Káraný u Čelákovic se stal lokalitou, do které Vinohradský pivovar přesouvá výrobu svých ležáků. Šestnáct akcionářů, mezi které patří miliardář Pavel Bouška nebo investor Matěj Turek, tam koupilo bývalou sodovkárnu napojenou na stejnou vodu jako hlavní pivovar značky v Korunní ulici v Praze 2. Nově otevřený pivovar bude mít roční výstav patnáct tisíc hektolitrů, což je dvojnásobek výstavu pivovaru na Vinohradech. Investice vyšla na sto milionů korun, což je mezi českými minipivovary ojedinělé.

„Kapacita pivovaru na Vinohradech už nestačila uspokojovat stále rostoucí poptávku po našich ležácích. Proces vaření piva urychlit nelze, otevření nového pivovaru s větším výstavem tak bylo logickým krokem,“ říká Dan Hojdar, jeden z největších akcionářů pivovaru a jeho výrobní ředitel.

„Káraný jsme nevybrali náhodou. Výroba nápojů tam má tradici. Současně jsou k dispozici kvalitní zdroje vody, což je jeden z nejdůležitějších faktorů, který rozhoduje o kvalitě piva,“ dodává Hojdar, který dříve působil jako bankéř v londýnské části investiční banky Bear Stearns.

Na stomilionovou investici si z větší části akcionáři vzali úvěr u České spořitelny a z třetiny ji někteří akcionáři financovali ekvitou. „Nový pivovar v Káraném bude vařit ležáky plzeňského typu, které tvoří hlavní část sortimentu firmy, stávající pivovar v Korunní ulici se soustředí na pivní speciály,“ upřesňuje šéfka provozu Vinohradského pivovaru Jitka Froydová.

Pro nový pivovar v Káraném je klíčová také technologie. Většinu dodal špičkový německý výrobce pivovarů Kaspar Schulz, rodinná firma, která na trhu působí od roku 1677. „Je to Rolls-Royce mezi pivovarskými tanky,“ říká další z akcionářů pivovaru Jan Lopatka. Pivo v Káraném bude vyrábět stejný tým jako na Vinohradech, včetně vrchního sládka Jiřího Fišera.

Pivovar chystá několik novinek. V Káraném se nově připravuje světlé spodně kvašené pivo Káranská 9, jehož receptura sází na osvědčenou klasiku: české chmely Žatecký poloraný červeňák a Sládek, kombinaci plzeňského a mnichovského sladu a rmutovací varní postup. Pivo má bohatou chuť s vyladěnou hořkostí, světle zlatou barvu a příjemný říz. Nižší extrakt sladiny mu dodává osvěžující pitelnost, lehčí tělo a zaručuje snížený obsah alkoholu. Součástí nového pivovaru je i výčep.

„V Káraném jsme měli stejně jako na Vinohradech možnost navázat na tradici a obnovit výrobu v již nevyužívané továrně. Proto jsme ve spolupráci s architekty vytvořili promyšlený koncept, kde využíváme již existující části staveb v kombinaci s novými prvky,“ uvedl Václav Hrabák, který rekonstrukci vedl.

Tržby Vinohradského pivovaru bez daně z přidané hodnoty loni činily kolem šedesáti milionů korun. Letos cílí až na osmdesát milionů.

Vinohradský pivovar pokřtil výrobu ve svém dalším pivovaru, který zprovoznil v Káraném. Ve středočeské obci se zaměří na výrobu ležáků plzeňského typu. S novým pivovarem na místě bývalé sodovkárny se plánuje i rozšíření nabídky o nová piva, již na jaře bude jako první novinka uvedena Káranská 9.

Vinohradský pivovar oficiálně zahajuje výrobu v místě bývalé sodovkárny v obci Káraný. Pro stavbu nového pivovaru se hledalo vhodné místo poměrně dlouho. Volba padla na obec Káraný, která představuje vhodnou lokalitu z logistického pohledu i proto, že je pivovar napojen na stejnou vodu jako ten Vinohradský. Nově otevřený pivovar bude mít roční výstav 15 000 hektolitrů, což je dvojnásobek výstavu pivovaru na Vinohradech.

„Kapacita našeho pivovaru na Vinohradech už nestačila uspokojovat stále rostoucí poptávku po našich ležácích. Proces vaření piva urychlit nelze, otevření nového pivovaru s větším výstavem tak bylo logickým krokem,” řekl Dan Hojdar, výrobní ředitel Vinohradského pivovaru.

„Káraný jsme nevybrali náhodou. Výroba nápojů zde má tradici. Současně jsou tu i kvalitní zdroje vody, což je jeden z nejdůležitějších faktorů, který rozhoduje o kvalitě uvařeného piva,“ dodal. Voda ze studní v okolí Káraného je dodávána do pražské vodovodní sítě.

„Klíčová je pochopitelně také technologie. Tu jsme si poskládali tak, abychom mohli vyrábět pivo v minimálně stejné kvalitě jako na Vinohradech,“ pokračoval Hojdar. Většinu pivovarské technologie dodal německý výrobce pivovarů Kaspar Schulz, rodinná firma s dlouholetou tradicí, na trhu působí již od roku 1677. Stejní budou i lidé. Pivo v pivovaru v Káraném bude totiž vyrábět stejný tým jako na Vinohradech včetně vrchního sládka Jiřího Fišera.

S nadcházející sezónou Vinohradský pivovar chystá několik pivních novinek, první z nich uvede již na jaře. V Káraném se totiž připravuje světlé spodně kvašené pivo Káranská 9. Součástí pivovaru je také výčep.

„V Káraném jsme měli stejně jako na Vinohradech možnost navázat na tradici a obnovit výrobu v již nevyužívané továrně. Proto jsme ve spolupráci s architekty vytvořili promyšlený koncept, kde využíváme již existující části staveb v kombinaci s novými prvky. Doufáme, že se nám i díky citlivému přístupu k původní stavbě podaří stát se součástí lokálního života, jak se nám to povedlo i na Vinohradech., uvedl Václav Hrabák, který celou rekonstrukci vedl.

Právník, investiční bankéř, několik novinářů. Jen část povolání lidí, které ke společnému byznysu za nižší stovky milionů korun svedlo – pivo.

Většinou to byli kamarádi, kteří se znali z gymnaziálních let. Někdo dělal novináře pro Reuters, jiný učil rusistiku… Zásadní ale je, že spolu chodili po hospodách a roky se bavili o tom, že by chtěli vařit vlastní pivo. Na rozdíl od většiny jiných ale povídáním neskončili a pustili se do akce.

Letos tak uběhlo devět let, kdy v obnoveném Vinohradském pivovaru uvařili první hektolitry piva. Teď se jich na stejném místě za rok uvaří osm tisíc, ale zájem o pivo z oblíbeného minipivovaru je mnohem větší. Vinohradský pivovar tak expanduje pětadvacet kilometrů za Prahu.

Káraný je opak živých Vinohrad. V borovém lese rozeseté vily, necelých 800 obyvatel a hlavní dominanta v podobě vodárny ze začátku minulého století, která podzemní vodou Prahu zásobuje doteď – mimo jiné i Vinohrady včetně pivovaru.

Neznalé cyklisty projíždějící po frekventované cyklostezce přesto v Káraném poněkud zmate nepřehlédnutelný nápis na bílé industriální stavbě: Vinohradský pivovar.

Jeho cesta sem byla komplikovaná, ale vzhledem k okolnostem dává smysl. Ve chvíli, kdy se výstav v širším centru Prahy dostal na hranu kapacity, bylo potřeba řešit, jak dál. „Museli jsme si vybrat, jestli budeme stagnovat, nebo najdeme další prostor,“ říká Václav Hrabák, jednatel pivovaru a vlastník největšího, více než pětinového podílu.

Společně s dalšími kolegy tak začal pátrat po nových prostorách, kde jinde by se vinohradské pivo dalo vařit. Hledali přímo v Praze, ale vyjížděli i za její hranice. „Až jsme objevili Káraný,“ vzpomíná.

A bylo prakticky rozhodnuto. Do oka jim padl areál, kde od šedesátých let fungovala sodovkárna Káranka potrubím přímo propojená s impozantní vodárnou z počátku minulého století. Ze stejné vody se tak „vinohradské“ pivo bude vařit jak v Praze, tak i v Káraném. Pro sládka i zákazníky velký bonus.

Otázka přísunu vody, které je michodem potřeba tři litry k tomu, aby vznikl litr piva, tedy byla vyřešena. Aby se v Káraném mohlo pivo začít vařit, byla nutná totální rekonstrukce rozpadajícího se areálu, který chátral od roku 2008. V čase se bavíme o dvou letech práce, v penězích zhruba sto milionech korun.

Část financí dali podílníci dohromady mezi sebou, ale víc než dvě třetiny zajistil úvěr od České spořitelny. „Je to hodně peněz, ale máme areál, kde ještě můžeme dál růst, a který je z pohledu technologií vybavený tím nejlepším, co se dá v Evropě pořídit,“ odkazuje Hrabák na zařízení, nakoupené od rodinné německé firmy Kaspar Schulz s historií sahající do roku 1677.

„Je to něco jako mercedes mezi pivovarskou technologií,“ tvrdí.

Vyjednávání o úvěru nebylo snadné, ale úspěchu podle Hrabáka pomohlo, že se pivovarníci s oslovováním bank trefili mezi dvě covidové vlny, kdy panoval jistý optimismus. Energetická krize i válka na Ukrajině byly ještě v nedohlednu.

„Dnes už bychom to asi měli složitější,“ připouští jednatel pivovaru, který loňský rok skončil s obratem zhruba šedesát milionů korun bez daně. Samotný pivovar se postaral přibližně o polovinu, druhou část generuje restaurace a klub Vinohradského pivovaru.

Nový pivovar má v Káraném kapacitu patnáct tisíc hektolitrů piva ročně, tedy zhruba dvojnásobek oproti Praze. Dan Hojdar, výrobní ředitel, jeden z podílníků a někdejší finančník, který několik let strávil v Londýně, odhaduje letošní výstav v Káraném na 9500 hektolitrů piva.

Kapacita se bude zvyšovat postupně s tím, jak se obchodním zástupcům bude dařit zvyšovat prodeje. „Poptávka po dobrém ležáku v Česku pořád je a hospody se od sebe potřebují nějak odlišovat. A to jde nejsnáz pivem,“ říká Václav Hrabák. I proto se bude v novém pivovaru vařit hlavně jedenáctka ležák, o kterou je ze sortimentu Vinohradského pivovaru dlouhodobě největší zájem.

Před devíti lety začali vařit pivo na Vinohradech, teď pole působnosti posouvají za hranice Prahy. Vinohradský pivovar totiž nově najdete i v Káraném.

V místě bývalé sodovkárny v obci Káraný se nově vaří pivo pod taktovkou Vinohradského pivovaru. Výrobní kapacita pražského zázemí už totiž nestačila, majitelé se tak rozhodli rozšířit produkci o novou pivovarnickou pobočku, jejíž součástí je také výčep. Do projektu investovali přes 100 milionů korun a ročně zde budou moci uvařit 15 tisíc hektolitrů zlatavého moku, což je dvojnásobek kapacity původního vinohradského zázemí. V tom budou vařit především pivní speciály, v Káraném pak ležáky.

Lokalita Káraného nebyla vybrána náhodně. Jednak obec leží v dobré dostupnosti Prahy, jednak se zde nachází stejná voda, se kterou Vinohradský pivovar pracoval doposud. Ta káranská totiž přitéká do vodojemu na pražské Floře, z něhož ji odebírají v nedalekém pivovaru. Bývalý areál sodovkárny se tak majitelé rozhodli koupit v roce 2020 i přes to, že byl v hodně špatném stavu.

„Pivo v Káraném vaříme už téměř rok. Prvních šest měsíců jsme ho ladili a v posledních šesti měsících jsme sem přesunuli produkci světlého ležáku, tedy Vinohradské jedenáctky a dvanáctky. Vinohrady ale neopouštíme. Dál v nich vaříme naše speciály. Tento pivovar je navržený ale zejména na ležák, kterého vaříme podstatně větší množství než jiných typů piva,“ vysvětluje Dan Hojdar, výrobní ředitel Vinohradského pivovaru.

Káranské zázemí má roční výstav 15 tisíc hektolitrů, to vinohradské pak 7,5 tisíce. Celková kapacita pivovaru tak nově přesahuje 20 tisíc hektolitrů. Majitelé si proto slibují, že lépe pokryjí narůstající poptávku, zároveň ale zdůrazňují, že nemají ambici stát se průmyslovým výrobcem piva. „Vždycky budeme craftový, malý pivovar. Nechceme dělat levné pivo, které bude k dostání v supermarketech,“ dodává Václav Hrabák, CEO Vinohradského pivovaru.

Nový pivovar přišel asi na 100 milionů korun. Přibližně jednu třetinu pak pokryly vlastní prostředky, zbytek je úvěr. Důležitá byla především investice do technologie od německého výrobce pivovarů Kaspar Schulz, na které bude pivo vařit stejný tým jako na Vinohradech – pod vedením vrchního sládka Jiřího Fišera. Letos majitelé počítají s kombinovaným výstavem piva 9,5 tisíce hektolitrů.

Lokalitu pro nový pivovar na místě bývalé sodovkárny v Káraném u Prahy vybrali majitelé řemeslného Vinohradského pivovaru zejména kvůli dobré dostupnosti vodního zdroje. Využívá stejnou vodu jako pražský pivovar. Rekonstrukce částečně zchátralých prostor a pořízení technologií vyšly na více než sto milionů korun. V novém pivovaru by se mělo ročně uvařit 15.000 hektolitrů piva, dvakrát víc než na Vinohradech. Pivovar do Káraného přesunul zejména výrobu ležáků. Letošní výstav odhaduje na 9500 hektolitrů piva, řekl při oficiálním otevření pivovaru výrobní ředitel Dan Hojdar.

Podle Hojdara už pivovar na pražských Vinohradech nedokázal pokrýt rostoucí poptávku. "Rozhodně ale nemáme ambici být průmyslový výrobce, chceme si udržet, že jsme řemeslný pivovar," řekl Hojdar. Areál v Káraném koupili v roce 2020, zhruba rok a půl trvala rekonstrukce, první várku piva uvařili loni v dubnu.

Výroba piva je podle něj mimořádně náročná na spotřebu vody, na jeden litr piva se spotřebuje od tří do deseti litrů vody. V Káraném spotřebují díky moderním technologiím na litr piva zhruba čtyři litry vody. "Například všechna čerpadla jsou chlazená vodou, která jde do odpadu, ale můžete ji schraňovat a znovu použít," řekl Hojdar.

Společnost podle něj za loňský rok vykáže ztrátu, přesná čísla zatím nejsou k dispozici. "Zásadně vyšší byly samozřejmě náklady na energie, a to zhruba pětinásobně, máme spotové ceny," řekl Hojdar.

Pivovar na pražských Vinohradech obnovil vaření piva v původním pivovaru v roce 2014. Zaměřuje se na výrobu ležáků plzeňského typu, vaří i svrchně kvašená piva. Hlavními odběrateli jsou hospody a restaurace, s plánovaným navýšením výroby se chtějí víc zaměřit i na zahraniční trh.

Součástí nového pivovaru v Káraném, kde pracuje pět lidí, bude i výčep. Lidé si budou moci nový pivovar prohlédnout v sobotu.

Původní administrativní trakt je tvář a ulice před ním je místo společenského dění. Proto zde navrhujeme krytý prostor, loubí, které fasádu sjednotí a dělá přívětivou. Podloubí dominuje fascinující průhled do pivovaru, po stranách se v budoucnu zařadí další komerční provozy (obchod, pekárna, služby). Atika, zdivo prokládané láhvemi, tradiční primitivní prvek lidového kutilství, zdobí korunu průčelí. Zadání investora je, aby byla čelní fasáda výrazná. Toto chápeme jako výraz kultivovaný, přiměřeně maloměstský, společensky příjemný. Zkrátka výrazně hezké a příjemné místo. Naopak, opustili jsme výraz nápadně propagační, za každou cenu na sebe strhující pozornost. Přístup „boj o pozornost“ je vhodný spíše do prostředí, kde se zúročí – na společensky hustě exponovaná místa. Nalezení vhodného výrazu, adekvátnímu k prostředí a instituci pivovaru, byl pro nás architekty stěžejní úkol.

Technologie pivovaru je monumentální a fascinující. Proto bouráme průhled z hlavní varny až k ulici. Jedině tady by mělo docházet ke styku s veřejností i klienty - přímo v showroomu ambiciózní high-tech společnosti. Byla by škoda čepovat pivo výletníkům i domácím „někde za rohem“.

Pivovar má svoji tvář ale také méně atraktivní opačný konec – hospodářský dvůr. Zde bychom rádi koncentrovali všechny technologicky nevyhnutelné součásti. Tím uchráníme západní trakt pro obytný dvůr. Má tam svoji logiku. Je samostatný, funkčně oddělený od pivovaru, přimknutý k obytným domům na západě i otevřený k rodinné výstavbě na severu. Řešení a struktura bytů je samostatný úkol. Nejambicióznější plán počítá i s vybudováním výletní restaurace Káranka. Jako vhodné místo se jeví stávající plechový sklad, který lemuje ulici a zároveň kryje hospodářský dvůr. V případě potřeby rozšíření kapacity je možné restauraci prodloužit až k provoznímu vjezdu, tak aby úplně zakryla dvůr a integrovala i vrátnici. Pietní použití názvu i loga bývalé místní ikony tímto způsobem nám připadá nejvhodnější.