Novinky a zajímavosti ze světa piva

Rodinný pivovar Bernard uvařil pro letošní Velikonoce „bílé“, svrchně kvašené pivo Bernard Pšenice. „Je to světlé pivo s krásnou vůní, ve které jsou cítit tóny hřebíčku a banánu. Nižší hořkost vyvažuje vyšší říz a osvěžující lehká kyselost,“ představuje novinku vrchní sládek pivovaru Josef Vávra. Nový sezónní speciál je dvanáctka o obsahu 5,6 % alkoholu.

Pšeničné pivo je uvařeno v limitovaném množství. Část bude k dostání v lahvích ve značkových prodejnách Bernard, čepované bude v době Velikonoc v hospodách a restauracích především na tzv. Rotující pípě, na které hostinští vedle stálé nabídky představují některé z celkem 16 druhů piv z nabídky Rodinného pivovaru Bernard.

Toto pivo vzniklo ve spolupráci brněnským sládkem Petrem Hauskrechtem, spolumajitelem Parního pivovaru Hauskrecht, který pro výrobu piva dodal kvasnice a recepturu, vrchní sládek Josef Vávra ji dopracoval podle svých představ. S novým pivem se zatím počítá jako se sezónním speciálem. „Pokud bude naše nové pivo chutnat, rádi bychom ho nabízeli také na vánoční trh,“ dodává Josef Vávra.

Bílé pivo, v Německu nazývané weiss, weizen nebo také weiße, je původní název (nejen díky jasně bílé dece, kterou svrchní kvasnice na povrchu kvasné kádě vytvářejí), označující od 16. století piva pšeničná, rozšířená tehdy v Bavorsku, ale i v Čechách.

Pětadvacet tras od tisícimetrové až po padesátikilometrovou, dohromady okolo sedmi set kilometrů, čtrnáct pivovarů a asi sto druhů pěnivého moku. To je výzva, jež se turistům nabízí od druhé dubnové soboty.

Ukrajinská státní vlajka na domě, ukrajinské speciality (boršč, soljanka, vareniki, šašlik, nalysnyky) ve víkendovém menu. Tak to vypadá v Kunčicích pod Ondřejníkem, kde sídlí Ogar, jeden z pivovarů zapojených do Beskydské pivní stezky. „Tento týden na čepu máme i speciál Mosaic Apa s americkým chmelem a příští to bude pšeničný Hopfen Weizen bavorského typu,“ popsal majitel Martin Chalupa.

Ogarovští pivovarníci si podle něj zakládají na přísném dodržování technologických postupů – když pivo v belgickém nebo americkém stylu, tak upravují vodu, ať má parametry jako v Belgii či USA. „Do týmu přichází nová posila, podsládková Iva Morisová, která sice o víkendu vařit nebude, ale v sobotu od dvanácti do patnácti hodin v rámci stezky provede po našem provoze zájemce o exkurzi,“ uvedl Chalupa.

Monika Konvičná coby spoluorganizátorka Beskydské pivní stezky míní, že třeba Kunčice pod Ondřejníkem představují ideální cíl pro výlet: „Ogar je snadno dosažitelný po cyklotrase 59 z Ostravy přes Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí a Čeladnou. Je tady krásný dřevěný kostel svatých Prokopa a Barbory, může se odtud vyjít na Ondřejník i Skalku.“ Místní pivovar stojí navíc u nádraží a domů se dá vlakem.

Beskydská pivní stezka totiž není jen o putování za „chmelovinou“, ať v alkoholické či nealkoholické podobě. „Ochutnávky piva a jídla jsou třešinkou na dortu. Na všech trasách jsou totiž vždy zajímavá místa lákající k prohlídce a poznávání,“ upozornila Konvičná. Pro výběr správné cesty i atraktivních zastávek slouží webová stránka beskydyportal.cz. A nechybí na ní informace o akcích partnerských pivovarů.

„My stezku zahájíme naražením suché a hořké třináctky Magnum,“ řekl Rostislav Březina provozující „ruční“ minipivovar Kohutka nacházející se ve Vyšních Lhotách pod vrchem Prašivá. Stojí zde unikátní dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského, známá turistická chata i rozhledna. Ve výčtu návštěvyhodných míst v okolí nechybí přehrady Morávka a Žermanice, či přírodní památka Profil Morávky.

Kohutka se vyznačuje také experimentálními pivy, což je doménou Březinova syna Ondřeje.. „Ještě v dubnu bude dvanáctka Kokrhell obsahující chilli,“ poznamenal k tomu mladší z pivovarníků, jenž pomalu a jistě přebírá celý proces vaření. Restaurace s pivovarem pod Prašivou, kde se křižují tři cyklostezky, nabídne cestovatelům navíc možnost osvěžení ve vlastním bazénu. Jen musí být počasí ke koupání.

Mapa stezky čítá minipivovary i pivovary od Šenova po Ostravici a od Kopřivnice po Vojkovice: Morava, Ogar, Koníček, Radegast i Radegastův šenk, Beskydský, Krmelínský, Hukvaldský, Valašský, Štrabmerský, Rožnovský, Brabčák, Polivar, Kohutka. U každého je na webu beskydyportal.cz seznam pamětihodností a vzdáleností k jinému nejbližšímu producentu piva (a to jak pro cyklisty, tak pěší i motoristy).

Beskydská pivní stezka od května spouští soutěž o nejlepší pivo na trasách, ale i nejchutnější lokální gastronomickou specialitu. „Turisté mohou vyrazit podle svých preferencí i kondice pěšky nebo na kole. Cyklisté najdou v mnoha pivovarech chutná nealko piva. A pakliže chtějí degustovat alkoholické nápoje, není problém kombinovat cykloturistiku a ubytování ve vybrané lokalitě,“ dodala Konvičná.

Pivo je považováno za národní nápoj. Často ho nazýváme tekutým chlebem a dle stejného principu ho také stejně často pijeme. Díky obsahu živin může mít blahodárné účinky na naše zdraví. Ale všeho s mírou, přílišná konzumace tohoto nápoje může tělu také škodit.

Tekutý chléb
Název, který se pro pivo vžil, odkazuje na jeho vlastnosti. Díky velkému obsahu živin a především velkému množství vitamínu B může mít pivo velmi pozitivní vliv na naše tělo. Vitamín B je nezbytný pro náš metabolismus, udržuje zdravou nervovou soustavu a pokožku. Nápoj samotný má také velmi kladný účinek na funkci ledvin. Pomáhá tlumit zánět, kašel a vhodné je ho užívat také při astmatu.

Pijte s mírou
Pití piva tělu prospívá, ale je třeba dbát na jeho množství. Pokud se jedná o vaše nejoblíbenější pití, které si neodpustíte každý den, zpozorněte. Příliš mnoho skleniček denně vašemu zdraví může uškodit. U žen jsou doporučovány maximální dvě třetinky denně, muži si mohou dát dva půllitry. Vzhledem k tomu, že se jedná o alkoholický nápoj, je silně kalorický a tělo zatěžuje. Pokud se ale potýkáte se zdravotními problémy jako je cukrovka, nebo máte riziko kardiovaskulárních chorob, denní množství je vhodné ještě snížit.

Posilněte svůj mozek
Mírné pití piva má za následek zlepšení kognitivních funkcí vašeho mozku. Tento efekt je pravděpodobně způsoben skutečností, že pivo podporuje „dobrý“ cholesterol. Díky tomu je podporován průtok krve. Starší muži, kteří konzumovali jedno pivo denně, mají ve svých sedmdesáti a osmdesáti letech lepší kognitivní schopnosti než „nepijáci“. Při konzumaci více než 4 alkoholických nápojů denně, jsou tyto schopnosti značně snížené.

Spotřeba piva klesá
Roční spotřeba piva v České republice od šedesátých let 20. století dlouhodobě klesá. I tak v roce 2020 dosáhla 135 litrů na obyvatele včetně kojenců. Denně tak dle statistiky každý z nás, včetně malých dětí vypije jednu třetinku piva.

Rodinný pivovar Bernard uvařil pro letošní Velikonoce „bílé“, svrchně kvašené pivo Bernard Pšenice. „Je to světlé pivo s krásnou vůní, ve které jsou cítit tóny hřebíčku a banánu. Nižší hořkost vyvažuje vyšší říz a osvěžující lehká kyselost,“ představuje novinku vrchní sládek pivovaru Josef Vávra. Nový sezónní speciál je dvanáctka o obsahu 5,6 % alkoholu.

Pšeničné pivo je uvařeno v limitovaném množství. Část bude k dostání v lahvích ve značkových prodejnách Bernard, čepované bude v době Velikonoc v hospodách a restauracích především na tzv. Rotující pípě, na které hostinští vedle stálé nabídky představují některé z celkem 16 druhů piv z nabídky Rodinného pivovaru Bernard.

Toto pivo vzniklo ve spolupráci brněnským sládkem Petrem Hauskrechtem, spolumajitelem Parního pivovaru Hauskrecht, který pro výrobu piva dodal kvasnice a recepturu, vrchní sládek Josef Vávra ji dopracoval podle svých představ. S novým pivem se zatím počítá jako se sezónním speciálem. „Pokud bude naše nové pivo chutnat, rádi bychom ho nabízeli také na vánoční trh,“ dodává Josef Vávra.

Bílé pivo, v Německu nazývané weiss, weizen nebo také weiße, je původní název (nejen díky jasně bílé dece, kterou svrchní kvasnice na povrchu kvasné kádě vytvářejí), označující od 16. století piva pšeničná, rozšířená tehdy v Bavorsku, ale i v Čechách.

Pivovar Nymburk, který vaří Postřižinské pivo, loni vystavil 183.000 hektolitrů piva, o pět procent méně než v roce 2020. Na vývoz do více než 20 zemí šlo 16 procent. Na ruský trh, který patřil k větším zahraničním trhům pivovaru, od zahájení válečného konfliktu na Ukrajině pivovar nedodává. ČTK to sdělil ředitel pivovaru Pavel Benák. Pivovar podle něj bude i přes řadu negativních vlivů v zisku, hospodářský výsledek za loňský rok bude znám v červnu. Prodej v letošním roce si Benák netroufá odhadnout.

Pivovar se potýká s rostoucími provozními náklady. "Největší nárůsty jsou ve spotřebě elektrické energie a plynu, jsou až násobné. Řada dalších vstupů se zvýšila o deset až 30 procent a některé se za poslední čtyři měsíce zdražují poněkolikáté, například obalové sklo, etikety, sanitační a dezinfekční prostředky," uvedl Benák. Vzhledem ke zvyšování nákladů Pivovar Nymburk zdražil pivo už loni v prosinci. "Turbulentní cenový vývoj však signalizuje, že zdražování bude častější, než kdy byli naši zákazníci zvyklí," doplnil.

Práce na budování pivovarské prodejny a restaurace s ubytováním pro 48 hostů, které začaly před třemi lety, musely být podle Benáka pozastaveny. Důvodem byla nejprve protiepidemická opatření, nyní jsou jimi zejména vysoké provozní náklady. Zatím nedokáže říct, kdy by se mohly otevřít.

Pivovar zaměstnává téměř 100 zaměstnanců a většina z nich vykonává odbornou práci. "Víme o několika lidech z Ukrajiny, kteří mají zájem u nás pracovat. Ale zatím není jasné, zda nastoupí," uvedl Benák.

Pivovar Nymburk založený v roce 1985 vaří deset druhů piva, které stáčí do sudů, lahví i plechovek. Většina se prodá na tuzemském trhu. Do letošního velikonočního prodeje nabídne Velikonoční zelené pivo.

Pivo k naší tuzemské kotlině patří už stovky let. Odnepaměti je také považováno za český národní nápoj. V Česku vaří pivo již přes 500 velkých
i malých pivovarů a stovky, možná tisíce domácích pivovarníků. Čeští spotřebitelé mohou ochutnat a vyzkoušet pestrou nabídku různých pivních značek. Ale, znají Češi vůbec pivo? Vědí, z čeho se vaří? Při jaké teplotě by se mělo pít? Kolik je v pivu vlastně vody? Sedm plus jedna postřehů o českém pivu a pivovarnictví sestavil Roman Šolc, obchodní sládek Pivovaru Radegast. Tak dej Bůh štěstí.

Chmel, kam se podíváš
Věděli jste, že Česko je chmelařská velmoc? Dokonce patříme do TOP trojky mezi světovými pěstiteli chmele – před námi je jen USA a Německo. V české krajině najdeme asi 8 % světové plochy, na které se pěstuje chmel. Jedná se o přibližně 5 000 hektarů (v roce 2021 to bylo 4971 ha). Nejvíce se u nás pěstuje slavný Žatecký poloraný červeňák (asi 85 % plochy), ale jsou tu i dvě desítky dalších odrůd včetně třeba Kazbeku, Saaz Late nebo Agnusu.

Proč mluvit při pivu i o vodě?
Protože v každém pivu je asi 92-93 % vody. Je tak jednou ze základních surovin, které mají na výslednou chuť piva ohromný vliv. Proto si každý pivovar své zdroje vody střeží jako oko v hlavě. Bez kvalitní vody dobré pivo zkrátka neuvaříte. Je lepší tvrdá, nebo měkká voda? Záleží na tom, v jakém pivním stylu má být pivo uvařeno. Pro tradiční české ležáky je ideální měkká voda.

S osmičkou nic nezkazíte!
Lahvové pivo se na sedmý schod můžete dát, ale tu správnou chuť piva zaručí jen ideální servírovací teplota. A jaká by měla být? Nejlépe si český ležák nebo výčepní pivo vychutnáte, když se vychladí na 7 až 8 °C. Když sáhnete po vytipovaném speciálu, například ve stylu IPA, tak si pivo nachystejte na teplotu 8 až 10 °C.

Správné domácí servírování znáte?
Čeští hospodští už jsou často velcí profíci a vědí, jak hostům pivo správně načepovat
a naservírovat. Ale co doma? Stačí pivo vyndat z lednice nebo ze sklepa? Opatrně otevřete láhev, aniž byste jí třepali. Je nutné začínat s čistou, chladnou sklenicí, vypláchnutou před naléváním studenou vodou. Držte láhev pod úhlem 45 ° a sklenici téměř vodorovně, poté lijte pivo po stěně do středu svažující se sklenice – pivo tak získá perfektní chuť a ideální pěnění. Když je láhev z poloviny prázdná, narovnejte sklenici a zbytek obsahu nalijte přímo do středu. Postupně zvyšujte vzdálenost mezi lahví a sklenicí, vytvořené víření uvolní aroma. Zbytek piva rychle nalijte do sklenice, proudem vytvořte hustou vysokou pěnu.

Hojnost chutí na vzestupu
S různými pivními styly a chutěmi se v posledních letech doslova roztrhl pivovarnický pytel. Čeští spotřebitelé nikdy neměli na výběr takovou chuťovou hojnost a pestrost. V Češi si v současnosti mohou vybrat z desítek až stovek různých pivních speciálů v pestré paletě pivních stylů od tradičních ležáků českého typu, přes pšeničná piva, portery, bocky, americké ejly až po styl India Pale Ale (IPA). K pivní rozmanitosti se přidávají i větší pivovary. Třeba Radegast uvařil první svrchně kvašené pivo ve své historii ve stylu Session IPA s názvem ROG IPA.

Hořkost aneb IBU je všude
Češi si hořká piva oblíbili, to je další trend posledních let. České pivovary na jejich zájem samozřejmě patřičně reagují. Které z piv má na světě nejvíce hořkosti (označující se zkratkou IBU)? V zahraničí se objevují piva s hořkostí až 2 600 IBU, v Česku se dají ochutnat piva s hořkostí přes 125 IBU. Radegast ROG IPA má 50 jednotek hořkosti.

Když chmel, tak v peletách?
Na varnách většiny českých pivovarů už čerstvý chmel nenajdete. Proč tomu tak je? O kvalitu jde „až“ v první řadě. Chmel v podobě pelet si díky speciálnímu zpracování zachovává své prvotřídní chuťové vlastnosti celý rok. Právě proto jsou využívány chmelové pelety, a ne lisované chmelové šišky.

České pivo je unikát?
Je to tak a máme to od Evropské unie potvrzené černé na bílém. Už od roku 2008 se značka České pivo zapisuje do povědomí lidí nejen u nás, ale i v zahraničí. Chránění zeměpisné označení má zapsáno 18 českých pivovarů. Co musejí splňovat? Pivo je potřeba uvařit u nás za použití české vody, českého chmele a českého sladu. Sládci musejí dbát na tradiční postupy a technologie. Bez výjimek.

Už v roce 2019 uvažovali majitelé restaurace Lhotecký mlýn v Dolní Lhotě u Blanska, jak provoz více oživit, a tak je napadlo, že se sami pustí do vaření piva. Do toho však přišel covid, restauraci museli zavřít a dosud kvůli potížím se sháněním nových zaměstnanců neotevřeli.

Příprava minipivovaru však běžela po celou dobu, a tak už před několika týdny začali vařit první várku.

„Přímo v restauraci je umístěna varna, v sousedním objektu bývalé vodní elektrárny jsou pak další zařízení. Během dubna lidé budou moci pivo ochutnat,“ láká Viktor Flek mladší, spolumajitel restaurace s pivovarem. Druhým společníkem je jeho otec.

Zatím bude k dostání jedenáctka, další druhy přidají podle zájmu. Ten by ale nemusel být malý, protože okres Blansko patří k regionům, kde se zatím do vaření piva nikdo moc nepouští, pokud vynecháme velkovýrobu v pivovaru v Černé Hoře.

„Na Blanensku byl dosud jediný minipivovar v obci Vísky, takže prostor tu je,“ popisuje Filip Vrána, který mapuje minipivovary v regionu.

Výroba piva ve Vískách, malé obci o dvou stovkách obyvatel, funguje mimo jiné díky místnímu agrocentru už téměř deset let. Dolní Lhota tak bude teprve druhou v pořadí.

Nevýhodou ale kvůli zavřené restauraci bude, že si pivo lidé nevychutnají na místě. „V létě možná díky venkovnímu posezení uděláme provoz s okénkem,“ doplňuje Flek.

Pokusy o další výrobu piva jsou také v Boskovicích. První přišel s nápadem místní podnikatel Luděk Řehoř, který už v roce 2019 koupil chátrající budovu někdejšího panského pivovaru, kde však výroba skončila už v polovině minulého století.

Rozjezd pivovaru sliboval už několikrát, zatím ale stále pokračuje v opravách budovy. „Stav krovů, které jsou navíc památkově chráněné, je takový, že neunesou novou střešní krytinu, takže bude potřeba udělat výztuž. Na tom teď stojíme. Zatím se projektuje,“ vysvětluje Řehoř. Termín spuštění výroby piva tentokrát už nesdělil, nicméně řekl, že technologie na vaření piva už je asi z poloviny vyrobená.

Jiný podnikatel začal před časem v Boskovicích nabízet pivo s názvem Bos s odkazem právě na jméno města. Zatím je ale vaří v Tišnově. I když od začátku plánuje výrobu přesunout do Boskovic, dosud se tak nestalo.

„Prostory už máme vyhlédnuté, je to relativně nová budova nedaleko centra, takže tam nebude potřeba moc stavebních úprav. Konkrétní objekt bych ale zatím nechtěl úplně specifikovat,“ dodává ředitel a vrchní sládek Jiří Čejka.

Přesun teď stojí na penězích, za něž plánují nakoupit především potřebné zařízení a technologie. Poté, co seženou peníze, by se podle něj mohlo pivo v Boskovicích vařit do půl roku.

Zatím ale nechtěl říci, kolik peněz už dnes mají k dispozici a kolik jim naopak ještě chybí. Aktuálně stále jednají s možnými investory.

Náchodský pivovar Primátor letos plánuje zvýšení výstavu asi o čtyři procenta na více než 120.000 hektolitrů z loňských necelých 116.000 hektolitrů. Větší odbyt čeká u plechovkového piva, v dodávkách sudového piva do českých restaurací a přes výpadek ruského trhu také v exportu. ČTK to řekl ředitel pivovaru Petr Kaluža. Primátor se profiluje jako výrobce speciálních piv, která tvoří téměř 40 procent jeho výstavu.

Loňský výstav pivovaru byl na úrovni roku 2020. "Vzhledem ke covidové situaci to bereme jako slušný výsledek a obhájení pozic. Podporovali jsme naše hospodské, aby těžkou dobu přežili, a vyplatilo se nám to," řekl Kaluža. Připomněl, že kvůli covidovým restrikcím byly restaurace prvních pět měsíců loňského roku zcela zavřené a na podzim do restaurací nemohli neočkovaní.

V exportu se loni pivovaru podle Kaluži dařilo vracet na objemy před epidemií, když vývoz vzrostl o více než čtyři procenta na 44.237 hektolitrů. Do ciziny tak putovalo přes 38 procent výstavu. Pivovar vyváží do 29 zemí světa, hlavními odbytišti jsou Polsko, Francie, Čína, Slovensko. Nosnými exportními pivy jsou ležák Premium a pšeničné pivo Weizen. Dosavadní rekordní export pivovar vykázal v roce 2019 ve výši 46.052 hektolitrů.

Mezi pět hlavních odběratelských zemí dosud patřilo Rusko, kam ročně směřovalo tři až pět procent výstavu pivovaru. "Odbyt do Ruska můžeme odepsat, stejně tak kvůli válce můžeme škrtnout i obchodní aktivity, které jsme měli na Ukrajině. Soustavně však na exportu pracujeme a věříme v jeho plynulý nárůst," řekl Kaluža.

Odbyt piva v plechovkách Primátor plánuje znásobit z dosavadního jednoho procenta na více než pět procent výstavu. "Zatím jsme v plechovkách nabízeli pouze výčepní pivo Antonín a ochucená nealko piva. Letos na trh plechovkového piva postupně vstoupíme i s naší nejprodávanější jedenáctkou, s dvanáctkou Premium a speciálním pivem Tchyně, které je aktuálně naší nejrychleji rostoucí značkou," řekl Kaluža. Pivo do plechovek si pivovar nechává plnit v pivovaru Svijany.

Pivovar letos čelí výraznému růstu nákladů, a to zejména u energií, u nichž jde navýšení do milionů korun. "Zabýváme se různými úsporami v provozu, zvažujeme fotovoltaiku," uvedl ředitel. Kvůli rostoucím nákladům pivovar od 1. dubna zvýšil ceny sudového i lahvového piva přibližně o jednu korunu na půllitru. "Bojíme se, zda to je poslední letošní zdražení," uvedl Kaluža.

Primátor, v němž pracuje asi 80 lidí, má ve výrobním portfoliu 18 druhů piv. K tomu přidává několik sezonních speciálů. Patří tak k pivovarům s nejširší nabídkou v českém pivovarnictví. V segmentu svrchně kvašených piv je Primátor podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven největším výrobcem v Česku.

Před 150 lety byl položen základní kámen obecního pivovaru v Náchodě
Před 150 lety, 8. dubna 1872, byl slavnostně položen základní kámen nového Obecního pivovaru v Náchodě, který se nyní jmenuje Primátor. O rok později se již začalo v novém pivovaru vařit pivo. Značka Náchodský Primátor byla zaregistrována v roce 1935 a s krátkou přestávkou je tato obchodní známka v podobě Primátor používána dosud.

Sortiment pivovaru je široký, kromě klasického ležáku, výčepního piva nebo černého piva vyrábí i různé speciály a svrchně kvašená piva. Výstav pivovaru se pohybuje kolem 120.000 hektolitrů, z toho téměř 40 procent jde na export. Nejvíce piva putuje do Polska, k dalším velkým odběratelům patří Rusko, Maďarsko nebo Čína. Pivovar zaměstnává asi 90 lidí.

Pivovar patřil v minulosti městu Náchod, které jej v roce 2009 za 150 milionů korun prodalo liberecké firmě LIF. Prodej ale provázely soudní spory. Zrušení prodeje se domáhala společnost Pivovar Holba, soudní řízení bylo v září 2020 zastaveno. Pivovar Holba, který byl neúspěšným uchazečem v tendru o Primátor, stáhl žalobu.

Pivovary v ČR v roce 2020 uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva a meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele se propadla o zhruba sedm litrů (14 velkých piv) na 135 litrů a byla nejnižší od 60. let minulého století. Pokles výroby způsobila protiepidemická opatření v tuzemsku i zahraničí. Výsledky trhu s pivem za minulý rok zástupci oboru představí tento měsíc.

Náchodský pivovar Primátor letos plánuje zvýšení výstavu asi o čtyři procenta na více než 120.000 hektolitrů z loňských necelých 116.000 hektolitrů. Větší odbyt čeká u plechovkového piva, v dodávkách sudového piva do českých restaurací a přes výpadek ruského trhu také v exportu. ČTK to řekl ředitel pivovaru Petr Kaluža. Primátor se profiluje jako výrobce speciálních piv, která tvoří téměř 40 procent jeho výstavu.

Loňský výstav pivovaru byl na úrovni roku 2020. "Vzhledem ke covidové situaci to bereme jako slušný výsledek a obhájení pozic. Podporovali jsme naše hospodské, aby těžkou dobu přežili, a vyplatilo se nám to," řekl Kaluža. Připomněl, že kvůli covidovým restrikcím byly restaurace prvních pět měsíců loňského roku zcela zavřené a na podzim do restaurací nemohli neočkovaní.

V exportu se loni pivovaru podle Kaluži dařilo vracet na objemy před epidemií, když vývoz vzrostl o více než čtyři procenta na 44.237 hektolitrů. Do ciziny tak putovalo přes 38 procent výstavu. Pivovar vyváží do 29 zemí světa, hlavními odbytišti jsou Polsko, Francie, Čína, Slovensko. Nosnými exportními pivy jsou ležák Premium a pšeničné pivo Weizen. Dosavadní rekordní export pivovar vykázal v roce 2019 ve výši 46.052 hektolitrů.

Mezi pět hlavních odběratelských zemí dosud patřilo Rusko, kam ročně směřovalo tři až pět procent výstavu pivovaru. "Odbyt do Ruska můžeme odepsat, stejně tak kvůli válce můžeme škrtnout i obchodní aktivity, které jsme měli na Ukrajině. Soustavně však na exportu pracujeme a věříme v jeho plynulý nárůst," řekl Kaluža.

Odbyt piva v plechovkách Primátor plánuje znásobit z dosavadního jednoho procenta na více než pět procent výstavu. "Zatím jsme v plechovkách nabízeli pouze výčepní pivo Antonín a ochucená nealko piva. Letos na trh plechovkového piva postupně vstoupíme i s naší nejprodávanější jedenáctkou, s dvanáctkou Premium a speciálním pivem Tchyně, které je aktuálně naší nejrychleji rostoucí značkou," řekl Kaluža. Pivo do plechovek si pivovar nechává plnit v pivovaru Svijany.

Pivovar letos čelí výraznému růstu nákladů, a to zejména u energií, u nichž jde navýšení do milionů korun. "Zabýváme se různými úsporami v provozu, zvažujeme fotovoltaiku," uvedl ředitel. Kvůli rostoucím nákladům pivovar od 1. dubna zvýšil ceny sudového i lahvového piva přibližně o jednu korunu na půllitru. "Bojíme se, zda to je poslední letošní zdražení," uvedl Kaluža.

Primátor, v němž pracuje asi 80 lidí, má ve výrobním portfoliu 18 druhů piv. K tomu přidává několik sezonních speciálů. Patří tak k pivovarům s nejširší nabídkou v českém pivovarnictví. V segmentu svrchně kvašených piv je Primátor podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven největším výrobcem v Česku.

Pivovar Primátor, který si letos připomíná 150 let od svého vzniku, patřil v minulosti městu Náchod. V roce 2009 jej město za 150 milionů korun prodalo liberecké firmě LIF.

Šampionem letošního ročníku soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex 2022 se stal Zubr Gold, který zvítězil i mezi světlými výčepními pivy. Pořadatelé 30. ročníku soutěže také na dnešním slavnostním večeru vyhlásili vítěze Zlatého superpoháru Pivex 1992 až 2022, tedy pivovar třicetiletí. I tento titul získal Pivovar Zubr. Současně se soutěží lahvových piv se konal také 8. ročník soutěže sudových piv a první ročník soutěže speciálů.

Vítězi Zlatého soudku Pivex 2022 se mezi světlými ležáky stala Gambrinus Nepasterizovaná 12, mezi světlými výčepními pivy Braník Světlý. Zvláštní cenu pro minipivovar získal Medlánecký Kluzák 11 z pivovaru Moravia Brno.

V prvním ročníku soutěže speciálů Zlatý pohár Special Pivex 2022 zvítězila Soutock-žitná IPA z minipivovaru Proud, který patří do skupiny Plzeňský Prazdroj.

Dnešní degustace sudových piv byla poslední ze sérií ochutnávek, z nichž vzešli vítězové. Do dvoukolové soutěže lahvových piv bylo letos přihlášeno 45 pivních značek v pěti kategoriích, do soutěže sudových piv 35 pivních značek ve dvou kategoriích pro velké pivovary a speciální kategorii pro minipivovary. "Soutěž Pivex je mimo jiné unikátní tím, že v ní mohou soutěžit pivovary velké i minipivovary. Počet přihlášených vzorků hodně souvisí se situací na trhu, letos je vidět, že pokles cestovního ruchu silně ovlivnil i pivovary, certifikát z naší soutěže jim může pomoci jako marketingový nástroj," poznamenal Jiří Morávek, ředitel pořádající společnosti SNIP&CO.

Do soutěže balených piv loni výrobci přihlásili 30 značek, letos 45 značek, u sudových piv byl počet loni srovnatelný, 33 značek ve srovnání s letošními 35 značkami.

Certifikovaní degustátoři hodnotí vzorky anonymně, označené jsou pouze kódy. Vzhledem k tomu, že většina degustátorů jsou sládci ze soutěžících pivovarů, systém jim přiděluje vzorky tak, aby nehodnotili vlastní produkci. Hlavními hodnoticími kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz a případně hořkost. Konečný výsledek je určen součtem hodnot z obou kol. Hodnocení sudových piv má jen jedno kolo.