Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Na devatenáctém Hrabalově Kersku teklo Postřižinské pivo

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Jan ŘehounekPostřižinský

Ve znamení padesáti let od natočení filmu Ostře sledované vlaky a dvacátého výročí úmrtí autora jeho předlohy Bohumila Hrabala se uskutečnilo v sobotu 20. května již 19. Hrabalovo Kersko.

Jeho hlavními pořadateli jsou Klub čtenářů Bohumila Hrabala, Městská knihovna v Nymburce a Lesní ateliér Kuba v Kersku, za přispění města Nymburk, Středočeského kraje, Pivovaru Nymburk, obce Hradištko, NKC Nymburk a Vlastivědného muzea v Nymburce.

I přes varování meteorologů o možném dešti, a dokonce i krupobití přicházejícím z Bavorska, se o desáté hodině sešla velká skupina nadšenců u Svatojosefského pramene k procházce Kerskem, po místech, která měl Bohumil Hrabal rád. Ve stejnou dobu odjížděl z Nymburka po Hrabalově cyklostezce osmdesátičlenný peleton cyklojízdy do Kerska a z přístavu pod nymburskými hradbami vyplula loď Blanice s dalším houfem lidí.

Všichni se pak sešli spolu s dalšími stovkami lidí z celé republiky, mezi nimiž byli i hosté z Polska a Slovenska, o 13. hodině na zahradě Lesního ateliéru Kuba v Kersku, kde už vyhrávala kapela Tojo Band a bylo roztočené Postřižinské pivo.

Divadelní spolek Hálek sehrál epizodu s erotickými hrátkami pana výpravčího Hubičky, dokonce i s razítkováním, z Ostře sledovaných vlaků.

Mezi hosty, kteří se vystřídali na jevišti se vzpomínkami na natáčení „Vlaků“ a na jejich autora byli kameraman Menzelových filmů Jaromír Šofr, představitel Miloše Hrmy Václav Neckář, herci Petr Brukner (Slavnosti sněženek, Obsluhoval jsem anglického krále…) a Pavel Nový (Obsluhoval jsem anglického krále…) a sochař Aleš Hnízdil, autor výtvarné podoby pomníku na hrobě rodiny Hrabalovy v Hradištku.

Došlo i na křest knihy vzpomínek přátel Bohumila Hrabala a putování po místních pozoruhodnostech Kerskem ve stopách Bohumila Hrabala, jejímž kmotrem se stal prof. Pavel Pafko, a knihy slovenského spisovatele Petera Pačaje Na haličskom moste sa netancuje (s hrabalovskou tematikou).

Vyvrcholením programu bylo bezesporu několik písniček Václava Neckáře a jeho bratra Jana.

Po celý den si zájemci mohli prohlédnout výstavu koláží Petra Bruknera Blízká setkání třetího druhu aneb Prznění klasiků v galerii Lesního ateliéru Kuba. Tři z jeho obrázků byly vydraženy. Při vyvolávací ceně 1000 korun za jeden vynesla dražba rovných 10 000 Kč, které se staly základem pro pořízení kerského Poetikomatu (zvukové zařízení k přehrávání textů z hrabalovských audioknih).

Pivovarská čtvrtka přilákala i letos do krajiny Jeseníků tisíce turistů

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Miloslav HradilHolba

Devět turistických tras různé obtížnosti vedoucích z Hanušovic, Šumperka, Velkých Losin i východočeských Králík nabídla v sobotu turistům Pivovarská čtvrtka, nejrozsáhlejší akce svého druhu na Moravě.

Na trasu se letos vydalo 4227 účastníků pochodu, cílem byl tradičně pivovar Holba v Hanušovicích. Ten akci organizuje už od roku 1973.

Zatímco při prvním ročníku nabídla akce jen jednu trasu, postupně jich přibývalo. Z těch letošních devíti si mohl vybrat každý, sportovci i ti línější. Nejdelší měřila 21 kilometrů, nejkratší pak 10 kilometrů.

Trasy tradičně vedou malebnou přírodou Jeseníků a ani letos na nich nechyběly občerstvovací stanice. „Je to takové příjemné zastavení, člověk tu na chvíli spočine, a navíc nemusí nést v batohu láhev k zažehnání žízně či hledat po cestě nějakou hospodu,“ poznamenala na jedné ze stanic třiapadesátiletá paní Marie.

„Trasy chystáme ve spolupráci s Klubem českých turistů tak, aby byly bezpečně schůdné a dobře značené. Že by někdo sešel z trasy, se obávat nemusí. Pro všechny případy navíc spolupracujeme také s Horskou službou,“ uvedla Alexandra Lašáková z hanušovického pivovaru.

Pivovarská čtvrtka láká turisty nejen z Hanušovic a jejich okolí, ale prakticky z celé České republiky. A přijíždějí i lidé z Polska či Slovenska.

„Vyrazili jsme dnes s přáteli již posedmé a musím říci, že pokaždé to je super. V terénu i pak v pivovaru, kde je tradičně nachystán skvělý hudební program,“ svěřil se Právu asi čtyřicetiletý muž ze Šumperka.

Sběratel má už 418 tisíc pivních etiket, nevejdou se mu do bytu

Publikováno:před 4 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Martin Jiroušek

Jiří Kozel z Ostravy má jednu ze tří největších sbírek pivních nálepek na světě. Se svým koníčkem začal před padesáti lety.

Jednou ze tří největších sbírek pivních etiket na světě se může pochlubit ostravský sběratel Jiří Kozel. Nevejde se mu do jednoho bytu. Se svým koníčkem začal už ve svých 14 letech. Na sbírání není sám, společně s kamarády se pravidelně scházejí dvakrát do měsíce v rámci klubu Sběratelů pivních suvenýrů, kde jako jeho předseda sestavuje a vydává katalogy.

Kdy jste získal první pivní etiketu?
Někdy ve čtrnácti, to je to období, kdy každý člověk má v povaze, že začne něco sbírat. Bylo to někdy kolem roku 1967, v době, kdy byla tehdejší Československá republika díky politickým událostem hodně světově populární.

Pomohla vám tato popularita?
Když jsme někam psali, protože etikety jsme získávali ze zahraničí díky korespondenci, tak dopisy měly velkou návratnost.

Tušil jste tehdy, že začnete budovat tak rozsáhlou sbírku?
Nelze to předpokládat dopředu, to netušíte. Člověk sbíral spoustu věcí, posléze ale vyhodnotil, že právě tento obor jej nejvíce zajímá. Možná to bylo dáno také okolnostmi doby, že právě pivní etikety pro něj byly tehdy lehčeji dostupné. S tím také souvisely kontakty na sběratelský klub pivních artefaktů a vše se najednou stalo snazší.

Kam až jste se dostal? Začal jste skutečně od té první etikety? Pamatujete si na ni?
To už si nevzpomenu, ale vím, že mi někdo do začátku donesl pár amerických etiket, pak k tomu přibyl dánský pivovar, který měl krásné obrázkové etikety. Tím se velmi lišily od těch našich socialistických, kde se vyjímalo jenom číslo, třeba 12, a jinak to byla fádní záležitost. Ve sbírání mi pomáhal brácha. Jenže od 16 do 20 let jsme se věnovali jiným věcem, oba jsme sportovali. Pak jsme se ale ke sbírání etiket vrátili. V roce 1980 jsem skončil vysokou školu a nastoupil na vojnu. Pár měsíců před nastoupením do služby jsem se poprvé v životě dostal na sběratelskou burzu v Domě kultury Nové huti v Zábřehu. Už tehdy v něm fungoval Sběratelský klub pivních suvenýrů a já se mohl seznámit s jeho členy. Dnes se sbírá jiným stylem, všechno si vygooglujete.

Jaké je vaše postavení mezi sběrateli pivních etiket?
U nás jsem největší, ve světě třetí. Je to na základě přehledů sbírek, vždy na jaře obešlu sběratele celého světa, kteří mi pošlou stav své sbírky. Jeden kolega z Ústí měl více etiket, ale zemřel a nevím, co se s jeho sbírkou stalo. Umístění se stanovuje podle počtu kusů, nejprve absolutní pořadí a pak top ten podle jednotlivých států. Záleží na poctivosti jednotlivců, co uvedou. My sbíráme napůl s bráchou, protože do jednoho bytu by se nám vše nevešlo. Naše sbírka je řazena podle katalogů a podle zemí. Třeba české etikety se řadí i podle různých odstínů. Ale na ty se už nezaměřujeme. Aktuální stav je kolem 418 tisíc kusů. Není to jen o typu piva. Jedná se o tiskové změny značek, různé přetisky, změny cen, změny právní subjektivity pivovarů. Třeba dvanáctka stála 1,70 pak 4,70. Pak se neuváděly ceny vůbec, měnily se národní podniky na koncernové, akciové, teď jsou soukromé.

Pivní tácky vás nezajímají?
Ne, ty ani nevím, kam bychom dali. Etikety mají velkou výhodu v tom, že jsou dobře skladné.

Kam až se vyvinulo sbírání od doby 60. let?
Sběratelství je dnes na rozdíl od minulosti hodně o penězích. Soukromých pivovarů už bude téměř pět set. Objevili se lidé, i na burzách, kteří pochopili, že se na tom dá dobře vydělat. Takže nesbírají, ale prodávají, dělají si proto i známosti v oboru. Mám kamaráda z Litvy, který mi cestuje po světě, a když něco zajímavého získá, tak mi napíše třeba: „Byl jsem v Nepálu, jedna etiketa stojí 2 eura, napiš, co chceš.“ Pamatuju, jak jsme odlepovali etikety z lahví. Byla doba, když jste zašel do pivovaru a dostal jste balík etiket, dnes už se to nestane. Jsou i takoví, kteří zneužívají poptávky mezi sběrateli.

Jste také členem klubu Sběratelů pivních suvenýrů, co tam děláte?
Jako předseda klubu píšu a vydávám i katalogy pivních etiket. Teď o víkendu bude v polských Tychách celosvětové setkání sběratelů, kam se chystám. Už to zdaleka není jen o sbírání. Setkám se s kamarády a bavíme se o tom, co dělají vnučky. Za těch čtyřicet let, co se v tomto oboru pohybuju, se jedná i o osobní přátelství.

Jaké jsou nejzajímavější exponáty?
Je to různé, já si například cením etiket z Monaka. První etikety jsou z počátku 20. století, kdy nahradily pivní lahve s litými reliéfy. Pak vznikly univerzální láhve, zvýšila se spotřeba, a tak se hledala jiná cesta, jak ušetřit. Z 95 % mám etikety, které na láhvích ještě nebyly umístěny. Ty, které byly odlepeny z lahví, se snažím nahradit lepšími exempláři.

A jaký je současný stav sběratelů pivních etiket?
Situace se výrazně změnila. Díky papírkům jsme kdysi cestovali po světě, dnes jsou mladí vybaveni internetem, co jsme zažívali prstem na mapě, si mohou vyzkoušet na vlastní kůži. Obávám se, že náš obor vymře po přeslici, chybí nám mladí. Třeba na Slovensku jsou, sbírají pivní tácky, u nás ne. Takže aby nakonec sbírka neskončila v popelnici, i toho se obávám. V klubu nás je kolem tří desítek členů.

Jak jste na tom s vášní pro pivo?
Kdyby to mělo být podle mě, tak je v republice jeden soukromý pivovar a vaří jeden den v roce. To říkám z legrace, pivo si dám, ale ne mnoho.

Pomohlo vám sbírání etiket i v praktickém životě?
Díky etiketám jsem uspěl v soutěžích zeměpisného charakteru. Člověk je umí zařadit, ví, kam která patří. Jako sběratel mohu říct, že máme nadstandardní vztah s pivovarem Ostravar. Když něco potřebujeme, tak si navzájem vycházíme vstříc. Například potřebovali pomoct s historií pivních etiket Baník na čtrnáctistupňové pivo, na které chtěli navázat. Tak jsem jim je přivezl ukázat. Nakonec z toho vznikla edice fandovských etiket.

V Benešově si připomínají 120 let Pivovaru Ferdinand

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Benešovský deníkFerdinand

Přesně před 120 lety zachránil krachující benešovský pivovar tehdejší majitel Konopiště, František Ferdinand D´Este.Tohle výročí si na nádvoří pivovaru připomínají stovky obyvatel města i těch, co přijeli odjinud. Na nádvoří hraje muzika kapely Ruce nohy a kolem jsou zaparkovány veterány automobilové i motocyklové. V 15.30 do pivovaru dorazí také sám arcivévoda.

Největšími pijáky v Evropě jsou Litevci. Porážejí Čechy i Dány

Publikováno:před 5 dnyZdroj:iDNES.cz

Litevci čím dál tím více pijí a nic nenaznačuje tomu, že by se trend měl zlomit. Měřeno statistikami roční spotřeby alkoholu, v souboji s nimi prohrávají Češi, Rumuni, Bulhaři i Němci. Přepočteno na obyvatele, každý Litevec za rok vypije 910 půllitrů piva.

Denně tak v průměru Litevci vypijí dvě a půl piva. Neholdují ale pochopitelně jen pivu. Data Světové zdravotnické organizace na spotřebu piv přepočítal server euronews.

Průměr se v poslední době výrazně zvyšuje. Obyvatelé Litvy loni vypili 18,2 litrů čistého alkoholu, před deseti lety to bylo 14,9 litrů. V trochu pochopitelnějším přepočtu na vypitá piva, odpovídá aktuální množství 910 velkým, tedy půllitrovým pivům.

Češi jsou v množství vypitého alkoholu druzí, zato s velkým odstupem - 685 piv. O stříbrné místo by se však podělili s Rumuny, kteří vypijí stejně.

Problém si uvědomují i litevští zákonodárci, kteří zakázali prodávat alkohol na benzinových pumpách a zvýšili sazby spotřební daně. Situace se trochu zlepšila. V roce 2015 prodeje mírně klesly. Přesto spotřeba alkoholických nápojů zůstává velmi vysoká.

Litevci jsou nešťastní
Trend poměrně nevybíravě shrnula i Evropská komise. „Jedním z důvodů, proč Litevci vypijí tolik alkoholu je, že mentální zdraví společnosti je velmi špatné. Lidé jsou nešťastní a alkohol je pro ně prostředkem k tomu, aby se cítili lépe. Obzvláště pro muže je relaxací, která pomáhá zapomenout na rutinu,“ stojí ve zprávě.

Z dat WHO vyplývá, že spotřeba padá ve většině zemí Evropské unie. Ale ani Evropa se nemá čím chlubit. Skleničku si totiž Evropané dají častěji než lidé ve zbytku světa. „Evropa má s alkoholem problém, nejen kvůli vysoké spotřebě, ale i kvůli následkům na zdraví. Máme zde velké množství úmrtí následkem alkoholu, nemocí jako je cirhóza jater, zranění a nehod,“ uvedla Marianna Skarová z Evropské aliance alkoholové politiky.

První pivo ze Sokolnic lidé ochutnají zřejmě v září

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSokolnice

První pivo z nového minipivovaru v Sokolnicích u Brna ochutnají lidé patrně až letos v září. Předtím jeho majitele Lukáš Roupec předpokládá spuštění zkušebního provozu, řekl ČTK. Pivo se bude vařit v částí bývalého průmyslového pivovaru, který zanikl za první republiky a patřil k největším na Brněnsku. Roupec od loňska rekonstruuje zanedbaný areál, který několik let chátral.

Pivovarská technologie už je instalovaná. Její spuštění čeká na povolení celníků a hygieny. Majitel vybavuje interiér a chystá úpravu fasády a dvora. Dohromady náklady vypočítal na zhruba 10 milionů korun. Na místě bude pivovarská restaurace a v prvním patře další rodinná restaurace s hracími koutky pro děti. "V budoucnu otevřeme ubytování, penzion s terasou pro hosty a firemní akce. Plánujeme úpravu zahrady a posezení venku," uvedl Roupec.

Kapacita minipivovaru je 1200 hektolitrů ročně. Polovina se podle investora prodá ve vlastní restauraci a polovina v jiných hospodách. "Záměr byl do stávajícího objektu pořídit pivovaru a co nejvíce jej přiblížit původnímu provozu. To se myslím povedlo," uvedl Roupec, který se na rekonstrukce zanedbaných areálů specializuje. Jeho první akcí byl zimní stadion v Rousínově, kde dnes funguje výroba sportovního oblečení a dresů.

Pivovar v Sokolnicích ještě za první republiky patřil k největším pivovarům na jižní Moravě. Vlastnila jej šlechtická rodina Mitrovských. V roce 1932 sokolnický pivovar koupilo Starobrno a výrobu uzavřelo.

Vracet vaření piva do areálů, které k tomuto účelu sloužily v minulosti, je v posledních letech trendem. Předloni se výroba piva vrátila do bývalého areálu znojemského Hostanu. Stejný investor obnovil pivovarskou tradici v Jarošově, který je dnes součástí Uherského Hradiště. Po několikaleté pauze se vrátilo vaření piva do Břeclavi. Ve Slavkově funguje minipivovar sice na místě bývalého mlýna, ale v těsném sousedství bývalého pivovaru. Loni se výroba piva vrátila do Záhlinic na Zlínsku, kde funguje úspěšná sladovna. Na Zlínsku se znovu vaří pivo i v Malenovicích, které jsou dnes součástí krajského města. Další areály jsou na prodej. Kupce hledá například majitel bývalého pivovaru v Jevíčku.

Když se skloubí pivo a whiskey. Výsledkem je silné a výrazné pivo Imperial Stout 19

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Nice MagazineAutor:M.VaněkTrautenberk

Pivo a whiskey k sobě mají blízko. Co se ale stane, když se spolu podělí o sudy? Z jednoho takového pokusu se před pár lety zrodila výtečná irská whiskey Jameson Caskmates. Dějištěm druhého experimentu se stal krkonošský minipivovar Trautenberk. Výsledkem je silné a výrazné tmavé pivo – Imperial Stout 19.

Výrobci whisky v posledních letech rádi experimentují s různými druhy sudů, v nichž nechávají svůj destilát dozrávat. Jelikož Irsko je nejen zemí whiskey, ale také piva, propojení výrobních postupů obou z nich se doslova nabízelo. Už před čtyřmi lety se tak hlavní master distiller palírny v irském Midletonu, kde se rodí whiskey Jameson, a vrchní sládek z nedalekého pivovaru Franciscan Well rozhodli vyzkoušet, jak to dopadne, když se jejich whiskey a pivo podělí o sudy. Palírna nejprve poslala do pivovaru několik sudů, v nichž zrála whiskey Jameson, a tam je naplnili pivem typu stout. Jakmile dozrálo, sudy nasáklé jeho chutí putovaly zpět do palírny, kde do nich na šest měsíců uložili k dodatečnému zrání whiskey. Výsledná Jameson Caskmates, jež je v chuti obohacená o tóny chmele, kávy a kakaa, se na český trh dostala vloni na podzim. Ve stejné době naplno odstartoval také další experiment propojující chutě whiskey a piva.

Společnost Jan Becher Pernod Ricard, která do ČR whiskey Jameson dováží, se rozhodla oslovit místní minipivovary a nabídnout jim možnost uvařit pivo, které by následně zrálo v sudech po whiskey Jameson. Hlavním partnerem projektu se stal minipivovar Trautenberk. Jeho sládci Tomáš Ďuríček a Vojtěch Kaprálek se v prosinci loňského roku vypravili do Midletonu, aby se o whiskey Jameson dozvěděli co nejvíce. Nahlédli do jejího výrobního procesu, ochutnali celé portfolio, dozvěděli se, s jakým pivem jde která whiskey nejlépe do páru, a navštívili také sklad, kde jsou uloženy sudy. Deset z nich, každý o objemu 200 l, bylo následně dopraveno do krkonošského minipivovaru a sládci je naplnili pivem, které speciálně pro tento sudový experiment uvařili. „Zvažovali jsme různé pivní styly, ale nakonec jsme se shodli, že uvaříme silný a chuťově výraznější stout,“ prozrazuje sládek Tomáš Ďuríček.

V sudech po Jamesonu nechali svůj Imperial Stout 19 odpočívat bezmála tři měsíce. Čekání stálo za to. „Hned po napití se projeví velmi jemný říz a sladší nástup chuti vzápětí doplní decentní hořkost. Kromě aroma hořké čokolády a pražené kávy lze postřehnout i jemné vanilkovo-kokosové tóny, zděděné po irské předchůdkyni,“ popisují své v sudech zrající pivo sládci. Stočili ho do 0,33l láhví, což je tak akorát, protože jde o velmi silný pěnivý mok – má 8,13 % obj. alkoholu.

Úplně poprvé byl Imperial Stout 19 k ochutnání v rámci oslav Dne svatého Patrika, oficiální premiéru měl potom až 13. dubna v nově otevřeném minipivovaru Hostivar II, který je s Trautenberkem spřátelený. Prodávat se bude v místě svého vzniku, tedy přímo v krkonošském minipivovaru, a také v podnicích, které s ním spolupracují. Část produkce si ponechala společnost Jan Becher Pernod Ricard, která tento speciální stout zájemcům o pivo a whiskey nabídne například prostřednictvím svého on-line shopu Prestige Selection.

„Účast na tomto experimentu jsme od počátku vnímali jako obrovskou příležitost spolupracovat s věhlasnou značkou a uvařit opravdu jedinečné pivo. Velkým zážitkem byla už sama návštěva palírny a možnost promluvit si s mistry v oboru whiskey. Radost nám samozřejmě dělá i každá kladná reakce na výsledné pivo, které se podle nás opravdu povedlo,“ shrnuje celý experiment sládek Vojta Kaprálek. Spokojenost panuje i na straně Jamesona. „Spolupráce s minipivovarem Trautenberk byla velmi pohodová. Oba sládci jsou skvělí, otevření, zapálení a autentičtí. Imperial Stout 19 se povedl nad očekávání. Je to voňavé pivo s nasládlou chutí a aroma po naší whiskey,“ konstatuje brand manager whiskey Jameson Tomáš Hvězda.

„Tento experiment bereme jako úvod do obsažného tématu párování whiskey a piva. V Čechách tato kombinace není příliš běžná a my bychom chtěli ukázat, jak blízko k sobě tyto dva světy mají a že se dobré české pivo a kvalitní irská whiskey velice dobře chuťově doplňují,“ naznačuje další směr, jímž se budou „pivní“ aktivity značky Jameson ubírat.

Na palestinském pivu si pochutnávají i Izraelci

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Robert Mikoláš

Palestinka Madíz Choury vaří pivo jak pro Palestince, tak i pro Izraelce a pochutnat si na něm můžete i v Evropě. Navíc ho vyrábí z českého chmele. Unikátní minipivovar založil její otec spolu se svým bratrem ve městě Taybeh, jediné křesťanské obci na palestinských územích. Před dvěma tisíci lety na stejném místě pobýval i Ježíš Kristus před svou poslední cestou do Jeruzaléma.

Každé ráno se nad městečkem Taybeh obklopeném olivovými háji a vinicemi rozezní zvony kostela sv. Jiří. Jejich jemný, ale do dálky slyšitelný zvuk se mísí s hýkáním všudypřítomných oslů a doléhá i do zdejšího minipivovaru, který v roce 1994 založili bratři Nadím a David Choury.

Český chmel a japonský ječmen na německý způsob
Sedmapadesátiletý Nadím mne provádí halou o velikosti běžné školní tělocvičny. Právě tady vzniká pěnivý mok, který si už prorazil cestu nejen do zdejších obchodů, ale pochutnávají si na něm i v Americe a na Dálném východě.

Však prý také používají ty nejlepší suroviny. Sladový ječmen dovážejí z Belgie a Japonska, kvasnice z Velké Británie a chmel pak z Bavorska a České republiky.

Pivo Taybeh je výjimečné i tím, že do něj nepřidávají žádné konzervační prostředky ani přísady, přesně podle německého zákona čistoty piva z roku 1516. A také proto, že ho vaří žena.

Pivo vaří navzdory překážkám
„V pivovaru jsem se pohybovala od svých deseti let. Sledovala jsem, jak náš rodinný podnik roste, dohlížela na kvalitu piva, pomáhala s jeho distribucí a snažila se o jeho popularizaci mezi Palestinci. Pivo se prostě stalo nedílnou součástí mého života,“ vypráví mi dnes 31letá Madíz Choury.

Mezitím ručně nalepuje na každou láhev označení v hebrejštině. Bez toho by, jak vysvětluje, bedny s pivem neprošly izraelskou kontrolou. Ostatně bez povolení by ani ona sama jakožto Palestinka nemohla vstoupit ani do Jeruzaléma, který je od Taybeh vzdálený pouhých patnáct kilometrů.

Překonávání překážek ale bere s nadhledem. A úsměvem: „Náš pivovar funguje už 23 let a je pro ostatní příkladem. Ukazuje, že i přes všechny těžkosti je možné na palestinských územích dělat úspěšný byznys.“

První, ale snad ne poslední
Lehké to Madíz nemá, respektive neměla ani na samotném Západním břehu Jordánu, kde žijí převážně muslimové. Samozřejmě proto, že je žena.

„Někteří se mnou odmítali i jen mluvit, hlavně příslušníci starší generace. Nebrali mne vážně, a když jsem zvedla telefon, chtěli jen otce. Někdy mne zcela ignorují, což je frustrující, ale na druhé straně mne to posiluje,“ směje se sympatická sládková.

Madíz zkušenosti sbírala v Americe, kde vystudovala vysokou školu, nebo na pivovarnických kurzech v Číně. Však také jednou rodinný podnik převezme.

„Miluji to. Mám ráda pivo, jeho výrobu i pivovarnictví jako takové. Je to zábava, žádná nuda. A navíc je pro mne ctí být první palestinskou sládkovou, což je unikátní,“ říká hrdě Madíz Choury a dodává, že chce být vzorem i pro další ženy na Blízkém východě.

Karel Witz: Výstav Pivovaru v Poličce se zvýšil o 3 pct téměř na 120 tis. hl

Publikováno:před 6 dnyZdroj:ČIA NEWSPolička

Měšťanský pivovar v Poličce v roce 2016 vystavil 119 996 hl piva, což bylo o 3,01 % výstavu více než v roce 2015. Od začátku roku 2017 až do poloviny května činil výstav ležáku Otakar 11° více než 77 % z celkové produkce, což je o 2 % meziročně více. Sudového piva bylo vystaveno přes 85 %. V roce 2016 činil výstav k 15. květnu více než 39 640 hl piva. Letos to bylo ke stejnému dni jenom 38 015 hl piva. Pro ČIANEWS to uvedl statutární ředitel Karel Witz s tím, že letos bude pivovar pokračovat v práci na nové spilce "C" nad tříposchoďovým ležáckým sklepem "C". Potom bude pokračovat práce na tříposchoďovém ležáckému sklepu, do kterého bude umístěno 21 nerezových ležáckých tanků. Nerezové nádrže spilky "C" jsou již na místě v pivovaru. V dlouhodobém výhledu by se kapacita měla zvýšit až na 170 tis. hl piva.

Jaký výstav piva evidujete za 1. čtvrtletí letošního roku – a kolik to bylo za rok 2016?
Výstav piva v Poličce za 1. čtvrtletí neevidujeme. Mohu vám ale sdělit sumární údaje od začátku roku až do poloviny května 2017. Výstav ležáku Otakar 11° byl letos více než 77 %, v roce 2016 byl téměř 75 %. Sudového piva jsme letos vystavili více než 85 %. V roce 2016 jsme vystavili k 15. květnu 2016 více než 39 640 hl piva. Letos to bylo ke stejnému dni jenom 38 015 hl piva.

*****

V našem pivovaru se zaměřením na české pivo neuvažujeme o automatizaci. Zhruba za 20 let, kdy bychom mohli být hotoví s plánovanými úpravami včetně nové tříposchoďové varny, se naše kapacita konečně zvýší ze 100 000 hl na 150 000 hl a poté až na 170 000 hl piva. Záleží od zájmu zákazníků o naše pivo za 20 let.

*****

A které druhy vašeho piva jsou nejžádanější a nejúspěšnější – a jak se jednotlivé typy podílejí na vaší produkci?
Jak jsem uvedl, světlý ležák Otakar 11°, který překonal 77 %. Je to o 2 % více než loni.

Jaké speciály připravujete na letošní rok, případně už jste připravili a jaký byl výstav?
Z napjatých kapacitních důvodů na pivovaru vaříme speciály tmavou 13° Elišku a světlý speciál 13° František Bittner třikrát v roce. Na Velikonoce, Sv. Václava a na Vánoce. V roce 2016 jsme speciálů vystavili jenom 0,6 % našeho celkového výstavu. Celkem jsme v roce 2016 vystavili 119 996 hl piva. Bylo to o 3,01 % výstavu více než v roce 2015.

Jaká část vašeho výstavu směřuje na export – anebo se soustředíte pouze na pokrytí lokálních potřeb?
Naše nepasterované pivo neexportujeme. Své odběratele získáváme v tuzemsku. Od hranic se Slovenskem po Prahu.

Plánujete na rok 2017 nějaké investice? Kam budou směřovat – do rozšiřování kapacit, exportu, automatizace výroby, zvýšení produkce atd.? A kolik budete investovat do jednotlivých oblastí?
V roce 2017 budeme pokračovat v pracích na nové spilce „C“ nad tříposchoďovým ležáckým sklepem „C“. Potom budeme pokračovat v práci na tříposchoďovém ležáckému sklepu, do kterého budeme již brzy potřebovat 21 nerezových ležáckých tanků. Nerezové nádrže spilky „C“ jsou již na místě v pivovaru. Jedná se o obnovu původních ocelových ležáckých tanků a původních spilek, které byly také z oceli, byly však objemově menší. Jedná se o náhradu a rozšíření kapacity pivovaru.

V našem pivovaru se zaměřením na české pivo neuvažujeme o automatizaci. Zhruba za 20 let, kdy bychom mohli být hotoví s plánovanými úpravami včetně nové tříposchoďové varny, se naše kapacita konečně zvýší ze 100 000 hl na 150 000 hl a poté až na 170 000 hl piva. Záleží od zájmu zákazníků o naše pivo za 20 let.

Výstav nám diktují naši smluvní odběratelé. Ti si dnes jezdí ze 67 % pro pivo svými vlastními vozy. Vybírat si mohou z nabízených čtyř základních piv. Vedle nepasterovaného piva si mohou objednat za příplatek 35 % i nefiltrovaný sudový ležák s kvasnicemi. Samozřejmě také nesmluvní odběratelé náš pivovar znají a obdobně si vybírají své pivo. Jde přibližně o 3 % nesmluvních odběratelů. Cena pro nesmluvní odběratele je o 20 % vyšší než u smluvních.

Nabízíte svým odběratelům nějaké služby?
Naše NON-STOP služba na vrátnici se aktuálně stará zhruba 20 hodin denně o obchodní návštěvníky pivovaru, kteří se zajímají o konkrétní pivo. To znamená, že jim spočítá přivezené obaly a sudy bez piva, a pak jim vydá sudy a přepravky s pivem podle kupní smlouvy.
Od loňského podzimu zkušebně používáme „propagační stanici“ na pěstování vlastních pivovarských kvasnic. Do konce roku bychom se chtěli s kvasnicemi osamostatnit.

A jaké jsou vaše investice do podpory obchodu a marketingu?
Vedle standardních způsobů obchod pivem nijak nepodporujeme. Zvýšili jsme v roce 2013 cenu vratných nerezových sudů o polovinu na dvojnásobek běžné ceny. Jako jediný pivovar v Čechách. Žádný jiný pivovar nás nenapodobil.

Plánujete také investovat třeba do rozšiřování sítě vašich restaurací?
Do rozšiřování sítě našich restaurací investovat zatím nebudeme. Aktuálně máme čtyři, jednu v Chotěboři, druhou v Chocni a dvě v Poličce. Uvidíme později.

Mělo na vás nějaký dopad nedávné zavedení elektronické evidence tržeb (EET)?
Dopadem zákona o EET (elektronické evidence tržeb), který začal platit od 1. prosince 2016, došlo u pivovaru ke změnám zejména v odběru piva z velkoobchodních skupin. Velkoobchody (VO) totiž veřejně nikdy nepřiznaly úbytek svých odběratelů, který byl od konce listopadu 2016 až 50 %. Podle sdělení jednoho z představitelů jim najednou ubyli mnozí odběratelé. S těmito zákazníky dosud VO obchodovaly v hotovosti a bez dokladů. Řadu svých zákazníků velkoobchody také ztratily.

Odběry velkoobchodů jsou podle naší evidence nyní v průměru mezi 60 až 70 % ročního výstavu předchozího roku. Někteří z odběratelů se však přihlásili mimo svůj velkoobchod přímo k pivovaru. Jedná se samozřejmě o poměr ceny a kvality piva. Jejich odběratelé nechtějí za své peníze ještě dotovat velkoobchody, které si za svou obchodní aktivitu pochopitelně účtují svoji cenu.

Je zajímavé, že v důsledku těchto okolností nám mírně stoupl výstav lahvového piva. V procentech se dnes jedná o vyšší růst výstavu lahvového pivo asi o 4 %. Přesto nám zůstal výstav sudového piva více než 85 % z celkového výstavu piva. Ležáků prodáváme letos více než 91 %.

Včera byl květnový výstav o trochu lepší než 100 % výstavu roku 2016. Ovšem při započtení ztráty výstavu od začátku roku 2017 máme k 15. květnu 2017 zhruba 96 % výstavu minulého roku. Celkem se nám od začátku roku mírně navýšil výstav lahvového piva o více než 1 %. Připomínám, že od 1. května 2017 nového platného ceníku prodáváme sudové i lahvové pivo za stejné peníze. Jenom je o 0,50 Kč za půl litr piva vyšší.

*****

Měšťanský pivovar v Poličce byl založen v roce 1517. Šlo o společenství 113 majitelů právovárečných domů. Usnesením Sněmu zemského na Sv. Václava byla uzavřena obchodní smlouva mezi králem a společností o tom, že jako právováreční měšťané mohou prodávat své pivo zákazníkům s tím, že z každého piva odvedou panovníkovi poplatek. Od roku 1771 měl již v důsledku královského nařízení Josefa II. pivovar společnou varnu v domě č.p.18 na náměstí. Tím se zamezilo rotování pivovarské chasy po jednotlivých domech po dvou týdnech. Což byl dlouhodobý problém zejména majitelů domů. Spolumajitelkám to vyhovovalo. Od roku 1865 stojí pivovárek na třetím místě, „za hradbami“ městečka. Bez hradu. Důležitý pro poslední přestěhování pivovárku byl požár z 10. července 1845. Tehdy shořel i kostel a s ním celé městečko. Ve třetím pivovaru, který byl postaven roku 1865, máme kromě společné varny také spilku a ležácké sklepy. Od této chvíle jsme přešli na plzeňské pivo, spodně kvašené (alkohol nám na spilkách spodně kvasí). Zpočátku se chladilo či „ledovalo“ přírodním ledem. Od roku 1969 strojním chlazením. Vzhledem k plánovanému "úpadku" pivovárku, který se v socialismu neustále a každoročně překládal, MNV Polička nestihl Pivovar v Poličce zlikvidovat. Byť to měl od roku 1976 uvedené ve svých plánech. Namísto plánované likvidace v roce 1991 zahájili potomci původních majitelů se s. p. Pivovary Hradec Králové soudní při. Ohledně vydání pivovárku dle zákona č.87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích. Spor jsme vyhráli.
Dne 1.května 1994 byl pivovar převzat od s. p. Pivovary Hradec Králové. Dodnes užívaná měděná varna Novák & Jahn je z roku 1930. Pivovar investuje do výstavby nových oddělení, vyrábí nepasterované pivo, které pochopitelně neexportuje. Kapacita pivovaru je aktuálně vyprodaná. Spadá do kategorie „malého nezávislého pivovaru“.

Benešovský pivovar slaví 120 let od založení

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Benešovský deníkFerdinand

Třetí ročník setkání veteránů s Ferdinandem se v sobotu ponese ve zvláštním duchu, a to díky 120. výročí od založení benešovského pivovaru. Už od 8 hodin budou do pivovaru přijíždět historické vozy. Návštěvníci si poté budou moci vychutnat soutěž elegance a okružní jízdu.

Po okružní jízdě si účastníci jízdy prohlédnou Vojenské muzeum Lešany a po návratu vystoupení divadla D12 v areálu pivovaru. Hosté se mohou těšit také na slavnostní příjezd Františka Ferdinanda d'Este. Večerní zábavu pak doprovodí kapela Rozjetý veverky až do konce akce.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 22:214.986/4.986