Kdysi dělal údržbáře v nemocnici, v nových poměrech povýšil na správce rodového majetku Bubna-Litic. Jeho předci nechali v 16. století postavit doudlebský zámek.

„Pustil jsem se do střechy. Ta byla původně šindelová, pak jsme dostali od komunistů bobrovku. Postupně jsme se dostali do měděné krytiny, kterou teď střechu překrýváme. Pozdně renesanční zámek je obehnaný jinými staršími budovami, postavenými v době barokní. Fungovaly jako JZD, školní statek. Z konírny jsme udělali jídelnu, ze sklepů vinné sklepy, ze sýpky přírodovědné a trampské muzeum. Původně mělo být v České Třebové, ale dohodli jsme se na uvolnění zámeckých prostor. Jsem spokojený nejenom proto, že jsem byl celoživotním trampem. Chystáme taky různé kulturní akce,“ říká Petr Dujka.

Východočeské bojůvky
Přímý potomek šlechtického rodu si úplně nehraje na krajské dělení. „I jako Pražák jsem o rivalitě mezi Pardubicemi a Hradcem slyšel už od dětství. Když jsem přijel na východ Čech, tak ji vůbec nepozoruju. Je to spíš taková rivalita zdravá, prospěšná oběma stranám. My máme rodové majetky v obou krajích. Když podáváme stejnou žádost, můžeme porovnávat, který kraj je vstřícnější, lepší, rychlejší. Jsou oba skvělé, diplomaticky řečeno. Každý má svoje.“

Možná nečekanou vášní Petra Dujky se stalo víno a vinařství. „Průkopnicí je v tomto regionu Lucie Šimonová. Požádala mě, jestli nemám prostory, kde by se víno dalo prezentovat i zpracovávat. Ona mě dotlačila k tomu, že jsem si jen tak zkusmo zasadil asi půl hektaru vinic. Letos jsem dosazoval dva hektary a příští rok další dva. Vínu se tam totiž nepředstavitelně začalo dařit. Dostal jsem za něj už i Zlatou medaili českých vín.“

A jak s tím jde dohromady pivo? „Před dvěma lety jsem měl sedmdesátiny, kde mi vinaři gratulovali a udělali takovou prezentaci. Zdálo se mi, že víno shazovali. Vzal jsem si slovo a řekl jsem, že postavím pivovar. O Košumberku a krásném místě jsem věděl. Shodou okolností jsem se dozvěděl, že se pivovar prodává. Teď je z poloviny hotový. Můj předchůdce pan Soukup udělal obrovský kus práce a část pivovaru uvedl do původního stavu, a to i s penzionkem a hospodou. V současné době mi tam vaří pivo můj známý z broumovského pivovaru. Poprosím ho, aby mi pomohl s vybudováním malého pivovárku, který snad jednou bude točit to tradiční košumberské pivo. A chtěl bych udělat velkou pivnici.“