Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nešťastné až katastrofální a likvidační. Tak hodnotí někteří hospodští na Karvinsku návrh vlády na zvýšení DPH u čepovaného piva z 10 na 21 procent. To bude mít za následek zdražení samotného piva.

Jak to asi ponesou hosté? Nepovede to v konečném důsledku ke krachu hospod a restaurací, které stojí a padají právě na pivu? Tyto otázky nyní rezonují hospodami na Karvinsku.

„Je to katastrofální a likvidační rozhodnutí,“ říká na téma zvýšení DPH na čepované pivo majitel Restaurace a baru Blesk v Havířově-Šumbarku Radomír Dian. „Víte o jiné možnosti, než zdražit pivo, pokud chceme přežít? Jsem si jistý, že pro některé hospody toto bude mít fatální následky,“ říká Dian.

Mezi podnikateli v pohostinství se ale najdou i optimisté, nebo možná ještě lépe řečeno - realisté. „Už se mluví o tom, že zdražení bude o tři až šest korun. Řekněme, že o tu vyšší částku to bude v Praze či na frekventovaných turistických místech. Tady u nás na Ostravsku třeba o tři koruny. Budeme se snažit zvýšit cenu tak, aby byla pro lidi přijatelná,“ říká René Gruszewski, majitel pivnice Centrum v Orlové-Lutyni.

Je mu prý jasné, že zákazníkům se to nebude líbit. „Nebudou šťastní a budou remcat, tak jako remcali, když se zdražovalo kvůli energetické krizi. Ale pak pochopili, že to jinak nejde a přijali to. Odhaduju, že to potrvá tak měsíc a pak to lidé stejně přijmou jako fakt. Možná si nedají plzeň, která po zdražení bude šplhat k šedesáti korunám, ale dají si radegast,“ uvažuje Gruszewski.

V důsledku zdražení ale počítá i on s úbytkem hostů a také s tím, že někteří lidé začnou více kupovat pivo lahvové a místo v hospodě jej budou pít doma u televize. Přesně takový plán mají dva muži, kteří v pátek dopoledne právě před pivnicí Centrum debatovali na aktuální pivní téma.

Lahváče místo točeného?
Stejně jako René Gruszewski, který mluví o tom, že se zvýšení DPH na čepované pivo ještě více rozevřou nůžky mezi točeným a lahvovým pivem, což bude mít za následek úbytek lidí v pivnicích, vidí vývoj i Radomír Dian z Havířova. „Ono je to tak, že čím dál více lidé pije levnější lahváče namísto točeného piva už dnes,“ upozorňuje Dian.

Jana Šrubařová, provozovatelka dvou karvinských a jedné pivnice v Orlové, je si situací smířená. „Zdražuju vždy, když zdražují pivovary. Upřímně? Stejně s tím nic nenaděláme, já se vždy přizpůsobím,“ řekla Deníku Šrubařová.

Stejně jako na samotné restaurace, dopadne zvýšení DPH i na pivovary. „Doba je zlá a toto je další krok vedoucí možná až k záhubě. Co vypukl covid, tak je situace horší a horší, vždy se něco přidá - jednou covid, pak energetická krize, válka a teď zvýšení DPH,“ postěžoval si provozní karvinské restaurace Ovečka Jakub Kostura. Jedenáctka tamního piva značky Larische se dnes v restauraci prodává za 39 korun.

Podle provozního z Ovečky hosté v restauraci nemají problém dát za pivo šedesát korun. Ale je prý stále těžší vejít se do této částky s náklady a zachovat si přiměřenou marži. „Zdražující suroviny, energie, musíte platit nájem a zaměstnance, kterých se koneckonců poslední roky vůbec nedostává,“ říká Kostura. Problém je podle něj hlavně v zimním období, kdy lidé do hospody chodí čím dál méně.

Majitel karvinské restaurace Chachar Lukáš Rychlý je prý sám zvědavý, jak se situace po zvýšení DPH vyvine a co způsobí. „Zdražení bezesporu určitě. My jediní ve městě máme tankovou plzeň, ale na pivu nejsme úplně závislí, drží nás jídlo v restauraci a rozvoz,“ říká Rychlý, jenž po zvýšení ceny piva, které dnes prodává za 49 korun, počítá s odlivem zákazníků.

„Krachy přijdou. A náš úkol je nebýt mezi těmi, kdo zkrachujou. Paradoxně, když někdo zkrachuje, jeho zákazníci přejdou k tomu, kdo přežije, takže to může mít v konečném důsledku i takovýto pozitivní efekt,“ dodává Lukáš Rychlý.

Vláda Petra Fialy avizovala, že se čepované pivo vrátí zpět z desetiprocentní daňové sazby do jednadvacetiprocentní. V těchto dnech se záměr vlády stal i ve frýdeckomísteckých hospodách žhavým tématem. Pro některé prý až existenčním či zavánějícím změnou životního stylu!

„Vláda, které jsem věřil a dal jí hlas, u mne o ten hlas přišla,“ poslal do Prahy jasný vzkaz Michal Prokeš provozující Verandu & Penzion Řízkárna, kde mají na čepu dvanáctku Radegast za čtyřiačtyřicet korun.

Tu naposledy ji zdražoval na podzim kvůli rostoucím cenám energií. „Když s vyšší daní budu chtít udržet stejnou marži nákupu a prodeje, jeho cena se bude blížit k padesátikoruně. A spolu s vysokými zálohami by to mohlo znamenat i zánik. Už teď mi je líto těch, kteří v branži skončili a nevydrželi,“ nechal se slyšet.

tamgasti chodící ve Frýdku-Místku, jak jinak, právě na dvanáctku z Nošovic, na vládní plán svorně nadávají. „Kdysi jsme si dali pět šest piv, dneska s bídou dva tři kousky. A když zase zdraží, tak asi budeme pít z malých štamprlí,“ mudrovali naštvaně v podniku U Antoníčka.

„Kdo to bude za ty ceny pít? O šest korun, to už přestanu na pivo chodit!“ zaznělo zase ve Smog Baru. „Alkohol je alkohol, tak proč zvýhodňovat víno? Asi přejdu na pití vína,“ vedly se podobné řeči v Pivnici Růžový Pahorek.

A tam se také ozvala zpoza pípy i výčepní: „Na jedné straně chtějí, ať máme práci, ale jak dají ceny piva nahoru, takže tu práci za chvíli mít ani nebudeme. Plno hospod už položil covid a teď nás dorazí cena piva, protože lidi na to nebudou mít a začnou pít doma.“

Jinde uváděli, že informace o návratu čepovaného piva z 10% na 21 % (daň se snižovala v květnu 2020 právě kvůli situaci vyvolané koronavirovou nákazou), je příliš čerstvá, aby na ni mohli adekvátně reagovat. „Fakt nevím, nechci střílet od pasu. Zatím držíme cenu, lidé se k nám vrátili a začali na pivo chodit. Uvidíme, co bude dál,“ líčil Daniel Slíva za Nádražky na železničních stanicích ve Frýdku-Místku a Frýdlantě nad Ostravicí.

„Neřeším, člověk se musí státu i zákonům přizpůsobit,“ vzkazuje zase hospodský Karel Král od Gustlíčka.

Provozní z Ondráše ve Sviadnově Deníku sdělila, že i tady by třiačtyřicet korun za dvanáctku Radegast zachovali. I když kdo ví? „Na deset piv už se dneska málokde chodí. K nám ne, my jsme hlavně restaurace s dobrým jídlem. Místní tu samozřejmě zajdou večer posedět, ale, že by vyloženě lopali, to ne,“ popisovala.

„Pije se pořád, lidi chodí a je jich dost. Nevidím tady pokles hostů, ale spíše menší četnost. Nedají si v hospodě třikrát do týdne, ale jen jednou nebo dvakrát,“ přidal zkušenost Jan Poloch ze sítě podniků Radegastovna – Tankovna. A i v té frýdeckomístecké na Růžovém Pahorku nevyloučil, že by se změna ve zdanění čepovaného piva mohla projevit na ceně. Snad o tři až pět korun.

Zpráva z Prahy zaskočila také Libora Trávníčka, který se chystá v půlce května oživit „slavný“ podnik Čekanka u frýdeckomísteckého nádraží. Už však ne s Radegastem čepovaným čtyřiadvacet hodin nonstop, nýbrž s Bernardem. „Ze strany vlády došlo k opatření na snížení dluhu, který tady nechaly minulé vlády. To znamená, že se to dotkne nás všech, a i já to budu řešit,“ dodal.

I když se cena piva vlastně nezmění, vyšší DPH ho zdraží. Balíček vládních opatření totiž posunul točené pivo, které bylo původně v nejnižší desetiprocentní daňové sazbě, do sazby 21procentní. Restauratéři a hospodští na Ústecku neskrývají rozčarování. Současná drahota jim odvádí zákazníky a štamgasty do supermarketů, kde kupují levnější piva lahvová. Sami štamgasti pak doufají, že budou mít alespoň na desítku, když se sudové dvanáctky nebo jedenáctky změní v takřka nedostupný luxus.

Například provozovatel Air Restaurantu Petrovice Daniel Doležal tvrdí, že zdražení piva sníží návštěvnost jeho podniku a zabije prodej sudového piva. „Už teď jsou ceny vysoké. I náklady na čistění, takže pro hospodu už není prodej sudového piva rentabilní. Je to paradox, jelikož lahvové stojí kolem deseti korun a sudové kolem dvaceti. Takže se spíš vyplatí lahvové než sudové, ale bude to na úkor kvality. Jinde ve světě je větší balení levnější a menší dražší. Jezdí mi sem zákazníci z Německa, a i oni si toho už objednají méně. Čeští klienti už na pivo nepřijdou, aspoň ne na čtyři pět kousků, jako to bývalo dřív zvykem. Vláda víc vydá, nehospodaří a takhle to dopadlo,“ zlobí se Doležal.

Podle Rodinného pivovaru Bernard ohrozí růst daně z přidané hodnoty (DPH) u čepovaného piva z nynějších deseti na 21 procent především malé venkovské hospody. Pokud zdražení piva povede k tomu, že ho lidé budou kupovat méně, je podle mluvčího pivovaru Radka Tulise otázka, jestli zvýšení daně skutečně přinese vyšší výnos státu.

Pivovar Bernard loni vystavil přes 398 000 hektolitrů piva. V sudech prodává 63 procent produkce, odběratelů na něj má v Česku okolo 3700. Obecně se podle mluvčího na českém trhu prodávají dvě třetiny baleného piva a třetina v sudech.
Zvýšení sazby DPH u čepovaného piva je jedním z opatření chystaného vládního úsporného balíčku, který zástupci vládních stran představili ve čtvrtek.
"Je to úplně jiný způsob přemýšlení než třeba na Slovensku nebo ve Velké Británii, kde naopak daně na čepované pivo snížili, aby obor podpořili," uvedl Tulis. Připomněl to, že se pivovary musely vypořádat s dvouletými opatřeními proti koronaviru a teď s dopady inflace. "Zdražení čepovaného piva logicky vede k tomu, že se nebude prodávat tolik jako doposud," uvedl.
Změny u odběratelů podle pivovaru nastaly už loni, kdy některé restaurace zkrátily provozní dobu, místo obvyklých šesti nebo sedmi dnů v týdnu mají otevřeno například jen od čtvrtka do soboty. Víc zavřených podniků než obvykle ve stejné době zaznamenal pivovar začátkem letoška, podle provozovatelů to souviselo hlavně s výrazným zdražením energií.*

„Pro venkovské hospody je to jen další hřebíček do rakve. Pivo se asi pít nepřestane, ale jeho pití se přesune do šedé ekonomiky, protože se bude pít po garážích. Je to kompletní destrukce venkovského života,“ nebere si po zvýšení DPH na točené pivo servítky Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Vláda představila dlouho avizovaný balíček úsporných opatření, která mají zachránit státní rozpočet. Na jeho příjmové straně jde mimo jiné o změny DPH, kdy nově jsou již jen dvě sazby, a to ve výši 12 a 21 procent. Kromě jiného se do té základní, tedy vyšší, přesouvá i točené pivo, což je pro mnoho českých hospod velmi citlivým tématem. Především pro ty venkovské, kde se už nyní mnoho provozovatelů potýká s těžkou ekonomickou situací a zároveň se snaží zachovat hospodu jako tradiční místo setkávání lidí na venkově. „My jsme vládě navrhovali toto rozhodnutí alespoň o dva roky odložit, ale bez úspěchu. Nepovažujeme to za férový postup. Pro venkovské hospody je to jen další hřebíček do rakve. Pivo se asi pít nepřestane, ale jeho pití se přesune do šedé ekonomiky, protože se bude pít po garážích. Je to kompletní destrukce venkovského života,“ nebere si servítky Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Venkovští hostinští to vidí podobně. „Je to hodně špatný, hlavně pro nás na venkově. Už takhle jsme na hranici existence, ale zdražit samozřejmě budu muset. Štamgasti tu asi budou pít pořád stejně, ale odpadnou ti náhodní a občasní hosté. No uvidíme, jak to s námi bude dál,“ říká rezignovaně Miroslav Kozák z hostince U žáby v Chrástu u Plzně.

Podobně mluví Pavel Síbal z Tlučné, který místní restauraci Na Schůdkách provozuje už třiadvacet let. „Radost z toho nemáme, ale co můžeme dělat. V malých obcích to máme složitější. Nemůžeme si dovolit zdražit o těch 11 procent, půjdeme asi tak na polovinu, u dvanáctky i desítky. Určitě to dost lidí odradí dát si k obědu třeba druhé pivo, takže nějaký úbytek bude, ale snad přežijeme i tohle. Ještě ale nevíme, jak zareaguje pivovar.“

Přesto nejvíce dopadne přesun točeného piva do základní 21% sazby DPH a jeho následné zdražení na konečné spotřebitele, tedy na pravidelné hosty restaurací. „Někdy si jich dám i deset. Ale po tomhle zdražení už určitě míň. To si radši koupím lahvové. Likvidují se hospody a místa, kde se scházejí lidi. Už teď to jde do háje a teď ještě tohle. Zdražuje se všechno, proto piju už jen desítku,“ zlobí se místní štamgast čtyřiapadesátiletý Radek z Tlučné.

Nižší sazba DPH na točené pivo byla zavedená proto, aby hospodám pomohla v těžkých časech po dvou letech covidu, kdy byl 260 dní omezený provoz hospod. Nyní hospodští čelí rostoucím nákladům a rekordní inflaci. Těžkou situaci především venkovských hospod vnímá i Plzeňský Prazdroj. „Pivo je pro velkou část podniků zásadním ekonomických hybatelem, především pak pro ty malé vesnické. Zvýšení DPH bude mít negativní dopad jak na podnikatele, tak i na koncového spotřebitele. Protože zvláště lidi na vesnicích jsou výrazně senzitivní na jakékoliv zdražování. Z ekonomického hlediska dojde k poklesu výkonu oboru a ve výsledku i nižšímu výběru daní,“ obává se Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

V samotné Plzni je situace o něco lepší, i když zprávy o zdražení točeného piva vnímají hostinští i tady. Přesto jsou o poznání optimističtější než jejich kolegové na venkově. „Máme velkou výtoč, zdražení se asi nevyhneme, ale ještě nevíme o kolik. Místní štamgasti pijou desítku a budou ji pít i dál. Možná si pár lidí dá venku lahvové pivo, ale moc se to myslím neprojeví,“ říká usměvavá Petra za pípou skvrňanské pivnice Šárka.

Štamgasti z plzeňského podniku Družba mají jasno: „Pili jsme dvanáctku, teď pijeme jedenáctku, budeme pít desítku.“

Ve vyhlášené plzeňské restauraci Na Parkáně nouzi o hosty dlouhodobě nemají a obavy je netrápí ani do budoucna. „O nových cenách piva jsme zatím nejednali, ale určitě na to nějak zareagujeme v nejbližších dnech. Ale nemyslím si, že by se zdražení nějak významně projevilo na návštěvnosti, protože i po minulých úpravách cen jsme měli vždycky plno,“ vysvětluje Vojtěch Palenčár, manažer plzeňské restaurace Na Parkáně. O nových cenách točeného piva zatím nejsou rozhodnuti ani v dalších plzeňských hospodách. „Nechceme přenést takové zdražení na naše návštěvníky. Je to asi ekonomicky vražedný krok, ale o 11 procent rozhodně nezdražíme,“ prohlašuje Radek Horník, spolumajitel Šenku a restaurace Lékárna.

Jednadvacetiprocentní daň z točeného piva by měla vynést skoro 1,4 miliardy korun, ale podle některých odborníků může také znamenat odliv zákazníků a konec některých menších restaurací. Podle Českého svazu pivovarů se v roce 2009 téměř polovina piva zkonzumovala v hospodách a restauracích. Loni už to bylo pouhých jednatřicet procent.

Vládní návrh na zvýšení DPH z točeného piva ze současných deseti na 21 procent povede k odlivu hostů z restaurací a hospod. ČTK to řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová, podle které změny zasáhnou hlavně podniky v menších městech a na vesnicích. Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků mluví dokonce o likvidaci české gastronomie, zejména v regionech. Vláda chce mírně zvednou DPH i na stravovací služby z deseti na 12 procent. Na 21 procent by se měla zvýšit daň také z nealkoholických nápojů.

Svaz pivovarů už dříve upozornil na to, že loni se prodej piva v restauracích držel na nejnižší úrovni za posledních deset let. Zatímco v roce 2009 se v hospodách a restauracích vypila téměř polovina piva, loni to bylo 31 procent. Právě na prodeji piva jsou venkovské podniky a hospody v menších městech nejvíce závislé, upozornila Ferencová. "Mrzí nás, že se vláda rozhodla místo větších úspor jít cestou další zátěže hospod a restaurací. Obáváme se, že tento krok povede k dalšímu odlivu hostů," doplnila.

Podle Kastnera se vláda rozhodovala bez ohledu na argumenty restauratérů. AMSP už dříve navrhovala, aby se u změn DPH týkajících se gstronomie zavedlo alespoň dvouleté přechodné období, aby podniky měly šanci se na ně připravit. Odmítá také to, že zvyšování DPH povede k vyššímu výběru daně právě kvůli útlumu celého sektoru pohostinství.

Kastner také kritizuje rozhodnutí vlády ponechat nulovou spotřební daň na takzvaná tichá vína, zůstává pouze daň na šumivá vína. Považuje to za neférové jednání vůči jak pivovarům, tak pěstitelům chmele.

"Víno, jehož prodeje jako jediné kategorie dlouhodobě rostou, se podílí 25 procenty na prodejích alkoholu, se sedmdesátiprocentním podílem importu," poznamenal s tím, že spotřební daň odvedená z šumivých vín tvoří jen čtyři procenta z celkové částky. "Celý proces jednání o balíčku je pro mne plný hořkosti a pocitu zmaru, že zlobbovaná politika zvítězila nad racionalitou daty podložených argumentů," dodal.

Vláda ve svém konsolidačního balíčku naopak chystá zvyšování spotřební daně na lihoviny, a to už příští rok o deset procent a až do roku 2028 pravidelně o pět procent ročně. Kritizují to i svazy výrobců lihovin, jako je Unie výrobců a dovozců lihovin nebo Unie destilatérů, která upozorňuje na to, že zvyšování spotřební daně povede jen k růstu černého trhu.

Martin Žufánek z rodinného Lihovaru Žufánek na twitteru napsal, že se zásadně zvýší konzumace levných dovozových krabicových vín a podobných produktů, což pocítí podle něj i vinaři. "Existuje totiž početná skupina lidí, která pije všechny ty tuzemáky a vodky v ceně kolem 120 korun. S novou spotřební daní přejdou na levnější alternativu, což je dovozové víno," poznamenal a dodal, že krabicová vína stojí v obchodech kolem 30 Kč.

Pivaři si připlatí, návrh vlády na zvýšení DPH zdraží točené pivo skokově až o pět korun.
Milovníci piva by si měli v brzké době výrazně připlatit. Vláda plánuje zvednout na více než dvojnásobek daň z přidané hodnoty z deseti na 21 procent na točené pivo. Jeden půllitr tak může v hospodách podražit o čtyři až pět korun a v řadě podniků se tak přiblíží padesátikorunové hranici, případně ji i překročí.

Jedním z podniků, na které zvýšení DPH dopadne, je pivovar Falkenštejn. Ten přímo na náměstí v Krásné Lípě pivo nejen vaří, ale také prodává ve vlastní restauraci. „Je to pro nás nepříjemné, protože je to velký skok. V době, kdy zanikají hlavně malé hospůdky na vesnicích, to bude další hřebíček do jejich rakve,“ říká majitel Falkenštejnu Jan Srb, který si myslí, že to urychlí současný trend v pití piva.

Dá se očekávat, že lidé přejdou, především kvůli ceně, od čepovaného k láhvovému pivu. Jan Srb upozorňuje na to, že zvýšení DPH na točené pivo je jen návratem k dřívějším hodnotám. Hospodští totiž platili až do covidové pandemie základní sazbu daně z přidané hodnoty při prodeji točeného piva. Vláda Andreje Babiše pak během covidu tuto daň snížila na deset procent jako pomoc restauracím, které velmi tvrdě zasáhla vlna protiepidemických opatření.

To ale přineslo řadu komplikací při výpočtech DPH. „Když prodáme točené pivo ke konzumaci přímo v hospodě, platíme deset procent. Pokud to samé pivo prodáme v láhvi, které si kupují lidé domů, platíme 21 procent,“ přibližuje komplikovanost současného systému danění piva v hospodách Srb.

Obavy o osud vesnických hospod, které jsou primárně založené na poměrně levném točeném pivu, má také starosta Jiříkova na Šluknovsku Jindřich Jurajda. Jen v tomto třítisícovém městě za poslední roky ubylo několik podniků, kam si lidé mohli zajít na pivo. Před lety bylo v Jiříkově okolo deseti podniků, ve třech se podle Jurajdy bylo možné i najíst. Dnes jich zde funguje polovina a vaří se stále ve třech hospodách.

Zdražování piva a měnící se návyky pivařů tak dopadly především na pivnice, které k půllitru nabízí nanejvýš utopence nebo nakládaný hermelín. „Hostinský po více jak třiceti letech provozu balancuje na hraně udržitelnosti. Další dva mají k tomu vlastní zaměstnání a mají otevřeno jen od čtvrtka do soboty,“ přibližuje pohled na pohostinství na malém městě Jurajda. Obává se zánikem hospod o společenský život na malých městech a vesnicích.

Hospody na venkově a v malých městech možná brzy potká další rána. Pokud už podniky přestály covidová opatření a vyrovnaly se i s pozdějším navýšením cen energií, čeká je zřejmě i zvýšení DPH na točené pivo. Podle návrhu vlády se má totiž sazba změnit ze současných 10 procent na cílových 21 procent.

„Při dnešní průměrné ceně piva okolo 40 korun by totiž jeho cena vyrostla až někam ke 44 korunám. U dražších značek, jako je třeba plzeňské, by byl zřejmě nárůst ještě o něco vyšší,“ odhaduje Roman Pova.

Podle něj je jisté, že si zákazníci takového zdražení všimnou. Už teď prý chodí na pivo jen lidé, kteří si to mohou dovolit.

„Jenže takových je málo. Podnikáme v obci se 1 700 obyvateli a přitom denně dorazí na pivo obvykle jen nějakých pět nebo sedm lidí. I ti si ale rozmyslí, kolik piv si nakonec dají. Určitě jich je míň než dřív. Možná, že lidé nakonec přestanou chodit úplně,“ uvažuje Pova.

Jiří Havlíček z hoješínského hostince Pod Drnem na Chrudimsku bere navrhovanou změnu s klidem. „Podívejte, vyšší sazba DPH nebude žádnou novinkou. Sazbu snížil až bývalý premiér Babiš, a to jen proto, že se chtěl zalíbit voličům,“ míní spolumajitel hostince u břehu Sečské přehrady.

„S námi ale zvýšení DPH určitě nezamává. Zamávalo by s námi jen tehdy, pokud bychom těch piv sami vypili moc,“ bere zprávu s úsměvem Havlíček.

Na případné změny v daňové oblasti by pravděpodobně musely reagovat také minipivovary. Majitelé těch nejmenších z nich například nevědí, zda je vláda nepřesune ze zvýhodněné kategorie podniků s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů mezi ostatní velké pivovary. To by pro ně znamenalo až dvojnásobný nárůst spotřební daně.

„V branži se říká, že cena piva pro zákazníka brzy vystoupá i v menších městech někam k 60 nebo 65 korunám. Zdá se, že tahle hranice se už blíží,“ konstatuje Milan Mandík z vysokomýtského pivovaru Kujebák.

Není pivo jako pivo. Vedle piv na žízeň, k jídlu nebo na posezení s přáteli jsou tu ještě piva unikátní, piva pro skutečné fajnšmekry. Mezi ta se jistě rychle zařadí výjimečný dvanáctistupňový ležák PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA, poslední novinka Pivovaru Svijany. V elegantní litrové embosované hnědé lahvi s keramickým patentním uzávěrem bude ozdobou chladicí vitríny jakékoli pivotéky, obchodu se zdravou výživou nebo restaurace. V prodeji bude časem také ve vybraných prodejnách běžné maloobchodní sítě a obchodních řetězcích.

Receptura nového světlého spodně kvašeného ležáku s extraktem původní mladiny 12,2 % (hm), obsahem alkoholu 4,9 % (obj.) a hořkostí 30 IBU vychází ze zatím posledního svijanského piva Šlik. Do designových lahví se PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA stáčí bez filtrace, stabilizace, pasterizace nebo jakýchkoliv jiných úprav přímo z ležáckého tanku v ležáckých sklepích svijanského pivovaru. „Naším cílem je dostat naše tradiční řemeslné pivo k zákazníkům s vyššími nároky na kvalitu a přírodní charakter konzumovaných potravin, kteří ocení řemeslný a zdraví prospěšný produkt v ekologickém a důstojném obalu,“ přibližuje záměr pivovaru svijanský sládek Petr Menšík. „Je určeno pro zákazníky upřednostňující čerstvé potraviny bez jakýchkoliv úprav v maximálně ekologickém obalu.“

Při přípravě piva Šlik pivovar v roce 2021 využil všechny své zkušenosti a řemeslnou zručnost, aby tradiční český ležák vyladil do podoby „skutečného klenotu“. Také jeho následovník je vyroben tradičním řemeslným postupem z vody z hlubinných vrtů, ručně vyrobeného sladu z tradičních českých odrůd českého a moravského sladovnického ječmene z humnové sladovny a tradičního českého chmele odrůd Sládek a Žatecký poloraný červeňák z vlastních chmelnic pivovaru v Polepských blatech, v jedné ze dvou nejlepších českých chmelařských lokalit. „Šlik se setkal s tak pozitivní odezvou, že jsme se rozhodli vycházet z jeho receptury a rozvést ji novým směrem. Výsledek nyní nabízíme k posouzení pivním znalcům, věřím, že jej přijmou stejně nadšeně,“ říká Petr Menšík.

Ve jménu ekologie?
Esteticky působivá hnědá lahev vychází z průmyslového vzoru Lochmund a je opatřena embosovaným svijanským emblémem ve tvaru písmene S a letopočtem založení pivovaru 1564, který upomíná na dlouhou tradici vaření piva ve Svijanech. Petr Menšík zdůrazňuje zejména její přínos pro ekologii: „Zatímco v případě klasické půllitrové lahve je vratná jen vlastní lahev, u naší lahve s keramickým patentním uzávěrem připevněným k lahvi drátkem z nerezavějící oceli a permanentním potiskem místo etikety nevzniká vůbec žádný odpad, ani ze zátky a etikety s lepidlem. Celý obal lze tak znovu využívat z plných sta procent. Výjimku tvoří jen malá papírová pečeť sloužící k indikaci neporušenosti obalu a k označení minimální trvanlivosti výrobku.“

Zvolené tmavě hnědé sklo považuje sládek obecně za jeden z nejlepších materiálů pro uchování piva. Silnější sklo spolu s větším objemem lahve zase prodlužují dobu neměnnosti vlastností piva a keramická zátka minimalizuje styk piva s těsněním a její pružné uchycení drátkem představuje u živého piva s obsahem aktivních pivních kvasinek důležitý bezpečnostní prvek, pokračuje sládek ve výčtu přínosů nového obalu.

„Trend posledních let je jednoznačně takový, že se obal stává téměř stejně důležitý, jako vlastní výrobek a v případě tak ušlechtilého nápoje jako je české pivo to platí dvojnásob. Jako zapřisáhlí odpůrci stáčení piva do plastu jsme proto postupně uvedli na český trh hned několik ojedinělých a důstojných pivních obalů. Nová litrová patentní embosovaná lahev, která skvěle uchovává kvalitu piva, dokáže odolávat zvýšenému tlaku živého piva a je stejně jako naše ocelové dvoulitrové plechovky nebo patentní lahev Svijanské Dvacítky uzavíratelná, je jejich rovnocenným rozšířením. Její ušlechtilý a historizující vzhled podle mého názoru skvěle podtrhuje výjimečnost našeho poctivého tradičního řemeslně vyrobeného piva,“ uvedl dále Petr Menšík.

Ze Svijan postupně do specializovaných prodejen
PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA bude od května za doporučenou cenu 99,- Kč v prodeji jen tam, kde budou vhodné podmínky k jeho prodeji, tedy záruka uskladnění v chladu. Hned od počátku května ho bude podle obchodního ředitele Pivovaru Svijany možné zakoupit v pivovarské prodejně přímo ve Svijanech a expedicích pivovaru ve Svijanech a Vratislavicích – Liberci. Poslouží jako zajímavý suvenýr z návštěvy pivovaru nebo červencových Slavností svijanského piva, připravuje se i jeho prodej přes e-shop pivovaru. Postupně by se pak mělo rozšířit do prodejen nápojů a farmářských výrobků, sítí cash&carry, velkoobchodů a prodejních řetězců.

I když jsou nevratné, bude pivovar lahve vykupovat a znovu plnit
Nové designové lahve nebudou vratné ve smyslu legislativy řešící systém vratných obalů, takže jejich prodej nebude obchodníky zavazovat ke zpětnému výkupu. Pokud si je však zákazníci nebudou chtít ponechat, bude pivovar kompletní nepoškozené lahve zpětně vykupovat za stanovenou cenu buďto prostřednictvím vybraných obchodníků a přes spolupracující distribuční společnosti, nebo přímo v pivovaru a jeho distribučních místech, a znovu je plnit. „Záloha bude pravděpodobně stanovena na 20 až 30 Kč. Její definitivní výši upřesníme začátkem května, přičemž nevylučujeme, že ji po prvních zkušenostech s výkupem upravíme,“ uvedl Petr Menšík. „Nemůžeme obchodníky nutit vybírat další zálohované lahve, kterými jsou již dnes zahlceni. Proto jsme s ohledem na životní prostředí zvolili toto kompromisní řešení,“ dodal k tomu ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivaři si připlatí, návrh vlády na zvýšení DPH zdraží točené pivo skokově až o pět korun za jeden půllitr.
Hospody na Liberecku jsou v ohrožení. Zájem o provoz hospod hlavně na venkově klesl v době pandemie, pak hostinské ničila vysoká inflace a drahé energie. Teď je možná dorazí cena piva.

Vláda představila dlouho avizovaný balíček úsporných opatření, která mají zachránit státní rozpočet. Na jeho příjmové straně jde mimo jiné o změny DPH, kdy nově jsou již jen dvě sazby, a to ve výši 12 a 21 procent. Kromě jiného se do té základní, tedy vyšší, přesouvá i točené pivo, což je pro mnoho českých hospod velmi citlivým tématem.

Milovníci piva by si měli v brzké době výrazně připlatit. Jeden půllitr tak může v hospodách podražit o čtyři až pět korun a v řadě podniků se tak přiblíží padesátikorunové hranici, případně ji i překročí.

Podle pivovarníka a libereckého zastupitele Marka Vávry české pivovarnictví strašně trpí. Hospody krachují a v Německu a Polsku jsou schopní vyrábět pivo levněji než v Čechách. „Je potřeba ten obor podržet tak, aby české pivo zůstalo českým zlatem. Nyní je to špatně, je to jenom cesta k tomu, aby české pivovary přebíraly zahraniční firmy a není to dobře,“ zdůraznil majitel Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu s tím, že stát by se měl zamyslet nad tím, kde jsou hodnoty české výroby. „Starší generace pivo pijí, mladší už ne, to je trendem. V zahraničí pijí buď nealko piva nebo vůbec,“ doplnil.

Je názoru, že klasické venkovské hospody už ani nejsou. Malé a střední regionální pivovary to mají aktuálně těžké a prim budou přebírat nadnárodní společnosti.

„Náš pivovar je závislý na návštěvnících regionu, na turismu. Lidé přijedou a mimo české historie chtějí ochutnat i české pivo. Pivovar sám o sobě poslední tři roky strádal a místo toho, aby se mu naskytla možnost v současné době, kdy jdou dolů energie a ceny nákladů na samotnou výrobu, se zotavit, tak nám vláda hází klacky pod nohy,“ podotkl Vávra.

Provozovatel liberecké restaurace Neptun zatím ještě neví, jak na to bude reagovat. Jedná se o čerstvou věc. „Rozdíl je velký. Uvidíme, co to přinese, jak na to budou reagovat ostatní,“ informoval Petr Jandura s tím, že ceny za pivo nemá zatím tak vysoké jako v okolních restauracích. „Malé navýšení zákazníci ještě skousnou,“ dodal.

V Liberci i letos prosadili zdarma předzahrádky pro hospody. „Já jsem za to bojoval a jsem rád, že se to podařilo. Hospody aby přežily, potřebují předzahrádky zadarmo,“ podotkl zastupitel.