Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Heineken otevřel ve Velkém Březně sklad, plánuje i úpravu technologií

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKVelké Březno

Společnost Heineken dnes otevřela v areálu pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku distribuční centrum. Ze skladu rozváží všechny druhy piv do obchodů a restaurací na severozápadě Čech. Náklady na investici činily téměř 50 milionů korun. Novinářům to řekl ředitel pivovaru a vrchní sládek Michal Rouč. Heineken ČR je tuzemskou trojkou na trhu s pivem. Patří mu značky Heineken, Desperados, Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a nealkoholický Zlatopramen a Hostan.

Velkobřezenský pivovar je v Heinekenu jediný, který má sklad přímo v areálu. Doposud využíval nájemních prostor v Ústí nad Labem. "Ušetříme za nájem a cesta piva k zákazníkům se zjednodušuje. Do dnešního dne jsme ho museli vozit do deset kilometrů vzdáleného skladu a pak rozvážet dál," uvedl Rouč. Skladovací prostory včetně manipulační plochy mají rozlohu víc než 6000 metrů čtverečních a sklad má kapacitu přibližně 7400 palet.

Pivovar využil ke skladování jednu doposud prázdnou budovu, k níž přistavil montovanou halu. Práce začaly v lednu a skončily v červenci, pak se stěhovalo. Zaměstnancům z Ústí pivovar nabídl přechod do Velkého Března, všichni toho využili, ve skladu pracuje 20 lidí. Obec Velké Březno otevření skladu v pivovaru, který stojí na břehu Labe přes 260 let, vítá. "Pro nás je to důkaz toho, že Heineken to myslí s pivovarem ve Velkém Březně vážně. V minulosti byly pochyby, zda vůbec bude fungovat. Padesátimilionová investice znamená, že pivo se dál bude u nás vařit," řekl ČTK starosta Michal Kulhánek.

Obavy před započetím stavby panovaly ze zvýšení dopravní zátěže. "Dělali jsme studii a zatížení nijak výrazně nenaroste. Silnice kolem má denní hustotu provozu téměř 10.000 vozidel a přes 100 kamionů a my jsem i tak museli pivo odsud odvézt. Přibude pouze 14 aut s váhou do deseti tun pro rozvoz přímo zákazníkům," uvedl Rouč. Podle starosty se naopak uleví vedlejší ulici Pivovarská, protože vjezd do pivovaru je nyní přímo z hlavní silnice.

Heineken podle Rouče bude v investicích v Březně pokračovat. "Čeká nás rekonstrukce vrátnice a úprava technologií," zmínil. V historickém pivovaru nedaleko Ústí nad Labem v roce 2014 skončil provoz lahvové stáčecí linky, zůstala výroba tankového a sudového piva. Výstav velkobřezenského pivovaru byl loni 200.000 hektolitrů.

Staropramen posiluje své spojení se Smíchovem

Publikováno:před 4 dnyZdroj:MediaGuruStaropramen

V novém konceptu zdůrazňuje Staropramen svůj smíchovský původ.

Pivní značka Staropramen startuje nový komunikační koncept, v němž upevňuje spojení s pražským Smíchovem, se čtvrtí, která „bolí, ale rozdá se”. V nové kampani tak vypráví příběhy z historie, zároveň s tím se chce pivovar více zapojit i do současného dění na Smíchově. Spolu s kampaní představuje i nové logo nebo televizní spot v hlavní roli s Hynkem Čermákem.

„Chceme ukázat všechno to, za čím si pivovar stojí už téměř 150 let. A to bez odkazu na unikátní místo původu našeho piva prostě nejde. Proto se v nové kampani Staropramenu představí hlavně samotný Smíchov jako čtvrť poctivých a pracovitých lidí, kteří si stojí za svým, stejně jako ten Smíchovský pivovar,” vysvětluje senior brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Staropramen se vrací ke svému tradičnímu logu, které se skládá z ručně psaného secesního názvu Staropramen, symbolu „S“ obklopeného ječmenem a chmelem, písmen „A“ a „P“ odkazujících na Akcionářský pivovar na Smíchově, roku založení pivovaru a siluety Prahy jako domova značky.

Logo se postupně objeví i na hospodách a restauracích nejen na Smíchově, ale po celé České republice. Tradiční logotyp již ozdobil i lahve a plechovky, které jsou navíc doplněny příběhy z historie i současnosti pivovaru.

Samotná kampaň staví na příbězích Smíchovského pivovaru a celého Smíchova. Zastřešuje ji claim „Vždycky drží spolu”. K vidění bude od 18. září v televizi, kině, outdooru a na internetu.

Na vzniku strategického a komunikačního směru se podílela komunitní platforma Future Bakery, která aktuálně sdružuje na 14 tisíc lidí. „Nápady našich lidí jsme v případě Staropramenu využili hned dvakrát. Poprvé, když jsme tvořili samotnou strategii, a podruhé, když jsme potřebovali vybrat ten správný claim, podtrhující celkové vyznění komunikace,” vysvětluje Ondřej Roček, který za projektem stojí spolu s kreativcem Karlem Špindlerem a komunikačním stratégem Petrem Topinkou.

„Nastartovat kampaň jsme určitě nemohli nikde jinde než na Smíchově a u Smíchováků. Tradiční média jsou jedna věc, pokud má ale značka dlouhodobě fungovat, tak potřebuje armádu evangelistů, kteří ji milují, podporují a žijí s ní. V dalších fázích chceme celou komunikační platformu rozšířit prostřednictvím dalšího atraktivního obsahu,” doplňuje Roček.

Televizní spot natočila produkční společnost Creative Embassy. Režie se ujalo duo Wolfberg, které tvoří Jan Kalvoda a Přemek Ponáhlý.

V rámci svého zapojení do života Smíchova se pivovar také více otevírá veřejnosti. Ať už se jedná o koncerty, setkání se sládky, kdy samotní autoři receptur smíchovských piv provází návštěvníky světem pivovaru, nebo vznik příležitostného výčepu „Pod Komínem”., na jehož první otevření dostali pozvánku lidé ze Smíchova i okolí.

Devět pivních speciálů, kapely i volba nejkrásnější dívky,to je VVoktoberfest Chotěboř

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Erika Nováková

Máte rádi pivo? Chtěli byste si užít tradiční Oktoberfest, ale Mnichov je trochu z ruky? Skvělou zábavu, několik pivních speciálů, ale například i volbu Fräulein a Manna můžete v sobotu 23. září zažít v kinocafé Velký Voči v Chotěboři.

VVoktoberfest (slovní hříčka odvozená z názvu kinocafé) se zde uskuteční již pošesté. Začátek je ve 14 hodin a na návštěvníky čeká atraktivní program. „Sobotní odpoledne zpestří několik hudebních vystoupení, zmínit mohu například harmonikářku Janu Blažkovou, Ondřeje Soldána a kapelu Vopečbuřt,“ prozradil hostitel a provozovatel kinocafé Michael Jindra.

Na své si přijdou nejenom milovníci zlatavého moku – vybrat si budou moci až z devíti pivních speciálů - ale i ti, kteří by se rádi podívali právě do zmíněného Mnichova. „Tak jako vloni i letos jsme pro návštěvníky připravili soutěž o zájezd pro dvě osoby na tradiční Oktoberfest,“ pokračuje dále Michael Jindra.

Chotěbořská obdoba pivního festivalu je proslulá tím, že nadšenci přijíždějí takřka z celé republiky a na svém vzhledu si dávají záležet. Kostýmy často objednávají dlouho dopředu především z internetových portálů.

„Samozřejmě, kdo nechce, v kroji být nemusí, ale je docela možné, si pak přijde trochu divně,“ směje se Michael Jindra.

VVoktoberfest ve Velkých Vočích slibuje piva nevšedních chutí, zábavu až do brzkých ranních hodin i bohaté občerstvení.

Mnichovský Oktoberfest je v plném proudu: Na pivo zašla i paní Vinnetouová!

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Aha! Online

V Mnichově včera vypukl tradiční a nejen milovníky piva oblíbený festival Oktoberfest. Letos jej budou provázet zvýšená bezpečnostní opatření, i proto, že během 17 dnů se v areálu Tereziánské louky má vystřídat až 6 milionů lidí!

Mezi nimi nebudou jako každý rok chybět ani známé tváře. Pravidelnými hosty okázalých pivních slavností bývají třeba Arnold Schwarzenegger (70), Usain Bolt (31) či Boris Becker (49), letos už sem zavítal frontman kapely Scooter H.P. Baxxter (53) a vdova po představiteli Vinnetoua Pierru Bricovi (†86) Hella (68). I ti musejí zkousnout, že pivo na Oktoberfestu opět podražilo, cena za tuplák už se šplhá ke třem stovkám korun!

Slavnosti v číslech
* 17 dní Oktoberfest potrvá, končí 3. října.
* 6 milion lidí na něj má zavítat.
* 7 milionů litrů piva tu vypijí.
* 277 Kč je cena za nejlevnější tuplák.
* 286 korun stojí ten nejdražší.
* 6 tisíc policistů dohlédne na bezpečnost.
* 40 bezpečnostních kamer jim k tomu pomůže.

V Plzni už podesáté svítilo Slunce ve skle. Minipivovary měly žně

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Skoro osmdesátka nejmenších výrobců piva představila o víkendu přes tři stovky druhů čepovaných a desítky lahvových piv na největší akci svého druhu u nás - desátém ročníku festivalu minipivovarů Slunce ve skle.

Přestože v Česku vládne ležáková tradice, v areálu Purkmistra - Pivovarského dvora Plzeň, který celou akci už deset let pořádá, převládaly piva svrchně kvašená anglosaského stylu.

Různých ejlů (ale), zejména pak módního stylu hořkých IPA (India Pale Ale) byla zkrátka většina. A nešlo si nevybrat. Pro minipivovary je proto Slunce ve skle i tradičně dobrou příležitostí k vlastní prezentaci širokému publiku.

Letos tím spíš, že akce byla poprvé dvoudenní a v pátek v podvečer dorazilo podle odhadu pořadatelů kolem čtyř tisíc lidí, v sobotu pak kolem pěti - šesti. Takže dohromady zhruba deset tisíc, přitom počasí zrovna nepřálo. Slunce bylo spíš ve skle než na obloze.

Příští rok znovu dva dny?
„Bylo to poněkud náročnější na organizaci, ale myslím, že i v příštím roce uděláme Slunce ve skle dvoudenní,“ soudí ředitel festivalu Petr Míč.

Počet pivovarů (s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů) roste po Česku každým rokem, jejich celkový počet se blíží 400 a co týden, to jeden nový zahájí činnost.

První ročník Slunce ve skle tak začínal před 10 lety se 12 stánky minipivovarů, kdežto letos se jich už představilo 78. Včetně zahraničních jako je například polský pivovar Dukla, Scássenes z Belgie, Monyo Brewing z Maďarska nebo nebo kyperský Pivo-microbrewery.

Bylo jasné, že při sebevětší snaze dokáže návštěvník ochutnat - ať v kelímku třetinkové nebo půllitrové porce nebo v degustačních decilitrových skleničkách - jen zlomek toho, co Slunce nabízí.

Nápor na chuťové pohárky
Mezi českou klasikou se dobře vyjímal vydařený světlý ležák z plzeňského pivovaru Beer Factory, kterým sládek Petr Krýsl podle některých soudů v chuti víc než úspěšně konkuruje v Plzni narozené značce Pilsner Urquell. Nebo dvanáctka sládka Petra Buriánka, jehož létající pivovar Trilobit pomalu přechází v pražské Libni do podoby vlastní výroby.

Z nabídky piv typu ale vyčníval třeba lehčí Summer Ale se stupňovitostí 10,4 od létajícího pivovaru Sibeeria nebo o poznání silnější a vyváženě hořká IPA Samurai z Pivovaru Kocour Varnsdorf. Sokolovský Permon nabídl zajímavou hořkou třináctku Cryo Hop, svrchně kvašené pivo s využitím vymražovaného chmele.

Každá podobná přehlídka je také příležitostí, jak ochutnat piva, která sládkové vaří spíše jen jako zpestření a která ani odolný pivař nevydrží pít celý večer.

Intenzivní chutí zavalí chuťové pohárky například 25 stupňové pivo Barley Wine, které uvařil létající pivovar Létající chroust v rodinném pivovaru Zichovec a do kterého prý už během varu přidává sládek 100 kilogramů černého rybízu na 15 hektolitrů výsledného piva. Po tomhle pivu lze jen těžko ochutnávat nějaké další, rybíz vše na dlouho přehluší.

Hodně zajímavé pivo představil plzeňský Raven v podobě značky DBC (Double Black Cream), což je tmavá až spíše černá dvacítka - IPA, doplněná laktózou a vařená společně s bavorským pivovarem Yankee & Kraut.

Jistou kuriozitou je Zámecký pivovar Frýdlant. Zatímco ostatní na festivalu nabízeli u svého stánku v průměru kolem 5 značek piv, Frýdlant jich vtěsnal do jednoho stánku 30. Což je náročný logistický a technologický úkol. Nabízí se otázka - K čemu je to dobré?

P.S. Pořadatelé zveřejnili výsledek hlasování návštěvníků o nejlepší Pivo ve skle. Tady je výsledek ankety:
1. místo -pivovar Zhůřák ( v kooperaci s Raven) Gunk New England
2. místo - Purkmistr IPA 14°
3. místo - Collider Brewery (Ukraine) avšak uvařeno v Antoši-De Smedt Asphalt 14°

Černice voněly pivem. Zlatavý mok nabídly pivovary ze Šumavy i z Polska

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Plzeňský deníkAutor:Klára Mrázová

Ani deštivé počasí neodradilo tisíce návštěvníků, kteří v pátek a sobotu vyrazili na pivní festival do Černic. Letošního jubilejního 10. ročníku Slunce ve skle se zúčastnilo rekordních 78 českých i zahraničních minipivovarů.

Na festivalu Slunce ve skle se kromě minipivovarů představil také jeden pidipivovárek. Ze šumavské vesničky Lazny přivezl ochutnat šest druhů zlatavého moku, mezi nimi letošní novinku – Zázvorku. „Vaříme spodně kvašené ležáky. Protože do nich nepřidáváme žádné extrakty ani žádná barviva, v Zázvorce je opravdu čerstvý zázvor,“ řekla Olga Hofmannová, jež receptury vymýšlí společně s partnerem Pavlem Kašákem. Týdně vyrobí 300 litrů piva.

Premiérově návštěvníci ochutnali slunce ve skle, které uvařili manželé Holubovi v Radobyčicích. Se zlatavým mokem se poprvé přijel do Černic pochlubit i polský pivovar Browar Dukla. „Po loňském úspěchu k nám zase dorazil pivovar z Kypru. Minulý rok totiž vyhrál hlasování návštěvníků o nejlepší pivo,“ sdělil manažer pořádajícího pivovaru Purkmistr Petr Míč.

Porovnat kvalitu tuzemských a zahraničních značek přišla Veronika Venclová. „Pravidelně sem vyrážíme s partou kamarádů. Je to dobrá příležitost se společně setkat a popít,“ uvedla Plzeňanka. V ruce zrovna držela degustační skleničku s kašperskou tmavou třináctkou, jejíž chuť si pochvalovala.

Češi mají další světové prvenství. Pijí nejvíc piva za nejmíň peněz

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Praha má podle analýzy Deutsche Bank nejlevnější pivo z padesátky metropolí po celém světě. Na druhé straně stále platí, že rekordmany jsme i ve spotřebě na hlavu.

Česko drží léta světový rekord ve spotřebě piva na hlavu. Už to není 160 litrů jako před deseti lety, nýbrž „jen“ 143 litrů, tedy 286 piv. Stále nás ale nikdo nepředstihl. Analýza, kterou letos zpracovala renomovaná Deutsche Bank, nyní potvrzuje, že české pivo kromě toho patří ve světě k nejlevnějším.

Ve srovnání cen půllitru čepovaného piva ve 47 světových metropolích se Praha s 1,3 dolaru (přes 28 korun) umístila na nejspodnější příčce.

Cenovou tabulku vede norské Oslo s půllitrem moku za 9,9 dolaru, tedy podle aktuálního kurzu koruny přes 215 korun. A někde mezi jsou ceny piv v Paříži, Melbournu, Tokiu, Chicagu, Jakartě, Berlíně, těsně před námi na předposledním místě je jihoafrický Johannesburg.

Průzkum Deutsche Bank nedává reprezentativní přehled – neřeší koupěschopnost v dané zemi, porovnává cenu z náhodně vybrané hospody ve městech, kde žijí početnější skupiny Němců. Nicméně naznačuje cenový trend. Skutečnost, že pivo v Česku patří ve světě k těm nejlevnějším, potvrzují i lidé z pivovarnické branže.

Pozoruhodný už je samotný fakt, že leckde v restauraci zaplatí host za skleničku obyčejné vody (byť s honosným názvem) stejně jako za půllitr ležáku, jehož výroba a zrání trvá často celý měsíc.

„Pivo je lacinější, než by mohlo být. Z nemalé části to tlačí dolů silná konkurence a také nízké mzdové náklady, které mají významný podíl na finální ceně,“ připomíná například Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě v Praze přednáší o ekonomice pivovarnictví.

Ceny v samotném Česku se výrazně liší podle druhů piv i podle regionů. Hodnota kolem 28 korun zhruba odpovídá čepované desítce, která v regálech obchodů vyjde přibližně na polovinu. Čepované dvanáctky jsou k mání zhruba za 35 korun, v obchodech o deset korun levněji.

Do ceny podstatnou měrou a rozdílně podle každé země zasahují i daně. V Česku si bere stát například z jednoho půllitru plzně 1,8 koruny spotřební daně a v závislosti na konečné ceně zhruba šest korun DPH. V řadě zemí je zdanění výrazně vyšší.

Zdraží, ale o málo
V Johannesburgu na předposlední příčce vychází čepované pivo v přepočtu o devět korun dráž než u nás, takže na pořadí nezmění nic ani v minulých dnech ohlášené zdražení lahvových piv (plus v PET lahvích a plechovkách) lídra trhu Plzeňského Prazdroje.

Piva do obchodů podraží od října jen o několik desetníků a zákazníci to možná vzhledem k silnému tlaku obchodních řetězců ani nemusejí pocítit. Kromě toho žebříček Deutsche Bank porovnává čepovaná piva, která Prazdroj nezdražuje. A dost možná, že sudové pivo nezdraží ani konkurence, která s odstupem týdnů až měsíců lídra trhu v úpravě cen většinou následuje.

Prodeje v takzvaném on-trade totiž vytrvale padají, odbyt čepovaného piva je rok od roku nižší. Jeho podíl na celkové spotřebě loni klesl k devětatřiceti procentům a časy, kdy Češi konzumovali pivo nejvíc v hospodách, jsou pryč. O to víc nakupují levnější lahvové na doma.

Mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková připomíná i objektivnější srovnání cen, než jaké poskytuje Deutsche Bank.

„Čech s průměrnou mzdou si na jedno velké pivo vydělá podle takzvaného Global Beer Indexu zhruba za osm až dvanáct minut, což je srovnatelné třeba s Německem či Rakouskem. Například Slováci pracují na jedno pivo 11 až 22 minut, Maďaři jsou na tom oproti Čechům hůř dokonce třikrát. Podobné je to i v ostatních státech východní Evropy,“ reaguje Němečková.

Podle dalších názorů chybí českému pivu hlavně větší prestiž. „Za minulého režimu bylo degradováno na úroveň nápoje čtvrté cenové skupiny na politých umakartových stolech, ale pivo je dnes především krásný, ušlechtilý nápoj,“ říká Tomáš Maier.

Mnichovský Oktoberfest: Co jste možná nevěděli o největší pivní slavnosti

Publikováno:před 6 dnyZdroj:100+1Autor:Martin Reichman

Ačkoliv by se mohlo zdát, že je Oktoberfest moderní záležitostí, jeho historie je více než dvě stě let stará! Svou premiéru měl v Mnichově, kde se koná dodnes, již 12. října 1810. Tento největší pivní festival začal psát svůj příběh u příležitosti svatby Ludvíka Bavorského s Terezou Sasko-Hildeburgskou. Dvůr tehdy pozval celé město na oslavu a položil tak základ oblíbené podzimní tradici. V dalších letech se slavnost opakovala, a přestože ve svém názvu nese měsíc říjen, kvůli lepšímu počasí byla postupně posunuta na září. Konec je ovšem vždy o prvním říjnovém víkendu.

Přestože si dnes nese přívlastek „pivní“ nebylo tomu tak vždy. V dávných dobách vlastně vůbec nesouvisel s pivem a vrcholem byly koňské dostihy.

Za šestnáct dní trvání festivalu se vypije kolem 8 milionů litrů piva, a to ne jen tak ledajakého, pro Oktoberfest se vyrábí speciální várka piva, která je dílem nejlepších mnichovských pivovarů a k této příležitosti je pivo asi o 1,3 % silnější.

Na Oktoberfestu nevydělávají pouze pivovary a není výhradně pro dospělé. Festival má i svou dětskou část, které je plná adrenalinových atrakcí a divokých tobogánů. Přece jen ale existují lidé, pro které je slavnost zapovězena – možná vás ale překvapí, že touto nežádoucí skupinou jsou lidé, kteří mají problémy s alkoholem.

V Mnichově začal Oktoberfest, i přes dražší pivo se čeká šest milionů lidí

Publikováno:před 6 dnyZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Slavnostním naražením prvního sudu začal v sobotu v poledne 184. ročník mnichovského Oktoberfestu. Tradiční pivní festival má i přes přísnější bezpečnostní opatření a stále dražší pivo navštívit až šest milionů lidí. Své brány letošní Oktoberfest uzavře 3. října.

Mnichovský primátor Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu, a pak už mohl zvolat „O’zapft is!“ (Je naraženo). Další Reiterovou slavnostní povinností byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, a pak už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

Po naražení prvního sudu se roztočily i další pípy a zlatavého moku se dočkaly tisíce návštěvníků, z nichž se část u vchodů do areálu Tereziánské louky tísnila už před jeho otevřením v 09:00. Většina dnešních návštěvníků dorazila ve slavnostním oblečení - ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách.

Nejlevnější litrový tuplák stojí 10,60 eura (277 Kč), ten nejdražší přijde na 10,95 eura (286 Kč). Loni se za jeden máz platilo mezi 10,40 až 10,70 eura. I když se cena piva v posledních letech pravidelně zvyšuje, očekávají i letos pořadatelé Oktoberfestu spotřebu téměř sedmi milionů litrů zlatavého moku.

Poprvé za něj mohou návštěvníci platit mobilním telefonem, což jim umožňuje nová aplikace. Další aplikace zase slouží jako průvodce areálem Tereziánské louky a usnadňuje třeba hledání volných míst v pivních stanech, kterých jsou více než tři desítky.

Zvýšená ostraha
Velkým tématem je i letos bezpečnost. Zvýšená bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, který v roce 1980 zasáhl krvavý útok pravicového radikála, panovala už loni (psali jsme zde). Letos se i v důsledku prosincového teroristického útoku na vánoční trh v Berlíně, který si vyžádal 12 životů a desítky zraněných, ještě o něco zvýšila.

Celý areál festivalu je oplocen a lidé, které u vstupu čekají kontroly, si do něj nemohou vzít batoh ani velkou tašku. Na bezpečnost dohlíží na 600 policistů a téměř čtyři desítky kamer. Přísnější pravidla letos platí i pro zásobovací vozy, které musejí areál každý den opustit dříve, než do něj vstoupí první návštěvníci. Nad místem platí zákaz létání, který se týká i bezpilotních strojů.

Koho přísnější bezpečnostní opatření nebo rostoucí cena piva neodradí, může si chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu vychutnávat každý všední den od 10:00 do 22:30. O víkendech je možné s degustací začít už o hodinu dříve. Vedle piva na návštěvníky čekají typické pochutiny v podobě preclíků, klobás či grilovaných kuřat a také atrakce, jako jsou kolotoče a horské dráhy.

Počátek pivních slavností spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Na Oktoberfest bez batohů a tašek. Pivo je znovu dražší, poprvé lze zaplatit mobilem

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

V Mnichově začal 184. ročník pivního festivalu, provází jej zvýšená bezpečnostní opatření.

Slavnostním naražením prvního sudu začal dnes v poledne 184. ročník mnichovského Oktoberfestu. Tradiční pivní festival má i přes přísnější bezpečnostní opatření a stále dražší pivo navštívit až šest milionů lidí. Své brány letošní Oktoberfest uzavře 3. října.

Mnichovský primátora Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu, a pak už mohl zvolat "O'zapft is!" (Je naraženo). Další Reiterovou slavnostní povinností byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, a pak už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

Po naražení prvního sudu se roztočily i další pípy a zlatavého moku se dočkaly tisíce návštěvníků, z nichž se část u vchodů do areálu Tereziánské louky tísnila už před jeho otevřením v devět ráno. Většina dnešních návštěvníků dorazila ve slavnostním oblečení - ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách.

Nejlevnější litrový tuplák stojí 10,60 eura (277 korun), ten nejdražší přijde na 10,95 eura (286 korun). Loni se za jeden máz platilo mezi 10,40 až 10,70 eura. I když se cena piva v posledních letech pravidelně zvyšuje, očekávají i letos pořadatelé Oktoberfestu spotřebu téměř sedmi milionů litrů zlatavého moku.

Poprvé za něj mohou návštěvníci platit mobilním telefonem, což jim umožňuje nová aplikace. Další aplikace zase slouží jako průvodce areálem Tereziánské louky a usnadňuje třeba hledání volných míst v pivních stanech, kterých jsou více než tři desítky.

Velkým tématem je i letos bezpečnost. Zvýšená bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, který v roce 1980 zasáhl krvavý útok pravicového radikála, panovala už loni. Letos se i v důsledku prosincového teroristického útoku na vánoční trh v Berlíně, který si vyžádal 12 životů a desítky zraněných, ještě o něco zvýšila.

Celý areál festivalu je oplocen a lidé, které u vstupu čekají kontroly, si do něj nemohou vzít batoh ani velkou tašku. Na bezpečnost dohlíží na 600 policistů a téměř čtyři desítky kamer. Přísnější pravidla letos platí i pro zásobovací vozy, které musejí areál každý den opustit dříve, než do něj vstoupí první návštěvníci. Nad místem platí zákaz létání, který se týká i bezpilotních strojů.

Koho přísnější bezpečnostní opatření nebo rostoucí cena piva neodradí, může si chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu vychutnávat každý všední den od deseti dopoledne do půl jedenácté večer. O víkendech je možné s degustací začít už o hodinu dříve. Vedle piva na návštěvníky čekají typické pochutiny v podobě preclíků, klobás či grilovaných kuřat a také atrakce, jako jsou kolotoče a horské dráhy.

Počátek pivních slavností spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.09.2017 15:275.498/5.498