Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V AB InBev považují za konkurenci piva i vodu či kávu. Význam "nealka" dál poroste

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● AB InBev uzavřel první rok po spojení se SABMiller.
● Výzvami pro lídra globálního pivního trhu jsou boom minipivovarů nebo regulace reklamy.
● Zásadní strategií AB InBev je investice do nízkoalkoholických či nealkoholických piv.

Každé třetí vypité pivo na světě vyrobí některá z firem ze skupiny Anheuser-Busch InBev (AB InBev). Koncern je s tržbami, které v přepočtu přesahují bilion korun, jasnou jedničkou globálního pivního trhu. Má za sebou první celý rok po fúzi s do té doby dvojkou SABMiller. Témata, která tento gigant řeší, jsou logicky klíčová pro celé odvětví.

HN nedávno navštívily centrálu společnosti v belgické Lovani. Právě Belgie je přitom pro AB InBev zásadní zemí. Zdejší pivní kultura je považována za velmi vyspělou, řada inovací se rodí právě tady. AB InBev u své centrály v blízkosti svého tradičního pivovaru Stella Artois provozuje Globální inovační a technologické centrum GITEC.

"Pracuje v něm přes sto lidí více než 20 národností a jeho součástí je i malý výzkumný pivovar, kde se dělá na vývoji produktů," popisuje ředitelka GITEC Isabelle Seunierová. Z poslední doby jde například o vývoj nových typů kvasnic použitelných pro piva, která dozrávají v lahvích. Koncept "pivního šampaňského" v AB InBev dotáhli téměř k dokonalosti − některé lahve dozrávají ve sklepích v nedalekém francouzském vinařském regionu Champagne. Další ukázkou je nealkoholický nápoj ze sladových zrn použitých při výrobě piva, které dříve byly odpadem nebo krmnou směsí pro dobytek.

Podle Diega Belbussiho, který je v AB InBev viceprezidentem marketingu pro Evropu, není teď pro firmu hlavním tématem souboj o pivaře s přímými konkurenty. Snahou je, aby bylo pivo vnímáno jako nápoj pro každou příležitost. Rozšiřuje se tak nabídka co do typů, stupňovitosti, příchutí a podobně. "Musíme mít piva pro ženy, nízkoalkoholická piva, budovat kategorii do šířky. Konkurencí jsou pro nás všechny jiné nápoje. Klidně káva nebo voda," popisuje Belbussi.

I proto směřují investice do vývoje nealkoholických piv nebo piv s nízkým obsahem alkoholu. Zásadní strategií a závazkem AB InBev do roku 2025 je mít přes pětinu tržeb z nápojů, v nichž je méně než 3,5 procenta alkoholu. Nyní tento podíl počítá v jednotkách procent. Pro srovnání, klasická česká "desítka" mívá kolem čtyř procent alkoholu.

Mít dohled nad minipivovary
Další výzvou pro velké pivovarnické skupiny, jako jsou AB InBev, Heineken, Carlsberg či Molson Coors, je boom minipivovarů, které nabízejí právě onu tolik kýženou pestrost mnohem rychleji než velké kolosy. AB InBev na to zareagoval tak, že se sám stal součástí tohoto trendu a v roce 2015 založil dceřinou společnost ZX Ventures, která do už existujících takzvaných řemeslných pivovarů investuje. Dnes jich má už deset a další mají přibývat. Nejznámějším z nich je zřejmě londýnský Camden Town Brewery.

Spotřeba piva ovšem roste spíše v rozvíjejících se trzích Latinské Ameriky, Asie či Afriky. V USA nebo v Evropě pivovary bojují s dlouhodobým poklesem spotřeby, kterou se snaží vyvažovat důrazem na "prémiovější", tedy dražší piva. Češi například − jako národ, který stále pije nejvíc piva na hlavu − podle nedávno publikovaných statistik Českého svazu pivovarů a sladoven loni v průměru vypili 138 litrů piva, což je ale o deset půllitrů méně než v roce 2016.

Na vyspělých trzích hráči, kteří se pohybují v "alkobyznysu", čelí také stále přísnější regulaci. Ta se týká velmi silně mimo jiné i reklamy. "Například ve Francii nemůžete ve spojení s produktem v reklamě ukázat lidi, další omezení se chystají na celoevropské úrovni," poznamenává Belbussi.

Marketingoví manažeři proto vymýšlejí, jak jinak značky zviditelnit. Jedna ze značek AB InBev, nejprodávanější belgické pivo Jupiler, tak například před blížícím se mistrovstvím světa ve fotbale (AB InBev je jeho sponzorem) rozjela částečně virální kampaň. Na jejím konci bylo dočasné přejmenování Jupileru na Belgium, tedy Belgii.

Léta spojování
Skupina AB InBev rostla v posledních letech postupnou akvizicí pivovarů se zaměřením na různé kouty světa právě i proto, že vyspělé trhy už nebyly tolik atraktivní. V roce 2004 se spojily belgická pivovarnická skupina Interbrew a brazilská Ambew, vznikl tak InBev. Další čtyři roky nato InBev fúzoval s americkým koncernem Anheuser-Busch. Další akvizicí byl v roce 2013 nákup mexické Grupo Modelo. A v roce 2016 zmíněné spojení AB InBev se SABMiller.

Posledním přírůstkem získal AB InBev dosah především na africké trhy. Podmínkou spojení danou Evropskou komisí ale bylo zbavení se některých pivovarů a značek v Evropě včetně Plzeňského Prazdroje. Aby nehrozilo to, že nový superlídr pivního trhu na něm bude mít dominantní postavení. Prazdroj byl následně ovládnut japonským pivovarem Asahi.

Stále jedinou českou značkou z více než 500 značek v portfoliu AB InBev tak zůstává v roce 2014 přikoupený Pivovar Samson.

České pivo má v Belgii výborný zvuk. Mnoho zdejších pivovarů včetně třeba právě Stelly Artois používá ve výrobě piva chmel z Česka, nejčastěji žateckou odrůdu Saaz.

Belgická a česká pivní vzájemnost pak funguje i opačně. Mnoho belgických speciálů je populárních v Česku. V Praze už jsou belgická piva na čepu v několika podnicích, například v restauraci Bruxx či v pivním baru Gulden Draak. Další podobná pivnice se chystá pod patronací pivovaru Bosteels.

Budvar montuje nové tanky do ležáckého sklepa

Publikováno:před 7 dnyZdroj:České nápojeBudvar

V Budějovickém Budvaru zahájili montáž technologie do nového ležáckého sklepa. Obří jeřáb o nosnosti 350 tun přemístil z transportních vozidel do objektu sklepa první dva nerezové tanky o objemu 2100 hektolitrů. Tanky jsou přes 14 metrů dlouhé a jejich průměr je téměř 5 metrů. Výrobcem tanků je společnost ZVU Strojírny Hradec Králové. Z místa výroby probíhá doprava do Českých Budějovic vždy v nočních hodinách. Silniční soupravy s nadměrným nákladem jsou 31 metrů dlouhé a 5,3 metru vysoké.

„Tato technicky náročná operace je vyvrcholením téměř ročního úsilí stavbařů, kteří postavili novou chlazenou halu ležáckého sklepa přímo uprostřed komplexu dalších výrobních budov,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru. Kvůli tomu bylo mimo jiné nutno zcela vybourat původní spilku, která nebyla od roku 1993 využívána. Demolice i výstavba nového sklepa probíhaly za plného provozu v okolních budovách.

Do 24. května bude instalováno celkem 24 těchto tanků a navíc i 10 menších tanků s objemem 244 hektolitrů. „Výrobní kapacita pro dozrávání piva se nám tak zvýší o 20 procent. Zároveň získáváme nejmodernější zařízení, které zvýší efektivitu výroby a zajistí nejvyšší úroveň kvality,“ dodává Petr Dvořák. Do zkušebního provozu bude nový sklep uveden v září.

Hodnota investice do budovy a technologie nového sklepa je 250 mil. Kč. Rozšíření ležáckého sklepa je součástí rozvojového plánu pivovaru, který byl zahájen v roce 2016. Několik důležitých projektů již bylo ukončeno. Od letošního dubna je ve zkušebním provozu automatizované logistické centrum v hodnotě 750 mil. Kč. Letos budou zahájeny stavby budovy pro novou stáčírnu lahví a výrobních kapacit pro hlavní kvašení. Poslední etapou rozvojového plánu bude nová varna. Po dokončení všech naplánovaných investic v hodnotě asi 2 mld. Kč se roční výstav pivovaru zvýší o čtvrtinu na 2 mil. hektolitrů.

Meta 5000 ha ploch chmelnic v ČR dosažena

Publikováno:před 8 dnyZdroj:České nápoje

K 30. 4. 2018 registruje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nárůst sklizňových ploch chmelnic. Jedná se o navýšení o 81 hektarů oproti loňskému roku. Celková plocha chmelnic v ČR činí 5 026 hektarů.

V Žatecké oblasti se sklizňová plocha chmelnic navýšila o 48 hektarů, v Úštěcké o 4 hektary a v Tršické o 29 hektarů.

Díky stále vysoké poptávce po českém chmelu se v rámci ČR zvýšila plocha Žateckého poloraného červeňáku o 35 hektarů na současných 4 352 hektarů. Významně se zvýšila plocha odrůdy Sládek a to o 27 hektarů na současných 322 hektarů. I plocha odrůdy Saaz Special se zvýšila o 8 hektarů na současných 34 hektarů a odrůda Premiant o 5 hektarů na současných 170 hektarů. Odrůda Harmonie a Saaz Late byla nově vysázena vždy po 2 hektarech na současných 7 hektarů a 46 hektarů. Po jednom hektaru se zvýšila plocha u odrůdy Rubin a u odrůdy Vital.
Celkem bylo vysázeno 292 hektarů nových chmelnic.

Jedeme za hranicí kapacit, říká ředitel Budvaru Petr Dvořák. Firma uvažuje o expanzi

Publikováno:před 8 dnyZdroj:E15.czAutor:Barbora PánkováBudvar

Po roce řízení jediného státního pivovaru vidí jeho ředitel potenciál Budvaru na mimoevropských trzích. „Musíme vytvořit strategii, jestli do Asie a kudy,“ říká Petr Dvořák. Na britském trhu se podle něj bude situace nadále zhoršovat kvůli přepálené expanzi řetězců hospod.

Do Budvaru jste přišel z Plzeňského Prazdroje. Které pivo je lepší?
Pohyboval jsem se dlouhou dobu na zahraničních trzích a tam má člověk radost, když narazí na jakékoliv české pivo. Je tam obrovský potenciál jak pro Budvar, tak pro Prazdroj.

Proč myslíte?
Český ležák je podle mě nejlepší pivo na světě. Je jedinečný plností chuti, zajímavostí a zároveň pitelností. Není až takový problém uvařit pivo, které je výrazně hořké, ale ta krásná vyváženost je specifikum českého ležáku. Na druhou stranu podíl na světovém trhu piva je zanedbatelných 0,2 procenta. To je výrazná disproporce mezi tím, jaké české pivo je a jaké má postavení. V minulosti existovaly tlaky na privatizaci Budvaru.

Máte takové signály od současné vlády v demisi?
Nemám. Když jsem se setkal s ministrem, tahle věc nebyla na pořadu dne. Aktuální je investiční rozvoj pivovaru.

Neposkytla by privatizace Budvaru výhodu v konkurenceschopnosti?
Dnes je zhruba osmdesát procent objemu českého trhu s pivem v rukou zahraničních vlastníků, což má výhody a nevýhody. Ale osmdesát procent je hodně. Budvar jako takový může a měl by hrát zásadnější roli jako strategický hráč, aby to pomáhalo celému českému pivovarnictví.

Není vhodná doba k privatizaci vzhledem k tomu, jaké ceny se teď platí za pivovary?
Ceny pivovarů kontinuálně rostou, takže je otázka, která doba je vhodná.

Na základě zákona o registru smluv musejí státní a polostátní společnosti zveřejnit některé smlouvy. Piráti usilují o to, abyste přišli o výjimku z registru. Co tomu říkáte?
Nemáme problém s transparentností. Když si ministerstvo zemědělství jako vlastník řekne o naše smlouvy nebo účetnictví, dostane je v řádu jednotek hodin stejně jako v jakékoliv soukromé firmě. Problém je vystavovat smlouvy na internetu a dávat návod konkurenci, co se v Budvaru děje. Bojujeme na trhu stejně jako Prazdroj, Staropramen, Starobrno a další značky a tyhle firmy nemají povinnost zveřejňovat smlouvy.

Citlivé údaje ale můžete začernit…
Fungujeme podle výjimky, která nám umožňuje nezveřejňovat smlouvy průmyslově-obchodní povahy. Když to zjednoduším, je to, jako byste hráli poker a jako jediní jste museli hrát s otevřenými kartami. Pak vám řeknou, že si nějaké věci můžete začernit. Ale kdo umí hrát poker, ty karty pozná.

Mohla by konkurence smlouvy analyzovat?
Už informace, od koho a co kupujete, jestli se to týká inovací nebo nového dodavatele obalu, mohou být zajímavé. Pak je zde oblast ochrany známek. Informace, že v nějaké zemi vybíráme právníka, může znamenat, že se chceme pustit do známkoprávního sporu. Existuje také spousta věcí, které nejsou správně podchycené v rámci běžného obchodního vztahu. Kdybychom přišli o výjimku, nemohli bychom například uzavřít obchodní vztah po telefonu.

Vy uzavíráte smlouvy po telefonu?
Po telefonu uzavíráme objednávky. Například když zavolá hospodský, že potřebuje na víkend pivo. Bez výjimky bychom museli nejdřív zveřejnit objednávku v registru a až potom bychom správně měli dodat pivo. To znamená, že bychom ho dodali ne v sobotu, ale až tak dva dny po víkendu. Problém je také s mezinárodním právem.

S vedením podniku jste „zdědil“ i známkoprávní spory. Který je v tuto chvíli nejpalčivější?
Komentujeme především ukončené spory. Většina už proběhla, vyhráli jsme sedmdesát procent případů a zbývají jich už „jen“ desítky. V tuto chvíli nemáme žádný spor, který by nás nenechával v noci spát.

Nedávno jste mluvil o tom, že v některých oblastech je možné nad známkoprávními spory mávnout rukou, ale za tři roky až pět let by to mohl být problém. Které země jste tím myslel?
Myslel jsem tím, že během první republiky došlo k dohodě, že Budvar nebude vyvážet pod značkou Budweiser do Spojených států, protože se tenkrát jevily kvůli své vzdálenosti jako méně významný trh. Teď může být z hlediska budoucnosti důležité každé teritorium a my chceme mít možnost prodávat Budvar pod značkou Budweiser všude na světě.

Export jste jmenoval po nástupu do funkce jako jednu z priorit. Do kterých zemí byste chtěli více prorazit?
Máme dobrý základ v Evropě. Když vidím, jak se vyvíjí celá Amerika a asijské trhy, tak Budvar může mít zajímavý potenciál právě na mimoevropských trzích.

Chcete se soustředit na Čínu, nebo i na nějaké jiné asijské trhy?
Zájem o pivo jde v Asii obecně nahoru. Je tam spousta zajímavých trhů, ale je hodně roztříštěná. Čína je obrovská a marže na pivo tam nejsou velké. Japonsko je konzervativní a preferuje domácí značky. V Jižní Koreji docházelo v posledních letech k boomu importovaných značek a Hongkong patří dokonce do desítky největších importérů piva na světě.

Které trhy jsou tedy pro vás perspektivní?
Nedokážu říct konkrétní trhy. Musíme vytvořit strategii, jestli jít do Asie a kudy, na tom už pracujeme.

Dlouho se mluví o tom, že Budvar je na hranici svých výrobních kapacit. Jak je budete navyšovat?
Jedeme spíš za hranicí výrobních kapacit. Investice do rozvoje pivovaru je potřebná a už probíhá. Problém je, že musíme pivovar rozšiřovat odzadu. Právě rozjíždíme nové logistické centrum. Pak si můžeme uvolnit kus dvorku, abychom udělali novou balicí linku. Když budeme mít novou balicí linku, přestane nám stačit kapacita sklepa, který v tuto chvíli také rozšiřujeme. Nebude stačit ani kapacita varny.

Kolik vás budou investice stát?
Celkem proinvestujeme dvě miliardy a ke konci tohoto roku budeme mít utracených zhruba 1,5 miliardy korun. Loni jsme utratili kolem sedmi set milionů korun a letos se budeme pohybovat kolem šesti set milionů korun.

Kolik piva byste chtěli vyrábět?
Do roku 2022 chceme dosáhnout kapacity dvou milionů hektolitrů. Spekulovalo se, že se výroba Pardálu přesune mimo České Budějovice, dokonce do zahraničí.

Je to stále ve hře?
Na tom v tuto chvíli nepracujeme.

V roce 2016 na vás nepříjemně dopadlo oslabení libry. Ovlivňuje vás posilující koruna?
Na našich výsledcích je to samozřejmě velmi znát. Od loňského dubna se totiž kurz koruny k euru dostal z 27 na téměř 25 korun za euro. Nepříznivý vliv na naše příjmy ze zahraničí je patrný.

Zajišťujete se proti tomu?
Standardně děláme zajišťovací transakce, hlavně co se týká eura. Už vás ovlivnilo oslabení libry.

Může vás nějak ovlivnit brexit?
Oslabení libry nás ovlivňuje podstatným způsobem. Snižuje nám jednak příjmy z Anglie a jednak nám prodražuje vývoz piva na anglický trh. Kvůli přepálené expanzi anglických řetězců hospod se bude situace na tomto trhu ještě zhoršovat. Pocítí to všechny pivovary, které působí v Anglii. V minulosti jste uvedl, že pivo vyráběné Budvarem je až příliš levné. Není vhodná doba pro zdražení, když ekonomika roste? Mluvil jsem hlavně o akčních cenách v řetězcích a tam se to již stalo, protože promoční ceny vzrostly. Cena Budvaru by už neměla jít tak nízko jako v minulosti.

O kolik jste zdražili?
Je to individuální. Standardní cena se dnes pohybuje kolem jednadvaceti korun a promoční je pak 14,90 koruny. V minulosti se dal koupit Budvar v akcích i za 11,90 koruny.

Budete ještě zdražovat?
V tuto chvíli nemáme v plánu hýbat ceníkem.

Kdyby cenu zvýšil Prazdroj, tak to uděláte také?
Trh piva v řetězcích se vůbec cenově neposunul za posledních deset let. Ceny byly dokonce před deseti lety vyšší než dnes, přestože došlo k růstu cen energií, mezd apod. Cenová pozice piva v řetězcích proto není dlouhodobě udržitelná.

Vláda chce snížit daň z přidané hodnoty u čepovaného piva na deset procent. Souhlasíte s tím?
Ano, vnímám tuto snahu, jak pivu dát zase šanci po letech, kdy mu bylo hodně přitahováno. V hospodách je pivo na ústupu, což je dané dlouhodobými spotřebitelskými trendy. Krátkodobě pak trh klesl i kvůli zákazu kouření v hospodách a EET.

Vás se zavedení EET a zákaz kouření dotkly?
Prodej sudového piva klesá dost podstatně. My budeme o něco lepší než trh, ale nijak dramaticky.

Co je důvodem?
Je zde dlouhodobý trend, že lidé netráví tolik času v hospodách, což chápu. Zákaz kouření a EET tento trend ještě prohloubily. První data ukazují, že rok 2017 nebyl pro pivo v hospodách dobrý. Zákaz kouření ale ještě neplatí ani jeden rok, takže uvidíme, jak si to nakonec sedne.

Jdete s trendem, kdy rostou prodeje v plechovkách a lahvích?
Ano. Nejrychleji nám rostou prodeje piva v plechovkách, pak lahve. Prodáváme ovšem přes všechny platformy, dokonce máme i mírný růst tankového piva a mírně roste i prodej sudového piva na mezinárodním trhu. Nás a všechny pivovarníky trápí zejména trh piva v restauracích.

Tam je ovšem vyšší marže…
Je tam samozřejmě o něco vyšší marže než u klasického lahvového piva. Zároveň platí, že když nemáte značku, tak nejste v hospodách. A když nejste v hospodách, tak nemáte značku. Marketing piva se hodně točí kolem hospod, málokdo si popovídá o lahvovém pivu. Jak vnímáme pivo jako spotřebitelé, je dáno naší zkušeností z hospody. Poklesem prodeje v hospodách proto ztrácíme kulturní zázemí piva.

Připravuje Budvar nějaký nový produkt? Například nový ležák s nižším obsahem alkoholu?
Máme celkem pestrou inovační agendu, ale ještě nejsme schopní potvrdit, co z našeho inovačního trychtýře nakonec opravdu vyleze.

Nechcete nové pivo uvést při příležitosti sto let republiky?
Nemám konkrétní odpověď, co se stane.

Chtěli jste otevřít v každém krajském městě restauraci Budvarka do konce příštího roku. Jak jste daleko?
Jsou v jednáních. Marketing piva se dělá z větší části v restauracích. Chceme proto dobře porozumět tomu, jak Budvarky fungují, co pro nás dělají a jak je lidé vnímají ve spojení se značkou Budvar. Koncept značkových restaurací je správný, nicméně přístup musíme ještě zrevidovat.

Která města ještě zbývají?
Nepotřebujeme chvátat tak, abychom byli do dvou let v každém krajském městě. Chci si být především jistý, že celý koncept je správně.

Nejste o tom přesvědčen?
Nejsem si tím ještě zcela jistý. Budvarky, které máme, jsou z větší části v pořádku. Musíme si ale říct, jestli mají v současnosti potenciál přitáhnout spotřebitele a být jedny z nejzajímavějších hospod v kterémkoliv městě.






Proč je naše pivo pořád to nejlepší na světě? Jaká je budoucnost minipivovarů?

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Věra Luptáková, Filip Nerad

Češi mají pocit, že jsou národem pivařů. Váženou národní specialitou je ale i pro každého Belgičana. Češi ale pomalu přestávají pivo konzumovat. Přesto je podle jednoho z nejuznávanějších belgických odborníků Denise De Keukeleireho to naše nejlepší na světě.

Za poklesem konzumace piva zřejmě stojí protikuřácký zákon, který vyhnal pijáky piva z hospod. Jediné, co roste (o 37 %), je zájem o pěnivý mok v plechovkách. Svět jde ještě dál, protože pivní produkci ovládají větší pivovarnické skupiny.

Zajímavé ale je, že pivní trendy neurčují. Ty mají „v rukou“ minipivovary, které rostou doslova jako houby po dešti.

Češi mají pocit, že jsou národem pivařů. Váženou národní specialitou je ale i pro každého Belgičana. Zlatého moku se tam vaří 750 druhů, najdete tam největší pivovarnickou skupinu na světě a stovky malých, řemeslných pivovarů, které aby na trhu obstály, musejí být něčím výjimečné.

To české je pořád nej...
„Češi jsou velcí milovníci s největší konzumací piva na hlavu. My jsme bývávali druzí za Německem, ale teď v této statistice prudce klesáme,“ říká jeden z nejuznávanějších belgických odborníků na pivo a chmel Denis De Keukeleire. I on ale musí přiznat, že česká piva jsou opravdu skvělá.

Boom minipivovarů
Denis De Keukeleire z Gentské univerzity tipuje, že boom malých pivovarů může klidně trvat stejně dlouho jako v USA. „V 80. letech tam měli 83 pivovarů. Teď je jich tam víc než 7 300, a dalších 2 600, hlavně minipivovarů, už oznámilo vstup na trh. Jejich obliba za mořem už trvá přes 30 let,“ říká Belgičan.

Americký trh je ale velký, malé pivovary v menších zemích, jako je Belgie nebo Česko mají jen dvě možnosti: přitáhnout patrioty, nebo exportovat.

„Pokud světu ukážete, že máte něco nového nebo výjimečného, fajnšmekři si to objednají přes internet. Druhá možnost je vařit tak tři piva stabilně, a pak mít speciály. Řekněme každý měsíc jedno nové pivo a tak přitáhnout zájem pivařů. Vyžaduje to ale velkou kreativitu,“ dodává De Keukeleire.

Samson se v ČR stal oficiálním pivem MS ve fotbale.

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

Budějovický Pivovar Samson je v České republice oficiálním pivem Mistrovství světa ve fotbale v Rusku. Díky tomu pořádá exkluzivní soutěž, která výhercům umožní získat zájezd pro dvě osoby na semifinále šampionátu v Moskvě.

„Pivovar Samson patří k tomu nejlepšímu v naší branži. Rádi se proto spojujeme s těmi nejlepšími v nesledovanějším kolektivním sportu planety, kterým je fotbal. Partnerství letošního Mistrovství světa ve fotbale v Rusku nám umožňuje naše členství v belgicko–brazilské pivovarnické skupině AB InBev,“ říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Pivovar Samson připravil pro spotřebitele mimořádnou soutěž, která potěší hlavně fotbalové fanoušky. „Hlavní cenou je zájezd pro dvě osoby na semifinále fotbalového šampionátu. Dalších deset výherců si rozdělí fotbalové míče s emblémem turnaje, dvě stovky dalších lidí dostanou trička a otvíráky s logem Samson,“ dodává Dřevikovský.

Soutěž probíhá od 9. do 22. května. Stačí si z limitované edice pivních lahví světlého ležáku Samson 12 v supermarketech a hypermarketech sítě Albert stáhnout potřebný kód a vyplnit připravený formulář na nových internetových stránkách pivovaru www.samson.cz/soutez. Výsledky budou vyhlášeny na webu 23. května.

Soutěž je součástí intenzivnější marketingové podpory nejstaršího českobudějovického pivovaru. Samson v květnu spustil nové internetové stránky, které zdůrazňují kořeny pivovaru v jihočeské metropoli. V sobotu 23. června se také uskuteční první ročník Samsonfestu, kdy se brány pivovaru otevřou široké veřejnosti. Ani letos navíc nebude Samson chybět na výstavě Země živitelka, která proběhne od 23. do 28. srpna v areálu českobudějovického výstaviště.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia belgicko-brazilské společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Český pivní festival obohatí řemeslné pivo od domovařičů

Publikováno:před 9 dnyZdroj:České nápoje

Stovky výhradně českých piv, čepovaných do skla, mohou degustovat návštěvníci Českého pivního festivalu 2018, který začal v Praze na Letenské pláni. Výběr toho nejlepšího od českých mini, mikro a středně velkých pivovarů doplňují piva uvařená domovařiči.

Z nejednoho českého domovařiče se časem stal úspěšný sládek nebo majitel pivovaru. Protože je v České republice pro doma uvařené pivo velmi přísná legislativa, připravil festival společný projekt s Cechem domácích pivovarníků a čtyřmi českými pivovary. Domácí sládci tak svá piva měli možnost uvařit v opravdovém pivovaru.

„Jsem opravdu hrdá na náš projekt Uvař si své pivo v pivovaru. Jeho prostřednictvím jsme čtyřem domovařičům splnili velký sen a návštěvníkům festivalu tak umožnili ochutnat další naprosto výjimečná piva,“ uvedla ředitelka festivalu Šárka Vávrová.

Společně s cenami ověnčenou sládkovou Dagmar Vlkovou si připila festivalovým ležákem Dvě Slepice, které na začátku března uvařily v jihočeské Blatné.

Na festivalu, který potrvá do 26. května, se uskuteční koncerty českých písničkářů, neformální workshopy „Na pivo s...“ a také výstava fotografií „Příběhy“, která vypráví příběhy dvanácti osobností pivovarského světa.

I letos budou moci návštěvníci formou online hlasování zvolit tři nejoblíbenější piva festivalu. Ta pak během posledního festivalového večera získají ocenění Bronzová, Stříbrná a Zlatá Gloria 2018.

Stokorunové vstupné zaplatí každý návštěvník jen jednou, se svou vstupenkou se může na festival libovolně vracet.

Slavnostního zahájení festivalu se zúčastnila také 1. náměstkyně primátorky hlavního města Prahy prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc., ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Martina Ferencová a vedoucí analytické laboratoře Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského RNDr. Jana Olšovská, PhD.

Pivo Platan se snaží kampaní rozšířit tzv. plataning

Publikováno:před 9 dnyZdroj:MediaGuru.czPlatan

Pivní značka Platan z portfolia skupiny Pivovary Lobkowicz spustila začátkem května novou kampaň, jež pracuje s fenoménem tzv. plataningu, tedy s vychutnáváním piva v polosedě. Ideu kampaně dokresluje claim „Žízeň na lopatkách“. Cílem je nejen osvěžit značku, ale i posílit její vnímání u tradičních pivařů a zároveň ji představit jako současnou a zábavnou i nové generaci konzumentů.

Kampaň poběží až do konce srpna v televizi na stanicích skupiny Prima a České televizi, dále v outdooru a na internetu. Součástí je i spotřebitelská soutěž, komunikace v místě prodeje a promo aktivity v létě v jižních Čechách.

Kreativní koncept kampaně vznikl v agentuře WMC Grey. Produkci zajistila společnost Toaster Pictures. Režie spotu se ujal Dominik Mikšovský.

Vítejte v rohatém pivovaru!

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Metro.czVelké Popovice

Od narození Františka Ringhoffera II., průmyslníka a zakladatele proslulého pivovaru ve Velkých Popovicích, uplynulo loni dvě stě let. Do dnešních dnů se z rozsáhlého komplexu jeho závodů zachoval pouze pivovar, před jehož branou nyní stojíme. Je jediným výrobním celkem rodiny Ringhofferů, který nepřetržitě vyrábí svůj produkt od založení v roce 1874 až do současnosti.

Vypravili jsme se do jeho útrob. Zvídaví milovníci zlatavého moku nebo i celé pracovní týmy, jako jsme my, tu totiž nyní mohou v prostorách historické varny z roku 1928 nebo ležáckém sklepě absolvovat školu čepování piva a seznámit se s procesem výroby a surovinami, které se používají. I my jsme na prohlídkovém okruhu poznali historii pivovaru a příběh zakladatelské rodiny Ringhofferů. Fascinovaně jsme sledovali cvrkot ve stáčírně lahví a sudů a mezi ležáckými tanky ochutnali unikátního nefiltrovaného Kozla, kterého jinde neseženete.

„A teď se podívejte, jak má vypadat správně načepované pivo,“ zvolala naše průvodkyně Hana Hybnerová, která už pro pivovar dělá padesát let. Vzala si nás do parády a my jeden po druhém vyzkoušeli, jak na pípě s klikou načepovat pivo na jeden zátah, tak jak to dělají mistrové výčepní. Staročeský způsob správného čepování piva byl mnoho let opomíjen a nyní se k němu ty nejlepší pivovary vracejí. „Čepujeme pivo takzvaně na hladinku. Trvá to pouze několik vteřin, a proto dostane zákazník pivo v nejčerstvější prvotřídní kvalitě,“ říká Hana. Půllitr je třeba narazit na zobáček pípy v úhlu přibližně 45 stupňů, lehce pootočit kohout, pak ho otevřít úplně, a až vystoupá pěna, pomalu narovnávat sklo. „A pak rychle zavřít,“ dodává průvodkyně. Pivo na hladinku by nemělo pouštět bublinky, které značí špatně omytou sklenici. Je to docela fuška, než načepujete první ucházející půllitr, musíte vypít dost pěny...

Kde se vzal ve Velkých Popovicích kozel?
Historii pivovaru mapuje kniha Velkopopovická legenda. Autorka Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru, zmapovala historii rodiny Ringhofferů.
Po smrti barona Františka Ringhoffera budoval slávu pivovaru i jeho syn Emanuel. Ten se rozhodl vsadit na zdejší tradici vaření tmavého a silného piva, tzv. kozla. Toto označení druhu piva má původ ve staré německé tradici výroby piva spodním kvašením. Jeho vařením proslulo již ve 14. století dolnosaské městečko Einbeck. Jméno piva podle města, odkud pocházelo, se ale postupně zkomolilo na Ein Bock, tedy kozel, a pod tímto názvem se tento druh piva rozšířil do mnoha zemí, české kraje nevyjímaje.
A kde se vzala kresba kozla, kterou známe z pivních etiket? Traduje se, že kresbou se odvděčil za pohostinnost potulný malíř, který začátkem dvacátých let minulého století zavítal do Velkých Popovic.

Slavnosti piva Kutná Hora oslaví 1. výročí znovuobnovení výroby

Publikováno:před 11 dnyZdroj:Kutnohorský deníkMěšťan. Kutná Hora

Před více než rokem se v loreckém pivovaru začalo po dlouhých letech opět vařit pivo, které sklízí úspěch nejen u místních. A takové výročí si žádá oslavu. Nebo rovnou slavnost. V sobotu 19. května se tak v prostorách Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře potká poctivé pivo se skvělou muzikou a pořádnou porcí zábavy – Slavnosti piva Kutná Hora.

Zazní rock nebo discobalkán
Hudební doprovod pivních slavností budou mít na starosti kutnohorské Rybičky 48, legendární punkový Visací zámek nebo nadějná parta z Prahy hrající rock John Wolfhooker. Styl zvaný discobalkán přivezou Circus Problem, představí se také kapela z Úval Medvěd 009 a skupina mladých rockerů Razz. Průvodcem slavnostmi bude stejně jako vloni moderátor Rádia Beat Otta Seemann.

Pivo poteče ze šestnácti kohoutů
Na slavnostech piva se ale nebude pít pouze obligátní dvanáctka. Pořadatelé chtějí v co nejširší formě prezentovat celou produkci kutnohorského pivovaru, a to v takové podobě, v jaké si toto pivo obvykle neobjednáte. Na čepu tedy budou nefiltrovaná a nepasterovaná verze Stříbrné 11 a Zlaté 12, vše přímo z tanku. Stejně tak bude možné ochutnat pivo nepasterované. Tyto dvě stupňovitosti doplní také Bronzová 10 a Lorecká 14.

To ale není všechno. "Akce bude mít svůj stánek pivních speciálů, který nabídne lehké letní svrchně kvašené pivo Sun King. Nebo pouze pro tuto příležitost připravené pivo typu India Pale Lager, silnější a více chmelené pivo s obsahem alkoholu 6 % obj. Tento speciál si sládek pivovaru přejmenoval na IP Lorec. A na místě ho bude k dispozici pouze 300 půllitrů," prozradil brand manager Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře Petr Podlešák.

Překoná někdo loňského šampiona?
Nádvoří kutnohorského pivovaru poskytne účastníkům slavností dostatek možností se nejen dobře napít, ale také najíst. Nově bude k dispozici odpočinková zóna, areál bude totiž na rozdíl od loňského roku rozšířený. Kdo bude mít zájem, může se podívat přímo do výrobních prostor, aby si prohlédl místo, kde se pivo Kutná Hora vaří. Prohlídky pivovaru budou probíhat formou živého řetězu a návštěvníci se podívají na varnu, do spilky, na filtraci a také na lahvárnu.

Mezi koncerty kapel bude možné také poměřit síly v pivních disciplínách. V loňském roce byl ustanoven rekord vypití tupláku na čas 6,99 vteřiny. Nadšenci do konzumace piva na rychlost budou mít možnost vyzvat současného šampiona.

Brány pivovaru se otevřou v sobotu 19. května ve 13 hodin, hudební program Slavností piva Kutná hora skončí ve 22.30 hodin. Vstupenky v předprodeji je možné zakoupit do středy 16. května, pak budou k dispozici až na místě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2018 10:006.247/6.247