Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Nejen desítka, dvanáctka, černé a řezané: Dejte si jedno netradiční!

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Blesk.czAutor:Kateřina Matoušová

Češi ještě nedávno byli, pokud jde o pivo, národem značně konzervativním. Znali desítku, jedenáctku, dvanáctku a nejvýš ještě pivo černé a řezané. Dnes už mají na výběr z nespočetných druhů, které vaří i pivovary po celých Čechách. Aby vám zachutnaly, nemusíte nutně vědět, v čem spočívá jejich výjimečnost nebo jak se vyrábějí. Ale i u piva není od věci se něco naučit. Zde je několik druhů piv, které možná ještě neznáte.

Weizen
Pšeničné pivo (weizen) je svrchně kvašené pivo, při jehož výrobě se používá pšeničný slad. Má světlou až slámovou barvu, vysokou nasycenost a bohatou pěnu, převážně se prodává nefiltrované. Pro toto pivo je typická vůně kvasnic, jistá nakyslost a případná ovocná vůně.

Stout
Jako stout se označuje svrchně kvašené tmavé pivo typu ale. Vyrábí se za použití praženého sladu, ječmene a chmelu. Má typickou hustou pěnu, tmavou barvu a příchuť po praženém sladu, někdy může mít i ovocnou příchuť. Často se jedná o silné pivo (podíl alkoholu může být i nad osm procent).

Lambic
Patří mezi spontánně svrchně kvašená piva, která zkvasí díky tomu, co se do nich dostane ze vzduchu nebo co zůstane v nádobě z minulé várky. Tento postup je nejstarším postupem při výrobě piva. Dosud se takto vyrábí pivo především v Belgii, Holandsku a severní Francii.

India Pale Ale (IPA)
Patří do veliké rodiny piv typu ale. Toto pivo se v 19. století vyrábělo na export do Indie. Bylo silně chmeleno, aby vydrželo dlouhou cestu a nezkyslo. Chuť IPA v sobě na počátku nese příjemné ovocné tóny následované výraznou chmelovou hořkostí. IPA patří mezi silnější piva.

Bock
Je ležák – spodně kvašené pivo, původem z Německa (Bock znamená v němčině kozel). Vyrábí se ve všech barevných variantách jako světlé, polotmavé, avšak nejtradičnější je jeho tmavá podoba.

SVRCHNÍ, SPODNÍ, SPONTÁNNÍ
Jaký je rozdíl mezi spodním a svrchním kvašením piva? Spočívá v druhu kvasinek, které se na výrobu toho kterého typu využívají. Zjednodušeně – při spodním kvašení se kvasinky drží u dna nádoby, kde pivo kvasí (při nižších teplotách), při horním kvašení (probíhá při vyšších teplotách) naopak stoupají ode dna vzhůru a kvašení probíhá na povrchu. A co stojí za „spontánním“ kvašením? To zajišťují kvasinky, které se do nádoby, v níž pivo kvasí, dostanou ze vzduchu či v ní zůstanou z předchozí várky.

Znojmem proteklo na 11 000 litrů piva

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Město Znojmo

Na Znojemských pivních slavnostech, které proběhly 10. června na Horním a Václavském náměstí, se vyčepovalo 10 750 litrů piva, což znamená, že se vypilo celých 21 500 piv. Ta na těchto populárních slavnostech nabízely větší i menší či méně známé pivovary.

Těch se představilo celkem sedm – Biskupický pivovar Gajdoš, Hasičský pivovar Bítov, Pivovar u Šneka, Měšťanský pivovar v Poličce, Jarošovský pivovar, Znojemský městský pivovar a společnost Heineken se značkami Hostan a Březňák.

„Pivo je ve Znojmě v oblibě, což potvrzuje i množství příchozích, kteří letošní Pivní slavnosti navštívili. Znojmo se tak stává místem, které nadchne nejen milovníky vína, ale vychutnáte si zde i sklenici řízného a osvěžujícího piva,“ říká František Koudela, ředitel Znojemské Besedy, která je již třetím rokem pořadatelem této akce. Dle odhadů do centra města zavítalo na osm tisíc lidí. „Těší mě, že se nám daří držet tak vysokou návštěvnost. Pestrá nabídka piv doplněná o bohatý hudební program k nám nalákala nejen místní, do Znojma přijeli hosté i ze sousedních okresů a nedalekého Rakouska,“ dodává Koudela.

„Slavnosti se z našeho pohledu vydařily, domníváme se, že návštěvníků bylo více než loni. Našich piv ze Znojemského městského pivovaru se prodalo něco málo přes 52 hl, což je pro nás vynikající výsledek,“ doplňuje Koudelu Miroslav Harašta, ředitel Znojemského městského pivovaru. Ten na letošním ročníku slavností představil veřejnosti a především pak pivním fajnšmekrům svůj nový speciál – Nakuřovanou 11. „Jeho chuť je velmi specifická a je dosažena použitím sladu Weyermann, který je hvozděn kouřem dubových polínek,“ přibližuje přípravu nového produktu Harašta.

Program pivních slavností na hlavní scéně na Horním náměstí uváděl populární moderátor Tomáš Kraus. Vystoupili zde kapely The fialky, Medvěd 009, Walda gang, Arakain a Wohnout. Střídavě s nimi se na scéně na Václavském náměstí představily také Louty, Civilní obrana, Ovoce, Quattro Buggy a Jaksi Taksi. Společně tak v sobotní odpoledne v centru Znojma vytvořili skvělou a dravou atmosféru, která až do večerního konce slavností postupně gradovala.

Program doplnily i netradiční pivní soutěže a dvě mobilní pivní hospody, jedna v režii Znojemského městského pivovaru a druhá v barvách Hostanu. „Jsme hrdi na to, že značka Hostan, jejíž jméno sahá do hluboké historie datující se od roku 1363, mohla být součástí akce a návštěvníci ji byli věrni,“ neskrývá svou spokojenost nad průběhem letošního ročníku pivních slavností Petra Gargošová ze společnosti Heineken.

Jdeme na Smíchov! To nyní řeknou všichni milovníci piva Staropramen světlý

Publikováno:před 4 dnyZdroj:ŽENA-IN.czStaropramen

Staropramenu světlý zná nejen v Praze, ale i ve zbytku republiky snad každý. Není divu, vždyť je vlajkovou lodí pivovaru již 140 let. Málokdo už ale ví, že právě Smíchovský pivovar je místem, kde se na konci 19. století utvářel standard klasické české desítky. Dílo sládka Michaela Trnky se stalo vzorem pro celou kategorii a nyní přichází na trh v novém hávu a s lidovým názvem Smíchov. Spojení „zajít si na Smíchov” tak už napříště nemusí znamenat jen pouhý výlet na Prahu 5.

„Jedno Smíchovské!” Tak si již tradičně objednávají štamgasti Staropramen světlý. A právě pod názvem Smíchov se nyní vlajková loď pivovaru objevuje i v restauracích a na pultech obchodů. Etiketám lahví a plechovkám s inovovaným designem dominuje secesní logo pivovaru, silueta pražského hradu a tradiční tmavě zelená barva.

V minulých měsících už Staropramen představil novou podobu etiket a plechovek u Granátu a Jedenáctky. Návrat k tradičnímu logu - a v případě světlého výčepního piva i příklon k lidovému názvu - jsou součástí nové marketingové kampaně pivovaru, která probíhá v jarních a letních měsících letošního roku.

Spor desítkářů a dvanáctkářů odstartoval na Smíchově
„Receptura světlé smíchovské desítky letos slaví 140 let. Jejím autorem je Michael Trnka, který se stal vrchním sládkem v roce 1877 a který musel pivovar provést tehdejší hospodářskou krizí. Rozhodl se proto zdokonalit právě smíchovskou desítku. Tu sice pivovar vařil od svého založení, Trnka ale dokázal pivo zjemnit, vyprecizovat jeho hořkost a především nastavit takový proces, díky němuž dokázali na Smíchově uvařit za jakýchkoli podmínek vždy stejně kvalitní pivo,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Smíchov se stal dobře prokvašeným pivem s poctivou pivní chutí, vysokou kvalitou a širokou dostupností. Šlo navíc o pivo ryze české, vařené dvourmutovým postupem. V Českých zemích bylo do té doby zvykem vařit spíše těžké nefiltrované ležáky, především bavorského typu, a piva s vyšší stupňovitostí.

Sládek Trnka svými počiny na poli technologie definoval a standardizoval celou kategorii piva. Možná nevědomky rozdělil pivaře už na konci 19. století na „dvanáctkáře“ holdující ležáku a „desítkáře“ věrné Smíchovu. Jeho desítka se stala nejoblíbenějším pivem své doby. Zatímco ve svých počátcích byl Smíchovský pivovar koncipován na výstav 22 tisíc hl. piva ročně, v roce 1901 už uvařil více než půl milionu hektolitrů. Za 24 let svého působení tedy sládek Trnka výstav pivovaru více než zdesetinásobil, což byl jev do té doby nevídaný.

Staropramen v dnešní době nabízí širokou škálu piv, tzv. desítka se však stále významně podílí na celkovém výstavu pivovaru. Tvoří více než polovinu jeho celkové produkce. A i když neustále narůstá obliba ležáků a speciálních piv, desítka si stále mezi českými pivaři drží silnou pozici.

Příznivci Smíchova se navíc v červenci mohou těšit na limitovanou edici Smíchov Nefiltrovaný, kterou pivovar uvařil k oslavě 140. výročí receptury desítky a bude k dostání v 600 vybraných hospodách.

Pacovské strojírny: výrobce oceňovaných českých minipivovarů

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Technický týdeník

Společnost PACOVSKÉ STROJÍRNY, výrobce komplexních technologických a procesních celků z ušlechtilých nerezových materiálů a mědi s vedoucím postavením na českém strojírenském trhu, je dodavatelem vítězných minipivovarů, které získávají ocenění v prestižních pivovarských soutěžích. Obchodní partneři strojíren obdrželi za rok 2016 významná ocenění v rámci kategorie Nejlepší nově otevřený pivovar roku podle Pivo, Bier & Ale, časopisu pro milovníky českého i zahraničního piva. První místo v kategorii Nejlepší nově otevřený pivovar roku 2016 s výstavem nad 5000 hl získal Rodinný pivovar Zichovec, který otevřel svůj nový pivovar v bývalém areálu cvičné tankové střelnice ve městě Louny. PACOVSKÉ STROJÍRNY dodaly technologii pivovaru v březnu 2016 a plánovaný výstav je až 20 000 hl. Srdcem pivovaru je dvounádobová plně automatická varna s vířivou kádí o objemu 30 hl. Vítězem v kategorii Nejlepší nově otevřený pivovar roku 2016 s výstavem do 5000 hl se stal také Pivovar Uhříněves na okraji Prahy. Ten dodaly PACOVSKÉ STROJÍRNY loni v dubnu. Tento pivovar byl vybudován na místě bývalého pivovaru a sladovny, kde se vařilo pivo již roku 1705. Ludvík Ješátko, generální ředitel společnosti PACOVSKÉ STROJÍRNY, řekl: „V roce 2016 dodala naše společnost klientům na českém trhu 9 minipivovarů, rok před tím dokonce rekordních 10, a v tomto trendu plánujeme pokračovat i v dalších letech. Máme radost, že jsou naši partneři při výrobě piva natolik úspěšní, že sbírají prestižní ocenění, což je pro nás nejen další motivací, ale také důkazem skvěle odvedené práce našich lidí.“ PACOVSKÉ STROJÍRNY jsou velmi aktivní i v oblasti exportu, což dokazuje každoroční ocenění v soutěži EXPORTÉR ROKU. Za rok 2016 převzal generální ředitel cenu za 3. místo v kategorii Za rozvoj nových exportních příležitostí. V roce 2016 dodala společnost tři pivovary na polský trh. První do města Zwoleń, kde se ve dvounádobové 11hl varně vaří především svrchně kvašená piva. Od začátku působení na polském trhu je o pivo značky MARYENSZTADT z tohoto pivovaru velký zájem. Druhý pivovar jménem Zapanbrat s kapacitou varny 30 hl putoval do polského města Zywiec. V červenci 2016 byl nedaleko Katovic otevřen pivovar Piekarnia Piwa s 22hl varnou a ročním výstavem 2000 hl. Mezi další expor tní trhy patří také Rusko, Slovensko, Německo, Japonsko a Gruzie. Významnou exportní zakázkou loňského roku byl první pivovar dodaný do Jižní Koreje do města Busan. Má kapacitu 125 000 l a vaří se zde pivo typu českého světlého ležáku. Byl dodán v rekordním čase – od uzavření kupní smlouvy do doby zahájení provozu neuplynuly ani tři měsíce. „Pivovar v Koreji byl pro nás velkou výzvou, kterou jsme zvládli,“ dodal Ludvík Ješátko, „nyní se soustředíme na další trhy směrem na východ, ale neopomíjíme ani velké pivní trhy v Evropě, například Německo, kde je samozřejmě situace pro nás obtížnější v tom, že mají vlastní vyspělé technologie a dlouholetou praxi. Při realizaci dodávek do těchto zemí musíme čelit jiným situacím než při dodávkách např. do Gruzie či Ruska.“

Rohozecké pivní slavnosti – mraky a skvělá nálada

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Boleslavský deníkAutor:Jiří MacekRohozec

Jubilejní 20. ročník Slavností piva Rohozec provázely v sobotním dni chmurné předpovědi počasí. Velký vítr, mraky a tu a tam pár kapek. To ale bylo vše, co počasí nakonec dovolilo.

I když ředitel pivovaru František Jungmann byl už dopoledne optimistou, obloha byla zlověstná. „Pršet nebude, lidé přijdou," tvrdil optimisticky dvě hodiny před začátkem Jungmann. Nepršelo. A lidé přišli. Odhadem jich prošlo pivovarskou branou snad na pět tisíc – vstupné se totiž neplatilo.

S úderem 13. hodiny začal na nádvoří hudební program, který byl trochu ve znamení nostalgie. Vše odstartovala českorajko-mladoboleslavská kapela Soumrak band, který hraje výhradně vlastní skladby.

Mezi všemi vystupujícími měla jediná tato kapela ve svých řadách dvě ženy – zpěvačku Kristínu Holcovou a kytaristku a zpěvačku Adélu Šimákovou – bývalou redaktorku Boleslavského deníku, známou pod dívčím jménem Adéla Šťástková.

Pak nastoupil turnovský Jan Bartoš hrající písně Michala Davida. A pod pódiem to začalo vřít. Když zazněly romantické písně skupiny Keks z Benešova u Prahy, stovky lidí už se tlačily pod podiem.

Frontman skupiny Štěpán Kojan dal vzpomenout na hity, které mnozí znají desítky let – kapela působí na scéně od roku 1981.

Stejně tak dlouho hraje brněnský Kern, který svoji hodně tvrdou rockovou muzikou pak přivítal večer. Mezitím ještě zahrála skupina Lucie revival.

Závěr obstarala parta kluků z Lomnice nad Popelkou Realita rock. Tu přerušil těsně před půlnocí jen ohňostroj, který předznamenal závěr jubilejních slavností. „Jsem spokojen, lidí přišlo hodně, naše pivo jim chutnalo. Pokřtili jsme novinku naší produkce – pivo Prometheus. Počasí vydrželo, hudba parádní. Vážně se jsme spokojen. Díky všem účinkujícím a divákům a také obrovský dík všem pořadatelům a lidem z pivovaru, kteří se podíleli na organizaci," dodal ředitel František Jungmann.

Pivovarský den přilákal tisíce návštěvníků

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana ŠmejdováPostřižinský

Pivovarský den je událostí číslo jedna na nymburské scéně. Letos přilákal několik tisíc návštěvníků po dvaadvacáté.

Celý den se v zahradě Pivovaru Nymburk hrálo, soutěžilo o super ceny, a hlavně ochutnávalo Postřižinské pivo. Lidé si užívali lahodný mok, občerstvení i atraktivní program. Odpoledne rozjel na plné pecky Děda Mládek Ilegal Band a krom dalších muzikantů nadchla publikum Ewa Farna. „Atmosféra je skvělá! Nedá se popsat, musí se zažít," shodovali se Nymburáci, Hradečáci a všichni, koho se Nymburský deník zeptal.

Pavol Kravec se stal nejlepším výčepním severní Moravy

Publikováno:před 6 dnyZdroj:České nápoje

Nejlepší výčepní ze severní Moravy se 13. června setkali v ostravské restauraci PUOR Slezská, aby ukázali, že mají na postup do finále soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2017. Mezi 26 soutěžícími bylo letos hned 8 zástupkyň něžného pohlaví, které tak dokazují, že řemeslo výčepního a znalosti historie a výroby světoznámého ležáku nejsou jen doménou mužů. Odborná porota vybrala tři nejšikovnější soutěžící v čele s Pavolem Kravcem. Ten se stal absolutním vítězem ostravského kola a společně s dalšími postupujícími zabojuje o vítězství v celonárodním finále 16. a 17.srpna v Plzni.

Pavol Kravecz pivnice Assen v Ostravě je vítězem severomoravského kola 12. ročníku soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského piva. V ostravské restauraci PUOR Slezská totiž prokázal nejen veškeré technologické znalosti týkající se čepování a servírování piva, ale i charisma a osobnost, které nesmí žádnému výčepnímu chybět. Společně s ním do národního finále v Plzni postupuje Venetta Fancová z ostravské Original Baseball restaurant, která se umístila na druhé příčce a trojlístek nejlepších výčepních doplňuje bronzový Boris Milev z restaurace Olympia. Vysoká úroveň znalostí a dovedností všech soutěžících opět potvrdila stoupající prestiž soutěže a inspirovala porotu k udělení „divoké karty“ pro Michaelu Schmidtovou z ostravské Pivnice srub. Ta se přidá k vítězné trojici v cestě do plzeňského finále, kde se porotu pokusí přesvědčit o tom, že titul Master Bartender patří právě jí.

Podle slov poroty, ve které zasedl I plzeňský sládek Václav Berka byli letošní soutěžící perfektně připravení na všechny soutěžní disciplíny a podali skvělé výkony. To potvrdil i vítěz ostravského kola Pavol Kravec: „Na soutěž jsem se připravoval kontinuálně od roku 2011 a dnes mě tu podpořili kolegové i má přítelkyně, jsem rád, že se teď společně můžeme radovat z vítězství a moc se těším na plzeňské finále.“

Postupující do plzeňského finále:
Pavol Kravec, pivnice Assen, Ostrava
Venetta Fancová, Original Baseball restaurant, Ostrava
Boris Milev, Restaurace Olympia, Ostrava
4. „divoká karta“ Michaela Schmidtová, Pivnice Srub, Ostrava

Celonárodní finále se uskuteční 16. a 17. srpna v Plzni. Václav Berka obchodní sládek Plzeňského Prazdroje prozrazuje, co získá nejlepší výčepní plzeňského ležáku. „Tím největším oceněním pro nového Mastera Bartendera je samozřejmě prestiž, kterou vítězství přinese jemu a “jeho“ restauraci. Jako symbol toho, že hosté u něj dostanou ten nejlepší pivní servis od skutečného profesionála a plzeňské pivo ve špičkové kvalitě, dostane vítěz památeční trofej.Tradičně také ty nejlepší čeká cesta po evropských provozovnách, které čepují Pilsner Urquell, první zlaté pivo na světě, které dalo jméno celé jedné pivní kategorii -Pils.“

Vývoz českého piva do Číny vázne. Velmoc odebírá jen mizivý zlomek naší produkce

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Lidovky-cz

Přes 34 tisíc hektolitrů piva vyvezly loni české pivovary do Číny. Meziročně o necelých 6000 hektolitrů méně. Je to sotva viditelný zlomek celkového exportu. A první měsíce letoška naznačují další propad.

Přitom když před dvěma lety ovládla čínská společnost CEFC pátého největšího producenta u nás Pivovary Lobkowicz, měla se právě tato akvizice stát příležitostí k oživení prodeje českého piva na čínském trhu.

Zatímco předloni a loni za období od ledna do dubna vypravily zdejší pivovary podle údajů celní správy do Číny přes 12,5 tisíce hektolitrů, letos ve stejném období to bylo jen 8,3 tisíce. Takže na velké oživení exportu směrem do asijské velmoci to nevypadá ani v tomto roce.

Nenaplněné ambice
V létě 2015 měl přitom čínský investor smělé plány. „Vstup do skupiny Pivovary Lobkowicz je pro nás zajímavou investiční příležitostí a také symbolickým vyjádřením našeho zájmu v České republice dlouhodobě úspěšně působit. Netajíme se také ambicí tímto krokem významně posílit export českého piva do Číny,“ citovaly tehdy agentury prezidenta CEFC Čchan Čchao-tua.

„Zapojením investiční skupiny CEFC se nám otevírají nové možnosti výrazného posílení na asijských trzích,“ přizvukoval menšinový vlastník a v té době generální ředitel této skupiny sedmi regionálních pivovarů Zdeněk Radil, který už dnes ve firmě nepůsobí.

Žádné výrazné posílení exportu do Číny se však nekoná, společnosti se podle některých informací loni spíš výrazně propadl celkový objem prodeje. Zda je to pravda, kolik a zda vůbec Lobkowicz vyváží do Číny nebo jaké má další plány, se nikdo nedoví. Mluvčí společnosti Josef Novák nebere telefon a nereagoval ani na opakované dotazy e-mailem.

Pivovary Lobkowicz určitě nejsou jediným vývozcem českého piva do Číny. Nemalý podíl má například Budějovický Budvar, ale konkrétní čísla a vývoj nezveřejňuje. Mnohem větší objemy než do Číny exportují české pivovary například do Jižní Koreje.

Dopravovat pivo do takových dálek ale má hodně úskalí.

Dlouhé cesty pivu nesvědčí
„Ono obecně vozit pivo na velké vzdálenosti není moc ekonomické. Kilogramová cena piva je dost nízká, a tak se transakční náklady špatně do výsledné ceny rozmělňují,“ vysvětluje Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě přednáší o ekonomice pivovarnictví.

„Pivo obsahuje přes 90 procent vody, a tu převážet na velké vzdálenosti je nesmysl. Pak jsou tady ještě různé bariéry zahraničního obchodu, zejména pak cla, a v neposlední řadě pivo jako poživatina dlouhotrvajícím transportem ztrácí na kvalitě,“ popisuje Maier nevýhody vývozu piv přes půl světa.

„Dovážet pivo od nás do Číny příliš nedává smysl. Každý velký světový výrobce jak může, tam spíš vaří pivo na základě licenční výroby. Pivovary musejí mít k přímému exportu hodně vážný důvod. Jako je v případě Budvaru ochranná známka a důraz na originalitu,“ souhlasí nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.

Velká země, málo českého piva
Vývoz do Číny představuje zhruba jen něco přes půl procenta celkového českého pivního vývozu. Ten přitom každým rokem láme rekordy a posilující export pomáhá výrobcům v situaci stagnujícího domácího trhu.

Produkce tuzemských pivovarů díky tomu převýšila loni sumu 20 milionů hektolitrů, z toho 4,4 milionu putovalo za hranice. Nejvíc – 1,1 milionu hektolitrů – skončilo na Slovensku. Na dalších příčkách jsou Německo, Polsko, Švédsko a Velká Británie. Zmíněná vzdálená Korea je přitom v porovnání loni exportovaných 130 tisíc hektolitrů českých piv na osmém místě z celkem 98 zemí, do nichž české pivovary vyvážejí.

O tom, jak rozdrobený je exportní trh, svědčí i rozdělení podle kontinentů. Česko dodalo loni 84 procent svého pivního exportu do 25 zemí Evropské unie. O zbylých 16 procent vyvezených piv se dělí 73 zemí mimo EU. A to včetně takových jako Benin, Kamerun, Katar nebo Kambodža. Nejvíc piva u nás vyvážejí Plzeňský Prazdroj (přes milion hektolitrů) a Budějovický Budvar.

Staropramen světlý přidal ke svému názvu slovo Smíchov. Desítka slaví 140 let

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Zboží&ProdejStaropramen

Průměrný Čech za rok vypije 143 litrů piva, z toho většina, téměř 68,5 litru, připadá na desítku. Ta letos slaví 140 let, Staropramen světlý u této příležitosti přidal ke svému názvu slovo Smíchov a vrátil se k tradičnímu logu.

Podle výzkumu agentury GfK pod názvem Brand Health Tracking až polovina tuzemských pivařů uvádí, že si desítku dají minimálně jednou týdně, zatímco u jedenáctky a dvanáctky je četnost nižší. Alespoň jednou týdně si je podle průzkumu dopřeje zhruba 35 % českých pijáků piva.

Pivo, které se stalo vzorem pro celou kategorii, uvařil ve Smíchovském pivovaru v roce 1877 sládek Michael Trnka. U příležitosti 140. výročí najdou pivaři desítku Staropramen světlý pod tradičním lidovým pojmenováním Smíchov.

Návrat k tradičnímu logu i příklon k lidovému názvu jsou součástí nové marketingové kampaně pivovaru, která probíhá v jarních a letních měsících letošního roku. „Desítka letos slaví významné výročí a nás napadlo, že jí nadělíme staronový název i design,” říká o marketingové kampani Petra Chovancová, Senior Brand manažerka značky Staropramen. Etiketám lahví a plechovkám s inovovaným designem dominuje secesní logo pivovaru, silueta pražského hradu a tradiční tmavě zelená barva.

Desítka tvoří polovinu produkce Staropramenu
„Desítku sice Smíchovský pivovat vařil už od svého založení, Michael Trnka ale dokázal pivo zjemnit, vyprecizovat jeho hořkost a především nastavit takový proces, díky němuž dokázali na Smíchově uvařit za jakýchkoli podmínek vždy stejně kvalitní pivo,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Desítka se stala nejoblíbenějším pivem své doby. Dnes se stále významně podílí na celkovém výstavu Staropramenu. Tvoří více než polovinu jeho celkové produkce.

Máte rádi citronové pivo? Vyrobte si ho sami doma!

Publikováno:před 6 dnyZdroj:inStory.czAutor:Marie Popelková

Pivo ochucené ovocnou šťávou, takzvaný radler, zná svět už téměř 120 let. Jeho obliba stoupá i v Česku. Jde vlastně o pivo s nízkým obsahem alkoholu, který vzniká smícháním piva a ovocné limonády nebo šťávy. Ta ale bývá obvykle plná nezdravých éček. Pokud si na radleru chcete pochutnat a ještě něco udělat pro své zdraví, vyrobte si ochucené pivo doma a bez chemie!

Poměr piva a ovocné šťávy je u radleru obvykle 50 %. Obsah alkoholu většinou nepřesahuje 2,5 %, existují však i výrobky s vyšším obsahem alkoholu.

Domácí citronový radler
Ingredience:
500 ml perlivé vody
500 ml světlého ležáku
citron
třtinový cukr
Postup:

Do džbánku nalijte trochu perlivé vody, vymačkejte půl malého citronu (případně méně, či více dle chuti) a doslaďte třtinovým cukrem dle chuti. Vše důkladně promíchejte, aby se krystalky cukru ve vodě dobře rozpustily. Vody nalijte opravdu pouze trochu, aby vám při zuřivém míchání nevyprchaly bublinky.

Po rozmíchání doplňte zbytkem perlivé vody a dobrým světlým ležákem. Vše promíchejte, ale velmi opatrně, abyste nezničili říz. Na závěr můžete přihodit do džbánku kolečko citronu.

Tip: Pozor na dužinu z citrusů, v radleru patří mezi rušivé ingredience. Podle chuti můžete vyzkoušet i variantu s grepový džusem, bezinkovou šťávou či pomerančem.

Historie ovocného piva
Radler pochází z Bavorska. Rozšířená legenda, že radlera vynalezl v roce 1922 Franz Xaver Kugler, se ukázala jako smyšlená. Kugler v té době vedl výletní restauraci Kugler Alm v obci Oberhaching na jih od Mnichova, kterou vyhledávali především cyklisté. Jedné soboty v červnu 1922 mu prý kvůli velké poptávce hrozilo, že dojde pivo. V nastalé nouzi smíchal pivo napůl s citrónovou limonádou a hostům pak nápoj servíroval jako "cyklistický máz" (Radlermaß). V literatuře ale najdeme důkazy, že Radlermaß byl znám pravděpodobně už kolem roku 1900: o jeho čepování se zmiňuje například bavorská spisovatelka Lena Christová ve své knize Erinnerungen einer Überfüsssigen z roku 1912. A protože se vyprávění vztahuje k roku 1900, musel radler existovat již v oné době. Proto se u této legendy nejedná o nic jiného než dobře vymyšlenou historku, která má do Kugler Alm přilákat více hostů. Momentálně se má za to, že Radlermaß vymysleli na konci 19. století v jednom ze sociálnědemokratických cyklistických klubů. Dopátrat se ale pravého vynálezce radlera, je zřejmě už nemožné.
Radler v Česku

Jako první začali v Česku vyrábět pivo pod označením Radler v roce 2002 v pivovaru Krušovice. Vzhledem k nezájmu ale byla produkce po třech letech zastavena. Aktuálně jsou na trhu k dostání radlery nejrůznějších příchutí, od klasické citronové přes limetkové, grapefruitové, bezinkové až po švestkové nebo višňové.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125