Novinky a zajímavosti ze světa piva

Místo, které turista prakticky nemůže minout. A produkt, který při cestě do Česka prakticky nelze neochutnat. I proto má nová interaktivní atrakce Prahy za cíl nalákat do spodní části Václavského náměstí až 400 tisíc lidí ročně.

Hymnus, který hraje do sluchátek, je starý na čtyři tisíce let, na stěně se rozzáří profil sumerské bohyně Ninkasi. Jiná doba, jiné kraje, ale stejný nápoj. Stejné základní ingredience, tedy voda a obilí, čemuž spokojeně přihlíží další božstva různých zemí v čele s požitkářem Dionýsem.

Pivo, nápoj bohů!

A také nápoj Čechů a jedna z největších atrakcí země. S čímž se pojí velké peníze i velké ambice nového projektu.

„Je pro nás splněný sen,“ říká – stylově s malým pivem v ruce – Nick Penny, generální ředitel společnosti The Original Experience Company. „Těšíme se, až místní i zahraniční návštěvníky přivítáme na moderní, edukační a zábavné cestě příběhem českého národního pokladu.“

V sobotu Praha dostává novou atrakci. V ulici 28. října, tedy „na úpatí“ Václaváku, místo někdejšího obchodního domu Julius Meinl otevírá novinka pojmenovaná Pilsner Urquell: The Original Beer Experience. Óda na pivo z Plzně.

Angličtina v názvu není náhodná. Skupina soukromých investorů totiž založila The Original Experience Company a vložila do ní dvacet milionů eur, v přepočtu přes čtyři sta šedesát milionů korun. Primárně do stavebních úprav historické budovy a především do špičkových technologií, které mají z domu udělat nový šlágr.

Proto je hned u pokladny výrazná instalace, ideální místo na selfie v instagramové době. Proto Ninkasi slyším v bezdrátových sluchátkách s detektorem pohybu, díky nimž se audio spouští přesně tam, kde má.

Obraz Ninkasi je ztvárněn pomocí videomappingu, ve virtuální pivní varně bude horko jako v pivovaru, ve virtuálním pivním sklepě zase teploty spadnou – tak, aby se útočilo na všechny smysly.

Prezentují se zde dějiny i klíčové suroviny od vody přes ječmen po chmel, ale nechybí ani herní místnost (s hokejem, který patří k Česku podobně jako pivo) nebo škola čepování. V plánu je i zážitkový bar s výhledem na Václavské náměstí, v němž budou pod originálními secesními stropy různé druhy piv při degustaci spárovány s typickými českými pivními chuťovkami.

Celý koncept reflektuje to, jak vypadají například špičková interaktivní muzea současnosti. Jde ovšem o projekt soukromý, Pennym vedená společnost získala licenci od Pilsner Urquell a byť se rozhodně nevzdává našinců, bude cílit primárně na turisty. I díky dokonalé poloze. Neprojít při návštěvě Prahy touto její částí je téměř nemožné.

„Jsme přesvědčení, že to úspěšné bude a počítáme s tím, že se postupně dostaneme na zhruba čtyři sta tisíc lidí za rok. Můžeme si to přeložit jako čtyři sta tisíc nových nadšenců, kteří budou znát příběh Pilsner Urquell a budou s ním dál chodit po světě,“ dodává Ondřej Veselý, který v The Original Experience Company vede obchodní a marketingový tým.

Podstatou zážitků je zhruba hodinu a půl trvající prohlídka, která se od prapočátků piva – včetně zmíněných Sumerů – a jeho rozvoje v klášterech brzy stáčí k českým zemím. Vyzdvihuje panovníky pečující o pivo, respektive o suroviny nutné k jeho produkci, vysvětluje i baví. A pak příběh graduje. Logicky směrem ke značce, jejíž dějiny vypráví.

Návštěvník tak zamíří do roku 1842, kdy plzeňští měšťané po protestech, jež zde v šikovně zapamatovatelné zkratce nazývají „pivní revolucí“, uvaří 5. října první várku piva Pilsner Urquell.

Proto současný projekt vyžadoval nejen peníze, ale především know how. O ztvárnění se postarala kalifornská společnost BRC Imagination Arts, která se tomuto stylu věnuje už čtyřicet let. A tak je vše dotažené. Měděné trubky nad hlavami vedou návštěvníky od vchodu až do expozice. Výzvou k posunu do další místnosti je vždy zvuk zvonu, a vedle už souběžně vznikla nová plzeňská pivnice U Zvonu.

„Sami bychom tohle nedokázali,“ uznává Kovář. „Troufám si tvrdit, že umíme vařit pivo a děláme to dobře, že umíme dobrou prohlídkovou trasu u nás v pivovaru, kde je silný genius loci a lidé jsou nadšení. Ale přenést to někam jinam neumíme. Nick a Ondřej to umí. Teď tady v Praze.“

Na zvyšující se počty turistů v ulicích hlavního města jsou tu připraveni celkem osmi jazyky prohlídkové tour. Kromě češtiny jde o angličtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu, japonštinu a mandarínskou čínštinu.

„Předpokládáme, že návštěvnost bude úplně kopírovat skladbu zemí, z nichž lidé přijíždí do Prahy,“ říká Veselý. „Dokážeme je do příběhu ponořit skrz jejich mateřský jazyk nadabovaným profiherci z daného státu. Chceme co nejvíce lidem otevřít oči a ukázat jim, čím Česko přispělo světovému pivnímu bohatství.“

Pivo je součástí českého turistického byznysu po celou moderní dobu. Zároveň není cílem, aby nový „pivní dům“ kanibalizoval ty návštěvníky, kteří se vydávali na exkurze přímo do Plzeňského Prazdroje.

„Obě dvě věci naopak mohou krásně fungovat vedle sebe, lidi se tu můžou nadchnout a podívat se pak do Plzně, čímž zjistí, že tu máme i další krásná města, nejen Telč nebo Český Krumlov. Do budoucna by tu mohla být možnost koupit si dvoustupenku,“ dodává Kovář.

Což by jistě ocenila i virtuálně oživená postava Josefa Grolla, vyhlášeného morouse a ještě vyhlášenějšího prvního sládka plzeňského pivovaru z roku 1842. Tehdy předurčil budoucnost všech piv zvaných pilsner či pils. Jeho avatar se nad výčepem spokojeně usmívá.

„Dává nám velký smysl tohle všechno ukázat a posouvat to za hranice Česka,“ říká Kovář. „Každý z návštěvníků ze států, které sem přijíždějí, má možnost potkat se na svém trhu s plzeňským pivem, ale málokdy i s příběhem, který touhle formou do sebe nasaje.“

A to doslova, neboť součástí je i ochutnávka. Nápoj bohů žije i po tisíciletích a v zemi Josefa Grolla se mu daří rozhodně dobře.

Spotřeba čepovaného piva po dvou letech covidových lockdownů loni vzrostla jen nepatrně. Na vině jsou vysoké ceny piva, které navíc zřejmě ještě porostou. Což se stane tehdy, pokud vláda u piva zvedne daň z přidané hodnoty [DPH].

Údaje vyplývají z dat Českého svazu pivovarů a sladoven [ČSPS]. A trend potvrzují rovněž zkušenosti spotřebitelů a obchodníků ve městech a regionech.

„Na to, abych šel na pivo za 46 nebo 50 nebo 70 korun tak, jak jsem chodil dříve, prostě nemám peníze,“ říká Evžen Hebký z Prahy s tím, že pivo si v restauraci či hospodě občas dá, ale rozhodně už ne s takovou frekvencí jako v dobách, kdy byla dvouciferná inflace v Česku ještě neznámým pojmem.

„To si to pivo spíš koupím v supermarketu a vypiju si ho doma,“ dodává.

Jeho slova potvrzuje pokladní v supermarketu na okraji jednoho ze středočeských měst. To znamená mimo hlavní město, kde mají lidé nižší příjmy a mnoho restaurací za poslední dobu zavřelo nebo omezilo provozy.

„Přijde pátek a máme prodejnu plnou chlapů, kteří nakupují pivo ve velkém. Vidíme to stále častěji. Ne, že bychom to dříve neviděli, ale teď to vidíme vážně hodně,“ tvrdí žena, která si s ohledem na své nadřízené nepřeje být v článku jmenována.

Skutečnost, že v Česku konzumace čepovaného piva upadá, nerozporuje ani výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.

„Rostoucí ceny a ekonomická nejistota bohužel drží lidi více doma. To nepříznivě dopadá na sektor gastronomie, který se dosud zcela nevzpamatoval z tvrdých následků pandemie a nyní čelí dalším problémům,“ říká Ferencová.

A podle ní může být ještě hůře. Vláda totiž uvažuje o zvýšení daně z přidané hodnoty [DPH] na stravovací služby a čepované pivo. Pro úplnost dodejme, když už je řeč o nápojích, že 21% DPH vláda plánuje zavést i na vodné a stočné.

Statistika spotřeby mluví jasnou řečí
Zatímco mnozí lékaři nižší spotřebu čepovaného piva v Česku, v němž rizikově pije alkohol více než milion lidí, jistě vítají, tradiční český pivovarnický průmysl a hospody a restaurace na to hledí docela jinak.

„Pokud vláda skutečně DPH zvýší, mohlo by to nejen pro mnoho vesnických hospod znamenat definitivní hřebíček do rakve,“ tvrdí Martina Ferencová.

Argumentuje loňskými daty, která ukazují, že pití čepovaného piva má už své lepší časy prozatím za sebou. Spotřeba čepovaného piva se loni i přes mírný meziroční růst ani zdaleka nepřiblížila předcovidovým hodnotám [viz graf ČSPS vpravo: světlá barva značí prodej piva v obchodech, tmavá barva v hospodách a restauracích, pozn. red.].

„Zatímco ještě v roce 2009 se téměř polovina piva zkonzumovala v hospodách a restauracích, v loňském roce to bylo jen 31 procent. A to je společně s covidovými roky nejnižší úroveň za poslední desítky let,“ tvrdí.

Slabý návrat hostů do restaurací podle ní ovlivnil i celkovou konzumaci piva v Česku v přepočtu na obyvatele. Ta je nyní na historicky nejnižších úrovních. Loni činila 136 litrů. Což je s výjimkou dvou covidových let nejnižší hodnota za poslední dekády. Podle Ferencové trend tvrdě dopadá hlavně na hospody a restaurace v menších městech. Právě ty jsou totiž často až z 50 procent závislé na prodeji piva.

„Pivní kultura se tak dostává do ohrožení a tradiční místa setkávání mohou brzy zaniknout. Zvláště menší podniky zasáhly v posledním roce nebývale rostoucí vstupní náklady a celková inflace,“ dodává.

Česko produkuje méně piva než dříve a více ho vyváží
Loňské výsledky nepotvrzují pouze propady čepovaného piva, ale obecně ukazují i přes mírné růsty produkce na to, že pivovarnictví stále zaostává za předcovidovými čísly. Celkový výstav piva loni v Česku sice vzrostl meziročně o 945 tisíc hektolitrů na 20,5 milionu hektolitrů, i tak ale zůstává výrazně pod úrovní roku 2019. Stále mu k ní chybí jeden milion hektolitrů.

Na domácí trh loni směřovalo celkem 15,6 milionu hektolitrů piva. Což je taktéž o milion hektolitrů méně než v roce 2019. Propady tuzemské pivovary dohánějí v zahraničí. Jejich vývoz ze země loni vzrostl o dvě procenta. Čímž se vrátil na historicky nejvyšší úroveň 5,4 milionu hektolitrů, která je srovnatelná pouze s rokem 2019. Nejvýznamnějšími exportními trhy byly Slovensko, Německo a Polsko.

Adam Mendrek patří ve svých sedmadvaceti letech k nejúspěšnějším českým badmintonistům historie. V raketové hře, která stále bojuje o pozornost tuzemské veřejnosti, čelí nejlepším světovým hráčům. Ani přes náročný program nezapomíná na domovské Brno, kam se vrací za rodinou i přáteli, s nimiž rád posedí na pivu. Jeden starobrněnský BITR si poručil i k rozhovoru v pivovarském sklepě.

Rodák z Českého Těšína pochází ze sportovní rodiny. Otec byl profesionální hráč badmintonu, maminka se závodně věnovala atletice. Právě ona byla z moravské metropole, kam se rodina ze severu Moravy brzy přesunula.

„Můj domov je od čtyř let v Brně. Mám tady rodinu, nejbližší kamarády i přítelkyni. Na město mám silnou vazbu. Chodil jsem tady na vysokou a střední školu, kde byla skvělá parta. I když během sezony hraji po turnajích na celém světě, domů se, pokud to jde, alespoň na víkend vždy vracím,“ popisuje hráč, který díky svému povolání procestoval takřka celý svět.

V Brně je nejlíp
Brněnský profesionál díky badmintonu žil ve Španělsku, Dánsku nebo Německu, kde dodnes hraje tamější Bundesligu. Tréninky či turnaje si zahrál nejen na starém kontinentu, ale také v Africe, Jižní Americe nebo Asii, odkud se rekrutuje badmintonová elita.

„Lidé nejen v Brně, ale obecně Česku, si ani neuvědomují, jak se mají dobře. Stále na něco nadáváme, ale ve skutečnosti nám nic nechybí. Máme perfektní zdravotní péči, kvalitní školství a žijeme v bezpečné zemi. To rozhodně není ve světě samozřejmost. Čím jsem starší, tím více mě to táhne do Brna, kde se chci usadit. Na malém prostoru je téměř vše, co potřebuji – perfektní podniky, skvělá gastronomie i pestrá příroda, kde můžu vypnout,“ vypráví reprezentant při upíjení starobrněnského piva, který by rád po konci kariéry v Brně založil i vlastní akademii pro mladé hráče.

Na jedno po tréninku
Svěřenec španělského trenéra Oscara Martíneze si i při nabitém programu najde prostor na odpočinek. Například si zajde na jedno, když má zrovna volno. „Alkohol a profesionální sport samozřejmě nejdou dohromady. Nemůžu v sezoně vypít pět půllitrů, ale jeden po tréninku funguje jako výborný iontový nápoj. Pivo pro mě představuje oddych, mentální odpočinek ve spojení lidí, které mám rád,“ uvádí hrdý ambasador Starobrna, kterému se zamlouvá podobně jako štamgastům hořký BITR.

„Byl jsem překvapený, jak mi BITR chutná. Je správně hořký a dobře pitelný. Slyšel jsem, že pivo si chválí i lidé, kteří brněnské pivo běžně nepijí. Myslím si, že je to ukázka toho, že starobrněnské pivo jde stejně jako město nahoru,“ uvádí Brňan svou zkušenost s ležákem, který se vaří tradičním způsobem na dva rmuty a dozrává v historickém sklepě z roku 1872.

Pivovarská je jednoznačný symbol Mendláku
Mendrek chodí v Brně jako milovník kávy nejčastěji do kaváren či do gastronomických podniků. Na "škopek" zajde nejčastěji do centra města a občas také na Mendlovo náměstí, které je domovem chmelového moku. „Pivovar v čele s Pivovarskou restaurací je jednoznačný symbol Mendláku. Jde o největší budovu a společně s nemocnicí je hlavní dominantou lokality. Rád se tam zastavím, když jdu okolo,“ tvrdí Mendrek, který aktuálně bojuje společně s deblovým parťákem Ondřejem Králem o účast na nadcházejících olympijských hrách v Paříži.

Ministerstvo financí ve svých propočtech mluví o sloučení snížené sazby DPH a přidání některých dalších položek do té základní. Takový scénář by se mohl týkat například točeného piva. To může podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Zdeňka Kováře ovlivnit zejména vesnické hospody. Někteří zákazníci si vedle toho stěžují, že pivo je drahé už teď, a zvýšení daně odmítají.

Podle propočtů ministerstva financí by se měly sloučit snížené sazby DPH, které v současnosti činí 10 a 15 procent. Nová snížená sazba by měla být 14 procent. Zároveň by se měly do základní 21procentní sazby přesunout některé položky, které jsou nyní v jedné ze snížených sazeb. To by se týkalo mimo jiné i točeného piva.

Pivovarníci jsou ale možným zvyšováním daní zděšení. „Nižší sazba DPH byla zavedena proto, aby hospodám pomohla v těžkých časech. Ty stále trvají. Po dvou covidových letech, kdy byl 260 dnů omezený provoz, nyní čelí energetické krizi a rekordní inflaci,“ popsal mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář s tím, že pro většinu podniků je pivo zásadním ekonomickým hybatelem – zejména pro malé vesnické podniky. „Zvýšení DPH by pro velkou část z nich mohl být negativní faktor v rámci jejich podnikání,“ podotkl Kovář.

Na vysoké náklady si stěžuje také manažer minipivovaru Bubeneč Martin Malý. „Navýšení budeme muset promítnout do finální ceny a zákazník má volbu. Buď to bude akceptovat, nebo ne,“ sdělil Malý. Zvýšení cen předpovídá také předsedkyně představenstva Únětického pivovaru Lucie Tkadlecová. „Pokud k tomu dojde, budou se ceny piva zvyšovat minimálně o 10 procent,“ konstatovala.

A zdražování se obávají i čeští pivaři. „Je to chyba, špatná věc, nesouhlasím s tím,“ řekl jeden ze zákazníků restaurace v Plzni v anketě CNN Prima NEWS. Dodal, že pivo by si neodpustil, ale pil by ho méně. „Nelíbí se mi to, už takhle je pivo drahé,“ dodala další zákaznice.

Stovky degustátorů a více než 1 200 vzorků piva z obou polokoulí planety. Tak vypadá degustační soutěž Mezinárodního pivního festivalu 2023, který se právě odehrává na výstavišti v Litoměřicích. Degustátoři budou vzorky ochutnávat během dvou dnů.

Odborní degustátoři mají před sebou několik malých skleniček, které si nejprve prohlédnou, pak k nim přičichnou a nakonec ochutnají. „U piva hodnotíme hlavně senzorické vlastnosti jako říz, pěnivost, barvu, čirost, jiskru a zejména chuť,“ říká Filip Nagy, výrobní ředitel banskobystrického pivovaru.

Zní to jednoduše, ale vyžaduje to hodně cviku a soustředění. „Při hodnocení piva zapojujeme všechny smysly, zrak, sluch, čich, chuť i hmat. Sluchem hodnotíme správný zvuk při otevření láhve, to ovšem zde na degustaci odpadá. Na nalitém pivu se soustředíme na barvu a pěnu. Pak si k pivu přivoníme, abychom věděli, zda jsou tam vůně, které tam mají být, především příjemné sladové. Nepatřičné vůně totiž svědčí o tom, že se v procesu výroby stalo něco špatného,“ vysvětluje Veronika Čapková, manažerka kvality rakovnického pivovaru.

Když je hotovo vnější hodnocení, přichází čas na to nejdůležitější. „Napijeme se a zde vám do hry vstupují hmatové receptory v ústech a vnímáte, zda má pivo správný říz, to znamená, zda vás štípne do jazyka. Pak pokračují další vjemy a současně vnímáte i chuť a její základní rozdělení na sladkou, slanou, kyselou a hořkou. Právě hořkou chuť vnímáme až na kořeni jazyka,“ pokračuje Čapková.

A právě zde si uvědomíme asi největší odlišnost degustace piva a vína. Nikde nevidíme žádné nádoby na vyplivování vzorků, pivo se totiž při řádném zhodnocení musí polknout. „Při degustaci se pivo musí polknout právě proto, aby se správně na kořeni jazyka objevila hořká chuť a její doznívání. Pokud by se pivo nepolklo, ochudili bychom se o jeden z výrazných parametrů chuti,“ podotýká Čapková.

Mezi degustací jednotlivých vzorků je potřeba si chuť v ústech neutralizovat. „Pro to slouží takzvané degustační sousto, které by mělo obsahovat kousek šunky na setření hořkosti, poté sýr na odstranění dalších zbytků chuti a nakonec kousek pečiva neutrální chuti,“ vysvětluje degustátorka.

Hodnotitel piva potřebuje mít čistou chuťovou paměť. „Dobrá chuťová paměť se tvoří zkušeností. Čím víc vzorků člověk vypije, tím lépe se mu ji podaří vytvořit. Senzorická paměť se dá cvičit také pomocí vůní, které se při zácviku dávkují do vzorků, aby si degustátor podprahově trénoval chuťovou paměť,“ vysvětluje Nagy.

Zatímco degustátoři sedí ve velkém sále, v oddělené místnosti se pod bedlivým dohledem nalévají vzorky do malých skleniček, které hostesky pečlivě roznášejí degustátorům na předem připravená čísla na stolech.

„Je potřeba, aby ve sklenici bylo více než deci piva, jinak se nedá dobře hodnotit. V každém kole se ochutnává šest až sedm vzorků, jakmile však má člověk najednou posuzovat více než sedm vzorků, začíná to být už dost obtížné,“ popisuje Čapková s tím, že hodnocení je vícekolové. „Například dnes budeme hodnotit dohromady asi sto vzorků piva,“ dodává Nagy.

Během dvou dnů všech 1 200 vzorků piv posoudí téměř 500 degustátorů. Výsledkem bude ocenění Světová pivní pečeť 2023 a Zlatá pivní pečeť 2023. „Jde o dvě nejprestižnější pivovarnické ceny v České republice, které jsou respektované i v zahraničí,“ doplňuje ředitel festivalu Alois Srb.

Pivovarník Milan Rambousek se řemeslu vyučil v Budějovickém Budvaru, ale téměř celý profesní život strávil v Pardubickém pivovaru. Konec pivovarnictví v krajském městě nese těžce. V Ostravě pardubické pivo podle něj nikdy neuvaří.

Milan Rambousek chtěl být vojákem, politický původ jeho rodiny to ale nedovolil, a tak se téměř náhodou dostal k řemeslu pivovarnictví. Od 60. let jako mladík začal získávat zkušenosti právě v pivovaru v Pardubicích. Na své profesní začátky vzpomíná rád, především když popisuje, jak se v minulosti na varně pilo i zpívalo. Jedním dechem ale dodává, že za vším byla těžká ruční práce.

Pivovary loni uvařily 20,55 milionu hektolitrů piva, meziročně je to o 950 tisíc hektolitrů více. Zvedla se také spotřeba piva na jednoho obyvatele ze 129 litrů na 136 litrů za rok. Objem výroby piva se po dvou letech poklesu sice zvedl, stále je ale o zhruba milion hektolitrů nižší než v roce 2019 před vypuknutím pandemie. Vyplývá to z dat Českého svazu pivovarů a sladoven.

Meziročně o 13 procent na 1,3 milionu hektolitru vzrostla také výroba nealkoholických piv včetně jejich ochucených variant. Obliba nealkoholického piva setrvale roste už desátým rokem. Pivovary reagují na trend čím dál širší nabídkou nealkoholických piv různých příchutí, které jsou vyhledávané jako vítané osvěžení nejen v teplých měsících.

Prodej piva v hospodách se však podle svazu drží na nejnižší úrovni za poslední desítky let. Zatímco v roce 2009 se v hospodách a restauracích vypila téměř polovina piva, loni to bylo 31 procent.

Nejoblíbenějším druhem zůstává ležák, tedy jedenácti- až dvanáctistupňové spodně kvašené pivo. Z celkové produkce tvoří ležáky přes 56 procent, zatímco podíl výčepního piva činí zhruba 40 procent.

Exportu piva se dařilo
Na domácí trh směřovalo 15,6 milionu hektolitrů piva. Proti roku 2019 je to o milion hektolitrů méně. Export českého piva v roce 2022 meziročně vzrostl o dvě procenta na 5,4 milionu hektolitrů, což odpovídá úrovni exportu v roce 2019. Nejvíce se vyváželo na Slovensko, do Polska a Německa. Podíl zahraničních piv podle svazu tvoří jen 3,4 procenta české spotřeby.

Nejčastěji využívaným pivním obalem zůstává lahev, a to s podílem 39 procent z celkového výstavu. Jedná se o mírný pokles ve prospěch sudů, které zaujaly téměř třetinový podíl (31 %) – z velké míry jde ale o korekci podílů po znovuotevření gastronomie v loňském roce. Pivo v PET lahvích zaznamenalo pokles z 10 na 8 procent. Zájem o pivo v plechovkách se příliš nezměnil, připadá na ně 19 procent celkového výstavu.

Podle svazu výrobu piva ovlivňují rostoucí ceny, ekonomická nejistota na trhu a měnící se návyky spotřebitelů. Podíl piva uvařeného v ČR, které se prodá v hospodách a restauracích, loni stoupl o šest procent na 31 procent veškeré produkce. V roce 2019 to bylo 35 procent. Podíl piva, které se prodá v hospodách, již před pandemií koronaviru dlouhodobě klesal od roku 2010, kdy to byla zhruba polovina celkové produkce piva.

Měnící se návyky spotřebitelů mohou mít podle svazu vliv hlavně na hospody na menších městech a vesnicích, kde pivo tvoří až polovinu jejich prodejů.

„Rostoucí ceny a ekonomická nejistota bohužel drží lidi více doma, což má nepříznivý dopad na sektor gastronomie, který se dosud zcela nevzpamatoval z tvrdých následků pandemie a nyní čelí dalším problémům. Vláda navíc nyní uvažuje o zvýšení DPH na stravovací služby a čepované pivo, to by pro řadu nejen vesnických hospod mohlo znamenat definitivní hřebíček do rakve,“ uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Pardubický pivovar na konci března přestal fungovat, nejznámější značky včetně Portera se budou vyrábět v Ostravě. Někteří z propuštěných lidí si novou práci už našli. Další využití areálu pivovaru stále není jasné.

Přesně 46 pracovníků na dlažbě. Konec velkovýroby piva v Pardubicích po sedmi stovkách let. Zavření pivovaru z roku 1871 a přesun výroby nejslavnějšího českého černého piva Porter do Ostravy.

To je výsledek rozhodnutí vedení firmy Staropramen, která Pernštejn kupovala v roce 2019. Z velkých plánů nezbylo nic.

„Většině ze 46 zaměstnanců skončil pracovní poměr k 31. březnu. Víme, že někteří kolegové již nové uplatnění našli. Ale samozřejmě všichni z nich nám informace tohoto typu nesdělují. Zaměstnancům jsme po oznámení o plánovaném ukončení výroby v minulém roce nabídli podpůrný program, který spočíval v pomoci při orientaci na trhu práce,“ uvedla mluvčí skupiny Pivovary Staropramen Denisa Mylbachrová.

Zaměstnavatel také jednal s úřadem práce, aby pracovníkům pivovaru poskytl konzultace a kontaktoval firmy v regionu, které by mohly lidi z pivovaru přijmout. „Samozřejmě všichni zaměstnanci obdrželi zákonné odstupné, které bylo u dlouholetých zaměstnanců navýšeno,“ uvedla Mylbachrová.

Pardubický pivovar fungoval více než 150 let. Všechny značky by neměly zaniknout. Část výroby převezme Pivovar Ostravar. Začne vyrábět v nejbližší době, testovací várky měly dopadnout dobře.

„Samotné výrobě samozřejmě předcházel dlouhodobý přípravný proces. Vrchní sládek Pivovaru Ostravar má bohaté zkušenosti s vařením řemeslných piv nejen v Česku, ale i v zahraničí, a to je samozřejmě velká výhoda,“ sdělila mluvčí.

Ostravar bude vařit piva, která byla mezi konzumenty nejoblíbenější. „V naší nabídce zůstane Hořká 12 ze sklepa, Vilém 11 a Arnoštova hořká 10. Všechna tato piva navíc ponesou logo Pernštejn, což znamená návrat k dřívějšímu, pro mnohé konzumenty dosud vžitému názvu,“ řekla Mylbachrová.

Silný tmavý Pardubický Porter je speciál, který si většina konzumentů vychutnává jen příležitostně, proto ho Ostravar bude nabízet ve speciálních várkách. „Nebude ho vařit pravidelně,“ dodala mluvčí.

Co se stane s areálem pivovaru, zatím není rozhodnuto, představenstvo se variantami zabývá. „Já jen doufám, že nám v centru Pardubic nevznikne další brownfield. To by bylo zlé. Jinak mne celá situace kolem pivovaru mrzí, ale nemáme šanci na tom nic změnit,“ řekl primátor Pardubic Jan Nadrchal.

Průmyslové vaření piva ve městě končí po 700 letech
Vaření piva mělo v Pardubicích dlouhou tradici. Už od počátku 14. století totiž v Pardubicích existoval Zámecký pivovar, ten však postupně ztrácel význam.

V druhé polovině 19. století se pardubičtí podnikatelé v oboru pivovarnictví rozhodli založit novou společnost – Akciový pivovar Pardubice. Komité společnosti se sešlo 29. ledna 1871 a rozhodlo, že bude postaven nový, parostrojní pivovar. Prvním sládkem byl vybrán František Chodounský z Protivína, stavitelem pivovaru byl pan Štěpánek z Mladé Boleslavi. Výstavba byla dokončena 1. dubna 1872, o týden později se začalo vařit pivo.

Roční produkce byla zprvu 15 tisíc hektolitrů, v roce 1928 vyprodukoval pivovar poprvé přes 100 tisíc hektolitrů piva. V roce 1945 byl pivovar převeden do národní správy a roku 1949 znárodněn do firmy Východočeské pivovary, národní podnik v Pardubicích. Výroba piva i nealkoholických nápojů se neustále rozšiřovala.

Pivovar se osamostatnil 1. ledna 1993, kdy se stal znovu akciovou společností. V té době vyráběl přes 300 tisíc hektolitrů piva a přes 50 tisíc hektolitrů limonád ročně, produkoval i vlastní slad.

V červnu 2006 se přejmenoval na Pivovar Pernštejn a.s. a posléze v červenci 2010 na Pardubický pivovar. Pivovar proslavil černý speciál Porter, který je vyráběn podle vlastní receptury a patří mezi nejsilnější česká piva. Speciál se vaří od roku 1890.

Pivovary v ČR loni uvařily 20,55 milionu hektolitrů piva, meziročně je to o 950.000 hektolitrů více. Zvedla se také spotřeba piva na jednoho obyvatele ze 129 litrů na 136 litrů za rok.

Objem výroby piva se po dvou letech poklesu sice zvedl, stále je ale o zhruba milion hektolitrů nižší než v roce 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru. Meziročně o 13 procent na 1,3 milionu hektolitru vzrostla také výroba nealkoholických piv včetně jejich ochucených variant. Vyplývá to z dat Českého svazu pivovarů a sladoven, které má ČTK k dispozici.

Prodej piva v hospodách se však podle svazu drží na nejnižší úrovni za poslední desítky let. Zatímco v roce 2009 se v hospodách a restauracích vypila téměř polovina piva, loni to bylo 31 procent. Nejoblíbenějším druhem piva zůstává ležák, tedy jedenácti- až dvanáctistupňové spodně kvašené pivo. Z celkové produkce tvoří ležáky přes 56 procent, zatímco podíl výčepního piva činí zhruba 40 procent.

Na domácí trh směřovalo 15,6 milionu hektolitrů piva. Oproti roku 2019 je to o milion hektolitrů méně. Export českého piva v roce 2022 meziročně vzrostl o dvě procenta na 5,4 milionu hektolitrů, což odpovídá úrovni exportu v roce 2019. Nejvíce se vyváželo na Slovensko, do Polska a Německa. Podíl zahraničních piv podle svazu tvoří jen 3,4 procenta české spotřeby.

Největší podíl uvařeného piva pivovary stočily do klasických pivních lahví, celkem 39 procent výroby. Do sudů stočily 31 procent. Pivo v plechovkách tvořilo 19 procent piv na trhu. Z deseti na osm procent klesl podíl piv v PET lahvích.

Podle svazu výrobu piva ovlivňují rostoucí ceny, ekonomická nejistota na trhu a měnící se návyky spotřebitelů. Podíl piva uvařeného v ČR, které se prodá v hospodách a restauracích, loni stoupl o šest procent na 31 procent veškeré produkce. V roce 2019 to bylo 35 procent. Podíl piva, které se prodá v hospodách, již před pandemií koronaviru dlouhodobě klesal od roku 2010, kdy to byla zhruba polovina celkové produkce piva.

Měnící se návyky spotřebitelů mohou mít podle svazu dopady hlavně na hospody na menších městech a vesnicích, kde pivo tvoří až polovinu jejich prodejů.

"Rostoucí ceny a ekonomická nejistota bohužel drží lidi více doma, což má nepříznivý dopad na sektor gastronomie, který se dosud zcela nevzpamatoval z tvrdých následků pandemie a nyní čelí dalším problémům. Vláda navíc nyní uvažuje o zvýšení DPH na stravovací služby a čepované pivo, což by pro řadu nejen vesnických hospod mohlo znamenat definitivní hřebíček do rakve," uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se podílejí na výrobě piva. Mezi členy je 26 pivovarských společností, pět sladoven a 18 přispívajících společností.

Jarošovský pivovar, známý mimo jiné z písně skupiny Argema, vyhrál před týdnem soudní spor s Celní správou ČR ohledně toho, zda může být považován za malý nezávislý pivovar.
Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že příslušná pasáž zákona, podle které postupovali celníci, byla chybně transponovaná z evropské směrnice a že šlo o „přeřeknutí zákonodárce“. Jarošovský pivovar tak má nárok na sníženou sazbu spotřební daně.

Podle celníků není Jarošovský pivovar malým nezávislým pivovarem
Celní správa ČR v roce 2020 doměřila Jarošovskému pivovaru spotřební daň ve výši skoro milion korun, jelikož podle jejího názoru není malý nezávislý pivovar, jelikož je právně a hospodářsky závislý na Znojemském městském pivovaru. Podle celníků tak vyráběné pivo nemělo být zdaněno sníženou sazbou spotřební daně z piva ve výši 16 Kč/hl, nýbrž základní sazbou ve výši 32 Kč/hl. Jarošovský pivovar se s rozhodnutím Generálního ředitelství cel nesmířil a podal žalobu. U Krajského soudu v Brně sice neuspěl, před týdnem se však pivovaru zastal Nejvyšší správní soud.

Co říká evropská směrnice a český zákon?
NSS nejprve připomněl, jak přesně zní text evropské směrnice a jak dopadla transpozice do tuzemské legislativy.

Evropská směrnice říká, že státy mohou uplatnit snížené sazby spotřební daně z piva, a to pro malé nezávislé pivovary s výstavem do 200 000 hl piva ročně. "Pro účely nižších sazeb se „malým nezávislým pivovarem" rozumí pivovar, který je právně a hospodářsky nezávislý na jakémkoli jiném pivovaru, který využívá provozních prostor, jež jsou fyzicky umístěny odděleně od jakéhokoli jiného pivovaru, a který nevyrábí značkové pivo v licenci. Spolupracují-li však dva nebo více malých pivovarů a jejich společný roční výstav nepřekročí 200 000 hl, mohou být i tyto pivovary považovány za jediný malý nezávislý pivovar," píše se ve směrnici.

V § 82 zákona o spotřebních daních, ve znění účinném ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, pak bylo uvedeno:

(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky: a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru, b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.

(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud
a) vlastní více než 50 % podílu na čistém majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,
b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo
c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.

Při transpozici přibylo jedno slovo
Ač na první pohled může evropská směrnice a transpozice do českého právního řádu vypadat stejně, klíčovým rozdílem je ustanovení, které se týká spolupráce více pivovarů. Zatímco evropská směrnice hovoří o tom, že „spolupracují-li však dva nebo více malých pivovarů a jejich společný roční výstav nepřekročí 200 000 hl, mohou být i tyto pivovary považovány za jediný malý nezávislý pivovar“, český zákon má obsahově v první části věty navíc slovo "nezávislých" – „spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar“.

Oprava přeřeknutí není dotváření práva
NSS se tak zaměřil na to, zda použití sousloví o spolupráci malých nepředstavuje „přeřeknutí“ zákonodárce, tedy nejde-li o případ, kdy jsou v textu právního předpisu omylem vynechána či přehozena slova, je nedopatřením obsaženo slovo jiné či slovo, které v něm vůbec uvedeno být nemělo.

"V tomto směru by se nejednalo o standardní dotváření práva, kdy zákonodárce na určité případy nepomyslil, ačkoli odpovídaly jeho vůli vyjádřené v příslušné právní normě, neboť ve skutečnosti zamýšlel říci něco úplně jiného, než vyjádřil v textu příslušného ustanovení právního předpisu. Takového nedopatření zákonodárce by se nedalo dovolávat, pokud by dávalo rozumný smysl a zároveň bylo vnitřně koherentní s příslušnou právní úpravou," upřesnil v rozsudku soud s tím, že v oblasti práva Evropské unie je přitom nutné v tomto směru vycházet také z toho, že pokud se český zákonodárce rozhodl transponovat určité ustanovení unijního právního předpisu a jasně i srozumitelně nevyjádřil vůli odlišnou od jeho výslovného znění, pak zamýšlel provést právě to, co taková evropská právní norma předpokládá.

Zákonodárce se přeřekl, rozhodl soud
Soud zmínil několik interpretací daného ustanovení, přičemž došel následně k tomu, že slovo „nezávislých“ uvedené v ustanovení § 82 odst. 5 zákona o spotřebních daních představuje legislativní chybu při transpozici věty evropské směrnice. Podle NSS text, jenž tímto nedopatřením vznikl, nedává žádný rozumný smysl, který by byl koherentní s příslušnými ustanoveními téhož zákona a směrnice a jenž zjevně při absenci vysvětlení v důvodové zprávě nebyl veden racionálními důvody předkladatele legislativního návrhu.

"Za této situace je nutné uvedené „přeřeknutí“ zákonodárce opravit a vycházet z toho, že jeho skutečnou vůlí při formulaci právní normy obsažené v § 82 odst. 5 zákona o spotřebních daních bylo ve shodě s čl. 4 odst. 2 větou druhou směrnice zmírnit podmínky pro přiznání postavení malého nezávislého pivovaru vymezené v § 82 odst. 1 až 4 zákona o spotřebních daních a vytvořit právní fikci jednoho malého nezávislého pivovaru při spolupráci dvou nebo více malých pivovarů, jejichž společná roční výroba nepřevýší 200 000 hl, a to bez ohledu na vztah jejich vzájemné právní nebo hospodářské závislosti," uzavřel NSS a rozhodnutí Celní správy ČR zrušil.

Pozn. redakce: Původní Jarošovský pivovar, o kterém v roce 1994 složila píseň skupina Argema, ukončil činnost v roce 1997. O 20 let později začal několik stovek metrů od původní budovy vařit pivo nový stejnojmenný minipivovar, kterého se týkala i výše popisovaná soudní pře.