Novinky a zajímavosti ze světa piva

Touto reportáží startujeme velkou jízdu po českých řemeslných pivovarech. Jen za posledních 20 let u nás vzniklo přes 500 lokálních pivovarů a za jejich speciály nelení znalci urazit i několik stovek kilometrů. Která místa v Královéhradeckém kraji rozhodně stojí za navštívení? A jak chutná pivo z vody ze Sněžky?

Beránek, Primátor, Agent, Hendrych, Trautenberk

Pivní kultura jako fenomén české lidové kultury by se měla podle Českého svazu pivovarů a sladoven dostat do seznamu světového dědictví UNESCO Plzeňského kraje. Svaz kvůli tomu podal přihlášku, informovali jeho zástupci v pátek server iDNES.cz.

Doba, než k zápisu potenciálně dojde, bude podle něj trvat čtyři až pět let, výsledkem by mohlo být zapsání na krajský, národní i celosvětový seznam UNESCO.

„V pivovarnictví působím již relativně dlouho. Těším se na to a věřím, že se naše pivní kultura na seznam UNESCO nakonec dostane. K tomu však vede ještě dlouhá cesta. Pokud vše půjde dobře, mohl by zápis na národní úrovni proběhnout na přelomu příštího a následujícího roku a na celosvětové v roce 2026,“ uvedl předseda svazu František Šámal.

K iniciativě se přihlásil také Českomoravský svaz minipivovarů. „Velký rozmach malého pivovarnictví je jasným důkazem hrdosti a tradice pivovarství v naší zemi. Pivo, které je vyrobeno a vypito na stejném místě, tedy v místní hospodě, utužuje společenský a kulturní život v regionu,“ dodal jeho prezident Michal Voldřich.

V přihlášce, kterou redakce iDNES.cz získala, pivovary argumentují, že kolem českého pivovarnictví se postupem doby přirozeně vytvořil mýtus téměř národního pokladu a pro většinu české populace se pivo stalo symbolem národní hrdosti. Pivo se pak také promítá do různých tradic a zvyků, do společenských oblastí jako je politika, spolková činnost, pospolitost a udržování lokálních komunit.

V dokumentu se poté připomíná vývoj bednářství, samotná technologická pivovarská činnost, správná péče o pivo, ale také o pivní kulturu a fenomén hospod v 70. a 80. letech minulého století. Dokument připomíná, že zrod českého ležáku je spjat s Měšťanským pivovarem v Plzni a s rokem 1842, do té doby se tradičním způsobem vařilo a distribuovalo svrchně kvašené pivo několik století. Nové pivo bylo uvařené 5. října, spodně kvašený zlatavý mok měl unikátní barvu, hořkost, ale také říz a měl hustou a bohatou bílou pěnu.

V Česku usiluje o zápis do seznamu ještě Žatec na Lounsku, které se přihlásil už v roce 2014.

Česká republika má na seznamu UNESCO zapsáno 16 památek a sedm zvyků. Loni byl seznam rozšířen o tři západočeská lázeňská města, Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské Lázně, a o Jizerskohorské bučiny.

V seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO je od roku 2005 Slovácký Verbuňk, v roce 2010 přibyl Masopust a Sokolnictví, o rok později pak Jízda králů. V roce 2016 Loutkářství, v roce 2018 Modrotisk, naposledy pak předloni Foukané vánoční ozdoby.

Strakonický pivovar letos poosmé uvařil velikonoční zelený pivní speciál, který si pivaři velmi oblíbili. Zároveň věří, že tak pomůže po pandemii covidu přilákat zpět do restaurací a hospod nejen štamgasty, ale i sváteční návštěvníky. Zelené pivo současně míří do prodeje ve zcela novém designu.

Velikonoční zelené je od tohoto týdne v prodeji v Pivovarské prodejně na strakonickém Podskalí, ve vybraných prodejnách COOP, kde se bude pivo nabízet v zelených půllitrových lahvích a hlavně v restauracích a hospodách, kde mají na čepu pivo ze Strakonic. Zájemci si velikonoční speciál budou moci zakoupit i v exkluzivním dárkovém balení po třech lahvích.

„Jedná se o zelený ležák dominantní hořké chuti. Dvanáctistupňové pivo je s obsahem alkoholu 4,8 procenta," uvádí sládek pivovaru Dudák Vlastimil Matej. Strakonický pivovar očekává, že prodej bude atakovat rekordní hranici z roku 2019, tedy doby před pandemií covidu. Tehdy lidé vypili celkem 420 hektolitrů piva, což představuje 84 tisíc piv. „V předcovidových časech se Velikonoční zelené těšilo každoročně narůstající oblibě nejen v lahvové, ale i čepované podobě. Věříme, že i letos pomůže našim odběratelům přilákat do svých restaurací a hospod nejen štamgasty, ale i sváteční návštěvníky," uvedl sládek Matej.

Speciál ze Strakonic navíc budou moci lidé zakoupit nejen ve více než 150 podnicích na jihozápadě Čech, ale také v Praze, středních Čechách, na Brněnsku a v několika restauracích v Maďarsku a na Slovensku.

Pro jeho vaření sládci použili moravský slad z humnové sladovny a upravený žatecký chmel. Stejně jako ostatní strakonická piva i Velikonoční zelené kvasilo v otevřených kádích na spilce a dozrávalo 40 dnů v ležáckém tanku. Základem zelené báze, která se do piva přidává před jeho zfiltrováním, je bylina - kopřiva dvoudomá, díky níž má Velikonoční zelené svěží zelenou barvu a současně si pivo zachovává svoji původní chuť.

Tento druh zlatavého moku je pouze pro opravdové pivní gurmány a odvážlivce. Nejsilnější pivo na světě s názvem "Hadí jed" je dokoce tak silné, že má na sobě nalepené varování, aby při jeho konzumaci někdo nepřišel k úrazu.

Pivo je pro celou řadu Čechů tou první volbou, když jde o uhašení žízně v horkém letním dni nebo doplnění nedělního obědu. Jedním z důvodů je i to, že je složeno z 90 % z obyčejné vody, proto je při hašení žízně tak skvělým pomocníkem.

Voda, ze které je pivo vyrobené, může často ovlivnit i jeho chuť. Nejrůznější druhy tohoto zlatavého moku se tedy liší nejen způsobem své výroby, ale také tím, jakou sládci u daného druhu piva použili vodu.

To ale platí jen pro ty "klasické" druhy tohoto oblíbeného nápoje, které obsahují relativně nízké procento alkoholu. Některá piva totiž složená z 90 % z vody rozhodně nejsou, spíš se tomuto procentu blíží jejich obsah alkoholu.

Hadí jed
Tím nejsilnějším pivem na světě je nápoj s názvem Snake Venom, neboli Hadí jed od skotského Brewmeisteru. Pivo sice neobsahuje hadí jed, ale jeho účinek by se k hadímu jedu v některých případech jistě přirovnat dal. Obsahuje totiž neuvěřitelných 67,5 % alkoholu.

Jeho chuť se podobá spíše tvrdým alkoholickým nápojům a konzumaci tohoto nápoje je radno si dobře rozmyslet. Svědčí o tom i žlutá varovná nálepka na hrdle lahve, která je dokonce opatřena i výstražným trojúhelníkem.

K tomu, aby sládci při výrobě tohoto nebezpečného piva docílili tak vysokého obsahu alkoholu, museli při jeho výrobě použít dva druhy kvasnic a také rašelinový slad. Při fementaci poté nápoj několikrát zmrazili a Hadí jed byl na světě.

Plzeňský Prazdroj spolupracuje s dalším z kvalitních českých minipivovarů. Recepturu pro velikonoční speciál Volby sládků s názvem “Popeleční Benedict” vytvořili plzeňští sládci spolu s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Kromě chmele z klášterní chmelnice použili i slad sušený nad kouřem z dubového dřeva. Ten dodává polotmavému ležáku lehce uzenou chuť. Historický způsob přípravy upomíná na fakt, že tradice vaření piva na Břevnově sahá až do dob středověku.

Letošní Velikonoce Volby sládků se ponesou v duchu pocty pivovarské historii - Plzeňský Prazdroj spojil své síly s Břevnovským klášterním pivovarem. „Vaření velikonočního speciálu je vždy výjimečná událost. Letošní spolupráce s Břevnovským pivovarem nám umožnila použití tradičních klášterních surovin, což dodalo společnému experimentování nový rozměr. Výsledku naší práce na závěr požehnal pan arciopat Břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek. Jsem přesvědčený, že se pivo mimořádně podařilo a věřím, že osloví všechny naše příznivce,“ uvádí Tomáš Pokorný, sládek programu Volba sládků.

„Spolupráce s plzeňskými kolegy pro nás byla novou zkušeností. Společnou řeč jsme našli velmi rychle a spojení vysoké profesionality s tradičními postupy i surovinami dalo vzniknout výjimečné kombinaci chutí,“ říká Aleš Potěšil, sládek Břevnovského pivovaru.

Břevnovský klášter, nejstarší mužský klášter v Čechách, je již od svého vzniku v roce 993 úzce spjatý s výrobou piva. Název letošního Velikonočního speciálu „Popeleční Benedict“ odkazuje ke svatému Benedictu z Nursie, zakladateli Benediktinského řádu, ke kterému patří i Břevnovský klášter. Přívlastek „Popeleční“ pak připomíná začátek postního období před Velikonočními svátky. V dávné minulosti vařili mniši v klášterech právě v předvelikonočním období silná piva, která byla součástí jejich postního „jídelníčku“. Pivo bylo spolu s chlebem také zásadním zdrojem živin a kalorií během čtyřicetidenního půstu, a proto se o něm někdy říkalo, „že se jí, nikoli pije“.

Oproti předchozím letům, kdy se v programu Volby sládků před Velikonocemi na čepu objevoval 13stupňový světlý ležák, zvolili letos sládci z Plzně a Břevnova polotmavou třináctku s lehkým zákalem a krémovou pěnou. Při vaření použili čtyři druhy sladu. Slad Abbey se podílí na krásné barvě piva a zároveň do chuti přináší příjemné sladové a sušenkové tóny. Speciál je ozvláštněn použitím nakuřovaného sladu, u něhož se pečlivě vybírala jeho dávka tak, aby uzené aroma kouře bylo příjemně znát, ale nerušilo ani ve vůni, ale ani v chuti. Přes svou výjimečnost se velikonoční speciál velmi dobře pije. Pro chmelení byla použita kombinace jemných českých chmelových odrůd, typická pro český ležák – Žatecký poloraný červeňák z benediktinské chmelnice a Sládek. Popeleční Benedict disponuje 32 jednotkami hořkosti IBU a obsahuje 5,4 % alkoholu.

„Oproti jiným letům chceme ve Volbě sládků věnovat větší pozornost spolupráci s menšími pivovary,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský. „I naše společná práce s kolegy z Břevnova ukazuje, že nezáleží na tom, zda je pivovar malý nebo velký. Důležitá je úcta k řemeslu a společná chuť přinést milovníkům piva to nejlepší, co umíme,“ dodává. Ověřit to ostatně mohou i sami příznivci Volby sládků na vlastní kůži: sládci použili stejnou recepturu jak pro pivo uvařené na Břevnově, tak pro to připravené v kapacitách Plzeňského Prazdroje. Jedno bude dostupné v restauracích poblíž Břevnovského kláštera, druhé pak ve zbytku republiky. Obe dvě piva naráz pak mohou zájemci porovnat například v restauraci Klášterní šenk přímo v areálu Břevnovského kláštera, nebo v pivovarském klubu Benedict v pražském Karlíně.

V rámci programu Volba sládků už Plzeňský Prazdroj nabídl piva uvařená ve spolupráci s pivovary Hauskrecht, Matuška, Safari Dvůr Králové nebo Zlatá kráva. Piva z Volby sládků si mohou hosté vychutnat pouze na místech, kde pivu věnují perfektní péči, a tím zajišťují špičkovou kvalitu – těch je aktuálně přibližně tisícovka v celé zemi, jejich přehled je na webu www.volbasladku.cz.

Na letošní Velikonoce Svijany připravily opět limitovanou sérii svátečních obalů, které potěší nejen sběratele, ale i běžné zákazníky. Minimalistický sváteční design z dílny dvorního svijanského návrháře Jakuba Růžičky využívá tradičních grafických motivů evokujících svátky jara v různých barevných řadách.

Sezónní edice půllitrových plechovek nepasterovaného svijanského piva s motivem svátků jara pivovar hodlá vyrobit více než jeden milion kusů. Velikonoční plechovky budou po omezenou dobu k dostání v běžné maloobchodní síti, stejně jako lahvové pivo s velikonočními etiketami.

V prodeji je již také originální velikonoční šestipack půllitrových plechovek s nepasterovaným pivem. Balení TopClip obsahuje šest půllitrových plechovek Svijanského Mázu 11 % ve velikonočním designu a je k dostání v pivovarské prodejně a na e-shopu pivovaru.

Další velikonoční balení – již osvědčený velikonoční multipack s osmi půllitrovými lahvemi nejprodávanějšího svijanského piva, Svijanského Mázu 11 % – na zákazníky čeká například v řetězcích Billa, Globus, Tesco a Makro. Ve stejných prodejnách mohou nakupovat také letošní velikonoční edici oblíbeného dvoulitrového balení piva - Plechovek pro chlapy.

Všechna velikonoční balení a celý široký sortiment pivovaru nabízí pivovarská prodejna v blízkosti pivovaru. S výjimkou lahvového piva lze pro nákup využít i e-shop pivovaru.

Dlouholetá tradice, letos ponovu
Pivovar Svijany dlouhá léta dodržuje tradici sezónních balení piva pro vánoční a velikonoční trh. „Za tu dobu je to už slušná řada různých nápaditých designů, které vydají na samostatnou sbírku. Letošní velikonoční grafika je jiná v tom, že koresponduje s novým, moderním vzhledem obalů svijanského piva, který jsme představili teprve loni v červnu,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. „Je přehlednější, graficky čistší a dobře odráží skutečnost, že Svijany nejsou běžné průmyslové pivo, ale že jsou výsledkem poctivé, řemeslné pivovarské práce. Věřím, že se bude všem našim fanouškům a milovníkům svijanského piva líbit.“

V areálu Budějovického Budvaru dnes spustili provoz nové linky na stáčení piva do plechovek. Investice vyšla na téměř 300 milionů korun. Zařízení dokáže za hodinu naplnit 40 tisíc plechovek, což je o pět tisíc více než původní linka.

Nová linka může fungovat při třísměnném provozu. „Byla postavená téměř přesně za jeden rok a patří k nejnovějším investičním počinům. Umí stočit 40 tisíc plechovek za hodinu,“ uvedl výrobně-technický ředitel Adam Brož. Kromě toho připomněl, že zařízení dokáže kontrolovat kvalitu piva, koordinuje jednotlivé části linky a dodává on-line informace o tom, jaké je využití linky.

Ta původní dokáže stočit pivo do 35 tisíc plechovek za hodinu a nadále zůstane v provozu jako záloha. Nový stroj nepojede od začátku každý den ve třísměnném porovozu. „Plechovka je logisticky poměrně výhodný obal pro spotřebitele. Není těžká a pivo se v ní uchovává ve vysoké kvalitě,“ popsal Brož a potvrdil, že zájem o plechovkové pivo v posledních letech výrazně roste. To platí i v případě exportu, který loni Budvar dokázal navýšit o více než 11 procent. V roce 2019 prodal pivovar pětinu piva v plechovkách.

Investiční náklady do linky včetně stavebních prací se pohybují okolo 270 milionů korun. „Tato linka zapadá do našich plánů, je to další krok v úspěšném rozvíjení a modernizaci pivovaru a v navyšování jeho kapacity,“ sdělil ředitel Budvaru Petr Dvořák. U spuštění nové linky byl také ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU - ČSL). Ten řekl, že doufá a věří, že se bude Budějovický Budvar pod stávajícím ředitelem i nadále rozvíjet.

Národní podnik pokračuje v plánu navýšit výrobní kapacitu. Dalším důležitým krokem bude nová varna. Přípravy jsou podle Adama Brože v plném proudu. Příští rok mají začít stavební práce. Dostavět třetí varnu je nezbytné pro to, aby se pivovar dostal na výstav 2,25 milionu hektolitrů.

Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně to bylo o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun. Export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Podnik zaměstnává 670 lidí.

Budějovický Budvar zprovoznil novou linku na stáčení piva do plechovek. Investoval do ní kolem 300 milionů Kč. Hodinová kapacita nové linky na plechovky je 40.000 kusů. Budvar prodá v plechu přes pětinu piva. Na nové lince bude Budvar vyrábět i nové ochucené nealkoholické pivo, které připravuje se skupinou Mattoni 1873. Novinářům to dnes řekli zástupci pivovaru, který je národním podnikem.

Linka pojede v třísměnném provozu, mimo sezonu ale ne celý týden. Stará linka již nestačila kapacitně. "Plechovková linka, která byla postavená téměř přesně za jeden rok, paří k nejnovějším investičním počinům. Umí stočit 40.000 plechovek za hodinu. Je stavěná na maximální spolehlivost, co se týká kumulace plechovek na lince. Sama linka umí zkontrolovat kvalitu piva, které do něj teče. Automatický systém dovede linku a jednotlivé stroje koordinovat, on-line dávat údaje, které umožňují sledování, jak je tato linka využitá," řekl výrobně - technický ředitel Adam Brož.

Původní linka zvládla za hodinu 35.000 plechovek. Zatím zůstane jako záloha, řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. "Zpočátku se nová linka nebude provozovat všechny dny v týdnu, patřičná část bude věnovaná čištění, sanitaci. Třísměnný nepřetržitý provoz je ale pro linku ekonomicky výhodnější," řekl Brož.

V roce 2019 prodal Budvar v plechu přes pětinu piva, asi 370.000 hektolitrů. "Je to globální trend, u spotřebitelů stále oblíbenější balení. Ze všech exportních trhů vidíme, že poptávka po plechovkách roste dvoucifernými čísly několik let za sebou. Je to nejrychleji rostoucí balení vesměs na všech trzích, kde působíme," řekl Dvořák.

Náklady na plechovky stoupají. Dodavatelé zdražili loni Budvaru plechovky o několik desítek procent kvůli rostoucím cenám hliníku, ale i proto, že kov samotný na trhu chybí. Pivovar prodá kolem dvou třetin piva jako balené.

Letos Budvar zahájil projektovou přípravu na novou varnu. Stavět ji chce v roce 2023. Jde o poslední z rozvojových investic v souhrnné výši dvou miliard korun, které začaly v roce 2015. Až skončí, výstav by měl dosáhnout 2,25 milionu hektolitrů. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU - ČSL) dnes ČTK řekl, že kvůli investicím stát zřejmě ani letos nebude žádat, aby Budvar odvedl peníze do fondu zakladatele, tedy státu. "Nebudeme ty prostředky z Budějovického Budvaru odvádět. Chceme, aby se reinvestovaly," řekl ministr.

Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Export stoupl meziročně o 11,3 procenta.

V roce 2020, kdy národní podnik se 670 zaměstnanci uvařil 1,73 milionu hektolitrů piva, se export na výstavu podílel ze 69 procent. Vývoz pomáhá Budvaru k lepším výsledkům dlouhodobě. Mezi pět největších odbytišť patřily předloni Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Británie. Tržby z prodeje výrobků a služeb byly předloni 2,81 miliardy Kč, byly rekordní, čistý obrat pak překročil druhým rokem po sobě tři miliardy korun. Zisk po zdanění měl Budvar předloni 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

Jdete na nákup a máte pocit, že zboží je přesně tam, kde by mělo být – oblíbená značka, velikost, balení nebo nabízená novinka? To není klam. Alespoň pokud je řeč o pivech z Plzeňského Prazdroje. Nejnověji pivovar pro rychlejší a pohodlnější nákupy lidí začal využívat například chytré senzory v lednicích, stojanech a na paletách.

Dnes už se málokdo potuluje obchodem s tím, že uvidí, co ho zaujme. Lidé chtějí své oblíbené produkty snadno najít, rychle nakoupit a netrávit v obchodech moc času, i proto se zmenšuje nákupní plocha, což logicky limituje množství vystavených produktů. Pandemie tento trend ještě urychlila. K lepšímu a příjemnějšímu nakupování tak vede přesně cílená nabídka na základě pečlivých analýz informací.

„Chceme zlepšovat zážitek lidí z nákupu, proto přemýšlíme koncepčně nad tím, co spotřebitel chce ve svém supermarketu najít. Do každého ochodu chodí jiný typ lidí, často hledají odlišné produkty, ale i různé velikosti balení. Proto dnes přizpůsobujeme sortiment pro každou jednotlivou prodejnu podle jejího charakteru, kupní síly a preferencí lidí přímo v dané lokalitě. To je náš základní přístup. Nově jsme ale schopní se přizpůsobit tak, že nakupujícímu nabídneme jeho oblíbený produkt na konkrétním místě v konkrétním obchodě přesně tak, jak mu to vyhovuje,“ říká Pavel Císař, který má v Prazdroji prodej v retailu na starosti.

Tento na míru šitý přístup umožňuje ojedinělá inovace na tuzemském retailovém trhu – Prazdroj pomocí chytrých senzorů a vah umístěných v lednicích, stojanech a na paletách v různých částech obchodu dokáže monitorovat, odkud lidé berou jeho produkty nejčastěji. Přes 130 unikátních senzorických zařízení, která jsou zcela nezávislá na infrastruktuře prodejny, je v současné době umístěno v 70 obchodech předních řetězců v České republice a na Slovensku. Analyzují data o tom, z které části regálů mizí produkty Prazdroje rychleji, a kde naopak zůstávají.

Výsledkem senzorických měření je nový přístup k prodeji. Pivovar dokáže zjistit, v které části daného obchodu lidé preferují své oblíbené produkty a po dohodě s prodejcem je tam umístí. Nová strategie tak má pozitivní dopad na nakupující i na obchod samotný. „Některé poznatky mají univerzální platnost a řídíme se jimi u většinu maloobchodů. Například to, že palety je výhodnější umísťovat u vchodů, kde díky nim prodej stoupá až o 50 procent. Speciální stojany jsou pak nejefektivnější u centrální uličky, kde poutají pozornost nakupujících. A lednice funguje ideálně pro impulzivní nákup. I její složení jsme schopni přizpůsobit preferencím lidí, kteří do konkrétního obchodu chodí,“ vysvětluje Pavel Císař.

Další data pak rozhodují o individuálním přizpůsobení nabídky a umístění produktů v jednotlivých obchodech. Někde více dominují ležáky, v jiných mají větší zastoupení nealko piva nebo cidery, a to v různých baleních - někde se nejlépe prodávají basy s pivy, jinde multipacky s plechovkami, další obchody se soustředí na individuální prodej jednotlivých kusů piv. „K tomu nám pomáhají i sociodemografické údaje a samozřejmě dlouhodobé záznamy o tom, co se kde prodává,“ doplňuje Pavel Císař.

Nápad na využití moderní měřící techniky v obchodech vzešel od Prazdroje a svou komplexností je na českém trhu unikátní. Řešení mu na míru vytvořila a dodává společnost Adastra

Nizozemský pivovar Heineken, který je třetí největší v Rusku, se rozhodl ukončit své tamější podnikání. Oznámil to v pondělním prohlášení. Již dříve Heineken uvedl, že zastaví nové investice a vývoz do Ruska. Ke stažení z Ruska se odhodlal i dánský pivovar Carlsberg, ruská jednička. Pivo se v posledních letech stalo preferovaným nápojem Rusů. Jeho spotřeba rostla na úkor tradiční vodky.

Na základě dříve oznámeného strategického přezkumu svých aktivit Heineken podle prohlášení dospěl k závěru, že vlastnictví podniku v Rusku není v současném prostřední udržitelné ani životaschopné. Proto se rozhodl z Ruska odejít.

Cílem Heinekenu je převod podniku na nového vlastníka, plně v souladu s mezinárodními a místními zákony. „Abychom zajistili bezpečnost a pohodu našich zaměstnanců a minimalizovali riziko znárodnění, dospěli jsme k závěru, že je nezbytné, abychom v tomto přechodném období pokračovali v nedávno omezeném provozu,“ dodala firma. Zaručila se také, že do konce roku bude vyplácet mzdy všem 1800 svým zaměstnancům a udělá vše, aby jim zajistila zaměstnání i v budoucnosti.

Z převodu vlastnictví nebude mít firma žádný zisk a očekává odpisy a další nepeněžní mimořádné náklady kolem 400 milionů eur (9,8 miliardy Kč). Po dokončení transferu již nebude Heineken v Rusku přítomen.

Heineken patří mezi největší pivovary na světě. Vlastní více než 300 mezinárodních, regionálních, lokálních a speciálních značek piva a ciderů. Po celém světě má více než 82.000 zaměstnanců. V Rusku firma působí od února 2002, kdy zde koupila první pivovar v Petrohradu. Celkem vlastní v Rusku osm pivovarů a ruské značky piv jako Ochota, Žiguljovskoje, Stěpan Razin, Bočkarjov, Tri Medveďa, Doctor Diesel, Sedoj Ural, Bereg Bajkala, Okskoje, Šichan a Amur-pivo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval mezinárodní společnosti, aby opustily ruský trh poté, co Rusko před měsícem zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu.

Konkurenční Carlsberg, který vlastní největší ruský pivovar Baltika, dnes několik hodin po Heinekenu oznámil, že z ruského trhu odejde také. „Přijali jsme obtížné a okamžité rozhodnutí usilovat o úplnou likvidaci našeho podnikání v Rusku, což je podle nás v současném prostředí správná věc,“ uvedla firma. „Po dokončení těchto kroků nebudeme v Rusku přítomni,“ dodala.

Carlsberg byl podle agentury Reuters západním pivovarem nejvíce vystaveným ruskému trhu. Začátkem měsíce uvedl, že zahájil strategickou revizi svého podnikání, ponechal ale v provozu svých osm pivovarů v zemi. V Rusku pro něj pracuje 8400 lidí.

Společnost Carlsberg měla do konce roku 2021 v Rusku dlouhodobá aktiva v hodnotě 19,2 miliardy dánských korun (63,5 miliardy Kč). To představuje zhruba 15 procent jejích celkových aktiv nebo 44 procent celkového vlastního kapitálu, vyplývá z její výroční zprávy.

Rozhodnutí pivovarů přišlo v době, kdy Rusové ve velkém vyměnili pivo za vodku. V roce 2018 Rusové podle Světové zdravotnické organizace vypili v průměru na hlavu 64 litrů piva a 8 litrů vodky. V přepočtu na spotřebu lihu se tak v zemi vyrovnalo pití vodky a piva. Své zásluhy na tom má vládní program Zdravé Rusko. Měl změnit strukturu spotřebovaného alkoholu, aby v ní převládaly lehké alkoholické nápoje.