Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

V Beskydech mu něco chybělo, a tak pod horami postavil „malý velký“ pivovar!

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaRadas

Rozvoj malých pivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a nezadržitelně se blíží ke čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT je pravidelně mapuje prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude i v roce 2017 pro čtenáře objevnou cestou za poznáním tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Díky dlouholetému podnikání si můžete vydělat slušné peníze a ty pak utratit nebo třeba investovat. Pan Radúz Mohyla ze Stříteže si zvolil druhou variantu. Prakticky ze dne na den se rozhodl, že si v obci s tisíci obyvateli v podhůří Beskyd postaví svůj vlastní pivovar zvaný Radas a že to zkusí rozjet docela ve velkém.

Nejen o tom, co jej k tomu vedlo a jak se mu jeho záměr daří plnit, bude náš dnešní 29. díl seriálu Pivní mapa.

Po dvaceti letech začal „nový cirkus“
V minulosti bylo jeho „byznysem“ zpracování kůže do podoby nejrůznějších doplňků a mezi jeho zákazníky patřily také pivovary.

„Dá se říct, že vydělané peníze jsme vložili zase tam, kam patří. Do piva. Celý cirkus tak začal po dvaceti letech znovu,“ říká s úsměvem Mohyla, který začal o výrobě vlastního piva uvažovat v roce 2012. Žádné fráze o strategii a podnikatelských záměrech od něj ovšem neuslyšíte.

„To nás napadlo u piva. Kolega neměl v hospodě dobré pivo, a tak mi řekl, postav si svůj pivovar. Tak se stalo. Bylo to jednoduché,“ pokračuje muž, který díky svým zkušenostem znal pivovarský obor z hlediska obchodu, výrobu poznával až v praxi.

Během jednoho roku vybudoval z vlastního domu stojícího přímo u frekventované silnice mezi Frýdkem-Místkem a Třincem bez nadsázky čistě produkční kolos mezi malými pivovary. Jedná se o malý průmyslový pivovar s maximální kapacitou 20 000 hektolitrů.

„První vaření bylo zrovna ve stejný den, jako byl ve Vatikánu zvolen papež František, tedy 13. března 2013. Byla zima a bílý kouř příznačně stoupal kromě Vatikánu k nebi taky u nás z varny,“ vybavuje si Mohyla paralelu se zcela jiným světem.

Živí je zahraniční spolupráce
Po čtyřech sezónách provozu je spokojen s tím, že si pivo značky Radas vytvořilo okruh svých pravidelných zákazníků a odběratelů. „Mrzet“ jej může snad jen to, že převážná část produkce jde mimo region, tedy do Polska a na Slovensko. Něco málo prodá „kolem komína“ a pak také do obchodních řetězců.

„Zahraniční spolupráce nás živí. Jezdí si k nám pro pivo, protože vědí, že je u nás od malých pivovarů velice dobré. Vždyť nejsme jediní, kteří vyvážejí a nakonec to dělají i velké pivovary,“ podotýká zakladatel pivovaru, který se od počátku drží kréda vařit pivo „Beskydské a naše“.

Co to znamená? Z hlediska chuti je to snadné. Pivo ze Stříteže má být pořádně hořké a řízné tak, jak tomu v Beskydech kdysi bývalo. „Naše pivo je to proto, že tady na rozdíl od velkých koncernů, které mají zahraniční vlastníky, platíme daně a snažíme se v těžkých podmínkách podnikat,“ vysvětluje Mohyla.

Přestože má prakticky největší z malých pivovarů v celém regionu, vsadil na princip rodinného podniku, o který se starají čtyři lidé. Syn se naučil pivo vařit, manželka pomáhá s účetnictvím a dcera s marketingem. O obchod se stará hlava rodiny. Víc není třeba.

„Ze začátku jsme tady měli garanta, sládka Martina Vrbu, který nám vždy poradil a potom už začal vařit syn. Myslím si, že se to naučil dobře a že pivovar je, co se týče kvality, profesionální,“ doplňuje zakladatel, jenž se nebál investovat do moderní automatizované technologie. „Levné“ experimenty odmítl.

Hlavní značkou je Lysá hora
Ve škále piv se chtěl Radas vždy držet klasiky. Hlavní značkou jeho sortimentu je světlý ležák, dvanáctka Lysá hora. Daleko za ní je potom světlá jedenáctka a polotmavá čtrnáctka. Tato piva jsou v nabídce stále společně s řadou ochucených piv vyráběných přidáním macerátů nejčastěji ovocného typu.

„Moc jsem tomu nefandil, ale zkusili jsme to a nakonec se i tato piva ujala. Pořád je to lehce ochucená jedenáctka. Uchytilo se také zelené pivo, které vaříme na Velikonoce a na svatého Patrika. Svoje zákazníky si našlo,“ vykládá pivovarník, který se v rámci dalšího rozvoje věnuje vaření piva pro další lokální „horské“ značky. Po Lysé hoře a Pradědu se letos chystá i na Ještěd a Sněžku.

V tom rozhodně není sám, kdo vaří piva i pro zájemce z jiných regionů. Podstatné podle něj je, aby pivovar žil a fungoval. „Jde to, protože lidé chtějí stále více domácí produkci, tak to je se vším, nejen s pivem. Kdo chce, vidí rozdíl mezi chemickým pivem a tím, které je živé, kvalitní a dělané starým způsobem,“ myslí si Mohyla.

Svým příběhem možná vypadá jako svéráz, který to prostě risknul a klidně si „na vesnici“ postavil „malý velký“ pivovar. Jasně, většinou je to tak, že doma pak není nikdo prorokem, ale důležité je prosadit se časem tam, kde o pivo mají zájem a kde jim chutná.

Neuvažuje, že by jednou otevřel u pivovaru aspoň malou hospodu?
„Možná, že by tu mohla být jako před třiceti lety, kdy jsem dům koupil, ale mým cílem to není. Hospody to mají dneska těžké, staré časy jsou pryč. Když si vzpomenu, jak to kdysi hučelo v pivnici U křivého psa ve Frýdku-Místku, kde se sedělo i na parapetech a my prodali denně 15 hektolitrů piva. To byl, pane, fičák,“ vrací se na závěr do nostalgické minulosti náš průvodce.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Pivovar Radas
Místo: Střítež 98
Druhy piv: všechna piva jsou spodně kvašená a filtrovaná, celoročně je v nabídce světlý ležák 11° a 12° Lysá hora, dále také polotmavý speciál 14° a více než deset druhů ochucených piv, během roku vaří také speciál – zelené pivo 12°
Stáčení a prodej: v pivovaru standardně plní 30 a 50 litrové KEG sudy a 1,5 litrové pet lahve
Výstav: více než 10 000 hektolitrů za rok

Komu nejvíc chutnají hořká piva? Češkám nad padesát

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

České pivovary by si měly předcházet ženy. Hlavně již zralé dámy totiž dávají přednost pivům s vyšší hořkostí, což je zpravidla doména českých ležáků. Naopak Maďarkám nebo Slovenkám stejného věku chutnají spíše takzvaná europiva, tedy nápoje s nižší hořkostí. „Češky, zejména nad padesát let, výrazně preferují tradiční hořká piva, dokonce víc než čeští muži," uvedl Jaromír Fiala z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Je spoluautorem průzkumu v zemích visegrádské čtyřky, na který finančně přispěl Mezinárodní visegrádský fond. Výzkum pak potvrdil, že ve všech sledovaných zemích mají lidé spíše rádi tradiční domácí piva se stupňovitostí 11,5 až 12. „Na druhou stranu piva s vyšší stupňovitostí už jim zase tolik nechutnala. Čeští muži si ale silnější pivo klidně dají," upřesnil Fiala.

Nicméně výsledky výzkumu, který vyjde v jarním čísle časopisu Kvasný průmysl, ukazují, že české tradiční pivovary se o zákazníky být nemusí. Stejně tak pěstitelé surovin, které se pro výrobu českého piva používají. Zbystřit by ale měly například pivovary u našich severních sousedů, neboť mladí Poláci dávají stále častěji přednost méně hořkým pivům evropského typu. „Je otázka, zda se polské pivovary nemají více orientovat na evropský typ piva," řekl Fiala.

Pivovarů přibývá
Vývoj posledních let dává výzkumu za pravdu. Nejen v České republice prudce roste počet minipivovarů, které nevaří pouze pivní speciály, ale i tradiční české ležáky. „Tento trend začal ve Spojených státech jako reakce na stále unifikovanější výrobu. Navíc se pivo zbavilo nálepky, že se jedná o nějaký podřadný nápoj, čemuž hodně napomohl například Michael Jackson (pozn. red.: nejedná se o zesnulého zpěváka, ale světového degustátora)," uvedl ředitel Zámeckého minipivovaru Zábřeh Radovan Koudelka. Dnes lze v Česku napočítat 377 pivovarů různých velikostí, přičemž podle odborníků bude jejich počet ještě narůstat.

Mladí pijáci
A budou se muset snažit, protože při výběru piva je mezi českými muži i ženami nejčastějším kritériem chuť. Stejně tak je pro ně důležitá značka. „Mezi deseti českými konzumenty bychom našli přibližně jen jednoho, který se většinou nezajímá o značku a typ piva, které si kupuje, a téměř žádného, který by se o to nezajímal vůbec," vysvětlil nedávno sociolog Jiří Vinopal, který se výzkumem vztahu Čechů k pivu zabývá už dlouhou řadu let.

V Česku hořká piva preferuje i mladší generace pijáků. V tomto ohledu mohou být české pivovary spokojeny, zvlášť když jim počet konzumentů ještě vzrůstá. „Již třetím rokem sledujeme patrný nárůst množství vypitého piva konzumovaného nejmladšími ženami ve věku 18 až 29 let," dodal Vinopal.

Novým obchodním ředitelem Pivovarů Topvar je Martin Grygařík

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Martin Grygařík se stává novým obchodním ředitelem pro Pivovary Topvar. Na Slovensko přichází s 22 letou zkušeností z obchodu v Plzeňském Prazdroji, kde působil poslední dva roky na pozici obchodního ředitele pro Off trade (obchodní řetězce a maloobchod).
Martin Grygařík

Martin Grygařík, jako obchodní ředitel pro segment obchodu a obchodních řetězců Plzeňského Prazdroje, lídra na trhu pivovarnictví v České republice a jednoho z největších dodavatelů do řetězců, prokázal schopnost dosahovat výborných obchodních výsledků i vedení velmi efektivních týmů napříč různými odděleními v rámci pivovaru.

Svou kariéru začal v roce 1995, kdy přímo po vysoké škole nastoupil do pivovaru Radegast, postupně se propracoval díky svým úspěchům přes manažera obchodu pro klíčové zákazníky, ředitele pro klíčové zákazníky a další pozice v obchodním oddělení pivovarů Radegast a po sloučení i Plzeňského Prazdroje.

„Mým hlavním úkolem v nové roli bude nadále posilovat konkurenceschopnost Pivovarů Topvar v oblasti prodeje v obchodech a obchodních řetězcích i v segmentu hospod a restaurací. Moc se na tuto novou pracovní výzvu těším a také na to, že budu moci navázat na výborné úspěchy mého předchůdce, Štefana Finty, v posilování tržního podílu v uplynulých sedmi letech“, říká Martin Grygařík.

Dosavadní obchodní ředitel Pivovarů Topvar Štefan Finta se rozhodl po sedmi letech společnost opustit a vyjít vstříc novým pracovním i osobním výzvám.

Nachmelená opice v Krnově uvařila nejlepší světlý ležák roku 2016

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Bruntálský deníkAutor:Gabriela MathiasováNachmelená Opice

Milovníci piva a krnovští patrioti mohou slavit. Nejlépe ležákem 11 z produkce Nachmelené opice. Toto krnovské pivo totiž získalo titul Nejlepší nový světlý ležák roku 2016.

Krnovský řemeslný pivovar Nachmelená opice dělá Krnovu dobré jméno. Jedenáctistupňový ležák z jeho produkce byl odborným časopisem Pivo, Bier & Ale zařazen mezi vítěze Výročních cen 2016 a ohodnocen titulem Nejlepší nový světlý ležák roku 2016.

Je to už druhé významné ocenění produktu tohoto pivovaru, který má za sebou teprve rok fungování. Na jaře se krnovský pivovar přihlásil do degustátorské soutěže Jarní cena českých sládků ve Zvíkově. V konkurenci 124 pivovarů z celé České republiky a Slovenska uspěli s pivem Easter stout.

„Naše pivo Easter stout, které jsme v našem krnovském pivovaru vařili vlastně úplně poprvé, se hned umístilo na bronzové příčce v kategorii stoutu, což je pro nás obrovský úspěch," uvedl při té příležitosti sládek Michal Kuřec.

HLAVNÍ JE PITELNOST
Časopis, který je zaměřen na osvětu a podporu kvality českého piva, hodnotí současný trh s pivem jako náročný. „Pivovary tuto výzvu přijímají bez rozdílu velikosti. Pokud na trh přišly nově, prosadí se díky své preciznosti. Musejí nabídnout lepší pivo než konkurence. Milovníci piva žádají překvapení a stále více si potrpí na kvalitu zvládnutou do všech detailu," uvedli autoři článku o výročních cenách.

Tradičním svorníkem při hodnocení českých piv, ať již jde o ležák nebo pivo typu ale, pak podle nich zůstává pitelnost. Nejlepší nový světlý ležák roku 2016 Ležák 11 Nachmelená opice má obsah alkoholu 4,5 procenta a jeho tvůrcem je Michal Kuřec.

Mezi dalšími oceněnými produkty v různých kategoriích byl například tmavý speciál Krušovice Dark Chilli, tmavý ležák Salzberg pivovaru Slaný, světlý nefilstrovaný ležák Pilsner Urquell nebo Alois 14 pivovaru Uhříněves.

Minipivovary nekonkurují těm průmyslovým. Oběma sektorům se nyní daří, říká Maier

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Zet.czAutor:Aleš Svoboda

Český pivovarnický trh zažívá nyní dobré časy. V posledních letech rostou zisky velkým pivovarnickým hráčům i populárním minipivovarům. Ty je podle specialisty na ekonomiku pivovarnictví z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Tomáše Maiera třeba vnímat jako dva sektory, které se vzájemně doplňují a vzájemně si nekonkurují.

Pivovarnictví se po letech, kdy se na něm podepsala ekonomická krize, vrací k růstu. „Drtivá většina pivovarů je docela dobře zisková a minipivovary nám tu vyrůstají jak houby po dešti. Za loňský rok to bylo někde kolem 50 nových minipivovarů. Ať už sektoru minipivovarů, tak sektoru průmyslových pivovarů se daří,“ řekl na rádiu Zet Maier. Oba sektory je pak podle Maiera třeba vnímat odděleně. Není to tak, že by si navzájem konkurovali a přetahovali si zákazníky. „Velké průmyslové pivovary se ve většině své produkce zaměřují na trochu jiného zákazníka,“ řekl.

Struktura spotřebitelů se mění
Čím dál více ale klesá výstav sudového piva, který podle Maiera ještě nějakou dobu klesat bude. Kopíruje totiž trend v zahraničí. Dnešní spotřebitelé méně chodí do hospod. Své oblíbené, běžné pivo si rádi dopřejí doma a do restauračních zařízení pak chodí ochutnávat nová nebo speciální piva. Promlouvá do toho do jisté míry i stoupající cena piva v hospodách. „Nerad bych se ale dožil doby, kdy by to bylo jako ve Spojených státech, kde je pouze asi 10 procent piva prodáno v sudech a zbytek v různých plechovkách a jiných baleních,“ řekl. Od toho je ale přeci jen Česká republika daleko, podíl sudového výstavu zde činí asi 40 procent.

Někteří analytici ale hovoří o tom, že se předpokládaný úbytek hospod ve spojitosti se zavedením elektronické evidence tržeb (EET) projeví i do rychlejšího snížení výstavu sudového piva. S tím však Maier nesouhlasí. Podle něj na to bude mít EET minimální vliv.

V souvislosti s EET také se v řadě hospodách zvýšila cena piva. Za stoupající cenou piva ale Maier vidí zejména snahu pivovarů udržet si ziskovou marži. „Z 90 procent je český trh s pivem nadnárodními akciovými společnostmi a akcionáři pochopitelně chtějí, aby byl generován zisk,“ řekl s tím, že Češi jsou sice citliví na zvyšování cen piva, ale i přes to se za pár týdnu vrátí ke své obvyklé spotřebě.

Neúroda chmele připravila prodejce o desítky milionů

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:E15.cz

Kvůli předloňským vedrům bylo málo chmele a jeho cena stoupla. Ani to ale tržbám za prodej nepomohlo.

Velmi podprůměrná úroda chmele na podzim 2015 se podepsala na tržbách za zelené zlato. Příjmy hlavního obchodníka s chmelem, společnosti Bohemia Hop, za prodej klesly v účetním roce od předloňského července do loňského června o téměř desetinu na 312 milionů korun. Zavedl ovšem úsporná opatření, díky nimž se mu podařilo zpětinásobil zisk na 5,1 milionu korun.

„Byla to již třetí sklizeň s podprůměrnou produkcí za poslední čtyři roky. Na trhu tedy již nebyly zásoby českého chmele ze starších sklizní, které by tento výpadek mohly kompenzovat,“ uvedl předseda představenstva firmy Zdeněk Rosa. Předloni pěstitelé sklidili kvůli vysokým teplotám 4843 tun chmele, což byla druhá nejnižší úroda od roku 2010.

Chuť si mohli spravit při loňské sklizni, která by podle dřívějších odhadů měla dosáhnout šesti tisíc tun – byť i toto množství znamená z dlouhodobého hlediska průměr. V důsledku neúrody zdražil chmel. Obvykle se dá tuna chmele koupit za dvě stě až tři sta tisíc korun, předloni stál až dvojnásobek. Ani to ale tržbám nepomohlo. Proti neúrodě se pivovary brání uzavíráním dlouhodobých smluv.

„Po sklizni následovala velmi složitá jednání s odběrateli, protože celková produkce spojená s nízkým obsahem hořkých látek neumožnila naplnit smluvní objemy,“ uvedl Rosa. „Řada pivovarů narážela na problém již tak nízkého stavu zásob. Se všemi odběrateli se však podařilo najít shodu a řešení do doby další sklizně,“ dodal.

Pivovar Zubr navázal na loňské dobré výsledky

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:První zprávyZubr

Celkový výstav pivovaru Zubr vroce 2016 dosáhl 255.000 hektolitrů, tedy stejně jako v roce předcházejícím. Na udržení stejné úrovně produkce měl vliv především rostoucí export a také nový a moderní design lahví a přepravek.

Naopak o dvě procenta poklesl prodej v sudech na tuzemském trhu. V letošním roce se chce pivovar opět zaměřit na širokou nabídku oblíbených pivních speciálů, v létě pak do stálého sortimentu zařadí novinku.

„Těší nás, že jsme v loňském rocev celkovém prodaném objemu piva navázali na rok předchozí. Důvodem poklesu prodeje sudového piva na tuzemském trhu bylo horší počasí v sezóně a také se začal koncem roku negativně projevovat vliv zavedení EET. Doufáme, že se nám podaří tyto výsledky udržet i v roce letošním, i když to bude o mnoho těžší. S ohledem na dopad EET se dá totiž očekávat, že poroste prodej lahvového piva na úkor sudového,“ komentuje situaci na pivním trhu Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr a pokračuje: „Pro násčepované pivo i podpora provozoven nadále zůstává prioritou. I proto budeme například pokračovat v rozšiřování sítě nájemních provozoven.“

V loňském roce si pivovar Zubr pronajal od majitelů zhruba čtyřicítku provozoven, kterédále poskytuje prověřeným podnikatelům. Tento model se osvědčil jako efektivní způsob, jak zabránit uzavírání provozoven především na malých obcích, kde je často problém najít spolehlivé nájemce.

Kromě podpory piva sudového se pivovar zaměřuje i na rozšiřování maloobchodní distribuční sítě. Nově jsou produkty pivovaru Zubr k dostání v plošné distribuci například v hypermarketech Albert.

„Daří se nám nejen na domácím trhu, kde pokračujeme v rozšiřování celorepublikové distribuce, ale také v exportu, který kontinuálně roste. Jsem přesvědčen, že zvýšení prodejů pomáhá i nový design obalových materiálů, především lahví a přepravek, který jsme představili na jaře. Budujeme novou image pivovaru jako moderní značky, která si zakládá na tradici i kvalitě,“ říká Tomáš Pluháček.

Nejvýznamnější vývozní destinací nadále zůstává sousední Slovensko. Mezi nové destinace se v loňském roce zařadil například Izrael, když pivovar Zubr získal certifikát košer. Ten se se zhruba čtyřmi tisíci vyvezenými hektolitry piva Zubr stal jedním z největších importérů přerovského piva.

V letošním roce se pivovar Zubr opět zaměří na širokou nabídku pivních speciálů, v loňském roce jich představil hned sedm, což bylo nejvíce v historii pivovaru. Novinka se objeví i ve stálém sortimentu. Pivovar se v letošním roce také chystá na oslavy 145 let od položení základního kamene, jejichž hlavní část se odehraje na již tradiční dubnové slavnosti v prostorách pivovaru,v červnu pak nebude chybět oblíbený hudební Zubrfest.

Pivovar Zubr loni navzdory chladnějšímu létu udržel výstav piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKZubr

Přerovský Pivovar Zubr v roce 2016 navzdory chladnějšímu létu udržel produkci piva na předloňské úrovni 255.000 hektolitrů, která byla nejvyšší za posledních několik let. Vzrostl export, naopak prodej sudového piva v tuzemsku mírně klesl, řekl ČTK ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Prodej sudového piva Zubr se v roce 2016 v Česku meziročně snížil o dvě procenta. "Důvodem poklesu prodeje sudového piva na tuzemském trhu bylo horší počasí v sezoně a také se začal koncem roku negativně projevovat vliv zavedení elektronické evidence tržeb," uvedl Pluháček.

Rostoucí vývoz ale nakonec podle něj pomohl udržet výstav Pivovaru Zubr na předloňské úrovni. Pivovar Zubr v roce 2016 zároveň rozšířil prodej v tuzemské maloobchodní síti. Nově jsou jeho piva k dostání například v hypermarketech Albert. "Daří se nám nejen na domácím trhu, kde pokračujeme v rozšiřování celorepublikové distribuce, ale také v exportu, který kontinuálně roste," řekl Pluháček. Pivovar Zubr loni exportoval první čtyři tisíce hektolitrů piva do Izraele. Vývoz do této blízkovýchodní země přerovskému Pivovaru Zubr zařídila česká firma, která má v Izraeli obchodní aktivity. Izrael se tak podle Pluháčka zařadil mezi největší importéry přerovského piva.

Hlavním vývozním teritoriem Pivovaru Zubr loni zůstalo Slovensko, pivovar ale vyváží také do Švédska, Estonska či Finska. Přerovské pivo bylo nově vyváženo do Číny a na Kapverdské ostrovy. "V zahraničí je zájem hlavně o pivo v plechovkách," řekl Pluháček. Pivovar Zubr loni opět zabodoval v degustační soutěži České pivo. Ležák Zubr Grand se stal vítězem v kategorii jedenáctistupňových piv a ocenění si odnesla i piva Zubr Gold a Zubr Classic. "Ležák Zubr Grand se po dvou letech, co je na trhu, stal naší nejprodávanější značkou. Tvoří už zhruba 60 procent námi distribuovaného piva," řekl Pluháček.

Pivovar Zubr patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Jihomoravské minipivovary hlásí nárůst výroby a prodeje

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Minipivovarům v Česku se daří, řada z nich roste a investuje do rozšíření kapacit. Platí to i pro řemeslné pivovary z jižní Moravy.

Růst prodeje vykázal například brněnský minipivovar Hauskrecht. Firma zaznamenala jak nárůst tržeb, tak i prodaných hektolitrů. „Zatímco prodej výčepních piv se meziročně téměř nezměnil, došlo k dvoucifernému procentnímu nárůstu prodeje ležáků i speciálů,“ uvedl sládek Petr Hauskrecht.

Firma investovala do zkvalitnění a rozšíření výroby pivovaru Na porážce (v areálu bývalých brněnských jatek) a také do pořízení nových nerezových sudů.

Podle Hauskrechta je jedním z trendů dnešní doby rostoucí obliba prodeje piva přímo z pivovaru, kde se kupující může na vlastní oči přesvědčit, jak a kde se jeho oblíbená značka vaří. Pivovar chce proto letos upravit prostory svého Brewhouse Shopu.

Vyprodaný Lucky Bastard
Rok 2016 byl zlomový pro brněnský Lucky Bastard. Ten vyrobil nejvíce piva za celou dobu svého fungování. „Kapacita byla naplněna na 100 procent, od března jsme měli velké problémy stačit poptávce našich zákazníků,“ uvedl jednatel společnosti Jan Grmela.

Minipivovar se na podzim přestěhoval do nových prostor s novým vybavením. Nová varna má šestkrát větší kapacitu než ta původní.

„Zájem o pivo nás upřímně překvapil, prvních pět várek se prodalo během prvního měsíce fungování v podstatě bez jakékoli propagace,“ dodal Grmela.

O deset procent vzrostl výstav Slavkovského pivovaru, který vyrobil 3800 hektolitrů piva. „Pivovar funguje na hranici svých kapacit a vyrobit více piva by sice nebylo nemožné, nicméně pro provoz již dosti složité.

Dalo by se říci, že jsme tedy se současnou situací spokojení,“ uvedl šéf obchodu pivovaru Zdeněk Vlček. Pivovar do budoucna chystá změny. „Rok 2016 byl sice úspěšný, ale ukázal nám i několik překážek a slabin a právě ty chceme v budoucnu eliminovat,“ dodal Vlček.

Boom pokračuje. Loni vznikly desítky nových pivovarů

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Zatím to vypadá na nekončící party. V České republice loni přibyly další čtyři desítky minipivovarů a nic nenasvědčuje tomu, že by boom, který se nastartoval před několika lety, měl brzy skončit. „Nikdo nemůže odhadnout, jak dlouho to ještě může trvat," míní člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka, který je zároveň ředitelem Zámeckého minipivovaru Ostrava–Zábřeh.

Podle specializovaných serverů Pividky.cz nebo Pivníci.cz je v současnosti v České republice 377 pivovarů, přičemž 44 se řadí do kategorie průmyslových pivovarů. Zbytek připadá na minipivovary. Loni tak v pivní mapě přibyly například Továrna Slaný nebo Nový svět v Čečelicích. V Mikulově zase začaly fungovat Wild Creatures, první pivovar v Česku, který vyrábí pivo spontánním kvašením.

Podle některých názorů by se Česko mohlo nakonec dočkat historické hranice, kdy tu asi před 120 lety bylo tisíc pivovarů. „U nás může být reálně 700 až 800 pivovarů. Dál to už asi nepůjde," myslí si ale předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Prostor pro stovky nových pivovarů vidí i Koudelka. „Místa je tu dost. Třeba v Ostravě vidím prostor ještě pro deset až patnáct nových minipivovarů," upřesnil.

Jenomže s přibývajícím počtem podniků bude přibývat i těch, které svou činnost ukončí. Loni to byly tři a od začátku 90. let, kdy začaly nesměle vznikat první pivovary, zavřelo krám 38. Loni skončil například pivovar Lukov nebo Galant. „Trend, kdy některé minipivovary nevydrží, začíná. Přežívat budou jen ty známé, ty, které vaří dobré pivo, a potom místní, které sice nejsou postavené na turistech, ale budou k nim mít vztah místní lidé. Bude také záležet na tom, jestli byly postaveny jenom pro vydělávání peněz, nebo jestli majitelé mají k oboru vztah. Je to znát," vysvětlil Elrich.

Zatím ovšem pivovary nekončí kvůli tomu, že by jejich produkce byla nepoživatelná. „Někdy je to špatnou ekonomikou, zpravidla se ale nedohodli partneři," vysvětlil Koudelka, podle něhož jsou pivovary stále dobrou investicí. „Nelze očekávat návratnost dva nebo tři roky, ale deset až dvanáct let, což je taky velmi dobré," upřesnil ředitel.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:354.997/4.997