Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Nový teplický minipivovar sází na měkkou vodu z Flájí

Publikováno:před 2 letyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKMonopol

Prvorepublikové varieté v Teplicích se proměnilo v minipivovar Monopol s restaurací, hotelem, kavárnou a pekárnou. Světlý ležák, polotmavou jedenáctku i ochucené višňové už sládková uvařila. V otevření brání jen povolení od hasičů.

Objekt v centru lázeňského města sloužil dlouhou dobu jako nákupní centrum. „Koupili jsme ho před sedmi lety v době, kdy už tu byla jen zastavárna. Našli jsme sádrokartonem zakryté stropy, různé přepážky a spoustu věcí,“ vzpomíná spolumajitelka Gabriela Schönbauerová, která provozuje s manželem v Teplicích několik restaurací.

Dlouho prý přemýšleli, co s budovou dělat. „Nakonec se nám zalíbil nápad minipivovaru, kterého jsem se chopili,“ doplnila. Přestavba trvala zhruba tři roky a stála několik milionů korun. V průběhu prací odkryli dělníci secesní stropy. „Jejich rekonstrukce byla nákladná, ale stála za to. Vnáší zpátky duch místu, kde se lidé léta bavili a doufáme, že teď zase bavit budou,“ podotkla Schönbaurová.

Sládková Martina Valtrová už dokončila první várku. „Budeme čepovat klasický ležák, polotmavou jedenáctku. Uvařila jsem i ochucené višňové pivo,“ popisuje Valtrová, která si chválí nejen prostory, ale i místní vodu. „Je z Flájské přehrady a je to měkká voda, což je pro pivo výborné,“ pokračuje. Sortiment doplňuje svrchně kvašené a za studena chmelené pivo anglického typu Ale a pšeničné.

Kapacita sklepa je 290 hektolitrů. K pivu budou v Monopolu nabízet staročeskou kuchyni. Dojmy z prostoru by neměl kazit ani kouř, protože celý objekt bude nekuřácký. „Manžel se trochu obává, že by to mohlo někoho odradit, ale myslím, že si to ten prostor zaslouží, nekuřácký je i hotel. Popelníky budou jen v salonku,“ doplnila majitelka.

Pivo se v Teplicích vařilo do roku 1976. Objekt pivovaru nechal v roce 2007 zbourat investor, který na jeho místě plánoval postavit obchodní centrum. V Ústeckém kraji jde už o několikátý takový podnik, minipivovary jsou v Litoměřicích - kde vaří i ležák a svrchně kvašený speciál pro teplické lázně, Mostě, Ústí nad Labem či Varnsdorfu.

Pivní klání aneb trpělivost Rusko přináší

Publikováno:před 2 letyZdroj:E15.czAutor:Iveta Křížová

Boj o hokejové zlato ještě nevypukl, boj zlatých moků je už ale dávno v plném proudu. Tři největší české pivovary chtějí bezesporu pro sebe vyhrát ty nejlepší podmínky. S nezanedbatelnou výhodou vstoupil do arény pivovar Krušovice, kterému jeho matka Heineken vyjednala status sponzora hokejového šampionátu. Jinými slovy, Krušovice jsou jediným pivem, které smí být oficiálně „viděno“, zejména pak v televizních přenosech.

Jenže v obou halách, kde se mistrovství světa v hokeji uskuteční, smí smluvně téct jen Staropramen, v případě Ostravy jeho ostravský příbuzný Ostravar. Kelímky, v nichž hokejovým fanouškům český národní nápoj jistě dlouho nevydrží, musejí tedy zůstat neoznačeny. To aby nějaký cizinec či fanda z gauče nezašel do supermarketu a nekoupil si místo oficiálních Krušovic neoficiální konkurenci.

Staropramen se dušuje, že mu to nevadí. No jistě, vždyť masový útok na jeho tankové pivo v halách bude dobrým přilepšením do pivovarského rozpočtu. Navíc Staropramen se netají tím, že o hokej vlastně zájem vůbec nemá, o partnerství se proto ani nepokoušel. V jeho marketingovém hledáčku zůstává podle manažerů zejména hudba.

Aby byl ten typický český Kocourkov úplný, doplňme ho ještě o Plzeňský Prazdroj. Ten sice o partnerství stál, ale regule jsou regule. Mezinárodní hokejová federace přiklepla všechna pivní práva Heinekenu, tudíž Pilsner Urquell si musí vystačit jen se sponzorstvím české hokejové reprezentace. Což není zase tak málo.

Až potud je to vše ještě docela srozumitelné. Co je však překvapivé, je postoj samotných Krušovic. Tváří se, že mají věci pod kontrolou a kauza, kterou prý vyprovokovala média, vyzní do ztracena. Je až s podivem, jak k celé věci mlčí a nechají konkurenty, aby si dělali tiskové konference či masové reklamní kampaně. Nejsou to snad Krušovice, které by měly být nyní víc vidět? Jeden aby je pohledal.

A opět další jenže. Za vším hledej Rusko. Proslýchá se, že Heineken – potažmo Krušovice – získal sponzorství šampionátu pro upevnění své pozice na ruském trhu. Loni totiž Heineken spustil ve svém petrohradském pivovaru licenční výrobu světlého piva Krušovice. Důvod je čistě ekonomický: kvůli celním poplatkům bývá přímý export nevýhodný. Své o tom vědí právě Staropramen a Prazdroj, které pivo v Rusku vyrábějí licenčně již léta.

Obliba i spotřeba českého piva v Rusku enormně roste a jak známo, Rusové jsou posedlí značkami a také hokejem. Když tedy uvidí, že Krušovice sponzorují jejich milované hokejisty, jaké pivo si asi příště zakoupí? Aneb jak praví staré dobré přísloví: Kdo se směje naposledy, ten se směje nejvíc. A jak by mohlo pravit nové přísloví: Na koho se směje ruský trh, ten vyhrává zlatou.

Nový teplický minipivovar sází na měkkou vodu z Flájí

Publikováno:před 2 letyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Prvorepublikové varieté v Teplicích se proměnilo v minipivovar Monopol s restaurací, hotelem, kavárnou a pekárnou. Světlý ležák, polotmavou jedenáctku i ochucené višňové už sládková uvařila. V otevření brání jen povolení od hasičů.

Objekt v centru lázeňského města sloužil dlouhou dobu jako nákupní centrum. „Koupili jsme ho před sedmi lety v době, kdy už tu byla jen zastavárna. Našli jsme sádrokartonem zakryté stropy, různé přepážky a spoustu věcí,“ vzpomíná spolumajitelka Gabriela Schönbauerová, která provozuje s manželem v Teplicích několik restaurací.

Dlouho prý přemýšleli, co s budovou dělat. „Nakonec se nám zalíbil nápad minipivovaru, kterého jsem se chopili,“ doplnila. Přestavba trvala zhruba tři roky a stála několik milionů korun. V průběhu prací odkryli dělníci secesní stropy. „Jejich rekonstrukce byla nákladná, ale stála za to. Vnáší zpátky duch místu, kde se lidé léta bavili a doufáme, že teď zase bavit budou,“ podotkla Schönbaurová.

Sládková Martina Valtrová už dokončila první várku. „Budeme čepovat klasický ležák, polotmavou jedenáctku. Uvařila jsem i ochucené višňové pivo,“ popisuje Valtrová, která si chválí nejen prostory, ale i místní vodu. „Je z Flájské přehrady a je to měkká voda, což je pro pivo výborné,“ pokračuje. Sortiment doplňuje svrchně kvašené a za studena chmelené pivo anglického typu Ale a pšeničné.

Kapacita sklepa je 290 hektolitrů. K pivu budou v Monopolu nabízet staročeskou kuchyni. Dojmy z prostoru by neměl kazit ani kouř, protože celý objekt bude nekuřácký. „Manžel se trochu obává, že by to mohlo někoho odradit, ale myslím, že si to ten prostor zaslouží, nekuřácký je i hotel. Popelníky budou jen v salonku,“ doplnila majitelka.

Pivo se v Teplicích vařilo do roku 1976. Objekt pivovaru nechal v roce 2007 zbourat investor, který na jeho místě plánoval postavit obchodní centrum. V Ústeckém kraji jde už o několikátý takový podnik, minipivovary jsou v Litoměřicích - kde vaří i ležák a svrchně kvašený speciál pro teplické lázně, Mostě, Ústí nad Labem či Varnsdorfu.

Dudáka už nevaří sládková. Dagmar Vlková ve strakonickém pivovaru skončila

Publikováno:před 2 letyZdroj:iDNES.czDudák

Dagmar Vlková už není sládkovou strakonického měšťanského pivovaru Dudák. Na ukončení pracovního poměru se podle radnice obě strany domluvily dohodou. Pivovar nyní začne hledat nového sládka, na provoz zatím bude dohlížet firma Pivo Praha.

„V současné chvíli bude výroba piva zajištěna kmenovými zaměstnanci, kteří plynulý provoz zajišťovali v době čerpání řádné dovolené sládkové. Odborný dohled nad samotnou výrobou bude mít firma Pivo Praha s.r.o.,“ uvedla mluvčí strakonické radnice Markéta Bučoková.

Předsedkyně představenstva pivovaru Marcela Vlčková v pondělí uvedla, že k rozvázání pracovního poměru došlo dohodou. Nestojí za tím podle ní žádné prohřešky nebo problémy sládkové, kvůli nimž by ji představenstvo odvolalo.

„Není to žádný vztah na nože, ale oboustranná dohoda. Firma Pivo Praha s pivovarem spolupracuje dlouhodobě, její zástupce Petr Janík je zkušený pivovarník,“ uvedla Vlčková.

Vedení pivovaru před časem propustilo ředitele
S firmou Pivo Praha spolupracoval strakonický pivovar už před lety, kdy pro ni vařil ochucené pivo pro ženy nazvané Šamp. Už z názvu bylo patrné, že šlo o pivo míchané se sektem, které mělo pět procent alkoholu.

Dagmar Vlkovou se v pondělí nepodařilo kontaktovat, služební mobilní telefon v pivovaru, kde pracovala šest let, okamžitě odevzdala.

Podle mluvčí radnice Markéty Bučokové bude nyní vypsáno výběrové řízení na nového sládka. Ten bude stálým zaměstnancem. „S přihlédnutím na naléhavost situace bude snaha pozici obsadit v co možná nejkratší době,“ uzavřela Bučoková.

Strakonický pivovar je v současné době i bez ředitele. Nové představenstvo propustilo Jaroslava Tůmu kvůli tomu, že nyní vyšetřuje ztrátu lahví a beden za tři miliony korun. Podle vedení podniku manažersky selhal.

Prvorepublikové varieté v Teplicích se proměnilo v minipivovar

Publikováno:před 2 letyZdroj:České novinyAutor:ČTKMonopol

Prvorepublikové varieté v Teplicích se proměnilo v minipivovar s restaurací, hotelem, kavárnou a pekárnou. Světlý ležák, polotmavou jedenáctku i ochucené višňové už sládková uvařila. V otevření minipivovaru Monopol brání už jen povolení od hasičů. ČTK to dnes řekla spolumajitelka Gabriela Schönbauerová.

Objekt v centru lázeňského města sloužil dlouhou dobu jako nákupní centrum. "Koupili jsme ho před sedmi lety v době, kdy už tu byla jen zastavárna. Našli jsme sádrokartonem zakryté stropy, různé přepážky a spoustu věcí," řekla majitelka, která provozuje s manželem v Teplicích několik restaurací. Dlouho prý přemýšleli, co s budovou. "Nakonec se nám zalíbil nápad minipivovaru, kterého jsem se chopili," doplnila.

Přestavba trvala zhruba tři roky a stála několik milionů korun. V průběhu prací odkryli dělníci secesní stropy. "Jejich rekonstrukce byla nákladná, ale stála za to. Vnáší zpátky duch místu, kde se lidé léta bavili a doufáme, že teď zase bavit budou," podotkla Schönbaurová.

Sládková Martina Valtrová už uvařila první várku. "Budeme čepovat klasický ležák, polotmavou jedenáctku. Uvařila jsem i ochucené višňové pivo," řekla ČTK Valtrová, která si chválí nejen prostory, ale i místní vodu. "Je z Flájské přehrady a je to měkká voda, což je pro pivo výborné," vysvětlila. Sortiment doplňuje svrchně kvašené a za studena chmelené pivo anglického typu Ale. "Ještě budeme vařit pšeničné. Desítku neplánujeme," doplnila Valterová. Kapacita sklepa je 290 hektolitrů.

K pivu budou v Monopolu nabízet staročeskou kuchyni. Dojmy z prostoru by neměl kazit ani kouř, protože celý objekt bude nekuřácký. "Manžel se trochu obává, že by to mohlo někoho odradit, ale myslím, že si to ten prostor zaslouží, nekuřácký je i hotel. Popelníky budou jen v salonku," doplnila majitelka.

Pivo se v Teplicích vařilo do roku 1976. Objekt pivovaru nechal v roce 2007 zbourat investor, který na jeho místě plánoval postavit obchodní centrum.

V Česku je podle Pivovarského kalendáře na letošní rok kolem 250 minipivovarů. Podle odborníků se jejich počet bude ještě zvyšovat. Souvisí to se zájmem konzumentů, kteří se v některých případech odklání od produkce velkopivovarů. Nejvíce minipivovarů je v Praze. V Ústeckém kraji jsou například ve Varnsdorfu, Ústí nad Labem, Mostě a Litoměřicích.

Sládková strakonického pivovaru skončila. Nad pivem dočasně dohlíží Pivo Praha

Publikováno:před 2 letyZdroj:Regionální novinyDudák

Představenstvo Měšťanského pivovaru Strakonice, který vlastní strakonická radnice, ukončilo v sobotu pracovní poměr se sládkovou Dagmar Vlkovou. Informovala o tom dnes mluvčí radnice Markéta Bučoková s tím, že výrobu budou dočasně zajišťovat kmenoví zaměstnanci a odborný dohled bude mít firma Pivo Praha, s.r.o.

"V sobotu 25.4.2015 se představenstvo Měšťanského pivovaru Strakonice, a.s. dohodlo s paní Dagmar Vlkovou, která zastávala post sládka pivovaru na ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou," uvedla Bučoková v tiskovém prohlášení. Podle ní výhledově představenstvo připravuje obsazení funkce sládka stálým zaměstnancem, který by měl splňovat představy vedení pivovaru a představenstva. "S přihlédnutím na naléhavost situace bude snaha pozici obsadit v co možná nejkratší době," dodala.

V současné chvíli má být výroba piva zajištěna kmenovými zaměstnanci, kteří plynulý provoz zajišťovali v době čerpání řádné dovolené pozice sládka. Odborný dohled nad samotnou výrobou bude mít firma Pivo Praha, s.r.o. v čele s Petrem Janíkem.

Podle vlastních webových stránek je Pivo Praha inženýrská organizace založená v roce 1991 odborníky s více než 20ti letou praxí v pivovarském oboru. Společnost je členem Českého svazu pivovarů a sladoven od roku 1994, a Asociace poradenských firem v průmyslu od roku 1999. Mezi hlavní činnosti společnosti patří komplexní inženýring pro pivovary zahrnující řešení technologických problémů, standardizaci výroby a kvality piva, technické projekty nových zařízení a projekty a dodávky minipivovarů. Společnost udržuje vlastní sbírku pivovarských kvasinek obsahující vedle kmenů pro výrobu ležáku i řadu různých kmenů pro výrobu piv typu Ale, Weizen, Stout.

Češi vaří nejlepší ležák na světě, potvrzuje sládek z Budějovického Budvaru

Publikováno:před 2 letyZdroj:RozhlasAutor:Prokop Havel

Hlubší prokvašení, střední plnost a výjimečná jemná hořkost. Takový je komplexní chuťový profil Budějovického Budvaru, který se za během 120 let trvání pivovaru nezměnil. Alespoň to tvrdí Adam Brož, který působí jako výrobně technický ředitel, což v novodobém označení neznamená nic jiného než sládek.

Adam Brož je v pořadí desátým sládkem v historii pivovaru a pivo se naučil vařit už na vysoké škole technologické v rámci laboratorního cvičení. „Aby se udržela kontinuita produktu, který má chutnat, je potřeba kontinuity myšlenkové,“ vysvětluje.

Připouští ale, že válečné období bylo jediným, kdy receptura doznala určitých změn kvůli nedostatku surovin, což vedlo k vaření slabších piv s nízkou koncentrací.

Zákazník zpravidla rozeznává, zda mu pivo chutná či nikoliv, přesto komplexní profil piva čítá v řádu tisíců chemických látek, které jsou senzoricky aktivní a vytvářejí celkovou chuť. Na soutěžích hodnotí pivo odborníci, a jedním z certifikovaných degustátorů je i Adam Brož.

Své zkušenosti zhodnotil i na World Beer Cupu, na kterém se degustuje okolo 3000 vzorků z celého světa, a pro zhodnocení takového počtu piv je potřeba více než 100 degustátorů. „Osobně jsem otevřen jak tradičním, tak nově vznikajícím nebo speciálním kategoriím,“ říká.

Nejčastějším defektem je podle něj chuť po žluklém másle způsobená látkou deacetyl, jejíž původ může mít v pivu různé cesty. Stejně tak se pivo neošidí – klíčové jsou suroviny, a pokud jsou nižší kvality, tak i přes špičkové vybavení se nevyrobí špičkové pivo.

Pochvaluje si ale, že Česko vnímá pivní svět jako pestrý, nikoliv nudný. A takový ležák? Ten je podle něj skvělý v tom, že se dá pít i ve velkém množství. „ V ležáku jsme skvělí a umíme ho nejlepší na celém světě,“ upozorňuje.

A dá se považovat Budějovický Budvar stále za české pivo? „Vaříme výhradně z českých produktů, typicky českým postupem a prochází pouze českýma rukama,“ ubezpečuje. A co se týče sporů o značku, tak ty stále trvají. „Pivovar prošel 190 spory, ve kterých byl přibližně z 75 % úspěšný,“ podotýká.

Oficiální pivovar českých cestovatelů?

Publikováno:před 2 letyZdroj:HedvábnáStezka.czAutor:Katka SmolováPodlesí

Již podeváté se sešli nejlepší sládci na degustační soutěži Jarní cena českých sládků. V kategorii Světlé pivo výčepní zvítězil skvělý Pivovar Podlesí se svým Brdonošem. Právě ten se také stává oficiálním pivovarem českých cestovatelů.

Pořadatelem Jarní ceny je Českomoravský svaz minipivovarů, který byl založen 16. dubna 2011 a slouží jako profesní organizace. Před téměř čtyřmi lety jej zakládalo 32 malých pivovarů, dnes má už 72 členů. Jedním z oceněných v letošním ročníku soutěže je i Pivovar Podlesí, který najdete ve středočeské Příbrami. Ocenění si velmi váží a věří, že i to hosty přesvědčí, jak kvalitní pivo u nich můžete okusit.

A proč se podle majitele Vítka Zelenky bude v pivovaru líbit právě cestovatelům a sportovcům? "Naše restaurace leží přímo na cyklostezce číslo 302. Kromě toho, že se u nás dá dobře zaparkovat a tím pádem dobře zahájit výlety do okolních míst, největším lakádlem jsou samozřejmě Brdy jako takové. Od nás si můžete vyjet například na Tok, nejvyšší vrchol Brd, navštívit padrťské rybníky nebo další krásná místa v okolních kopcích," vysvětluje. V samotné Příbrami jsou pak nejvýznamějšími lákadly Hornické muzeum a Svatá hora.

Pivovar samotný taképořádá spoustu zajímavých akcí. V nejbližší době se můžete přijet podívat 30. dubna na Pálení čerodějnic nebo pak 22. května na Degustaci belgických piv. Další akce najdete na www.pivovarpodlesi.cz/akce.

A jaká piva tedy v Podlesí můžete ochutnat?
Pokud máte chuť na klasickou "dvanáctku", zkuste Podleský ležák, pivo klasického plzňského typu. Za ochutnání stojí i pivo s americky vonícím názvem Podleský Apač. Místní "desítka" zase nese již zmiňovaný název Brdonoš. A pokud máte rádi silnější piva, zkuste třináctistupňového nefiltrovaného tmavého Podleského Mikeše. Pokud vám zachutná, můžete si koupit i pár doušků domů. Prodává se nejen v sudech na případné oslavy, ale i v 1,5 litrových PET lahvích.

Oficiální pivo českých cestovatelů
Sympatický pivovar se stal také oficiálním piovarem všech českých cestovatelů, a to nejen tím, že je jeho hospoda skvěle uzpůsobená pro všechny cyklisty a pořádá ve svých prostorách spoustu akcí a přednášek, ale také proto, že podleské pivo budete moci ochutnat na největší cestovatelské akci v české republice - festivalu OBZORY, který letos proběhne od 7. do 8. listopadu.

V Holbě uvařili Májový ležák - je oslavou lásky k pivu

Publikováno:před 2 letyZdroj:Olomoucké novinkyAutor:Mgr. Hana MatulováHolba

Májové pivo je oslavou lásky k pivu a poprvé s ním bude možné připíjet na 1. máje. Jde o historický okamžik, protože hanušovičtí pivovarníci uvařili takové pivo vůbec poprvé ve 141 leté historii.

„Náš Májový ležák nemá trumfovat silou, právě naopak. Zaujme svou fundovaně jemnou a přitom plnou chutí, jasnou zlatou barvou a pěnou, která na půllitru jen tak neuvadne. Věřím, že konzumenty dostane hned první doušek a s každým dalším si ho zamilují,“vzkazuje sládek pivovaru Holba Luděk Reichl a poukazuje na charakteristiku májového ležáku.

Jde o světlý ležák s vyladěnou plnou chutí a vysokou pitelností - skutečný originál, který ctí tradiční výrobu piva i starou recepturu. Osobitou charakteristiku získal zejména pomalým kvašením, které bylo třeba bedlivě hlídat a průběžně regulovat, aby nedošlo k přílišnému prokvašení piva, se kterým se vytrácí chuťová plnost. Dlouhé bylo i zrání pod dobu celých 2 měsíců. Májový ležák lahodí nejen chutí, ale i krásným chmelovým aroma, které si razí cestu hustou pěnou.

„Ve srovnání s běžným ležákem se na Májový spotřebovalo až o čtvrtinu sladu a třetinu chmele více a to se promítá do jeho chuti i vůně. Tentokrát jsme použili čtyři druhy sladů a čtyři druhy chmele a rozdílný je i samotný proces chmelení, Probíhal v několika fázích a poslední chmelení se uskutečnilo těsně před závěrem chmelovaru, aby se zachovalo lahodné aroma“, popisuje Luděk Reichl. Nic ale nevystihuje Májový ležák Holba lépe než jeho vznik „s láskou k pivu“.

V pivovaru už začali s jeho stáčením a z restauračních píp poteče od 1. máje. Májový ležák Holba je lákavým zpestřením nabídky a to potvrzuje i počet objednávek od hostinských. Jedná se totiž o omezenou produkci, a proto se restauracím vyplatí zásobit se včas. V nabídce bude pouze do vyprodání zásob a se sériovou výrobou tohoto ležáku zatím v Holbě nepočítají. Záměrem je naopak zachovat jeho jedinečnost a májovou symboliku.

Pivní obrození: Český ležák z tanku si už oblíbili i londýnští hipsteři

Publikováno:před 2 letyZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Lucie Hrdličková

● Za několik dní budou na milánském Expu vystaveny české pivní tanky.
● Pivovary je dnes vyvážejí do světa, aby propagovaly český ležák.
● Aktuální britská pivní vlna, která přeje menším pivovarům, nahrává do karet i českým producentům.

V baru Zigfrid von Underbelly ve východním Londýně jsou české tanky prakticky dominantou podniku. Jeho majitel – extravagantní irský designér Paul Daly – je tu nechal zasklít do naleštěné vitríny. Nádoby ukrývají litry piva Budvar, které vám tu načepují už v jedenáct dopoledne. Na uhlazenější části Londýna, jako je podnikatelská City, je to brzká hodina. Designéři, umělci a architekti, kterými se okolní čtvrť hemží, se ale zjevně potřebují někde pozvolna oklepávat z pravidelné lehké kocoviny.

"Tady si musíme dát pivo," říká Simon George, obchodní ředitel Budvaru pro Británii, který mě sem dovedl. Jeho práce spočívá z velké části v tom, že doslova s batohem na zádech obchází londýnské hospody a roznáší do nich letáky i vzorky.

"Má to být takové stylové místo pro mladé," dodává George. Zigfrid von Underbelly je jednou z prvních "tankoven", kterou Budvar na ostrovech otevřel. A pivovar teď chystá další.

Asi desítku podniků tu českým tankovým ležákem zásobuje také největší český pivovar Plzeňský Prazdroj, který má oproti Budvaru v Londýně výhodu v marketingovém a dalším zázemí své mateřské firmy SABMiller. Jedna z jejích centrál sídlí právě tady.

Současný pivní trend české tankové hospodě přeje. "V Británii se dnes do popředí dostávají lokální piva. Ležák sice není tradičně britský, ale je to nejlepší typ piva pro celou řadu příležitostí. Na britském trhu po něm roste poptávka," potvrzuje marketingový ředitel pivovaru Plzeňský Prazdroj Grant McKenzie, který pochází ze Skotska.

Pivovary vyvážejí příběh
Zigfrid von Underbelly připomíná nálevny, do kterých jsme chodili v mém rodném městě na jihu Čech. Ukazuje se, že právě tam čerpal britský obchodní ředitel Budvaru inspiraci pro další tankové hospody. "Vzal jsem letos v lednu celý svůj tým do Českého Krumlova. Úplně nás tu nadchla stylová hospoda Na louži," ukazuje mi George na svém tabletu dobře známý interiér letité českokrumlovské knajpy, která ovšem nabízí pivo lokálního pivovaru Eggenberg. "Chtěl bych jednou na ostrovech otevřít podobný podnik," svěřuje se.

V hospodě ho fascinovala nejen zdejší péče o chmelový nápoj. George uchvátil příběh piva, který tu na člověka dýchá ze starých vývěsek a smaltových cedulí na zdi. Výživná story je to, co dnes pivo dobře prodává, připomíná George. Teprve před pár lety opustil manažer z pivovaru velký vinařský byznys. "Povídání příběhů by se pivovarníci od vinařů měli učit," směje se.

"Britští spotřebitelé mají o pivě stále větší přehled. Mnohem víc je zajímá původ toho, co jedí a pijí," vysvětluje Simon. Generace dnešních padesátiletých Britů v 80. a 90. letech s oblibou pila světlá piva zahraničních značek. Ta přitom vařily už tehdy britské pivovary v licenci pár kilometrů za Londýnem. Dětem Britů odkojených velmi podobnými světlými "ale" – kvašenými pivy rozšířenými zejména v anglicky mluvících zemích – se to dnes příčí. Hledají něco jiného.

Proto dnes východním Londýnem proudí zástupy vousatých dvacetiletých až třicetiletých "hipsterů", kteří hledají bary, kde mají rozmanitá piva přímo "od zdroje".

Často sem zabrousí i o něco starší "kravaťáci" ze City, přičemž obě skupiny se vždy přirozeně vystřídají. Zatímco manažeři ze City si užívají pivní dýchánky o čtvrtečních večerech, aby pak stihli nabrat síly na rodinné víkendy, mládeži patří bary od pátku do soboty.

Pivní subkultury
Aktuální britská pivní vlna, která přeje menším pivovarům a takzvaným "craft beers" (tradičním, doslova řemeslným pivům z menších pivovarů), nahrává do karet i dalším českým producentům. "Zvažujeme, že sem časem umístíme také piva některých českých minipivovarů, poptávka určitě ještě poroste," říká zástupce Budvaru.

Zajímavé je, jak si pivovary porcují širokou pijáckou základnu na různé segmenty. Punkový klub Zigfrid von Underbelly naznačuje, že Budvar si ve Spojeném království přivlastnil mladší konzumenty a různé umělecké komunity. O Budvaru z tanku vám tu bude nejspíš vyprávět mladý černošský barman s dekadentním tetováním a náušnicí v uchu. "Potřebujeme takzvané ambasadory značky, kteří půjdou mezi vrstevníky a nadšeně jim budou vyprávět o svém oblíbeném pivu. Zbytek už za nás svedou sociální sítě," odkrývá George svou strategii.

S komunitami už ostatně Budvar velmi sofistikovaně pracuje i v Česku. Nedávno třeba sponzoroval projekt Kmeny, v rámci něhož několik mladých tvůrců natočilo svůj dokumentární pohled na punkové a hiphopové komunity či hackery.

Naopak spíše s uhlazenou a bonitnější klientelou se rozhodl spojit svou budoucnost ve Velké Británii Plzeňský Prazdroj. Plzeň z tanků, které pojmou asi tisíc půllitrů, se v Londýně čepuje už na několika místech. Prazdroj, za nímž stojí velká nadnárodní firma, si troufl do lukrativnějších lokalit a sobě blízkého korporátního prostředí. Tankovnu má třeba v srdci byznysu v londýnské City. V pivnici Draft House nedaleko Temže lze úderem šesté večerní potkat hloučky byznysmenů, kteří si povolují kravaty a italské pivo Peroni prokládají plzní i dalšími pivními speciály. Objemné tanky nad vchodem a potrubí obepínající celý bar nelze přehlédnout.

Doslova výsadní postavení má ležák z Plzně kousek od pětihvězdičkového hotelu Ritz v centru metropole. V tradičním anglickém podniku Wolseley, kam příležitostně zavítá i královská rodina, je jediným pivem na pípě.

Plzeň je v Londýně prémiovým pitím. "Jedno velký" v českém půllitru dostanete zhruba za sedm liber. "Tady to není o tom, jít večer na deset piv," říká Petr Dvořák, český manažer, který se z londýnské centrály SABMilleru stará o značku
Plzeňský Prazdroj v celém světě.

Britský úspěch Prazdroje pošťouchl pivovar k tomu, aby české tankové hospody zkusil "vyvézt" i do dalších zemí. Své tanky umisťuje také u sousedů v Rakousku či Německu, kde už má pivovar na čem stavět. Velmi oblíbená jsou česká piva třeba v Berlíně. Pilsner Urquell, Krušovice i Staropramen tu nabízí řada hospod a česká piva na vývěsních tabulích patří mezi hlavní lákadla. Česká hospoda je populární také ve Švédsku.

Prazdroj má s českou tankovou hospodou zjevně velké plány. Na milánském Expu, které se veřejnosti otevře 1. května, budou k vidění celé konstrukce pivních pultů s tankovým řešením i vanou na odkládání umytých půllitrů.

Česká hospoda zpátky ve hře
Čechům je ladně hladký kovový výčep coby dominanta hospod dobře známý. Ještě před pár lety by ale asi nikoho nenapadlo, že se bude ve světě vystavovat v podstatě jako designový exponát. V Miláně se jím pochlubí pivovar Prazdroj. Klasický český pivní výčep nicméně "oprášil" a zpopularizoval především Tomáš Karpíšek, kuchař a podnikatel, jenž v roce 2009 otevřel svůj první podnik Lokál. Hospodu s přesně takovým výčepem, jaký bude vystaven v Miláně. Karpíšek svým konceptem doslova odstartoval novodobé národní obrození – vrátil totiž na výsluní českou kuchyni a poctivou výčepní tradici.

Lokály od začátku čepují pouze ležáky od Prazdroje, zdejší kozel se například vaří v Plzni speciálně pro Karpíškovy podniky. Ty posunuly pivní laťku hodně vysoko, což pivovaru rozhodně pomáhá. Pivovarnictví se sice dnes v celém světě potýká s klesající spotřebou zlatého moku v restauracích a barech, v Lokálech je ale pořád plno.

U hladkých dřevěných stolů se často scházejí přesně ti hipsteři, kteří by se courali východním Londýnem. "Pořád jsem poslouchal, že k nám budou chodit hlavně starší lidé, a přitom vždycky když se rozhlédnu okolo, věkový průměr je maximálně třicet," vypráví Lukáš Svoboda, mistr světa v čepování, který Lokály spoluvlastní a dohlíží na kvalitu piva. "Tihle třicátníci mají vkus a peníze a chtějí je dávat za neobvyklé věci," tvrdí Svoboda.

Lokály změnily chápání hodnoty piva. Nejde tu o půllitr za dvacku, který vám přistane na zapraném ubruse s nevkusným logem. Stojí dvojnásobek, ale dostanete k němu přesně ten příběh, po němž dnes sahají pivovary v celém světě – mantru o "hladince", "mlíce" či "šnytu".

Tato síť restaurací měla spolu s různými pivními kluby a minipivovary velkou zásluhu na tom, že pivo začíná hrát v Česku zase prim. Ačkoliv jsme stále nejpoctivějšími pivními pijáky v Evropě, v uplynulých letech se lidé často přikláněli k vínu. Teď se mnozí z nich vracejí oklikou k pivu. "Pivo získává více na prestiži, kdyby vás před deseti či patnácti lety pozval kluk na rande na pivo, tak byste asi moc pozitivně nereagovala, dnes to již není tabu," říká Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze, který se zabývá ekonomikou pivovarského průmyslu.

Nápoj z chmele je trendy. Dá se tedy očekávat, že i do Česka dorazí nová "pivní vlna". Karpíšek se Svobodou už se na ni jistě chystají. "Něco jako pivní bar by bylo zajímavé," uculuje se výčepní mistr.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978