Novinky a zajímavosti ze světa piva

Jeho piva se umisťují na předních příčkách konzumentů i pivních znalců. Teď se však pražský minipivovar Sibeeria musí vypořádat s nepříjemným faktem. Někteří lidé jejich pivo pít odmítají. Důvodem bojkotu však není horší chuť, ale fakt, že patří Rusům.

„Stejně jako jiné firmy v Evropě, které jsou alespoň nějak spojenis Ruskem, dostáváme negativní ohlasy a komentáře. Někteří zákazníci přestali kupovat naše výrobky a někteří lidé nechtějí pít pivo ze skla, které má dle nich provokativní logo,“ řekl Deníku spolumajitel minipivovaru, jehož logo odkazuje na Sibiř, Roman Anochov. V České republice žije přes deset let, i proto očekával, co se po vpádu Rusů na Ukrajinu může stát. A to i přesto, že kroky putinovského Ruska pivovar veřejně odmítá. „Jsme jednoznačně proti tomuto konfliktu,“ dodal.

„V republice máme takřka 300 minipivovarů. Devět jich pak má jako majitele či spolumajitele Rusy. Nemůžeme házet všechny do jednoho pytle, “ sdělil prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. Kromě Siberrie se k invazi vyjádřil i prostějovský minipivovar Axiom a šel ještě dál. „Než sčítat ztráty radši jsme se rozhodli pomáhat. Poskytli jsme náš dům deseti běžencům,“ uvedl za pivovar, který má v obchodním rejstříku uvedeny tři ruské jednatele, ředitel Jan Horák.

Problémy s výpadky spotřebitelů však neřeší pouze minipivovary. Rakovnický pivovar Bakalář zase doplácí na uzavřené pivovody do Ruska i Běloruska. Jeho orientace je totiž spojená s vlastníkem, ruským podnikatelem Andrejem Brajlovským. „Při pesimistickém scénáři nám může poklesnout prodej až na 50 procent. Pokud by to trvalo déle, museli bychom přijmout tvrdá úsporná opatření,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Kovář. I tento pivovar veřejně odsoudil ruskou agresi na Ukrajině.

Karolína Chroustovská pracuje v pivovaru, který na současné mapě pivovarů nenajdete. Jiří a Karolína Chroustovští přitom mají zavedenou značku, vlastní receptury, ale nemají vlastní technologii, proto si ji najímají u jiných minipivovarů. Pro tento typ podnikání se vžilo označení „létající pivovar“. Funguje na základě dohody, výhodné pro obě strany. Smluvní pivovar využije volnou kapacitu a létajícímu odpadají náklady na pořízení vlastní technologie. V Česku existují různé varianty létajících pivovarů, některé pivo sami neprodukují, nechávají si pivo pouze uvařit na zakázku. To ale rozhodně není případ pivovaru Chroust, který si celý proces řídí osobně od uvaření až po distribuci na trh.

Ten působí na trhu již od roku 2016 a dnes už vlastně přestal „létat“, koupil část technologického vybavení v potštejnském pivovaru Clock – Fenetra a na pět let si tak zajistil možnost vařit na jednom místě. Získal tak stabilitu a zvýšil objem vařeného piva. Za tu dobu by si manželé Chroustovští rádi vybudovali pivovar vlastní.

Pivovarské vzdělání má v rodině Karolína. Studovala potravinářskou fakultu VŠCHT a později si k ní ještě přidala střední pivovarskou školu v Podskalské. „Při studiích jsme pracovala v plzeňském pivovaru Raven, tam jsem přičuchla k zahraničním stylům piva, a bylo mi jasné, že pivo bude moje životní cesta,“ říká mladá maminka dvou holčiček.

Chroust se nezaměřuje na jeden styl, vaří nejrůznější druhy piv pro pivní nadšence, které baví objevovat nové chutě. „Máme samozřejmě nějaký základ, který vaříme stále. Ležák, který má úspěch v zahraničí, milkshake IPA, ale pak jsou tu ještě piva, která nás baví pít a vymýšlet, naše superchmelený, zakalený pivní ´džusíky´. Díky nim jsme získali u našich zákazníků poměrně rychle dobré jméno, možná právě kvůli té jinakosti a hravosti,“ říká Karolína.

K pivovarnictví patří i zapomenuté řemeslo bednářů, kteří pracovali s křiváky, hoblíky, zejkovci a dřevěnými sudy. I to je součást nové expozice Pivovarského muzea Hanušovice.

Expozice Pivovarského muzea v Hanušovicích na Šumpersku se dočkala výrazné proměny. Po dvanácti letech se totiž změnila koncepce i většina exponátů.

„Sedmdesát procent je jich nových. Expozice je teď koncipována jako cesta časem od založení pivovaru Holba až po konec druhé světové války,“ popisuje vedoucí muzea Blanka Strnadová.

Není v ní zastoupen jen hanušovický pivovar Holba, který začal pivo vařit už v roce 1874, ale také velké pivovary v Šumperku a na blízkém Třemešku. Ty byly v roce 1906 připojeny právě k Holbě a později zanikly.

Novotou v muzeu voní prvorepubliková hospůdka s originálním výčepem. U něj stojí netradiční pohádkový hospodský, jehož vzorem se stala postava z filmu z roku 1955 od režiséra Jaromíra Pleskota.

„Kostým hospodského nám ušila paní Natálie Rosáková podle filmové pohádky Obušku, z pytle ven!“ podotýká vedoucí muzea.

Zašlé řemeslo
V hospodě sedí štamgast. Zvětšená dobová fotografie na stěně vytváří iluzi pohledu do interiéru restaurace. Návštěvníci uvidí také bednářský koutek ukazující výrobu sudů. Jsou zde bednářské hoblíky, palice, křiváky a sud. Dále návštěvníci najdou historické mosazné pípy, pivní sklenice, lahve, korunky a pivní cedule, ale i dochované osobní listy zaměstnanců pivovaru.

„Předmětů z historie pivovarnictví v Hanušovicích je více, takže je dobré je ukázat. Mohla by se z toho stát tradice, vždy po několika letech expozici zčásti obměnit, zatraktivnit,“ řekl ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Samostatnou vitrínu dostalo nejžádanější pivo z produkce Holby, jedenáctka Šerák, které je nejúspěšnějším hanušovickým pivem na soutěžích. Naposledy získalo zlatou medaili na prestižní soutěži EuropeanBeer Challenge 2021.

„Šerák je takový fenomén, že si samostatnou vitrínu bezpochyby zaslouží,“ sdělil sládek Holby Luděk Reichl.

Brno má po čase další prim. Nedávno, ještě v období roušek a testování, v něm otevřeli nový pivovar. Je navíc pravděpodobně jediným pivovarem, který v kraji loni vznikl. Jeho provoz zajistili samotní Brňané.

Pivovar totiž nepostavila jedna konkrétní skupina, ale složilo se na něj na 20 drobných akcionářů, tak jak to bývalo zvykem u historických měšťanských pivovarů. Se samotnou realizací pak pomohli lidé z Městských pivovarů, kteří již úspěšně obnovili několik pivovarů. Ty dnes patří ve svých regionech k populárním gastronomickým destinacím a jejich pivo vyhledávaným nápojem v širším okolí.

Název pivovar získal po imaginární postavě – brněnském patriotovi Harrym – za jehož fiktivní identitou stojí manažeři potravinářské skupiny Gourmet Invest, která před pár lety obnovila výrobu piva ve Znojmě a Jarošově. Jmenovitě Martin Pacovský, Miroslav Harašta nebo kreativní šéf Petr Syřiště.

Městské pivovary použily osvědčený koncept nabídky možnosti podílet se na budování pivovaru formou investice do akcií všem pivním fandům nejen z Brna. To mimo jiné umožnilo hned od počátku vytvořit pro každý podnik klíčovou komunitu fanoušků a štamgastů.

Jednu investiční akcii bylo možné pořídit za půl milionu korun. Vedle několika pivních benefitů v podobě permanentní rezervace či speciálních várek piv akcie slibují roční čtyřprocentní výnos v podobě přednostní roční dividendy.

První piva nového pivovaru se jmenují Born, Felix a Donald a jsou dostupná i v lahvích. Nově pak přibyly speciály jako brut IPA Rouge, nebo irský stout Patrik. Vlajkový Born je podle sládkové pivovaru Tamary Dolníčkové zlatavý ležák z plzeňského a mnichovského sladu s vyšším řízem a střední hořkostí.

„Donald je American Pale Ale s nižší hořkostí, s výraznou citrusovou vůní chmele Citra a chutí zázvoru. Felix je světle zlatá IPA s vyšší hořkostí, výrazným aroma po kokosu a tropickém ovoci a jemnou krémovostí podpořenou ovesným sladem,“ popsala zlatavé moky Dolníčková.

Výčep se kromě výšky 4,2 metrů může pochlubit i tím, že pivo do něj z výroby urazí pouhých pět metrů, řekli v pátek zakladatelé pivovaru. Vybudování stálo 25 milionů korun. Pivovar plánuje výstav 1500 hektolitrů, maximální produkce je 2000 hektolitrů. Místní produkce bude postupně k dostání kromě čepu i v lahvích i plechovkách a v e-shopu.

Pivní speciál, kam se podíváš! Desítky rozmanitých názvů mnoho barev a chutí nabízí dvoudenní festival svrchně kvašených piv, který pod názvem Lopni beczku začal v pátek 18. března odpoledne v Národním zemědělském muzeu Ostrava v Dolní oblasti Vítkovice. Na akci vyrazil i reportér Deníku Ivan Pavelek, podívejte se tedy, co vše se na Lopni beczku nabízí.

Zhruba hodinu a půl po zahájení akce vstupuji do prostor muzea. V hale jsou téměř všechny stoly obsazené, téměř každý má před sebou skleničku s nějakým mokem, některý má barvu jako burčák, jiný je téměř do oranžova další do růžova. Ale barva tady není to podstatné, tady jde o chuť, vydávám se proto nejprve napravo. Scházím po schodech a kráčím k prvnímu stánku. Vtom před sebou vidím jednoho z návštěvníků, jak obdivně popisuje pivo, které právě ochutnává. Představuje se jako Karel Rendl a přijel z Havířova.

„To je gose. Je to staroněmecký pivní styl, do kterého se přidává hlavně sůl. Tady v tom je ještě lipový květ. Ta lípa je v tom krásně přiznaná, to je prostě pecka,“ nešetří chválou Karel Rendl, jenž a dodává, že gose, které pije, je z pražského pivovaru Falkon. „To je jeden z nejlepších pivovaru u nás, jsem rád, že je zrovna tady,“ poznamenává s tím, že gose je navíc ještě lehce kyselé, neboť se do něj přidávají laktobacily.

Pivní experimenty, třeba ibišek a hrozno
Postupuji podél stánků a pozoruji návštěvníky, co si objednávají. „Já bych si dal dvě deci toho ibišku a hrozna,“ slyším vedle sebe, když míjím další ze stánků. Po chvilce se zastavuji u stánku plzeňského řemeslného pivovaru Raven. Mladá žena, která se představuje jako Lenka, mi říká, že pivo vaří od roku 2015.

„Začínali jsme hodně s experimenty. Takže třeba jako první v republice jsme uvařili kyselé pivo. Specializujeme se na svrchně kvašené piva a hodně rádi experimentujeme,“ pousměje se Lenka a upozorňuje, že je těžké vypozorovat, co lidem chutná nejvíce. Každému chutná něco jiného. Někdo má rád limetku, jiný třeba feferonku. Mladá žena mi ještě na můj dotaz odpovídá, že výroba piva trvá asi čtyři týdny. Vaří se v menších dávkách, což jim právě umožňuje prostor na experimenty.

Nechávám si zajít chuť, protože mě venku čeká služební vůz. Pokračuji v prohlídce, potom přecházím na druhou stranu objektu, kde jsou další pivovary. Úplně na konci má stánek řemeslný pivovar Létající bezdomovec. Zastavuji se u něj ze dvou důvodů. Jednak je pořadatelem akce a pak také proto, že s každou objednávkou se ozývá hlasitý smích. Není divu. Jedno pivo nese název Nevím py..!!! Chvilku stojím a poslouchám jak se mladík za pultem vždy zeptá: Co to bude? Odpověď je skoro pokaždé stejná: Nevím py..!!!

Jakmile fronta trochu opadne, oslovuji muže za pípou, který se představil jako Aleš Kundrát. Vysvětluje mi, že název Létající bezdomovec vystihuje jejich situaci. „Nemáme svůj vlastní pivovar, takže vaříme v různých pivovarech napříč Českou republikou. Většinou vaříme v pivovaru Aero v Ostravě,“ vysvětluje Aleš Kundrát a doplňuje, že letošní festival svrchně kvašených piv píše již čtvrtý ročník.

Pomalu odcházím, u východu se ještě zastavuji na krátkou řeč s produkční Národního zemědělského muzea Ostrava Zuzanou Sýkorskou. Ta mi připomíná, že festival pokračuje i v sobotu 19. března už od 11 hodin. V 17 hodin si pak návštěvníci mohou užít muzikál s názvem Pivní pohádky v podání Divadelního souboru Zběsilá pípa. V rámci muzikálu se návštěvníci zhlédnou čtyři pivní minipohádky: Švejk to nepochopil, Nevratné láhve, Jak pejsek s kočičkou vařili pivo a Princezna Urquella a zlý čaroděj SAB Miller.

V březnu přichází Pivovar Litovel s novinkou, hořkým ležákem Litovel Josef 11,5 %. Litovelští pivovarníci ho uvařili na počest Josefa Svozila, zakladatele pivovaru. Ve vybraných restauracích a hospodách bude na čepu od poloviny měsíce.

Novinka Litovel Josef je světlý ležák s 32 jednotkami hořkosti IBU. Litovelští pivovarníci pivo uvařili klasickými postupy a z vybraných surovin, což podtrhuje jeho jedinečný charakter. „Chtěli jsme uvařit ležák s větší hořkostí. Nápad vznikl přímo na chmelnici, kdy jsme se s naším emeritním sládkem Miroslavem Koutkem byli posoudit úrodu,“ vysvětluje sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký, jak myšlenka na uvaření tohoto piva vznikla.

Hořký ležák Litovel Josef 11,5 % mimo jiné oslavuje také všechny Josefy, kteří v březnu oslaví jmeniny. Zejména ale na počest zakladatele litovelského pivovaru Josefa Svozila, který byl také pokrokovým zakladatelem chmelnic a uznávaným pěstitelem kvalitního chmele. A hlavně jeho zásluhou se v Litovli vaří oblíbené pivo bez přestávky už bezmála 130 let.

Spodně kvašený Litovel Josef má výraznou chuť s vůni čerstvě načesaného chmele. „Litovel Josef 11,5 % je pivo s výraznou, a přitom vybroušenou hořkostí. Jeho vůně čerstvě načesaného chmele a harmonicky sladěné chuti jsme docílili také díky dvojité dávce tršického chmele na závěr chmelovaru a dobou zrání v ležáckých tancích 40 dní. “ popisuje sládek.

Litovel Josef 11,5 % bude na čepu ve vybraných restauracích a hospodách od poloviny března.

Tradiční české pivovary Holba, Litovel a Zubr společně patří skupiny Pivovary CZ Group a.s. Roční objem výstavu piva této skupiny se dlouhodobě pohybuje okolo 700 tis. hl, přičemž téměř třetina produkce směřuje na zahraniční trhy. Tyto regionální pivovary s celostátním dosahem vyvážejí pivo např. na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska nebo Ruska, ale třeba i do Kolumbie.

Pivovar Litovel – tradice trvající již 129 let, úcta k poctivému řemeslu, ruční práci a kvalitním surovinám. To jsou hlavní zásady, kterých se dodnes drží pracovníci Pivovaru Litovel, jenž byl slavnostně otevřen v roce 1893 jako ryze český vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli. Historie pivovaru je lemována četnými úspěchy a oceněními z mnoha výstav a gastronomických soutěží v tuzemsku a zahraničí. Portfolio Pivovaru Litovel tvoří piva vařená tradičními postupy na předem danou stupňovitost, otevřeným kvašením a dlouhým dozráváním v ležáckém sklepě. Zaměřuje se také na pivní speciály a nechybějí ani pivní mixy.

Jdu na jedno! Tradiční hláška, od které nikdo nečeká, že opravdu zůstane u jednoho piva. Ale kolik piv se v takovém případě opravdu vypije? Jsme národ pijanů? A opravdu jsou na pivo jen muži?

Tento kvašený alkoholický nápoj hořké chuti byl poprvé uvařen už v Mezopotámii. Dnes se těší značné oblibě v Čechách i zahraničí. Zatímco v půllitru světlé desítky najdete asi 185 kcal, ve stejném množství 100% pomerančového džusu nebo polotučného mléka je ho asi 200 kcal, a ve sladké limonádě dokonce 230 kcal. To by mohlo ukazovat na to, že až tak kalorické pivo není. Problém je v tom, že alkohol, který obsahuje, je to, čemu dietologové říkají prázdné kalorie, čímž chtějí říct, že jeho energetická hodnota, která je navíc poměrně vysoká, nepřináší tělu žádné zdraví prospěšné látky. V každém případě, jedno orosené na zahnání žízně vám takzvaný pivní mozol neudělá. Nesmíte jich ovšem vypít pět za večer.

Věděla jste, že…
⅓ - Kvůli koronaviru se míň piva nejen vyrobilo, ale také pochopitelně prodalo v restauracích. Zatímco v roce 2019 se z celkové spotřeby piva v česku v restauracích vypila třetina, o rok později to byla už jen čtvrtina.

3 - Všechny víme, že když se řekne: Jdu na jedno, nikdy to neznamená jen jedno. Podle statistik si pijan při jedné příležitosti dá přibližně tři točená piva (půllitry) a někdy je navíc nakombinuje s ochuceným nebo nealko pivem, což může znamenat další jeden až dva půllitry. Není divu, že „jedno“ se vždycky trochu protáhne.

80 % - Tolik žen si dává neochucené alkoholické pivo alespoň jednou měsíčně. Nejčastěji si kupujeme lahvové, v PET láhvi nebo plechu.

37 a 40 - Milovník piva (člověk, který si dopřává alespoň jedno pivo měsíčně), vypije ročně 37l ochuceného alkoholického piva a 40l ochuceného nealko piva.

60 - Ano, jsme národ pivařů, přesto spotřeba piva v Česku klesla a je nejnižší za posledních 60 let.

135 - Tolik litrů piva na jednoho člověka se u nás vypije za rok.

Vyznáte se?
Patříte mezi milovnice piva, věříte si v tom, že od sebe rozpoznáte různý druhy piv, víte, jak se vaří i čepuje? Pak by vás mohl bavit letní soutěžní road trip po českých mini - pivovarech. Přihlaste se do soutěže Beer-master Česko a užijte si všechno, co s pivem souvisí. Pokud vyhrajete, můžete si uvařit i vlastní pivo, které pak půjde na trh. Více informací na Beermaster.cz

Dvě třetiny spotřeby energií Jarošovského pivovaru nově pokryje 116 fotovoltaických panelů, které firma instalovala na střechu podniku. Pivovar, který je po uzavření provozu v Uherském Brodě, největším pivovarem ve Zlínském kraji, k zahájení provozu elektrárny uvařil i nové pivo s názvem Slunko. Výtěžek z prodeje limitované edice ručně malovaných lahví s tímto pivem půjde na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Letos chtějí v Jarošově postupně uvařit až 16 druhů piv. Plánovaný výstav má letos překročit 8000 hl, což by znamenalo rekord.

„Od roku 2017, kdy jsme obnovili výrobu piva v samém srdci Slovácka, se hlásíme k tomu, že chceme vařit pivo malované regionální hrdostí a řemeslnou zručností. Slovácko je kraj slunce. Slunce nejen na obloze, ale i v zemi a lidech. Nové pivo je naším příspěvkem k vítání jara v nelehké době, kterou nyní prožíváme,“ uvedla Gabriela Uherková z marketingu pivovaru.

Slunce nově pohání i samotný pivovar. Jeho střecha se proměnila v malou fotovoltaickou elektrárnu o velikosti výkonu 35,38 kWP. „Odhadujeme, že výkon elektrárny pokryje zhruba dvě třetiny spotřeby energie pivovaru. Prosluněné podmínky Slovácka jsou pro nás velkou výhodou. S instalací solárních panelů jsme začali v létě 2021, kolaudace zařízení proběhla v listopadu a nyní už je zařízení plně v provozu,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Pivovar spuštění elektrárny oslavil i novým pivem. „Jarošovský pivovar je proslulý svými řemeslnými ležáky, a tak jsme i tuto příležitost jedním speciálním ležákem chtěli oslavit,“ říká Milan Essender, sládek pivovaru. „Uvařili jsme plný ležák z plzeňského a karamelové sladu a použili novou českou odrůdu žateckého chmele s názvem Saaz Shine. Ta dává našemu ležáku nejenom příjemnou hořkost, chmelovou až kořenitou vůni a chuť s lehkými tóny citrusů, ale především dostatek záře pro jeho prosluněný charakter,“ doplnil sládek.

Ležák bude k dispozici v online i offline kanálech symbolicky od první jarního dne, tedy od 21. března. V prodeji bude nejenom v KEGu, lahvích o objemu 0,75 a 1l, ale ve speciálních ručně malovaných lahvích. Lahve inspirované motivem Slunka a Tupeskou keramikou ručně malovala Hana Šubrtová a budou k dispozici na e-shopu pivovaru. „Výtežek z prodeje bude věnován na pomoc regionům, kde momentálně slunce příliš nesvítí,“ dodal Harašta z odkazem na válku na Ukrajině.

Jarošovský pivovar navazuje na tradici vaření piva v této části Uherského Hradiště, která zde byla několik staletí. Průmyslový pivovar v Jarošově zanikl v roce 1997. Na tuto tradici navázala skupina investorů o 20 let později. Výstav pivovaru se v posledních letech pohybuje kolem 7000 hektolitrů, což z něj dělá aktuálně největší pivovar ve Zlínském kraji.

Komentované prohlídky pivovaru Proud v Plzni nabízejí mimořádně intenzivní zážitek. Současnost se v nich totiž prolíná s minulostí. Proud sídlí v bývalé elektrocentrále plzeňského pivovaru, návštěvníci tak uvidí nejen moderní provoz, ale také místa spojená s původními energetickými a vodními zdroji, které kdysi využíval Prazdroj. Prohlídky se po několika měsících omezení kvůli pandemii covidu-19 opět konají každý pátek v 16.30 a sobotu v 10.45 a 12.45 hodin.

Prohlídková trasa začíná v Návštěvnickém centru na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj. Během krátké jízdy autobusem k bednárně se návštěvníci dozví o nadčasovém Spalkově projektu, jehož zásluhou byl plzeňský pivovar již na počátku 20. století soběstačný a nezávislý na dodávkách pitné i užitkové vody a elektrické energie. Zjistí, jak dříve fungovala říční vodárna, úpravna vody, vodárenská věž, ale i samotná elektrárna postavená roku 1907. V závěru 2. světové války, v dubnu 1945, budovu těžce poničil nálet spojenců při bombardování Plzně. Trvalo více než půl roku, než byla elektrárna opravena a znovu uvedena do provozu. Svoji funkci poté plnila ještě několik dalších desítek let, výroba vlastní energie pro pivovar však začala být postupně nahrazována odběrem z veřejné sítě. Rozsáhlá rekonstrukce chátrající budovy se rozjela v srpnu 2019, první várku piva tady uvařili 29. 9. 2020.

Do budovy bývalé elektrocentrály, dnes pivovaru Proud, návštěvníky zavede ředitel pivovaru Michal Škoda nebo sládková Lenka Straková. Přiblíží nejen proces vaření piva, ale vysvětlí i co se skrývá pod názvem Proud. Během devadesátiminutové prohlídky se lidé dostanou přímo do srdce pivovaru, tedy na varnu o objemu 30 hektolitrů, ochutnají slady potřebné k výrobě piva a na závěr všechny dospělé návštěvníky čeká degustace tří piv z portfolia pivovaru Proud přímo z kvasných ležáckých tanků.

I letos na jaře chystá Pivovar Litovel do vybraných restaurací a hospod zelený speciál Litovel Patrik. Litovelští pivovarníci jej uvařili k příležitosti Dne svatého Patrika a bude dostupný ve dvou termínech: nyní v březnu a v dubnu před Velikonocemi.

Nefiltrovaný ležák nabídne Pivovar Litovel k příležitosti Dne svatého Patrika a období Velikonoc. Zelenou barvu a specifickou vůni získal kombinací pečlivě vybraných bylin, jejichž poměr tvoří jedinečnou a svěží chuť. „Jsme opravdu velmi rádi, že letos jsou už opět otevřené hospody a naši příznivci budou mít možnost vychutnat si zelený speciál Litovel Patrik tak, jak jej mají nejraději, tedy na čepu ve své oblíbené hospodě,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Zelený speciál bude k dispozici jak na čepu, tak i v pětilitrových soudcích, které si lidé oblíbili v době pandemie.
Pivovar Litovel letos speciál stáčí hned ve dvou termínech. „Litovel Patrik je k dispozici již v březnu na oslavu Dne svatého Patrika, podruhé jej budeme stáčet v dubnu před Velikonocemi, aby si jej lidé mohli vychutnat na Zelený čtvrtek,“ doplňuje sládek Petr Kostelecký.

Tradiční české pivovary Holba, Litovel a Zubr společně patří skupiny Pivovary CZ Group a.s. Roční objem výstavu piva této skupiny se dlouhodobě pohybuje okolo 700 tis. hl, přičemž téměř třetina produkce směřuje na zahraniční trhy. Tyto regionální pivovary s celostátním dosahem vyvážejí pivo např. na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska nebo Ruska, ale třeba i do Kolumbie.

Pivovar Litovel – tradice trvající již 129 let, úcta k poctivému řemeslu, ruční práci a kvalitním surovinám. To jsou hlavní zásady, kterých se dodnes drží pracovníci Pivovaru Litovel, jenž byl slavnostně otevřen v roce 1893 jako ryze český vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli. Historie pivovaru je lemována četnými úspěchy a oceněními z mnoha výstav a gastronomických soutěží v tuzemsku a zahraničí. Portfolio Pivovaru Litovel tvoří piva vařená tradičními postupy na předem danou stupňovitost, otevřeným kvašením a dlouhým dozráváním v ležáckém sklepě. Zaměřuje se také na pivní speciály a nechybějí ani pivní mixy.