Novinky a zajímavosti ze světa piva

Malí i velcí pivovarníci se chystají na Velikonoce. Ve spilce již nyní vedle klasických piv dozrávají i speciály. Milovníci zlatavého moku se tak i letos mohou těšit na netradiční piva a jejich barvy. Od „tradiční“ zelené přes bílou až po polotmavé.

Na zelenou barvu velikonočního piva již léta sází jihomoravské Starobrno. „Toto pivo vaříme již sedmnáct let. Jeho zelená barva je docílena kombinací několika faktorů, technologií, surovinami, výluhy a likérem,“ uvedla k pivu, které bude na čepu od 14. dubna, mluvčí pivovaru Ludmila Čechová.

Na Zelený čtvrtek přichystal chmelový mok stejné barvy pod názvem Jarní pivo i náchodský pivovar Primátor. „Letos jsme vyrobili přibližně 470 hektolitrů a věříme, že po dvou uplynulých letech zasažených množstvím restrikcí přijdou lidem na Zelený čtvrtek k chuti,“ nalákal ředitel pivovaru Petr Kaluža.

Na odstín svátečního čtvrtku odkazuje svým speciálem i pivovar Lobkowitz, který na čep připravil Velikonoční Krasličák. „Naše speciální 14procentní zelené pivo, které symbolizuje svátky jara, obsahuje přírodní bylinné aroma,“ uvedla mluvčí pivovaru Martina Husková.

Velikonoční zelený ležák 11%, bude mít na pípě od čtvrtka 14. dubna i jihočeský minipivovar Zvíkov. „Na Velikonoce se vaří velké množství speciálů. Ležáky počínaje, barevnými pivy konče. Jedná se o pivo sudové. Minipivovary jsou založeny právě pro speciály v malých šaržích. Proto každý na Velikonoce něčím překvapí,“ řekl majitel pivovaru a zároveň prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Rodinný pivovar Bernard se inspiroval Bílou sobotou a v její barvě navařil svrchně kvašený ležák Bernard Pšenice. „Je to světlé pivo s krásnou vůní, ve které jsou cítit tóny hřebíčku a banánu,“ představil novinku vrchní sládek pivovaru Josef Vávra.

Bez barevné symboliky
Bez barevné sváteční symboliky se obešly pivovary Staropramen, Plzeňský Prazdroj či Svijany.

Posledně jmenovaný pivovar však kromě svého „klasického“ speciálu vsadil na jiný velikonoční odkaz – kraslice. „Máme ležák Svátek. Nikdo však od nás nemůže očekávat, že pojedeme na vlně zelených piv. Do piva nedáváme žádné ingredience, které do něj nepatří. Ale hospodyňkám jsme naším novým designem ušetřili starost o zdobení kraslic. Tuto práci jsme udělali za ně,“ řekl s úsměvem sládek Svijan Petr Menšík.

Plzeňský Prazdroj se v rámci Volby sládků spojil s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha a společně uvařili speciál Popeleční Benedict, který odkazuje ke svatému Benedictu z Nursie, zakladateli benediktinského řádu, ke kterému patří i Břevnovský klášter. „Jedná se o polotmavou třináctku s lehkým zákalem a čtyřmi druhy sladu,“ informoval manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Milovníci moků z Pivovarů Staropramen si o Velikonocích budou moci vychutnat speciál Bard z edice Speciály ze spilky. Toto pivo navařil Ostravar. „Jedná se o hořké kvasnicové pivo připravené speciální metodou kroužkování. Výsledkem netradičního postupu je výjimečně hořké kvasnicové pivo s mnohem silnějším chmelovým aroma,“ uvedla ke speciálu mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Rakovnický pivovar Bakalář letos očekává kvůli pozastavení vývozu do Ruska a na Ukrajinu nižší výstav. Loni činila produkce téměř 160.000 hektolitrů piva.

Dopad na pivovar bude mít také ukončení objednávání výrobků na tuzemském trhu ze strany jednoho pro pivovar významného obchodního řetězce, uvedl na dotaz ČTK ředitel Tradičního pivovaru v Rakovníku Jiří Kovář. Mezi značky pivovaru patří kromě Bakaláře ještě Černovar a Pražačka. Pivovar patří ruské investiční skupině. Ředitel zveřejnil na webu prohlášení, ve kterém odsuzuje porušení mezinárodního práva a násilí na Ukrajině, kterou koncem únor napadlo Rusko.

Přibližně polovinu produkce rakovnického piva tvoří vývoz. Minulý rok pivovar nejvíce exportoval do Ruska, Slovenska, Ukrajiny, významnými trhy jsou pro něj i Maďarsko, Kazachstán a Francie. "Bohužel momentálně se pivovar bude muset vyrovnávat se ztíženou ekonomickou situací. Nejen z důvodu ztráty exportních a tuzemských prodejů, ale také z pohledu enormního nárůstu cen energie, pohonných hmot, obalového materiálu, chemie a dalších vstupních položek," popsal Kovář.

Podíl produkce pivovaru nyní činí přibližně 1:2 ve prospěch lahvového piva. "Je to právě mimo jiné i důsledek pandemie, která tento novodobý trend ještě zintenzivnila," doplnil ředitel.

Pivovar plánuje podpořit lidi zasažené válkou výtěžkem z velikonočního jarmarku, už dříve finančně podpořil i další charitativní akce na podporu Ukrajiny. Zaměstnání dalších pracovníků z řad uprchlíků podle ředitele není kvůli aktuální ekonomické situaci pivovaru, kdy se bude snažit udržet stávající pracovní pozice, možné, ale pokud se nějaké místo uvolní a jeho charakter to dovolí, nabídne ho i pro ukrajinské uprchlíky.

Česká pivní kultura patří mezi naše národní poklady a právem jí náleží uznání. Přesto zatím není na seznamu světového dědictví UNESCO. Český svaz pivovarů a sladoven proto podal návrh na zapsání „Pivní kultury jako fenoménu české lidové kultury“ do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Plzeňského kraje.

České pivovarnictví má nejen bohatou tradici, ale i současnost. Je inovativní. Je s ním navíc spojený i živý společenský život. Ve světě je známá jak unikátní tradice výroby českého ležáku, tak používání českého sladu a žateckého chmele. Pověstný je rovněž um našich sládků i pivovarské profese jako takové. To vše spolu s českou hospodou definuje českou pivní kulturu.

„Pivo totiž již dávno není pouze nápoj. České hospody jsou odjakživa centry kulturního a společenského života. Zde se psaly dějiny. Zde se slaví výročí, navazují vztahy, fandí se fotbalu a hokeji nebo hledají řemeslníci. Představují naši minulost, současnost i budoucnost. Potvrdil to i průzkum agentury Nielsen Admosphere z loňského prosince. 97 procent všech respondentů považuje českou pivní kulturu za součást naší historie a tradice,“ říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Český svaz pivovarů a sladoven proto podal přihlášku v Plzeňském kraji jako kolébce vzniku českého ležáku, který zde poprvé uvařili před 180 lety. Další přihláška je už připravena pro kraj Jihočeský. K tomu, abychom se stali součástí rodiny celosvětového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, však vede ještě dlouhá cesta. Považujeme však za důležité se o tento zápis zasadit.

K iniciativě zápisu na seznam nehmotného kulturního dědictví se připojil také Českomoravský svaz minipivovarů. Ten sdružuje ty nejmenší pivovary, které jsou v regionech celé České republiky.

„Velký rozmach malého pivovarnictví je jasným důkazem hrdosti a tradice pivovarství v naší zemi. Pivo, které je vyrobeno a vypito na stejném místě, tedy v místní hospodě, utužuje společenský a kulturní život v regionu,“ potvrzuje Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Přihláška - Pivovarnictví a pivní kultura v české lidové kultuře
V našem pojetí je pivní kultura neutrálním označením souboru různých entit, které dohromady tvoří specifické vztahy a znaky, a kromě hmotné podstaty zahrnují také mnoho autentických a stále živých zvyklostí a tradic, které můžeme zařadit do kategorie nemateriální lidové kultury.

Český svaz pivovarů a sladoven
Svaz sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Mezi členy jsou rovněž chmelaři, výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce a další subjekty. Svaz navazuje na tradici, která sahá až do druhé poloviny 19. století. Hlavním cílem je prosazování a obhajování práv a společných zájmů členů. Je rovněž členem evropského pivovarnického sdružení The Brewers of Europe.

Tento alkoholický nápoj se čepuje skoro v každé hospodě na celém světě. První známky o vaření piva již byly zaznamenány před tisíci lety u starých Egypťanů. Ovšem první lahvové pivo bylo stočeno až v 19. století a začalo se prodávat komerčně.

Výrobci piva si uvědomili, že své pivo musí udržet čerstvé a musí si také zachovat vzhled kvůli spokojenosti svých zákazníků. Než dosáhal tehdejší průmysl plného proudu, pivo bylo prodáváno v čirém skle. Toto řešení bylo možné pouze v zimě, protože když vystavili pivo slunci, začalo se s pivem dít něco zvláštního a pivo se začalo velmi rychle kazit. Podle Business Insider pivo v průhledných láhvích začíná smrdět jako skunk, opravdu jako skunk, což opravdu není příjemná vůně! Tento zápach přicházel vždy poté, co do čirého skla pálilo UV záření a tím se měnila i chuť.

Odpověď na tento problém? Uchovávat pivo vždy v zelených nebo hnědých lahvích. Tmavší barva skla totiž blokuje škodlivé UV záření a poskytuje větší ochranu pro chuť piva i samotnou vůni.

Možná se divíte, proč jsou pivní láhve mnohem častěji vnímána jako zelená nebo hnědá? To proto, že byl po 2. světové válce nedostatek hnědého skla. Od té doby se zelená barva skla začala považovat za více tradiční barvu pivních lahví, proto hnědá není tak častá jako zelená.

S uzavřením hospod a restaurací na jaře 2020 se prodeje sudového piva ze dne na den propadly takřka na nulu. Nyní po jejich znovuotevření se pivovarníci soustřeďují na samotné hospody a kvalitně čepované pivo. K tomu ovšem potřebují kvalifikovaný a motivovaný personál, který po pandemii žalostně chybí.

Pandemie před dvěma lety ovlivnila celé pivovarnictví. Většina pivovarů zastavila své plánované investice, zrušila eventy, odsunula vlastní novinky na neurčito. Zisky se propadaly a ani po rozvolnění se dosud nevrátily na původní hodnoty.

Touto reportáží startujeme velkou jízdu po českých řemeslných pivovarech. Jen za posledních 20 let u nás vzniklo přes 500 lokálních pivovarů a za jejich speciály nelení znalci urazit i několik stovek kilometrů. Která místa v Královéhradeckém kraji rozhodně stojí za navštívení? A jak chutná pivo z vody ze Sněžky?

Beránek, Primátor, Agent, Hendrych, Trautenberk

Pivní kultura jako fenomén české lidové kultury by se měla podle Českého svazu pivovarů a sladoven dostat do seznamu světového dědictví UNESCO Plzeňského kraje. Svaz kvůli tomu podal přihlášku, informovali jeho zástupci v pátek server iDNES.cz.

Doba, než k zápisu potenciálně dojde, bude podle něj trvat čtyři až pět let, výsledkem by mohlo být zapsání na krajský, národní i celosvětový seznam UNESCO.

„V pivovarnictví působím již relativně dlouho. Těším se na to a věřím, že se naše pivní kultura na seznam UNESCO nakonec dostane. K tomu však vede ještě dlouhá cesta. Pokud vše půjde dobře, mohl by zápis na národní úrovni proběhnout na přelomu příštího a následujícího roku a na celosvětové v roce 2026,“ uvedl předseda svazu František Šámal.

K iniciativě se přihlásil také Českomoravský svaz minipivovarů. „Velký rozmach malého pivovarnictví je jasným důkazem hrdosti a tradice pivovarství v naší zemi. Pivo, které je vyrobeno a vypito na stejném místě, tedy v místní hospodě, utužuje společenský a kulturní život v regionu,“ dodal jeho prezident Michal Voldřich.

V přihlášce, kterou redakce iDNES.cz získala, pivovary argumentují, že kolem českého pivovarnictví se postupem doby přirozeně vytvořil mýtus téměř národního pokladu a pro většinu české populace se pivo stalo symbolem národní hrdosti. Pivo se pak také promítá do různých tradic a zvyků, do společenských oblastí jako je politika, spolková činnost, pospolitost a udržování lokálních komunit.

V dokumentu se poté připomíná vývoj bednářství, samotná technologická pivovarská činnost, správná péče o pivo, ale také o pivní kulturu a fenomén hospod v 70. a 80. letech minulého století. Dokument připomíná, že zrod českého ležáku je spjat s Měšťanským pivovarem v Plzni a s rokem 1842, do té doby se tradičním způsobem vařilo a distribuovalo svrchně kvašené pivo několik století. Nové pivo bylo uvařené 5. října, spodně kvašený zlatavý mok měl unikátní barvu, hořkost, ale také říz a měl hustou a bohatou bílou pěnu.

V Česku usiluje o zápis do seznamu ještě Žatec na Lounsku, které se přihlásil už v roce 2014.

Česká republika má na seznamu UNESCO zapsáno 16 památek a sedm zvyků. Loni byl seznam rozšířen o tři západočeská lázeňská města, Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské Lázně, a o Jizerskohorské bučiny.

V seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO je od roku 2005 Slovácký Verbuňk, v roce 2010 přibyl Masopust a Sokolnictví, o rok později pak Jízda králů. V roce 2016 Loutkářství, v roce 2018 Modrotisk, naposledy pak předloni Foukané vánoční ozdoby.

Strakonický pivovar letos poosmé uvařil velikonoční zelený pivní speciál, který si pivaři velmi oblíbili. Zároveň věří, že tak pomůže po pandemii covidu přilákat zpět do restaurací a hospod nejen štamgasty, ale i sváteční návštěvníky. Zelené pivo současně míří do prodeje ve zcela novém designu.

Velikonoční zelené je od tohoto týdne v prodeji v Pivovarské prodejně na strakonickém Podskalí, ve vybraných prodejnách COOP, kde se bude pivo nabízet v zelených půllitrových lahvích a hlavně v restauracích a hospodách, kde mají na čepu pivo ze Strakonic. Zájemci si velikonoční speciál budou moci zakoupit i v exkluzivním dárkovém balení po třech lahvích.

„Jedná se o zelený ležák dominantní hořké chuti. Dvanáctistupňové pivo je s obsahem alkoholu 4,8 procenta," uvádí sládek pivovaru Dudák Vlastimil Matej. Strakonický pivovar očekává, že prodej bude atakovat rekordní hranici z roku 2019, tedy doby před pandemií covidu. Tehdy lidé vypili celkem 420 hektolitrů piva, což představuje 84 tisíc piv. „V předcovidových časech se Velikonoční zelené těšilo každoročně narůstající oblibě nejen v lahvové, ale i čepované podobě. Věříme, že i letos pomůže našim odběratelům přilákat do svých restaurací a hospod nejen štamgasty, ale i sváteční návštěvníky," uvedl sládek Matej.

Speciál ze Strakonic navíc budou moci lidé zakoupit nejen ve více než 150 podnicích na jihozápadě Čech, ale také v Praze, středních Čechách, na Brněnsku a v několika restauracích v Maďarsku a na Slovensku.

Pro jeho vaření sládci použili moravský slad z humnové sladovny a upravený žatecký chmel. Stejně jako ostatní strakonická piva i Velikonoční zelené kvasilo v otevřených kádích na spilce a dozrávalo 40 dnů v ležáckém tanku. Základem zelené báze, která se do piva přidává před jeho zfiltrováním, je bylina - kopřiva dvoudomá, díky níž má Velikonoční zelené svěží zelenou barvu a současně si pivo zachovává svoji původní chuť.

Tento druh zlatavého moku je pouze pro opravdové pivní gurmány a odvážlivce. Nejsilnější pivo na světě s názvem "Hadí jed" je dokoce tak silné, že má na sobě nalepené varování, aby při jeho konzumaci někdo nepřišel k úrazu.

Pivo je pro celou řadu Čechů tou první volbou, když jde o uhašení žízně v horkém letním dni nebo doplnění nedělního obědu. Jedním z důvodů je i to, že je složeno z 90 % z obyčejné vody, proto je při hašení žízně tak skvělým pomocníkem.

Voda, ze které je pivo vyrobené, může často ovlivnit i jeho chuť. Nejrůznější druhy tohoto zlatavého moku se tedy liší nejen způsobem své výroby, ale také tím, jakou sládci u daného druhu piva použili vodu.

To ale platí jen pro ty "klasické" druhy tohoto oblíbeného nápoje, které obsahují relativně nízké procento alkoholu. Některá piva totiž složená z 90 % z vody rozhodně nejsou, spíš se tomuto procentu blíží jejich obsah alkoholu.

Hadí jed
Tím nejsilnějším pivem na světě je nápoj s názvem Snake Venom, neboli Hadí jed od skotského Brewmeisteru. Pivo sice neobsahuje hadí jed, ale jeho účinek by se k hadímu jedu v některých případech jistě přirovnat dal. Obsahuje totiž neuvěřitelných 67,5 % alkoholu.

Jeho chuť se podobá spíše tvrdým alkoholickým nápojům a konzumaci tohoto nápoje je radno si dobře rozmyslet. Svědčí o tom i žlutá varovná nálepka na hrdle lahve, která je dokonce opatřena i výstražným trojúhelníkem.

K tomu, aby sládci při výrobě tohoto nebezpečného piva docílili tak vysokého obsahu alkoholu, museli při jeho výrobě použít dva druhy kvasnic a také rašelinový slad. Při fementaci poté nápoj několikrát zmrazili a Hadí jed byl na světě.

Plzeňský Prazdroj spolupracuje s dalším z kvalitních českých minipivovarů. Recepturu pro velikonoční speciál Volby sládků s názvem “Popeleční Benedict” vytvořili plzeňští sládci spolu s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Kromě chmele z klášterní chmelnice použili i slad sušený nad kouřem z dubového dřeva. Ten dodává polotmavému ležáku lehce uzenou chuť. Historický způsob přípravy upomíná na fakt, že tradice vaření piva na Břevnově sahá až do dob středověku.

Letošní Velikonoce Volby sládků se ponesou v duchu pocty pivovarské historii - Plzeňský Prazdroj spojil své síly s Břevnovským klášterním pivovarem. „Vaření velikonočního speciálu je vždy výjimečná událost. Letošní spolupráce s Břevnovským pivovarem nám umožnila použití tradičních klášterních surovin, což dodalo společnému experimentování nový rozměr. Výsledku naší práce na závěr požehnal pan arciopat Břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek. Jsem přesvědčený, že se pivo mimořádně podařilo a věřím, že osloví všechny naše příznivce,“ uvádí Tomáš Pokorný, sládek programu Volba sládků.

„Spolupráce s plzeňskými kolegy pro nás byla novou zkušeností. Společnou řeč jsme našli velmi rychle a spojení vysoké profesionality s tradičními postupy i surovinami dalo vzniknout výjimečné kombinaci chutí,“ říká Aleš Potěšil, sládek Břevnovského pivovaru.

Břevnovský klášter, nejstarší mužský klášter v Čechách, je již od svého vzniku v roce 993 úzce spjatý s výrobou piva. Název letošního Velikonočního speciálu „Popeleční Benedict“ odkazuje ke svatému Benedictu z Nursie, zakladateli Benediktinského řádu, ke kterému patří i Břevnovský klášter. Přívlastek „Popeleční“ pak připomíná začátek postního období před Velikonočními svátky. V dávné minulosti vařili mniši v klášterech právě v předvelikonočním období silná piva, která byla součástí jejich postního „jídelníčku“. Pivo bylo spolu s chlebem také zásadním zdrojem živin a kalorií během čtyřicetidenního půstu, a proto se o něm někdy říkalo, „že se jí, nikoli pije“.

Oproti předchozím letům, kdy se v programu Volby sládků před Velikonocemi na čepu objevoval 13stupňový světlý ležák, zvolili letos sládci z Plzně a Břevnova polotmavou třináctku s lehkým zákalem a krémovou pěnou. Při vaření použili čtyři druhy sladu. Slad Abbey se podílí na krásné barvě piva a zároveň do chuti přináší příjemné sladové a sušenkové tóny. Speciál je ozvláštněn použitím nakuřovaného sladu, u něhož se pečlivě vybírala jeho dávka tak, aby uzené aroma kouře bylo příjemně znát, ale nerušilo ani ve vůni, ale ani v chuti. Přes svou výjimečnost se velikonoční speciál velmi dobře pije. Pro chmelení byla použita kombinace jemných českých chmelových odrůd, typická pro český ležák – Žatecký poloraný červeňák z benediktinské chmelnice a Sládek. Popeleční Benedict disponuje 32 jednotkami hořkosti IBU a obsahuje 5,4 % alkoholu.

„Oproti jiným letům chceme ve Volbě sládků věnovat větší pozornost spolupráci s menšími pivovary,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský. „I naše společná práce s kolegy z Břevnova ukazuje, že nezáleží na tom, zda je pivovar malý nebo velký. Důležitá je úcta k řemeslu a společná chuť přinést milovníkům piva to nejlepší, co umíme,“ dodává. Ověřit to ostatně mohou i sami příznivci Volby sládků na vlastní kůži: sládci použili stejnou recepturu jak pro pivo uvařené na Břevnově, tak pro to připravené v kapacitách Plzeňského Prazdroje. Jedno bude dostupné v restauracích poblíž Břevnovského kláštera, druhé pak ve zbytku republiky. Obe dvě piva naráz pak mohou zájemci porovnat například v restauraci Klášterní šenk přímo v areálu Břevnovského kláštera, nebo v pivovarském klubu Benedict v pražském Karlíně.

V rámci programu Volba sládků už Plzeňský Prazdroj nabídl piva uvařená ve spolupráci s pivovary Hauskrecht, Matuška, Safari Dvůr Králové nebo Zlatá kráva. Piva z Volby sládků si mohou hosté vychutnat pouze na místech, kde pivu věnují perfektní péči, a tím zajišťují špičkovou kvalitu – těch je aktuálně přibližně tisícovka v celé zemi, jejich přehled je na webu www.volbasladku.cz.