Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar Svijany hodlá v plechovkách prodávat až pětinu své produkce piva

Publikováno:před 5 dnyZdroj:W4T.czAutor:ČTKSvijany

V budoucnu chtějí v pivovaru do plechovek plnit až 20 procent produkce. Výstavba moderní stáčecí linky stála více než 100 milionů korun a je největší investicí v novodobé historii pivovaru. Moderní zařízení je schopné za hodinu naplnit 15.000 plechovek, řekl dnes ČTK sládek Petr Menšík.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji. Loni dodal na trh rekordních 624.890 hektolitrů piva. Pivo v plechovkách prodává od roku 2001, zatím si je ale nechával stáčet u externích dodavatelů. Svijanští nikdy nešli cestou plastových lahví. "Plechovky se pro tento účel používají již více než 80 let, takže je - na rozdíl od PET lahví - můžeme považovat za dostatečně tradiční a důstojný obal pro naše poctivé pivo," poznamenal Menšík.

Do plechovek zatím zkušebně plní pivovar Svijanský Máz a nealkoholického Vozku. Postupně by ale měla přibýt i další piva. Linka umí plnit i třetinkové plechovky, o jejich výrobě ale ve Svijanech neuvažují. "O třetinkové plechovky není zatím na trhu zájem, jsme připraveni, pokud bude poptávka, tak linka je připravená, jednoduše ji přestavíme na třetinky. V tuhle chvíli je největší poptávka po půllitrovkách," doplnil Menšík.

Podle ředitele pivovaru Romana Havlíka jsou plechovky mezi odběrateli stále populárnější, protože není nutné obaly vracet do obchodu jako v případě lahví. Zvýšený zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého loni celková česká spotřeba piva v plechovkách stoupla o 12 procent a tvořila šest procent celkové spotřeby. V evropských zemích se ale podíl plechovkového piva pohybuje podle Havlíka mezi 20 a 40 procenty a v celosvětovém měřítku je ještě vyšší. "Rostoucí zájem v Česku ukazuje i to, že zatímco v září u všech ostatních obalů prodej piva klesl, plechovkového se prodalo o 11 procent víc," řekl.

Nová plnicí linka podle Havlíka rozšíří pro Pivovar Svijany možnosti prodeje do zahraničí. Plechovky jsou lehčím obalem než sklo, což znamená nemalé úspory na dopravě. Pivo v nich má navíc půlroční trvanlivost, zatímco to lahvové jen tři měsíce. Na export jde zatím zhruba pět procent produkce svijanského pivovaru. Nejvíc na Slovensko, kam se prodává téměř 40.000 hektolitrů piva, pivovar vyváží i do Německa a Polska. "Do budoucna bychom chtěli vyvážet zhruba deset procent našeho výstavu," dodal Havlík.

Výstav pivovaru Bernard do září stoupl o 3,5 pct. na 252.900 hl

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Haló novinyAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil za letošní tři čtvrtletí produkci piva o 3,5 procenta na 252.900 hektolitrů. U jeho nejprodávanějšího jedenáctistupňového světlého piva se odbyt v meziročním porovnání zvýšil o čtyři procenta, sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pivovar postupně modernizuje výrobu, práce se nedávno týkaly i pivovarského komína.

Na letošní výsledky pivovaru měly kromě počasí vliv i prosincové zavedení elektronické evidence tržeb (EET) v restauracích a následný zákaz kouření platný od 31. května. »EET méně než jsme čekali a zákaz kouření více, než jsme čekali,« uvedl Mikulášek. Podotkl, že na větší hodnocení dopadu zákazu kouření je ještě brzo, ale podle prvních ohlasů, které má pivovar od "svých" hostinských, se návštěvnost restaurací snížila. Projevilo se to nejvíc s podzimem, kdy začala být kuřákům venku před hospodami zima.

Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo. Světlá jedenáctka se na celkovém prodeji od ledna do konce září podílela téměř 30 procenty. Na odbytu mají výrazný podíl také další světlá piva značky Bernard, desetistupňové a dvanáctistupňové.

Loni se roční výstav humpoleckého pivovaru zvýšil o 4,4 procenta na rekordních 315.400 hektolitrů piva. Kvůli dlouhodobému růstu produkce podnik rozšiřuje zázemí, letošní investice se týkaly i provozu na stáčení piva do láhví a varny. Nyní pracovníci v pivovaru instalují výkonnější kotel, který dodává páru potřebou pro výrobu piva. Pracovníci zároveň opravili nerezovou vložkou vnitřek pivovarského komínu měřícího 32 metrů.

Tržby za tři čtvrtletí pivovar ještě nezveřejnil. V prvním letošním pololetí činily jeho tržby za pivo 345,5 milionu korun, zatímco ve stejné době minulého roku 331,3 milionu Kč.

Pilsner Urquell Original Restaurant potřicáté = Staroměstská v centru Prahy

Publikováno:před 6 dnyZdroj:České nápojePrazdroj

Konceptové restaurace Plzeňského Prazdroje „Pilsner Urquell Original Restaurant“ získaly jubilejní třicátý přírůstek. V srdci historického jádra Prahy na Staroměstském náměstí byl nyní slavnostně otevřen Pilsner Urquell Original Restaurant Staroměstská.

Pivo se v nové restauraci čepuje z šesti měděných tanků, z nichž každý má objem 500 litrů. Dva z nich dvorní architekt PUOR restaurantů Jiří Hanzlík umístil tak, že jsou viditelné přímo ze Staroměstského náměstí.

„Jsme rádi, že se nám podařilo získat tohoto zákazníka v samém centru Prahy a na nejlukrativnějším místě. Rekonstrukce prostor byla zásadní a proběhla v rekordně krátkém čase,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Nová restaurace servíruje zejména domácí speciality české kuchyně, tuto nabídku doplňují burgery a mezinárodní jídla z dílny šéfkuchaře Zdeňka Lišky - zejména čerstvé těstoviny a čerstvé ryby. Umístěná je v historickém domu U Lazara a hostům nabízí celkem 180 míst. Dalších 70 míst je pak na celoroční kryté venkovní zahrádce situované přímo do náměstí.

Hlavní část restaurace, která je otevřená denně, je uspořádána tak, aby v ní našli místo jak jednotlivci či páry, tak i větší turistické skupiny. Interiér je vybaven dřevěným stylový nábytkem, jeho výzdobu tvoří artefakty a kopie historických originálů. Tak jako v jiných restauracích této prestižní sítě nechybí ani zde obrazy, dobové fotografie, certifikáty a reklamní cedule, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell.

Plzeňský Prazdroj se prostřednictvím programu konceptových hospod a tankoven snaží poskytnout unikátní zážitek s nejoblíbenějšími českými pivními značkami, a tím zvednout Čechy z domácích sedaček a přilákat je do hospod. „Kromě unikátního prostředí a atraktivního vizuálního konceptu nabízíme provozovatelům konceptových hospod a tankoven i komplexní program péče o pivo, školení obsluhy a další poradenství,“ uvádí Tomáš Mráz. Pivo z tanků je mezi spotřebiteli čím dál oblíbenější a zájem o tento koncept proto stoupá i u hospodských. „Tankoven máme otevřeno již téměř 850, prodeje tankového piva se loni zvýšily o čtyři procenta," doplňuje Tomáš Mráz.

Koncept Pisner Urquell Original Restaurant vznikl před 23 lety s cílem nabízet ležák Pilsner Urquell té nejvyšší kvality ve spojení s kvalitní českou kuchyní v příjemném prostředí evokujícím atmosféru historického pivovaru. Všechny restaurace této prestižní sítě mají jednotící prvek v podobě výčepu s dominantní měděnou pánví. Z celkem třicítky PUOR restaurací jich je nejvíce – celkem 17 – v Praze. Prvním pražským Pilsner Urquell Original Restaurantem byl ten U Vejvodů.

Výhodou tankových restaurací je, že v nich zákazníci vždy dostanou pivo té nejvyšší kvality, neboť při cestě z pivovaru až na stůl se nedostane do kontaktu se vzduchem a po celou dobu se skladuje v optimálních podmínkách ve stálé teplotě kolem 7° C. Plzeňský Prazdroj začal moderními tankovnami vybavovat hospody již v polovině devadesátých let. Tankové pivo nabízejí všechny značky, tedy Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Nejpočetnější zastoupení mezi tankovnami má značka Gambrinus (kolem 400).

V Jičíně vzniká nový minipivovar. Bude točit Rumcajse či Cipíska?

Publikováno:před 7 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Michaela Rambousková

Do dvou let bude mít Jičín nový soukromý minipivovar s pivními lázněmi. Jičínští se tak možná dočkají svého točeného Cipíska nebo Rumcajse, což zvedne turistický ruch ve městě i Českém ráji o tisíce lidí.

Posledními, kdo v Jičíně vařil pivo, byli za raného novověku jezuité. Svůj vlastní pivovar sedmnáctitisícové město nikdy nemělo. To se teď změní.

"Jak se piva budou jmenovat, ještě nevíme. A co se týká Cipíska nebo Rumcajse, museli bychom vyřešit i autorská práva," říká Richard Kopáček s odkazem na hrdiny loupežnických pohádek Václava Čtvrtka, které k Jičínu neodmyslitelně patří.

Kopáčkova firma chce minipivovar vybudovat. Rodilý Jičíňák, který žije a podniká v Praze, se rozhodl podnik v Českém ráji vybudovat nejen proto, že na vysoké škole vystudoval kvasnou technologii, ale také aby pozvedl cestovní ruch v rodném městě.

Inspiroval se u svého kamaráda, který už několik let úspěšně provozuje pivovar a pivní lázně v Rožnově pod Radhoštěm.

"Je to město zhruba stejné velikosti jako Jičín. A stejně má co nabídnout turistům, hlavně skanzen. Už víme, že pivovar a lázně do města přilákají navíc kolem deseti tisíc turistů ročně," vysvětluje Kopáček.

Své pivo bude vařit v historické budově bývalého bytového podniku na Komenského náměstí, kterou jeho firma Sitim nedávno koupila od radnice.

"Dům se nám dlouho nedařilo prodat, nakonec jsme se dohodli s investorem, že ji koupí za sedm a čtvrt milionu korun," říká jičínský místostarosta Petr Hamáček. Firma je ve fázi projektování a diskusí s úřady. Budova z první poloviny 17. století je totiž památkově chráněná a hlavní slovo při její přestavbě budou mít památkáři.

"Jak bude příprava pokračovat, měli bychom se dozvědět asi za dva týdny. Zároveň budeme pokračovat i ve snaze získat na stavbu nějakou dotaci," uvádí Kopáček. Na dotaci a stavebním řízení bude záviset i termín otevření. Nejoptimističtější výhled je už ke konci příštího roku.

Investor bude vyrábět speciály, vzniknou i pivní lázně
Pivo by v Jičíně rádi vařili tradiční technologií doplněnou o ty moderní. Vše bude záležet na návrhu specializované firmy, která pivovar navrhne na míru. Pod rukama zkušeného sládka potečou jak tradiční piva, tak i různé sezonní speciality.

"Určitě bychom rádi vařili sváteční piva, ale třeba i speciály pro ženy," nastiňuje investor. Součástí pivovaru budou i pivní lázně, které by měly být hlavním turistickým lákadlem.

"Máme představu, že by přilákaly dospělé návštěvníky města, kteří si budou chtít večer odpočinout," popisuje svoji vizi Kopáček.

Investor by rád úzce spolupracoval i s městem. Podle prvních odhadů by totiž pivovar v plném provozu mohl zaměstnat až 20 lidí. Radním se jeho záměr rovněž zamlouvá.

"V Jičíně se dřív pivo vařilo, i když jen v malých pivovarech, protože tu nebyla moc kvalitní voda. Ale časy se mění a voda také," míní místostarosta Hamáček.

Petra Chovancová, brand manažerka Staropramenu: V pivu je i chuť jeho příběhu

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Deník.czAutor:David NesnídalStaropramen

Nad pivem se mluví o všem možném. A když tedy hovořím o samotném pivu s brand manažerkou Staropramenu Petrou Chovancovou, není řeč jen o nápoji, ale také o společenském fenoménu.

Kdo je nejširší cílovou skupinou vašeho pivovaru?
Staropramen je velká značka, která má spoustu produktů. Češi jsou známí tím, že pivo pijí hodně a chodí do hospody, což je vlastně nejstarší a nejtrvalejší sociální síť na světě. Když se ptáte na konzumaci piva z hlediska měsíční četnosti, ještě nepoznáte rozdíl mezi ženami a muži. Jakmile vás ale zajímá denní „zajití na pivo“, jasně vyjde najevo, že je to mužská záležitost. Ale šíře našeho portfolia pamatuje na všechny. Třeba tmavší Granát rády volí i ženy a vychutnají si ho. Oblibu si u nich získalo i nefiltrované pivo.

„Nefiltr“ – to mi zní jako jeden z módních pojmů…
V historii bylo ovšem pivo vždycky nefiltrované. Je, ale je fakt, že se dnes obracíme k historii a rádi ji zdůrazníme. Je určitým trendem v lifestylu, že se vracíme k původnosti, originálním recepturám, k autentičnosti… Lidé chtějí znát příběhy. Chtějí vědět, jaká je historie piva, které pijí. Staropramen teď odkrývá svůj příběh. Je základem kampaně, která připomíná, že jsme tu už 150 let. Pivovar vyrostl na své desítce, je spojován s lehkým světlým pivem.

Pivaři říkají, že není umění udělat silné pivo, ale uvařit dobrou desítku.
Ano, to jen potvrzuje slova sládků, kteří vysvětlují, že pro desítku máte méně věcí, méně surovin, a pořád musíte uvařit kvalitní, dobře prokvašené pivo. Sama jsem si nejvíce oblíbila poctivou desítku na osvěžení. Každopádně spodně kvašené pivo není jen populární ležák, desítka či jedenáctka, ale i Granát, Nefiltr nebo limitované speciály jako Extra chmelená. Zajímavá jsou i svrchně kvašená piva, v nabídce našeho pivovaru je reprezentují belgická piva Hoegaarden a Leffe.

K pivní kultuře patří i ošetření piva. Staráte se i o tuto fázi?
To je druhá část toho, co děláme: pivovar pivo vaří a hospodský ho dělá. Máme program i pro hospodské, jak čepovat, jak mýt sklenice. Je to o tom, mít čisté trubky a správně umytou sklenici, aby pivo chutnalo i vypadalo krásně. O výčepní osvětu se stará obchodní sládek, který má technologické znalosti a navíc o pivu umí krásně mluvit.

Dá se se s vaším pivem spojit i kultura bez přívlastku?
Myslím si, že právě jedna povídka od Hrabala se pojí se smíchovským pivovarem, přestože je o autorovi známo, že pil pivo od konkurence. On píše o člověku, který přijel do Prahy a hledal legendární chuť smíchovského piva. Pivovar byl ve své době hodně spjat se svou čtvrtí a na zdejším pivu Češi do značné míry vybudovali své pivařství. My jsme byli založeni roku 1869, a přestože si Češi myslí, že se u nás pivo pilo odnepaměti, tak v takové míře to rozhodně nebylo.

Pivo se kdysi víc pilo v Rakousku a Německu. V době, kdy vznikl náš pivovar a ještě další, se Češi začali učit na pivo, a k tomu, že dnes vedeme pivní žebříčky, přispělo i to, že jsme začali vařit pivo dostupné pro všechny. Pivo si totiž nemohl vždycky dopřát každý, nebyl to lidový nápoj jako dnes. Ale pivo je opravdu český klenot a pivní kultura k nám patří, důkazem je třeba i to, že jsme jednou ze dvou zemí, kde je škola pro sládky. S pivem se pojí i kultura hospodská, která ctí ducha rovnosti.

Jak se mění spotřeba piva v průběhu roku?
Sezona piva, včetně pivních mixů, je přece jen v létě. Pak jsou sváteční časy, i tam u nás pivo hraje roli, dokonce i ve spojení se svatomartinskou husou. Podobě jako ve vínu, začíná být totiž trendem spojování piva a jídla. Už naše první Potrefená husa v roce 1999 propojila vyšší gastronomii s pivem. A teď se s tím hodně pracuje.

Na správně hořké pivo Radegast do pivovaru vás zaveze historický vlak

Publikováno:před 7 dnyZdroj:První zprávyRadegast

Na pivo Radegast přímo ke zdroji, do nošovického pivovaru, vás druhou prosincovou sobotu zaveze mimořádně vypravený vlak.
Prohlídka pivovaru, škola čepování a ochutnávka správně hořkého piva. To vše vás v pivovaru čeká.

Vlak vyjíždí 9. prosince z nádraží Ostrava-střed v 9:15 hodin. Další zastávky jsou v Ostravě- Kunčicích, Havířově, Havířově-střed, Albrechticích u Českého Těšína, Českém Těšíně a Nošovicích. Vlak bude veden motorovým vozem řady M152.0. Ve vlaku bude zajištěno občerstvení formou roznášky a k veselé atmosféře přispěje harmonikář.

V ceně vlakové jízdenky je prohlídka jednotlivých provozů nošovického pivovaru a Radegastova škola čepování.

Tento netradiční zážitek je realizován díky nadačnímu příspěvku z grantového programu Radegast lidem. Slezský železniční spolek, který grant získal, tak do konce tohoto roku a v průběhu příštího roku vypraví do nošovického pivovaru celkem devět historických vlaků. Projekt „Zvláštní vlaky do pivovaru Radegast v Nošovicích“ získal letos také nejvíce hlasů veřejnosti v hlasování o bonusovou prémii.

Bechyně se vrací do minulosti: uvaří lidem pivo

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Táborský deníkAutor:Jiří Dintar

Po přibližně sto letech budou mít Bechyňští možnost opět ochutnat pivo ze svého města.

V objektu Kerasu staví jeho majitel Erik Machart pivovar, jenž by měl během několika málo měsíců začít vařit vlastní pivo.

„V horizontu dvou až tří měsíců plánujeme spustit provoz, přesné datum si ale zatím netroufám určit. Pivovar stavím poprvé,“ potvrdil Erik Machart s tím, že sládkem se stane Jan Hobza.

V Bechyni se tak vrátí k řemeslu, které tady před sto lety zaniklo. Zatímco tehdy měšťanský pivovar přestal fungovat, rozjela se v Bechyni první elektrifikovaná dráha do Tábora.

Celou technologii má již Erik Machart pod střechou a finišuje s posledními úpravami.

Investor do budoucna plánuje výstav 1200 hektolitrů ročně. K této metě dojde postupně.

„Podobné pivovary běžně začínají první rok například se čtyřmi až šesti stovkami hektolitrů. Těžko říct, jak úspěšný se nám povede rozjezd,“ říká Erik Machart.

Podobně začínal i rodinný pivovar Obora v Malšicích Martina Nováka.

„Před několika lety jsme začínali s výstavem okolo pěti set hektolitrů, nyní jsme na zhruba dvou tisících,“ potvrdil. I on se přitom zaměřuje na piva chuťově odlišná od takzvaného standardního europiva. Specialitou jeho pivovaru je pak navíc používání chmele z vlastní chmelnice.

Podobným směrem se chystá jít i Erik Machart. Pěstování vlastního chmele sice neplánuje, ale i on se chce svým pivem odlišit od běžných europiv. V plánu má pivařům přichystat spodně kvašený klasický ležák: desítku, dvanáctku a černou dvanáctku. S názvem se netrápí. „Bude to prostě bechyňská desítka, dvanáctka a černé,“ upřesnil Erik Machart.

Obnoví tradici
Erik Machart naváže na tradici, která v Bechyni zhruba před sto lety zanikla. O měšťanský pivovar založený již roku 1553 (podle jiných zdrojů až o sedm let později) přišli ve stejném roce, kdy získali díky Františku Křižíkovi první elektrifikovanou železnici.

Po roce 1903 si tak především zámečtí páni a jejich hosté pochutnali na pivu od knížete Paara. Výroba tu skončila až kolem roku 1932 a dnes je z pivovaru Alšova jihočeská galerie.

Pivní velmocí byl i Tábor. Vařit se v něm začalo již krátce po založení města v roce 1420. V jednu dobu tu bylo 13 pivovarů. Poslední, v Kotnově, zanikl na začátku 80. let minulého století. Na tuto tradici chce navázat škola obchodu služeb a řemesel, která v domě U Lichviců vybudovala expozici pivovarnictví v Táboře.

Novodobá výroba
Kromě Martina Nováka se minipivovary rozjely i na jiných místech okresu. Svůj od roku 2011 jako součást výuky provozuje veselská ekologická škola, pivo si vyrábějí v Hlavatcích a od roku 2011 také v Chotovinách. Majitel místního zámku Sergej Mayzus, který již provozuje pivovar v ruském městě Gurjevsk, tak navázal na dřívější zámeckou výrobu. Chotovinský ležák mohli pivaři poprvé ochutnat o rok později o půlnoci při silvestrovském ohňostroji na nádvoří. Výstav pivovaru se pohybuje okolo tří set hektolitrů.

ŽEBŘÍČEK: Jaké je nejprodávanější pivo světa? Jiné, než byste čekali

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Echo24.cz

Piva z lokálních pivovarů, která jsou vyráběná tradičně pouze ze základních surovin, jsou na vzestupu po celém světě a nacházejí stále větší oblibu u malých a středně velkých restaurací. Z hlediska celkové spotřeby je ale poráží značky vyráběné globálními pivovarskými kolosy. Přesto jsou nejprodávanější piva pro tuzemské konzumenty vesměs neznámá. Jak vyplývá z aktuálních údajů společnosti Euromonitor International, jsou totiž nejprodávanějšími světovými značkami piva z Číny. Podívejte se na deset nejprodávanějších značek piva za minulý rok.

10. Corona Extra
Mexické pivo Corona se neustálé rozrůstá. Patří do belgické nadnárodní nápojové a pivovarnické společnosti Anheuser – Busch InBev.

9. Brahma
Brazilská značka, opět spadající pod AB InBev.

8. Harbin
Nejstarší a čtvrtý největší pivovar v Číně. Harbin byl první pivovar, který v Číně používal kukuřici místo rýže.

7. Heineken
Pivo známé pravděpodobně téměř všude na světě.

6. Yanjing
Opět pivo z Číny.

5. Skol
Založen v roce 1964 s cílem stát se mezinárodně známým pivem. Na pivu spolupracovaly pivovary ve Velké Británii, Kanadě, Švédsku a Belgii. Vlastníkem je společnost AB InBev v Africe a Jižní Americe a evropský pivní gigant Carlsberg ve zbytku světa.

4. Tsingtao
Druhé největší domácí pivo v Číně, zaujímá 15 procent čínského pivního trhu. Mimo Čínu je to čínské pivo číslo jedna ve Spojených státech. Objem prodeje ale klesl v roce 2016 o 9,2 procenta, což způsobilo propad z druhého největšího značkového piva na čtvrtý.

3. Budweiser
Americký světlý ležák, jedna z nejznámějších pivních značek ve Spojených státech.

2. Bud Light
Piva Bud Light se prodalo zhruba 1,24 miliardy litrů.

1. Snow
Značka, která je k dostání téměř výhradně v Číně. Ještě v roce 2005 byl na jedenáctém místě, ale teď se dostala až na vrchol žebříčku. Objem prodeje je více než deset miliard litrů.

Listopadové prohlídky pivovaru se třemi druhy piva nabízí Velkopopovický Kozel

Publikováno:před 7 dnyZdroj:České nápojeVelké Popovice

Rozšířenou prohlídku pivovaru s ochutnávkou hned tří druhů piv, z toho dvou nefiltrovaných, nabízí o listopadových víkendech Velkopopovický Kozel.

Prohlídky pivovaru mají ve Velkých Popovicích již tradici. „Lidí, kteří chtějí vidět, jak pivo vzniká a zároveň ocení zdejší historický charakter našeho areálu, přibývá,“ uvedl Rudolf Šlehofer, manažer pro turismus a tradice v Plzeňském Prazdroji, pod nějž Kozel spadá.

Vždy během různých akcí nebo v určitých obdobích je pivovar rozšiřuje o doplňkový program a další druhy piva k ochutnání. Tentokrát půjde vedle tradiční světlé jedenáctky také o tmavého Kozla a speciální světlý Ringhoffer. Obě dvě v nefiltrované a nepasterizované verzi.

Navíc se návštěvníci mohou těšit na znalostní soutěž o Řád barona Ringhoffera. Na úspěšné řešitele čekají odměny z regálů Kozlova obchodu. Samozřejmostí je putování po jednotlivých místnostech, v nichž pivo vzniká a výklad o historii i současnosti způsobů jeho vaření.

Prohlídky začnou vždy ve 13 hodin, s výjimkou soboty 11. listopadu, zato však i ve státní svátek 17. listopadu.

Budvar je nastavený tak, že nemůže dělat levné pivo, říká ředitel Dvořák

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBudvar

Budějovický Budvar, čtvrtý největší výrobce piva v Česku, má od května nového šéfa. Ve výběrovém řízení zvítězil a pivovarnickou legendu Jiřího Bočka nahradil 41letý marketingový odborník Petr Dvořák. „Doma prosadit víc značku Budweiser, posílit v exportu a systematicky přistupovat v péči o zaměstnance,“ shrnuje své priority v prvním rozhovoru od nástupu do funkce.

LN: Co vás po příchodu do Budvaru nejvíc překvapilo?
Začnu tím, co mne nepřekvapilo a co jsem čekal: Budvar byl především veden k výrobě a hodně na ni orientován, a to na skutečně kvalitní výrobu. Lpí na tradici a na přesvědčení, že tradice se nedá ničím ošidit. To jsem čekal a také jsem to tady i našel. Včetně toho, že lpíme na zpracování výhradně celých hlávek chmele a na značce žateckého červeňáku. To jinde nevidíte.

Já říkám, že Budvar je už tak nastavený, že ani nemůže dělat levné pivo.

LN: A co jste nečekal?
Že Budvar neměl nastavený mezinárodní marketing. Jsme velký exportér, skoro milionem hektolitrů loňského vývozu v podstatě druhý největší v Česku, a to přitom prakticky v jediné značce, potřebujeme proto dát našemu mezinárodnímu marketingu trochu víc štábní kulturu.

LN: Co tím myslíte konkrétně?
Sjednotit způsob, jakým se pivo prezentuje v zahraničí. Dnes jsou prezentace a marketing v rukou samotných importérů v jednotlivých zemích. Myslím to, jakým způsobem v dané zemi náš produkt prezentují.

LN: Dělají špatně svou práci?
Tak bych to neřekl. Naopak. Dělají svou práci dobře, značka je dobře prezentovaná. Ale každý jiným způsobem, a když máte deset různých názorů a deset různých provedení, vzniká trochu chaos. Bude lepší, když tomu dáme jednotný ráz, jednotný způsob prezentace.

LN: Co například?
Je toho hodně. Například jakým způsobem dělat promoční akce pro gastronomii nebo jak mezi spotřebiteli v zahraničí prezentovat naše tankové pivo a podobně. U nás máme už v mnoha případech povědomí o tom, že pivo dodávané v tancích místo v sudech je čerstvé, přímo z pivovaru, nejlépe ošetřené, často nepasterované. Tahle znalost v mnoha zemích ale není.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760