeři učili zájemce své řemeslo i fígle, jak dobře načepovat pivo tak, aby si mohli naplno vychutnat jeho chuť, říz a pěnu.

Co vás napadne, když se vydáte pěšky jen kousek od nádraží v Berouně po cestě ve směru jízdy vlakem na Plzeň a po krátké chůzi uvidíte název zastávky "U Berounského medvěda" ?

Že Berounský medvěd je v Berouně profláklý a aby ne, když medvěda má město Beroun ve svém znaku. Ale pozor Berounský medvěd je také dobrá značka tamějšího pivovaru.

Trochu historie nikoho nezabije ...
Právovárečná a sladovnická práva městu Berounu byla udělena roku 1295 Václavem II. a první zmínka o vaření piva v Berouně je z patnáctého století z roku 1437. Ví se také, že v roce 1872 měšťané postavili společný pivovar, kde se vařilo pivo déle než sto let až do roku 1978, kdy v rámci celostátní akce rušení regionálních pivovarů, to odskákal i ten berounský podnik. Po odmlce, která trvala dvě desetiletí, se tradice vaření piva v Berouně ujali manželé Hana a Václav Mayerovi. Původní pivovar však už nestojí a ten současný se nachází v objektu bývalého cukrovaru.

Vaření piva se do Berouna vrátilo trochu náhodou a možná i dílem šťastných událostí. Ale popořadě. Když manželé Mayerovi začínali v roce 1990, v berounském areálu, kde je nyní pivovar, byly převážně holé stěny a sutiny. První, co tu však zřídili, nebyl zatím pivovar, ale místo pro zpracovávání šrotu. Spolumajitel pivovaru Václav Mayer je dodnes majitelem firmy MK Metal zabývající se mimo jiné výkupem kovového odpadu a barevných kovů a komplexním řešením odpadového hospodářství.

Pivovarnictví však byl nejdříve Mayerův velký koníček, který až později přerostl v profesi. Rozhodujícím momentem bylo, když se pohyboval ve firmě, která dodávala technologie do potravinářských firem a ta montovala zařízení i do Smíchovského pivovaru. Tam ve Staropramenu pivovarnictví právníka Mayera nadchlo tak, že dostal nápad, postavit si také pivovar, malý ale vlastní.

„Nejspíš jsem podědil nějaké geny po předcích, protože můj strýc, Jan Mayer, je sládkem v Plzni, vzdálený příbuzný měl pivovar v Cerhovicích a jistě bychom našli další. Prostě v našem rodu sládkové byli a jsou.“ řekl Václav Mayer začátkem srpna 2023 skupině novinářů přímo v Berouně.

V první varně pro 10 hl moku byla uvařena první várka ještě v minulém století a to v červnu 1998. Dodnes funguje a je hodna muzejní úcty, neboť vytápění je prováděno otevřeným ohněm. Prostě se pod varnou stále topí dřevem.

Prvním uvařeným pivem byl jedenáctistupňový Zlatý kůň a tehdy označený ještě původními etiketami. Do ztvárnění nových etiket a pivovarského loga se zapojil výtvarník, hudebník, textař a zálesák Honza Vyčítal, který se od roku 2001 stal i tváří pivovaru. Bohužel, tvůrce pivních Medvědů už zemřel, ale jeho památce je v pivovaru věnována velká pozornost.

„S Honzou Vyčítalem jsme se hodně kamarádili. Dodnes má tady u nás pokojík, kde jsou všechny jeho obrázky, které nám nakreslil. Je to taková zdejší galerie. Prostě vzpomínka na neobyčejného člověka. Občas k tomu seženu nějaké staré desky nebo jeho grafiky. Zapsal se i do historie našeho piva. Také naše Honzova jedenáctistupňová polotmavá medová, je vzpomínkou na Vyčítala. Jednou jsme totiž byli spolu na čundru a on se zmínil o medovém pivu Kvasar, že ho prý někde vaří. Takže když u nás slavil sedmdesátiny, tak ho od nás dostal k narozeninám. Proto máme od té doby v sortimentu „Honzovo polotmavé medové“. Zatím co k tomu prvnímu se vyjadřoval spíše skepticky, naše mu zachutnalo a ten večer nepil nic jiného,“ řekl Václav Mayer na besedě s novináři.

Poohlídnete-li se po postupně renovovaném továrním areálu, najdeme unikátní rodinný pivovar s útulným hostincem s názvem „Berounský medvěd“ uprostřed obnovovaných budov, z kterých se mají brzo stát ubytovací zařízení pro turisty, kteří se zde budou moci ubytovat za přijatelných podmínek.

Za pětadvacet let, co je Berounský medvěd a se vším, co je s tím spojené v provozu, se v Berouně v lokalitě v dohledu železniční trati udělalo velmi mnoho.

Proto, když zájem o berounský pěnivý mok neustále stoupá, tak si tady nedávno pořídili podstatně větší varnu na 40 hektolitrů.

„V současné době ročně vyrábíme zhruba 2500 hl. piva ročně. Ze tři ležáckých sklepů, jsou dva na nefiltrované pivo a jeden na filtrované pivo. Rozdělili jsme je, abychom neměli s těmi pivy problémy. Nyní máme 21 tanků na nefiltrované pivo a deset na filtrované, dále kvasné čtyři vany s obsahem 30 hl a šest po 10 hl. Všechno je samozřejmě v nerezu,“ řekl spolumajitel pivovaru a zároveň zdejší sládek Václav Mayer novinářům při exkurzi po provozu, kde je k obdivování varna, pod kterou se topí dřevem.

Jako málokterý český pivovar může využívat vlastní slad. Vyrábějí jej v Suchomastech zhruba kolem 800 tun ročně. Krom vlastního odběru mají jednoho velkého zákazníka, který s ním krmí a k tomu ještě řadu dalších odběratelů, většinou malých pivovarů. Díky vlastní sladovně si v Berouně mohou dovolit široký sortiment piva. Vaří pro cyklisty Osmičku světlou, kterou původně považovali za sezónní značku, ale když po ní poptávka neklesala, tak ji nabízí celoročně. Na čepu mají dále pivo František, což je desítka světlá, jedenáctistupňový Zlatý kůň, který je světlý, jedenáctistupňovou polotmavou medovou, dvanáctistuňové pivo František, třináctistupňovou tmavou, čtrnáctistupňovou polotmavou, patnáctistupňového lorda, patnáctistupňové pivo přičmoudlé, osmnáctku Grizzly, který je tmavý a dvanáctistuňové pivo Jubilejní světlé, které se zrodilo, když pivovar slavil dvacáté výročí. Protože v Berouně oslavili v roce 2023 čtvrtstoletí 25 let existence, tak uvařili Světlý ležák pětadvacetistupňové, kterému dali jméno Bručoun. Všimněte si, že i když mnoho pivovarů vyrábí tato silná piva ve tmavém provedení, v Berouně dali přednost světlým pivům.

Zajímavostí je, že v roce 2015 získal pivovar od Pražské židovské obce i certifikát kosher a tak se berounského piva napijí bez obav i návštěvníci s jarmulkou na hlavě, neboť certifikát je pravidelně obnovovaný.

Rada pro nezkušené návštěvníky pivovarské restaurace
„Pokud chcete ochutnat více našich piv, doporučuji začít od těch slabších a pokračovat těmi silnějšími," radí sládek pivovaru Berouský medvěd Václav Mayer a jeho radu si pamatujte i všude jinde a hlavně v Berouně, kde mají na čepu jedenáct druhů piv.