Novinky a zajímavosti ze světa piva

Na letošek připadá 85. výročí zahájení prodeje plechovkového piva v americkém Richmondu a přinášíme proto přehled používání obalů v některých krajích České republiky. Nápad použít plechové konzervy, používané od začátku 19. století úspěšně k uchovávání potravin, také k prodeji piva, se ve Spojených státech objevil už v roce 1909. Další 25 let, poznamenaných mimo jiné přísnou prohibicí, ale trvalo, než se povedlo tuto myšlenku uvést do života. První plechovky s chmelovým mokem se na pultech obchodů v Richmondu v americkém státě Virginie objevily před 85 lety, 24. ledna 1935.

Pivovary v Libereckém kraji investovaly do stáčení plechovek
Pivovary Svijany a Konrad v Libereckém kraji investovaly v posledních letech desítky milionů korun do pořízení vlastních linek na stáčení piva do plechovek. "Plastové lahve jsme zkoušeli před nějakými pěti šesti lety, ale výrazně nám stoupl počet reklamací, proto jsme od toho upustili," řekl ČTK ředitel Pivovaru Konrad Vratislavice Petr Hostaš. V Konradu loni na podzim dokončili linku na plnění plechovek a spustili zkušební provoz. Od ledna už jede linka v plném provozu. Do plechovek by chtěli letos stočit až pětinu plánovaného letošního výstavu, který je 150.000 hektolitrů.

Už více než rok plní na vlastní lince plechovky pivem v Pivovaru Svijany, který je největší v kraji. Loni naplnili 15,3 milionu plechovek, zhruba o polovinu víc než v roce 2018. Je to bezmála 11 procent ze 709.896 hektolitrů piva, které loni ve Svijanech uvařili. Letos je v plánu už zhruba 17 milionů plechovek. "O plechovky je velký zájem jak v zahraničí, tak i na českém trhu. Vyšší je prodej v letním období, ale dobře jdou na odbyt během celého roku," řekl ČTK mluvčí pivovaru Luboš Spálovský. Do stáčecí linky investoval pivovar zhruba 100 milionů korun.

Svijanští své pivo plní jen do skleněných lahví, sudů, soudků a plechovek a to nejen těch půllitrových, ale od roku 2015 nabízí pivovar i dvoulitrové "plechovky pro chlapy". Plechovka je podle Havlíka pro pivo dokonce lepší než sklo. Navíc jde o tradiční materiál, který se k uchování piva používá už 85 let.

Budvaru roste prodej v plechovkách, Dudák omezí plasty
Pivovaru Budějovický Budvar roste prodej piva v plechovkách. Loni v nich prodal přes pětinu piva, zhruba 370.000 hektolitrů. Strakonický pivovar Dudák omezí prodej piva v plastových lahvích, z části je nahradí vratnými skleněnými. Pivovar Samson z Českých Budějovic nedávno investoval asi 50 milionů Kč do moderního plniče a pasteru. ČTK to řekli ředitelé pivovarů.

Budvar, který v roce 2018 uvařil 1,602 milionu hektolitrů piva, prodal loni nejvíc, 59,2 procenta, piva v lahvích vratných i nevratných. V plechovkách 23,2 procenta a 17,6 procenta v sudech a cisternách. "Vzhledem k tomu, že exportujeme zhruba 70 procent námi uvařeného piva, je podíl sudů a cisteren malý, v celosvětovém měřítku, v exportu, jsou tyto obaly minoritní," uvedl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Dudák, Měšťanský pivovar Strakonice, prodává 60 procent piva v sudech, 40 procent v lahvích. Ředitel Dudáka Dušan Krankus ČTK řekl, že poslední roky klesá v pivovarnictví podíl točeného piva na úkor baleného. Dudák, jediný český pivovar, jejž vlastní město, prodává pivo i v plastu, 0,5 procenta z výstavu, který byl předloni 56.560 hektolitrů. Je to 300 hektolitrů ročně. Letos plasty omezí. Kromě litrových PET lahví pro nefiltrované pivo Sklepák nabídne i skleněné litrové lahve, vratné a zálohované. "Doufáme, že tomu lidé dají přednost, dáme rok přechodné období, aby si zvykli, že Sklepák bude i ve skle. Po roce bychom rádi plasty zrušili," řekl Krankus. Na stáčírnách pracuje v Dudáku 12 lidí.

I v českobudějovickém pivovaru Samson dominují při prodeji skleněné lahve, jejich podíl je 73 procent. V sudech KEG prodá Samson 13 procent piva, v cisternách pro externí stáčení, jako je dánský trh, 14 procent. ČTK to řekl generální ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský. Pivo v plechovkách nevyrábí, ale do budoucna to nevylučuje.

"Samson se zaměřuje především na vratné obaly, tedy skleněné lahve a nerezové KEG sudy. Hodnotíme to jako nejlepší volbu pro naše piva, která v letech 2017 až 2019 získala mnohá ocenění, a to zejména v tomto balení," řekl ředitel. Samson, který patří do belgicko-brazilské společnosti AB InBev, měl v roce 2018 výstav 88.300 hektolitrů. Ve stáčírnách pracuje asi 20 lidí.

Radegast dokončuje v Nošovicích linku na plnění plechovek
Pivovar Radegast dokončuje v Nošovicích na Frýdecko-Místecku stavbu linky na plnění plechovek a centrálního skladu za více než 600 milionů korun. Stavba linky souvisí s rostoucím zájmem o pivo v plechovkách. Tento trend potvrzuje také druhý velký pivovar v Moravskoslezském kraji, Ostravar. ČTK to řekli zástupci pivovarů.

"Vnímáme rostoucí zájem ze strany spotřebitelů o nápoje v plechovkách. Výhodu v tomto typu obalu konzumenti vidí v nízké váze nebo v poměrně rychlém vychlazení nápoje v ledničce. Prodeje našich plechovek rostou od roku 2015 dvojciferným tempem," uvedl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Dokončovaná linka na stáčení piva do plechovek v Nošovicích bude určena pro ležáky i výčepní piva, zejména pro značku Radegast, a pro nealkoholické pivo Birell včetně jeho ochucených variant. "Její kapacita bude 60.000 plechovek za hodinu a pivo bude možné stáčet do velikostí plechovek 330, 400, 500, 550 mililitrů," uvedl Mráz.

Také podle manažerky značky Ostravar Pavly Ličkové roste zájem o pivo v plechovkách díky výhodám, jako jsou váha, rychlé vychlazení nebo snadné otevření i jedním prstem, což lidé oceňují například na cestách. "V Ostravaru prodáváme pivo v plechovkách od roku 2008. V době recese prodeje příliš nerostly, ovšem v posledních letech s hospodářským oživením vykazuje plechovkové balení piva výrazný a stabilní meziroční růst," řekla Ličková.

Zubr zvyšuje produkci piva v plechovkách, hlavně na export
Několikaprocentní roční nárůst prodeje piva v plechovkách vykazuje v posledních letech Pivovar Zubr. Kvůli rostoucí poptávce investoval v roce 2017 zhruba 15 milionů korun do modernizace linky na stáčení piva do plechového obalu. Zvyšuje se zejména export plechovkového piva, které přerovský pivovar vyváží až do asijských zemí. ČTK to řekl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

"Prodej plechovkového piva roste o jednotky procent. Největší podíl námi produkovaných plechovek jde na export. Vyvážíme je do asijských zemí a například také do Švédska," uvedl Pluháček. Podle něj se zároveň zvyšuje prodej plechovkového piva na českém trhu.

Přerovský pivovar loni uvařil 255.000 hektolitrů piva, stejný výstav vykázal i v předchozích třech letech. Zhruba 60 procent produkce piva prodal v sudech. Na ostatní obaly připadlo 40 procent, přičemž plechovky se na celkovém výstavu podílí necelou desetinou.

Díky patnáctimilionové investici do nové baličky plechovek může Pivovar Zubr zvýšit výkon celé linky takřka o 50 procent. Nová technologie podle Pluháčka zároveň zvýšila počet variant balení i možností grafické úpravy balicí fólie.

V hradeckém kraji stáčejí do plechovek minimálně
Pivovary v Královéhradeckém kraji dávají přednost skleněným obalům, stačení piva do plechovek je pro většinu z nich stále okrajovou záležitostí. V blízké budoucnosti se to zřejmě nezmění, vyplynulo z ankety mezi zástupci pivovarů.

Výhradně do skleněných obalů a klasických sudů stáčí pivo trutnovský pivovar Krakonoš s ročním výstavem na úrovni 125.000 hektolitrů. "Nejsem milovník plechovkového piva ani PET lahví. Stačíme pivo do skla a také samozřejmě do sudů. Vyhovuje nám to, nic měnit nehodláme," řekl ČTK ředitel a spolumajitel pivovaru Karel Janko.

Náchodský pivovar Primátor má výstav okolo 130.000 hektolitrů ročně, stačí do plechovek maximálně dvě procenta své produkce. Pivovar si své pivo do plechovek nechává na zakázku stáčet mimo pivovar. "Plechovky jsou pro nás stále okrajovým tématem," řekl ČTK obchodní ředitel Martin Ardelt.

I když plechovkovým obalům přiznává určité výhody, pivovar o pořízení vlastní linky neuvažuje. Pivovar z více než 97 procent prodává pivo ve skle nebo v sudech. "Nevlastníme plechovkovou linku, a to nás limituje v prodeji většího množství. V plechovce máme dva produkty a chystáme třetí. Od loňského roku si pivo necháváme stáčet do plechovek v pivovaru Svijany, který má stejného majitele jako my. Plechovkové pivo nám to zdražuje, něco stojí převoz piva, něco samotné plnění do plechu," řekl ČTK Ardelt.

Primátor začal plnit část svého piva do plechovek před dvěma lety. "I když trh s plechovkovým pivem je na vzestupu, myslím, že přijdou určité regulace. Skleněná vratná lahev bude mít vždy své významné místo na trhu," řekl ČTK Ardelt.

Malé pivovary v hradeckém kraji do plechovek nestáčejí vůbec. Třeba krkonošský pivovar Trautenberk, který sídlí na Pomezních Boudách, ale uvažuje o stáčení části své produkce do jednorázových pětilitrových plechových soudků. Výstav tohoto pivovaru je zhruba 4500 hektolitrů piva a postupně se zvyšuje. "Z celkového výstavu jde zhruba 50 procent do keg sudů, 30 do PET lahví, pět procent do skleněných lahví a zhruba 15 procent dělá čepované pivo," řekla ČTK ředitelka pivovaru Dagmar Budová. Pro pivovar Trautenberk jsou charakteristické plastové litrové oválné lahve. "Plechovkovací linka by se nám nevyplatila, jsme malý pivovar," řekla Budová.

V Ústeckém kraji preferují sklo a plast před plechovkami
Pivovary v Ústeckém kraji dávají přednost skleněným či plastovým obalům, stačení piva do plechovek je pro většinu z nich stále okrajovou záležitostí. V blízké budoucnosti se to zřejmě nezmění, vyplynulo z ankety. Pivovarům by se pořízení linky na plechovky nevyplatilo.

Krásnolipský pivovar Falkenštejn na Děčínsku otevřený v srpnu roku 2013 stáčí pivo do skla a plastu. "Podíl skla a plastu je 50 na 50, někdo chce skleněný obal, někdo ho vyloženě odmítá," řekl ČTK jednatel pivovaru Jan Srb. Stáčecí lince na hliníkové plechovky se ale jednatel výhledově nebrání. "Úvaha tam je, pokud by k tomu došlo, tak jsou to další investice," uvedl Srb a dodal, že zatím to není aktuální.

Malý pivovar Kocour ve Varnsdorfu na Děčínsku také nevylučuje hliníkové obaly, v blízké budoucnosti jejich zavedení ale neplánuje. "Stáčíme do skla a plastu, do hliníku vůbec," řekl ČTK Zdeněk Janoušek z obchodního oddělení. Dodal, že žádanější mezi zákazníky je pivo v plastovém obalu.

Pivovar Ossegg se sídlem v obci Osek na Teplicku zavedení plechovek nezvažuje. "Prodáváme jen v láhvích nebo ve skle a zatím nic jiného neplánujeme," informoval ČTK Ladislav Kozerich, spolumajitel malého pivovaru s dlouholetou historií. Pivo stáčí do skla či sudů. Zákazníci nic jiného nevyžadují.

Velkobřezenský pivovar na Ústecku, který vaří pivo pod značkou Heineken, v hliníkových plechovkách pivo prodává, řekla ČTK Eva Táborská, pracovnice pivovaru. Stáčí nejen do hliníkových obalů ale i do plastových a skleněných, dodala.

Pivovary Vysočiny stáčejí pivo hlavně do skleněných lahví a sudů
Největší pivovary na Vysočině, které oslovila ČTK, stáčejí pivo do nerezových sudů a vratných skleněných lahví. Nevratné obaly používají většinou jen jako doplněk sortimentu. O plechovky rozšířil v tomto kraji nabídku zřejmě jen Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod.

Pivo v plechovkách se zatím na prodeji havlíčkobrodského pivovaru podílí přibližně dvěma procenty, ředitel a prokurista akciové společnosti Tomáš Martinec ale předpokládá, že se tento podíl bude podstatně zvyšovat. "Je to určitý trend, jak v České republice, tak u našich zahraničních partnerů," uvedl Martinec. Pivovar s ročním výstavem okolo 100.000 hektolitrů prodává většinu piva v sudech, do lahví ho stáčí něco přes pětinu.

V klasických obalech, tedy v sudech a skleněných lahvích, se prodává pivo Poutník, kterého pelhřimovský pivovar ročně uvaří asi 50.000 hektolitrů. Okrajovou záležitostí je podle vedoucího pivovaru Vladimíra Veselého pivo v PET lahvích, které je k mání jen v podnikové prodejně.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci, největší producent piva na Vysočině, prodává v sudech 60 procent produkce, zbývající stáčí do lahví ze skla. "O stáčení do jiných obalů, tedy plastových lahví a plechovek, neuvažujeme. Svůj názor jsme vyjádřili připojením se k iniciativě Zálohujme.cz," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Loni od ledna do konce září pivovar uvařil 308.340 hektolitrů piva, roční výsledek zatím nezveřejnil.

Kovové obaly od nápojů lze třídit. Firma ESKO-T sídlící v Třebíči zajišťuje svážení odpadu zhruba pro 80 obcí. Do kontejnerů na kovové odpady podle zkušenosti jednatele Pavla Gregora lidé z 80 procent házejí prázdné konzervy od krmiv pro psy a kočky.

V krajské Jihlavě mohou lidé dávat kovové odpady z domácností, včetně plechovek od nápojů nebo víček od jogurtů, do žlutých kontejnerů na plast. Obsah kontejnerů se vozí na třídicí linku společnosti ASMJ. Její jednatel Radek Kourek ČTK řekl, že mezi dvěma tunami odpadů z těchto kontejnerů bývají asi dvě desetiny procenta plechovek od nápojů.

Podle společnosti Eko-kom bylo na Vysočině v loňském třetím čtvrtletí rozmístěno 2420 kontejnerů na sběr kovů, jejich počet roste. V roce 2018 vytřídil každý obyvatel kraje v průměru 22,3 kilogramu kovů za rok, zatímco průměr v ČR byl 13,9 kilogramu. Povinnost zajistit oddělený sběr kovových odpadů platí od roku 2015 pro všechny obce, uvedla mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová.

Sedmdesát let chátrala budova pivovaru v Kamenici nad Lipou, než se jí ujal současný majitel. Historický objekt, v němž se pivo začalo vařit už v 15. století, prochází zásadní revitalizací. Její první hlavní fáze byla dokončena a jak exteriéry, tak interiéry komplexu berou návštěvníkům dech. Napomáhají tomu primárně použité přírodní materiály, které objektu dodávají autentickou industriální podobu.

Historické prameny sdělují, že se v této obci vařilo pivo už odedávna. Do 17. století bylo várečné právo drženo měšťany, následně jej převzala vrchnost. Velkým mezníkem v pivovarnické oblasti zde pak byla na tehdejší poměry atypická výstavba pivovarského statku přiléhajícího k zámeckému parku, jež proběhla pod záštitou barona Geymüllera v letech 1860–1861. Architektura nového pivovaru musela být odvislá od tehdejší technologie výroby piva, které se v českých zemích lišilo například od německého systému. Jejím specifikem bylo spodní kvašení pivní mladiny, a tedy nutnost zrání v sudech, které musely být někde uskladněny. K tomu účelu bylo zapotřebí v pivovaru vybudovat sklepy a zajistit v nich stabilní nízkou teplotu. K tomu sloužila sklepní lednice. I na to museli brát tehdejší budovatelé pivovaru v Kamenici nad Lipou ohledy.

Provoz pivovaru sestávajícího z několika objektů obklopujících rozlehlý dvůr, který se dodnes nachází v městské památkové zóně Kamenice nad Lipou na centrálním náměstí obce a přiléhá k místnímu zámku i jeho parku, je v současnosti v důsledku své polohy i povedené rekonstrukce skutečnou místní dominantou. Během své historie odolával mnohým nástrahám včetně obou světových válek. Produkce piva byla zastavena teprve roku 1947, kdy pivovar srazilo na kolena znárodnění. Od nástupu komunistického režimu v našich zemích byly prostory využívány jen jako sklad družstva Jednoty (po revoluci byly objekty pronajímány různým firmám) a až do roku 2016 budovy pustly.

Záchrana
Díky rozsáhlé investici pana Milana Houška došlo v dané věci ke změně. Nejdříve byl v prostorech bývalé pivovarské lednice zprovozněn minipivovar, který zajišťoval až do října 2017 veškerou výrobu. Pak byla otevřena hlavní část pivovarského provozu s 30 hektolitrovou varnou, od listopadu téhož roku funguje i pivnice s restaurací. A nejen pivní fajnšmekři si zde přijdou na své. Díky výtečnému architektonickému, projektovému a v neposlední řadě i stavebnímu pojetí historické stavby, je zde opravdu nač se dívat.

První krok: nezbytná „očista”
V první řadě bylo nutné „očistit” prostory od veškerých nepatřičných stavebních úprav, kterými byl kamenický pivovarnický komplex častován zejména v průběhu druhé poloviny dvacátého století, tedy v období, kdy sloužil jako sklad ovoce a zeleniny Jednoty a došlo k rozmanitým dělením či přepatrování původně velkorysých prostor. V druhé fázi bylo na architektech (ateliér OTA), kteří projekt rekonstrukce dostali na starost, aby se efektivně vypořádali s návrhem vnitřních prostor a ty mohly sloužit potřebám moderního pivovarnického provozu – to vše při současném zachování historického výrazu objektu. Finální návrh, ale i realizace proto respektují původní vzezření areálu, které mu bylo přisouzeno v osmnáctém století. Prolínají se zde prvky současné i historické architektury s moderními technologiemi. Výsledkem je architektura s elegantním výrazem, jež láká k zastavení a prohlídce.

Podlahy, stropy
Jak bylo již zmíněno, majitel objektu i architekti usilovali o návrat k původní podobě, kterou pivovarskému statku vtiskl baron Geymüller v osmnáctém století. Bylo proto zachováno maximum originálních materiálů a konstrukcí. Nejzásadnějšími historickými součástmi, jež oslňují na první pohled, jsou přiznané originální klenby. V malém pivovaru, šalandě a pivnici jde o cihelné klenutí, zatímco v ležáckých sklepích je stropní prohnutí kamenné. Nebylo zapotřebí klenby nijak výrazně opravovat, došlo pouze k jejich přebetonování z rubové strany (za účelem snížení prašnosti). Z kleneb byly též odstraněny omítky a došlo k jejich otryskání křemičitým pískem. Konstrukce byly ošetřeny penetrací tak, aby byla zachována prodyšnost při současném zamezení vzniku plísní. Klenby byly též zaizolovány zásypem z pěnového skla. To je recyklovatelné, lehké, nehořlavé, nenapadají je hlodavci, a disponuje tak dlouhou trvanlivostí. Výhodou je vysoká difuzní propustnost. Násyp stabilizuje nadložní vrstvu klenboví, která je odolná proti nasákavosti vodou, disponuje nízkou hmotností a snižuje riziko poruchy klenby.

Pozn. red.: Klenba je oblouková stropní konstrukce, jež přenáší veškeré zatížení šikmo do podpěr. V minulosti byly konstruovány zejména z cihel, případně kamenů. Jejich výhodou, kterou je potřeba si uvědomit, pokud se rozhodujeme, zdali historickou klenbu zachovat či ne, je hlavně výborná statická únosnost, vzhledem k mase materiálu i výborné akustické vlastnosti a velmi dlouhá životnost. Je ovšem potřeba zamezit nepřiměřenému zatížení kleneb, které by mohlo způsobit trhliny či výpadek materiálu a riziko zřícení. Poškozenou klenbu lze sice opravit, ale pokud chceme, aby byla nejen obnovena její funkce, ale též autenticita, jde o akci hodnou odborného zásahu.

Sanovány byly i původní dřevěné stropy nad recepcí, konkrétně byly vyměněny poškozené prvky jako je zhlaví trámoví, které bylo uhnilé. Spoje trámů byly tvořeny plátováním. Ostatní stropní konstrukce pak byly nahrazeny moderními materiály, v zázemí nejčastěji ocelo-betonovými stropy. Podlahy jsou v celém objektu nové, tvořené kamenivem a betonem. Nášlapná vrstva je ve většině případů tvořena úchvatnou čedičovou dlažbou z produkce českého dodavatele, firmy Eutit. V pivnici je na podlaze z akustických důvodů dřevo. Zajímavostí je také navrácení původních kamenných bloků, které byly objeveny během rekonstrukce, do sklepů. Jejich původní využití se shoduje se současným, jde zejména o nášlapné vrstvy podlah v ležáckých sklepích a ve varně.

Pozn. red.: Čedič neboli bazalt, nejhojnější magmatická hornina na Zemi, zbarvená do tmavě šedé až černé barvy, se jako stavební kámen používá už po tisíciletí, je součástí betonů či třeba směsí využívaných na stavbu silnic. V tradiční zástavbě českého venkova byl aplikován bazalt získávaný odlamováním ze skal. Mezi naše nejznámější těžební lokality patřilo podhůří Lužických hor. Dvacáté století pak díky rozvoji petrurgie, tedy zpracování nekovových rud tavením a odléváním, rozšířilo oblast uplatnění tohoto kamene. Taví se při teplotách okolo 1280 °C, následně se odlévá do forem, v nichž chladne, rekrystalizuje a získává své vlastnosti, které jej předurčují k všestrannému použití. Slévárny produkují třeba dlažby, trubky, kanalizační žlaby a trouby či otěruvzdorné vložky potrubí. Tavenina čediče se dá také rozvláknit, čímž vznikají vysoce pevná a ohebná vlákna. Svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi předčí i vlákna skleněná a azbestová. Nejen v průmyslu, ale též v interiérech obytných domů je pak využíváno vlastností čediče jako je vysoká odolnost vůči kyselinám, schopnost nést vysoké zatížení a namáhání, ideální je také z pohledu hygieny. Jde navíc o čistě přírodní materiál efektního vzhledu. Jak vidíme na příkladu pivovaru v Kamenici, jeho kombinace s jinými přírodními materiály jako je cihla, dává vzniknout originálnímu designu.

Topení a větrání
Prostory pivovaru jsou vytápěny i chlazeny pomocí sestavy šesti tepelných čerpadel voda/voda (typ Chameleon, Tepelná čerpadla Mach), přičemž systém využívá zbytkového tepla. To pochází z procesu chlazení areálu. První čtyři čerpadla, která ohřívají vodu na teplotu 40 °C, jsou zdrojem teplé vody určené pro podlahový topný systém, ale i pro celoroční chlazení technologií a pobytových prostor v létě. Zbylá dvě čerpadla ohřívají vodu na teplotu 75 °C – ta je určena k vytápění vzduchotechnickými rozvody, radiátory, ale též jako užitková voda. Čerpadla zajišťují vytápění teplovodním podlahovým systémem, který se nachází takřka v celém objektu. Tepelný výkon celé soustavy činí 400 kW, chladicí pak 280 kW. Výsledkem je efektivní způsob vytápění, který nejenže šetří provozní náklady v takto rozsáhlém areálu, jakým pivovar v Kamenici je, ale také usnadňuje celkové systémové řešení, které by muselo být za jiných okolností zajištěno minimálně čtyřmi samostatnými topnými soustavami.

Ležácké sklepy jsou z logických důvodů nevytápěny. Disponují však nuceným větráním, přičemž součástí systému je též ochrana před únikem CO2. Varna, expedice a pivnice jsou ventilovány jen přirozeně, okny. Kuchyně, její zázemí, technické místnosti a minipivovar jsou vybaveny vzduchotechnickými rozvody. Strojovny VZT jsou umístěny v podkroví objektu.

Střecha a obvodové zdivo
Ač se objekt nacházel v době počátku rekonstrukce v opravdu špatném stavu, podařilo se zachovat převážnou část dřevěných tesařsky vázaných krovů. Ty mimo jiné umožňují potenciální využití půdy pro podkrovní vestavbu. Pouze nad varnou a minipivovarem se nachází konstrukce zbrusu nová. Střecha byla pokryta keramickými režnými bobrovkami.

Zdivo je zvenku opatřeno vápennými omítkami s vápenným nátěrem. V interiéru jsou na stěnách povětšinou vápenné štukové či vápenocementové omítky. V zázemí jsou použity též keramické obklady a dlažby, podhledy tvoří sádrokarton. Vytápěné prostory byly odizolovány polystyrenem.

Okna
V první etapě rekonstrukce byla osazována ocelová okna s izolačním dvojsklem. Tento materiál, v minulosti považovaný spíše za podřadný, nyní zažívá díky technologii přerušení tepelných mostů a novým možnostem úprav proti korozi rozkvět a jeho obliba mezi investory stoupá. Nemluvě o trendu industriálního designu, který popularitu kovových materiálů ještě navýšil. Ocelové otvorové výplně se navíc vyznačují vysokou únosností potřebnou zejména pro velkoformátové typy oken. Ve srovnání s hliníkem, který je hlavní konkurencí oceli, však disponují o poznání nižší cenou.

V druhé etapě výstavby pak došlo k instalaci dřevěných špaletových oken. Vnitřní výplně oken jsou v průmyslové části plechové, v pivnici ocelové a v zázemí dřevěné uchycené v ocelových zárubních.

Dispozice
Nejrušnější částí komplexu je samozřejmě veřejnosti přístupná pivnice. Je otevřena do náměstí a její okna vedou do dvora. Navazuje na ni gastro provoz a zázemí. Srdcem pivovaru je varna, která zůstala na původním místě. Bylo zde obnoveno velkorysé prosklení a vznikl tak průhled z náměstí na dvůr a až do zámeckého parku. Komplex dále obsahuje expediční prostory a stáčírnu. Technická zázemí jsou ukryta ve sklepech a v podkroví. Poslední částí je minipivovar se šalandou umístěný v bývalé ledárně v jihovýchodním cípu areálu. Dvůr byl doplněn o venkovní sociální zařízení a trafostanici, v komplexu byl instalován výtah.

Užitná plocha pivovarnického komplexu na náměstí Československé Armády v Kamenici nad Lipou činí 2290 m2. Dosavadní stavební úpravy přinesly objektu ocenění Stavba roku kraje Vysočina 2018. Pivovar je také součástí Pivovarské stezky Vysočina. V druhé etapě je plánováno využití podkroví pro výstavbu bytových jednotek a v blízké budoucnosti by měly být zrealizovány i pivní lázně či wellness. Na závěr nelze jinak než autory projektu pochválit – za zachování autenticity místa, za produkci kvalitního pivního moku i za to, že investor nevyužil k rekonstrukci žádných dotací a celý projekt financoval ze soukromých zdrojů.

Po loňském úspěchu Svijanské Desítky letos ve světové profesionální degustační soutěži World Beer Idol 2020 získal nejvyšší ocenění Svijanský Máz, jemuž pro letošní rok patří titul nejlepšího piva plzeňského typu BEST PILSNER. Kromě toho si Svijany ze soutěže odnesly ještě jednu zlatou, dvě stříbrné a čtyři bronzové ceny.

Přes dvacet zástupců pivně sommeliérských škol, výzkumných ústavů, novinářů a pivovarníků minulý víkend v pátém ročníku světové soutěže hodnotilo v pražském baru Malý/Velký přihlášená piva ze 17 zemí světa. Zkoumali přitom vůni, vzhled a chuť jednotlivých vzorků piv tzv. naslepo. Nejlepší piva pak someliéři ocenili bronzovými, stříbrnými a zlatými medailemi. Celkem udělili 9 zlatých, 16 stříbrných a 21 bronzových medailí.

„Pivovar Svijany si z klání vedle titulu BEST PILSNER odnesl i jednu zlatou, dvě stříbrné a čtyři bronzové ceny a zanechal tak v soutěži velmi výraznou českou stopu. Jako české pořadatele nás to samozřejmě těší. Ceny pro Pivovar Svijany dokazují, že tradičně vařené pivo českého typu si i v současné ohromně široké nabídce pivních stylů stále uchovává důležité místo,” uvedl pořadatel soutěže Jakub Veselý.

Svijanská bilance na World Beer Idol 2020
● Svijanský Máz 11 % - BEST PILSNER
● Svijanský Máz 11 % - Gold
● Svijanská Kněžna 13 % - Silver
● Svijanský Kníže 13 %
● Svijanská Desítka 10 % - Bronze
● Svijanský Rytíř 12 %
● Svijany "450"
● Svijanský Máz 11 % nefiltrovaný

Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobého zrání piva v ležáckých sklepích. Všechna jeho klasická, nepasterovaná česká piva doprovází dlouhý seznam různých cen. Svijanský Máz stál naposledy na stupních vítězů loni na světových soutěžích 2019 World Beer Awards a Meininger’s International Craft Beer Award. Svijanská Kněžna se stala vítězem loňského desátého ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - Pivní speciál roku 2019 v kategorii polotmavých a tmavých speciálních piv.

„Jakkoli jsou pro nás nejdůležitější reakce běžných spotřebitelů a našich fanoušků, všechna ocenění - a zvláště pak uznání od tak renomované odborné poroty - nás samozřejmě mimořádně těší. Dokazují totiž to, že jsme se před více než dvaceti lety při záchraně pivovaru vydali správnou cestou, když jsme vsadili na skutečně tradiční výrobní postupy,“ řekl k tomu sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.


Svijanský Máz 11 % - svijanská klasika a nejprodávanější svijanské pivo jak v točené, tak lahvové variantě. Pivovar jej vyrábí již od roku 1998, kdy rychle zaplnilo mezeru mezi slabšími pivy „na žízeň“ a silnějšími dvanáctkami - ležáky.
Nefiltrovaný Svijanský Máz 11 % - odpověď pivovaru na stále rostoucí poptávku po co nejpřírodnějších pivech. Nefiltruje se, takže je v něm zachován obsah kulturních pivovarských kvasinek a dalších prospěšných látek.
Svijanská Desítka 10 % - poctivá desítka se stupňovitostí přes deset procent vyráběná tradiční technologií s kvašením ve spilce.
Prémiový ležák “450“ - speciální pivo původně uvařené jen pro oslavy 450 let od založení pivovaru ve Svijanech, které nakonec zůstalo v sortimentu svijanských piv natrvalo. Je vyrobeno z poloraného žateckého červeňáku (Osvaldova klonu), humnového sladu z nezávislých sladoven a samozřejmě tradičním postupem  tedy kvašením na otevřené spilce a zráním v ležáckých tancích. Plné chlebnaté pivo s příjemnou intenzivní jemnou hořkostí.
Svijanský Rytíř 12 % - za studena dochmelovaný ležák. Vyznačuje se velmi specifickou a unikátní hořkostí a ve Svijanech se vaří od roku 2001 při využití výjimečných chmelů z vlastních chmelnic pivovaru v oblasti Polepských Blat. Nese zřetelný rukopis sládka Petra Menšíka, z jehož experimentů s domácím vařením piva vlastně původně vznikl.
Svijanský Kníže 13 % - je silnější sváteční pivo, vyráběné tak, aby ještě více vynikly chutě a vůně typické pro ležáky. Pivovar jej vyrábí nejdéle ze všech silných piv – již od poloviny devadesátých let – a je také nejoblíbenější: tvoří téměř polovinu celkového výstavu silných piv ve Svijanech. Vyznačuje se příjemně hořkou a plnou chutí.
Svijanská Kněžna 13 % - tmavý protějšek Svijanského Knížete se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které mu dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získala jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout rozličné chutě, vůně a stupňovitosti.

203 tisíc hektolitrů piva. Množství, které si asi málokdo umí v reálu představit. Právě tolik vyrobili za loňský rok piva v nymburském pivovaru. Překonali tak stávající rekord a podle ředitele a majitele Pavla Benáka už není další kapacita pro zvýšení objemu výroby. Pivovar jede na maximum a jeho rozšiřování se v dohledné době neplánuje.

Pivovar je na vrcholu svých možností v objemu výroby piva. V číslech kolem 200 tisíc hektolitrů za rok tak chce nějaký čas setrvat. „Zatím o rozšiřování výrobních prostor neuvažujeme,“ potvrdil Benák.

My Češi jsme považováni za národ pivařů a kromě toho, že ostatní Evropany porážíme ve spotřebě piva, dáváme jim na frak také v jeho produkci. V tomto článku se však zaměříme na trochu jiný segment piv, jejichž cena se může vyšplhat až na 40 tisíc korun.

Dle statistik organizace Brewers of Europe je Česko největším producentem piva v rámci celé v EU. Údaje z minulého roku hovoří o tom, že se u nás vyrobí zhruba 192 litrů zlatavého moku na hlavu, tedy 384 půllitrů. Druhá za námi je Belgie se 182 litry a třetí Irsko se 168 litry na hlavu.

V absolutním množství vyrobeného piva se větším zemím sice nemůžeme rovnat, ale velmi dobře si v tomto případě vedeme v jeho konzumaci. Spotřeba piva se na při přepočtu na konzumaci jednoho člověka u nás pohybuje okolo 138 litrů piva, tedy 276 půllitrů. Nutno zmínit, že na další příčce je Rakousko, které je však pozadu o celých 30 piv.

Pokud bychom se touto konzumací řídili i v případě piv níže, která patří mezi jedna z nejdražších na světě, pravděpodobně bychom přišli brzy na mizinu.

Jedno z nejdražších amerických piv – 4.760 korun (750 ml)

Samuel Adams Utopias je pivo americké produkce. Nová várka těchto piv (cca 13 tisíc lahví) se dostane na pulty každé dva roky (naposledy rok 2019) a zraje v sudech po tvrdém alkoholu nebo vínu. Pivo obsahuje až 28 procent alkoholu.

Nejsilnější pivo na světě – 5.000 korun (330 ml)

U sousedů v Německu můžeme v pivovaru Schorschbräu najít unikát v podobě nejsilnějšího piva na světě, které obsahuje až 57 procent alkoholu. Pivo Schorschbock 57 % se prodává v keramických lahvích a každá lahev je osobně podepsána sládkem a má voskovou pečeť. V tomto případě byste opravdu zašli asi jen na jedno.

Dánský klenot – 9.000 korun (375 ml)

Calrsberg je dánský pivovar, který stojí za zrodem speciální „vintage“ edice piv – Carlsberg Jacobsen Vintage. První várka spatřila světlo světa v roce 2008, další o rok později a poslední v roce 2010. Pivo zrálo v dubových sudech po dobu šesti měsíců a obsahuje okolo 10 % alkoholu. Dohromady bylo vyrobeno pouhých 600 lahví. Jejich expirační doba údajně končí v roce 2059, takže ještě nějaký čas na sehnání a ochutnání piva zbývá, nicméně cena dnes bude pravděpodobně o dost vyšší.

Pivo v kůži veverky – 17.300 korun (330 ml)

Jedno z nejbláznivějších piv mají na svědomí ve Skotsku. Jedná se o pivo Brewdog The End of History. Nejen, že obsahuje až 55 % alkoholu, je navíc dodávané v lahvi obalené kůži pravé veverky. Pivo bylo uvařeno v roce 2010 a vyvolalo velké protesty hlavně z řad ochránců zvířat. Několik kousků je ale stále v oběhu.

Pivo na pomoc přírodě – 41.130 korun (500 ml)

V totálním rozporu s tím předchozím je pivo Nail Brewing Antarctic Nail Ale. Bylo vyrobeno pouhých 30 lahví, které rovnou zamířily do dražby. Jedna z nejdražších se vydražila za částku přes 41 000 korun. Jak podle názvu tušíte, pivo bylo vyrobeno z vody z ledovců na Antarktidě. Australská společnost Nail Brewing, která sídlí ve městě Perth, věnovala 100 procent zisků z těchto piv nevládní neziskové organizaci Sea Shepherd Conservation Society, která má za cíl ochraňovat moře a oceány.

Druhý lednový víkend opět patřil degustování piva. V Praze se totiž konal pátý ročník profesionální degustační soutěže World Beer Idol. Pivní sommeliéři hodnotili přihlášená piva ze 17 zemí světa. Vyhrál tradiční pivovar z Bavorska.

V mrazivém sobotním ránu se v pražském baru Malý/Velký sešlo přes dvě desítky zástupců pivně sommeliérských škol, výzkumných ústavů, novinářů a pivovarníků. Z nich utvořené komise hodnotily vůni, vzhled a chuť jednotlivých vzorků piv tzv. naslepo. Nejlepší piva byla oceněna bronzovými, stříbrnými a zlatými medailemi. Absolutním vítězem napříč pivními styly se stalo pivo Greif Hell z bavorského Forchheimu. Pro českého pivaře neznámý pivovar v minulém roce zaznamenal podobné úspěchy i na soutěžních degustacích European Beer Star v Německu a World Beer Awards v Británii.

Českou stopu zanechal pivovar Svijany, který si mimo zlaté medaile odnesl i ocenění Best Pilsner, za nejlepší pivo plzeňského stylu a také Tradiční pivovar Rakovník se svým stříbrným nealkoholickým pivem. Celkem bylo uděleno 9 zlatých, 16 stříbrných a 21 bronzových medailích.

● Brauerei Greif Hell OVERAL WINNER
● Schwarzbräu Premium Select 2019 BEST DESIGN
● Pivovar Svijany Svijanský Máz BEST PILSNER
● Brouwerij L Huyghe Averbode Belgian Blonde / Pale Ale GOLD
● Brouwerij L Huyghe La Guillotine Belgian Strong Pale Ale GOLD
● Brouwerij L Huyghe Delirium Tremens Belgian Tripel GOLD
● Pivovar Svijany Svijanský Máz 11 % Bohemian Pilsner GOLD
● Schwarzbräu Schneeböckchen Doppelbock / Eisbock GOLD
● Schwarzbräu Aged Bock 2018 Doppelbock / Eisbock GOLD
● Brauerei Greif Hell Helles GOLD
● Szent András Sörfőzde Rettegett Iván Imperial Stout GOLD
● Brasserie du Mont Blanc La Blanche Witbier GOLD
● Tradiční pivovar v Rakovníku BAKALÁŘ NEALKO ZA STUDENA CHMELENÝ Alcohol Free SILVER
● Szent András Sörfőzde Bandibá American IPA SILVER
● Schwarzbräu Premium Select 2018 American IPA SILVER
● Cervezas Arriaca ARRIACA IPA American IPA SILVER
● Cervezas Arriaca KARLSQUEL IPA American IPA SILVER
● Palmbräu Eppingen Palmbräu American Wheat American style wheat beer SILVER
● Brasserie du Mont Blanc Sylvanus Blonde Belgian Strong Pale Ale SILVER
● Pivovar Svijany Svijanský Kníže 13 % Bohemian Pilsner SILVER
● Kaiser Brauerei Kumpf Hefeweizen hell German style hefe-weizen SILVER
● Birrificio Veneto Birra Zen San Gabriel Herb and Spice Beer SILVER
● Tsypa Tsypa 100 Imperial IPA SILVER
● Simonds Farsons Cisk Farsons Double Red Irish Red Ale SILVER
● Simonds Farsons Cisk Cisk Lager Pale Lager SILVER
● Schwarzbräu Natur Radler Radler SILVER
● Mahou San Miguel SAN MIGUEL RADLER Radler SILVER
● Pivovar Svijany Svijanská Kněžna 13 % Schwarzbier SILVER
● Microbrewery of Thessaly Molotov American IPA BRONZE
● Körös-Maros Biofarm Alakor - Bio American style wheat beer BRONZE
● Brasserie du Mont Blanc La Blonde Belgian Blonde / Pale Ale BRONZE
● Pivovar Svijany Svijanská Desítka 10 % Bohemian Pilsner BRONZE
● Pivovar Svijany Svijanský Rytíř 12 % Bohemian Pilsner BRONZE
● Pivovar Svijany Svijany ,,450,, Bohemian Pilsner BRONZE
● Pivovar Svijany Svijanský Máz 11 % nefiltrovaný Bohemian Pilsner BRONZE
● Tradiční pivovar v Rakovníku BAKALÁŘ ZA STUDENA CHMELENÝ Bohemian Pilsner BRONZE
● Mahou MAHOU MAESTRA DOBLE LÚPULO Doppelbock / Eisbock BRONZE
● Schwarzbräu Dunkel Export Dunkel BRONZE
● Palmbräu Eppingen Palmbräu Weizen Dunkel Dunkelweizen BRONZE
● Cervezas Arriaca KARSQUELL PALE ALE English Pale Ale / ESB and Best / Special Bitter BRONZE
● Schwarzbräu Schweden Pils German Pils BRONZE
● Schwarzbräu Weissbier Hell German style hefe-weizen BRONZE
● Schwarzbräu Marie Hausbrendel Hell Helles BRONZE
● Kaiser Brauerei Kumpf Kristallweizen Kristal-weizen BRONZE
● Brauerei Greif Anna Festbier Märzen a Oktoberfestbier BRONZE
● Schwarzbräu Premium Select 2018 New Age Lager BRONZE
● Schwarzbräu Ex & Hop New Age Lager BRONZE
● Cervezas Arriaca ARRIACA CENTENO New Age Lager BRONZE
● Brewery De Bie Witte Bie Witbier BRONZE

Největší světový výrobce piva, americká společnost Anheuser- Busc, bude všechny své evropské pivovary zásobovat ze 100 % pouze zelenou energie. Ta tímto účelem Anheuser- Busch podepsal 10-ti letou smlouvu na bázi tzv. Virtuální Power Purchase Agreement (VPPA), na základě které nakoupí 250 GWh solární energie od německé společnosti BayWa.

Solární energie pro všechny pivovary v Evropě
Společnost Anheuser- Busch hodlá veškerou elektřinu svým 14 pivovarům v západní Evropě nakupovat výhradně ze Slunce. Díky uzavřené VPPA vzniknou ve Španělsku 2 obří solární farmy do roku 2022 o instalovaném výkonu ve výši 200 MWp.

Obě solární elektrárny postaví pro americký pivovar přední německý solární a větrný developer BayWa. Do doby uvedení do provozu obou solárních farem se BayWa zavázala pro společnosti Anheuser- Busch zajistit certifikáty o původu zelené energie ve výši 75 GWh, kterou společnost vyrobí ve své větrné farmě ve španělské Zaragoze.

Americký pivovar tak bude vyrábět své oblíbené značky piva jako Stella Artois, Corona nebo Budweiser v budoucnosti pouze z energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Cílem společnosti Anheuser-Busch je přechod na 100 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2025 v rámci všech svým pivovarů v USA, Evropě, Latinské Americe a Indii.

Pivo se symbolem zelené energie
Přechod k zelené energii Anheuser- Busch vnímá nejen jako společenskou povinnost, ale dává také firmě ekonomický smysl. Ve spolupráci s firmou Baywa bude společnost rozšiřovat i svoji výrobní kapacitu fotovoltaických elektráren v Evropě i dalších zemích.

Již v roce 2018 část pivovarů Budweiser ve Velké Británii pokryla svou spotřebu elektřiny pomocí nákupu solární energie. V tomto roce společnost Anheuser- Busch uzavřela PP A smlouvu s britským fotovoltaickým developerem Lightsource BP na dodávky solární energie na dobu 15 let. Za tímto účelem se Lightsource BP zavázal postavit nové solární elektrárny s o výkonu 100 megawattů na britských ostrovech zcela bez dotací

Společnost Anheuser- Busch ročně vyrobí cca 55 milionů barelů piva. U pivovarů, které budou pivo vyrábět výhradně pomocí obnovitelné elektřiny, zákazníci najdou nový symbol, který je na tuto skutečnost upozorní. „Symbol elektřiny z obnovitelných zdrojů může spotřebitelům ukázat, že jejich rozhodnutí o nákupu může mít pozitivní dopad v oblasti ochrany klimatu,“ uvedl Brian Perkins, viceprezident společnosti Anheuser- Busch.

„Při výrobě piva se spoléháme pouze na přírodní komponenty- chmel, ječmen a vodu. Díky využívání obnovitelné energie se nyní udržitelnost stane jádrem našeho byznysu,“ dodal Jason Warner, Více-prezident společnosti Anheuser- Busch pro Evropu.

Kde se pivo pije, tam lékař neordinuje! Věděli jste, že tenhle Čechy tolik oblíbený zlatavý nápoj je vlastně domácí lék? Nové studie totiž ukázaly, že dobré zdraví může být skryto právě na dně oroseného půllitru. S jakými zdravotními neduhy vám může pivo pomoci? A záleží na tom, pije-li ho muž, nebo žena?

Má pivo špatnou pověst?
O víně často slýcháme, že sklenka denně prospívá našemu organismu a obzvlášť to červené prý podporuje zdraví cév a srdce. Oproti tomu má pivo dost pošramocené renomé a jeho typický konzument je často zobrazován jako Homer Simpson. To bychom pivu ale hodně křivdili! Tenhle předsudek je totiž spíš spojený s tučným jídlem a nezdravým životním stylem, ke kterému mají lidé sklon. A stejně tak jako u vína i u piva platí, že zdraví prospěšné jsou tyto nápoje jen při jejich střídmé konzumaci a ve spojení s aktivním životním stylem. Jedině tak vám tento nápoj přinese všechna pozitiva, která nabízí!

Rozumný přísun vitamínu B
Ptáte se, co je tedy to rozumné množství? U mužů to znamená jeden, maximálně dva půllitry denně. U žen je pak hranice někde okolo jedné až dvou třetinek. Jestli jste si hezky po česku spočítali, že to za celý týden dělá přibližně 10 piv, které si dáte v pátek večer najednou, věřte, že takový splávek má do střídmosti daleko. Pokud ale dodržíte doporučené denní množství, můžete se těšit na vysoký přísun vitamínu B. A ten umí s naším tělem dělat zázraky! Podporuje metabolismus k regeneraci kůže, a tím pomáhá proti aknózní nebo suché pleti. Stejně tak pomůže s nepříjemnými afty a opary. Pivo navíc obsahuje množství antioxidantů, které snižují riziko cukrovky nebo onemocnění srdce.

Proti zánětu a na trávení
Trápí vás časté záněty močových cest, a brusinky už nezabírají? Zkuste do svého jídelníčku zařadit sklenku piva. To totiž zpomaluje biochemické procesy v krvi, které vedou k zánětům. Jednoduše řečeno má protizánětlivé účinky. Hořké kyseliny v pivu zase zlepšují trávicí procesy. Studie z roku 2012, která zkoumala pět vzorků německého a rakouského piva, zjistila, že všechna piva vyvolala uvolnění žaludeční kyseliny z žaludečních buněk. Čím víc bylo pivo hořké, tím větší byla i reakce. Žaludeční kyselina je klíčová k trávení potravy v žaludku a kontroluje též růst nebezpečných bakterií. Ne nadarmo je tak zažitý zvyk dávat si k těžkému jídlu orosené pivo! Vychlazená třetinka vám totiž výrazně pomůže s jeho trávením.

Plusy pro ženy i muže
Napadlo by vás, že pivo velmi prospívá i těhotným ženám a čerstvým maminkám? Nebojte, nebudeme vás nabádat, abyste jim snad nalévali alkohol. Stejně dobře totiž zapůsobí i nealkoholické pivo! U těhotných žen se doporučuje pít hlavně proto, že obsahuje více než třetinu denní potřeby kyseliny listové. Její nedostatek v těle přitom může zapříčinit vrozené vady, nebo dokonce předčasný porod. A tak si příště místo tabletek v lékárně dejte k obědu třetinku nealka. A klidně pokračujte v pití nealkoholického piva i po porodu. Cukry obsažené v ječmeni totiž stimulují hormon prolaktin, který spouští produkci mléka. Nealko pivo tak dokáže vyřešit i problémy s kojením.

Chcete nějaký zdravotní benefit, který bude určen jen pro mužskou část publika? Máte jej mít. U mužů pití piva dokáže pomoci s potencí! Podle posledních studií vědeckého ústavu v Miláně totiž rozumná konzumace piva zvyšuje počet spermií i jejich kvalitu. Ano, i za to můžeme poděkovat chmelu.

V čínských restauracích i v regálech obchodů se však už dají najít i české značky. Předloni rozjel velkou expanzi v Šanghaji a okolí Plzeňský Prazdroj, kterému pomáhá silná pozice mateřského japonského pivovaru Asahi na tamním trhu. Už déle tam působí Budějovický Budvar, Litovel nebo Zubr. A teď přímo v Číně vaří i český pivovar.

Číňané mají rádi pivo stejně jako lidé jinde na světě. Navíc je to obrovský trh a pro pivovary je otázkou prestiže na něj proniknout. V obří konkurenci ovšem není jednoduché se prosadit. Trh ovládají nadnárodní značky jako Heineken a americký Budweiser, o přízeň soupeří i piva třeba z Ruska či Malajsie.

„Věděli jsme, že dovážet české pivo je velmi složitý a komplikovaný proces. Proto jsme začali uvažovat, jak dostat české pivo do Číny, a přitom tyto komplikace co nejvíc minimalizovat,“ vysvětluje Lukáš Janotka, manažer pro rozvoj z rodinného Starobělského pivovaru.

Jana Srbu, spolumajitele krásnolipského pivovaru Falkenštejn, přivedla k pivovarnictví souhra životních náhod. O nich vyprávěl v Týdeníku Děčínsko, který vyšel ve středu 15. ledna.
Krásnou Lípu jsem do roku 2005 prakticky neznal. Když jsem tu poprvé před otevřením pivovaru spal, tak jsem se tu cítil jako v cizím městě. Nikoho jsem tam moc neznal. Dneska, když tam jedu, tak je to můj druhý domov,“ říká spolumajitel krásnolipského pivovaru Falkenštejn Jan Srb.

Vy jste se dříve věnoval poradenství, což k pivu nemá úplně blízko. Jaká byla vaše cesta k pivovaru?
Byla to souhra životních náhod. Celé to začalo tím, že jsem se začal zajímat o řemeslné piva a pivovary, k čemuž mne kdysi přivedl jeden kamarád. Pak jsme spolu prošli kursem vaření piva, kamarád začal doma vařit pivotakže jsme do toho postupně pronikali. Byl to pro nás ale jenom koníček a zábava. Pak jsem v roce 2005 s mou tehdejší firmou dělali projekt pro obecně prospěšnou společnost České Švýcarsko týkající se konceptu rozvoje cestovního ruchu. Na to navazovaly další projekty, takže z toho nakonec byla víceletá spolupráce. Tam jsem poznal Jirku Raka a Radima Burkoně, se kterými jsme později spoluzakládali pivovar v Krásné Lípě. Tehdy mne také napadlo, že je škoda, že se v regionu nevaří místní pivo, protože historicky tu pivovary byly. Pak přišel Jirka Rak s tím, že město prodává dům na náměstí. Tak jsme o tom začali uvažovat trochu seriózněji, byť si nemyslím, že jsme to od začátku brali úplně vážně. K rozhodnutí pak také přispělo, že jsme znali některé lidi z jednoho pivovaru, o kterých jsem věděli, že by nám s technologickou stránkou projektu mohli pomoci. Nakonec jsme si udělali ekonomickou a provozní rozvahu a jednoho listopadového večera v roce 2010 jsme se rozhodli, že ten barák koupíme. Kupovali jsme jej s kaucí a podmínkou, že zde musíme vybudovat pivovar s restaurací. Takže potom už nešlo moc couvat.

Bylo složité nový pivovar vybudovat?
Jednoduché to nebylo a nakonec nám přípravná fáze projektu od zakoupení objektu až po otevření pivovaru zabrala téměř dva a půl roku.

Kde se vám podařilo sehnat sládka, který uvařil první krásnolipské pivo?
Toho se nám podařilo sehnat z odborné školy Podskalská v Praze, která byla dlouhé desítky let jedinou školou, kde se učili budoucí sládci. V té době jsem již spolupracovali s Oldřichem Kozou, který na této škole učí a vychovává nové sládky. Měli jsme víc kandidátů, ale vybrali jsme si jednoho, který byl ochotný jít z Prahy na sever. To je obecně složité, protože dnes na této škole studují především Pražáci nebo studenti ze středních Čech, kterým se jinam moc nechce.

Jaká máte rád piva?
Mám rád celou řadu pivních stylů. Pokud bych měl říct některá, která úplně nepreferuji, tak to jsou pšeničná piva. Dám si je, ale není to moje oblíbená kategorie. Jinak mám rád piva jak ležáckého typu, tak i svrchně kvašená typu IPA nebo ALE.

Máte rád ochucená piva?
To záleží, co tím myslíte. Pokud myslíte radlery, to nepovažuji úplně za pivo. To samé platí pro nealko ovocné nápoje na bázi piva. Je to ale zpravidla lepší než pít nějakou sladkou limonádu. I já si to v létě občas dám. Pak jsou pivní styly typické zejména pro Belgii, kam se přidávají na dokvašení třeba višně. Tenhle styl ovocných piv mám také rád.

U vás v pivovaru máte řadu druhů piva. Je to tak, že je vymýšlí sládek, nebo mu říkáte, co byste uvařil?
Takovou obecnou strategii našeho portfolia určuji já. Když jsme začínali, tak jsme si stanovili základní piva a k tomu jsme zkoušeli různé speciály. Většinou to bylo tak, že jsem navrhl pivní styl a sládek připravil recepturu a pivo jsme uvařili. Piv jsme uvařili celou řadu, některá zůstala, některá vypadla. Dělali jsme třeba medové pivo, to jsme opustili a nahradili je jinými. Naopak nakuřované pivo Zkouřená čarodějnice vaříme od začátku a děláme jej pravidelně dodnes. Během těch pěti šesti let se naše portfolio docela usadilo. Nicméně se jej snažíme pořád vyvíjet, ale už to není tak překotné jako na začátku.

Stalo se vám, že vám sládek řekl, že něco nejde uvařit?
To se nestalo. Pivní styly i základy technologie výroby jsem znal již od začátku a určitě bych nepřišel s něčím, co nejde vyrobit.

Pivovar jste si otevřel v Českém Švýcarsku, ačkoliv jste žil v Praze. Tam jste o otevření minipivovaru neuvažoval?
Jsem původem z Ústí nad Labem a v Děčíně mám dodnes příbuzné. Do Českého Švýcarska jsme jezdili už koncem 70. let s prarodiči. Takže když jsme začali dělat projekty pro obecně prospěšnou společnost, tak to byl trochu návrat do mého dětství. Ale založení pivovaru s tím nesouviselo. Krásnou Lípu jsem do roku 2005 prakticky neznal. Když jsem tu před otevřením pivovaru spal, tak jsem se tu stále cítil jako v cizím městě. Nikoho jsem zde moc neznal. Dneska už považuji Krásnou Lípu za svůj druhý domov. Původně jsem ale měl být jen spoluinvestorem s tím, že budu pomáhat projektu hlavně s ekonomikou a marketingovou strategií. Řídit to měl Radim Burkoň, který je místní. Jirka Rak měl mít na starosti obchod, protože z pozice turistického manažera znal řadu provozovatelů hotelů a hospod v regionu Českého Švýcarska.Půlroku po otevření pivovaru ale vzaly tyto představy za své.
Radim se rozhodl z projektu vystoupit a Jirka se i nadále primárně věnoval práci turistického manažera. Byl jsem tedy postavený před otázku jak dál s pivovarem. Neplánoval jsem opustit své původní zaměstnání, jenže po nějakém čase jsem zjistil, že nelze sedět na dvou židlích. Udělal jsem tedy rozhodnutí opustit svou tehdejší firmu, svým způsobem jistotu, a vrhnout všechny síly na pivovar.

Dnes jsou lidé citliví na cenu. Bylo složité na relativně malém městě prorazit s pivem, které je dražší než ve většině hospod?
Já si myslím, že dneska už tolerance k vyšším cenám čepovaného piva roste. V Praze se dnes pohybují průměrné ceny piva kolem 45 korun, u piv z malých pivovarů nebo speciálů si musíte ještě připlatit. Samozřejmě, něco jiného je Praha a něco jiného je region. Ale mnozí lidé dnes už pochopili, že nemohou jít do restaurace, kde bude příjemně a čisto, bude tam solidní servis a budou tam mít pivo za dvacet korun a guláš za stovku. Za takové peníze to prostě dnes nejde dělat. Myslím, že hodně provozovatelů restaurací mimo Prahu nebo velká města dnes stále sleduje hlavně cenovou strategii a snaží se jít o pár korun níže než konkurence. Touto cestou jsme jít nechtěli Chtěli jsme, aby se nám investice postupně vracela, měli jsme nějaké zdroje na další rozvoj a mohli slušně zaplatit lidi. Pokud si dobře uděláte finanční rozvahu, tak víte, jaké mají být přiměřené marže u prodejních cen, abyste dosáhli cílů, o kterých jsem mluvil.

Kromě vaření piva funguje Falkenštejn jako společenská instituce. Pořádáte přednášky, hudební festival. Bez toho by dnes asi pivovar nemohl fungovat, že?
Už když jsme otvírali, tak jsme přemýšleli, jak k nám dostat lidi. Dobré pivo k tomu sice pomůže, ale bylo potřeba něco víc. Udělat z pivovaru místo, kde se bude něco dít. Proto jsme začali dělat cestovatelské přednášky, na které se nabalily další akce. Za těch šest let jsme udělali skoro 50 cestovatelských přednášek, takže dnes už jsme trošku vyčerpali naši zásobárnu přednášejících. Teď v zimě doběhnou ještě tři přednášky a ty jejich cyklus ukončí. Ještě před třemi lety jsme dělali dvanáct přednášek ročně. To ale neznamená, že s nimi u nás úplně končíme. Pokud se naskytne vhodný přednášející, určitě takovou přednášku rádi uspořádáme. Máme ale plány na jiné akce do budoucna, například uspořádat v Lípě odnož horolezeckého festivalu Sherpafestu, což je v Praze velmi populární festival horolezeckých filmů. Mám kamarády, kteří to pořádají a říkali jsme si, že České Švýcarsko je také horolezecký region, takže proč to nezkusit i zde. Rozhodně si chceme udržet roli kulturní nebo společenské instituce a nebýt jenom hospoda a producent piva.

Nepomohli tyto akce k tomu, že vás Krásnolipští vzali za místní?
Myslím, že to k tomu přispělo. Chtěli jsme zapadnout do místní komunity a aby místní vzali pivovar za svůj. Pokud je restaurace jenom „turistický skanzen“, tak podle mne vždy postrádá atmosféru a není autentická. My navíc potřebujeme fungovat celý rok, takže nemůžeme mít provoz postavený jen na turistech. Obecně si myslím, že se nám snad podařilo vytvořit místo, kde se dnes lidé v Lípě rádi setkávají.