Novinky a zajímavosti ze světa piva

Německé pivovary v loňském roce prodaly nejméně piva od znovusjednocení Německa v roce 1990, uvedl ve čtvrtek místní statistický úřad. Nové minimum činí 92,2 milionu hektolitrů piva, což je o 1,9 procenta méně než v roce 2018. Dosud nejmenšího množství, a to 93,5 milionu hektolitrů, dosáhl odbyt v roce 2017.

Velká většina, a sice 76 milionů hektolitrů (82,6 procenta), z piva prodaného loni byla určena pro domácí spotřebu. Do zemí Evropské unie se vyvezlo devět milionů hektolitrů piva, což představuje meziroční pokles o 4,3 procenta, a do ostatních zemí sedm milionů hektolitrů, což je naopak o 3,4 procenta více.

„Německý trh s pivem se nemůže oddělit od vývoje v Evropě a pokračuje v dlouhodobě mírně klesajícím odbytovém trendu,“ poznamenal k aktuálním číslům svaz německých pivovarníků.

Potíže s klesajícím odbytem zlatavého moku mají německé pivovary dlouhodobě. Zatímco v roce 1993 ho prodaly 112,1 milionu hektolitrů, o deset let později to bylo 105,6 milionu hektolitrů a v roce 2013 už jen 94,6 milionu hektolitrů. K tomuto trendu podle pozorovatelů přispívá mimo jiné stárnutí populace a zdravější životní styl části obyvatel.

Výrazně příznivější situaci zažívají pivovarníci v České republice. Předloni jejich výstav dosáhl rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva.

Pivovar Primátor Náchod loni zvýšil výstav o čtyři procenta na 129.120 hektolitrů. Růst mu zajistil export, který pivovar zvýšil o 14 procent na dosud nejvyšších 46.052 hektolitrů. Hlavním zahraničním odbytištěm bylo loni Polsko s odběrem více než 11.300 hektolitrů. Vývoz se tak na odbytu pivovaru podílel 36 procenty.

Primátor je největším pivovarem v hradeckém kraji a známý je jako výrobce speciálních piv.

Primátor pivo vyváží do 28 zemí celého světa. Po Polsku, kam pivovar dodává téměř celý sortiment, jsou největšími odběrateli Rusko, Čína a Maďarsko.

"Vedle tradičních exportních zemí pociťujeme sílící zájem i ve vzdálených a exotických destinacích jako je Chile, Jižní Korea, Dominikánská republika nebo Argentina," uvedla Monika Macková z oddělení exportu. Odbyt do Británie klesl loni o 40 procent, což vedení pivovaru přičetlo situaci kolem brexitu.

Nosnými exportními pivy jsou pšeničné pivo Weizen a ležák Premium, kdy na pšeničné pivo připadá více než třetina exportu a na ležák čtvrtina. Pro export do vzdálených zemí pivovar nepoužívá nerezové sudy, ale jednorázové dvacetilitrové plastové sudy zvané petainer. Odběratelům tím odpadají starosti s placením zálohy a zpětnou dopravou kovových sudů. Nejvzdálenějšími zeměmi, kam pivovar posílá pivo v klasických sudech, jsou Rusko a Gruzie.

Primátor, v němž pracuje asi 90 lidí, má ve výrobním portfoliu 15 druhů piv. K tomu přidává několik sezonních speciálů. Patří tak k pivovarům s nejširší nabídkou v českém pivovarnictví.

Pivovar patřil v minulosti městu Náchod, které jej v roce 2009 za 150 milionů korun prodalo liberecké firmě LIF. Prodej následně u soudu napadl neúspěšný uchazeč o pivovar, společnost Pivovar Holba. Spory u soudů dosud neskončily.

V Česku přibývá hospod, které umějí pečovat o pivo od jeho skladování až po správné načepování. Plzeňský Prazdroj díky tomu mohl výrazně rozšířit seznam těch, které se pyšní oceněním Hvězda sládků. Celkem ji pro letošní rok získalo 448 tuzemských hospod a restaurací, což je o třetinu víc než loni.

Ocenění Hvězda sládků uděluje Plzeňský Prazdroj za celkovou péči o pivo a správné čepování. Experti na výčepní zařízení i degustátoři v utajení navštívili v průběhu loňského roku provozovny, které o ocenění usilovaly, a kontrolovali vše od skladování piva, přes čistotu pivního vedení a výčepu až po výčepní dovednosti hospodských. Hvězdu pro letošní rok tak obdržel jen ten hostinec, který uspěl v náročném několikakolovém hodnocení.

Péče o pivo se vyplatí
Kritéria jsou přísná, získat prestižní ocenění znamená věnovat pivu maximální péči. Podle průzkumu, který provedl Prazdroj mezi loňskými držiteli, se ale úsilí o Hvězdu sládků hospodám vyplácí. Téměř dvě třetiny z loňským oceněných ji vnímají jako jednoznačnou konkurenční výhodu. Desetina hospod pak uvádí, že se jim po zisku Hvězdy výrazně zvýšil počet návštěvníků. A provozovny si tím také budují vztah se svými stálými hosty, skoro polovina hospodských uvedla, že Hvězda sládků zvyšuje hrdost jejich štamgastů na svoji hospodu i výčepní, kteří v ní pracují. „Úroveň péče o pivo se v hospodách obecně zvyšuje, hospodští mají snahu zlepšovat své výčepní dovednosti a tím přinášet spotřebitelům ten nejlepší zážitek z čepovaného piva. Sami pak vidí, že se jim jejich práce vrací,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Někteří Hvězdu neobhájili
Získat Hvězdu sládků i pro další rok ale není samozřejmost, což dokládají letošní výsledky. Celkem 89 provozoven, které ocenění obdržely v loňském prvním ročníku, letos neobhájilo. „Hvězda sládků je znakem trvalé špičkové péče o pivo. Tam, kde dojde k dlouhodobému výkyvu, ji bohužel nemůžeme znovu udělit. V takovém případě ale nabízíme hospodě pomoc a v případě jejího zájmu se snažíme společně chyby napravit,“ říká Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, který má na starosti kvalitu čepovaného piva v hospodách. Nejčastějšími příčinami, proč hospody neuspěly, byly podle něj nedostatečně umyté sklenice a špatný styl čepování. „To první se pozná podle ulpívajících bublin na vnitřní straně sklenice, rychle se rozpadající pěně nebo tím, že pivo nekroužkuje. Špatný styl čepování odhalíme zase nejčastěji tak, že pivo má velké bubliny v pěně,“ dodává Vojtěch Homolka.

Šance na nápravu
Hospoda, která neuspěje jeden rok, má ale šanci na nápravu v dalším ročníku. Experti Prazdroje totiž každé hospodě předávají detailní zprávu, kde popisují nedostatky a navrhují, jak je vyřešit. To zapadá do celkové koncepce pivovaru, který pomáhá hospodám v jejich rozvoji. A to jak v teoretické rovině, kdy jim radí s výčepním zařízením, sanitací či správným skladování piva, tak i praktickým školením čepování. Cílem Plzeňského Prazdroje je, aby se zlepšovala celková úroveň péče o pivo v Česku. „Víme o mnoha velmi dobrých hospodách, které jsou jen těsně pod hranicí pro získání Hvězdy sládků. To ale neznamená, že by nenabízeli dobré pivo. Jen nemají vyladěné všechny detaily a v tom se jim snažíme pomoci. Aby zážitek jejich hostů z čepovaného piva byl dokonalý. Stejně jako celkový zážitek z návštěvy jejich hospody. Proto naše práce s hospodskými nekončí jen u piva, pomáháme jim i se vzhledem provozovny nebo školením obsluhy. Ale to už nespadá do hodnocení Hvězdy sládků,“ doplňuje Tomáš Mráz.

Ačkoli se s Kateřinou Novákovou vidím poprvé, vítá mě pozdravem Ahoj. „Dáš si pivo?“ zeptá se, když kolem výčepu projdeme do prostor hospůdky. Jasně, ale nealkoholické. I když to zní v pivovaru divně, jako řidič dnes vážně nemůžu jinak.

Dům, do kterého jsem před pár okamžiky vstoupil, vypadal už zvenku úžasně. Z bílé fasády vystupuje dřevěné hrázdění typické pro lokality, které obývali Němci.

Podezdívka je kamenná a nepatřičně nepůsobí ani prosklenné přízemí restaurace. Celý dům je zasazen až do kýčovitě krásné scenérie.

Modrá obloha, slunce ozařuje zasněžené modříny. Jaký rozdíl od neustálé inverze v údolí.

„Tuhle chalupu jsme pořídili na podzim 2011. Vojáci to měli jako rekreační ubytovnu, původně to byl statek po sudetských Němcích, rodině Langerů. Dost dlouho trvalo, než jsme to opravili. Nechali jsme jen spodek a od věnců nahoru jsme to postavili znovu,“ popisuje Kateřina Nováková.

Ke jménu pomohl i Laco Deczi
Srdcem téhle chalupy je malý pivovárek Cestář. V nadmořské výšce sedm set třicet metrů se jedná o asi nejvýše položené zařízení svého druhu na Moravě. První várku zde uvařili v listopadu 2015, hosté zdejší pivo ochutnali v červnu následujícího roku.

„Táta měl pivovar v hlavě už delší dobu. Vlastně celý tento projekt je jeho nápad. Když našetřil nějaké peníze, šli jsme do toho. Kýval jsem, že mu to zmenežuju, budu hlídat stavbu a rozjedu pivovar. Chtěl ho, aby se na důchod nenudil a měl nějakou činnost. Ono je okolo toho ale docela dost práce,“ povídá Kateřina Nováková, jak k roli provozovatelky restaurace a pivovaru dostala.

To už ale míří pustit čerpadlo. Právě totiž sanituje pivovarské zařízení.

„Kolem druhé, třetí odpoledne začnu vařit, tak tady budu trochu pobíhat,“ říká omluvně na vysvětlenou.

Že se absolventka oboru konstrukce a dopravní stavby fakulty stavební v Brně stala hospodskou a pivovarnicí, zapříčinila i hospodářská krize. „Když jsem vyšla ze školy, zrovna se rušily stavby dálnic a dopravní stavby obecně,“ říká.

Profesní zaměření jí a jejího otce dalo pivovaru i jméno.

„Oba se věnujeme dopravním stavbám. Trochu to podpořil i Laco Deczi, který je tátův kamarád a začal mu říkat Cestár. My tu občas máme koncerty, ale jen v takovém příjemném duchu. Tátovi kamarádi jsou hudebníci, tak je sem taháme,“ poznamenává čtyřiatřicetiletá žena.

Když pořád jen dřeš, nemáš z toho radost
Ostatně v příjemném režimu funguje celý pivovar. Otevřeno má v pátky a soboty, v mimosezoně na jaře a na podzim mívá pauzu.

„Výroba asi není schopna pokrýt celotýdenní prodej… Ale tohle stačí, je to v pohodě. Když se mě lidi ptají, proč tu nemáme otevřené víc, tak jim odpovídám, no protože mě chcete vidět se usmívat. Když si toho nabereš moc, nemáš z toho tu radost a pořád jenom dřeš,“ objasňuje svůj přístup ke svému povolání mladá žena.

I když nemá zrovna otevřeno, rozhodně se nedá říct, že by neměla, co na práci. Je totiž i paní sládkovou, jednou z mála žen v Česku, které pivo samy vaří.

„Mně tu začínal vařit kamarád, kterého jsem ukecala. Natáhla jsem ho sem, že nám to tu jen rozjede, ale zůstal dva roky. Pak nám dal nůž na krk, dostudovával doktorát na fyzice na Univerzitě Palackého v Olomouci a potřeboval odjet na konferenci do Ameriky. Já bych neměla co prodávat, tak jsem se to musela naučit,“ vypráví Kateřina Nováková, zatímco na dotykovém displeji zapíná topná tělesa kotlů.

„Teď mám ten louh na osmdesát pět stupňů, pak se to musí celé vydrhnout kartáčem a můžeš začít vařit,“ ukazuje.

V Ostružné už natrvalo
Rodilá Olomoučanka už žije v Ostružné trvale.

„Zprvu jsem pendlovala mezi Rožnovem, kde jsem měla přítele, rodiči, kteří bydlí u Olomouce. Ale bydlení v autě člověka dlouho nebaví. Mám ale hodně kamarádů, kteří sem jezdí na víkendy. Přes zimu tu jsou všichni. No a někdy jsem ráda, že si v týdnu od všech těch lidí odpočinu.“

Půlhodinka našeho povídání utekla tak rychle, že jsem si ani nestihl otevřít nealkoholické pivo.

„Však přijedeš příště, o víkendu,“ poznamenává Kateřina. Přijedu rád. A tentokrát určitě vlakem.

V Česku přibývá hospod, které umí pečovat o pivo od jeho skladování až po správné načepování. Plzeňský Prazdroj díky tomu mohl výrazně rozšířit seznam těch, které se pyšní oceněním Hvězda sládků. Celkem ji pro letošní rok získalo 448 tuzemských hospod a restaurací, o třetinu víc než loni.

Hvězda sládků je ocenění hospod, které se zaměřuje na celkovou péči o pivo a správné čepování. Experti na výčepní zařízení i degustátoři v utajení navštívili v průběhu loňského roku provozovny, které o ocenění usilovaly, a kontrolovali vše od skladování piva, přes čistotu pivního vedení a výčepu až po výčepní dovednosti hospodských. Hvězdu pro letošní rok tak obdržela jen ta provozovna, která uspěla v náročném několikakolovém hodnocení.

Kritéria jsou přísná, získat prestižní ocenění znamená věnovat pivu maximální péči. Podle průzkumu, který provedl Prazdroj mezi loňskými držiteli, se ale úsilí o Hvězdu sládků hospodám vyplácí. Téměř dvě třetiny z loňským oceněných ji vnímají jako jednoznačnou konkurenční výhodu. Desetina hospod pak uvádí, že se jim po zisku Hvězdy výrazně zvýšil počet návštěvníků. A provozovny si tím také budují vztah se svými stálými hosty, skoro polovina hospodských uvedla, že Hvězda sládků zvyšuje hrdost jejich štamgastů na svoji hospodu i výčepní, kteří v ní pracují. „Úroveň péče o pivo se v hospodách obecně zvyšuje, hospodští mají snahu zlepšovat své výčepní dovednosti a tím přinášet spotřebitelům ten nejlepší zážitek z čepovaného piva. Sami pak vidí, že se jim jejich práce vrací,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Získat Hvězdu sládků i pro další rok ale není samozřejmost, což dokládají letošní výsledky. Celkem 89 provozoven, které ocenění obdržely v loňském prvním ročníku, letos neobhájilo. „Hvězda sládků je znakem trvalé špičkové péče o pivo. Tam, kde dojde k dlouhodobému výkyvu, ji bohužel nemůžeme znovu udělit. V takovém případě ale nabízíme hospodě pomoc a v případě jejího zájmu se snažíme společně chyby napravit,“ říká Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, který má na starosti kvalitu čepovaného piva v hospodách. Nejčastějšími příčinami, proč hospody neuspěly, byly podle něj nedostatečně umyté sklenice a špatný styl čepování. „To první se pozná podle ulpívajících bublin na vnitřní straně sklenice, rychle se rozpadající pěně nebo tím, že pivo nekroužkuje. Špatný styl čepování odhalíme zase nejčastěji tak, že pivo má velké bubliny v pěně,“ dodává Vojtěch Homolka.

Hospoda, která neuspěje jeden rok, má ale šanci na nápravu v dalším ročníku. Experti Prazdroje totiž každé hospodě předávají detailní zprávu, kde popisují nedostatky a navrhují, jak je vyřešit. To zapadá do celkové koncepce pivovaru, který pomáhá hospodám v jejich rozvoji. A to jak v teoretické rovině, kdy jim radí s výčepním zařízením, sanitací či správným skladování piva, tak i praktickým školením čepování. Cílem Plzeňského Prazdroje je, aby se zlepšovala celková úroveň péče o pivo v Česku. „Víme o mnoha velmi dobrých hospodách, které jsou jen těsně pod hranicí pro získání Hvězdy sládků. To ale neznamená, že by nenabízeli dobré pivo. Jen nemají vyladěné všechny detaily a v tom se jim snažíme pomoci. Aby zážitek jejich hostů z čepovaného piva byl dokonalý. Stejně jako celkový zážitek z návštěvy jejich hospody. Proto naše práce s hospodskými nekončí jen u piva, pomáháme jim i se vzhledem provozovny nebo školením obsluhy. Ale to už nespadá do hodnocení Hvězdy sládků,“ doplňuje Tomáš Mráz.

Pivovar PRIMÁTOR Náchod zaznamenal v loňském roce opětovné navýšení exportu svých výrobků do zahraničí. Vyvážet se daří zhruba 36 procent ročního výstavu (2019). Ze 40.000 vyrobených hektolitrů v roce 2018 se objem exportovaných nápojů zvedl na 46.050 hektolitrů. Největším odběratelem náchodského piva je Polsko, následuje Rusko, Čína a Maďarsko. Celkem se pivo PRIMÁTOR dováží do 28 států světa.

Všichni v TOP 10 rostli, prvních pět nejvíce

„Máme radost, že odběr našich stávajících zákazníků neklesal, naopak rostl. Vedle tradičních exportních zemí pociťujeme i sílící zájem ve vzdálených a exotických destinacích, jako je Chile, Jižní Korea, Dominikánská republika nebo Argentina," uvedla Monika Macková z oddělení exportu s tím, že kromě piva je třeba do takových lokalit exportovat i pivní kulturu, která je v různých částech světa dramaticky odlišná.

Z širokého sortimentu náchodského pivovaru je mezi zahraničními odběrateli největší zájem o pšeničné pivo PRIMÁTOR Weizen a tradiční české ležáky Premium, Antonín.

„Jsou to bestsellery. Z uvedených 45 tisíc hektolitrů tvoří více než třetinu vyvážených nápojů pšeničné pivo, čtvrtinu Premium," prozradila Macková s tím, že pšeničné pivo si oblíbili všude na světě, zejména ale v Číně nebo Izraeli, kde musí navíc splňovat přísné podmínky košrutu.

Jedním z mála trvale klesajících, i když stále zajímavých trhů, je Velká Británie, kde vývoz loni poklesl na 60 procent předloňského. Vedení pivovaru to přičítá brexitu a je otázkou, jak se bude situace vyvíjet, pokud Británie opustí EU.

Úspěšné Polsko
Do Polska se vyváží více než 11.000 hektolitrů náchodského piva ročně. Je tradičně největším exportním trhem pivovaru. Do země navíc putuje téměř celý sortiment, včetně silnějších piv jako je 24 Double nebo 21 Imperial. Ale nejvíce chutná PRIMÁTOR Weizen, Antonín a Premium.

„Piva z pivovaru PRIMÁTOR jsou stále populárnější. Lidé začínají objevovat nové chutě a hledají něco neobvyklého. V západní části Polska si PRIMÁTOR uznání již získal, nyní je čas na východ. U českého piva si Poláci cení kvality, pivo je lehké, chuť a hořkost dokonale harmonizují, což znamená, že se lidé k těmto pivům vrací," míní Slawomir Wojcik, dovozce náchodského piva do Polska

„Neočekávaný úspěch, podle našeho názoru, zaznamenala v Polsku Tchyně - INDIA PALE LAGER pivo," dodává distributor s tím, že současným trendem v Polsku je jak pití baleného piva doma, tak i v restauracích.

Stále větší oblibě se produkce pivovaru PRIMÁTOR těší také v Maďarsku.

„Náchodský PRIMÁTOR jsme našli před 5 lety," uvedl Sandor Bartha ze spol. Drink Union, který oceňuje, že má Náchod obrovskou nabídku moderních piv, včetně piva typu EPA, IPA, Stout, pšeničného piva, sezonního Medového a Tchyně.

„Rozmanitost a chuť přitahují k této značce stále více zákazníků. Nebojím se říct, že to založilo popularitu českého piva v Maďarsku. Existuje tu Klub přátel českého piva s více než 4.000 registrovanými členy. Jejich profesní názor dokonce ovlivňuje nákupní chování řetězců. Navíc u nás lidé tuto značku milují a kupují ji stále víc a víc" upozornil Bartha.

Rekordní Chile
Nejvzdálenější destinací, kam se piva Pivovaru PRIMÁTOR dováží, je jihoamerické Chile. Pivo sem začal dovážet už v roce 2012 obchodník Alex Fabres. Pro tento obchod se rozhodl na základě nevalné úrovně domácího piva. A je úspěšný. Aktuálně do této latinskoamerické země importuje 460 hektolitrů. Dokonce se mu podařilo dostat PRIMÁTOR i na tichomořský Velikonoční ostrov.

„Přesto bylo a stále je složité se na chilském trhu prosadit. Místní totiž nedůvěřují a nekupují, co neznají a na co není reklama. Přesto rok od roku zvyšuji množství i počet druhů piva," uvedl Fabres.

Jak lze doložit na příkladu s Ruskem, Maďarskem, Řeckem a Čínou, při obchodováním s cizinou je velmi důležité mít kvalitního distributora a dbát na kvalitu transportu, aby pivo cestou neutrpělo. Z pivovaru odchází zásadně čerstvě stočené pivo, aby se zbytečně nezkracovala doba spotřeby, a důmyslnou nakládkou se eliminují případné pohyby piva během transportu.

„Do vzdálených trhů také neposíláme nerezové pivní sudy. Většinou využíváme petainery - jednorázové plastové 20litrové sudy. Nejvzdálenějším trhem, kam se stále posílají klasické sudy, je Rusko a Gruzie," uvedla Macková a vysvětlila, že problémem sudů je skutečnost, že zákazník musí zaplatit zálohu a postarat se o jejich návrat do Čech. To u petainerů odpadá.

Roční výstav Pivovaru PRIMÁTOR v r. 2019 129.120 hl
Meziroční nárůst 4%
Meziroční nárůst zahraničí 15%

2018 2019
Vývoz do zahraničí: 40.282 hl 46.052 hl
Vývoz do Polska: 9.964 hl 11.310 hl
Nejžádanější značka na export: Weizenbier, Premium

Pivovar PRIMÁTOR vyváží do:
Argentina, Bulharsko, Čína, Dánsko, Dominikánská republika, Finsko, Francie, Gruzie, Chile, Indonésie, Itálie, Izrael, Jižní Korea, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Thajsko, Ukrajina, USA, Velká Británie

V obchodě německého města Bad Bibra se objevilo pivo „Německého říšského pivovaru“. Basa stojí 18,88 euro. Média mluví o neonacistickém skandálu. Po pivu byl obrovský zájem.

O případu informoval německý portál Bild. Číslo 18 používají neonacisté pro vyjádření jména Adolf Hitler, jelikož A a H jsou první a osmé písmeno v abecedě. Číslo 88 zase, podle stejného pravidla, neonacisté používají pro Heil Hitler.

Basa piv označených jako Deutsches Reichsbräu (Německý říšský pivovar) stojí 18,88 euro. Jedna lahev podle přiloženého ceníku stojí 2,88 euro.

Pivo této „značky“ bylo objeveno v obci Bad Bibra s přibližně 1500 obyvateli.

O pivo byl velký zájem, je vyprodané
Ke skandálu se na svém Facebooku vyjádřil německý politik z oblastní rady za CDU Götz Ulrich.

„Já se tak strašně stydím: Zatímco právě v Yad Vashemu v Izraeli hovoří německý spolkový prezident k 75. výročí zničení Osvětimi, byl nalezen v mém domově v Bad Bibra prodej piva se jménem „Německý říšský pivovar“. Je provozován neonacistou Tommym Frenckem z Thüringenu. To nejhorší ale je, že po tom pivu byla obrovská poptávka a je vyprodané!“ napsal na sociálních sítích politik.

Případu si je vědoma i německá policie. „Dostali jsme dvě hlášení o tomto případu na začátku týdne,“ cituje Bild vyjádření policie ústy komisařky Gesine Kerwien, která dodala, že v současné době je prověřováno, zdali prodejem tohoto piva byl porušen zákon.

Volby v Durinsku
Na konci listopadu minulého roku se v německém Durinsku konaly volby do zemského parlamentu, kde zvítězila levicová strana Die Linke (31 % hlasů) následovaná Alternativou pro Německo (AfD; 23,4 % hlasů).

V reakci na výsledky voleb publikoval německý magazín Zeit text, kde lídra německé politické strany AfD, která se staví proti neomezenému přijímání migrantů na území své země, označuje za fašistu.

„Vážně: 24,5 % pro stranu, která je vedena fašistou, to není dobré. To není vůbec dobré,“ píše autor v článku Christian Bangel nehledě na to, že v případě AfD se jedná o zcela legitimní politickou stranu s politickým programem, jenž neporušuje zákony spolkové republiky.

Zeit tehdy napsal, že pro „stabilizaci“ zemí bývalého Východního Německa je potřeba tam okamžitě přivést velký počet migrantů.

„Kdo chce dlouhodobě stabilizovat východ (Východní Německo – red.), ten musí hlavně bojovat za jednu věc: imigraci. Masivně a nejlépe od tohoto okamžiku,“ píše autor článku a dodává, že se má jednat o imigraci ze západních spolkových zemí, „a také cílenou migraci ze zahraničí“ (tučný text píšeme přesně tak, jak ho píše autor v originálním článku - red.).

Migraci ze zahraničí Zeit označuje za jedinou šanci, kterou německé východní země mají pro to, aby vybudovaly stabilní hospodářské struktury a aby se lidé odnaučili volit politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD).

Už deset let se v Mostě vyrábí pivo. Tradici obnovili Luboš Luňáček a Lukáš Chrastina. Vyprávěli o tom v Týdeníku Mostecko, který vyšel ve středu 22. ledna.

Pivo je baví. Hledají nové chutě a nový odbyt. Restauratér Luboš Luňáček je zakladatelem a majitelem minipivovaru Mostecký Kahan a Lukáš Chrastina je jeho sládkem. Seznámili se ve “Švejkovi“, známé mostecké restauraci, kde Lukáš Chrastina dělal šéfkuchaře.

„Moc ráda bych ti předala klíče, pokud je nemáš, z tvé strany ale zájem není. Hodím ti je tedy alespoň do schránky, abys neříkala, že se tam nedostaneš. Nedá se nic dělat.“ To je část e-mailu, který letos na Nový rok večer dorazil Janě Skálové.

Žena, která vlastní 49 procent společnosti Pivovar Kout na Šumavě, se takto dozvěděla, že většinová majitelka a provozovatelka Gabriela Hodečková podnik zavřela. „Prosím tě tedy alespoň o to, abys poprosila tvé kluky, aby před mrazy zajistili pivovar, kotelnu, kanceláře a čističku,“ píše Hodečková dál.

Skalová, která je s Hodečkovou v dlouhodobém sporu, jenž loni přerostl až do insolvenčního návrhu, hned 2. ledna vyrazila s bývalým sládkem Bohuslavem Hlavsou na prohlídku opuštěného pivovaru.

Našli tu stovky hektolitrů vyrobeného piva. „Bylo zjištěno, že je zde navařené pivo umístěné v tancích, a to 160 hektolitrů desetistupňového, 380 hektolitrů dvanáctistupňového, 90 hektolitrů čtrnáctistupňového – evidentně zkažených, pivo je výrazně kyselé - a asi 15 hektolitrů osmnáctistupňového piva,“ stojí v zápisu, který Skalová se svým právním zástupcem odeslali plzeňskému krajskému soudu.

o je zatím poslední dějství divokého příběhu kolem třetího největšího pivovaru v Plzeňském kraji. Osmnáct let poté, co podnikatel Ján Skala koupil zhuntovanou ruinu a pak tu opět začal vařit kdysi věhlasné ležáky, vládne areálu opět ticho. Zásadní zádrhel přišel se začátkem roku 2017, kdy Ján Skala umřel a majetek rozdělil mezi svou poslední a předposlední partnerku - tedy Hodečkovou a Skalovou.

Jak opustit loď
Přitom když týdeník Euro na podzim 2018 do Koutu na Šumavě vyrazil, tehdy novopečený předseda představenstva Jan Beran působil sebejistě. Alespoň tedy do telefonu, osobní setkání odmítl. Prioritou je zachování výroby a na spadnutí prý je příchod nového vlastníka, který skoupí podíly obou žen a stane se stoprocentním majitelem podniku. Tím zájemcem neměl být nikdo jiný než právě Beran. „Do dvou nebo tří týdnů bude jasno,“ věřil si Beran v říjnu 2018.

Jeho vize ale ztroskotala. Poté co s nabídkou neuspěl, podle svých slov loni na jaře z pivovaru odešel a opakovaně se pokoušel odstoupit ze svých funkcí. „V dozorčí radě končím,“ přidává se Luboš Šiml, který se stejně jako Beran do orgánů společnosti dostal v srpnu 2018. Jenže od té doby valná hromada společnosti neproběhla. A oba muži tak v rejstříku figurují dál.

Pivovar Kout na Šumavě
• 1736: první písemná zmínka o pivovaru
• 1918 až 1938: zlaté časy koutského piva, vyváží se do evropských metropolí
• 1969: ukončení výroby
• 2002: areál získal podnikatel Ján Skala
• 2006: Skala se sládkem Bohuslavem Hlavsou obnovují výrobu piva
• 2017: Skala umírá, pivovar se stává společným majetkem jeho partnerek
• 2018: v srpnu zahájeno insolvenční řízení na návrh spolumajitelky Jany Skalové, provozovatelka Gabriela Hodečková jí prý neplatila nájemné
• 2019: v prosinci došlo k ukončení výroby koutského piva

Jeden z dokumentů v insolvenčním rejstříku, kde Jana Skalová cituje z rozhovoru s Gabrielou Hodečkovou, k tomu uvádí: „Jako menšinová akcionářka insolvenčního dlužníka (jsem) byla vyrozuměna většinovou akcionářkou a členkou představenstva paní Gabrielou Hodečkovou napřed telefonicky a poté e-mailem, že paní Hodečková nebude nadále vést pivovar a zajišťovat jeho provoz, kdy i další člen představenstva pan Beran údajně ukončil svou činnost.“

Týdeník Euro se pokoušel spojit i s Gabrielou Hodečkovou. Její telefon je ale vypnutý a na e-mail dorazila jen automatická odpověď: „Momentálně jsem v pracovní neschopnosti.“ Sdílnější není ani její právní zástupkyně Václava Burianová. S médii prý nemá dovoleno mluvit.

Další smrt
Jana Skalová proto požádala soud, aby pro pivovar co nejdříve určil předběžného insolvenčního správce, který by opuštěný areál prohlédl a rozhodl, jak s majetkem dál. Případnou obnovu zdejší výroby citelně komplikují potíže, které se střádaly v minulých měsících, dluhy a zpřetrhané vazby s odběrateli. Ostatně to Hodečková naznačila i ve svém novoročním dopisu: „Nejspíš ztratíme obchodní síť, což pro nás bude velmi špatné.“

Padesát let poté, kdy dřív výstavní podnik definitivně potopili komunisté, přichází další jeho smrt. Jestli bude pouze klinická, musejí ukázat nejbližší týdny. S každým dalším dnem bude obnova pivovaru náročnější.

Krajský soud v Plzni bude o věci jednat tento týden, vedle rozhodnutí o úpadku se čeká i na to, jestli do Koutu pošle prozatímního správce.

Jisté je zatím jediné. Elán původního sládka Bohuslava Hlavsy, který odtud sice už v roce 2016 odešel do důchodu, ale teď je prý připraven opět převzít kontrolu nad varnou. Podle něj se tu výroba ještě může rozjet.

Pivovary Svijany a Konrad v Libereckém kraji investovaly v posledních letech desítky milionů korun do pořízení vlastních linek na stáčení piva do plechovek. Jsou lehčí alternativou ke skleněným lahvím, a jsou tak výhodnější pro export, protože se tím výrazně snižují náklady na přepravu.

Poptávka po nich ale roste i na českém trhu. Plastové lahve ve dvou největších pivovarech v Libereckém kraji nepoužívají, zjistila ČTK. „Plastové lahve jsme zkoušeli před nějakými pěti šesti lety, ale výrazně nám stoupl počet reklamací, proto jsme od toho upustili,“ řekl ředitel Pivovaru Konrad Vratislavice Petr Hostaš. V Konradu loni na podzim dokončili linku na plnění plechovek a spustili zkušební provoz. Od ledna už jede linka v plném provozu. Do plechovek by chtěli letos stočit až pětinu plánovaného letošního výstavu, který je 150.000 hektolitrů.

Už více než rok plní na vlastní lince plechovky pivem v Pivovaru Svijany, který je největší v kraji. Loni naplnili 15,3 milionu plechovek, zhruba o polovinu víc než v roce 2018. Je to bezmála 11 procent ze 709.896 hektolitrů piva, které loni ve Svijanech uvařili. Letos je v plánu už zhruba 17 milionů plechovek. „O plechovky je velký zájem jak v zahraničí, tak i na českém trhu. Vyšší je prodej v letním období, ale dobře jdou na odbyt během celého roku,“ řekl mluvčí pivovaru Luboš Spálovský. Do stáčecí linky investoval pivovar zhruba 100 milionů korun.

Ani Pivovar Svijany neprodává pivo v plastových lahvích. „Jsou neekologické, propouštějí plyny a hlavně světlo, a nejsou proto vhodné k dlouhodobému uchovávání piva,“ řek ředitel pivovaru Roman Havlík. Svijanští své pivo plní jen do skleněných lahví, sudů, soudků a plechovek a to nejen těch půllitrových, ale od roku 2015 nabízí pivovar i dvoulitrové "plechovky pro chlapy". Plechovka je podle Havlíka pro pivo dokonce lepší než sklo. Navíc jde o tradiční materiál, který se k uchování piva používá už 85 let.

První plechovky s chmelovým mokem se na pultech obchodů v Richmondu v americkém státě Virginie objevily 24. ledna 1935. Jejich obliba po celém světě roste. Dokládají to i statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven. V roce 2018 spotřeba piva v plechovkách vzrostla meziročně o pětinu a dosáhla desetiprocentního podílu na celkovém výstavu. O čtyři procenta naopak klesl prodej piva v plastových lahvích. Dominantními obaly na trhu ale zatím byly lahve se 40 procenty, 34 procent piva stočily pivovary do sudů. Loňské údaje zatím k dispozici nejsou.