Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Značku Budweiser neopouštíme. Máme i jiné výrobky, říká ředitel pivovaru

Publikováno:před 4 letyZdroj:iDNES.czBudvar

Vedení Budějovického Budvaru odmítlo tvrzení, že by na českém trhu ustupovalo od užívání značky Budweiser. O změnách v designu a propagaci pivovaru napsal web Info.cz, podle něhož mají být poslední kroky pivovaru záměrným utlumením značky a možnou přípravou na privatizaci.

Generální ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák změnu designu potvrdil, avšak spekulace o útlumu značky označil za bouři ve sklenici vody.

„Na českém trhu používáme název Budweiser Budvar a nikdy jsme neuvažovali o tom, že bychom používali jiný název,“ řekl iDNES.cz Dvořák. Podle něj sice je pravda, že společnost dnes častěji používá název Budvar samostatně, ale je to proto, že její portfolio zahrnuje kromě klasického ležáku Budweiser Budvar také jiné výrobky, například Budvar 33 nebo limitovanou edici Sedm společných.

Info.cz upozornilo na obměnu podoby pivních tácků, na nichž je nově místo původního nápisu Budweiser Budvar nově natištěno Budějovický Budvar. „Změna se týká i některých dalších reklamních předmětů, vývěsních štítů a nápisů na sklenicích,“ uvedl web s tím, že podle jeho zdroje se v podobném duchu chystá i změna designu etiket pivních láhví.

„Ve srovnání s minulostí pracujeme mnohem aktivněji s celým portfoliem. Do budoucna chystáme nový design etiket, takže pracujeme s různými variantami našeho portfolia. Možná proto došlo k tomuto nedorozumění,“ míní Dvořák a dodává, že inovace palety produktů je záležitost, ve které se společnost v minulosti trochu zastavila a nyní to chce napravit.

Ředitel Budvaru odmítl také spekulace, podle nichž by oslabení značky mělo být prvním krokem v chystané privatizaci. „Privatizace není rozhodně na stole. Investujeme více než dvě miliardy korun do navýšení kapacity a rozvoje národního pivovaru,“ upozornil Dvořák.

O snaze utlumit značku nebo chystající se privatizaci pochybuje i Tomáš Maier z ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. „Nemyslím si, že by aktuální situace měla s výše naznačeným něco společného. Podle mého se pivovar Budějovický Budvar pouze snaží v tuzemsku změnit to, jak ho spotřebitelé vnímají,“ sdělil iDNES.cz Maier, který souhlasí s tím, že v oblasti inovací pivovar poněkud zaspal dobu.

„Pod novým vedením se pivovar více přibližuje spotřebitelům, rozšiřuje portfolium své produkce, navazuje spolupráci s minipivovary. Já osobně těmto změnám velice fandím. Myslím si, že chce v tuzemsku patrně posílit svoji tržní pozici, což je naprosto normální. Pouze asi 35 procent jeho produkce se spotřebuje v tuzemsku, zbylých 65 procent jde na vývoz,“ vysvětlil Maier.

Podle Maiera by případná privatizace byla velmi složitá. „Na společnosti Budějovický Budvar jsou nejcennější její ochranné známky. Jejich hodnota je nevyčíslitelná. Vše ostatní je jen cena budov, zařízení, zásob apod. Aby případně mohla být společnost privatizována, bylo by třeba zvláštního zákona. Nicméně už v minulosti se objevily snahy ochranné známky převést na jinou společnost, pak by se dalo s ochrannými známkami daleko jednodušeji nakládat,“ vysvětlil Maier.

Novoměstský pivovar Praha končí. Doprodává poslední pivo

Publikováno:před 4 letyZdroj:E15.czAutor:ČTKNovoměstský

Pražský Novoměstský pivovar po 27 letech končí kvůli vypovězení smlouvy, informoval server Euro.cz. Poslední pivo se v něm dovařilo před týdny, nyní ho pivovar doprodává. Restaurace ve Vodičkově ulici zavře koncem ledna.

"Kompletní technologie pivovaru je na prodej," řekl serveru jednatel pivovaru Aleš Krulich. Pivovar byl podle posledních dokumentů umístěných ve Sbírce listin předloni ve dvoumilionové ztrátě, tržby z prodeje výrobků a služeb činily 36,4 milionu korun. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven tuzemské pivovary předloni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně vzrostl o 4,7 procenta.

Po poklesu výroby o rok dříve se předloni vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, u kterého se meziročně zvýšila výroba o 11,8 procenta. Tuzemská spotřeba piva se ale předloni také zvýšila, a to o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů. Na obyvatele se tak v České republice předloni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více. Výsledky za loňský rok svaz zveřejní na jaře.

Minipivovary mají roční výstav do 10 tisíc hektolitrů. Před 25 lety fungovala v tuzemsku jen zhruba desítka minipivovarů, dnes jich jsou stovky. Prakticky každý týden se otevře podle dřívějších odhadů Českomoravského svazu minipivovarů jeden. Navíc velké pivovary jako je například Budějovický Budvar nebo Plzeňský Prazdroj začaly s minipivovary spolupracovat. Nejstarší český minipivovar je pražský pivovar U Fleků, který byl založen v roce 1499.

V Mostě bude další minipivovar. Zlatý mok vaří od loňska horalé nad Litvínovem

Publikováno:před 4 letyZdroj:Mostecký deníkAutor:Martin VokurkaMost

Mostecko zažívá renesanci pivovarnictví. V okrese roste další minipivovar, má akcionářskou strukturu. Projekt dělali uznávaní architekti.
Pod nemocnicí v ulici Žatecká vzniká nový mostecký minipivovar. Skupina investorů ho plánuje otevřít na přelomu letošního června a července. Má vařit až 2 200 hektolitrů piva za rok. Pět základních druhů doplní sezónními speciály. Pivovar bude nejmladším z rodiny minipivovarů, které čepují v Praze a Malé Úpě v Krkonoších.

„Naše minipivovary mají vždy akcionářskou strukturu, kde akcionáři jsou lidé z okolí, čímž se pivovarnictví vrací nejen k předprůmyslové řemeslnosti, ale i k původní myšlence měšťanských pivovarů,“ sdělil mostecký akcionář Martin Trčka.

Nový pivovar využije technologii klasické spilky a ležáckého sklepa pro vaření piv plzeňského typu i speciálních tanků pro vaření svrchně kvašených piv jako ALE či IPA.

Později i kavárna
Součástí objektu bude restaurace s terasou a zahradou. V druhé fázi projektu se počítá s dostavbou kavárny s pražírnou. Budovu na zelené louce navrhoval architektonický ateliér ADR, držitel řady tuzemských a zahraničních ocenění.

V okrese Most jsou zatím dva minipivovary. Loni na podzim se v novém objektu ve Sport areálu Klíny zprovoznil Emeran, který k výrobě piva začal používat krušnohorskou vodu z vrtů. „Naše pivo má příběh. Je pojmenované po blízkých starých štolách se stříbrnými žílami, kterými krušnohorská voda odpradávna prochází,“ uvedl klínský sládek Martin Grund.

Hlavními pivy Emeranu jsou ležáky, světlá dvanáctka Kníže nebes a tmavá třináctka Svatých Tří králů a zájem o ně roste. S případným rozšířením pivovaru, který má dvě 200litrové varny, se počítalo už při projektování. „Celý pivovar jsme stavěli tak, aby byl připraven na 500litrové varny,“ uvedl šéf Sport areálu Klíny Josef Dlouhý. Vaření piva je součástí rozšiřování služeb v horském lyžařském středisku, které kvůli oteplování a úbytku sněhu více investuje do celoročních aktivit.

Prvním minipivovarem v okrese Most je Mostecký Kahan, který nedávno oslavil 10. výročí vzniku. Jeho majitel Luboš Luňáček a sládek Lukáš Chrastina navázali na tradici výroby piva ve starém Mostě. „S přípravou minipivovaru nebyly moc problémy, protože technologii nám dodala osvědčená firma z Plzně. Netušili jsme ale, že pivo půjde tak na odbyt,“ zavzpomínal Luňáček. Pivovar s restaurací v budově Kosmos vsadil na kvalitní slad, žatecký chmel a flájskou vodu, postupně se rozšiřoval a nyní chce oživit trh lahvovým pivem.

Shánějí prodejce
„Hledáme partnery, kteří by naše lahvové pivo prodávali. Jinak už vozíme pivo do dvou pražských pivoték,“ uvedl Luňáček. Minipivovar pro zájemce pořádá na objednávku prohlídky s výkladem a ochutnávkou piva přímo z tanku. Během exkurze se lidé seznamují s celým procesem výroby mosteckého piva.

Podle Trčky jsou minipivovary na vzestupu i proto, že lidé už chápou rozličnost druhů a chutí piv stejně jako u vín. „Tradiční mekkou současného fenoménu minipivovarnictví byly donedávna Spojené státy. Stejný rozkvět malých pivovarů nyní zažívá Itálie, Francie, které máme spojené spíše s víny. Česká republika jako tradiční pivařská země tak měla co dohánět pouze v rozmanitosti piv, ne v kvalitě či lásce k němu,“ uvedl Trčka.

Novoměstský pivovar dovařil. Tradiční pražská značka po 27 letech končí

Publikováno:před 4 letyZdroj:Euro.czAutor:Ondřej StratilíkNovoměstský

Jeden z nejstarších českých řemeslných podniků - Novoměstský pivovar Praha - zavírá. Letošní 31. leden bude dnem, kdy zmizí z mapy.

Informaci týdeníku Euro potvrdil Českomoravský svaz minipivovarů i Aleš Krulich, jednatel pivovaru. Restaurační podnik v centru metropole ve Vodičkově ulici prý končí z důvodu nečekaného vypovězení nájemní smlouvy. Krulich tak z rozsáhlého restauračního komplexu, kam se vešlo až 400 hostů, v nejbližších dnech vystěhuje i celou varnu včetně zdobných měděných nádob. „Kompletní technologie pivovaru je na prodej,“ popisuje.

V Novoměstském pivovaru se dovařilo už před několika týdny, v současnosti se jen doprodává dříve vyrobené pivo, tedy zdejší světlá a tmavá jedenáctka. Posledním dnem, kdy bude možné zdejší nefiltrované Novoměstské pivo koupit, je pátek 31. ledna. Pak restaurace nadobro zavře.

Konec značky sídlící v historické budově v centru Prahy je poměrně symbolický, s rokem založení 1993 jde totiž o jeden z vůbec nejstarších minipivovarů v České republice. Následuje tak dalšího pražského „pionýra“ - už předloni na podzim ukončil výrobu vlastních piv kvůli sporu majitelů Pivovarský dvůr Chýně píšící svou historii od roku 1992.

Legendární Antoš za deset let vyrostl z gotického sklepa do moderní haly

Publikováno:před 4 letyZdroj:E15.czAutor:Vít SchramcAntoš

Pro milovníka řemeslných piv byl Slaný od roku 2010 zajímavou destinací. Právě tehdy tu strojní inženýr Josef Paulík obnovil mnohasetletou vářečnou tradici v domě, který od 16. století vlastnila rodina Antošů. Narodilo se pivo Antoš.

A právě v nádherné gotické stavbě, kde dnes sídlí pivovarská krčma, začínáme svoje putování. Hovorný Josef Paulík nás provádí nádherným a rozsáhlým sklepením, kde najdeme pramen s „mrtvou vodou“, ale i ležácký sklep, který se dnes využívá především ke zrání piv typu sour ale a gose. Krčmě vévodí původní varna a k místnímu pivu si tu můžete dopřát opravdu vyladěné pokrmy.

Srdce pivovaru už dnes ale bije jinde, v moderní hale několik minut cesty od Antošova domu, na kraji Slaného. Tady nacházíme pivovar, který přerostl svoje minipivovarské začátky a směřuje o úroveň výš. Hostí nás tu sládek Petr Neumann, zástupce mladší generace pivního řemesla, který se fortelu učil v pivovaru Koníček Vojkovice nedaleko Frýdku-Místku. Ochutnat nám dává z bohatého výběru místních piv, který sahá od současných trendy kyseláčů až k ověřeným českým klasikám. Těžko se ale odolává možnosti dát si přímo z tanku Antošovu legendu legend, silnou a říznou polotmavou IPA Tlustej netopýr s přídavkem žitného sladu.

Vlastní piva vyčerpají kapacitu Antoše jen částečně, takže svoje vybavení nabízí i létajícím pivovarům. Nám se povedlo zastihnout tým z Bad Flash Beers, který právě plnil tank čerstvým mangem. V Antošovi se tak přirozeně potkává tradice s pivní modernou.

Legendární Antoš za deset let vyrostl z gotického sklepa do moderní haly

Publikováno:před 4 letyZdroj:E15.czAutor:Vít SchramcAntoš

Pro milovníka řemeslných piv byl Slaný od roku 2010 zajímavou destinací. Právě tehdy tu strojní inženýr Josef Paulík obnovil mnohasetletou vářečnou tradici v domě, který od 16. století vlastnila rodina Antošů. Narodilo se pivo Antoš.

A právě v nádherné gotické stavbě, kde dnes sídlí pivovarská krčma, začínáme svoje putování. Hovorný Josef Paulík nás provádí nádherným a rozsáhlým sklepením, kde najdeme pramen s „mrtvou vodou“, ale i ležácký sklep, který se dnes využívá především ke zrání piv typu sour ale a gose. Krčmě vévodí původní varna a k místnímu pivu si tu můžete dopřát opravdu vyladěné pokrmy. Srdce pivovaru už dnes ale bije jinde, v moderní hale několik minut cesty od Antošova domu, na kraji Slaného. Tady nacházíme pivovar, který přerostl svoje minipivovarské začátky a směřuje o úroveň výš. Hostí nás tu sládek Petr Neumann, zástupce mladší generace pivního řemesla, který se fortelu učil v pivovaru Koníček Vojkovice nedaleko Frýdku-Místku. Ochutnat nám dává z bohatého výběru místních piv, který sahá od současných trendy kyseláčů až k ověřeným českým klasikám. Těžko se ale odolává možnosti dát si přímo z tanku Antošovu legendu legend, silnou a říznou polotmavou IPA Tlustej netopýr s přídavkem žitného sladu.

Vlastní piva vyčerpají kapacitu Antoše jen částečně, takže svoje vybavení nabízí i létajícím pivovarům. Nám se povedlo zastihnout tým z Bad Flash Beers, který právě plnil tank čerstvým mangem. V Antošovi se tak přirozeně potkává tradice s pivní modernou.

Pivovar Protivín zvýšil tržby i zisk, výstav nezveřejnil

Publikováno:před 4 letyZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTKPlatan

Pivovar Protivín měl v roce 2018 tržby 289,2 milionu korun, meziročně o 32 procent vyšší. Provozní zisk mu stoupl o 62 procent na 9,6 milionu Kč. Krátkodobé závazky měl pivovar 106,2 milionu korun. Vyplývá to z údajů zveřejněných ve Sbírce listin. Výstav v ní podnik neuvedl. Pivovar patří do skupiny Pivovary Lobkowicz Group (PLG). Skupinu ovládá čínská společnost Citic.

Důvodem, proč stoupl zisk, je vyšší hrubý obrat, uvádí firma. Zisk po zdanění stoupl z 1,5 milionu na 6,4 milionu korun.

K 31. prosinci 2018 převyšovaly krátkodobé závazky oběžná aktiva o 42 milionů Kč. Krátkodobé závazky měl pivovar 106,2 milionu korun. Situaci, jak uvedl pivovar, zavinil zejména nárůst krátkodobých závazků z obchodního styku a čerpání půjček od spřízněných osob. Loni pivovar zahájil ozdravný projekt, jehož výsledkem je postupné snižování nákladů, vyšší efektivita a postupná tvorba zisku. Eliminovat nepoměr mezi krátkodobými závazky a oběžnými aktivy chce podnik za tři účetní období.

"Existuje významná materiální nejistota v předpokladu schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách, pokud události popsané výše nenastanou," uvedl k situaci pivovar ve výroční zprávě. Závazky po splatnosti k prosinci 2018 činily 39,1 milionu Kč.

Pivovar Protivín s 80 zaměstnanci vyrobí ročně kolem 230.000 hektolitrů piva. Výstav za roky 2018 a 2017 pivovar nezveřejnil, v roce 2016 byl výstav 232.000 hektolitrů.

Pivovar Protivín býval největší na Prácheňsku, někdejšího správního území, které je dnes na rozhraní Jihočeského, Plzeňského a Středočeského. Existoval již v 16. století, od roku 1711 patřil Schwarzenbergům.

V roce 1948 byl pivovar znárodněn, v červnu 2000 ho prodala společnost Jihočeské pivovary městu Protivín. Od roku 2008 patří do Pivovary Lobkowicz Group.

PLG se v roce 2017 dostala ze 106milionové ztráty roku 2016 do zisku 81,3 milionu Kč. Tržby za prodej zboží a služeb měla 1,2 miliardy Kč. Jedna z největších pivovarských skupin v Česku vlastní sedm pivovarů. Výsledky za rok 2018 skupina zatím nezveřejnila.

Češi milují pivo a rádi ho ve velkém vaří

Publikováno:před 4 letyZdroj:Novojíčínský deníkAutor:Lukáš Fridrich

České pivo je fenomén, který naši republiku proslavil po celém světě. To, že Češi pivo milují a vypijí ho ročně nejvíc ze všech národů, je notoricky známý fakt. Potvrzují to i různé pivní statistiky. Podle nich se se v Česku pivo nejen hojně pije, ale také vyrábí.

V absolutním množství vyrobeného zlatavého moku, tedy po pivovarnicku ve "výstavu", se tuzemské pivovary nemohou rovnat těm z větších zemí. V posledních letech se v celkové produkci Česko přetahuje o sedmé místo v Evropě spolu s Belgií.

Podle nedávných analytických dat se však ukázalo, že v celkové produkci piva Češi porážejí zbytek Evropy. Za tímto úspěchem stojí nejen největší tuzemské pivovary, ale i mnoho středních a malých. V České republice jich celkem působí téměř 500.

Dva pivovary v jedné ulici
Skoro v každém českém městě či obci dnes funguje alespoň jeden pivovar. Například v Lounech působí dokonce dva malé pivovary (ZLoun a Lounský Žejdlík) v jedné ulici.
V Českých Budějovích vedle sebe fungují dva průmyslové pivovary - světoznámý Budvar a menší Samson.
Kolem města Plzně, působišti asi nejznámnějšího českého pivovaru Prazdroj, je naopak dalších pivovarů méně.

Zubaté pivo z Bruntálu
Módní vlna, projev lokálního patriotismu i legenda v cimrmanovském duchu. Dnes již kultovní seriál Comeback vypustil do světa absurdní fórky na adresu Bruntálu, které zde padly na úrodnou půdu.

Zrodil se symbol drsného kraje – Zubatá žába, který již není jen na samolepkách a plackách. Novodobý symbol Bruntálu si už několik let žije vlastním životem. Dostal se i na pivní etiketu.

Pivo Zubatá žába původně vzniklo a vařili ho v pivovaru ve středních Čechách, od roku 2018 je ale skutečně bruntálské. Vaří jej bruntálský pivovar Hasič.

Kamarádi nechtěli europivo. Tak si vaří vlastní
Kamarádí se léta, někteří už od dětství, jezdívali společně s rodinami na výlety, dělali akce pro děti… a měli k tomu rádi chmelový mok. Poctivý, ne nápoje zvané „europiva“.

Luboš, ajťák, Honza, bezpečnostní technik a metrolog, Pepa, stavební expert, Láďa, elektro-specialista, Pavel, obchodní zástupce, Petr, architekt, Aleš, hasič a hospodský, Martin, technik v telekomunikacích a sládek. Takové je jádro Partičky z Heřmanic, která založila vlastní pivovar.

Vhodné zázemí – či spíše podzemí – našli ve zdejší hospodě Beseda provozované Alešem. „Chodívali tam už naši otcové. No, a my jsme vyčistili a dali do kupy sklep, kde je varna i tanky. Od nich vedou hadice přímo do výčepu,“ popisuje Luboš s tím, že podíl na vzniku pivovárku mělo i daleko více místních kamarádů.
Vybudován ho měli za půl roku… ale po půldruhého roku trvajících legislativních peripetiích.

Od roku 2016 Heřmanický pivovar bez chemie, bez pasterizace a bez filtrace, z vody z kružberské přehrady, ječného sladu z Přerova, chmele ze Žatce a pivovarských kvasnic, vyrábí jedenáctku světlou i tmavou, dvanáctku, polotmavou třináctku a speciál zvaný Citra.

Velvarští se dočkají multifunkčního sálu a možná i pivovaru

Publikováno:před 4 letyZdroj:Kladenský deníkAutor:Kateřina Nič Husárová

Někdejší hotel Záložna na náměstí ve Velvarech, jehož historie sahá do 30. let minulého století, se dočká záchrany. Díky tomu, že objekt před časem vykoupila od soukromníka místní firma Metal Trade Comax a městu ho darovala, se Velvarským podařilo získat příslib státní dotace ve výši 30 milionů korun, což je polovina ročního rozpočtu města.

Obyvatelé by se tak do dvou let mohli dočkat multifunkčního sálu pro 400 osob. Celková investice do sálu bude 65 milionů korun.

„Při žádosti o dotaci jsme Záložnu zapsali do Národní databáze brownfieldů agentury CzechInvest. Prostředky máme přislíbeny z programu ministerstva pro místní rozvoj na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské účely. Přetlak žádostí byl ohromný, tak si ceníme, že jsme mezi hrstkou vybraných,“ řekl starosta Velvar Radim Wolák (Oživme Velvary!).

Kromě dalšího Velvarští uspěli asi i proto, že je o rekonstrukci sálu v Záložně velký zájem ze strany veřejnosti. „Dílem jistě i díky tomu, že projekt máme hodně dobře promyšlený a připravený,“ dodal starosta, který žádost o dotaci sepsal sám.

Nyní se připravuje tendr na zhotovitele. Jeho výsledek bude znám zhruba za tři měsíce. „Nebudeme rekonstruovat celou budovu, ale pouze zadní sál někdejšího kulturního domu. Vznikne zde multifunkční sál, klubovny pro spolky a bar s kavárnou. Se vším příslušenstvím. Sál bude výborně vybavený nejen pro potřebu plesů, ale konference firemní akce a další,“ dodal starosta.

Společenský sál Velvarští naléhavě potřebují. Dosud museli například místní hasiči pořádat svůj ples v sousedních Uhách a koncerty a akce Základní umělecké školy v pronajatém sále v Kralupech nad Vltavou.

„Když jsem před pěti lety nastupoval do funkce, na střeše Záložny rostly stromy a objekt byl zdevastovaný. Ve hře bylo i zbourání objektu, ale finančně by to vyšlo i dráž. Jelikož ale cítíme, že Záložna ve městě tradici má, rozhodli jsme se jít cestou rekonstrukce,“ řekl starosta.

To, že Záložna je pro Velvarské srdeční záležitostí, potvrdil i nedávný koncert na podporu záchrany sálu i veřejná sbírka, která byla založena na podzim. „Na sbírkovém účtu je už více než 100 tisíc korun. Stav veřejné sbírky můžete sledovat a přispět na transtparentním účtu," dodal starosta.

Město Velvary je se společností Metal Trade Comax předběžně domluveno i na převodu druhé budovy bývalé Záložny. V ní vedení radnice plánuje obnovu městského hotelu a pivovaru v hasičském stylu. Velvarští by chtěli navázat na historii vaření piva ve městě, která byla ukončena ve druhé polovině 19. století. „Zdejší pivo ale prý nebylo valné kvality, rádi bychom v budoucnu produkovali lepší,“ uzavřel starosta.

Pivní dvojka Staropramen zvedla tržby na 9 mld.Kč, byla ve ztrátě

Publikováno:před 4 letyZdroj:České novinyAutor:ČTKStaropramen

Konsolidované tržby skupiny Pivovary Staropramen, pivní dvojky českého trhu, předloni vzrostly o 250 milionů korun na devět miliard Kč. Kvůli účetní operaci se však skupina dostala do 3,1miliardové ztráty po ztrátě 82 milionů korun v roce 2017. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny, kterou má ČTK k dispozici. Společnost například provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar.

Skupině narostl objem prodaných výrobků a zboží o 110.000 hektolitrů na 5,41 milionu hektolitrů. "Provozní hospodářský výsledek skupiny byl negativní kvůli tvorbě účetní opravné položky ke goodwillu. Tato ryze účetní operace vznikla z důvodu přecenění při fúzi v roce 2012," řekla ČTK mluvčí skupiny Denisa Mylbachrová.

Skupina je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, dříve pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Znalec firmu ocenil na více peněz, než byl součet jejích jednotlivých složek, tedy určil tzv. kladný goodwill. Jedná se například o renomé společnosti či o "hodnotu" zkušených zaměstnanců. Ten nyní firma musí účetně odepisovat v nákladech.

"Provozní výsledek hospodaření skupiny bez této opravné položky nicméně vychází stále pozitivní ve výši celkových konsolidovaných 2,3 miliardy Kč. To dokazuje, že má skupina na evropském pivním trhu velice silnou pozici, je zdravá a úspěšná," dodala mluvčí.

Pivo Staropramen prodává firma ve 35 zemích světa. Podle výroční zprávy roste Staropramen na všech klíčových trzích, kde se prodává. Pod skupinu spadá také Staropramen-Slovakia, aktivity v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině jsou pak řízené přes holdingovou společnost Cervesia Zagreb. Vyšší tržby tak skupina měla v ČR, Chorvatsku, Slovensku, ale také na exportních trzích. Skupina měla předloni v průměru 1488 zaměstnanců.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Jednička českého trhu vykázala předloni čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun. Meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku.

Zisk další české pivovarnické skupiny Heineken ČR stoupl v roce 2017 o zhruba 23 procent na 206,4 milionu korun. Tržby jí klesly o 1,7 procenta na 3,13 miliardy korun. Do skupiny patří trojice pivovarů Krušovice, Velké Březno a Starobrno.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven tuzemské pivovary předloni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně vzrostl o 4,7 procenta. Po poklesu výroby o rok dříve se předloni vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, u kterého se meziročně zvýšila výroba o 11,8 procenta. Tuzemská spotřeba piva se ale loni také zvýšila, a to o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů. Na obyvatele se tak v ČR předloni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více. Výsledky za loňský rok svaz zveřejní na jaře.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.02.05.2024 20:2410.667/10.667