Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo se jedlo lžící, líčí publikace k 500. výročí pivovarnictví v Poličce

Publikováno:před 8 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jaroslav HubenýPolička

Měšťanský pivovar v Poličce si připomněl novou publikací 500 let od získání práva na vaření a prodej piva. Autorům Stanislavu Konečnému a Filipu Vránovi se podařilo s pomocí vedení poličského pivovaru vytvořit dílo, které odpovídá významu půltisíciletého výročí pivovaru.

„Kniha přináší řadu nepublikovaných myšlenek a faktů, platných od roku 1517 až po dnešek. Publikace za 500 let existence právovárečných měšťanstev v Čechách nemá v našem pivovarnictví žádnou alternativu,“ řekl ředitel pivovaru Karel Witz.

Autoři se museli vypořádat s tím, že se kvůli požáru města a pivovaru v roce 1845 řada písemností nezachovala.

„Pivo vařené ve středověku bylo mnohem hustší, než na jaké jsme zvyklí dnes. Zpočátku se v podstatě jednalo o mírně prokvašenou kaši. Mnohdy dokonce tak hustou, že ji bylo nutné jíst lžicí z misky. Ostatně i slovo ožralý má svůj základ ve slově žrát,“ uvádějí zmínění autoři ve svém historickém ohlédnutí.

Pivovarnická tradice Poličky vznikla po dohodě sto třinácti majitelů právovárečných domů a členů právovárečného měšťanstva.

„Ti všichni se po svém souhlasu stali majiteli právovárečného domu, kde se pivo vařilo například jednou za týden,“ uvedl v předmluvě ředitel pivovaru Karel Witz.
Kniha o 132 stránkách obsahuje historické i současné fotografie z pivovaru a informace o jednotlivých pivech, včetně jejich etiket.

Přibližuje postup při vaření piva, daňové zatížení i přestupky jejich výrobců při nedodržování počtu a velikosti várek, největší konkurenci v okolí nebo ceny piva v různých historických obdobích. Také místa spojená s jeho výrobou a změny v organizaci a jeho vaření.

Významným datem byl rok 1865, kdy byl dostavěn nový pivovar, jehož stavitelem byl František Schmoranz, který například restauroval chrudimský kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo poličský kostel svatého Jakuba.

V Pardubicích pak postavil budovu reálky či Larischovu vilu a zásadní měrou se podílel na záchraně Zelené brány.

Dobré pivo podpořila rodinná tradice
Za kvalitu mohlo poličské pivo děkovat od roku 1895 do roku 1971 hlavně dvěma sládkům, staršímu a mladšímu Františku Bittnerovi, později i zeti druhého z nich Jiřímu Vášovi.

Mladší z Bittnerů se stal v roce 1948 zmocněncem k výkonu národní správy. V té době přicházel pivovar o tradiční odběratele - likvidované soukromé obchody, restaurace a hotely.

„Téměř zmizela pojmenování tradičních pivovarských profesí, kterými byli vedle pana starého, který vedl pivovar, nadsladovní, spilečný, vařič, sklepmistr nebo strojmistr,“ uvádí autoři knihy Měšťanský pivovar v Poličce.

Později za socialismu hrozilo poličskému pivovaru zrušení, měl ho nahradit modernizovaný ve Svitavách. Pozemky pivovaru měly sloužit ke stavbě rodinných domků.

Do nové éry po roce 1989 vstoupil pivovar s omezenou výrobní kapacitou ve spilce a v ležáckém sklepě, proto tehdy patřil k nejmenším v republice. V roce 1990 uvařil 33 tisíc hektolitrů piva, v roce 2000 73 tisíc a v roce 2016 už činil „výstav“, tedy celková roční produkce piva, 120 tisíc hektolitrů.

V čele stojí kytarista, který hrál se Žbirkou
Jeho budoucnost velmi ovlivnil restituční spor, který v roce 1993 vyhráli vlastníci domů s právem várečným a pivovar převzali o rok později.

„Státní podnik Hradec Králové, bývalý majitel a u soudu odpůrce, nám dával tři měsíce života. Za zhruba dva roky jsme se naučili o pivovaru vše, a něco objevujeme znovu a znovu,“ řekl Karel Witz, který je od té doby v čele pivovaru.

Witz je přitom původně úspěšný kytarista, který hrál kdysi v kapele Modus s Marikou Gombitovou a Mekym Žbirkou, v Collegium Musicum s Mariánem Vargou či s kapelou Indigo a Petrem Nagym.

Do pivovaru přišel jako jeden z potomků původních právovárečníků. Od roku 1990 se stal vedoucím odboru kultury na radnici v Košicích, ale když se měla dělit republika, začal uvažovat o přestěhování z Košic do Poličky.

Zde získal v restituci dům. O pivovarnictví nevěděl nic, musel si všechno rychle nastudovat, ale jeho výhodou bylo, že na počátku sedmdesátých let vystudoval Fakultu výrobně ekonomickou Vysoké školy ekonomické v Praze.

Měšťanský pivovar v Poličce je nyní třetím největším samostatným v České republice, stojícím mimo pivovarnické skupiny za Budějovickým Budvarem a Pivovarem Nymburk. Veškeré nové vybavení zásadně pořizuje jenom ze zisku, tedy bez půjček.

„Poličský unikát mimo jiné spočívá v tom, že si přes 80 procent zákazníků pro pivo jezdí samo. Areál je otevřený dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu,“ uvádějí autoři publikace.

Kniha přibližuje samozřejmě mnoho historických událostí, které ovlivnily produkci piva, ale kvůli uzávěrce se už do ní nedostal velmi důležitý takzvaný protikuřácký zákon, jehož účinnost započala loni 1. června.

„Právě kvůli němu produkce v tomto desetiletí poprvé klesla, a to na 95 procent ve srovnání s předcházejícím rokem, tedy přibližně na 115 tisíc hektolitrů. Zákon se dramaticky projevil od září, když kvůli počasí nebylo možné držet lidi dále na restauračních zahrádkách. I příležitostní kuřáci je brzy opustili, proto zájem o pivo poklesl,“ řekl Witz.

V knize není uveden ani fakt, že je poličský pivovar v poslední době sběratelem řady cen v různých anonymních pivních soutěžích.

Loni například získala jeho tmavá desítka Hradební na mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích ocenění Stříbrná pivní pečeť, na zářijové degustační soutěži Žatecká Dočesná obdrželo totéž pivo první místo mezi tmavými.

Další cenou bylo druhé místo v kategorii světlé výčepní pivo, druhou příčku navíc získala i světlá dvanáctka Záviš.

V anketě Sdružení přátel piva Pivo roku 2017 obdržela cenu za třetí místo v kategorii tmavých piv speciální tmavá třináctka Eliška.

Pivovar Vratislavice chce brzy rozjet plechovkovou linku

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKKonrad

Pivovar Vratislavice na Liberecku dodal loni na trh 119.000 hektolitrů piva, což bylo o 13 procent víc než předloni. Zhruba 42 procent produkce míří na export, zejména do Německa a Francie, řekl dnes ČTK ředitel pivovaru Petr Hostaš. Pivovar poprvé loni nabízel i plechovkové pivo, které nechal stáčet u externího dodavatele. V polovině letošního roku chce rozjet vlastní linku na stáčení piva do plechovek.

Loni nechal pivovar do plechovek stočit jen něco přes 1000 hektolitrů. Letos podíl takto baleného piva poroste, záležet bude na odbytu. "Náklady na přepravu lahvového piva do zahraničí rostou, i když jsou plechovky dražší než lahve, přeprava je levnější, protože jsou lehčí," uvedl Hostaš.

Stavební úpravy v areálu pivovaru a samotná linka přijdou podle něj na 50 až 60 milionů korun. S plechovkovým pivem by vratislavičtí rádi oslovili odběratele v Asii, zejména v Číně a Indii. "Jsou to rychle rostoucí trhy," dodal ředitel.

Rostoucí zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého předloni celková tuzemská spotřeba piva v plechovkách stoupla o 12 procent na šest procent celkové spotřeby. Celková čísla za loňský rok zatím k dispozici nejsou, do října ale jeho spotřeba vzrostla o 42 procent. Vratislavičtí nejsou v Libereckém kraji jediní, už loni na podzim rozjeli vlastní linku na stáčení piva do plechovek v konkurenčním Pivovaru Svijany. Loni do plechovek stočili 15.000 hektolitrů, letos plánují nejméně 20.000 hektolitrů. V budoucnu do nich chtějí plnit až pětinu výstavu. Ten loni dosáhl rekordních 638.399 hektolitrů.

Pivovar Vratislavice byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí. V roce 1997 se podnik stal součástí společnosti Pražské pivovary, a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad. Loni Pivovar Vratislavice na trh dodal 105.000 hektolitrů piva, z toho třetina šla na export.

Na pivo do jižních Čech. Kraj láká na nové turistické trasy

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V jižních Čechách vzniklo šest pivních tras. Jsou do nich zapojeny pivovary například Budvar, Samson, Dudák i řada minipivovarů. Jde o jednu z 12 aktivit programu Jižní Čechy pohodové, který na letošek připravila Jihočeská centrála cestovního ruchu, řekl její ředitel Jaromír Polášek. Mezi další novinky patří deset běžeckých tras nebo pobyty pro myslivce a rybáře z Německa a Rakouska. Cílem je prodloužit pobyty a zvýšit počet přenocování mimo sezonu.

Na šesti pivních trasách mohou turisté ochutnat různá piva a navštívit památky. "Budeme rádi, když nezůstanou v jednom místě a když ochutnají celou paletu piv od světlého po tmavé, od lehkého po těžší. Jde nám o to využít degustační potenciál tohoto kraje, tak jako jižní Morava má své víno," řekl Polášek. Do tras se zapojily pivovary Budvar, Samson, Dudák, Protivín, Regent a řada minipivovarů jako Hluboká, Kvilda, Vyšší Brod, Český Rudolec, Bukovar i táborské Muzeum pivovarnictví.

Na turisty z Německa a Rakouska míří jiná novinka, pobyty pro rybáře a myslivce. "Jezdí na dovolenou ve větší skupině nebo s rodinou. Chlap si jde zastřílet do obory a my ukazujeme věci, které jsou vedle obory, na Hluboké vyjížďky po vodě, kulturní akce, památky. Německo je pro nás jeden z klíčových trhů, je to hodně silné z hlediska finančních možností, zvlášť myslivost: jsou to poměrně dobře situovaní lidé, a když s sebou přivezou, rodinu, stráví tady týdenní pobyty," řekl Polášek.

Další novinkou je deset běžeckých tras. Zájem o ně podle Poláška dokládá obliba běžeckých seriálů v ČR. "Běžci na to trénují, vozí si kecky po dovolené a aktivně si dojedou, aby si mohli proběhnout trasu," uvedl. Centrála nachystala i deset nových tras pro pěší a deset nových cyklotras.

Kraj propaguje i památky, v jižních Čechách pohodových jich nabízí 55, velké i malé. Na seznamu jsou vedle zámků i technické památky, hřbitovy a církevní objekty. Hodně stál o spolupráci zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí. "Už minulou sezonu hodně vystřelili, je to tři roky od rekonstrukce, měli skokový nárůst turistů," řekl Polášek.

Centrála láká i na akce spjaté se 100 lety Československa a na filmová místa, v kraji se natáčelo asi 250 snímků.

Jihočeská centrála cestovního ruchu je od roku 2011 příspěvkovou organizací kraje. Letos dostala na provoz 29 milionů korun, o pět milionů více než loni. Zaměstnává 28 lidí. V Jihočeském kraji se ve třetím čtvrtletí minulého roku ubytovalo 746 655 turistů. Je to meziročně o 2,3 procenta více. Přibyli především zahraniční hosté, jichž se v kraji ubytovalo 202 481.

Staropramenu rostly tržby, pivovar přesto prodělal přes miliardu

Publikováno:před 9 dnyZdroj:E15.czAutor:ČTKStaropramen

Pivovary Staropramen, jež jsou druhým největším producentem piva v České republice, v roce 2016 kvůli odpisům prodělaly 1,29 miliardy korun, o rok dříve šlo o 2,74 miliardy. Provozní výsledek hospodaření bez odpisů a a opravných položek dosáhl předloni 2,34 miliardy korun, v roce 2015 činil provozní výsledek 1,52 miliardy. Společnost to uvedla ve své konsolidované výroční zprávě umístěné ve Sbírce listin.

Celkové konsolidované tržby společnosti se předloni zvýšily o 513 milionů korun na 8,99 miliardy. Tržby za prodej piva klesly o 175 milionů korun na 7,34 miliardy, hlavně kvůli poklesu prodejů v ČR. Většinu tržeb (4,56 miliardy korun) za pivo má společnost v zahraničí, na ČR pak zbývá 2,78 miliardy korun, dodává dále konsolidovaná výroční zpráva. Firma uvádí, že v roce 2016 výrazně investovala do svého portfolia značek. "A to jak do tradičních pivních značek Staropramen, Ostravar a Braník, tak do mezinárodního portfolia (Stella Artois, Corona) i nápojů na bázi piva (Cool, Sládkova limonáda). Vlajkové lodi společnosti - značce Staropramen - se dařilo také v zahraničí, především na trzích střední a jižní Evropy, kde značka dlouhodobě posiluje svou pozici díky práci týmů v mateřském koncernu Molson Coors," dodává zpráva. Mezi nejúspěšnější trhy v této oblasti patří Chorvatsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Celkem jsou největšími exportními trhy pro společnost Slovensko, Švédsko, Velká Británii a Německo, Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Pivovar předloni obměnil vedení. Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku. Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj zvýšil od předloňského dubna do konce loňského března zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v minulém fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal v předloňském roce v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc. Společnost loni na konci března převzala japonská skupina Asahi. Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

Staropramenu předloni vzrostly tržby o 513 miliónů na devět miliard

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Novinky.czAutor:ČTKStaropramen

Pivovary Staropramen, jež jsou druhým největším producentem piva v České republice, v roce 2016 kvůli odpisům prodělaly 1,29 miliardy korun, o rok dříve šlo o 2,74 miliardy. Provozní výsledek hospodaření bez odpisů a opravných položek dosáhl předloni 2,34 miliardy korun, v roce 2015 činil provozní výsledek 1,52 miliardy korun. Společnost to uvedla ve své konsolidované výroční zprávě umístěné ve Sbírce listin.

Celkové konsolidované tržby společnosti se předloni zvýšily o 513 miliónů korun na 8,99 miliardy. Tržby za prodej piva klesly o 175 miliónů korun na 7,34 miliardy, hlavně kvůli poklesu prodejů v ČR. Většinu tržeb (4,56 miliardy korun) za pivo má společnost v zahraničí, na ČR pak zbývá 2,78 miliardy korun, dodává dále konsolidovaná výroční zpráva.

Firma uvádí, že v roce 2016 výrazně investovala do svého portfolia značek. „A to jak do tradičních pivních značek Staropramen, Ostravar a Braník, tak do mezinárodního portfolia (Stella Artois, Corona) i nápojů na bázi piva (Cool, Sládkova limonáda). Vlajkové lodi společnosti - značce Staropramen - se dařilo také v zahraničí, především na trzích střední a jižní Evropy, kde značka dlouhodobě posiluje svou pozici díky práci týmů v mateřském koncernu Molson Coors," dodává zpráva.

Mezi nejúspěšnější trhy v této oblasti patří Chorvatsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Celkem jsou největšími exportními trhy pro společnost Slovensko, Švédsko, Velká Británii a Německo, Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Výměna vedení
Pivovar předloni obměnil vedení. Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku.

Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj zvýšil od předloňského dubna do konce loňského března zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v minulém fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal v předloňském roce v ČR a v cizině téměř 11 miliónů hektolitrů piva, meziročně téměř o milión hektolitrů víc. Společnost loni na konci března převzala japonská skupina Asahi.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

V nejstarší hospodě v New Yorku čepují pivo už 164 let

Publikováno:před 10 dnyZdroj:W4T.cz

Newyorská hospoda McSorley's, kde se pivo začalo čepovat v roce 1854, patří k nejstarším v tomto východoamerickém městě, na tradice se zde proto úzkostlivě dbá. Podnik založený irským přistěhovalcem Johnem McSorleym ještě před občanskou válkou v USA nezastavila ani prohibice, větší komplikace mu naopak způsobily hygienické požadavky. V roce 2016 inspektoři na několik dní bar zavřeli.

Důvodem nucené uzavírky bylo rejdění hlodavců a uvolněný přístup k hygienickým předpisům, kdy se podle kontrolorů moc nedbalo na skladovací teploty a čistotu. Vrstvy prachu, které se na výzdobě baru za roky usadily, jsou však jednou z připomínek zašlých časů. Na zdech návštěvníci najdou obrazy, fotografie či různé památeční předměty, z nichž mnohé tam visí od založení podniku. Portál Business Insider uvedl, že naposledy bylo něco ze zdi sundáno v roce 1910.

Tradiční je i pivní nabídka, na výběr jsou jen dva druhy svrchně kvašeného piva typu ale, světlé a tmavé. Hospoda, kterou poctili návštěvou například někdejší prezidenti Abraham Lincoln či Theodore Roosevelt, je hrdá i na to, že přečkala dobu prohibice. Tehdejší majitel ale vařil pro hosty ve sklepě a o pokoutně vyrobeném alkoholickém nápoji hovořil jako o skoropivu.

Nechuť k jakýmkoli změnám je v hospodě všudypřítomná. Jídelní lístek se naposledy po více než padesáti letech změnil loni, kdy se na něj dostaly slavné a rovněž tradiční newyorské Feltmanovy hotdogy.

Mottem McSorley's dlouho bylo "Dobré pivo, syrová cibule a žádné ženy". Své dveře něžnému pohlaví byl bar po žalobě donucen otevřít až v roce 1970. Hospoda se verdiktu nařizujícímu nediskriminovat ženy podrobila, ale vyhrazené toalety dámám zřídila až o patnáct let později.

Zvyklostí dbá McSorley's i pokud jde o úklid. Hosté tak nadále šlapou po pilinách, které jsou nasypané na prkenné podlaze. Význam pilin je jednoduchý, nejenže dobře sají rozlité pivo, ale v dobách žvýkacího tabáku také absorbovaly sliny plivajících pijáků.

V McSorley's se ale přece jen jedna věc docela často mění, a to je cena piva. Zatímco v roce 1940 se platilo deseticentem, v roce 1966 to bylo 35 centů, dnes je třeba z peněženky vytáhnout 5,5 dolaru (zhruba 120 korun).

V Neratově otevřeli nový pivovar, sází na hanácký slad a horskou vodu

Publikováno:před 11 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš HejtmánekNeratov

Sdružení Neratov otevřelo v Orlických horách poutní pivovar, který je prvním na české straně hor. Zatím vaří desítku a dvanáctku, ale chystá se i na speciály. Pivo pojmenované Prorok sází na žatecký chmel, hanácký slad a kvalitní horskou vodu.

Zvenku vypadá nedostavěně, kolem budovy jsou ještě pozůstatky po stavbě a fasáda jako by čekala na finální vrstvu. Je to však mýlka. Modřínový rošt po obvodu budovy byl záměrem mladého projektanta. Přesto ještě některé drobné doplňky přibudou.

Velká prosklená okna dostanou osvětlení, aby turisté dobře viděli zařízení pivovaru hned za nimi, a vyroste také komín, ač ne klasický vysoký pivovarský. Ale jak říká místní farář Josef Suchár, správný pivovar komín mít musí.

„Dříve se říkalo klobouk pana starýho (sládka). Projektant říkal, že by to neměl být problém. Bude to však jen malý komín, aby se odvedly ty páry, které tady jsou. Turisté, kteří pojedou okolo, tedy budou mít nejen vizuální, ale i čichový vjem,“ slibuje v hustém mraku nasyceném mladinovými výpary neratovský sládek Jiří Gross.

Stojíme vedle dvou pivovarských kádí a v místnosti chvílemi není vidět na protější stěnu. Sládek právě vaří teprve jedenáctou várku piva pojmenovaného Prorok. V kádi probublává budoucí desítka.

Pivo se v Neratově začalo vařit teprve koncem listopadu, přestože původně zde plánovali spuštění provozu už na letní sezonu. Jenže stavbu zastihla loňská nečekaně tuhá zima a vše se zdrželo.

„Chtěli jsme pivo už na pouť nebo na oslavy 25 let Sdružení Neratov, ale ani jedno se nestihlo. Budova byla hotová v říjnu a hned se začalo s instalací technologie,“ popisuje sládek, ale v půlce věty ho přerušuje šplouchnutí vody na zem. V kádi vzkypěla mladina a sládek musí rychle zakročit.

„Máme to vytápěné párou a stačí chvilka nepozornosti... Bývali jsme měli ty parní kotle postavit trochu větší. Je to akorát na knop. Tady ta várka je deset hektolitrů a nádoby na kvašení i dokvášení ve sklepě jsou na dvacet hektolitrů. Proto vaříme vždy dvě várky. Dnes a zítra děláme desítku,“ přehlušuje vodu stříkající při oplachování kádě a podlahy sládek.

Zdejší voda je srovnatelná s tou plzeňskou
Jiří Gross preferuje tradiční české pivo, a tak se při vaření Proroka inspiroval v Plzni spodně kvašenými pivy. Desítka bude ve sklepě kvasit sedm dní. Dalších třicet dní se pak bude dokvášet v ležáckých tancích. Týdně plánuje uvařit dvě až čtyři várky.

„Teoreticky jsme schopni vyrobit ročně tři tisíce hektolitrů, ale bude záležet na odbytu. Používáme hanácký slad, žatecký chmel a místní velice dobrou vodu. Podle rozborů je srovnatelná s tou plzeňskou. Vždy se říkalo, že plzeňské pivo je dobré, protože mají dobrou vodu. Snad půjdeme ve stejných šlépějích,“ věří Jiří Gross, který celý život pracoval ve sladovnictví a nyní už je v penzi.

Sám má na starost varnu, o sklep a spilku, kde probíhá otevřené kvašení, se stará podsládek. Kromě nich by v pivovaru mělo pracovat ještě sedm klientů zdejšího chráněného bydlení, které v obci provozuje Sdružení Neratov. Práci najdou v úklidu, logistice nebo při plnění lahví a sudů.

Sdružení si od pivovaru slibuje nejen další pracovní místa pro lidi s hendikepem, ale také prostředky na dofinancování sociálních služeb a ostatních aktivit.

„Pokud ekonomika vyjde tak, jak je naplánována, mělo by nám to finančně pomoci. Zvýší se tím výnos i z naší hospody. Tím, že budeme mít další zdroj peněz, budeme mít prostředky na dokrytí některých dotací,“ vysvětluje farář Josef Suchár.

Stavba pivovaru přišla na necelých 13 milionů korun a sdružení si na ni vzalo úvěr, který bude splácet z prodeje piva. To bude dostupné v sudech či ve skleněných i plastových lahvích. Kromě vlastní hospody má být k dostání také v síti prodejen orlickoústeckého Konzumu. Zájem projevily některé penziony a další s objednávkou čekají, až budou moci nové pivo ochutnat. První výstav byl 30. prosince a už na Silvestra pivovar dodával první sudy.

„V naší hospodě zatím čepujeme pouze desítku. Od pátku tam budou v prodeji také litrové plastové lahve. Dvanáctka stále zraje a měla by být k dispozici příští týden. Zatím počítáme jen s desítkou a dvanáctkou, ale na Velikonoce připravíme nějaký speciál,“ sděluje mluvčí Sdružení Neratov Antonín Nekvinda.


Křest nového piva Bad Flash Black List

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Bad Flash BeersAutor:Zdeněk StrnadBad Flash Beers

Ve středu 20.12 proběhl křest nového piva Bad Flash Black List, a oslava druhého výročí založení Bad Flash barů. Black IPA, uvařenou speciálně pro tuto příležitost, pokřtili dva hlavní kapitáni Bad Flashe – Honza Charvát (Zlý časy) a Libor Kult (Kulový blesk). Patronem nového piva v portfoliu Bad Flashe se stal publicista, autor stand-upů a milovník dobrého piva Luděk Staněk.

“Bad Flash Black List je černá IPA, na jejíž výrobu bylo použito pět druhů sladů – plzeňský, vídeňský, bavorský, Karamunich a Karafa 3,” říká sládek Bad Flashe a autor receptu Martin Vávra. “Použili jsme také dva chmely, Bravo a Amarillo, vařilo se v Kunratickém pivovaru ve spolupráci s Patrikem Godovským,” dodává Jan Charvát, jeden z majitelů Bad Flashe, a druhý kolega Libor Kult jej doplňuje: “Bad Flash Black List je prostě sváteční pivo, a s podobnými svátečními speciály se u Bad Flashe budete setkávat častěji.” A Luděk Staněk jeho slova potvrzuje: “Pivo mám rád, a rád tvrdím, že se v něm docela vyznám. Tohle je ale fakt dost dobrý!”
Poslední měsíc v roce prostě patřil a patří – v prosinci 2013 vznikl náš pivovar a uvařili jsme první pivo (byla to Bad Flash Double IPA), v prosinci 2015 jsme otevřeli první Bad Flash bar v Krymský, v prosinci 2016 jsme otevřeli Bad Flash bar v Karlíně a od letošního prosince máme nový sklad, který umožní expanzi a plány Bad Flashe na příští rok. Které rozhodně nejsou malé!

Bad Flash je pivovar, bar i velkoobchod s pivem. Koncept Bad Flash vznikl v roce 2012, kdy dva hospodští Jan Charvát (Zlý Časy) a Libor Kult (Kulový blesk) se po letech holdování dobrému pivu, cestování po pivních festivalech a obohacení české kultury pivy z celého světa rozhodli, že přetaví zkušenosti v praxi a začnou vařit to, co jim nejlíp chutná. Název Bad Flash pak vznikl spojením názvů dvou hospod – Bad (Zlý, od Zlejch Časů) Flash (Blesk, od Kulovýho blesku). Vznik unikátních pivních barů pak již byl jen logickým dalším krokem. Bad Flash totiž znamená pivo. Chceme, aby vám chutnalo tak, jako chutná nám.

Bad Flash v číslech:
2 Bad Flash bary, 12 piv na čepu
14 druhů vlastního piva a další se stále vymýšlejí (pokusy předtím se nepočítají, byly jich desítky)
Objem vlastního piva 2013: 10 hl piva
Objem vlastního piva 2017: 1300 hl piva
Počet druhů piva v lahvích: stovky až tisíce
Nejprodávanější pivo: Bad Flash Prostě Ležák (klasický ležák, 10.6 stupňů, 4.7 alkoholu)
Nejsilnější pivo: Bad Flash Torpid Mind (russian imperial stout, 24 stupňů, 10.7 alkoholu)

Prazdroj zvětšuje svou varnu za stovky milionů

Publikováno:před 12 dnyZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj začal ve čtvrtek instalovat první tři z deseti nových cylindrokónických tanků na výrobu piva Pilsner Urquell. Práce na zvětšení varny prémiového ležáku skončí v květnu. Díky investici za 280 milionů korun zvýší pivovar výrobní kapacitu piva Pilsner Urquell téměř o třetinu na více než 88 000 hektolitrů piva týdně a 3,5 milionu hektolitrů ročně, řekl manažer závodu Stanislav Hamara.

"Reagujeme na stále rostoucí spotřebu Pilsner Urquell u nás i ve světě, a to zejména na asijských trzích. Navýšení kapacity varny nám umožní dodávat pivo z plzeňského pivovaru do celého světa v té nejvyšší kvalitě," dodal. Pivo podle Hamary kvasí a zraje pět týdnů stejně jako v roce 1842. Vedle tanků, které ve čtvrtek dorazily, budou v následujících týdnech instalovány také měděné kotle pro rmutování, scezovačka i kotel pro vaření mladiny. Kapacita varny Pilsner Urquellu je nyní téměř 63 000 hektolitrů za týden a v hlavní sezoně ji pivovar využívá na maximum.

Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí a je největším exportérem českého piva. Pro další zvyšování exportu mají velký potenciál hlavně asijské trhy. "Prémiovému ležáku se dobře daří zejména v Koreji, kde se jeho prodej meziročně zvýšil o 40 procent," řekl marketingový ředitel Grant McKenzie. Je oblíbené i v Japonsku a dalších asijských zemích. Investice podle McKenzieho zapadá také do očekávání japonské skupiny Asahi, která loni 31. března Prazdroj převzala. Asahi chápe Pilsner Urquell jako superprémiové pivo. Asahi prodává ročně téměř 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj prodal předloni v České republice a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, téměř o milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz Pilsner Urquell vzrostl meziročně o deset procent na 970 000 hektolitrů.

Do Plzně dorazily nové tanky na výrobu Pilsner Urquell

Publikováno:před 12 dnyZdroj:České nápojePrazdroj

Do pivovaru v Plzni dorazily tři z deseti nových cylindro-kónických tanků, které zvýší kvasnou kapacitu pivovaru pro Pilsner Urquell. Tanky budou součástí třetí varné soustavy plzeňského ležáku, jejíž výstavba nyní v Plzni probíhá. Díky ní pivovar navýší výrobní kapacitu Pilsner Urquell o téměř třetinu na více než 88 tisíc hektolitrů piva týdně a 3,5 milionu hektolitrů ročně.

„Reagujeme na stále rostoucí spotřebu Pilsner Urquell u nás i ve světě a to zejména na asijských trzích. Navýšení kapacity varny nám umožní dodávat pivo z plzeňského pivovaru do celého světa v té nejvyšší kvalitě,“ vysvětluje manažer závodu Stanislav Hamara a dodává. „Pivo v Plzni vaříme podle té samé receptury a tím samým postupem už 175 let. Držíme se stále toho, co dělá plzeň plzní – vaříme pivo na tři rmuty v měděných nádobách s přímým otopem plamenem, používáme žatecký chmel poloraný červeňák, vlastní slad a vodu i speciální plzeňské kvasnice. Pivo kvasí a zraje pět týdnu stejně jako v roce 1842.“ Vedle tanků, které dnes dorazily, budou v následujících týdnech instalovány i další součásti kompletní varné soustavy: měděné kotle pro rmutování, scezovačka i kotel pro vaření mladiny.

Kapacita varny Pilsner Urquellu je nyní téměř 63 tisíc hektolitrů za týden a v sezóně s nejvyšší poptávkou ji Prazdroj využívá na maximum. Obliba prémiového plzeňského ležáku neustále roste. Plzeňský Prazdroj proto do rozšíření varny investuje 280 milionů korun. Po dokončení všech prací letos v květnu se kapacita výroby prémiového ležáku zvýší o třetinu na více než 88 tisíc hektolitrů týdně a 3,5 milionu hektolitrů ročně.

Plzeňský Prazdroj nyní vyváží pivo do více než 50 zemí po celém světě a je největším exportérem českého piva. Zejména asijské trhy mají pro další zvyšování exportu velký potenciál. „Prémiovému ležáku se dobře daří zejména v Koreji, kde se jeho prodej meziročně zvýšil o 40 %,“ uvádí marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie. Česká pivní ikona je oblíbená i v Japonsku a v dalších asijských zemích.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.16.01.2018 16:045.900/5.900